18.3.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 67/85

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. května 2008„Zlepšování energetické účinnosti prostřednictvím informačních a komunikačních technologií“ (KOM(2008)0241),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. ledna 2008„20 a 20 do roku 2020 – Změna klimatu je pro Evropu příležitostí“ (KOM(2008)0030),

—

s ohledem na studii ze září 2008 nazvanou „Dopad informačních a komunikačních technologií na energetickou účinnost“, kterou zadala Komise,

—

s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady ve dnech 8.–9. března 2007, zejména na akční plán (2007–2009) - Energetická politika pro Evropu,

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/91/ES ze dne 16. prosince 2002 o energetické náročnosti budov (1),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/32/ES ze dne 5. dubna 2006 o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách (2),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 106/2008 ze dne 15. ledna 2008 o programu Společenství na označování energetické účinnosti kancelářských přístrojů štítky (přepracované znění (3),

—

s ohledem na rámcovou směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES ze dne 6. července 2005 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign energetických spotřebičů (4),

—

s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1639/2006/ES ze dne 24. října 2006, kterým se zavádí rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (2007–2013) (5),

—

s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) (6),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 683/2008 ze dne 9. července 2008 o dalším provádění evropských programů družicové navigace (EGNOS a Galileo) (7),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 9. července 2008 o Evropském strategickém plánu pro energetické technologie (8),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 31. ledna 2008 o Akčním plánu pro energetickou účinnost: využití možností (9),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2008 CARS 21: Rámec právní úpravy pro konkurenceschopnost automobilového průmyslu (10),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 14. prosince 2006 o zelené knize: Evropské strategii pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii (11),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 1. června 2006 o energetické účinnosti aneb méně znamená více – zelená kniha (12),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2006 o evropské informační společnosti pro růst a zaměstnanost (13),

—

s ohledem na čl. 108 odst. 5 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že EU si vytkla cíl snížit do roku 2020 emise skleníkových plynů o nejméně 20 % a získávat 20 % své energie z obnovitelných zdrojů a že ve stejném období rovněž usiluje o dvacetiprocentní zlepšení energetické účinnosti,

B.

vzhledem k tomu, že podle výpočtů by využívání technologií založených na informačních a komunikačních technologiích (IKT) mohlo ročně ušetřit více než 50 milionů tun CO2,

C.

vzhledem k tomu, že těchto cílů by mělo být dosaženo bez toho, aby došlo k negativním dopadům na konkurenceschopnost a udržitelnost hospodářství EU,

D.

vzhledem k tomu, že EU si stanovila cíl stát se do roku 2010 nejkonkurenceschopnější ekonomikou založenou na znalostech a že hospodářská konkurenceschopnost do značné míry závisí na energetické účinnosti a využívání IKT,

E.

vzhledem k tomu, že energetická účinnost je jedním z nejekonomičtějších způsobů, jak snižovat emise skleníkových plynů, a vzhledem k tomu, že energetická účinnost může přímo vést k úsporám pro spotřebitele,

F.

vzhledem k tomu, že IKT by měly hrát klíčovou úlohu při zlepšování energetické účinnosti na místní i globální úrovni a v ekonomikách průmyslových a nově industrializovaných zemí (zejména prostřednictvím inteligentních sítí a inteligentních budov a pomocí modernizace technologií ve výrobním procesu v průmyslových odvětvích s vysokou spotřebou energie), a vzhledem k tomu, že ve výrobním průmyslu a v dopravě nabízejí inteligentní dopravní systémy velký potenciál úspor,

G.

vzhledem k tomu, že odvětví IKT v současné době produkuje 2 % celosvětových emisí CO2 a že tento sektor by dokázal nejenom snižovat své vlastní emise CO2, ale zejména rozvíjet inovativní, účinnější aplikace pro ekonomiku jako celek,

H.

vzhledem k tomu, že je nutno respektovat technologickou neutralitu, aby se zajistilo, že EU bude mít k dispozici všechny technologie založené na IKT, které potřebuje k dosažení svých cílů v oblasti snižování emisí skleníkových plynů,

I.

vzhledem k tomu, že odvětví IKT poskytuje nástroje, které by měly hrát klíčovou úlohu při sledování výkonnosti jakéhokoliv systému ve srovnání s jeho spotřebou energie,

J.

vzhledem k tomu, že již existuje několik programů a iniciativ EU, které podporují výzkum a inovace v oblasti IKT ve vztahu k energetice (sedmý rámcový program výzkumu a technologického rozvoje (FP7), program na podporu politiky IKT a evropské operační programy inteligentní energie), a vzhledem k tomu, že daňové pobídky a vhodné nástroje státní podpory rovněž poskytují finanční zajištění a motivují k uplatňování inteligentních řešení pro energetickou účinnost,

K.

