52008PC0709

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 7.11.2008

KOM(2008) 709 v konečném znění

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY,

kterým se na rok 2009 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro některé populace ryb a skupiny populací ryb, platné ve vodách Společenství a pro plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovů

(předložená Komisí)

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

.

1. SOUVISLOSTI NÁVRHU |

Odůvodnění a cíle návrhu Nařízení o rybolovných právech přijímané každým rokem je hlavním nástrojem politiky zachování zdrojů v rámci společné rybářské politiky. Zahrnuje omezení odlovů a intenzity rybolovu v rámci plánů obnovy a dlouhodobých plánů a také do ostatních právních předpisů zapracovává dočasná opatření a odchylky (jedná se například o nařízení o technických opatřeních, nařízení, kterým se omezuje intenzita rybolovu hlubinných druhů, apod.). Sdělení Komise KOM(2008) 331 v konečném znění stanoví souvislosti tohoto návrhu. V případě mnoha rybích populací se doporučuje snížit odlov na nulu anebo na nejnižší možnou úroveň. U mnohých populací došlo k překročení bezpečných biologických limitů. Navzdory opatřením na zachování v rámci společné rybářské politiky (SRP) se počet populací patřících do této kategorie ohrožených druhů nesnižuje. Tato analýza potvrzuje, že přísnější opatření na zachování zdrojů využívaných rybích populací jsou nanejvýš nutná. Doporučení Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES) a Vědecko-technického a hospodářského výboru pro rybářství (VTHVR) pro rok 2009 opět poukazuje na špatný stav mnoha rybolovných zdrojů ve vodách Společenství. Většina populací je využívána na úrovni, která přesahuje maximální možný výnos. Využití velké části populací překračuje preventivní úroveň a mnohé z klíčových populací, včetně většiny populací tresek, se využívají způsobem, který ve vysoké míře ohrožuje další reprodukci těchto populací. Nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 stanoví, aby Komise každoročně navrhla omezení odlovu a intenzity rybolovu a zajistila tak ekologickou, hospodářskou i sociální udržitelnost rybolovu ve Společenství. |

Obecné souvislosti Rybolovné zdroje jsou v mnoha případech nadměrně využívány. Rada každoročně stanoví omezení odlovů, skutečná úroveň odlovů však mnohdy zůstává vyšší než úroveň zajišťující udržitelné výnosy. Důvodem je skutečnost, že omezení odlovů jsou někdy stanovena na úrovních, které jsou pro zajištění udržitelnosti příliš vysoké, a že dodržování těchto omezení odlovů je v mnoha případech nedostatečné. V posledních letech byla v některých lovištích zavedena omezení intenzity rybolovu, což by mělo posílit omezení odlovů. Rovněž byly pro některé populace předloženy víceleté plány obnovy, které stanoví roční omezení odlovů s cílem dosáhnout udržitelnosti postupným snižováním úmrtnosti ryb. Nebudou-li odlovy a intenzita rybolovu účinně kontrolovány, dojde k dalšímu úbytku rybolovných zdrojů. Tento úbytek není v souladu s cíli společné rybářské politiky, které směřují k dosažení udržitelného rybolovu ve Společenství. |

Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu Platnost stávajících ustanovení v oblasti návrhu skončí dne 31. prosince 2008. |

Soulad s ostatními politikami a cíli Unie Tato opatření jsou navržena v souladu s cíli společné rybářské politiky a politikou Společenství v oblasti udržitelného rozvoje. |

2. KONZULTACE ZÚčASTNěNÝCH STRAN A POSOUZENÍ DOPADů |

Konzultace zúčastněných stran |

Metody konzultací, hlavní cílová odvětví a obecný profil respondentů Návrh bere v úvahu konzultace s regionálními poradními sbory, s Poradním výborem pro rybolovu a akvakulturu („ACFA“ je složen ze zástupců profesních organizací zastupujících výrobní odvětví, zpracovatelský průmysl a obchod s produkty rybolovu a akvakultury, jakož i zástupců neprofesních organizací zastupujících zájmy spotřebitelů, životní prostředí a rozvoj) a s Výborem pro rybolov a akvakulturu. Tyto konzultace se konaly na základě sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu o zlepšení konzultace v oblasti řízení rybolovu Společenství (KOM(2006)246 v konečném znění), které stanoví zásady pro tzv. proces jednání s předstihem, a sdělení Komise Radě o rybolovných právech pro rok 2009 (KOM(2008)331 v konečném znění), jež stanoví stanoviska a záměry Komise týkající se návrhů TAC a kvót do vydání vědeckého doporučení o stavu populací v roce 2009. |

Shrnutí odpovědí a způsob, jakým byly vzaty v úvahu Regionální poradní sbory trvají na tom, že je třeba zajistit, aby změny v ročních TAC a kvótách byly postupné, čímž se maximálně omezí krátkodobá narušení hospodářské činnosti. Z níže uvedeného podrobného zdůvodnění návrhu jasně vyplývá, že do něj byla zahrnuta zásada postupného přizpůsobení a omezení každoročních změn rybolovných práv pokud možno tak, aby nedocházelo k poškození stavu ohrožených zdrojů. |

Sběr a využití výsledků odborných konzultací |

Příslušné vědecké/odborné oblasti Biologie a ekonomie rybářství. |

Použitá metodika Konzultace nezávislého mezinárodního vědeckého subjektu, ICES, a organizace plenárního zasedání VTHVR. |

Hlavní konzultované organizace/odborníci – Mezinárodní rada pro průzkum moří (ICES). – Vědecko-technický a hospodářský výbor pro rybářství (VTHVR). |

Shrnutí obdržených a použitých stanovisek Byla zmíněna existence potenciálně závažných rizik s nevratnými důsledky. O existenci těchto rizik panuje jednomyslná shoda. |

VTHVR potvrzuje a v některých případech i rozvíjí doporučení poskytnutá radou ICES. |

Prostředky ke zveřejnění odborných stanovisek Všechny zprávy výboru VTHVR jsou po formálním schválení Komisí k dispozici na stránkách generálního ředitelství pro námořní záležitosti a rybolov (GŘ MARE). |

