52009DC0458

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 15.9.2009

KOM(2009) 458 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Soudržnost politik ve prospěch rozvoje – vytvoření politického rámce pro přístup Unie jako celku

OBSAH

1. Úvod 3

2. Všeobecný závazek k soudržnosti politik ve prospěch rozvoje 4

3. Dosavadní přístup EU k soudržnosti politik ve prospěch rozvoje 5

4. Potřeba nového přístupu 7

4.1. Sílící dopad vnitřních politik na vnější vztahy 7

4.2. Rostoucí finanční toky směřující do rozvojových zemí mimo rámec oficiální rozvojové pomoci 7

4.3. Využívání posílených evropských mechanismů soudržnosti politik ve prospěch rozvoje a stanovování priorit v této oblasti 8

4.4. Hledisko rozvojových zemí 8

5. Vytvoření politického rámce pro přístup Unie jako celku 9

5.1. Stanovování priorit 9

5.2. Směrem ke koncepci oficiální rozvojové pomoci plus (ODAplus) 14

5.3. Realizace nového přístupu 14

6. Závěr 15

ÚVOD

Třetí vlna hospodářské a finanční krize dospěla i do rozvojového světa a na jeho země má daleko silnější dopad, než se původně očekávalo[1]. Vyhlídky na druhou polovinu roku ani na rok 2010 nejsou příznivé. V roce 2009 má být chudobou zasaženo více než 50 milionů lidí[2].

V důsledku krize sílí vědomí toho, že nestačí pouze obnovit původní stav. Zachovávat úsilí o rozvojovou pomoc je nezbytné, nikoli však dostatečné. Z finančního hlediska to znamená, že oficiální rozvojová pomoc (ODA) musí být doplněna dalšími finančními zdroji. Využití rozvojového potenciálu těchto dalších finančních toků závisí na úsilí vyvíjeném rozvojovými zeměmi a jejich vnějšími partnery, jako je EU, o vytvoření politických rámců příznivých pro rozvoj.

Krize ilustruje rozsah vzájemné závislosti hospodářství jednotlivých států a odráží, jak jeden soubor politik – konkrétně ve finanční oblasti – ovlivňuje další a jaký je jeho dopad na rozvojové země.

Nicméně finanční krize je pouze jedním příkladem. Úzké vzájemné působení na hospodářské úrovni dospělo do situace, kdy téměř všechna politická rozhodnutí přijímaná v rozvinutých zemích mají buď přímé, nebo nepřímé důsledky pro rozvojové země a dopad na jejich schopnost bojovat s chudobou a dosahovat rozvojových cílů tisíciletí. Výzkumná práce EU z roku 2008 věnovaná rozvojovým cílům tisíciletí[3] rozlišuje tři kategorie činitelů, které ovlivňují pokrok směrem k těmto cílům: vlastní politiky rozvojových zemí, rozvojová spolupráce a globální politický rámec, včetně politik EU a jejich dopadu na rozvojové země. Toto sdělení uznává význam všech kategorií, nicméně zaměří se na politiky EU.

Navzdory těmto jasným důkazům o důležitosti tzv. soudržnosti politik ve prospěch rozvoje a skutečnosti, že došlo k dohodě o této zásadě na politické úrovni, je tato koncepce složitá a vlády stále ještě s jejím uskutečňováním zápolí[4]. Pro zajištění funkční soudržnosti politik ve prospěch rozvoje je zapotřebí dalšího úsilí[5].

Toto sdělení bude vycházet z prvních dvou dvouletých zpráv EU o soudržnosti politik ve prospěch rozvoje[6] a z výzvy vytvořit rámec pro přístup Unie jako celku[7] a bude se zabývat přístupem EU, pokud jde o soudržnost politik ve prospěch rozvoje, a učiní návrhy Společenství a členským státům ohledně toho, jak soudržnosti politik ve prospěch rozvoje využívat cílenějším, efektivnějším a strategičtějším způsobem.

VšEOBECNÝ ZÁVAZEK K SOUDRžNOSTI POLITIK VE PROSPěCH ROZVOJE

Závazek EU k soudržnosti politik ve prospěch rozvoje je, pokud jde o právní základ, založen na článku 178 Smlouvy o založení Evropského společenství a obecněji na čl. 3 druhém pododstavci Smlouvy o Evropské unii věnovanému soudržnosti všech politik Unie a jejích vnějších činností. Lisabonská smlouva, bude-li ratifikována, poskytne soudržnosti politik ve prospěch rozvoje pevný právní základ[8].