vzhledem k tomu, že klíčovou úlohu při zvyšování energetické účinnosti by měly hrát průmyslové podniky a malé a střední podniky (MSP) prostřednictvím využívání IKT a díky inovační činnosti,

1.

vyzývá Komisi a členské státy, aby se snažily zvyšovat povědomí (například pomocí demonstračních projektů) o významu IKT pro zlepšování energetické účinnosti v ekonomice EU a jejich významu jako hnacích sil, které stojí za zvyšováním produktivity a růstu a snižováním nákladů a vedou ke konkurenceschopnosti, udržitelnému rozvoji a zlepšování kvality života občanů EU;

2.

navrhuje státům, které budou v příštích letech předsedat Radě, aby problematiku IKT a jejich význam pro boj se změnou klimatu a pro adaptaci na ni zařadily mezi priority svých funkčních období;

3.

vyzývá Komisi a členské státy, aby usilovaly o harmonizaci kritérií, metod a legislativních úprav, které souvisí s energetickou účinností, a aby k celé problematice přistupovaly komplexně, což znamená, že by se členské státy neměly zaměřovat pouze na jednotlivé systémové komponenty, ale na systém jako na celek (např. inteligentní budovy), a žádá Komisi, aby uvažovala o tom, že by do svých pokynů pro hodnocení dopadů začlenila také posuzování potenciálních úspor energie pomocí řešení založených na IKT;

4.

vyzývá členské státy, které dosud nevypracovaly svou zelenou strategii na základě využívání IT/IKT, která má potenciál přispět k progresivnímu snižování emisí CO2 v EU, aby tak učinily;

5.

vyzývá členské státy, aby při zadávání veřejných zakázek nadále přihlížely k ekologickým kritériím („green procurement“) a motivovaly tak své poskytovatele veřejných služeb k zavádění aplikací IKT, což může posloužit jako vzor při propagaci řešení s vysokou energetickou účinností; vyzývá veřejný sektor, a v prvé řadě instituce EU, aby se co nejvíce řídily zásadou „kanceláří bez papíru“ a maximálně využívaly elektronické systémy pro správu dokumentů, elektronickou správu („e-governance“ a „e-administration“), práci na dálku a videokonference či telekonference; žádá Komisi, aby šla příkladem a vypracovala akční plán na snižování spotřeby energie v institucích EU;

6.

zdůrazňuje, že na všech úrovních rozhodovacího procesu je třeba více usilovat o využívání veškerých dostupných finančních nástrojů (např. FP7, rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace, příslušné operační programy financované v rámci politiky soudržnosti a národní a regionální programy) v zájmu zavádění a šíření nových technologických řešení založených na IKT, které zvyšují energetickou účinnost; vyzývá dále Komisi, aby stanovila, že nejméně 5 % prostředků ze strukturálních fondů musí být vynaloženo na zlepšování energetické účinnosti ve stávajících obytných budovách;

7.

vyzývá Komisi, aby podporovala systémový přístup k inteligentním řešením založeným na IKT, který by kladl zvláštní důraz na snižování emisí v souvislosti s rozvojem měst a velkoměst, zejména prostřednictvím vývoje inteligentních budov, veřejného osvětlení a přenosových a distribučních sítí a pomocí organizace dopravy podle aktuální situace;

8.

vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly využívání finančních pobídek pro technologie inteligentních sítí („smart grid“); dále žádá členské státy, aby vytvářely pobídky k využívání nejvyspělejších technologií dálkového průzkumu („remote sensing“), které dokáží odhalit místa úniku energie či blokace nebo jiné problémy ve velkých energetických infrastrukturách, a tím pomáhají snižovat ztráty energie;

9.

vyzývá Komisi a členské státy, aby v zájmu zvyšování energetické účinnosti podporovaly testování, validaci, zavádění a další šíření metod využívajících počítače a IKT – zejména pokud jde o kvalitnější elektrické sítě, energeticky účinné budovy, inteligentní osvětlení, automatizaci průmyslových procesů, virtualizaci, dematerializaci a nahrazení fyzického cestování videokonferencemi a telekonferencemi, a to ve spolupráci s průmyslem, spotřebiteli, úřady, vysokými školami a výzkumnými institucemi;

10.

vyzývá členské státy, aby v zájmu posílení zelených inovací a podnikání využívaly potenciál IKT k vytváření nových obchodních modelů, zejména na trhu s energiemi a v souvislosti s elektronickým obchodem s energiemi, ale také napříč celou ekonomikou;

11.

