PŘÍLOHA

ČÁST 1

č. CAS 7775-11-3		č. Einecs: 231-889-5
Molekulový vzorec:	Na2CrO4
Název podle Einecs:	Chroman sodný
Název podle IUPAC:	Chroman sodný
Zpravodaj:	Spojené království
Klasifikace (1):	Karc. kat. 2; R45 Mut. kat. 2; R46 Repr. kat. 2; R60-61 T+; R26 T; R25-48/23 C; R34 Xn; R21 R42/43 N; R50-53

Hodnocení rizik je založeno na současné praxi související s životním cyklem látky pěti příbuzných sloučenin šestivazného chromu vyráběných v Evropském společenství nebo do něho dovážených, jak je popsán v hodnocení rizik, které členský stát zpravodaj předal Komisi (2).

Na základě dostupných informací hodnocení rizik stanovilo, že v Evropském společenství se pět uvedených sloučenin šestivazného chromu Cr (VI) používá zejména jako výchozí materiál pro další sloučeniny Cr (VI) a pro sloučeniny Cr (III), dále v konzervačních přípravcích pro dřevo, v prostředcích k povrchové úpravě kovů, při výrobě vosku a vitaminu K, v pigmentech a katalyzátorech.

Uvedené sloučeniny se dále používají jako oxidanty při barvení bavlny, ve fotografických procesech, jako inhibitor koroze pro chladicí vodu a při výrobě aktivního uhlí.

HODNOCENÍ RIZIK

A.   Lidské zdraví

Závěr hodnocení rizik pro

PRACOVNÍKY

je takový, že je zapotřebí zvláštních opatření na snižování rizik. Tohoto závěru bylo dosaženo pro všechny scénáře expozice v důsledku:

—	obav z dráždění dýchacích cest,

—	obav z dráždění očí a kůže,

—	obav z akutní toxicity následkem krátkodobé píkové inhalační expozice,

—	obav ze senzibilizace kůže,

—	obav z profesionálního astmatu,

—	obav z toxicity pro reprodukci (plodnost a vývojová toxicita) v důsledku opakované inhalační expozice,

—	obav z mutagenity a karcinogenity.

Látka nebyla podrobena dostatečným zkouškám účinků na dýchací cesty a na ledviny v důsledku opakované inhalační expozice sloučeninám šestivazného chromu, konkrétně s cílem určit hodnoty NOAEL a charakteristiky vztahu dávka-odezva. Jelikož však byla látka identifikována jako bezprahový karcinogen, vyžaduje obvykle kontrolní opatření, která nebudou ovlivněna dalšími informacemi.

Závěr hodnocení rizik pro

SPOTŘEBITELE

je takový, že je zapotřebí zvláštních opatření na snižování rizik. Tohoto závěru bylo dosaženo na základě:

—

obav z mutagenity a karcinogenity následkem dermální expozice při manipulaci se suchým dřevem ošetřeným roztoky sloučenin mědi, chromu a arsenu (CCA), a to pro dospělé i děti exponované prostřednictvím venkovních dřevěných konstrukcí ke hraní, neboť pro tyto vlastnosti nelze stanovit prahovou hodnotu, pod níž by nehrozilo riziko pro lidské zdraví. Hodnocení rizik však ukazuje, že rizika jsou již nízká. To je třeba zohlednit při posuzování adekvátnosti existujících kontrol a proveditelnosti a praktičnosti dalších zvláštních opatření na snižování rizik.

Nebyla provedena žádná formální charakterizace rizika pro expozici spotřebitelů vlhkému dřevu ošetřenému CCA. Ve Spojeném království je zakázáno dodávání dřeva, které po ošetření CCA nebylo plně vysušeno; vysušení je podmínkou pro schválení podle vyhlášky o kontrole pesticidů z roku 1986 (Control of Pesticides Regulations (1986)). Podobné kontrolní mechanismy již mohou existovat i ve všech ostatních členských státech. Pokud však v jednotlivých členských státech specifické kontrolní mechanismy neexistují, vznikají obavy u všech relevantních vlastností nebezpečných pro lidské zdraví.

