27.8.2010

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 232/36

---

Stanovisko Výboru regionů – Strategie rozšíření a hlavní výzvy na období 2009–2010: kandidátské země

(2010/C 232/06)

I.   POLITICKÁ DOPORUČENÍ

VÝBOR REGIONŮ,

Obecná doporučení

1.   opakuje, že cílem Evropské unie je podporovat mír, své hodnoty a prosperitu svých národů. Právě z tohoto důvodu je otevřena všem evropským demokratickým zemím, jež splňují kodaňská kritéria;

2.   poznamenává, že proces rozšíření je důležitým faktorem pro zaručení míru a stability na evropském kontinentu a pro občany kandidátských zemí představuje novou příležitost, jak těžit z prosperity, jíž se dosahuje díky společnému hospodářskému prostoru;

3.   připomíná, že Evropská unie musí potvrdit, že se rozhodně zasazuje u všech evropských zemí splňujících přístupová kritéria a podmínky způsobilosti k zapojení do procesu stabilizace a přidružení ve prospěch budoucí integrace;

4.   uvádí, že úspěch integrace závisí na způsobu, jímž se daná kandidátská země připravuje na svůj vstup a plní kodaňská kritéria;

5.   zdůrazňuje, že plně podporuje opatření a reformy prováděné kandidátskými zeměmi vedoucí ke splnění přístupových kritérií;

6.   upozorňuje, že zásadní význam pro integrační proces má respektování zásady dobrých sousedských vztahů a regionální spolupráce; vyzývá kandidátské země, aby řešily přetrvávající problémy ve vztazích se sousedními zeměmi pro obě strany přijatelným způsobem a působily tak v rámci priorit, principů a hodnot Evropy;

7.   zdůrazňuje, že je důležité, aby se místní a regionální samosprávy a jejich sdružení účastnily integračního procesu od jeho počátečních stádií, protože se jedná o strukturální a hluboce demokratický krok, který není možné uskutečnit jenom na centrální úrovni, bez aktivní účasti všech správních úrovní a bez plného respektování zásad subsidiarity a blízkosti;

CHORVATSKO

Pokrok dosažený Chorvatskem v procesu přistoupení

8.   blahopřeje Chorvatsku k trvalému pokroku, jehož dosahuje v oblasti plnění kritérií přístupu k Unii a povinností, které z tohoto přistoupení vyplývají;

9.   vyjadřuje uspokojení nad dvoustrannou dohodou uzavřenou k urovnání hraničního sporu se Slovinskem, jež umožnila v této otázce najít vzájemně přijatelné řešení;

10.   vybízí Chorvatsko, aby zvýšilo své úsilí o splnění všech nezbytných kritérií a referenčních cílů, zejména v plné spolupráci s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii v případech, které jsou nadále problematické, a urychlilo reformy v některých klíčových sektorech, protože představují podmínku nutnou k uzavření přístupových jednání v roce 2010;

11.   soudí, že v boji proti korupci bylo dosaženo pokroku; poznamenává však, že v četných sektorech je nadále rozšířená, a doporučuje, aby Chorvatsko vyvinulo další úsilí a zvýšilo administrativní kapacitu orgánů zodpovědných za boj proti korupci a vyvinulo kulturu politické zodpovědnosti na všech úrovních;

12.   oceňuje právní záruky vztahující se na svobodu a pluralitu médií a vítá, že obě tyto zásady budou respektovány; připomíná však výhrůžky a politický nátlak, jemuž jsou vystaveni novináři zabývající se korupčními aférami a organizovaným zločinem;

13.   vyjadřuje znepokojení nad nedostatky, jimiž trpí uplatňování antidiskriminační legislativy. Nedávné rozpočtové škrty nesmí být důvodem k neúplnému provádění právních předpisů. Výbor zdůrazňuje, že specifický problém představuje diskriminace ve vztahu k menšinám, vzhledem k tomu, že v praxi neodpovídá ochrana proti diskriminaci a její trestní postihování standardům Evropské unie;

Rozšíření kapacit místních a regionálních orgánů

14.   vyjadřuje uspokojení nad tím, že první přímé volby starostů a prefektů, jež proběhly v květnu 2009, proběhly spořádaně, vyznačovaly se velkou volební účastí a rozšířily politické zastoupení žen;