žádá členské státy, které dosud nevytvořily adekvátní pobídky pro splnění požadavků z roku 2006 stanovených směrnicí 2006/32/ES, které se týkají používání inteligentních měřičů spotřeby elektrické energie v podnicích, veřejných službách a domácnostech, aby tak učinily co nejdříve; za tímto účelem vyzývá Komisi a členské státy, aby díky řádným investicím do automatizovaných spotřebitelských IKT (inteligentního měření spotřeby a systémů poskytujících přehled o okamžité spotřebě energie, včetně spotřeby v domácnostech), jako jsou IKT, dosáhly 100% zavedení těchto technologií do roku 2019;

12.

vyzývá Komisi, členské státy a místní a regionální orgány, aby výrazně investovaly do systémů decentralizované výroby fungujících na základě IKT (včetně použití kombinované výroby elektrické energie a tepla, které by bylo výhodně doplněno o obnovitelné zdroje, jako např. o technologie založené na sluneční energii s důrazem na technologie inteligentního zachycování sluneční energie a technologie využívající větrné energie), a provedly příslušné změny v právních předpisech Společenství a členských států; vyzývá Komisi, členské státy a regionální a místní orgány, aby IKT vždy zvažovaly společně s decentralizovanou výrobou a distribucí energie;

13.

vyzývá členské státy, aby vytvořily lepší podmínky pro uplatňování IKT v energeticky náročných odvětvích, zejména ve stavebním průmyslu (např. využíváním pokročilých vestavěných technologií pro monitorování a kontrolu u výrobních linek), protože 10 % globálních emisí CO2 vzniká při výrobě stavebních materiálů;

14.

vyzývá Komisi a členské státy, aby se rovněž zaměřily na energetickou účinnost stávajících domů a jiných budov, neboť na budovy připadá 40 % celkové spotřeby energie; proto požaduje, aby byly vytvořeny lepší podmínky pro zavádění IKT pro inteligentní budovy; vybízí členské státy, aby vytvářely pobídky k rekonstrukci starších budov a k výstavbě pasivních domů a domů s nulovými emisemi;

15.

vítá zahájení procesu konzultací a partnerství v oblasti IKT; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly užší spolupráci všech partnerů v oblasti výstavby, energetické účinnosti a IKT, a to zejména prostřednictvím společných technologických iniciativ (JTI), např. iniciativy Artemis či Energy Efficient Buildings (E2B); vyzývá všechny partnery, aby spolupracovali na otevřených normách a standardech, čímž by se zajistila kompatibilita různých technologií;

16.

vyzývá Komisi a členské státy, aby aktivně podporovaly výzkum a technologický rozvoj a demonstrační projekty týkající se nových IKT a jejich aplikací s vysokým potenciálem energetické účinnosti, zejména projekty v oblasti mikro- a nanoelektroniky a nově vznikajících technologií založených na kvantové mechanice nebo fotonice;

17.

vyzývá Komisi a členské státy, aby aktivněji podporovaly výzkum a technologický rozvoj a demonstrační aktivity týkající se nových IKT osvětlovacích technologií a inteligentních osvětlovacích aplikací a aby razantněji prosazovaly zavádění energeticky úspornějšího osvětlení ve vnějších i vnitřních veřejných prostorách – s důrazem na vysoce účinné diody vyzařující světlo (LED); důrazně žádá Komisi a členské státy, aby podporovaly výzkum osvětlovacích systémů jako celku, nikoli jen jejich jednotlivých komponent;

18.

vyzývá Komisi a členské státy, aby maximálně využily potenciál satelitního navigačního systému Galileo, aby se zajistilo co nejširší využití příslušných aplikací v kombinaci s IKT v oblasti dopravy, zejména v souvislosti s řízením a organizací dopravy, poskytováním aktuálních informací o pohybu zboží a osob a výběrem optimálních tras a způsobu dopravy;

19.

vyzývá členské státy, aby spolupracovaly na celostátní a místní úrovni na koordinaci strategií v oblasti energeticky účinné mobility a mobility šetrné k životnímu prostředí, která by se zakládala na inteligentních řešeních, jež poskytují technologie založené na IKT (např. na optimalizaci soukromé dopravy, inteligentní logistice, účinných vozidlech, monitorování dopravního provozu, plánování a simulaci), tak aby byla zajištěna interoperabilita, nižší náklady a větší účinek; vyzývá dále členské státy k tomu, aby podporovaly normalizační orgány při vytváření a zavádění norem EU a celosvětových norem pro inteligentní dopravní systémy;

20.

vyzývá členské státy, aby zahájily programy a pobídky zaměřené na zlepšení emisních vlastností stávajících vozidel, a to zejména na základě využívání vyspělých metod IKT při montáži systémů regulace emisí do starších vozidel a využíváním mobilních platforem pro průběžné monitorování;

21.

vybízí členské státy, aby podporovaly informační kampaně o úsporném využívání energie zaměřené na širokou veřejnost a aby podporovaly školení o energeticky úsporném řízení pro řidiče motorových vozidel; v tomto ohledu by měla být hlavní pozornost věnována zahájení pilotních programů, které by ukázaly nejlepší příklady uplatňování těchto postupů v dopravě, zejména díky přidané hodnotě, kterou řešení IKT přinášejí stávajícím technologiím na místní úrovni;