Závěr hodnocení rizik pro

OSOBY EXPONOVANÉ PROSTŘEDNICTVÍM ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

je takový, že je zapotřebí zvláštních opatření na snižování rizik. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:

—

pro mutagenitu a karcinogenitu nelze stanovit prahovou hodnotu, pod níž by u těchto vlastností nehrozilo riziko pro lidské zdraví. Hodnocení rizik však ukazuje, že rizika jsou již nízká. To je třeba zohlednit při posuzování adekvátnosti existujících kontrol a proveditelnosti a praktičnosti dalších zvláštních opatření na snižování rizik.

Závěr hodnocení rizik pro

LIDSKÉ ZDRAVÍ (fyzikálně-chemické vlastnosti)

je takový, že v současnosti není zapotřebí dalších informací a/nebo zkoušek ani opatření na snižování rizik kromě těch, která se již uplatňují. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:

—	hodnocení rizik ukazuje, že se neočekávají žádná rizika. Opatření na snižování rizik, která se již uplatňují, se považují za dostatečná.

B.   Životní prostředí

Závěr hodnocení rizik pro

ATMOSFÉRU

je takový, že v současnosti není zapotřebí dalších informací a/nebo zkoušek ani opatření na snižování rizik kromě těch, která se již uplatňují. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:

—	hodnocení rizik ukazuje, že se neočekávají žádná rizika. Opatření na snižování rizik, která se již uplatňují, se považují za dostatečná.

Závěr hodnocení rizik pro životní prostředí pro

VODNÍ EKOSYSTÉM a SUCHOZEMSKÝ EKOSYSTÉM

1.

je takový, že je zapotřebí dalších informací a/nebo zkoušek. Tohoto závěru bylo dosaženo na základě: — obav z účinků na sedimenty následkem expozice při výrobě látky, výrobě pigmentů, oxidu chromitého, solí pro koželužský průmysl, formulaci a aplikaci prostředků na ochranu dřeva, při kontaktu s ošetřeným dřevem, při formulaci prostředků k povrchové úpravě kovů a při povrchové úpravě kovů. Požadavky na informace a/nebo zkoušky jsou: — zkouška toxicity na organismech žijících v sedimentech. Předpokládá se však, že po provedení strategie omezování rizik pro životní prostředí v oddíle II a příslušného doporučení Komise 2008/454/ES (3) již nebudou další požadavky na informace nutné, — obav z účinků, které nejsou specifické pro určité prostředí, následkem nepřímé expozice predátorů prostřednictvím potravního řetězce založeného na měkkýších, a to při výrobě pigmentů, oxidu chromitého, solí pro koželužský průmysl, formulaci prostředků na ochranu dřeva, při kontaktu s ošetřeným dřevem, při formulaci prostředků k povrchové úpravě kovů a při povrchové úpravě kovů. Požadavky na informace a/nebo zkoušky jsou: — další zkoumání příjmu chromu jinými organismy, než jsou ryby, charakterizace povahy chromu v organismech a zvážení toxicity chromu v jiných formách pro organismy, které se živí kořistí kontaminovanou chromem. Předpokládá se však, že po provedení strategie omezování rizik pro životní prostředí v oddíle II a příslušného doporučení 2008/454/ES již nebudou další požadavky na informace nutné;

2.

je takový, že je zapotřebí zvláštních opatření na snižování rizik. Tohoto závěru bylo dosaženo na základě: — obav z účinků na vodní a suchozemské prostředí následkem expozice při výrobě látky (pouze vodní prostředí, jeden závod), výrobě pigmentů, oxidu chromitého, solí pro koželužský průmysl, formulaci a aplikaci prostředků na ochranu dřeva, při kontaktu s ošetřeným dřevem, při formulaci prostředků k povrchové úpravě kovů a při povrchové úpravě kovů.

Závěr hodnocení rizik pro

MIKROORGANISMY V ČISTÍRNÁCH ODPADNÍCH VOD

je takový, že je zapotřebí zvláštních opatření na snižování rizik. Tohoto závěru bylo dosaženo na základě:

—	obav z účinků na fungování čistíren odpadních vod plynoucích z výroby pigmentů, oxidu chromitého, solí pro koželužský průmysl, formulaci prostředků na ochranu dřeva, při kontaktu s ošetřeným dřevem, při formulaci prostředků k povrchové úpravě kovů a při povrchové úpravě kovů.

