21.10.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 285/35

A.

vzhledem k tomu, že na konferenci v Barceloně byl v roce 1995 zahájen velmi ambiciózní projekt, jehož cílem je vytvořit nové a užší politické, hospodářské, sociální a kulturní vztahy mezi severním a jižním Středomořím, a vzhledem k tomu, že tento projekt ještě zdaleka nebyl dokončen,

B.

vzhledem k tomu, že proces budování Unie pro Středomoří, která by měla oživit evropsko-středomořské partnerství prostřednictvím konkrétních a viditelných projektů, teprve probíhá; vzhledem k tomu, že na období od ledna do července 2009 nebylo kvůli válce v pásmu Gazy naplánováno žádné jednání v rámci Euromedu,

C.

vzhledem k tomu, že schůzka ministrů zahraničních věcí Euromedu, která se měla konat v Istanbulu ve dnech 24.–25. listopadu 2009, musela být odložena kvůli bojkotu ze strany arabských států, které protestují proti postavení Izraele v blízkovýchodním mírovém procesu,

D.

vzhledem k tomu, že EU podepsala dohody o přidružení se všemi svými partnery jižního Středomoří, s výjimkou Sýrie a Libye; vzhledem k tomu, že jednání se Sýrií o dohodě o přidružení byla uzavřena, avšak Sýrie její podpis odložila, a vzhledem k tomu, že Komise zahájila jednání s Libyí,

E.

vzhledem k tomu, že bilaterální přístup, který je součástí každého takového procesu a důsledkem specifických kulturních, sociálních, hospodářských a politických rozdílů mezi zúčastněnými zeměmi, by měl směřovat ke globálnější vizi a koncepci vztahů mezi různými partnery a opírat se o ně, a proto by měl být doprovázen regionálním přístupem,

F.

vzhledem k tomu, že tyto dva břehy Středomoří nadále zobrazují markantně asymetrický obraz, pokud jde o hospodářskou, sociální i demografickou situaci, svědčící o majetkových rozdílech, které jsou původem nestability, migračních tlaků a negativních vlivů na životní prostředí v regionu; vzhledem k tomu, že mezi středomořskými zeměmi jsou výrazné rozdíly, pokud jde o úroveň rozvoje; vzhledem k tomu, že více než 30 % obyvatelstva zemí jižního a východního Středomoří musí vyjít s méně než 2 USD na den,

G.

vzhledem k tomu, že hospodářství zemí jižního a východního Středomoří je velmi závislé na zahraničním obchodě; vzhledem k tomu, že přibližně 50 % obchodních toků těchto zemí směřuje do EU, přičemž však tyto toky představují jen 8 % zahraničního obchodu EU s kladnou bilancí pro EU; vzhledem k tomu, že škála výrobků vyvážených ze zemí jižního a východního Středomoří je příliš úzká a že tyto země se nadále specializují na odvětví, která jen v malé míře přispívají k růstu,

H.

vzhledem k tomu, že EU je hlavním zahraničním investorem v této oblasti, ale přímé zahraniční investice zůstávají velmi nízké ve srovnání s jinými oblastmi světa, a vzhledem k tomu, že mezi jednotlivými zeměmi existují velké rozdíly, pokud jde o schopnost získat přímé zahraniční investice,

I.

vzhledem k tomu, že regionální integrace jih-jih ještě zdaleka není dokončena a že obchodní toky mezi těmito státy jsou nedostatečně rozvinuté a, pokud jde o státy jižního a východního Středomoří, představují pouze 6 % jejich celkového obchodu,

J.

vzhledem k tomu, že tato situace by mohla velmi negativně ovlivnit evropsko-středomořský integrační proces, zabezpečení potravin a svrchovanost především zemí jižního a východního Středomoří tím, že by se zhoršily dopady koncentrace obchodu, jako je závislost na vývozu malého množství, zejména zemědělských, produktů do EU a současné stupňování nutnosti dovážet základní potraviny, což by těmto zemím a podnikům v nich sídlících nepřineslo prospěch,

K.

