6.5.2009

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 104/21

---

Zveřejnění žádosti o zápis podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin

2009/C 104/09

Tímto zveřejněním se uděluje právo vznést proti zápisu námitky podle článku 7 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 (1). Komise musí prohlášení o námitce obdržet do šesti měsíců ode dne tohoto zveřejnění.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

NAŘÍZENÍ RADY (ES) Č. 510/2006

„WIŚNIA NADWIŚLANKA“

Č. ES: PL-PDO-0005-0586-04.01.2007

CHZO ( ) CHOP (X)

1.   Název

„Wiśnia nadwiślanka“

2.   Členský stát nebo třetí země

Polsko

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1.   Druh produktu [podle přílohy II]

Kategorie:

ovoce, zelenina a obiloviny v nezměněném stavu nebo zpracované – třída 1.6

3.2.   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

Pod chráněným označením „wiśnia nadwiślanka“ se smějí prodávat pouze plody višně typu „sokówka odroślowa“.

Toto chráněné označení původu označuje plody višně „wiśnia nadwiślanka“, které se pěstují jak pro použití ve zpracovatelském průmyslu, tak – díky své výjimečné chuti – k přímé spotřebě. „Wiśnia nadwiślanka“ je višeň typu „sokówka odroślowa“, které se vykytují v Polsku a které se rozšířily v pásu podél řeky Visly, od níž je název višně odvozen. K názvu neexistuje latinský ekvivalent. Jedná se o odrůdu višně, která se selektivně získává ze zakrslé višně, jež se vegetativně rozmnožuje kořenovými odnožemi a je známá též jako třešeň křovitá (Prunus fruticosa Pall.). Patří do čeledi růžovitých – Rosaceae Juss., podčeledi slivoňovitých – Prunoideae, rodu slivoň – Prunus L. a podrodu třešeň/višeň Cerasus (Mill).

O domnělém původu višně „wiśnia nadwiślanka“ z Prunus fruticosa Pall. svědčí způsob rozmnožování, velikost plodů, výraznost barvy a to, že v pěstitelské oblasti lze v několika přírodních enklávách stále ještě nalézt zbytkové exempláře třešně Prunus fruticosa Pall.

Plody višně „wiśnia nadwiślanka“ jsou relativně menší než plody pěstěných odrůd, které pocházejí z Prunus avium L. a Prunus cerasus L. a jejich hybridů.

Termín „sokówka“ označuje skutečnost, že plody se používají především jako surovina na výrobu šťávy, protože dužina višně má výrazné zabarvení a jádro je tmavé a svou barvou blízké dužině. Termín „odroślowa“ souvisí s tím, že pět let od své výsadby višně tohoto druhu produkují kořenové odnože, které se používají k jejich rozmnožování.

Plod višně „wiśnia nadwiślanka“ má výrazné zabarvení, od tmavočervené po bordó, které je rovnoměrné po celém povrchu. Plod je kulatý a mírně zploštělý. Poměr hmotnosti jádra k dužině závisí na stáří stromů a pohybuje se od 9,4 % do 11,3 %. Průměr plodu se pohybuje od 12 do 20 mm a jeho váha mezi 1,6 a 3,3 g, v závislosti na stáří stromu a jeho poloze. S doplňkovým vyživováním listů a za příznivých povětrnostních podmínek je možné docílit větších plodů, jejichž průměr dosahuje až 25 mm a hmotnost až 4 g. Dužina plodu je rovnoměrně zbarvená do tmavočervena. Výrazná barva je zachována i po zpracování. Plod je aromatický a jeho chuť a vůně jsou charakteristicky višňové; chuť je velmi intenzivní a lehce natrpklá.

Bez ohledu na využití musí být višně „wiśnia nadwiślanka“ zdravé, bez znaků hniloby a viditelných cizích látek, bez škůdců a poškození jimi způsobeného, bez nepřirozené vnější vlhkosti a bez jakéhokoliv cizího zápachu a chuti.

Plody višně „wiśnia nadwiślanka“ určené ke zpracování musí být sklízeny ve stádiu úplného zabarvení slupky a bez stopek. Višně mohou být různé velikosti a nést stopy sežehnutí sluncem nebo zasažení kroupami, zachovají-li si charakteristické vlastnosti odrůdy „wiśnia nadwiślanka“.

Plody višně „wiśnia nadwiślanka“ určené k přímé spotřebě musí být sklízeny ručně. Plod nesmí být poškozen a musí být čerstvého vzhledu.