Politický rámec pro soudržnost politik ve prospěch rozvoje byl popsán ve sdělení o soudržnosti politik ve prospěch rozvoje z dubna 2005, v následných závěrech Rady z května 2005, v Evropském konsensu o rozvoji z prosince 2005 a v závěrech Rady týkajících se zprávy o soudržnosti politik ve prospěch rozvoje v EU z listopadu 2007. Závazky k soudržnosti politik ve prospěch rozvoje byly učiněny zejména v rámci závěrů Rady o bezpečnosti a rozvoji a závěrů Rady o migraci, které byly oboje přijaty v listopadu 2007, a dále potom v podobě závěrů Rady z května 2008 v návaznosti na pracovní dokument Komise věnovaný soudržnosti politik ve prospěch rozvoje zaměřených na změnu klimatu, energetiku, biopaliva, migraci a výzkum. Nad rámec těchto dvanácti oblastí byly závazky přijaty také například s ohledem na řádnou správu v daňové oblasti, kde bude Komise usilovat o další příznivou synergii s rozvojovými cíli[9].

DOSAVADNÍ PřÍSTUP EU K SOUDRžNOSTI POLITIK VE PROSPěCH ROZVOJE

Evropská unie v posledních letech svůj přístup k soudržnosti politik ve prospěch rozvoje výrazně posílila. Zpočátku se zaměřila na závazky učiněné v souvislosti se soudržností politik ve prospěch rozvoje v roce 2005. Konkrétními kroky byly zvláštní závazky přijaté ve dvanácti oblastech politiky[10].

Druhá fáze je charakterizována úsilím o provedení těchto závazků, zlepšováním mechanismů na podporu soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, jako je posuzování dopadů, konzultace mezi útvary a jejich účinnější využívání, zejména v podobě pracovního programu předsednictví pro soudržnost politik ve prospěch rozvoje a určení ex ante hlavních plánovaných iniciativ Komise, které by mohly mít dopad na rozvojové země.

Stejně jako první zpráva EU věnovaná soudržnosti politik ve prospěch rozvoje z roku 2007 i zpráva o soudržnosti politik ve prospěch rozvoje z roku 2009 posuzuje pokrok dosažný ve zmíněných dvanácti oblastech politiky a pokrok s ohledem na institucionální mechanismy[11]. Členské státy se obecně o celkovém pokroku, jehož bylo od roku 2007 dosaženo, vyjadřují příznivě, jak ukazuje také níže uvedený graf zobrazující výkon EU (Společenství a členských států)[12].

[pic]

Dobrým příkladem pro příznivou synergii dvou různých politik je nedávný soubor opatření týkajících se změny klimatu a energetiky[13], který představuje vynikající příležitosti pro výrobu a používání udržitelných biopaliv v rozvojových zemích. Politika výzkumu je dalším příkladem, neboť k rozvoji přispěla rozhodujícím způsobem prostřednictvím financování výzkumných projektů, mimo jiné v oblasti zdraví, zajišťování potravin, společenských věd a v humanitních oborech.

Situace však není zcela bezproblémová. Obtíže, jež vyvstávají na vnitrostátní úrovni, se často odrazí i na úrovni EU a někdy se vzájemně zesilují. Členské státy zdůrazňují politickou vůli a prioritu, jíž by mělo být mezinárodní omezování chudoby, jakožto hlavní určující činitele pro pokrok v oblasti soudržnosti politik ve prospěch rozvoje. Odlišné zájmy mohou občas ztěžovat zaujímání soudržných postojů a výkon EU se v jednotlivých oblastech politiky výrazně liší[14].

POTřEBA NOVÉHO PřÍSTUPU

Závazky k soudržnosti politik ve prospěch rozvoje dohodnuté v roce 2005 dosud poskytovaly pro soudržnost politik ve prospěch rozvoje v EU užitečný rámec. Vzhledem k novému vývoji však bude nezbytné náš přístup k soudržnosti politik ve prospěch rozvoje přehodnotit.

Sílící dopad vnitřních politik na vnější vztahy

Koncepce soudržnosti politik ve prospěch rozvoje se zrodila v době, kdy byly vztahy EU založeny hlavně na rozvojové spolupráci a obchodu a kdy měly ostatní politiky na rozvojové země občasné vedlejší účinky, které oslabovaly rozvojové úsilí.

