27.5.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 137/43

A.

vzhledem k tomu, že za uspořádání, obsah a reformu školního vzdělávání odpovídají členské státy; vzhledem k tomu, že výměna informací a osvědčených postupů a spolupráce v oblasti společných otázek jsou výtečnými nástroji při podpoře reforem; vzhledem k tomu, že důležitým úkolem Komise je tuto spolupráci zprostředkovávat,

B.

vzhledem k tomu, že hospodářské a sociální změny v Evropské unii, faktory ovlivňující vnitřní trh a nové příležitosti a požadavky globalizované ekonomiky vytvářejí soubor výzev společných pro všechny vnitrostátní vzdělávací systémy, a činí tak spolupráci na evropské úrovni v oblasti vzdělávání a odborné přípravy o to nezbytnější,

C.

vzhledem k tomu, že by výrazné rozdíly ve výkonnosti jednotlivých vzdělávacích systémů v Unii mohly zvýšit rozdíly v hospodářském a sociálním rozvoji mezi členskými státy a ohrozit splnění cílů Lisabonské strategie,

D.

vzhledem k tomu, že systematická opatření jsou nezbytná pro upevnění úlohy vzdělání ve „znalostním trojúhelníku“ (výzkum, inovace a vzdělávání), v souvislosti s nímž Unie poskytuje podporu pro dlouhodobou strategii pro budoucí rozvoj, konkurenceschopnost a sociální soudržnost a pro začlenění vzdělávání mezi priority nadcházejícího kola rozhovorů v rámci lisabonského procesu,

E.

vzhledem k tomu, že referenční kritéria jsou důležitým nástrojem pro další pokračování reforem, neboť umožňují změřit zlepšení vůči správně vymezeným společným cílům,

F.

vzhledem k tomu, že pro rok 2010 přijala Rada v souvislosti se vzděláváním ve školách tři referenční kritéria – v oblasti předčasného ukončování školní docházky, porozumění psanému textu a dosahování vyššího středního vzdělání; vzhledem k tomu, že pokrok při dosahování těchto referenčních kritérií je stále nedostatečný,

G.

vzhledem k tomu, že pro dosažení cílů lisabonské agendy je zásadní, aby všichni mladí lidé získali základní dovednosti a klíčové schopnosti a aby se zvýšila úroveň dosaženého vzdělání,

H.

vzhledem k tomu, že dosažené vzdělání má u mladých lidí přímý vliv na pozdější možnosti jejich zaměstnání, na zapojení do společnosti, další vzdělávání či odbornou přípravu a na jejich příjmy,

I.

vzhledem k tomu, že vzdělávání žen má obzvláštní dopad na vzdělávací výkonnost komunit; vzhledem k tomu, že neúplné nebo neuspokojivé vzdělávání dívek by mohlo ovlivnit nejen je, ale mohlo by též přenést znevýhodnění na další generaci,

J.

vzhledem k tomu, že nerovnost a nízký věk při ukončení školní docházky způsobují vysoké sociální a ekonomické náklady a negativně ovlivňují sociální soudržnost, a vzhledem k tomu, že všechny formy školní segregace oslabují úroveň vnitrostátních vzdělávacích systémů jako celku,

K.

vzhledem k tomu, že je v současné době pozorován znepokojivý nárůst násilí ve školách doprovázený projevy rasismu a xenofobie ve školním prostředí, jakožto důsledek dvou základních trendů v rámci vzdělávacích zařízení, kterými jsou multikulturalismus a zvětšování třídních rozdílů, jež jsou umocněny nedostatečnými zásahy a nedostatečnou podporou žáků a kontaktních mechanismů v rámci vzdělávacího systému,

L.

vzhledem k tomu, že inkluzivní vzdělávací systémy podporují integraci znevýhodněných skupin žáků a studentů se zvláštními vzdělávacími potřebami a zvyšují solidárnost mezi žáky různého sociálního zázemí,

M.

vzhledem k tomu, že dobře rozvinuté předškolní vzdělávání významně přispívá k integraci znevýhodněných skupin (jako jsou děti, které pochází ze skupin obyvatelstva s nízkými příjmy nebo jsou příslušníky menšin), může napomoci zvyšování celkové úrovně dovedností, snižuje rozdíly ve vzdělání a má zásadní význam pro větší rovnost a nižší míru předčasného ukončování školní docházky,

N.

vzhledem k tomu, že školy mají klíčový význam, pokud jde o život ve společnosti, proces učení a osobní rozvoj dětí, a také pokud jde o předávání znalostí, dovedností a hodnot pro účast těchto dětí na demokratické společnosti a aktivním občanství,

O.