vzhledem k tomu, že země jižního a východního Středomoří musí odstranit politické a hospodářské překážky, které v současnosti stojí v cestě integračnímu procesu v celé oblasti, aby dosáhly úspěšnější vzájemné spolupráce,

L.

vzhledem k tomu, že producenti textilních, oděvních a obuvnických výrobků z obou břehů Středozemního moře ztrácejí značnou část svého tržního podílu z důvodu globalizace trhu a silné konkurence z Asie,

M.

vzhledem k tomu, že má-li mít zóna volného obchodu skutečně pozitivní dopad, měla by podpořit integraci zemí jižního a východního Středomoří do mezinárodního obchodu a zajistit rozrůznění jejich hospodářství a spravedlivé rozdělení zisků z něj plynoucích, aby se tak dosáhlo hlavního cíle evropsko-středomořského hospodářského a obchodního partnerství, tedy zmenšení rozdílů v rozvoji severního a jižního Středomořím,

N.

vzhledem k tomu, že následky hospodářské a finanční krize ještě zhoršily politické, hospodářské a sociální problémy, které již v partnerských zemích existovaly, zejména v souvislosti s problémem nezaměstnanosti; vzhledem k tomu, že společným zájmem těchto zemí a EU je snížit nezaměstnanost v tomto regionu a nabídnout jeho obyvatelstvu, zejména ženám, mladým lidem a obyvatelům venkovských oblastí, lepší vyhlídky,

1.

oceňuje jistý pokrok, lituje však skutečnosti, že hlavních cílů evropsko-středomořského partnerství nebylo zdaleka dosaženo; zdůrazňuje, že úspěch tohoto procesu a zejména zóny volného obchodu, jež by mohla přispět k míru, prosperitě a bezpečnosti v celém regionu, vyžaduje dlouhodobé a soustředěné úsilí všech zúčastněných stran a intenzivnější zapojení občanské společnosti a obyvatelstva na obou březích Středozemního moře;

2.

domnívá se, že četné problémy, a to nejen hospodářského, ale i politického rázu, jako konflikt na Blízkém východě, měly velmi negativní dopad na výsledky a rozvoj tohoto procesu a zejména zóny volného obchodu; lituje skutečnosti, že ze stejných politických důvodů byla odložena evropsko-středomořská konference ministrů zahraničních věcí, která se měla konat v Istanbulu ve dnech 24.–25. listopadu 2009, a že projekt Unie pro Středomoří nepostupuje kupředu;

3.

připomíná, že budou-li v rámci Unie pro Středomoří stanoveny důležité projekty ve strategických odvětvích, jako jsou výstavba nové infrastruktury, spolupráce malých a středních podniků, komunikace a využití zdrojů obnovitelné energie, přispěje to k rozvoji a usnadnění evropsko-středomořského obchodu a investic; žádá, aby se pokračovalo v konání schůzek, které byly naplánovány v rámci Unie pro Středomoří, a aby byl vytvořen stálý sekretariát v Barceloně;

4.

současné překážky vnímá jako ukazatel toho, že prohlubování hospodářských vztahů musí postupovat společně s upevňováním politických vztahů; je přesvědčen, že skutečné regionální hospodářské integrace lze docílit jen tehdy, bude-li dosaženo konkrétního pokroku při urovnávání stávajících konfliktů a v oblasti demokracie a lidských práv;

5.

vyzývá Komisi, členské státy a země jižního a východního Středomoří, aby zohlednily následky finanční a hospodářské krize a krize v oblasti životního prostředí tak, že do hospodářského a obchodního partnerství ve větší míře začlení sociální otázky i otázky životního prostředí; vyzývá vlády zemí jižního a severního Středomoří, aby realizovaly důsledné a efektivní politiky zaměstnanosti a sociální ochrany s cílem zmírnit následky krize;

6.

připomíná v této souvislosti, že cíl zóny volného obchodu nemůže být hodnocen pouze ve vztahu k hospodářskému růstu, ale především s ohledem na vytváření pracovních míst; poukazuje na to, že nezaměstnanost mladých a žen je nejnaléhavějším sociálním problémem v zemích Středomoří;