3.3.   Suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

3.4.   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu)

3.5.   Specifické kroky při produkci, které se musí uskutečnit v označené zeměpisné oblasti

V označené zeměpisné oblasti se musí uskutečnit všechny fáze produkce. Sady se musí nacházet v zeměpisné oblasti popsané v bodě 4, na vápenatých nebo vápenato-jílovitých půdách. Rozmnožovací materiál se získává z kořenových odnoží produktivních sadů, které jsou nejméně pět let staré a nacházejí se v dotyčné zeměpisné oblasti. Sazební plocha nesmí být menší než 4 m x 2 m, tedy 8 m2 na strom. Hnojivo se používá v souladu se standardními pravidly aplikace hnojiv na ovocné rostliny.

Plody višní „wiśnia nadwiślanka“ určené k přímé spotřebě musí být sklízeny ručně. Při červencové sklizni se plody trhají se stopkou, zatímco v pozdějších obdobích mohou být trhány i bez stopky.

Plody višní „wiśnia nadwiślanka“, které dorazí do zpracovatelského závodu do 24 hodin od sklizně, není třeba chladit. Jejich delší skladování si však odpovídající chlazení vyžaduje.

3.6.   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd.

Višně „wiśnia nadwiślanka“ se balí do vhodného obalu přímo v místě sklizně. Tato povinnost byla zavedena proto, aby byla zajištěna odpovídající jakost produktu, jakož i za účelem dohledu a sledování původu. Višně určené k přímé spotřebě se sbírají do obalů o hmotnosti od 0,5 do 5 kg.

Višně „wiśnia nadwiślanka“ určené ke zpracování se sklízejí do bedniček, jejichž čistá hmotnost nepřevyšuje 13 kg, nebo do skříňových palet s uzavřeným dnem o ložné hmotnosti této skříňové palety.

3.7.   Zvláštní pravidla pro označování

Nejsou stanovena.

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Višně „wiśnia nadwiślanka“ se produkují v zeměpisné oblasti, kterou tvoří:

—	v Mazovském vojvodství, v okresu Lipsko, obce Lipsko, Sienno, Solec n/Wisłą,

—	ve Svatokřížském vojvodství, v okresu Opatów, obce Ożarów a Tarłów,

—	v Lublinském vojvodství, v okresu Kraśnik, obec Annopol.

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí

5.1.   Specifičnost zeměpisné oblasti

Oblast, ve které se višně „wiśnia nadwiślanka“ pěstují, je situována v pásu podél řeky Visly a vyznačuje se příznivými přírodními podmínkami a vápenatým nebo vápenato-jílovitým substrátem. Svrchní půda obvykle nesahá hlouběji než 0,5 m a spočívá na tvrdém vápencovém podloží. Podnebné podmínky v popisované oblasti ovlivňuje i to, že se nachází podél řeky Visly, největší polské řeky, v jejíž bezprostřední blízkosti panuje jedinečné mikroklima. V oblasti, kde višně „wiśnia nadwiślanka“ rostou, se v době květu rovněž často vyskytují mrazíky, jimiž lze v průběhu let vysvětlit nestálost tvorby plodů, ale jejich účinek je minimalizován teplem přicházejícím od Visly. Z tohoto důvodu lze v této zeměpisné oblasti višně pěstovat s poměrně vysokou spolehlivostí.

Půdy jsou v oblasti, ve které tato višeň roste, převážně neutrální a zásadité. „Wiśnia nadwiślanka“ dobře snáší pH vyšší než 7,0, které nevyhovuje jiným pěstovaným odrůdám, jejichž optimální pH se pohybuje mezi 6,7–7,1. Vysoká pH těchto půd je způsobena vysokým obsahem vápníku (více než 1 000 mg/l).

Důležitým rysem specifičnosti oblasti jsou znalosti a dovednosti místních producentů, kteří se naučili pěstovat višně, jež jsou pro tuto oblast typické, a přizpůsobit pěstitelské metody převládajícím půdně-klimatickým podmínkám. To se především projevuje správnou volbou hustoty výsadby a způsobem odstraňování kořenových odnoží v závislosti na typu půdy, do níž je višeň zasazena, jakož i odstraňováním těchto odnoží počínaje pátým rokem pěstování. Když se odnože neodstraní, stromy zakrsnou a dojde ke zhoršení rostlinolékařských podmínek sklizně a velikosti plodů a k úbytku výnosnosti. S ohledem na silnější odolnost višně „wiśnia nadwiślanka“ vůči chorobám je rovněž důležité zvolit vhodná opatření na ochranu rostlin. Ta zahrnují zejména opatření zaměřená na boj proti vrtuli třešňové (Rhagoletis cerasi), jejíž dospělí jedinci mohou při teplých jarních teplotách a ranější době květu napadat višně tohoto typu i v obdobích, které nejsou v případě pěstěných odrůd zjištěny.