Posouzení dopadů Podle článku 20 nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 musí být opatření pro omezení odlovu a intenzity rybolovu přijata veřejnými orgány. Pokud budou navrhovaná opatření provedena, povedou k celkovému snížení rybolovných práv pro plavidla Společenství. Návrh nepředstavuje pouze krátkodobá rozhodnutí, ale je součástí dlouhodobějšího přístupu, jehož prostřednictvím dojde k postupnému snižování rybolovu na dlouhodobě udržitelnou úroveň. Přístup, který byl v rámci návrhu přijat, bude mít z krátkodobého hlediska za následek snížení TAC, ale jakmile se nadměrně lovené populace obnoví, dojde k opětovnému zvýšení rybolovných práv. Střednědobými až dlouhodobými důsledky tohoto přístupu by měly být snížený dopad na životní prostředí na základě snížení intenzity rybolovu, omezení v lovném odvětví v podobě sníženého počtu rybářských plavidel a/nebo nižší průměrné intenzity rybolovu na plavidlo, jakož i nezměněné nebo zvýšené množství vykládek. |

3. PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU |

Shrnutí navrhovaných opatření Návrh upravuje omezení odlovu a intenzity rybolovu použitelná na rybolov ve Společenství a na mezinárodní rybolov, v němž působí plavidla Společenství, aby bylo dosaženo cíle společné rybářské politiky, jímž je zajištění rybolovu na biologicky, hospodářsky a sociálně udržitelné úrovni. |

Právní základ Článek 20 nařízení (ES) č. 2371/2002 |

Zásada subsidiarity Návrh spadá do výlučné pravomoci Společenství. Zásada subsidiarity se proto neuplatní. |

Zásada proporcionality Návrh je v souladu se zásadou proporcionality z tohoto důvodu: |

Společná rybářská politika je společnou politikou a jako taková by měla být prováděna prostřednictvím nařízení Rady. Toto nařízení Rady přiděluje rybolovná práva členským státům, které však mají veškerou volnost tato práva rozdělit mezi regiony nebo subjekty podle potřeby. Členské státy tak mají dostatečný manévrovací prostor pro rozhodování o tom, jakým způsobem na základě zvoleného sociálně-ekonomického modelu využijí rybolovná práva, která jim byla přidělena. |

Návrh nemá dodatečné finanční dopady na členské státy. Rada toto nařízení přijímá každý rok. Jsou proto již zavedeny jak veřejné, tak soukromé nástroje pro jeho provádění. |

Volba nástrojů |

Navrhované nástroje: nařízení: |

Jiné prostředky by nebyly vhodné z tohoto důvodu: Jedná se o návrh v rámci řízení rybolovu, který by měl být podle nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 prováděn prostřednictvím každoročního nařízení Rady, a to kvalifikovanou většinou. |

4. ROZPOčTOVÉ DůSLEDKY |

Návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet Společenství. |

5. DALšÍ INFORMACE |

Zjednodušení |

Tímto návrhem se zjednodušují administrativní postupy veřejných orgánů (EU nebo vnitrostátních), zejména požadavky na předávání údajů o uplatňování řízení intenzity rybolovu. |

Přezkum/revize/ustanovení o skončení platnosti |

Návrh se týká každoročního nařízení na rok 2009, a proto neobsahuje doložku o revizi. |

Podrobné vysvětlení návrhu V případě omezení odlovu a řízení intenzity rybolovu je návrh v souladu se zásadami tzv. postupu jednání s předstihem, které byly stanoveneny ve sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu o zlepšení konzultace v oblasti řízení rybolovu Společenství (KOM(2006)246 v konečném znění) a ve sdělení Komise Radě o rybolovných právech pro rok 2009 (KOM(2008)331 v konečném znění), jež stanoví stanoviska a záměry Komise týkající se návrhů TAC a kvót do vydání vědeckého doporučení o stavu populací v roce 2009. V souladu s uvedeným sdělením byla pro rostoucí počet populací, mezi něž patří například treska obecná, štikozubec obecný, jazyk obecný, platýs velký a humr severský, stanovena rybolovná práva na základě předpisů příslušných víceletých plánů. V souladu s postupem jednání s předstihem se v průběhu roku uskutečnily konzultace zúčastněných stran a členských států. Návrh je dále v souladu se sdělením Komise Radě a Evropskému parlamentu o provádění udržitelnosti v rybolovu EU pomocí maximálního udržitelného výnosu (KOM(2006)360 v konečném znění), neboť návrh nepovede ke zvyšování úmrtnosti populací, jež by bylo v rozporu se závazkem Společenství a členských států učiněným na Světovém summitu o udržitelném rozvoji v Johannesburgu, jehož cílem je udržet populace nebo je obnovit na úroveň, která přinese maximální udržitelný výnos. Těchto cílů by mělo být u vyčerpaných populací dosaženo co nejrychleji a pokud možno nejpozději do roku 2015. V souvislosti s řízením intenzity rybolovu se od roku 2007 s členskými státy podrobně projednává možný alternativní systém založený na maximálním počtu kilowattů na den. Předcházející nařízení o rybolovných právech pro rok 2008 ještě zachovalo řízení dní na moři podle typu plavidla působícího prokazatelně v odvětví rybolovu, zároveň však otevřelo možnost alternativního řízení intenzity založeného na počtu kilowattdní na úrovni členských států s cílem účinněji využívat rybolovná práva a podpořit ochranná opatření po dohodě s odvětvím rybolovu. Zároveň bylo dohodnuto, že se od roku 2009 bude postupně přecházet k všeobecnému uplatňování řízení intenzity založeného na maximálním počtu kilowattdní podle skupiny lovných zařízení. Tato dohoda byla spojena s diskusí o účinnosti plánu obnovy tresky. V roce 2008 se Spojené království rozhodlo zavést alternativní řízení intenzity založené na kilowattdnech pro trawlery v Severním moři a v oblasti západně od Skotska. Na základě tohoto návrhu přecházejí nyní všechny členské státy, na něž se vztahuje plán obnovy tresky, na systém řízení intenzity založený na počtu kilowattdní, zatímco v případě režimů řízení intenzity rybolovu jazyka obecného žijícího v západní části Lamanšského průlivu a štikozubce novozélandského (přílohy IIB a IIC) bude zachována možnost tento systém zavést v roce 2009. Zavedení maximálního počtu kilowattů na den v příloze IIA napomáhá jak k větší transparentnosti a účinnějším omezením intenzity rybolovu, tak i ke snížení administrativní zátěže, neboť se výrazně sníží počet různých případů, pro něž bude maximální počet kilowattů pro intenzitu rybolovu uplatňován. Návrh obsahuje omezení odlovu, která byla odsouhlasena v rámci některých regionálních organizací rybolovu. Omezení odlovu a jiná doporučení Organizace pro rybolov v jihovýchodním Atlantiku (SEAFO), Regionální organizace pro řízení rybolovu v jižním Tichomoří (SPFO), Komise na ochranu tuňáka modroploutvého (CCSBT), Meziamerické komise pro tropické tuňáky (IATTC), Komise pro zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě (CCAMLR), Komise pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC) a Mezinárodní komise pro zachování tuňáků v Atlantickém oceánu (ICCAT) budou k dispozici, jakmile tyto organizace v listopadu a prosinci 2008 uskuteční svá výroční zasedání. TAC týkající se populací v grónských vodách a populací sdílených s Norskem dosud nejsou k dispozici a budou záviset na závěrech konzultací probíhajících v listopadu a prosinci 2008. Tyto TAC jsou uváděny pro memoria (pm). Je třeba rovněž poukázat na to, že v příloze II, která se týká omezení intenzity rybolovu pro plavidla v rámci obnovení určitých populací včetně tresky obecné, je maximální přípustná intenzita měřená podle dní na moři na plavidlo nebo v kilowattdnech na skupinu intenzity v současnosti rovněž uvedena pm, neboť Komise stále analyzuje informace a doporučení od VTHVR týkající se intenzity rybolovu a trendů odlovu do a včetně roku 2007. Plenární zasedání výboru VTHVR se bude konat v listopadu 2008 a poté bude na internetových stránkách výboru zveřejněna závěrečná zpráva. Metodika stanovení konečné intenzity rybolovu smačkovitých v oblastech IIIa a IV a ve vodách ES oblasti IIa se rovněž stále analyzuje. Pokud jde o řízení intenzity rybolovu hlubinných populací, Rada v prosinci 2006 přijala 10% snížení intenzity rybolovu hlubinných druhů ve srovnání s úrovní v roce 2005. Toto snížení je však nižší než 35% snížení požadované Komisí pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC). Pro splnění mezinárodních závazků Společenství i pro ochranu populací, které jsou, jak již několik let zdůrazňuje ICES, maximálně zranitelné a díky nízké reprodukční úrovni naléhavě potřebují ochranu, je nutné další snížení o 10 % ze stejné referenční úrovně. Byly zachovány systémy meziročního řízení pro populace s krátkou délkou života, jako například populace sardele v Biskajském zálivu a populace smačkovitých, tresky norské a šprota obecného v Severním moři. V těchto případech by měla být rybolovná práva navrhovaná pro počátek roku 2009 v průběhu roku upravena podle nejnovějších vědeckých doporučení prostřednictvím nařízení Komise, která umožní rychlé provedení plánovaných opatření pro řízení. |