7.

zdůrazňuje význam regionální integrace zemí jižního a východního Středomoří a rostoucího objemu obchodu jih-jih; vyjadřuje politování nad tím, že spolupráce jih-jih je stále ještě nedostatečně rozvinutá;

8.

důrazně vybízí země jižního a východního Středomoří, aby rozvíjely obchod jih-jih, a vycházely přitom z agadirské dohody, kterou podepsal Egypt, Jordánsko, Maroko a Tunisko; je toho názoru, že tento krok je nezbytný pro regionální integraci; vyzývá ostatní země této oblasti, aby se k této dohodě připojily, a podpořily tak další rozvoj integračních snah, do nichž jsou země jižního a východního Středozemí zapojeny, a aby využívaly synergií prohloubením evropsko-středomořských dohod o přidružení mezi zeměmi Středomoří a EU; zdůrazňuje, že orgány EU musí pozitivně reagovat na žádosti o technickou a finanční pomoc, a podpořit tak hospodářskou integraci jih-jih;

9.

domnívá se, že je třeba posílit systém kumulace původu, neboť se jedná o užitečný celní nástroj k oživení obchodu v této oblasti, a že je třeba aktualizovat pravidla původu a zjednodušit je tak, aby zohledňovala zájmy partnerů ze zemí Euromed; vyzývá evropsko-středomořské ministry obchodu, aby podpořili regionální úmluvy stanovující celoevropsko-středomořský systém pravidel původu, jenž umožní zjednodušení pravidel původu, a aby přijali další opatření vedoucí k provádění celoevropsko-středomořského systému kumulace původu;

10.

bere na vědomí skutečnost, že ministři obchodu států Euromed by měli jednat o opatřeních pro řešení stávajících problémů v oblasti obchodu a hospodářských vztahů států Euromed, novém plánu rozvoje evropsko-středomořského obchodu a novém mechanismu pro usnadnění obchodu a investic v regionu; vítá všechny společné iniciativy, které usilují o přehodnocení stávajících dohod o přidružení s ohledem na nové ekonomické požadavky a úkoly;

11.

zdůrazňuje, že tyto rozhovory se musí odehrávat v atmosféře vzájemné důvěry a úcty mezi partnery s cílem zajistit zemím jižního a východního Středomoří právo rozhodovat o tom, jak rychle otevřou své trhy, i o národních strategiích hospodářského a sociálního rozvoje; připomíná, že jednání o zóně volného obchodu by se měla plánovat tak, aby probíhala společně a ve fázích, a měla by být založena na logickém a předvídatelném partnerství, které odráží socioekonomickou situaci zemí jižního a východního Středomoří;

12.

zdůrazňuje, že při jakékoli další liberalizaci v oblasti zemědělství a rybolovu je třeba mít na zřeteli nutnost ochrany citlivého zboží a systematicky posuzovat sociální dopad procesu liberalizace a rostlinolékařské normy; vyzývá ministry obchodu států Euromed, aby zajistili postupný vývoj a měli přitom na paměti časový rámec nutný k zavedení rovnoměrných daňových reforem, které mají za cíl vyrovnat snížení daňových příjmů plynoucích z cel; vyzývá evropsko-středomořské partnery, aby zvážili návrh na zavedení integrované evropsko-středomořské zemědělské politiky, která by byla založena na komplementaritě dodavatelských řetězců a dlouhodobě proveditelné vodohospodářské politice aupřednostňovala by potřeby k zajištění potravinové soběstačnosti před obchodními požadavky;

13.

sektor služeb považuje za zásadní pro rozvoj zemí jižního a východního Středomoří; je toho názoru, že každá liberalizace služeb by se měla uskutečňovat výhradně podle podmínek dohodnutých se zeměmi jižního a východního Středomoří, podle nichž budou mít tyto země právo zavádět pravidla postupně a řídit otevírání citlivých a zranitelných oblastí jejich hospodářství; domnívá se, že je třeba rozlišovat mezi službami komerčními a veřejnými;

14.