STRATEGIE OMEZOVÁNÍ RIZIK

Pro PRACOVNÍKY

Má se všeobecně za to, že právní předpisy na ochranu pracovníků platné v současnosti na úrovni Společenství, zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES (4) (směrnice o karcinogenech a mutagenech), poskytují odpovídající rámec pro omezení rizik způsobených danými látkami v potřebném rozsahu a je nutné je uplatňovat.

V tomto rámci se doporučuje:

—	v souladu se směrnicí 98/24/ES (5) nebo případně směrnicí 2004/37/ES stanovit na úrovni Společenství limitní hodnoty expozice na pracovišti pro sloučeniny šestivazného chromu,

—	v souladu se směrnicí 98/24/ES stanovit na úrovni Společenství biologickou limitní hodnotu pro sloučeniny šestivazného chromu.

Pro SPOTŘEBITELE a OSOBY EXPONOVANÉ PROSTŘEDNICTVÍM ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

—

Má se za to, že existující právní opatření na ochranu spotřebitele a osob exponovaných prostřednictvím životního prostředí, zejména ustanovení směrnice Rady 98/8/ES (směrnice o biocidních přípravcích) a ustanovení směrnice Rady 76/769/EHS, pokud jde o látky karcinogenní, mutagenní a toxické pro reprodukci (CMR), dostatečně řeší zjištěná rizika pro spotřebitele.

Pro ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

—	Doporučuje se, aby Komise zvážila zařazení chromu při revizi seznamu prioritních látek podle rámcové směrnice o vodě (příloha X směrnice 2000/60/ES).

—

Zejména s ohledem na vnitropodnikovou redukci sloučenin Cr (VI) na soli Cr (III) pro koželužský průmysl v závodech na vydělávání kůží a kožešin se doporučuje, aby do příští změny dokumentu BAT pro závody na vydělávání kůží a kožešin byly zahrnuty odpovídající odkazy, které stanoví, že vnitropodniková redukce sloučenin Cr (VI) k výrobě solí Cr (III) pro koželužský průmysl by neměla být považována za BAT.

—	Doporučuje se, aby Komise zvážila potřebu zařazení mezních hodnot obsahu Cr (VI) v kalech z čistíren odpadních vod a v půdách a mezní hodnotu roční zátěže do směrnice 86/278/EHS o kalech z čistíren odpadních vod.

—

Má se za to, že právní předpisy o biocidech platné v současnosti na úrovni Společenství (směrnice 98/8/ES) poskytují přiměřený rámec pro snižování rizik spojených s používáním konzervačních přípravků pro dřevo, které obsahují sloučeniny šestivazného chromu, a rizik spojených s používáním dřeva ošetřeného na vnitrostátní úrovni konzervačními přípravky pro dřevo, které obsahují sloučeniny šestivazného chromu.

ČÁST 2

č. CAS 10588-01-9		č. Einecs: 234-190-3
Molekulový vzorec:	Na2Cr2O7
Název podle Einecs:	Dichroman sodný
Název podle IUPAC:	Dichroman sodný
Zpravodaj:	Spojené království
Klasifikace (6):	O; R8 Karc. kat. 2; R45 Mut. kat. 2; R46 Repr. kat. 2; R60-61 T+; R26 T; R25-48/23 C; R34 Xn; R21 R42/43 N; R50-53

Hodnocení rizik je založeno na současné praxi související s životním cyklem látky pěti příbuzných sloučenin šestivazného chromu vyráběných v Evropském společenství nebo do něho dovážených, jak je popsán v hodnocení rizik, které členský stát zpravodaj předal Komisi (2).

Na základě dostupných informací hodnocení rizik stanovilo, že v Evropském společenství se pět uvedených sloučenin šestivazného chromu Cr (VI) používá zejména jako výchozí materiál pro další sloučeniny Cr (VI) a pro sloučeniny Cr (III), dále v konzervačních přípravcích pro dřevo, při povrchových úpravách kovů, při výrobě vosku a vitaminu K, v pigmentech a katalyzátorech.

Uvedené sloučeniny se dále používají jako oxidanty při barvení bavlny, ve fotografických procesech, jako inhibitor koroze pro chladicí vodu a při výrobě aktivního uhlí.