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY,

kterým se na rok 2009 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro některé populace ryb a skupiny populací ryb, platné ve vodách Společenství a pro plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovů

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky[1], a zejména na článek 20 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 847/96 ze dne 6. května 1996, kterým se stanoví dodatečné podmínky pro meziroční řízení celkových přípustných odlovů a kvót[2], a zejména na článek 2 uvedeného nařízení,

[s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 423/2004 ze dne 26. února 2004, kterým se stanoví opatření pro obnovení populací tresky obecné[3], a zejména na články 6 a 8 uvedeného nařízení],

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 811/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se stanoví opatření pro obnovu populace štikozubce severního[4], a zejména na článek 5 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2166/2005 ze dne 20. prosince 2005, kterým se stanoví opatření pro obnovení populace štikozubce novozélandského a humra severského v Kantaberském moři a na západě Iberského poloostrova[5], a zejména na články 4 a 8 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 388/2006 ze dne 23. února 2006, kterým se zavádí víceletý plán udržitelného využívání populace jazyka obecného v Biskajském zálivu[6], a zejména na článek 4 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 509/2007 ze dne 7. května 2007, kterým se zavádí víceletý plán udržitelného využívání populace jazyka obecného v západní části Lamanšského průlivu[7], a zejména na články 3 a 5 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 676/2007 ze dne 11. června 2007, kterým se stanoví víceletý plán pro lov populací platýse velkého a jazyka obecného v Severním moři[8], a zejména na články 6 a 9 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh Komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Podle článku 4 nařízení (ES) č. 2371/2002 musí Rada s přihlédnutím k dostupným vědeckým doporučením, a zejména ke zprávě vypracované Vědecko-technickým a hospodářským výborem pro rybářství (VTHVR), přijmout nezbytná opatření, aby zaručila přístup do vod a ke zdrojům a udržitelné provozování rybolovných činností.

(2) Podle článku 20 nařízení (ES) č. 2371/2002 má Rada stanovit celkové přípustné odlovy (TAC) pro jednotlivé rybolovné oblasti nebo skupiny rybolovných oblastí. Rybolovná práva by měla být přidělena jednotlivým členským státům a třetím zemím v souladu s kritérii stanovenými v článku 20 uvedeného nařízení.

(3) Pro zajištění účinné správy TAC a kvót je třeba stanovit zvláštní podmínky, za kterých se provádějí rybolovné operace.

(4) Je nutné stanovit zásady a některé postupy řízení rybolovu na úrovni Společenství, aby členské státy mohly zajistit řízení činností plavidel plujících pod jejich vlajkou.

(5) Článek 3 nařízení (ES) č. 2371/2002 stanoví definice použitelné pro přidělování rybolovných práv.