vzhledem k tomu, že ve stávající globální finanční a hospodářské krizi musí hrát vzdělání a odborná příprava jakožto ideální nástroje pro hospodářské oživení a konsolidaci trhu práce klíčovou úlohu při vytváření inovačních dovedností a know-how a při zajišťování volného pohybu znalostí; avšak vzhledem k tomu, že prvořadým cílem vytváření politiky v oblasti vzdělávání a odborné přípravy není uspokojovat potřeby trhu a plnit kritéria zaměstnatelnosti, ale zajistit, aby žáci dosáhli celkového standardu znalostí splňujícího jednotná kritéria v oblasti vzdělávání vedoucí k plně vyrovnané osobnosti,

P.

vzhledem k tomu, že studijní programy, výukové metody a metody hodnocení by měly všem studentům umožnit získat klíčové schopnosti a plně rozvíjet jejich potenciál; vzhledem k tomu, že pro pozitivní studijní výsledky je podstatné fyzické a duševní blaho dětí a příjemné učební prostředí,

Q.

vzhledem k tomu, že široké vzdělávání zahrnující předměty, jako je umění a hudba, může přispět k posílení osobního naplnění, sebedůvěry, rozvoji kreativity a inovativního myšlení,

R.

vzhledem k tomu, že výdaje na vzdělávání by měly být směřovány zejména do oblastí, které vykazují největší zlepšení ve výsledcích a rozvoji studentů,

S.

vzhledem k tomu, že kvalita výuky se ve školním prostředí považuje za nejdůležitější faktor mající vliv na výsledky studentů,

T.

vzhledem k tomu, že mobilita a výměny mohou podporovat mezikulturní, jazykové a sociální schopnosti a schopnosti potřebné pro konkrétní obor, zvyšovat motivaci učitelů i studentů a pomáhají zlepšovat pedagogické dovednosti učitelů,

U.

vzhledem k tomu, že samotné školy tvoří pouze část ze skupiny činitelů, kteří sdílejí společnou odpovědnost za vzdělávání mladých lidí,

V.

vzhledem k tomu, že je potřeba vytvořit v systémech vzdělávání a odborné přípravy kulturu hodnocení, aby bylo zajištěno účinné a dlouhodobé sledování jejich rozvoje,

W.

vzhledem k tomu, že ve svém výše uvedeném usnesení ze dne 8. září 2005 Parlament zdůraznil nutnost reformovat systém správy Evropských škol s cílem reagovat na dnešní výzvy spojené zejména s rozšířením a jeho důsledky,

1.

vítá výše uvedené sdělení Komise ze dne 3. července 2008 i oblasti, na něž by se podle něj měla zaměřit budoucí spolupráce;

2.

vítá výše uvedené sdělení Komise ze dne 16. prosince 2008 a opatření, které obsahuje;

3.

schvaluje názor, že školní vzdělávání by mělo být klíčovou prioritou pro další fázi Lisabonské strategie;

4.

vítá, že se členské státy dohodly na spolupráci v klíčových oblastech školního vzdělávání; naléhavě vyzývá členské státy, aby beze zbytku využily této příležitosti učit se od sebe navzájem;

5.

naléhavě vyzývá členské státy, aby učinily maximum pro to, aby byly všem mladým lidem předány základní dovednosti, jež jsou nezbytné pro další učení, a aby nadále usilovaly o provedení doporučení 2006/962/ES a o dosažení dříve dohodnutých referenčních kritérií;

6.

je znepokojen stávajícím trendem snižování úrovně dovedností v oblasti čtení, psaní a počítání a naléhá na členské státy, aby přijaly veškerá nezbytná opatření, která by vedla k obratu;

7.

doporučuje členským státům, aby dále zvážily strategie, jak omezit genderové nerovnosti v oblasti základních dovedností;

8.

naléhavě vyzývá členské státy, aby pokračovaly ve svém úsilí snižovat počet studentů, kteří předčasně ukončí školní docházku; zdůrazňuje, že je zapotřebí co nejdříve rozpoznat studenty, kterým takové riziko hrozí, a poskytnout jim dodatečnou podporu a možnosti mimoškolních vzdělávacích aktivit a podporovat je v průběhu přechodu z jednoho školního stupně na další a těm, jež to potřebují, poskytnout výuku založenou na osobním přístupu;

9.

poukazuje na to, že mladým lidem v Unii do značné míry chybí schopnost koncentrace; vyzývá proto Komisi, aby vypracovala studii, která prošetří hlavní důvody této nedostatečné koncentrace mezi žáky;

10.

má za to, že školy by měly poskytovat vysoce kvalitní vzdělávání pro všechny děti a že by měly všem studentům klást ambiciózní cíle a současně nabízet spektrum studijních možností i dodatečnou podporu, a zohledňovat tak individuální potřeby studentů;

11.