HODNOCENÍ RIZIK

A.   Lidské zdraví

Závěr hodnocení rizik pro

PRACOVNÍKY

je takový, že je zapotřebí zvláštních opatření na snižování rizik. Tohoto závěru bylo dosaženo pro všechny scénáře expozice v důsledku:

—	obav z dráždění dýchacích cest,

—	obav z dráždění očí a kůže,

—	obav z akutní toxicity následkem krátkodobé píkové inhalační expozice,

—	obav ze senzibilizace kůže,

—	obav z profesionálního astmatu,

—	obav z toxicity pro reprodukci (plodnost a vývojová toxicita) v důsledku opakované inhalační expozice,

—	obav z mutagenity a karcinogenity.

Látka nebyla podrobena dostatečným zkouškám účinků na dýchací cesty a na ledviny v důsledku opakované inhalační expozice sloučeninám šestivazného chromu, konkrétně s cílem určit hodnoty NOAEL a charakteristiky vztahu dávka-odezva. Jelikož však byla látka identifikována jako bezprahový karcinogen, vyžaduje obvykle kontrolní opatření, která nebudou ovlivněna dalšími informacemi.

Závěr hodnocení rizik pro

SPOTŘEBITELE

je takový, že je zapotřebí zvláštních opatření na snižování rizik. Tohoto závěru bylo dosaženo na základě:

—

obav z mutagenity a karcinogenity následkem dermální expozice při manipulaci se suchým dřevem ošetřeným roztoky sloučenin mědi, chromu a arsenu (CCA), a to pro dospělé i děti exponované prostřednictvím venkovních dřevěných konstrukcí ke hraní, neboť pro tyto vlastnosti nelze stanovit prahovou hodnotu, pod níž by nehrozilo riziko pro lidské zdraví. Hodnocení rizik však ukazuje, že rizika jsou již nízká. To je třeba zohlednit při posuzování adekvátnosti existujících kontrol a proveditelnosti a praktičnosti dalších zvláštních opatření na snižování rizik.

Nebyla provedena žádná formální charakterizace rizika pro expozici spotřebitelů vlhkému dřevu ošetřenému CCA. Ve Spojeném království je zakázáno dodávání dřeva, které po ošetření CCA nebylo plně vysušeno; vysušení je podmínkou pro schválení podle vyhlášky o kontrole pesticidů z roku 1986 (Control of Pesticides Regulations (1986)). Podobné kontrolní mechanismy již mohou existovat i ve všech ostatních členských státech. Pokud však v jednotlivých členských státech specifické kontrolní mechanismy neexistují, vznikají obavy u všech relevantních vlastností nebezpečných pro lidské zdraví.

Závěr hodnocení rizik pro

OSOBY EXPONOVANÉ PROSTŘEDNICTVÍM ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

je takový, že je zapotřebí zvláštních opatření na snižování rizik. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:

—

pro mutagenitu a karcinogenitu nelze stanovit prahovou hodnotu, pod níž by u těchto vlastností nehrozilo riziko pro lidské zdraví. Hodnocení rizik však ukazuje, že rizika jsou již nízká. To je třeba zohlednit při posuzování adekvátnosti existujících kontrol a proveditelnosti a praktičnosti dalších zvláštních opatření na snižování rizik.

Závěr hodnocení rizik pro

LIDSKÉ ZDRAVÍ (fyzikálně-chemické vlastnosti)

je takový, že v současnosti není zapotřebí dalších informací a/nebo zkoušek ani opatření na snižování rizik kromě těch, která se již uplatňují. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:

—	hodnocení rizik ukazuje, že se neočekávají žádná rizika. Opatření na snižování rizik, která se již uplatňují, se považují za dostatečná.

B.   Životní prostředí

Závěr hodnocení rizik pro

ATMOSFÉRU

je takový, že v současnosti není zapotřebí dalších informací a/nebo zkoušek ani opatření na snižování rizik kromě těch, která se již uplatňují. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:

—	hodnocení rizik ukazuje, že se neočekávají žádná rizika. Opatření na snižování rizik, která se již uplatňují, se považují za dostatečná.