Nyní je situace jiná. V důsledku užšího vzájemného působení a stále intenzivnější globalizace se vedlejší účinky ostatních politik EU na rozvojové země staly systematičtějšími. Příkladů je celá řada, počínaje předpisy v oblasti životního prostředí či ochrany spotřebitele a konče rozhodnutími v oblasti migrace nebo bezpečnosti.

S tím, jak je hranice mezi vnějšími a vnitřními politikami stále méně zřejmá, někdy až do té míry, že se empirické důkazy o její existenci a politické hodnotě vytrácejí, je třeba ke koncepci soudržnosti politik ve prospěch rozvoje přihlížet systematičtěji.

Rostoucí finanční toky směřující do rozvojových zemí mimo rámec oficiální rozvojové pomoci

Sílící dopad politik EU na rozvojové země se odráží v podobě rostoucích finančních toků směřujících do rozvojových zemí mimo rámec oficiální rozvojové pomoci. Jak veřejné, tak soukromé finanční toky směřující do rozvojových zemí, včetně Afriky, mimo rámec rozvojové pomoci v nedávných letech výrazně zesílily.

Dopad těchto finančních toků na rozvoj závisí v prvé řadě na kvalitě politického rámce a na jeho příznivosti pro rozvoj. Úsilí o zvýšení soudržnosti politik s rozvojovými cíli je tudíž nanejvýš důležité.

Současná krize tím, že zastavila a dokonce zvrátila tento sílící trend, prokázala význam těchto toků. Vzhledem k tomuto vývoji zdůrazňují závěry Rady o krizi význam mobilizace všech možných zdrojů financování pro rozvoj,[15] přičemž vyzdvihují význam podpory orientované na rozvoj v oblasti výzkumu a technologií, míru a bezpečnosti, migrace, obnovitelných energií a změny klimatu. V zájmu zajištění toho, aby tyto finanční toky působily ve prospěch rozvoje, Rada zdůrazňuje význam politického rámce a navrhuje, aby EU vypracovala koncepci Unie jako celku a zohledňovala přitom všechny nástroje a procesy a dodržovala soudržnost politik ve prospěch rozvoje[16].

Využívání posílených evropských mechanismů soudržnosti politik ve prospěch rozvoje a stanovování priorit v této oblasti

Díky podávání zpráv o pokroku ve zmíněných dvanácti oblastech politiky se zlepšilo povědomí lidí o soudržnosti politik ve prospěch rozvoje. To EU umožnilo rozvíjet nástroje a znalosti, které jsou pro podporu soudržnosti politik ve prospěch rozvoje nezbytné. V důsledku toho je EU nyní schopna k soudržnosti politik ve prospěch rozvoje přijmout proaktivnější a cílenější přístup. Již přezkum rozvojové pomoci Evropského společenství, který v roce 2007 vypracoval Výbor pro rozvojovou pomoc OECD, navrhoval přehodnocení programu závazků k soudržnosti politik tak, aby se pozornost i přidělené zdroje orientovaly na prioritní oblasti[17]. Rakousko a Švédsko již v tomto směru pokročily a prioritní oblasti soudržnosti politik ve prospěch rozvoje již vybraly[18].

Hledisko rozvojových zemí

Rozvojové země mají o obecnější politiky EU stále větší zájem, jak dokazuje nedávný požadavek uspořádat formální konzultace o otázkách soudržnosti politik ve prospěch rozvoje podle článku 12 dohody z Cotonou[19]. Soudržnost rovněž obě strany oznámily jakožto záležitost pro revizi dohody z Cotonou, k níž dojde v roce 2010.

Zatímco EU učinila mnohé, aby iniciativy EU podporovaly rozvojové cíle, úloha rozvojových zemí byla v těchto procesech omezená. Některé země již měly možnost vyjádřit své stanovisko, avšak pro jiné – obvykle ty nejchudší – je to obtížnější z důvodu omezených kapacit.

Revidované pokyny Komise pro posuzování dopadů zdůrazňují význam zajištění toho, aby bylI účastníci v rozvojových zemích informováni o nadcházejících iniciativách, které jsou pro ně relevantní, a důležitost jejich aktivního zapojování do konzultačního procesu[20].