žádá, aby harmonogram liberalizace průmyslového odvětví byl přizpůsoben hospodářským a sociálním podmínkám jednotlivých zemí, včetně míry nezaměstnanosti a dopadu na životní prostředí; zdůrazňuje, že hospodářské a obchodní partnerství by mělo podporovat větší rozmanitost výroby průmyslových produktů a pomoci zvýšit jejich přidanou hodnotu; vyzývá zemějižního a východního Středomoří, aby zaváděly regionální politiky, které budou zohledňovat úlohu velmi malých, malých a středních podniků;

15.

bere na vědomí, že evropsko-středomořští výrobci textilního zboží se potýkají se značnými obtížemi v souvislosti se vzrůstající světovou hospodářskou konkurencí; upozorňuje na nutnost upevnit partnerství mezi severem a jihem s cílem zachovat konkurenceschopnost výroby a prodeje textilního a oděvního zboží v evropsko-středomořské oblasti a podpořit aktivity států jižního a východního Středomoří, jež mají větší přínos a jsou založené na kreativitě a inovaci, a nikoliv jen na externalizaci obchodních činností;

16.

zdůrazňuje nutnost podpořit bezpečnost investic ve středomořské oblasti prostřednictvím systému, který bude koordinovat strategie zaměřené na malé a střední podniky a vztahovat se na celou řadu oblastí, jako jsou ochranná opatření, financování, informace a budování sítí malých a středních podniků;

17.

domnívá se, že nový návrh na zřízení evropsko-středomořského mechanismu na podporu investic je významným krokem ke shromažďování a následnému šíření informací prostřednictvím jediné sítě, která by měla hospodářským subjektům nabídnout ucelenou představu o podmínkách obchodu a investování v regionu; zdůrazňuje, že tento nástroj by měl doplnit stávající sítě;

18.

upozorňuje na nutnost vytvořit evropsko-středomořskou investiční a rozvojovou banku, která by zajistila dárce z obou břehů Středozemního moře a byla schopna získat přímé zahraniční investice, kterých je v evropsko-středomořské oblasti nedostatek;

19.

vítá, že v rámci projektu Unie pro Středomoří byl zřízen fond „InfraMed“, který má být dlouhodobým investičním fondem určeným k financování infrastrukturních projektů;

20.

je toho názoru, že Unie pro Středomoří by měla zintenzivnit stávající formy spolupráce v rámci partnerství Euromed, aby všem partnerským zemím byla poskytnuta příležitost účastnit se regionálních programů EU a odpovídajících politik na základě priorit a cílů stanovených ve vzájemné dohodě; připomíná, že je důležité rozšířit dále programy Společenství i na partnerské země, zejména v oblastech přeshraniční spolupráce (InterReg), vzdělávání, výzkumu, odborné přípravy (studentské výměny apod.);

21.

vyzývá k využívání sluneční a větrné energie ve středomořské oblasti; vítá nejnovější iniciativy, jako je „Plan Solaire“ a první návrhy v souvislosti s průmyslovou iniciativou Desertec, jejímž cílem je rozvíjet obrovský potenciál solární energie na Blízkém východě a v severní Africe, lituje však skutečnosti, že tyto činnosti jsou stále rozvíjeny na národních úrovních; zdůrazňuje, že postup EU v souvislosti s projektem Desertec musí být jednotný a musí aktivně přispívat k endogennímu rozvoji zemí v severní Africe a na Blízkém východě, a žádá Komisi, aby aktivním způsobem koordinovala snahy EU;

22.

se znepokojením bere na vědomí závěry studie o dopadech zóny volného obchodu na udržitelný rozvoj; žádá Komisi, aby systematicky zohledňovala doporučení uvedená ve výše zmíněné studii, která se týkají sociálních a environmentálních dopadů procesu liberalizace, aby se zohlednila hlediska sociální soudržnosti a udržitelného rozvoje; dále zdůrazňuje, že tento dopad může být v každém odvětví i každé zemi zcela odlišný; zdůrazňuje, že má-li se dosáhnout skutečného sociálního pokroku, je nezbytné prosazovat v hospodářských a obchodních vztazích EU slušnou práci a kodexy chování sjednané s nadnárodními podniky, které zahrnuje cíle poskytování slušného zaměstnání;