Závěr hodnocení rizik pro životní prostředí pro

VODNÍ EKOSYSTÉM a SUCHOZEMSKÝ EKOSYSTÉM

1.

je takový, že je zapotřebí dalších informací a/nebo zkoušek. Tohoto závěru bylo dosaženo na základě: — obav z účinků na sedimenty následkem expozice při výrobě látky, výrobě pigmentů, oxidu chromitého, solí pro koželužský průmysl, formulaci a aplikaci prostředků na ochranu dřeva, při kontaktu s ošetřeným dřevem, při formulaci prostředků k povrchové úpravě kovů a při povrchové úpravě kovů. Požadavky na informace a/nebo zkoušky jsou: — zkouška toxicity na organismech žijících v sedimentech. Předpokládá se však, že po provedení strategie omezování rizik pro životní prostředí v oddíle II a příslušného doporučení 2008/454/ES (3) již nebudou další požadavky na informace nutné, — obav z účinků, které nejsou specifické pro určité prostředí, následkem nepřímé expozice predátorů prostřednictvím potravního řetězce založeného na měkkýších, a to při výrobě pigmentů, oxidu chromitého, solí pro koželužský průmysl, formulaci prostředků na ochranu dřeva, při kontaktu s ošetřeným dřevem, při formulaci prostředků k povrchové úpravě kovů a při povrchové úpravě kovů. Požadavky na informace a/nebo zkoušky jsou: — další zkoumání příjmu chromu jinými organismy, než jsou ryby, charakterizace povahy chromu v organismech a zvážení toxicity chromu v jiných formách pro organismy, které se živí kořistí kontaminovanou chromem. Předpokládá se však, že po provedení strategie omezování rizik pro životní prostředí v oddíle II a příslušného doporučení 2008/454/ES již nebudou další požadavky na informace nutné;

2.

je takový, že je zapotřebí zvláštních opatření na snižování rizik. Tohoto závěru bylo dosaženo na základě: — obav z účinků na vodní a suchozemské prostředí následkem expozice při výrobě látky (pouze vodní prostředí, jeden závod), výrobě pigmentů, oxidu chromitého, solí pro koželužský průmysl, formulaci a aplikaci prostředků na ochranu dřeva, při kontaktu s ošetřeným dřevem, při formulaci prostředků k povrchové úpravě kovů a při povrchové úpravě kovů.

Závěr hodnocení rizik pro

MIKROORGANISMY V ČISTÍRNÁCH ODPADNÍCH VOD

je takový, že je zapotřebí zvláštních opatření na snižování rizik. Tohoto závěru bylo dosaženo v důsledku:

—	obav z účinků na fungování čistíren odpadních vod plynoucích z výroby pigmentů, oxidu chromitého, solí pro koželužský průmysl, formulaci prostředků na ochranu dřeva, při kontaktu s ošetřeným dřevem, při formulaci prostředků k povrchové úpravě kovů a při povrchové úpravě kovů.

STRATEGIE OMEZOVÁNÍ RIZIK

Pro PRACOVNÍKY

Má se všeobecně za to, že právní předpisy na ochranu pracovníků platné v současnosti na úrovni Společenství, zejména směrnice 2004/37/ES (4) (směrnice o karcinogenech a mutagenech), poskytují odpovídající rámec pro omezení rizik způsobených danými látkami v potřebném rozsahu a je nutné je uplatňovat.

V tomto rámci se doporučuje:

—	v souladu se směrnicí 98/24/ES (5) nebo případně směrnicí 2004/37/ES stanovit na úrovni Společenství limitní hodnoty expozice na pracovišti pro sloučeniny šestivazného chromu,

—	v souladu se směrnicí 98/24/ES stanovit na úrovni Společenství biologickou limitní hodnotu pro sloučeniny šestivazného chromu.

Pro SPOTŘEBITELE a OSOBY EXPONOVANÉ PROSTŘEDNICTVÍM ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

—

Má se za to, že existující právní opatření na ochranu spotřebitele a osob exponovaných prostřednictvím životního prostředí, zejména ustanovení směrnice 98/8/ES (směrnice o biocidních přípravcích) a ustanovení směrnice 76/769/EHS, pokud jde o látky karcinogenní, mutagenní a toxické pro reprodukci (CMR), dostatečně řeší zjištěná rizika pro spotřebitele.