22.

vyzývá Komisi, aby pro místní orgány vydávala příručky o „osvědčených postupech“ s energeticky účinnými řešeními v oblasti řízení dopravy a aby spolupracovala se zástupci průmyslu na seznamu „ekologických inovací“ (např. indikátor ekonomické spotřeby paliva, software monitorující vnitřní tlak v pneumatikách, dynamický ekologický navigační systém, regulace rychlosti jízdy, adaptivní tempomat, odhad aktuálního vlivu způsobu řízení na životní prostředí atd.); cílem je, aby se ekologické řízení vozidel stalo skutečností;

23.

žádá Komisi, aby podporovala iniciativy na zvýšení informovanosti místních orgánů, včetně využívání modelů IKT v městském plánování a v bytové správě a v poskytování energeticky účinných digitálních služeb; vítá iniciativu Kongresu starostů, která sdružuje ve stálé síti starosty nejprogresivnějších evropských měst; požaduje, aby tato iniciativa věnovala zvláštní pozornost využívání IKT za účelem zvýšení energetické účinnosti;

24.

vyzývá členské státy, aby věnovaly náležitou pozornost využívání IKT ve výrobním průmyslu, a žádá Komisi, aby ve větší míře dávala členským státům k dispozici příklady projektů výzkumu a vývoje, které jsou dokladem významného přínosu IKT pro výrobní průmysl, na kterém je přímo nebo nepřímo závislých 70 % pracovních míst v EU; tím se zviditelní příklady modernizace evropského výrobního průmyslu vycházející z osvědčených postupů;

25.

vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly odvětví IKT a pobízely jej ke snižování jeho uhlíkové stopy, a to tím, že bude dodržovat nejvyšší standardy v oblasti účinnosti a inovací v průběhu celého životního cyklu výrobku a sledovat spotřebu energie ve všech segmentech dodavatelského řetězce; vybízí k rozvoji dobrovolných iniciativ zaměřených na snižování spotřeby energie v odvětví IKT; dále doporučuje, aby se využívaly ty aplikace a operační systémy, které mají nejnižší spotřebu energie;

26.

vyzývá členské státy, aby investovaly do vzdělávání v oblasti energetické účinnosti, které by mělo začínat již v rámci školní docházky, kde by rozvíjelo ekologické povědomí budoucích spotřebitelů; dále vyzývá Komisi a členské státy, aby vydatně podporovaly vzdělávací a školicí programy v zájmu zajištění dostatečného počtu kvalifikovaných odborníků v oblasti IKT a aby motivovaly jednotlivce i firmy k úspornému chování prostřednictvím cíleného vzdělávání zaměřeného na účinné využívání zařízení, kvantifikaci výsledných úspor energie a rozvoj zelených dovedností;

27.

vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily příznivější regulační prostředí, které by MSP, jež mohou hrát klíčovou úlohu v uplatňování metod zvyšování energetické účinnosti založených na IKT, umožňovalo lepší přístup k finančním zdrojům;

28.

vítá rozšíření programu spolupráce „Energy Star“ se Spojenými státy a začlenění do prováděcího nařízení povinného zadávání veřejných zakázek; důrazně žádá Komisi, aby pokročila v jednáních o dalších produktech;

29.

poznamenává, že nové technologie a nové přístupy mohou v určitých případech vést ke zvýšení spotřeby energie oproti systémům, které jsou jimi nahrazovány; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že spotřebitelé budou o energetické účinnosti inovativních systémů plně informováni, aby tak získali srovnání s technologiemi, které jsou těmito inovativními systémy nahrazeny; vyzývá Komisi, aby vypracovala metodiku pro hodnocení energetické účinnosti systémů; poukazuje na to, že inteligentní měřiče spotřeby mohou hrát klíčovou úlohu v rámci informování spotřebitelů, kteří mění své zvyklosti nebo začínají používat nové systémy, o celkových důsledcích těchto změn z hlediska energetické účinnosti;

30.

vyzývá Komisi, aby úzce spolupracovala s třetími zeměmi na tom, aby se IKT pro energetickou účinnost staly dostupnějšími; vyzývá ke stanovení společných standardů pro energeticky účinné produkty, zejména pro projekty „Energy Star“ na úrovni EU, které dosahují významných výsledků v energetické účinnosti a vlivu na životní prostředí a které by mohly být převedeny do třetích zemí za účelem uplatňování;

31.

vyzývá členské státy, aby odlehlým oblastem EU, jako jsou ostrovy či hornaté a izolované oblasti, poskytovaly aktivní podporu při zavádění aplikací IKT s vysokým potenciálem energetických úspor;

32.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám členských států.