VYTVOřENÍ POLITICKÉHO RÁMCE PRO PřÍSTUP UNIE JAKO CELKU

Vzhledem k tomuto vývoji je nyní vhodný okamžik k tomu, aby EU k soudržnosti politik ve prospěch rozvoje přijala strategičtější, systematičtější a na partnerství orientovaný přístup. Evropská unie by samozřejmě měla nadále přihlížet k rozvojovým cílům ve všech politikách, které mohou mít na rozvojové země vliv, tím, že bude využívat všech nástrojů, které byly na podporu soudržnosti politiky ve prospěch rozvoje zřízeny či posíleny. Politické zaměření by se však mělo týkat jen několika hlavních priorit.

Ze závěrů Rady o pomoci rozvojovým zemím při řešení finanční krize a z rozhovorů v rámci G8 a OECD plyne, že by EU měla na soudržnosti politik ve prospěch rozvoje pracovat v rámci přístupu Unie jako celku tak, že vytvoří politický rámec, který by umožnil lépe orientovat ostatní politiky a finanční toky mimo rámec oficiální rozvojové pomoci na rozvojové cíle. Posilování rozvojových politik prostřednictvím politických kroků v ostatních oblastech, které mají vliv na výsledky rozvoje, je v novém globálním prostředí důležitější než kdykoli předtím[21]. Zároveň bude EU využívat také svých zdrojů oficiální rozvojové pomoci k dosažení pákového efektu pro financování mimo rámec oficiální rozvojové pomoci, například posílením rybolovných a výzkumných kapacit v rozvojových zemích[22].

Z minulých zkušeností je třeba vyvodit tři hlavní poznatky a využít je při přizpůsobování soudržnosti politik ve prospěch rozvoje měnící se politické realitě. Zaprvé, k lepšímu provádění svého přístupu se musí EU zaměřit na vymezený počet priorit v oblasti soudržnosti politik ve prospěch rozvoje a při formulování svých vybraných iniciativ proaktivně přihlížet k rozvojovým cílům. Zadruhé, EU musí vyvinout větší úsilí k mobilizaci zdrojů mimo oficiální rozvojovou pomoc a lépe nasměrovat potenciál těchto veřejných a soukromých toků ve prospěch rozvoje. Zatřetí, EU by měla posílit svůj dialog s rozvojovými zeměmi o otázkách soudržnosti politik ve prospěch rozvoje.

Za tímto účelem Komise v úzké spolupráci s členskými státy vypracuje pracovní program pro soudržnost politik ve prospěch rozvoje, kde uvede prioritní otázky a nastíní, jak EU pomocí všech svých nástrojů a procesů přispěje k rozvojovým cílům. Cílem pracovního programu by mělo být vytvoření politického impulsu, zjištění finančních prostředků potřebných pro prioritní otázky soudržnosti politik ve prospěch rozvoje a pomoc při rozvoji jasného souboru úkolů a cílů.

Stanovování priorit

Pracovní program pro soudržnost politik ve prospěch rozvoje se zaměří na omezený počet prioritních otázek, které Komise společně s členskými státy určí.

Jako vodítko pro výběr těchto otázek lze použít čtyři kritéria. Program EU by měl být východiskem potud, pokud se soudržnost politik ve prospěch rozvoje týká minimalizace negativního dopadu politických rozhodnutí a právních návrhů EU na rozvojové země a zvyšování provázanosti těchto rozhodnutí a návrhů s rozvojovými cíli. Prioritní otázky by samozřejmě měly být významné pro rozvojové země a relevantní pro dosahování rozvojových cílů tisíciletí. Tyto iniciativy by zároveň měly skýtat dostatek konkrétních příležitostí, aby byly příznivější pro rozvoj a přispívaly k politice či legislativnímu rámci, jež rozvoj rovněž podporují. A konečně, prioritní otázky by měly být provázány s dlouhodobým programem. To je důležité, protože zkušenosti ukazují, že posílení soudržnosti politik s rozvojovými cíli vyžaduje značné časové investice a úsilí, a to počínaje zjištěním možných dopadů na rozvojové země, koordinací úsilí EU a vytvořením nezbytného politického impulsu. Všechny tyto kroky vyžadují čas a pravděpodobnost, že se vyplatí, se zvyšuje, je-li daná záležitost provázána s dlouhodobým programem.

Prioritní otázky v oblasti soudržnosti politik ve prospěch rozvoje by měly:

- být významnými body programu EU,

- být důležité pro rozvojové země a pro dosahování rozvojových cílů tisíciletí,

- představovat konkrétní příležitosti pro začleňování rozvojových cílů,

- propojeny s dlouhodobým programem.