(6) Rybolovná práva by měla být použita v souladu s právními předpisy Společenství v této oblasti, a zejména v souladu s nařízením Komise (EHS) č. 2807/83 ze dne 22. září 1983, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro zaznamenávání údajů o úlovcích ryb členských států[9], nařízením Rady (EHS) č. 2930/86 ze dne 22. září 1986 o vymezení charakteristických znaků rybářských plavidel[10], nařízením Komise (EHS) č. 1381/87 ze dne 20. května 1987, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro označování a dokumentaci rybářských plavidel[11], nařízením Rady (EHS) č. 3880/91 ze dne 17. prosince 1991 o předkládání statistik nominálních odlovů členských států provozujících rybolov v severovýchodním Atlantiku[12], nařízením Rady (EHS) č. 2847/93 ze dne 12. října 1993 o zavedení kontrolního režimu pro společnou rybářskou politiku[13], nařízením Rady (ES) č. 1627/94 ze dne 27. června 1994, kterým se stanoví obecná ustanovení týkající se zvláštních povolení k rybolovu[14], nařízením Rady (ES) č. 850/98 ze dne 30. března 1998 o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření na ochranu nedospělých mořských živočichů[15], nařízením Rady (ES) č. 1434/98 ze dne 29. června 1998, kterým se stanoví podmínky vykládky sledě obecného pro jiné průmyslové účely než k přímé lidské spotřebě[16], nařízením Rady (ES) č. 2347/2002 ze dne 16. prosince 2002, kterým se stanoví zvláštní podmínky přístupu k rybolovu hlubinných populací a s tím spojené požadavky[17], nařízením Rady (ES) č. 1954/2003 ze dne 4. listopadu 2003 o řízení intenzity rybolovu některých rybolovných oblastí a zdrojů Společenství[18], nařízením Komise (ES) č. 2244/2003 ze dne 18. prosince 2003, kterým se stanoví pravidla pro systémy satelitního sledování plavidel[19], nařízením (ES) č. 423/2004, nařízením Rady (ES) č. 601/2004 ze dne 22. března 2004, kterým se stanoví některá kontrolní opatření pro rybolovné činnosti v oblasti působnosti Úmluvy o zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě[20], nařízením (ES) č. 811/2004, nařízením Rady (ES) č. 2115/2005 ze dne 20. prosince 2005, kterým se stanoví plán obnovy platýse černého v rámci Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku[21], nařízením (ES) č. 2166/2005, nařízením Rady (ES) č. 388/2006, nařízením Rady (ES) č. 1967/2006 ze dne 21. prosince 2006 o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři[22], nařízením (ES) č. 509/2007, nařízením Rady (ES) č. 520/2007 ze dne 7. května 2007, kterým se stanoví určitá technická opatření pro zachování některých populací vysoce stěhovavých druhů[23], nařízením (ES) č. 676/2007, nařízením Rady (ES) č. 1386/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví ochranná a donucovací opatření v oblasti upravené předpisy Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku[24], nařízením Rady (ES) č. [....]/2008 o udělování oprávnění k rybolovným činnostem provozovaným rybářskými plavidly Společenství mimo vody Společenství a o přístupu plavidel třetích zemí do vod Společenství[25] a nařízením Rady (ES) č. […]/2008, kterým se na roky 2009 a 2010 stanoví rybolovná práva na některé populace hlubinných druhů ryb pro rybářská plavidla Společenství[26].

(7) Je třeba jasně stanovit, že ustanovení tohoto nařízení by se měla použít, pokud jsou mořští živočichové ulovení během rybolovných činností prováděných výhradně za účelem vědeckého výzkumu prodáváni, skladováni, vystavováni nebo nabízeni k prodeji za jiným účelem.

(8) Na základě doporučení Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES) je pro řízení omezení odlovu sardele obecné v oblasti ICES VIII nezbytné nadále používat určitý systém. Komise by měla stanovit omezení odlovu populace sardele obecné v oblasti ICES VIII na základě vědeckých údajů shromážděných během prvního pololetí roku 2008 a na základě jednání o víceletém plánu pro sardel obecnou.

(9) Na základě doporučení ICES je nezbytné nadále používat a revidovat systém řízení intenzity rybolovu smačkovitých v oblastech ICES IIIa a IV a ve vodách ES oblasti IIa.

(10) V souladu s nejaktuálnějším vědeckým doporučením ICES by se měla jako přechodné opatření dále snižovat intenzita rybolovu některých hlubinných druhů.

(11) Podle článku 20 nařízení (ES) č. 2371/2002 přísluší Radě rozhodnout o podmínkách souvisejících s omezeními odlovu nebo intenzity rybolovu. Podle vědeckých doporučení ohrožují odlovy významně překračující dohodnuté TAC udržitelnost rybolovných činností. Je proto vhodné zavést související podmínky, které povedou ke zlepšenému uplatňování dohodnutých rybolovných práv.

(12) Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku (NAFO) přijala na svém výročním zasedání v roce 2008 řadu technických a kontrolních opatření. Tato opatření by měla být provedena.

(13) [Na svém XXVI. výročním zasedání v roce 2007 přijala Komise pro zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě (CCAMLR) příslušná omezení odlovu pro populace otevřené pro zavedený rybolov všem smluvním stranám CCAMLR. CCAMLR také schválila účast plavidel Společenství na průzkumném rybolovu ledovek rodu Dissostichus v podoblastech FAO 88.1 a 88.2 a v divizích 58.4.1, 58.4.2, 58.4.3 a) a 58.4.3 b) a související rybolovné činnosti podrobila omezením odlovu, omezením vedlejších úlovků a některým zvláštním technickým opatřením. Tato omezení a technická opatření by se měla rovněž uplatňovat.]

(14) [K dodržení mezinárodních závazků, které Společenství přijalo jako smluvní strana CCAMLR, včetně závazku uplatňovat opatření přijatá komisí CCAMLR, by se měly používat TAC přijaté komisí CCAMLR pro období 2008–2009 a odpovídající mezní data rybolovných období.]

(15) V souladu s článkem 2 nařízení Rady (ES) č. 847/96 ze dne 6. května 1996, kterým se stanoví dodatečné podmínky pro meziroční řízení celkových přípustných odlovů a kvót[27], je nezbytné určit, na které populace se vztahují různá opatření stanovená v uvedeném nařízení.

(16) V souladu s postupem podle dohod nebo protokolů o vztazích v oblasti rybolovu jednalo Společenství o rybolovných právech s Norskem[28], Faerskými ostrovy[29] a Grónskem[30].

(17) Společenství je smluvní stranou několika regionálních organizací pro rybolov. Tyto organizace doporučily stanovit omezení odlovu a/nebo omezení intenzity a další pravidla pro zachování určitých druhů. Společenství by proto mělo tato doporučení provést.

(18) Za účelem dosažení souladu s doporučením Komise pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC) dohodnutým v listopadu 2008 je nezbytné v oblasti upravené předpisy NEAFC přijmout opatření pro řízení a zachování hlubinných druhů, a to zejména s ohledem na úrovně intenzity rybolovu.