vyzývá proto členské státy, aby zajistily, že jejich vzdělávací politiky dosáhnou vyváženého poměru mezi rovností a kvalitou, s důrazem na opatření sociální podpory pro žáky a studenty pocházející ze znevýhodněného prostředí a na přizpůsobení výukového procesu jejich individuálním potřebám, a aby tak zajistily rovné příležitosti, pokud jde o přístup ke vzdělání;

12.

dále naléhavě vyzývá členské státy, aby podpořily přístup znevýhodněných skupin k odbornému vzdělávání a univerzitnímu studiu podle nejvyšších standardů, a to i navržením a propagací vhodných stipendijních systémů;

13.

je zastáncem inkluzivních modelů vzdělávání, v nichž jsou školní komunity odrazem společnosti a její rozmanitosti a v nichž nedochází k žádné formě segregace;

14.

naléhavě proto žádá členské státy, aby sledovaly cíl úplného vymýcení segregace romských tříd/institucí v základním vzdělávání a aby skoncovaly s nelegální praxí spočívající v umisťování romských dětí do tříd pro mentálně postižené;

15.

považuje za důležité, aby byli mladí lidé v průběhu let strávených ve škole a na univerzitě připravováni na flexibilitu na trhu práce, a to vzhledem k jeho proměnlivosti, jež spočívá v možné rychlé změně požadavků ze strany zaměstnavatelů;

16.

vyzývá k modernizaci a zlepšení školních osnov, aby odrážely sociální, hospodářskou, kulturní a technickou realitu dneška a byly úzce propojeny s průmyslem, obchodem a trhem práce;

17.

domnívá se nicméně, že reforma vzdělávacího systému by měla v zásadě vést k úplnému a mnohostrannému rozvoji jednotlivce, podporovat respektování lidských práv a sociální spravedlnosti, celoživotní učení pro účely osobního rozvoje a profesního postupu, ochranu životního prostředí a osobní a kolektivní blahobyt; domnívá se v této souvislosti, že soulad takto nabytých znalostí s požadavky trhu je pro vzdělávací systémy nepochybně velmi důležitý, avšak že není jejich prvořadým a hlavním cílem;

18.

domnívá se, že školy by se nejen měly snažit zvyšovat zaměstnatelnost, ale rovněž dát všem mladým lidem příležitost plně rozvíjet svůj potenciál v souladu s tím, pro co mají osobní vlohy; zdůrazňuje význam vytvoření vzdělávacího prostředí, ve kterém mohou mladí lidé získat základní demokratické kompetence, jež jim umožní aktivní účast na občanské společnosti;

19.

domnívá se, že všechny děti by měly mít od nejranějšího věku příležitost získat hudební, umělecké, manuální, fyzické, sociální a občanské dovednosti; zastává tudíž názor, že hudební, umělecká a tělesná výchova by měly tvořit povinnou součást školních osnov;

20.

je přesvědčen o tom, že děti by se v souladu se závěry zasedání Evropské rady v Barceloně z roku 2002 měly od raného věku učit cizím jazykům; vítá návrh, podle něhož by mělo být novým referenčním kritériem dosažení stavu, kdy bude nejméně 80 % žáků v nižším středním vzdělávání absolvovat výuku nejméně dvou cizích jazyků; zdůrazňuje význam pokračování ve výuce cizích jazyků ve vyšším středním vzdělání s cílem zajistit, aby mladí lidé získali vysokou úroveň jazykových schopností; vyzývá členské státy, aby uvažovaly o možnosti využít více rodilých mluvčích pro výuku jazyků;

21.

zdůrazňuje význam vzdělávání v oblasti informačních a komunikačních technologií a mediální gramotnosti; považuje za důležité učit žáky používat a uplatňovat nové komunikační a digitální technologie;

22.

oceňuje příspěvek neformálního vzdělávání, které mladým lidem poskytuje cenné dovednosti, jako doplněk k dovednostem získaným ve školách, a vyzývá školy, aby intenzivněji spolupracovaly s poskytovateli neformálního vzdělávání, jako jsou mládežnické organizace;

23.

považuje kvalitní vzdělání za právo každého dítěte a domnívá se, že prvním a důležitým krokem pro jeho zaručení by byla Evropská charta o právech žáků;

24.

vyzývá členské státy a příslušné regionální vlády, aby investovaly do předškolního vzdělávání, zajistily vysoce kvalitní a finančně dostupná předškolní zařízení a zařízení pro péči o děti s adekvátně vzdělanými učiteli a pečovateli; podporuje návrh na stanovení nového referenčního kriteria v podobě míry zapojení do předškolního vzdělávání;

25.

domnívá se, že veřejné vzdělávání by mělo zůstat v první řadě státem financovanou oblastí, jež přispívá k sociální spravedlnosti a začlenění; vítá však iniciativy, jejichž cílem je navázání plodné spolupráce se soukromým sektorem a prozkoumání potenciálu nových způsobů doplňkového financování;

26.