Návrhy prioritních otázek

Na základě zprávy EU o soudržnosti politik ve prospěch rozvoje za rok 2009 a mezinárodní diskuse o globálních veřejných statcích jsou jakožto východisko rozhovorů s členskými státy označeny tyto záležitosti (všechny se silným dopadem na rozvojové cíle tisíciletí):

- boj proti změně klimatu: zajištění rozvojové složky všech politik EU,

- globální zajišťování potravin: zohlednění mezinárodního rozměru, včetně potřeb rozvojových zemí v politikách EU,

- migrace přínosná pro rozvoj,

- hledání příležitostí k využití práv duševního vlastnictví pro rozvoj,

- podpora bezpečnosti a budování míru pro rozvoj.

Jednání o období po roce 2012 podle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu, které probíhá v roce 2009, představuje rozhodující mezník v boji se změnou klimatu a pro podporu synergie s rozvojovou spoluprací, a to prostřednictvím nástrojů zaměřených na zranitelnost vůči změně klimatu a přizpůsobování se jí, na vývoj nízkouhlíkových strategií a využívání dalšího potenciálu pro její zmírňování. Například i) úsilím o rozvoj dalších příležitostí plynoucích z Globálního fondu pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii (GEEREF), který podporuje investice do obnovitelných a čistých energií, ii) a snahami vyvíjenými v celé EU o začleňování obav a opatření spojených s dopady změny klimatu, zranitelnosti vůči změně klimatu a přizpůsobování se jí do všech stávajících nástrojů spolupráce, iii) posílením politického dialogu a konkrétních opatření v rámci globální aliance pro boj proti změně klimatu, iv) rozvíjením společné vize ve spolupráci se zranitelnými rozvojovými zeměmi, a to s důrazem na nezbytnou soudržnost našich opatření v oblasti změny klimatu, energetiky a rozvoje. Hospodářské příležitosti, které přináší udržitelné zvyšování šetrnosti hospodářství k životnímu prostředí v rozvinutých, rychle se rozvíjejících i rozvojových zemích, by měly, budou-li spravedlivě sdíleny, umožnit, aby byly prostřednictvím souboru doplňkových a soudržných politik a opatření dosaženy dvojí cíle, spočívající jednak v omezení změny klimatu a jednak ve snížení chudoby. Tato společná vize udržitelného rozvoje by měla pomoci zajistit, aby se na ambiciózních a inovačních závazcích dohodly všechny strany režimu platného po roce 2012 podle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC).

Celosvětové zajišťování potravin bylo opakujícím se problémem v letech 2007 a 2008 a je pravděpodobné, že zůstane mezi hlavními body evropského i mezinárodního politického programu v blízké budoucnosti vzhledem k vývoji na zemědělském trhu, ke změně klimatu a souvisejícím opatřením, demografickým trendům v rozvojových zemích, změnám ve struktuře spotřeby v rozvíjejících se ekonomikách a konečně vzhledem k omezenému rozsahu nových pozemků pro pěstování zemědělských plodin, zejména v subsaharské Africe. Uživit rostoucí světovou populaci bude vyžadovat zdvojnásobení výroby potravin do roku 2050[23]. Z toho plyne nutnost zvýšit produktivitu zemědělství, zejména v rozvojových zemích, a zároveň zajistit udržitelnost výroby. Bude třeba, aby Evropská unie nadále přihlížela k budoucí realitě, stejně jako k potřebám rozvojových zemí a problémům ve svých domácích politikách, včetně zemědělství, obchodu, změny klimatu a výzkumu. Evropská unie se bude navíc v zájmu pokroku v zajišťování potravin na regionální a subregionální úrovni zapojovat do dialogů s rozvojovými zeměmi o proveditelnosti regionálních zemědělských politik založených na zkušenostech ze společné zemědělské politiky.

