Zveřejnění žádosti podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně chráněných zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin

2009/C 189/11

Tímto zveřejněním se uděluje právo vznést proti zápisu námitku podle článku 7 nařízení Rady (ES) č. 510/2006. Komise musí námitku obdržet do 6 měsíců po tomto zveřejnění.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

„YORKSHIRE FORCED RHUBARB“

č. ES: UK-PDO-0005-0633-19.07.2007

CHZO ( ) CHOP ( X )

1.   Název:

„Yorkshire Forced Rhubarb“

2.   Členský stát nebo třetí země:

Spojené království

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny:

3.1   Druh produktu:

3.2   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1:

Dlouhé tenké stonky rebarbory, resp. její řapíky, jsou růžové až červené a její celistvé listy jsou žluté (listy se pro prodej v supermarketech zpravidla odstraňují). Rebarbora má intenzivní barvu, která může být v závislosti na odrůdě různá – od lososově růžové po krvavě červenou, záleží také na míře vzrůstu, teplotě a absorpci vody. Řapíky jsou v místě, kde u země vyrůstají z kořenové soustavy, bílé. Uvnitř jsou bílé a dužnaté. Řapíky rebarbory mají výraznou, mírně nakyslou chuť a jemné aroma. Z hlediska mikrobiologického a chemického obsahuje rychlená rebarbora kyselinu šťavelovou, vápník ve formě šťavelanu vápenatého, potaš a rostlinný estrogen. Barva rebarbory „Yorkshire Forced Rhubarb“ je zvýrazněná technologickým postupem a nepřítomností světla. Díky tomu mají řapíky velmi tenkou slupku a bílou dužninu. Po uvaření je rebarbora z této oblasti velmi jemná, má jemnější aroma a není tak kyselá jako jiné druhy rebarbory, a to díky odlišným pěstitelským postupům a místním tradičním ekologickým hnojivům. Jedním z nich je i tzv. shoddy (odpadová vlna), jejíž použití je pro tuto oblast typické.

Pěstitelé rebarbory „Yorkshire Forced Rhubarb“ zabraňují přístupu světla do pěstitelských hal, protože by došlo k fotosyntéze, vlákna rebarbory by zesílila a ztvrdla a získala kyselejší chuť.

Pěstitelé rebarboru sklízejí pokud možno při světle svíček, aby riziko fotosyntézy minimalizovali. Příliš rychlý růst rebarbory má za následek ztrátu chuti, v oblasti nazývané „Rhubarb Triangle“ (tedy rebarborový trojúhelník) se proto pěstuje šest až devět týdnů do první sklizně.

K pěstování se v oblasti Rhubarb Triangle v současnosti používají tyto odrůdy:

Tento výčet není vyčerpávající a v budoucnosti se mohou používat další odrůdy.

3.3   Suroviny:

Nevztahuje se na toto CHOP.

3.4   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu):

Nevztahuje se na toto CHOP.

3.5   Specifické kroky při produkci, které se musí uskutečnit v označené zeměpisné oblasti:

Veškeré kroky při produkci „Yorkshire Forced Rhubarb“ se uskutečňují v oblasti definované v bodě 4. To se týká i množení kořenů. Aby se minimalizovalo riziko fotosyntézy, jež ovlivňuje texturu a chuť rebarbory, osvětluje se při sklizni pouze svíčkami.

3.6   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd.:

—

3.7   Zvláštní pravidla pro označování:

Pro balení neexistují zvláštní omezení. Zohledňují se platné předpisy týkající se označování a předpisy pro maloobchodníky. Používá se označení „Yorkshire Forced Rhubarb“.