Pro ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

—	Doporučuje se, aby Komise zvážila zařazení chromu při revizi seznamu prioritních látek podle rámcové směrnice o vodě (příloha X směrnice 2000/60/ES).

—

Zejména s ohledem na vnitropodnikovou redukci sloučenin Cr (VI) na soli Cr (III) pro koželužský průmysl v závodech na vydělávání kůží a kožešin se doporučuje, aby do příští změny dokumentu BAT pro závody na vydělávání kůží a kožešin byly zahrnuty odpovídající odkazy, které stanoví, že vnitropodniková redukce sloučenin Cr (VI) k výrobě solí Cr (III) pro koželužský průmysl by neměla být považována za BAT.

—	Doporučuje se, aby Komise zvážila potřebu zařazení mezních hodnot obsahu Cr (VI) v kalech z čistíren odpadních vod a v půdách a mezní hodnotu roční zátěže do směrnice 86/278/EHS o kalech z čistíren odpadních vod.

—

Má se za to, že právní předpisy o biocidech platné v současnosti na úrovni Společenství (směrnice 98/8/ES) poskytují přiměřený rámec pro snižování rizik spojených s používáním konzervačních přípravků pro dřevo, které obsahují sloučeniny šestivazného chromu, a rizik spojených s používáním dřeva ošetřeného na vnitrostátní úrovni konzervačními přípravky pro dřevo, které obsahují sloučeniny šestivazného chromu.

ČÁST 3

č. CAS: 79-94-7		č. Einecs: 201-236-9
Strukturní vzorec:
Název podle Einecs:	2,2',6,6'-tetrabrom-4,4'-isopropylidendifenol (tetrabrombisfenol A)
Název podle IUPAC:	2,2',6,6'-tetrabrom-4,4'-isopropylidendifenol
Zpravodaj:	Spojené království
Klasifikace (7):	Neuvedena

Hodnocení rizik je založeno na současné praxi související s životním cyklem látky vyráběné v Evropském společenství nebo do něho dovážené, jak je popsán v hodnocení rizik, které členský stát zpravodaj předal Komisi (2).

Na základě dostupných informací hodnocení rizik stanovilo, že v Evropském společenství se látka využívá především jako reaktivní látka a přísada zpomalující hoření v plastech. Jako reaktivní látka zpomalující hoření (chemicky vázáná na polymerní materiál) se používá především v epoxidových a polykarbonátových pryskyřicích. Jako přísada zpomalující hoření se používá především v akrylonitril-butadien-styrenových (ABS) pryskyřicích.

HODNOCENÍ RIZIK

A.   Lidské zdraví

Závěr hodnocení rizik pro

PRACOVNÍKY, SPOTŘEBITELE a OSOBY EXPONOVANÉ PROSTŘEDNICTVÍM ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

je takový, že v současnosti není zapotřebí dalších informací a zkoušek ani opatření na snižování rizik kromě těch, která se již uplatňují. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:

—	hodnocení rizik ukazuje, že se neočekávají žádná rizika. Opatření na snižování rizik, která se již uplatňují, se považují za dostatečná.

Závěr hodnocení rizik pro

LIDSKÉ ZDRAVÍ (fyzikálně-chemické vlastnosti)

je takový, že v současnosti není zapotřebí dalších informací a zkoušek ani opatření na snižování rizik kromě těch, která se již uplatňují. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:

—	hodnocení rizik ukazuje, že se neočekávají žádná rizika. Opatření na snižování rizik, která se již uplatňují, se považují za dostatečná.

B.   Životní prostředí

Závěr hodnocení rizik pro

ATMOSFÉRU

je takový, že v současnosti není zapotřebí dalších informací a zkoušek ani opatření na snižování rizik kromě těch, která se již uplatňují. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:

—	hodnocení rizik ukazuje, že se neočekávají žádná rizika. Opatření na snižování rizik, která se již uplatňují, se považují za dostatečná.