15.   vítá přijetí „národní strategie přípravy představitelů a zaměstnanců místní a regionální správy pro období 2009–2013“ a oceňuje její přínos pro zlepšení schopností místního správního aparátu poskytovat občanům decentralizované služby; poukazuje však na závažné slabiny v administrativních postupech a zastává mínění, že právní základ pro budování moderní a profesionální veřejné správy je stále ještě nedokonalý;

16.   připomíná, že vzhledem k nedostatečnému nasazení v politické rovině nebyla přijata strategie decentralizace, a vyjadřuje politování nad tím, že chybí všeobecná koordinace mezi politickou a technickou úrovní, stejně jako mezi ústřední správou a místními orgány; vyzývá vnitrostátní orgány, aby zavedly postupy, které jim umožní, aby byly uspokojivým způsobem reprezentovány v legislativním procesu, a doporučuje přijetí opatření zaměřených na zlepšení hospodářské situace místních a regionálních orgánů;

17.   vyzývá ke konkrétnějším krokům, které by zajistily přípravu, zlepšení profesních schopností a znalostí chorvatských orgánů veřejné správy na úrovni celostátní, regionální i místní; navrhuje, aby v této otázce navázaly spolupráci s členskými státy EU, aby mohly rychleji využít jejich zkušeností a co nejrychleji splnit podmínky Smlouvy o přistoupení k EU;

18.   oceňuje pokrok, jehož bylo dosaženo při zjednodušování zápisu podniků do určených rejstříků, ale zdůrazňuje, že podnikatelské prostředí negativně ovlivňuje velké množství parafiskálních subjektů na celostátní a místní úrovni, korupce a závady ve veřejné správě;

19.   domnívá se, že místní a regionální orgány a jejich sdružení se musejí podílet na procesu provádění acquis EU; zdůrazňuje také, že místní a regionální orgány musejí být dobře připraveny převzít povinnosti vyplývající z budoucího přistoupení a využít příležitosti, které jim poskytne;

BÝVALÁ JUGOSLÁVSKÁ REPUBLIKA MAKEDONIE

Pokrok dosažený Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií v procesu přistoupení

20.   zaznamenal doporučení Komise a závěry Rady ve složení pro obecné záležitosti z prosince 2009 a vyzývá vládu Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, aby zajistila dobré sousedské vztahy, a zejména aby zintenzivnila úsilí vyvíjené s cílem nalézt – prostřednictvím jednání – vzájemně přijatelné řešení otázky jejího pojmenování, a to pod záštitou OSN;

21.   připomíná význam dobrých sousedských vztahů a vyzývá vládu Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, aby spolupracovala se všemi partnery na dalším rozvoji regionální spolupráce;

22.   vítá rozhodnutí EU, na jehož základě mohou občané Bývalé jugoslávské republiky Makedonie od 19. prosince 2009 cestovat v schengenském prostoru bez vízové povinnosti;

23.   žádá orgány Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, aby pokračovaly v reformním úsilí, především v oblasti reformy veřejné správy a spravedlnosti, práv žen a vztahů mezi etniky v souladu s dohodou z Ochridu z roku 2001, která předpokládá zejména, že osobám různé etnické příslušnosti budou zaručena práva větší měrou se podílet na veřejném životě a správě;

24.   vítá uspokojivý pokrok, jehož země dosáhla v oblasti posílení a aplikace rámcových podmínek pro boj proti korupci, i když je korupce nadále rozšířená a představuje stále ještě vážný problém; vyzývá k dalšímu vynaložení potřebného úsilí, zejména v uplatnění právního rámce;

Rozšíření kapacit místních orgánů

25.   vyjadřuje uspokojení nad vytvořením nové komise pro místní samosprávu;

26.   oceňuje využívání přeshraniční spolupráce k posílení dialogu místních a regionálních orgánů sousedících zemí;

27.   vyjadřuje uspokojení nad tím, že pozorovatelé vyslaní Úřadem pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR) OBSE a Radou Evropy dospěli k závěru, že prezidentské a místní volby, jež proběhly v roce 2009, respektovaly většinu kritérií OBSE a mezinárodních norem pro demokratický volební postup; žádá vládu, aby pokračovala v uplatňování zbývajících doporučení OBSE-ODIHR, a očekává, že se energicky zasadí o objasnění konstatovaných narušení průběhu voleb;