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti:

Zeměpisná oblast, ve které se rebarbora produkuje, spojuje hranice měst Leeds, Wakefield a Bradford a sousedí s pohořím Pennines. Oblast má trojúhelníkový tvar a tradičně se jí říká „The Rhubarb Triangle“ (rebarborový trojúhelník). Přesná zeměpisná oblast sahá od Ackworth Moor Top směrem na sever po A628 až k městům Featherstone a Pontefract. Dále pokračuje po A656 přes Castleford. Poté se stáčí na západ po A63 okolo měst Garforth a West Garforth. Pokračuje severně okolo obcí Whitkirk, Manston a u Scholes navazuje na A6120. Vede západně po A6120, obloukem okolo Farsley a poté jihozápadně přes A647 k A6177. Dále vede přes Dudley Hill a jižně od něj navazuje na M606. Od přípojky 26 vede jižně po M62 k přípojce 25, dále na východ po A644 směrem na Dewsbury, okolo Mirfield a poté po A638 na Wakefield. Ve městě Wakefield vede na jih po A638 do Ackworth Moor Top.

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí:

5.1   Specifičnost zeměpisné oblasti:

Producenti z Yorkshire se soustřeďovali na vhodné půdy mezi městy Leeds, Wakefield a Bradford a tato oblast se stala známou pod názvem „The Rhubarb Triangle“. Díky své poloze ve stínu pohoří Pennines je tato oblast mrazová kotlina. Tato zeměpisná poloha je pro pěstitele neocenitelná, protože má pro pěstování rebarbory perfektní klimatické podmínky.

Časté srážky a dlouhé klidové období pro růst kořenů, které začíná dostatečně brzy, jsou nutné ke včasnému přerušení klidového období, aniž by tím utrpěla kvalita nebo úroda. Půda musí být pečlivě prokypřená do dostatečné hloubky, aby mohly mohutné kořeny růst. Dostatečná vlhkost je sice nutná, ale přílišná vlhkost může vést k uhnívání kořenů. Půdy zadržující vodu jsou vhodné ze dvou důvodů: za prvé podporují růst při vytváření rostliny a za druhé udržují nízkou teplotu, což je přirozená potřeba rebarbory, a nízká teplota je zároveň nutná pro přeměnu uložené energie. To je rozhodující pro kvalitu vypěstovaných řapíků. Nedostatečně dlouhé klidové období, kdy se kořeny venku připravují na rychlení, vede k malé úrodě, nízké kvalitě, špatné chuti a výnosy pak nepokryjí produkční náklady.

Kvůli těžkému průmyslu v oblasti vznikla atmosféra, která napomáhá tomu, aby nadzemní části rostlin odumíraly brzy na podzim. Na půdu se ve velkém vyvážely saze a popel z místních podniků a saze z komínů místního obyvatelstva způsobily, že je v půdě vysoký obsah síry, což rebarboře vyhovuje.

Producenti z Yorkshire sklízeli úrodu vždy mnohem dříve než v jiných částech země, a tak se jinde rebarbora postupně pěstovat přestala – místní producenti měli pro pěstování této rostliny natolik vhodné podmínky, že se jim ostatní nemohli vyrovnat. Producenti z Yorkshire postupně své know-how vylepšovali a jimi pěstovaná rebarbora se stala známou.

Název „Yorkshire Forced Rhubarb“ používají producenti již od roku 1877 obecně při prodeji rebarbory na velkoobchodních trzích. Ty byly tehdy po celé zemi běžným místem pro prodej čerstvých produktů.

5.2   Specifičnost produktu:

Dlouhé tenké stonky rebarbory, resp. její řapíky, jsou růžové až červené a její celistvé listy jsou žluté. Rebarbora má intenzivní barvu, která může být v závislosti na odrůdě různá – od lososově růžové po krvavě červenou. Řapíky jsou v místě, kde u země vyrůstají z kořenové soustavy, bílé. Uvnitř jsou bílé a dužnaté. Z hlediska mikrobiologického a chemického obsahuje rychlená rebarbora kyselinu šťavelovou, vápník ve formě šťavelanu vápenatého a rostlinný estrogen. Barva rychlené rebarbory je zvýrazněná technologickým postupem, díky němuž mají řapíky velmi tenkou slupku a bílou dužninu. Po uvaření je rychlená rebarbora velmi jemná, jemně aromatická a nakyslá. Její chuť ovlivňují pěstitelské postupy a místní tradiční ekologická hnojiva, mezi něž patří tzv. shoddy (odpadová vlna), jejíž použití je pro tuto oblast typické.