Migrace a mobilita, pokud jsou náležitě řízeny, napomáhají snižování chudoby v rozvojových zemích, a přispívají tak přímo či nepřímo k dosahování rozvojových cílů tisíciletí a ke zvyšování kapacit ve všech zemích. V současném kontextu celosvětových hospodářských a finančních potíží je zásadně důležité dodržet dlouhodobý závazek EU, kterým je zachovávat otevřenou Unii a na potřeby hospodářských systémů EU a demografické trendy reagovat v rámci širší globální perspektivy. Prostřednictvím procesu soudržnosti politik ve prospěch rozvoje a v rámci globálního přístupu k migraci usiluje Evropská unie o využití kladného přínosu migrace ku prospěchu EU i jejích partnerů. Skutečným politickým úkolem pro nadcházející roky zůstane vyřešit, zda jsou EU a její členské státy schopny a připraveny nabídnout skutečné možnosti migrace a mobility státním příslušníkům rozvojových zemí, kteří hledají příležitosti ke studiu a legální zaměstnání v EU. Provádění bylo zahájeno a musí pokračovat v celé řadě oblastí, zejména pokud jde o převody peněz, zvýšenou mobilitu a silnější vazby na diasporální organizace. Program je však třeba dále propracovat, zejména pokud jde o migraci pracovních sil a odliv mozků, které například v oblasti zdravotnictví způsobují závažný nedostatek zdravotníků v mnoha rozvojových zemích. Další zkoumání by zasloužily nové záležitosti, jako je dopad změny klimatu na migraci.

Ochrana a prosazování práv duševního vlastnictví jsou nezbytným prvkem podpory technologických inovací a přenosu a šíření technologií. Duševní vlastnictví může být významným nástrojem sociálního a hospodářského rozvoje v rozvojových zemích a může mít dopad na všechny rozměry udržitelného rozvoje – na hospodářství, životní prostředí i společnost – včetně stimulace tvořivosti a inovací, na usnadnění obchodu, investice a konkurenceschopnost, na veřejné zdraví a zajišťování potravin, na ochranu a využívání tradičních znalostí a biologická rozmanitost.

Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS) zajišťuje úrovně ochrany práv duševního vlastnictví mezi členy WTO a obsahuje ustanovení týkající se podpory a podněcování přenosu technologií s cílem vytvořit kvalitní a životaschopnou technologickou základnu v nejméně rozvinutých zemích. Evropské společenství je nadále v popředí mezinárodních rozhovorů o ochraně práv duševního vlastnictví, které probíhají například v rámci WTO a Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO). Mezi příklady patří ratifikace změny dohody TRIPS, jejímž cílem je zlepšit přístup k patentovaným léčivým přípravkům v reakci na značné problémy v oblasti veřejného zdraví, a podpora návrhů, které by mohly pomoci domorodým komunitám uplatňovat jejich tradiční znalosti a generické zdroje a mít z nich prospěch či používat zeměpisná označení. Globální strategie a akční plán pro inovace, duševní vlastnictví a veřejné zdraví přijaté Světovým zdravotnickým shromážděním v květnu 2008 jsou rovněž významným příspěvkem k rozvojovým cílům v rámci jeho snah o zlepšení přístupu k lékům a boje se zanedbávanými chorobami.

Úkolem v oblasti práv duševního vlastnictví, pokud jde o soudržnost politik ve prospěch rozvoje, je dosáhnout co největšího přínosu ke zvýšení prosperity v rozvojových zemích, a zejména v nejméně rozvinutých zemích. Velký potenciál skýtá například lepší využívání právního rámce pro práva duševního vlastnictví ve prospěch místních držitelů práv ze strany těchto zemí. To by pomohlo vytvořit atraktivnější prostředí pro investice a zajistit šíření a využívání informací poskytnutých prostřednictvím různých systémů práv duševního vlastnictví.

Evropské společenství má v úmyslu aktivněji zkoumat různé oblasti, kde jsou práva duševního vlastnictví relevantní pro rozvoj, hledat způsoby, jak lépe práv duševního vlastnictví pro rozvoj využít, a obecněji zesílit jejich přínos z tohoto hlediska.

Rada, členské státy a Komise dosáhly značného pokroku v posilování příčinné souvislosti mezi bezpečností a rozvojem [24]. V zájmu dalšího posunu tohoto úsilí vpřed byly zjištěny čtyři hlavní oblasti: strategické plánování, reforma bezpečnostního sektoru, partnerství s regionálními nebo subregionálními organizacemi a vztah mezi humanitární pomocí a bezpečností. To by mělo vést k lepší koordinaci mezi různými činiteli EU a k účinným mandátům pro působení, včetně mírotvorných vojenských složek, pomocných policejních a občanských složek a dalších opatření k nastolení stability. Tento komplexní program budování míru přispěje k vytvoření nezbytných podmínek pro dosažení rozvojových cílů tisíciletí.