28.   vyjadřuje svou podporu další decentralizaci a podstatnějšímu přenosu pravomocí na obce, což je základním principem rámcové dohody z Ochridu, připomíná však, že se musejí těšit silnější podpoře, především pokud se týká poskytovaného finančního rámce; podporuje mimo jiné úsilí vyvíjené sdružením obcí ZELS, které významně přispívá k pokračování v procesu decentralizace;

29.   vítá, že vstoupil v platnost zákon o spolupráci obcí z června 2009, a doufá, že bude efektivně uplatňován, stejně jako v případě obdobné legislativy, která se připravuje;

30.   klade důraz na zlepšení výběru místních poplatků a na kroky, které byly podniknuty k posílení možností obcí řídit daně z majetku, vlastní hospodářské zdroje, zadluženost a finanční audit;

31.   poznamenává, že určité obce, zejména s malým počtem obyvatel, mají zatím jen omezené administrativní možnosti řídit své hospodářské prostředky, daně a finanční audit, a vyjadřuje politování nad nedostatky, jež nadále ovlivňují místní orgány v oblasti transparentnosti a zodpovědnosti;

32.   je přesvědčen, že je nutná lepší spolupráce ústřední a místní úrovně a ministerstvo pro místní správu by mělo více usilovat o podporu procesu decentralizace;

33.   požaduje zvýšené nasazení v boji proti novým formám obchodování s lidskými bytostmi prostřednictvím dalšího provádění národního akčního plánu boje proti obchodování s lidmi a proti nelegálnímu přistěhovalectví (NAP) a prostřednictvím lepší koordinace na místní úrovni;

34.   s uspokojením konstatuje, že zaměstnanci obecní správy se postupně školí, aby mohli provádět části acquis EU, které se týkají místního měřítka, a řídit zdroje poskytované Evropskou unií; vyjadřuje svou podporu dalšímu postupu tímto směrem;

35.   připomíná, že pro vypracování legislativy životního prostředí a k jejímu provádění nemůže být správní kapacita ani zdaleka dostatečně kvalifikovaná, ať se jedná o měřítko celostátní nebo místní, a zdůrazňuje, že tuto situaci je třeba účinně napravit; rovněž je třeba brát v úvahu případné důsledky pro životní prostředí v sousedních členských státech;

TURECKO

Pokrok dosažený Tureckem v procesu přistoupení

36.   s uspokojením konstatuje, že probíhá široká veřejná diskuse o řadě otázek, které tradičně mají citlivý charakter, jako je úloha soudnictví, práva občanů kurdského původu a alevitů, role armády nebo vztahy Turecka k jeho sousedům, a žádá tureckou vládu o konstruktivní přístup a kroky směřující k rozvoji tohoto dialogu;

37.   připomíná, že v roce 2009 země téměř nepokročila v konkrétních reformách a vyzývá vládu, aby své politické iniciativy realizovala formou konkrétních změn v oblasti legislativy a jejího následného uplatnění;

38.   se zklamáním konstatuje, že země sice přijala legislativu odpovídající kodaňským kritériím, ale v jejím provádění je ještě třeba mnohé udělat, zvláště pokud se jedná o práva žen, nediskriminaci, svobodu vyznání, svobodu slova, nulovou toleranci vůči mučení, potírání korupce;

39.   vyjadřuje znepokojení nad situací, která převládá v oblasti svobody slova a svobody tisku, zejména vzhledem k bezprecedentní pokutě, která byla uložena skupině médií;

40.   je zklamán nedostatečným pokrokem dosaženým v oblasti svobody vyznání a vyzývá vládu, aby přijala právní rámec, který by byl konformní s Evropskou úmluvou o lidských právech a jurisdikcí Evropského soudu pro lidská práva a poskytoval všem nemuslimským a alevitským náboženským komunitám možnost pracovat, aniž by byly vystaveny nespravedlivým omezením;

41.   s politováním konstatuje, že turecká vláda nadále vyjadřuje své výhrady ohledně respektování práv menšin, jak je zaručuje mezinárodní právo; vyzývá ji proto, aby svou politiku přizpůsobila mezinárodním standardům v této oblasti, a žádá politické strany, aby její úsilí podpořily. Vybízí Turecko rovněž k tomu, aby přijalo opatření v souladu s doporučeními Parlamentního shromáždění Rady Evropy týkajícími se řecké menšiny na ostrovech Imbros (Gökçeada) a Tenedos (Bozcaada), s cílem zachovat mezikulturní charakter těchto dvou ostrovů jako vzor spolupráce mezi Řeckem a Tureckem;