domnívá se, že by veřejným vzdělávacím institucím ve více znevýhodněné finanční situaci, zejména těm, které se nachází v chudších regionech Unie, měla být poskytována dodatečná podpora;

27.

domnívá se, že kvalitní vzdělávací prostředí poskytující moderní infrastrukturu, materiály a technologie je podmínkou pro dosažení vysoce kvalitního vzdělání ve školách;

28.

domnívá se, že kvalita vzdělání a úroveň jeho výsledků dále vyžadují náročné a přísné školní osnovy a pravidelné hodnocení žáků, přičemž hodnocení musí zahrnovat odpovědnost žáků za dosažený pokrok;

29.

vyzývá členské státy, aby školám poskytly nezbytnou autonomii k nalezení řešení konkrétních problémů, s nimiž se v dané lokalitě potýkají, jakož i dostatečnou míru pružnosti ve školních osnovách, výukových metodách a systémech hodnocení, a uznává potřebu zajistit srovnatelnost systémů kvalifikace v celé Evropě;

30.

domnívá se, že hodnocení je užitečným nástrojem pro zlepšení kvality vzdělávacích systémů; zdůrazňuje však, že by žádný systém posuzování a hodnocení neměl být zaměřen pouze na kvantitativní výsledky a úspěchy žáků, což by vytvářelo sociální hierarchii vzdělávacích zařízení doprovázenou „vícerychlostními“ vzdělávacími systémy, ale že by měl být zaměřen také na systém jako takový a na používané metody, přičemž by měl jednoznačně vzít v úvahu specifické sociálně ekonomické podmínky, ve kterých každá škola funguje;

31.

domnívá se, že kvalita vzdělání a úroveň jeho výsledků závisí do značné míry také na respektování autority učitele ve třídě;

32.

domnívá se, že složení učitelského sboru by mělo co nejvíce odrážet zvyšující se rozmanitost evropské společnosti, aby měli všichni žáci vzory, s nimiž by se mohli identifikovat; v tomto ohledu vybízí ke zvážení nutnosti přilákat větší počet mužů k učitelskému povolání, zejména pokud jde o základní školy;

33.

je přesvědčen, že je nezbytné poskytovat vysoce kvalitní výchozí vzdělávání učitelů založené na teorii a praxi a současně zajistit trvalý profesní rozvoj a podporu s cílem dosáhnout toho, aby učitelé po celou dobu své profesní dráhy drželi krok s vývojem dovedností požadovaných ve znalostní společnosti; domnívá se, že politiky v oblasti vzdělávání učitelů a jejich zaměstnávání by měly být koncipovány tak, aby přilákaly nejschopnější uchazeče, a že učitelům by se mělo dostávat takové míry společenského uznání, prestiže a takového platového ohodnocení, jaké odpovídají důležitosti jejich úkolů;

34.

vyslovuje se pro to, aby co největší počet studentů a učitelů měl příležitost zapojit se do mobility a do projektů partnerství mezi školami; v tomto ohledu podtrhuje význam programu Comenius; zdůrazňuje potřebu dalšího snižování administrativní zátěže pro zájemce z řad škol; vítá založení programu Comenius Regio; podporuje návrh na stanovení nového referenčního kritéria v oblasti mobility;

35.

doporučuje, aby byli učitelé, včetně učitelů uměleckých oborů, vybízeni k co nejširšímu využívání evropských a vnitrostátních programů mobility a aby se mobilita stala nedílnou součástí jejich odborné přípravy a profesní dráhy;

36.

doporučuje, aby byli rodiče zapojeni do života školy a aby se zvýšila informovanost o možném dopadu životních podmínek a mimoškolních aktivit na osvojování dovedností a schopností ve škole, a uznává, že náprava nerovností ve vzdělávání pouze prostřednictvím vzdělávacích politik se ukázala jako neúspěšná;

37.

důrazně doporučuje vytvořit partnerství mezi školami a komunitami s cílem bojovat proti problému násilí ve školách, které hrozí rozšířením do celé společnosti;

38.

domnívá se, že by všechny školy měly posílit získávání demokratických kompetencí tím, že budou podporovat studentské rady a umožní studentům převzít spoluzodpovědnost za školu ve spolupráci s rodiči, učiteli a školními radami;

39.

vyzývá členské státy a Komisi, aby v úzké spolupráci podpořily provádění evropského vzdělávacího systému v jednotlivých systémech vzdělávání členských států; vyzývá Komisi, aby zvážila začlenění Evropských škol do fungování sítě Eurydice;

40.

žádá Komisi, aby pravidelně informovala o pokroku dosaženém na základě dvou zmíněných sdělení za účelem posouzení výkonnosti systémů vzdělávání a odborné přípravy, přičemž by měla být věnována zvláštní pozornost osvojování si klíčových dovedností žáky;

41.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.