Směrem ke koncepci oficiální rozvojové pomoci plus (ODAplus)

Finanční toky mimo rámec oficiální rozvojové pomoci jsou pro rozvoj důležité, ale jejich dopad na rozvojové země závisí na politickém rámci. Pracovní program pro soudržnost politik ve prospěch rozvoje poskytne politický rámec pro orientaci potenciálu finančních toků mimo rámec oficiální rozvojové pomoci právě na rozvoj a v zájmu zvýšení jejich rozvojové hodnoty jak na úrovni Společenství, tak členských států. Je však třeba upozornit na to, že několik z těchto finančních toků mimo rámec oficiální pomoci směřujících do rozvojových zemí do značné míry závisí na činech soukromých osob a hospodářských činitelů. Je tomu tak například v případě toků investic, převodů peněz i přenosů technologií. V důsledku toho budou opatření vlád jak v rozvinutých, tak rozvojových zemích zaměřena na zajištění příslušné a rozvoj podporující politiky a právního rámce.

Pracovní program pro soudržnost politik ve prospěch rozvoje bude vodítkem pro koncepci ODAplus a pro poskytování a vysledování finančních zdrojů, které přispívají k udržitelnému rozvoji a globálním veřejným statkům, ale jsou odlišné od oficiální rozvojové pomoci.

Tento program bude rovněž stimulovat diskuse o příštích finančních výhledech EU, a zejména o struktuře vnějších výdajů a o určení finančních toků směřujících do rozvojových zemí z finančních nástrojů vnitřních politik.

Realizace nového přístupu

Proaktivnější zapojení / Organizační otázky

V zájmu pokroku v práci na prioritních otázkách soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, které jsou uvedeny v pracovním programu soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, budou členské státy i Komise využívat všechny existující nástroje na podporu soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, včetně konzultací mezi útvary, posuzování dopadu a meziútvarových pracovních skupin s cílem nabýt nezbytné znalosti a zjistit možnosti opatření.

Tuto práci by mělo doplňovat předsednictví a Rada, mimo jiné organizováním společných zasedání jak na ministerské, tak pracovní úrovni.

Zpráva o soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, která je předkládána každé dva roky, se zaměří na prioritní otázky.

Silnější partnerství

Rozvojové země mají o širší program EU stále větší zájem. Evropská unie bude z tohoto zájmu vycházet a bude konzultovat rozvojové země ohledně prioritních otázek, aby byla schopna posoudit dopad, který by politiky EU mohly mít na schopnost těchto zemí dosáhnout rozvojových cílů tisíciletí. Přestože je konzultace zástupců z rozvojových zemí stanovena, například v pokynech pro posuzování dopadu, bude Komise dialogu s rozvojovými zeměmi ohledně prioritních otázek v oblasti soudržnosti politik ve prospěch rozvoje věnovat zvláštní pozornost.

ZÁVěR

Pomoc sehrává jednu z hlavních úloh při podpoře úsilí o snižování chudoby a dosažení rozvojových cílů tisíciletí, jež vyvíjejí rozvojové země. Sama o sobě však nestačí. Při řešení celé řady významných globálních záležitostí může EU učinit mnohem více, aby posílila příznivé účinky pro rozvoj plynoucí z její vlastní politické volby v jiných politických oblastech. Nasměrování rozvojového potenciálu finančních toků jiných, než je oficiální rozvojová pomoc, může být vysoce účinným přístupem. „Je třeba upřesnit cíl a rozšířit nástroje“. [25]

[1] KOM(2009) 160 v konečném znění, 8.4.2009, „Podpora rozvojových zemí při zvládání krize“ a SEK(2009) 445/2, 8.4.2009, „Millennium Development Goals: Impact of the Financial Crisis on Developing Countries“ (Rozvojové cíle tisíciletí: Dopad finanční krize na rozvojové země).

[2] „The Global Monitoring Report 2009. A Development Emergency“ (Globální monitorovací zpráva 2009. Stav rozvojové nouze), Světová banka, 2009. Viz také zpráva Organizace spojených národů z roku 2009 věnovaná rozvojovým cílům tisíciletí a nazvaná „The Millennium Development Goals Report“.