23.

je toho názoru, že zónu volného obchodu by mělo doprovázet postupné zavádění volného pohybu pracovních sil v závislosti na určitých podmínkách a že by se zároveň mělo přihlížet k situaci na evropském pracovním trhu a k současnému smýšlení mezinárodního společenství ohledně vztahů mezi migrací a rozvojem; považuje za naléhavé zavést právní a správní postupy, které by usnadnily udělování víz, a to zejména osobám, které se podílejí na evropsko-středomořském partnerství, studentům, vysokoškolským učitelům a osobám zapojeným do sociálně-ekonomických aktivit; zdůrazňuje, že je důležité a nezbytné snížit náklady na převod prostředků zasílaných migrujícími pracovníky, aby tyto prostředky byly maximálně využity v místním hospodářství;

24.

žádá Komisi, aby jej plně informovala o postupu ohledně dohody o přidružení se Sýrií, jejíž podpis byl nedávno Sýrií odložen; domnívá se, že panují určité obavy, pokud jde o obnovení jednání s Libyí o dohodě o přidružení a obecně její zapojení do Unie pro Středomoří; žádá Komisi, aby v průběhu celého jednání Parlament plně informovala, zapojila ho a konzultovala s ním tento proces;

25.

bere také na vědomí, že několik zemí Středomoří vyjádřilo zájem o prohloubení nebo rozšíření svých obchodních dohod s EU, a žádá Komisi, vzhledem k novým pravomocem souvisejícím s obchodem uděleným Parlamentu Lisabonskou smlouvou, aby při vyjednávání těchto nových dohod brala v potaz dřívější usnesení Parlamentu;

26.

zdůrazňuje, že bilaterální přístupy by neměly negativně ovlivňovat mnohostranný regionální přístup; věří, že i když se prosazuje užší spolupráce s nejvyspělejšími partnery při plném respektování jejich specifických politických, kulturních a sociálních charakteristických znaků, Komise musí zachovávat zásadu jednání mezi regiony;

27.

zdůrazňuje, že vzhledem k situaci Palestiny by měla být přijata konkrétní a zvláštní opatření, která by místní obyvatelstvo podpořila na cestě k integraci této oblasti do středomořských obchodních toků; v tomto ohledu se domnívá, že by mělo být nalezeno řešení otázky potvrzení původu a poté referenčních tarifů v rámci dohody o přidružení ES – Izrael vztahujících se na zboží vyrobené v pásmu Gazy a západního břehu Jordánu;

28.

domnívá se, že dobře vyvážený plán založený na široké shodě a, mimo jiné, pozitivním hodnocení sociálního dopadu a dopadu na životní prostředí by mohl být užitečným nástrojem pro obnovení hospodářské a obchodní spolupráce v nadcházejících letech; vyzývá proto ministry obchodu zemí Euromed, aby ho prosazovali na prosincové konferenci; vyzývá vyšší úředníky v oblasti obchodu mezi zeměmi Euromed, aby sledovali provádění plánu v následujících letech a navrhli jakékoli potřebné úpravy, a žádá, aby byl o těchto opatřeních informován;

29.

zdůrazňuje, že se proces evropsko-středomořské integrace musí opět stát politickou prioritou EU;

30.

zdůrazňuje úlohu Parlamentního shromáždění EU-Středomoří v partnerství jakožto demokratického orgánu, který sdružuje poslance ze zemí na obou stranách Středozemního moře v zájmu tří pilířů barcelonského procesu; konečně vyzývá k posílení spolupráce v hospodářské oblasti mezi Parlamentním shromážděním EU-Středomoří a Komisí a Radou Evropské unie;

31.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, hlavám států a vlád a parlamentům členských států i zemí jižního a východního Středomoří a Parlamentnímu shromáždění EU-Středomoří.