10.2.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 42/49

—

by v rámci jeho spoluodpovědnosti za naplňování občanství Unie, zásadu subsidiarity, víceúrovňovou správy a provádění Listiny základních práv Evropské unie rád přispěl k živé „kultuře základních práv“;

—

konstatuje, že místní a regionální orgány jako úroveň nejbližší občanům mají zvláštní povinnost dodržovat zásady politické účasti, jak jsou zakotvené v Lisabonské smlouvě a v národních a regionálních ústavách; a vybízí proto mimo jiné k prozkoumání rozsáhlejších možností účasti na volbách pro občany Unie v příslušné zemi pobytu;

—

poukazuje na nutnost vybudování zvláštní základny důvěry a rozsáhlých znalostí právních systémů jiných členských států při provádění stockholmského programu, k čemuž by místní a regionální orgány mohly přispět v rámci jejich partnerství měst a regionů;

—

poukazuje na důležitou úlohu místních a regionálních orgánů při prosazování rozsáhlé ochrany údajů založené na základních právech, jakož i na jejich zvláštní spoluodpovědnost v rámci předcházení trestné činnosti a administrativně zaměřeného konceptu na předcházení korupci a organizovanému zločinu a boje proti nim;

—

s ohledem na sociální rozměr neustále narůstající migrace z důvodu chudoby opakovaně zdůrazňuje nutnost evropské přistěhovalecké a azylové politiky, která je vytvořena v souladu s regiony a místními orgány a musí se zakládat na dodržování lidských práv, solidaritě a společné odpovědnosti, a uvítal by proto zřízení evropského zmocněnce pro migraci, uprchlíky a integraci při Evropském parlamentu, jenž by se měl zabývat především zvláštními problémy občanů třetích zemí.

Zpravodaj

:

Holger Poppenhäger (DE/SES), ministr spravedlnosti Svobodného státu Durynsko

Odkaz

:

Poskytování prostoru svobody, bezpečnosti a práva evropským občanům – akční plán provádění Stockholmského programu

KOM(2010) 171 v konečném znění

1.

vítá, že Komise akčním plánem v krátké době předložila obsáhlý program k provádění Stockholmského programu pro prostor svobody, bezpečnosti a práva. To umožní plánovanou a cílenou účast všech dotčených aktérů;

2.

vítá cíl akčního plánu prosazovat koncept „Evropa občanů“, aby občané mohli plně využívat svých práv;

3.

opakovaně zdůrazňuje nutnost zajištění dodržování základních práv a svobod i při vytváření bezpečnější Evropy;

4.

poukazuje na to, že místní a regionální orgány již dnes nesou za provádění těchto práv do praxe podstatnou odpovědnost, a vychází proto z přesvědčení, že by měly být v rámci víceúrovňové správy a s ohledem na zásadu subsidiarity široce zapojeny již do předlegislativního procesu;

5.

prozkoumá zřízení vlastní databáze Výboru regionů (VR) příkladů osvědčených postupů místních a regionálních orgánů pro oblast prostoru svobody, bezpečnosti a práva;

6.

upozorňuje na to, že Listina základních práv Evropské unie uznává nedělitelnost základních práv a svobod každého jednotlivého člověka, a to bez ohledu na jeho státní příslušnost nebo právní status pobytu, a zdůrazňuje, že plný respekt, ochrana a podpora těchto práv je jedním z nejdůležitějších úkolů orgánů a institucí Evropské unie (EU), členských států, regionálních parlamentů a vlád, jakož i místních zastupitelů a představitelů;

7.

poukazuje na důležitou úlohu iniciativ především místních a regionálních územních orgánů a skupin občanské společnosti v boji proti vyloučení, rasismu, antisemitismu, xenofobii a homofobii;

8.

požaduje zlepšení ochrany menšin a zranitelných skupin a osob;

9.

vybízí, aby regiony a obce odpovídajícím způsobem přezkoumaly své stávající právo, a to včetně svých ústav i nových právních aktů, s ohledem na Listinu a vývoj evropských ústav, zejména pak evropských antidiskriminačních předpisů;

10.