(19) V průběhu roku 2008 byly za určitých podmínek povoleny alternativní systémy řízení intenzity založené na maximálním počtu kilowattů na den s cílem tento systém postupně zavést na všeobecné úrovni. V případě omezení intenzity v souvislosti s plánem obnovy tresky se v roce 2009 všeobecně přechází na řízení založené na maximálním počtu kilowattů na den, zatímco v případě jiných režimů řízení intenzity zůstane v roce 2009 zachován současný systém, přičemž členské státy mohou podle vlastního uvážení přejít na režimy řízení založené na maximálním počtu kilowattů na den.

(20) Měla by být nadále používána některá dočasná ustanovení týkající se použití údajů systému sledování plavidel (VMS), čímž se zajistí větší účinnost a účelnost v rámci sledování a kontroly řízení intenzity rybolovu a dohledu nad ním.

(21) Pro úpravu omezení intenzity lovu jazyka obecného, jak je stanoveno v nařízení (ES) č. 509/2007, by měla být zavedena alternativní opatření pro řízení intenzity rybolovu v souladu s celkovým TAC, jak je stanoveno v čl. 5 odst. 2 uvedeného nařízení.

(22) Pro úpravu omezení intenzity lovu platýse velkého a jazyka obecného, jak je stanoveno v nařízení (ES) č. 676/2007, by měla být zavedena alternativní opatření pro řízení intenzity rybolovu v souladu s celkovým TAC, jak je stanoveno v čl. 9 odst. 2 uvedeného nařízení.

(23) U populací tresky obecné v Severním moři, Skagerraku, v západní části Lamanšského průlivu, Irském moři a oblasti západně od Skotska a u populací štikozubce obecného a humra severského v oblastech ICES VIIIc a IXa je třeba upravit úrovně povolené intenzity v rámci systému řízení.

(24) S cílem přispět k zachování populací ryb by měla být v roce 2009 provedena některá doplňková opatření týkající se kontroly a technických podmínek rybolovných činností.

(25) S ohledem na prohlášení Komise na zasedání Rady ministrů pro rybolov v prosinci 2007 a na základě následující vědecké analýzy a konzultací se zúčastněnými stranami v roce 2008 je vhodné v rámci regulace cíleného rybolovu a vedlejších úlovků kromě omezení odlovu přijmout opatření na ochranu tření mníka modrého, aby se zajistila jeho ochrana v oblasti ICES VIa.

(26) Vědecké výzkumy ukazují, že rybolov s tenatovými sítěmi pro chytání ryb za žábry a tenatovými sítěmi v oblastech ICES VIa, VIb, VIIb, VIIc, VIIj, VIIk, VIII, IX, X a XII závažným způsobem ohrožuje hlubinné druhy. Dokud však nebudou přijata trvalá opatření, měla by být zavedena přechodná opatření, která umožní provozovat tento rybolov za určitých podmínek.

(27) [V souladu se schváleným zápisem závěrů z konzultací mezi Evropským společenstvím a Norskem ze dne [..] listopadu 2008 by se během prvního pololetí roku 2009 měla vyzkoušet technická opatření na zlepšení selektivity vlečných zařízení za účelem snížení výmětů tresky bezvousé v Severním moři.]

(28) Za účelem dosažení udržitelného využívání populací štikozubce a humra severského a za účelem snížení výmětů by v oblastech ICES VIIIa, VIIIb a VIIId mělo být povoleno využívat nejnovějšího vývoje v oblasti selektivních lovných zařízení.

(29) Použití zařízení, do nichž se humr severský nechytá, by mělo být povoleno v některých oblastech zaměřených na ochranu tohoto druhu, kde je jeho rybolov zakázán.

(30) Podle informací Vědecko-technického a hospodářského výboru pro rybářství (VTHVR) není k zajištění udržitelného využívání sledě obecného v oblasti ICES VIa nutné uzavření některých oblastí, kde dochází k potěru tohoto druhu.

(31) Podle doporučení NEAFC je třeba zachovat kontrolu vykládek a překládek zmrazených ryb ulovených rybářskými plavidly třetích zemí, prováděnou v přístavech Společenství. V roce 2008 NEAFC doporučila nahradit několik plavidel na seznamu plavidel, u kterých bylo potvrzeno, že prováděla nezákonné, nehlášené nebo neregulované rybolovné činnosti. Je třeba zajistit provedení tohoto doporučení v právním řádu Společenství.

(32) S cílem přispět k zachování chobotnice pobřežní, a zejména k ochraně nedospělých živočichů, je nutné v roce 2009 stanovit minimální velikost chobotnice pobřežní z námořních vod pod svrchovaností nebo jurisdikcí třetích zemí, které se nacházejí v oblasti Výboru pro rybolov ve středovýchodním Atlantiku (CECAF), dokud nebude přijato nařízení, kterým se mění nařízení (ES) č. 850/98.

(33) Na základě doporučení VTHVR by měl být za určitých podmínek v oblastech ICES IVc a IVb jih povolen rybolov s výložníkovými vlečnými sítěmi, jež používají pulzní elektrický proud.

(34) [Meziamerická komise pro tropické tuňáky (IATTC) na svém výročním zasedání v roce 2008 nepřijala omezení odlovu tuňáka žlutoploutvého, tuňáka velkookého a tuňáka pruhovaného, a ačkoli Společenství není členem IATTC, je nezbytné přijmout opatření, aby se zaručilo udržitelné řízení zdrojů v oblasti působnosti uvedené organizace.]

(35) [Komise pro rybolov v západní a střední části Tichého oceánu (WCPFC) přijala na svém třetím výročním zasedání omezení odlovu tuňáka žlutoploutvého, tuňáka velkookého, tuňáka pruhovaného, mečouna obecného a jihotichomořského tuňáka křídlatého, jakož i technická opatření pro zacházení s vedlejšími úlovky. Společenství je členem WCPFC od ledna 2005. Je proto nutné začlenit tato opatření do právních předpisů Společenství, aby bylo zajištěno udržitelné řízení zdrojů v oblasti působnosti uvedené organizace.]

(36) Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM) přijala na svých výročních zasedáních v roce 2007 a 2008 řadu doporučení týkajících se technických opatření pro některé rybolovné oblasti ve Středozemním moři, jakož i režim týkající se kontroly státu přístavu, v jehož rámci byl vytvořen systém přístavních inspekcí s cílem bojovat v rámci charakteristických vlastností oblasti GFCM proti nezákonným, nehlášeným nebo neregulovaným rybolovným činnostem a zabránit plavidlům provádějícím nezákonné, nehlášené nebo neregulované rybolovné činnosti ve využívání přístavů smluvních stran GFCM. S cílem přispět k zachování populací ryb a chránit životní prostředí před škodlivými účinky rybolovu je nutné provést tato opatření v roce 2009, dokud nebude přijato nařízení, kterým se mění nařízení (ES) č. 1967/2006. S ohledem na současný závazek v rámci právních předpisů Společenství spočívající v provádění inspekcí plavidel působících v rybolovných oblastech populace tuňáka obecného a s cílem zajistit, aby inspekce vyžadované podle doporučení GFCM přinesly očekávané výsledky, je nutné uplatnit vyšší procentní podíl inspekcí, než minimální procentní podíl doporučovaný GFCM.