5.2.   Specifičnost produktu

Višeň „wiśnia nadwiślanka“ se vyznačuje těmito charakteristickými rysy:

—	velikost plodu znatelně menší než u pěstěných odrůd,

—	šťáva velmi výrazné barvy,

—	velmi vysoký obsah anthokyanu: více než 115/ mg/100 g (stanoveno metodou HPLC),

—	vysoký index lomu: 16–23 oBx

—	vysoký obsah cukru: více než 13 %,

—	vysoká kyselost (obsah organických kyselin): nejméně 1,4 %, vyjádřeno v kyselině jablečné, při pH 8,1.

Uvedený obsah anthokyanu v višních „wiśnia nadwiślanka“ je nejméně o 20 % vyšší než v višních „Łutówka“, nejoblíbenější polské odrůdě višně, která je zároveň tou nejuznávanější odrůdou určenou ke zpracování. Rozdíl přitom může dosahovat až 100 %. Výše tohoto rozdílu a hodnota uvedeného parametru závisí na atmosférických podmínkách v konkrétním roce a místě.

Dalším specifickým rysem višně „wiśnia nadwiślanka“ je to, že po odstranění stopky (zejména v prvních týdnech sklizně) se do dutiny po stopce uvolní malé množství šťávy a usadí se jako želé, které zabraňuje dalšímu odtékání šťávy, čímž ve srovnání se zvláště pěstěnými odrůdami prodlužuje životnost plodu.

5.3.   Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a jakostí nebo vlastnostmi produktu (u CHOP) nebo specifickou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností produktu (u CHZO)

Višně typu „sokówka odroślowa“ se původně pěstovaly v oblasti obce Słupia Nadbrzeżna. Časem se rozšířily do všech částí Povislí s podobnými půdněklimatickými podmínkami. Protože se višeň odvozená z místní višně typu „sokówka odroślowa“ vyskytuje na takto přesně vymezeném území, nazývá se „wiśnia nadwiślanka“.

Jsou-li stromy pěstovány v zásaditějších půdách s vyšším obsahem vápníku, jsou krátkověké (20–25 let) a mají menší, aromatičtější a výrazněji zabarvené plody. V jílovitých půdách s hlouběji uloženým vápencem lze nalézt stromy více než padesátileté s plody většími a o něco méně aromatickými. Přítomnost vápníku v podloží se projevuje silnou kondenzací šťávy, o které svědčí vysoký extrakt a obsah pigmentu, a plody se vyznačují výtečnou chutí a jsou velmi vyhledávány ve zpracovatelském průmyslu. Takovýchto vlastností nelze docílit, má-li půda nižší pH než neutrální a nízký obsah vápníku.

Je-li místní odrůda višně typu „sokówka odroślowa“ přenesena do jiných zeměpisných oblastí, obvykle dobře roste, ale má značné problémy s tvorbou plodů. Je to dáno poměrně ranou dobou květu, a tudíž poškozením způsobeným chladným jarním počasím, takže není možné docílit uspokojivých výnosů. Mikroklimatické podmínky, které se liší od podmínek ve vymezené zeměpisné oblasti, vedou k růstu větších plodů s vyšším obsahem vody a nižším extraktem.

Kombinovaný účinek místních půd a blízkosti řeky nejen ovlivňuje růst a kvetení, ale zároveň vede k vysoké míře tvorby plodů a ke zisku plodů té nejvyšší jakosti, vykazujících specifické vlastnosti uvedené v bodě 5.2. Jakost je úzce a nerozlučně spjata s místem sadů a s půdněklimatickými podmínkami, jež na tomto místě převažují. V půdněklimatických podmínkách převládajících ve vymezené oblasti všechny ostatní odrůdy višní rostou a nesou plody špatně.

Kromě specifických podmínek prostředí, ve kterém višně „wiśnia nadwiślanka“ rostou, mají na výslednou jakost produktu značný vliv i výjimečné dovednosti místních producentů, popsané v bodě 5.1.

Odkaz na zveřejnění specifikace

(čl. 5 odst. 7 nařízení (ES) č. 510/2006)

http://www.bip.minrol.gov.pl/strona/DesktopDefault.aspx?TabOrgId=1620&LangId=0

---

(1)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.

---