v rámci víceúrovňové správy a v úzké spolupráci s Evropskou agenturou pro základní práva by rád přispěl k živé „kultuře základních práv“, a žádá proto Komisi, aby i VR pravidelně informovala o tom, jak z hlediska postupů přispěla k účinnému dodržování základních práv;

11.

vítá trojstrannou spolupráci mezi Komisí, Evropskou agenturou pro základní práva a VR zahájenou v roce 2009 a vybízí k jejímu dalšímu prohlubování a rozšiřování;

12.

vychází z přesvědčení, že právo občanů na naprostou volnost pohybu a aktivní politickou účast představují hlavní zásady občanství Unie;

13.

konstatuje, že místní a regionální orgány jako úroveň nejbližší občanům mají zvláštní povinnost prosazovat zásady účasti, zakotvené v národních a regionálních ústavách, jakož i v Lisabonské smlouvě;

14.

vybízí proto k tomu, aby bylo prozkoumáno rozšíření volebního práva pro občany Unie nad komunální a evropskou úroveň;

15.

podporuje snahy o to, aby byla občanům třetích zemí, kteří legálně pobývají v Unii, v závislosti na délce jejich pobytu umožněna účast v komunálních volbách;

16.

sdílí názor Evropského parlamentu, Komise a Evropské rady, že evropská občanská iniciativa, zakotvená v Lisabonské smlouvě, rovněž posílí demokratickou legitimitu Unie;

17.

zdůrazňuje nutnost širokého přístupu k informacím pro občany Unie jako předpokladu jejich aktivní politické účasti. Uvítal by, kdyby byl i v členských státech zajištěn takový přístup k informacím a žádá své členy, aby byli v tomto duchu aktivní;

18.

vítá, že Lisabonská smlouva umožnila občanům díky rozhodným pokrokům v oblasti občanského a trestního práva skutečné vnímání Evropy jako prostoru práva;

19.

zdůrazňuje, že k prosazování zásady vzájemného uznávání právních systémů je zapotřebí posílit vzájemnou důvěru, mimo jiné zavedením minimálních norem;

20.

je proto názoru, že k tomu přispívají a ve zvýšené míře by měly být podporovány výměny soudců, státních zástupců a dalších členů soudního sboru, především také v rámci evropské soudní sítě, ale také na základě stávajících partnerství měst a regionů;

21.

vyzývá k dalšímu rozvoji evropské právní kultury i k intenzivní výměně zkušeností na poli alternativních trestů, již používaných modelů jako např. mimosoudního řešení sporů a různých systémů vzdělávání a odborné přípravy v oblasti soudnictví;

22.

domnívá se, že metoda „společného referenčního rámce“ by rozhodující měrou přispěla k evropeizaci zákonodárství a jeho účinného prosazování;

23.

vyzývá, aby bylo při budoucích legislativních aktech provedeno posouzení dopadů na základní práva, a kromě toho zohledněny i finanční, hospodářské a sociální důsledky pro regiony;

24.

vyzdvihuje zvláštní úlohu místních a regionálních orgánů pro bezpečnost občanů žijících v jejich působnosti a rozvoj evropské soudní kultury založené na lidské důstojnosti, svobodě, rovnosti a solidaritě jako nejdůležitějšího preventivního kroku proti rasismu a xenofobii;

25.

zdůrazňuje ústřední význam svobody shromažďování, zakotvené v Listině základních práv, pro demokratické společenství, a zároveň vyjadřuje obavu o využití tohoto základního práva ke xenofobním, rasistickým a extremistickým účelům;

26.

pro zajištění práva na svobodné shromažďování proto považuje za naléhavě nutné zintenzivnit a zlepšit administrativní spolupráci a výměnu informací o osvědčených postupech mezi odpovědnými orgány;

27.

vítá ohlášené provedení akčního plánu proti násilné radikalizaci a vyzývá k tomu, aby byla prozkoumána možnost zavedení evropských minimálních norem pro trestní postihy politicky extremistických činů;

28.

vítá hodnocení opatření členských států k boji proti korupci, navrhované v akčním plánu, a poukazuje na to, že vyžaduje správní kulturu orientovanou na prevenci a vysokou transparentnost správních postupů;