(37) Organizace pro rybolov v jihovýchodním Atlantiku (SEAFO) schválila na svém výročním zasedání v roce 2008 omezení odlovu pro dvě další rybí populace v oblasti úmluvy SEAFO. Tato opatření je nutné provést do práva Společenství.

(38) [Komise pro tuňáky Indického oceánu (IOTC) přijala na svých výročních zasedáních v roce 2007 a 2008 řadu opatření pro řízení a kontrolu. Tato opatření je nutné provést do práva Společenství. ]

(39) [Na třetím zasedání pro vytvoření nové regionální Organizace pro řízení rybolovu v jižním Tichomoří (SPFO) v květnu 2007 přijali účastníci prozatímní opatření na regulaci pelagického rybolovu a odlovu druhů žijících při dně v jižním Tichomoří. Tato opatření je nutné provést do práva Společenství.]

(40) [Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT) přijala na svém výročním zasedání v roce 2008 kvóty a upravené kvóty, aby se zohlednilo nedostatečné či nadměrné využívání rybolovných práv smluvními stranami ICCAT. ICCAT dále přijala technické opatření pro zachování mečouna obecného ve Středozemním moři pro rok 2009. Aby se přispělo k zachování rybích populací, je třeba toto opatření provést.]

(41) Je nutné zachovat zesílenou kontrolu plavidel z třetích zemí, čímž se zajistí náležité zohlednění odlovu tresky modravé těmito plavidly ve vodách Společenství.

(42) Společenství je od ledna 2007 spolupracující nesmluvní stranou Komise pro ochranu tuňáka modroploutvého (CCSBT). Úmluva o zřízení této komise stanoví rámec pro užší mezinárodní spolupráci za účelem zajištění zachování a optimálního využívání populace tuňáka modroploutvého. Jako spolupracující nesmluvní strana se Společenství zavázalo provádět opatření přijatá CCSBT. Na svém výročním zasedání v roce 2008 přijala komise CCSBT omezení odlovu pro populace ryb pro plavidla Společenství provozující rybolov v oblasti úmluvy CCSBT. Tato opatření je nutné provést do práva Společenství.

(43) S ohledem na čl. 6 odst. 9 aktu o přistoupení z roku 2003 jsou dohody o rybolovu uzavřené novými členskými státy se třetími zeměmi spravovány Společenstvím. Polsko je od roku 1994 smluvní stranou Úmluvy o zachování a řízení populací tresky tmavé ve střední části Beringova moře. Na svém výročním zasedání v roce 2008 přijala úmluva opatření pro řízení a zachování populací tresky tmavé ve střední části Beringova moře. Tato opatření je nutné provést do práva Společenství.

(44) K zajištění obživy rybářů Společenství a k zamezení ohrožení zdrojů a veškerých případných potíží v souvislosti s uplynutím použitelnosti nařízení Rady (ES) č. 40/2008 ze dne 16. ledna 2008, kterým se na rok 2008 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro určité populace ryb a skupiny populací ryb, platné ve vodách Společenství a pro plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovů[31], je nezbytné tyto rybolovné oblasti otevřít ke dni 1. ledna 2009 a pro leden roku 2009 zachovat v platnosti některá pravidla obsažená v uvedeném nařízení. Vzhledem k naléhavosti dané problematiky je nutné udělit výjimku ze lhůty šesti týdnů podle hlavy I bodu 3 Protokolu o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a smlouvám o založení Evropských společenství,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I Oblast působnosti a definice

Článek 1 Předmět

Toto nařízení stanoví pro některé populace ryb a skupiny populací ryb rybolovná práva na rok 2009 a související podmínky, za nichž lze tato rybolovná práva využívat.

Dále stanoví některá omezení intenzity rybolovu a související podmínky pro leden 2010 a pro některé populace ryb v antarktických mořích stanoví rybolovná práva a zvláštní podmínky na období stanovená v příloze IE.

Článek 2 Oblast působnosti

1. Není-li stanoveno jinak, vztahuje se toto nařízení na:

a) rybářská plavidla Společenství (dále jen „plavidla Společenství“) a

b) rybářská plavidla, která jsou registrována ve třetích zemích a plují pod jejich vlajkou (dále jen „rybářská plavidla třetích zemí“) ve vodách Společenství (dále jen „vody ES“).

2. Odchylně od odstavce 1 se toto nařízení, s výjimkou bodu 4.2 přílohy III a poznámky pod čarou 1 v příloze XI, nevztahuje na rybolovné činnosti, které jsou prováděny výhradně za účelem vědeckého výzkumu prováděného s povolením a pod dohledem členského státu, pod jehož vlajkou plavidlo pluje, po předchozím oznámení Komisi a členským státům, v jejichž vodách je tento výzkum prováděn. Členské státy provádějící rybolovné činnosti za účelem vědeckého výzkumu informují Komisi, členské státy, v jejichž vodách je výzkum prováděn, ICES a Vědecko-technický a hospodářský výbor pro rybářství o všech úlovcích pocházejících z těchto rybolovných činností.

Článek 3 Definice

Pro účely tohoto nařízení se kromě definicí stanovených v článku 3 nařízení (ES) č. 2371/2002 použijí tyto definice:

a) „celkovým přípustným odlovem“ (TAC) se rozumí množství, které může být každý rok uloveno z každé populace a může být provedena jeho vykládka;

b) „kvótou“ se rozumí podíl TAC přidělený Společenství, členským státům nebo třetím zemím;

c) „mezinárodními vodami“ se rozumějí vody, které nepodléhají svrchovanosti ani jurisdikci žádného státu.