42.   odsuzuje přetrvávající porušování závazků vyplývajících z protokolu tvořícího přílohu k dohodě o přidružení uzavřené Evropskou unií a Tureckem; vyzývá tureckou stranu, aby tento text aplikovala v jeho celistvosti a jednotně;

43.   vyzývá všechny zainteresované strany, aby energicky podpořily probíhající jednání o kyperské otázce a konkrétně přispěly k zajištění celkového uspořádání, které se musí zakládat na principu konfederace dvou oblastí a dvou komunit s jedinou identitou a mezinárodní právní subjektivitou v souladu s rozhodnutími Rady bezpečnosti OSN v této věci i v souladu se základními principy Evropské unie; vyzývá je rovněž k vytvoření vhodné atmosféry pro jednání prostřednictvím stažení tureckých jednotek z Kypru, členského státu Evropské unie, vyřešení otázky osadníků a vrácení uzavřené oblasti Famagusty jejím legitimním obyvatelům;

44.   připomíná význam Turecka jako tranzitní země pro nedovolené přistěhovalectví; upozorňuje na možné obnovení jednání, které Turecko vede s cílem uzavřít readmisní dohodu s Evropskou unií, a doporučuje mu, aby v období, jež je dělí od tohoto závěru, plně uplatňovalo dvoustranné readmisní dohody, které již uzavřelo s členskými státy; vyzývá tureckou vládu, aby intenzivněji spolupracovala s Unií při řízení migrace, a to i v rámci systému Frontex, zajišťujícího dohled na vnějších hranicích;

45.   s ohledem na další regionální otázky vítá zlepšení vztahů Turecka s jeho sousedy, především společnou dohodu s Arménií, a zdůrazňuje velký význam rychlé ratifikace protokolů o navázání diplomatických vazeb a dalšího rozvoje bilaterálních vztahů s Arménií. VR požaduje po Turecku, aby pokračovalo v úsilí o dobré sousedské vztahy a mírové urovnání sporů;

Rozšíření kapacit místních orgánů

46.   je potěšen skutečností, že místní volby, které proběhly v březnu 2009, byly obecně svobodné a spravedlivé;

47.   vyjadřuje nespokojenost nad zdlouhavostí postupu přenášení pravomocí na místní orgány, především pokud se týká vytváření funkčních obecních rad; jedná se totiž o základní podmínku posílení spoluúčasti obyvatelstva na přijímání rozhodnutí v místních orgánech;

48.   požaduje vyšší míru transparentnosti a zodpovědnosti, především v oblasti vnitřní a vnější kontroly financování místních samospráv a zdůrazňuje význam decentralizace a posílení schopností místních samospráv vykonávat pravomoci, jež jim byly předány;

49.   schvaluje prioritu, kterou v jednání získala plná zaměstnanost, a přijetí národního programu převzetí acquis, je však možné vyzdvihnout jen omezené kroky, pokud se jedná o účinnou konkretizaci politik a ústavních reforem;

50.   upozorňuje na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora, jenž se v čísle 16/2009 věnoval řízení předvstupní pomoci udělené Turecku Evropskou komisí a vyzval ji, aby zde aplikovala doporučení, tedy stanovila cíle a prováděla programy na základě přístupových kritérií;

51.   vyjadřuje uspokojení nad vytvořením rozvojových agentur a je potěšen skutečností, že se zainteresované regionální a místní subjekty účastní vypracování všech jejich rozpočtů; upozorňuje však na nejasnosti, které zahalují výběrová kritéria, a nedostatečně transparentní postup;

52.   připomíná, přizpůsobení pravidel acquis Společenství v oblasti regionální politiky a koordinace strukturálních nástrojů stagnuje na nízké úrovni;

53.   vyjadřuje svou naději a přesvědčení, že turecké orgány a další instituce uvedené nedostatky a kritické poznámky zevrubně analyzují a přijmou přiměřená právní a administrativní opatření k jejich odstranění.

---