29.

zdůrazňuje, v souladu s Evropským inspektorem ochrany údajů, že v globální informační společnosti má zabezpečení soukromé sféry maximální význam. Je proto nezbytné důsledné uplatňování základního práva na ochranu údajů, a to i v oblastech trestního stíhání a prevence trestných činů, jakož i mezinárodních vztahů;

30.

je přesvědčen, že místní a regionální orgány by se měly na základě svých zkušeností průběžně a včas podílet na rozvoji ochrany údajů;

31.

vítá ohlášený přezkum směrnice 2006/24/ES o uchovávání údajů a vyjadřuje přesvědčení, že tento přezkum proběhne i s ohledem na Listinu základních práv;

32.

ohlašuje záměr „digitální agendy“, že zajištění ochrany a bezpečnosti údajů, a to i u smluv se třetími zeměmi a u posuzování nových obchodních modelů on-line ekonomiky, posílí důvěru občanů v moderní komunikační technologie, a tím odstraní zásadní překážku jejich rozvoje;

33.

domnívá se, že používání kamerového dohledu ze strany veřejných i soukromých provozovatelů vyžaduje kritické přezkoumání;

34.

připomíná své stanovisko k boji proti pohlavnímu zneužívání, sexuálnímu vykořisťování dětí a dětské pornografii a stanovisko k ochraně nezletilých bez doprovodu. Připomíná zejména své stanovisko CdR 136/2006 fin a zdůrazňuje, že v rámci provádění akčního plánu Komise pro nezletilé osoby bez doprovodu je nutné vytvořit zvláštní finanční nástroje, které by zohlednily specifickou situaci těchto nezletilých a cílových regionů;

35.

zdůrazňuje, že je nutné vyhodnotit účinnost dosavadních opatření EU na ochranu obětí, resp. jejich provádění v rámci pravidelného informování požadovaného EU;

36.

znovu opakuje, s ohledem na současné klimatem podmíněné přírodní katastrofy mezinárodního rozsahu, jako jsou záplavy nebo požáry, že místní a regionální orgány hrají rozhodující úlohu při prevenci rizik;

37.

připomíná svůj požadavek vyváženého, společného komplexního přístupu Unie v oblasti civilní ochrany, který členským státům umožní stanovení vlastních priorit;

38.

se zájmem očekává hodnocení nástrojů politiky EU v oblasti civilní ochrany a sdělení o posílení schopnosti Unie reagovat na katastrofy, ohlášené v akčním plánu, a výslovně vítá ohlášené návrhy na prodloužení finančního nástroje pro civilní ochranu;

39.

poukazuje na důležitou úlohu místních a regionálních orgánů rovněž při předcházení trestné činnosti a požaduje včasné zapojení do hodnocení Evropské sítě pro předcházení trestné činnosti, jakož i do vytváření pozorovacího střediska pro předcházení trestné činnosti i do administrativně zaměřeného konceptu na předcházení organizovanému zločinu a boje proti němu;

40.

připomíná, že je u těchto navrhovaných opatření ke statistice trestných činů nezbytné věnovat zvláštní péči zabezpečení vypovídací hodnoty těchto údajů;

41.

s ohledem na sociální rozměr neustále narůstající migrace z důvodu chudoby opakovaně zdůrazňuje nutnost evropské přistěhovalecké a azylové politiky, vytvořené v souladu s regiony a místními orgány a založené na dodržování lidských práv, solidaritě a odpovědnosti;

42.

souhlasí s názorem Evropského parlamentu, že současná podpora evropských příhraničních regionů je nedostatečná, a vyzývá proto Komisi, aby do plánovaného sdělení o silnější solidaritě uvnitř EU zapracovala také návrhy řešení solidárního rozdělování uprchlíků, jakož i návrhy na okamžitá opatření na ulehčení postiženým regionům;

43.

vítá přistěhovaleckou politiku, jež začíná již v zemích původu, zároveň však ale odpovídá i požadavkům evropského trhu práce a demografického vývoje;

44.

požaduje koherentní rámcové právo ke slučování rodin a považuje za nezbytné citlivé provádění dalších ulehčení v oblasti vízových smluv;