Článek 4 Oblasti rybolovu

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice oblastí:

a) oblasti ICES (Mezinárodní rada pro průzkum moří) jsou vymezené v nařízení Rady (EHS) č. 3880/91;

b) „Skagerrakem“ se rozumí oblast, která je na západě ohraničena linií vedoucí od majáku Hanstholm k majáku Lindesnes a na jihu linií vedoucí od majáku Skagen k majáku Tistlarna a dále k nejbližšímu bodu na švédském pobřeží;

c) „Kattegatem“ se rozumí oblast, která je na severu ohraničena linií vedoucí od majáku Skagen k majáku Tistlarna a dále k nejbližšímu bodu na švédském pobřeží a na jihu linií vedoucí od Hasenøre ke Gnibens Spids, od Korshage ke Spodsbjergu a od Gilbjerg Hoved ke Kullenu;

d) „Cádizským zálivem“ se rozumí oblast ICES IXa východně od 7º23'48'' z. d.;

e) oblast GFCM (Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři) je vymezená v rozhodnutí Rady 98/416/ES ze dne 16. června 1998 o přistoupení Evropského společenství ke Generální komisi pro rybolov ve Středozemním moři[32];

f) oblasti CECAF (středovýchodní Atlantik nebo hlavní rybolovná oblast FAO 34) jsou vymezené v nařízení Rady (ES) č. 2597/95 ze dne 23. října 1995 o předkládání statistik nominálních odlovů členských států provozujících rybolov v určitých oblastech kromě severního Atlantiku[33];

g) „oblastí úmluvy NEAFC“ se rozumějí vody podle článku 1 úmluvy připojené k rozhodnutí Rady 81/608/EHS ze dne 13. července 1981 o uzavření Úmluvy o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severovýchodním Atlantiku[34];

h) „oblastí upravenou předpisy NEAFC“ se rozumějí vody oblasti úmluvy NEAFC, které se nacházejí mimo jurisdikci smluvních stran NEAFC;

i) oblasti NAFO (Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku) jsou vymezené v nařízení Rady (EHS) č. 2018/93 ze dne 30. června 1993 o předkládání statistik odlovů a rybolovné činnosti členských států provozujících rybolov v severozápadním Atlantiku[35];

j) „oblastí upravenou předpisy NAFO“ se rozumí část oblasti úmluvy Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku (NAFO), která nepodléhá svrchovanosti ani jurisdikci pobřežních států;

k) oblasti SEAFO (Organizace pro rybolov v jihovýchodním Atlantiku) jsou vymezené v rozhodnutí Rady 2002/738/ES ze dne 22. července 2002 o uzavření Úmluvy o ochraně a řízení rybolovných zdrojů v jihovýchodním Atlantiku Evropským společenstvím[36];

(l) oblast ICCAT (Mezinárodní komise na ochranu tuňáků v Atlantiku) je vymezená v rozhodnutí Rady 86/238/EHS ze dne 9. června 1986 o přistoupení Společenství k mezinárodní úmluvě na ochranu tuňáků v Atlantiku, ve znění protokolu připojeného k závěrečnému aktu konference zplnomocněných zástupců smluvních států úmluvy, podepsaného v Paříži dne 10. července 1984[37];

m) oblasti CCAMLR (Úmluva o zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě) jsou vymezené v nařízení (ES) č. 601/2004;

n) oblast IATTC (Meziamerická komise pro tropické tuňáky) je vymezená v rozhodnutí Rady 2006/539/ES ze dne 22. května 2006 o uzavření Úmluvy o posílení Meziamerické komise pro tropické tuňáky (IATTC), zřízené úmluvou mezi Spojenými státy americkými a Kostarickou republikou z roku 1949, jménem Evropského společenství[38];

o) oblast IOCT (Komise pro tuňáky Indického oceánu) je vymezená v rozhodnutí Rady 95/399/ES ze dne 18. září 1995 o přistoupení Společenství k Dohodě o zřízení Komise pro tuňáky Indického oceánu[39];

p) „oblastí SPFO“ (regionální organizace pro řízení rybolovu v jižním Tichomoří) se rozumí oblast na volném moři na jih od rovníku, severně od oblasti úmluvy CCAMLR, východně od oblasti dohody SIOFA podle rozhodnutí Rady 2006/496/ES ze dne 6. července 2006 o podpisu Dohody o rybolovu v jižním Indickém oceánu jménem Evropského společenství[40], a západně od oblasti pod rybářskou jurisdikcí států Jižní Ameriky;

q) oblast WCPFC (Komise pro rybolov v západní a střední části Tichého oceánu) je vymezená v rozhodnutí Rady 2005/75/ES ze dne 26. dubna 2004 o přistoupení Společenství k Úmluvě o zachování a řízení vysoce stěhovavých rybích populací v západním a středním Tichém oceánu[41];

r) „oblastí volného moře Beringova moře“ se rozumí oblast volného moře Beringova moře více než 200 námořních mil od základních linií, odkud se měří šířka teritoriálních vod pobřežních států Beringova moře.

KAPITOLA IIRybolovná práva a související podmínkypro plavidla Společenství

Článek 5 Omezení odlovu a rozdělení

1. Omezení odlovu pro plavidla Společenství ve vodách Společenství nebo v některých vodách mimo vody Společenství, rozdělení těchto omezení odlovu mezi členské státy a dodatečné podmínky podle článku 2 nařízení (ES) č. 847/96 jsou stanoveny v příloze I.

2. Plavidla Společenství jsou oprávněna k odlovu v mezích kvót stanovených v příloze I ve vodách podléhajících rybářské jurisdikci Faerských ostrovů, Grónska, Islandu a Norska a v rybolovné oblasti kolem ostrova Jan Mayen, a to za podmínek stanovených v článcích 11, 20 a 21.

3. Komise stanoví omezení odlovu pro smačkovité v oblastech ICES IIIa a IV a ve vodách ES oblasti ICES IIa v souladu s pravidly stanovenými v bodě 6 přílohy IID.

4. Jakmile bude stanoven TAC pro huňáčka severního, stanoví Komise omezení odlovu pro tento druh ve vodách Grónska oblastí ICES V a XIV pro Společenství ve výši 7,7 % TAC pro huňáčka severního.

5. Omezení odlovu pro populaci tresky norské v oblasti ICES IIIa a ve vodách ES oblastí ICES IIa a IV a pro populaci šprota obecného ve vodách ES oblastí ICES IIa a IV může Komise přezkoumat postupem podle čl. 30 odst. 2 nařízení (ES) č. 2371/2009 na základě vědeckých údajů shromážděných během prvního pololetí roku 2009.