[3] „Millennium Development Goals at Midpoint: Where do we stand and where do we need to go“ (Rozvojové cíle tisíciletí v poločase: kde se nacházíme a kam máme směřovat), září 2008, François Bourguignon, Agnès Bénassy-Quéré, Stefan Dercon, Antonio Estache, Jan Willem Gunning, Ravi Kanbur, Stephan Klasen, Simon Maxwell, Jean-Philippe Platteau a Amedeo Spadaro. Studie byla vypracována v rámci Evropské zprávy o rozvoji.

[4] OECD Policy Brief, prosinec 2008, „Policy Coherence for Development – Lessons Learned“ (Soudržnost politik ve prospěch rozvoje – nabyté poznatky).

[5] Výbor OECD pro rozvojovou pomoc se například v současné době zabývá tím, „jak prohloubit a urychlit svou práci na podporu soudržnosti politik ve prospěch rozvoje“. Viz úvahy věnované tématu: „Investing in development – a common cause in a changing world“ (Investování do rozvoje – společná věc v měnícím se světě), OECD DAC, 14.5.2009.

[6] SEK(2007) 1202 ze dne 20.9.2007a SEK(2009) XXX ze dne xx.xx.2009.

[7] Dokument Rady 10018/09, 18.5.2009, Závěry Rady o podpoře rozvojových zemí při řešení krize, bod 15.

[8] Čl. 21 odst. 2 písm. d) a čl. 21 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii v kapitole věnované všeobecným ustanovením pro vnější činnosti Unie vytyčuje udržitelný rozvoj a odstranění chudoby jakožto cíle vnějších akcí Unie a stanoví, že EU tyto cíle sleduje při vývoji a provádění různých oblastí vnějších činností Unie a vnějších hledisek jejích dalších politik. Znění čl. 208 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie je novou verzí článku 178 o soudržnosti, s nímž je téměř totožné.

[9] KOM(2009) 201, 28.4.2009, sdělení nazvané „Podpora řádné správy v daňové oblasti“; KOM(2009) 160, 8.4.2009, sdělení nazvané „Podpora rozvojových zemí při zvládání krize“.

[10] Obchod, životní prostředí, změna klimatu, bezpečnost, zemědělství, rybolov, sociální rozměr globalizace, zaměstnanost a důstojná práce, migrace, výzkum, informační společnost, doprava a energetika.

[11] SEK(2009)XXX ze dne xx.xx.2009, 2009, Report on Policy Coherence for Development (Zpráva EU o soudržnosti politik ve prospěch rozvoje).

[12] Tabulka je založena na odpovědích členských států na dotazník z roku 2009 věnovaný soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, který připravila Evropská komise.

[13] Tiskové prohlášení Evropské komise IP/08/1998, 17.12.2008 pro informaci. Další informace jsou k dispozici na adrese: http://ec.europa.eu/environment/climat/climate_action.htm .

[14] Viz SEK (2009)XXX ze dne xx.xx.2009, 2009, Report on Policy Coherence for Development (Zpráva EU o soudržnosti politik ve prospěch rozvoje).

[15] Dokument Rady 10018/09, 18.5.2009, Závěry Rady o podpoře rozvojových zemí při řešení krize, bod 15.

[16] Tamtéž.

[17] Development Assistance (DAC) Peer Review of the European Community (Přezkum rozvojové pomoci Evropského společenství vypracovaný výborem pro rozvojovou pomoc (DAC)), OECD (2007), s. 35.

[18] SEK (2009)XXX ze dne xx.xx.2009, 2009, Report on Policy Coherence for Development (Zpráva EU o soudržnosti politiky ve prospěch rozvoje).

[19] Tamtéž.

[20] SEK(2009) 92, 15.1.2009. Více o posuzování dopadů u Evropské komise, viz http://ec.europa.eu/governance/impact/index_en.htm .

[21] „Investing in development – a common cause in a changing world“ (Investování do rozvoje – společná kauza v měnícím se světě), OECD DAC, 14.5.2009.

[22] SEK(2008) 434, 9.4.2008, Policy Coherence for Development „Climate Change/Energy/Biofuels, Migration and Research“ (Soudržnost politik ve prospěch rozvoje „Změna klimatu/energie/biopaliva, migrace a výzkum“).

[23] FAO, FAO Newsroom, 4.2.2009, http://www.fao.org/news/story/en/item/9962/icode/ .

[24] SEK(2009)XXX ze dne xx.xx.2009, 2009, Zpráva EU o soudržnosti politiky ve prospěch rozvoje, kapitola o rozvoji.

[25] Paul Collier, „The Bottom Billion“, Oxford University Press 2007, s. 192.