Závěr hodnocení rizik pro

VODNÍ EKOSYSTÉM a SUCHOZEMSKÝ EKOSYSTÉM

1.

je takový, že je zapotřebí dalších informací a zkoušek. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť: — existuje možnost degradace TBBPA na bisfenol A v anaerobním sladkovodním prostředí a v mořských sedimentech. Tyto závěry by měly být přezkoumány, jakmile budou získány nové údaje o účincích na vodní prostředí a určeny příslušné odhadnuté koncentrace elementárního bisfenolu A, při kterých nedochází k nepříznivým účinkům, — jiný možný metabolit/produkt rozkladu – tetrabrombisfenol A-bis(methylether) – pravděpodobně splňuje kritéria látky PBT. Ačkoli jsou výsledky nedávných studií neprůkazné, zdá se, že nejde o významný produkt rozkladu. Vzhledem k tomu, že potřeba opatření na snižování rizik již byla pro některá použití určena (původní sloučenina by tak měla méně zatěžovat životní prostředí), se v současnosti další konkrétní kroky k řešení této otázky nedoporučují, — poměry charakterizující riziko v případě mořského prostředí ukazují možné riziko u některých aplikací. Jakmile budou známy důsledky veškerých činností na snížení rizika vyplývajících z hodnocení pro sladkou vodu a sladkovodní sedimenty, měla by být zhodnocena potřeba získat další údaje o toxicitě, a to pro mořské organismy. Předpokládá se však, že po provedení strategie omezování rizik pro životní prostředí v oddíle II a příslušného doporučení 2008/454/ES (3) se dostatečně sníží koncentrace ve vodním a suchozemském ekosystému a další požadavky na informace již nebudou nutné;

2.

je takový, že na snižování rizik je zapotřebí zvláštních opatření. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť: — pro povrchové vody a sediment je v místech produkce, kde se TBBPA používá jako přísada zpomalující hoření v ABS (akrylonitril-butadien-styrenových) pryskyřicích, PEC/PNEC > 1, — pro suchozemské prostředí, kde se TBBPA používá jako přísada zpomalující hoření v ABS (akrylonitril-butadien-styrenových) pryskyřicích z míst produkce a konverze, je PEC/PNEC > 1. Závěr pro místa konverze závisí na tom, zda se odpadní kaly z daného místa používají na zemědělskou půdu, či nikoli (v případě, že se na půdu odpadní kaly nepoužívají, riziko neexistuje). Pro místa produkce ABS pryskyřic je riziko určeno bez ohledu na předpoklady týkající se použití odpadních kalů.

Závěr hodnocení rizik pro

MIKROORGANISMY V ČISTÍRNÁCH ODPADNÍCH VOD

je takový, že v současnosti není zapotřebí dalších informací a/nebo zkoušek ani opatření na snižování rizik kromě těch, která se již uplatňují. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:

—	hodnocení rizik ukazuje, že se neočekávají žádná rizika. Opatření na snižování rizik, která se již uplatňují, se považují za dostatečná.

STRATEGIE OMEZOVÁNÍ RIZIK

Výsledky strategie omezování rizik jsou uvedeny v příslušném doporučení 2008/454/ES.

---

(1)  Klasifikace látky je stanovena směrnicí Komise 2004/73/ES ze dne 29. dubna 2004, kterou se po dvacáté deváté přizpůsobuje technickému pokroku směrnice Rady 67/548/EHS o sbližování právních a správních předpisů týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných látek (Úř. věst. L 152, 30.4.2004, s. 1; opraveno v Úř. věst. L 216, 16.6.2004, s. 125).

(2)  Úplnou zprávu o hodnocení rizik, stejně jako její shrnutí, lze nalézt na internetových stránkách Evropského úřadu pro chemické látky:

http://ecb.jrc.it/existing-substances/

(3)  Úř. věst. L 158, 18.6.2008.

(4)  Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 50.

(5)  Úř. věst. L 131, 5.5.1998, s. 11.

(6)  Klasifikace látky je stanovena směrnicí Komise 2004/73/ES ze dne 29. dubna 2004, kterou se po dvacáté deváté přizpůsobuje technickému pokroku směrnice Rady 67/548/EHS o sbližování právních a správních předpisů týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných látek (Úř. věst. L 152, 30.4.2004, s. 1; opraveno v Úř. věst. L 216, 16.6.2004, s. 125).

(7)  Tato chemická látka není v současné době uvedena v příloze I směrnice 67/548/EHS.