45.

v zásadě vítá opatření k udržitelnému zabraňování ilegální migrace; uvedená v akčním plánu;

46.

zdůrazňuje, že uvažovaná opatření nesmí narušovat evropskou a mezinárodní ochranu uprchlíků;

47.

lituje, že Komise v akčním plánu neuvádí žádné návrhy ani iniciativy koordinovaného postupu vůči lidem bez povolení k pobytu, které by byly v souladu se základními evropskými právy, a očekává, že potřeby této skupiny budou zohledněny v plánované změně směrnice, kterou se definuje napomáhání k nepovolenému vstupu, přechodu a pobytu, jakož i ve zprávě o směrnici, kterou se stanoví minimální normy pro sankce vůči zaměstnavatelům neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí;

48.

zastává názor, že programy zpětného přesídlení by měly být plánovány zásadně jen na základě dobrovolnosti a v souladu s cíli rozvojové spolupráce, a že přesídlení by mělo vést k trvalé sociální integraci takto postižených osob;

49.

vyjadřuje politování nad tím, že akční plán zatím neusiluje o zlepšení práv a povinností občanů třetích zemí;

50.

zdůrazňuje i v oblasti migrační a azylové politiky nutnost dodržování zásad ochrany údajů v případě opatření na zabezpečení a výměnu údajů, příp. jejich ověřování, jak to uvádí akční plán;

51.

vítá plánovaná opatření na podporu integrace a vyzývá k včasnému zapojení Výboru regionů do vypracování sdělení o programu EU pro integraci a do vývoje plánovaného koordinačního mechanismu;

52.

připomíná u plánovaných statistických opatření dodržení přiměřeného poměru získaných poznatků a s tím spojeného úsilí;

53.

uvítal by zřízení evropského zmocněnce pro migraci, uprchlíky a integraci při Evropském parlamentu, jenž by se měl zabývat především zvláštními problémy občanů třetích zemí;

54.

vyzývá Evropský parlament a Radu, aby neprodleně přikročily k vytvoření srovnatelných kritérií a podkladů pro rozhodování o azylu, jak to uvádí akční plán;

55.

považuje dodržování minimálních norem, odpovídajících požadavkům na základní a lidská práva, za stejně nezbytné při ubytovávání žadatelů o azyl jako u předpisů o svobodě pohybu žadatelů o azyl;

56.

vítá, že Lisabonská smlouva umožňuje účinné utváření zahraničních vztahů EU při sílícím zohledňování cílů orientovaných na lidská práva a na rozvojovou politiku;

57.

vítá ujištění Komise, že bude společně s vysokou představitelkou Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku / místopředsedkyní Komise zajišťovat soudržnost mezi vnějšími vztahy a vnějším rozměrem právních a vnitřních otázek a rozvojovou spoluprací;

58.

vítá, že se akční plán zmiňuje o společných zájmech v souvislosti s legální a ilegální migrací (přistěhovalectví, azyl, spolupráce v otázkách ochrany hranic), jakož i to, že zohledňuje boj proti terorismu a zločinu, zeměpisné zaměření u jednotlivých témat, rámcové podmínky pro výměnu informací, záruky ochrany základních a lidských práv, transparentnost a svobodný přístup k informacím, ochranu údajů a související záruky právní ochrany pro občany Unie a třetích zemí;

59.

vyzývá, aby se do diskuzí o tématech týkajících se vnějšího rozměru prostoru svobody, bezpečnosti a práva zapojil Kongres místních a regionálních orgánů Rady Evropy, Evropsko-středomořské shromáždění zástupců regionů a měst, platformy východního partnerství a další relevantní sítě;

60.

považuje za důležité, aby byl při přeshraniční spolupráci v záležitostech prostoru svobody, bezpečnosti a práva, zejména pak v otázkách integrace přistěhovalců a žadatelů o azyl, využit a posílen velký potenciál místních a regionálních orgánů;

61.

považuje za nezbytné provádět i v této oblasti pravidelná hodnocení, aby bylo možné zajistit účinnost a soudržnost provádění opatření této nové zahraniční politiky EU.