Producenti rebarbory získávají kořeny k rychlení rebarbory z vlastních zdrojů množením nebo dělením, vznikají tak nové rostliny, sazenice. Podnože se v rodinách dědily z generace na generaci nebo se kupovaly od jiných pěstitelů. Novou podnož lze získat pouze oddělením od matečné rostliny. I když je možné vypěstovat rebarboru ze semene, nelze pak kvůli opylení křížem zaručit čistou nezměněnou odrůdu. Čistotu odrůdy lze zajistit pouze dělením kořene, k tomu je však nutná značná zkušenost, protože je třeba vyselektovat vadné nebo nemocné rostliny. Podnože jsou rozdělené podle odrůd a pěstují se na oddělených polích.

Kořeny zakoupené mimo oblast „The Rhubarb Triangle“ musí růst v této oblasti alespoň po dobu 2–3 let, kdy se připravují na rychlení a kdy kořen může těžit ze specifické půdy a klimatických podmínek, které mu tolik prospívají. Kořeny se vykopávají na poli, ručně se opatrně nakládají na vozíky a převážejí se z pole na záhony v halách. Každý řidič vede záznamy o nákladu a z jakého pole kořeny pocházejí.

5.3   Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a specifickou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností produktu:

Původní postup pěstování rebarbory mimo sezónu byl objeven náhodou v roce 1817 v Chelsea v Londýně – kořeny se původně zahřívaly tak, že se zakryly organickým hnojem, dokud ještě byly v půdě. V roce 1877 se metoda dostala do oblasti Yorkshire. Ta se tak stala prvním místem na světě, kde se na rychlení rebarbory vybudovaly speciální haly, a za postup používaný do dnešních dnů vděčíme místním pěstitelům. Ukázalo se, že půda v této oblasti je vynikající pro růst mohutných kořenových soustav, které jsou nutné k produkci úrody dostatečně velké na pokrytí vysokých produkčních nákladů. Na konci devatenáctého století již byla rebarbora tak oblíbená, že se jejímu pěstování věnovalo v samotné oblasti „The Rhubarb Triangle“ více než 200 pěstitelů.

Původní postup mimosezónního pěstování rebarbory ve speciálních pařeništích byla poprvé zavedena pěstiteli z Yorkshire. Ukázalo se, že půda v této oblasti je vynikající pro růst mohutných kořenových soustav, které jsou nutné k produkci dostatečné úrody. Na konci devatenáctého století již byla rebarbora tak oblíbená, že se jejímu pěstování věnovalo v celé Británii více než 200 pěstitelů. V současnosti se pěstitelé soustřeďují do měst Leeds, Wakefield a Bradford a tato oblast se stala známou pod názvem „The Rhubarb Triangle“.

Půdy v Yorkshire podporují růst velkých, silných kořenových soustav s velkými hlavními pupeny. Během celého období růstu v halách se voda přivádí přímo z rozvodní sítě. Za kvalitou, chutí a barvou rebarbory „Yorkshire Forced Rhubarb“ pěstované tradičním způsobem, stojí odrůdy, které se vypěstovaly a rozmnožily speciálně pro půdu v této zeměpisné oblasti a na ní, a další významné faktory. K produkci dostatečné úrody je totiž nutné, aby byly kořenové soustavy mohutné, a v oblasti Yorkshire je půda i klimatické podmínky pro růst kořenů vynikající.

Odkaz na zveřejnění specifikace:

http://defraweb/foodrin/foodname/pfn/products/index.htm