6. Komise může stanovit postupem podle čl. 30 odst. 2 nařízení (ES) č. 2371/2009 omezení odlovu pro populaci sardele obecné v oblasti ICES VIII na základě vědeckých údajů shromážděných během prvního pololetí roku 2009.

7. V důsledku revize populace tresky norské podle odstavce 5 může Komise postupem podle čl. 30 odst. 2 nařízení (ES) č. 2371/2002 přezkoumat omezení odlovu pro populace tresky bezvousé v oblastech ICES IIIa a IV a ve vodách ES oblasti ICES IIa a pro populace tresky jednoskvrnné v oblasti ICES IIIa a ve vodách ES oblastí ICES IIIb, IIIc a IIId a v oblasti ICES IV a ve vodách ES oblasti IIa, aby se zohlednily průmyslové vedlejší úlovky tresky norské.

Článek 6 Zakázané druhy

Plavidla Společenství mají zakázáno lovit, uchovávat na palubě, překládat a vykládat ve všech vodách Společenství i mimo vody Společenství tyto druhy:

- žralok veliký ( Cetorhinus maximus ),

- žralok bílý ( Carcharodon carcharias ).

Článek 7 Zvláštní ustanovení o rozdělování

1. Rozdělením rybolovných práv mezi členské státy stanoveným v příloze I nejsou dotčeny:

a) výměny provedené podle čl. 20 odst. 5 nařízení (ES) č. 2371/2002;

b) přerozdělení provedená podle čl. 21 odst. 4, čl. 23 odst. 1 a čl. 32 odst. 2 nařízení (EHS) č. 2847/93 a čl. 23 odst. 4 nařízení (ES) č. 2371/2002 nebo podle čl. 10 odst. 4 nařízení (ES) č. […]/2008;

c) dodatečné vykládky podle článku 3 nařízení (ES) č. 847/96;

d) množství převedená v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 847/96;

e) odpočty provedené podle článku 5 nařízení (ES) č. 847/96.

2. Pro účely nepřidělených kvót, které mají být převedeny do roku 2010, se čl. 4 odst. 2 nařízení (ES) č. 847/96 použije odchylně od uvedeného nařízení rovněž na všechny populace, na které se vztahují analytické TAC.

Článek 8 Omezení intenzity rybolovu a související podmínky pro řízení populací

1. Od 1. února 2009 do 31. ledna 2010 se omezení intenzity rybolovu a související podmínky stanovené:

a) v příloze IIA uplatňují na řízení některých populací v Kattegatu, Skagerraku, oblastech ICES IV, VIa, VIIa, VIId, VIIe až VIIk a ve vodách ES oblasti ICES IIa a Vb;

b) v příloze IIB uplatňují na řízení populací štikozubce obecného a humra severského v oblastech ICES VIIIc a IXa, s výjimkou Cádizského zálivu;

c) v příloze IIC uplatňují na řízení populace jazyka obecného v oblasti ICES VIIe;

d) v příloze IID uplatňují na řízení populací smačkovitých v oblastech ICES IIIa a IV a ve vodách ES oblasti ICES IIa.

2. V období od 1. ledna 2009 do 31. ledna 2009 se pro populace uvedené v odstavci 1 nadále uplatňují omezení intenzity rybolovu a související podmínky stanovené v přílohách IIA, IIB, IIC a IID nařízení (ES) č. 40/2008.

3. Komise stanoví intenzitu rybolovu na rok 2009 pro lov smačkovitých v oblastech ICES IIIa a IV a ve vodách ES oblasti ICES IIa na základě pravidel stanovených v bodech 4 a 5 přílohy IID.

4. Členské státy zajistí, aby míra intenzity rybolovu plavidel majících povolení k hlubinnému rybolovu, měřená v kilowattdnech strávených mimo přístav, v roce 2009 nepřekročila 65 % průměrné roční intenzity rybolovu plavidel daného členského státu v roce 2003 při rybářských výjezdech s povolením k hlubinnému rybolovu, při kterých byly odloveny hlubinné druhy uvedené v přílohách I a II nařízení (ES) č. 2347/2002. Tento odstavec se vztahuje pouze na rybářské výjezdy, při nichž bylo odloveno více než 100 kg hlubinných druhů jiných než stříbrnice atlantská.

Článek 9 Podmínky vykládky úlovků a vedlejších úlovků

1. Ryby z populací, pro které jsou stanovena omezení odlovu, smějí být uchovávány na palubě nebo vyloženy, pouze pokud:

a) odlov byl proveden plavidly členského státu, jenž má kvótu, která dosud nebyla vyčerpána; nebo

b) odlov představuje tu část podílu Společenství, který nebyl v podobě kvót rozdělen mezi členské státy a není vyčerpán.

2. I když členskému státu nebyly stanoveny žádné kvóty nebo jeho kvóty či podíly byly vyčerpány, mohou být odchylně od odstavce 1 uchovávány na palubě nebo vyloženy tyto ryby:

a) jiné druhy než sleď obecný a makrela obecná, pokud:

i) byly uloveny společně s ostatními druhy do sítí s oky, jejichž velikost podle článku 4 nařízení (ES) č. 850/98 nepřesahuje 32 mm, a

ii) úlovky se netřídí ani na palubě, ani při vykládce;

nebo

b) makrela obecná, pokud

i) byla ulovena společně s kranasem obecným nebo sardinkou obecnou,

ii) nepřesahuje 10 % celkové hmotnosti makrely obecné, kranase obecného a sardinky obecné, které jsou na palubě, a

iii) úlovky se netřídí ani na palubě, ani při vykládce.

3. Všechna vyložená množství se odpočítají od kvóty nebo, pokud podíl Společenství nebyl v podobě kvót rozdělen mezi členské státy, od podílu Společenství, s výjimkou odlovu provedeného v souladu s odstavcem 2.

4. Procentní podíl vedlejších úlovků a zacházení s nimi se určí v souladu s články 4 a 11 nařízení (ES) č. 850/98.

Článek 10 Netříděné vykládky v oblastech ICES IIIa, IV a VIId a ve vodách ES oblasti ICES IIa

1. Ustanovení čl. 2 odst. 1 nařízení (ES) č. 1434/98 o zákazu uchovávat za určitých podmínek na palubě sledě obecného se nepoužije na sledě obecného uloveného v oblastech ICES IIIa, IV a VIId a ve vodách Společenství oblasti ICES IIa.

2. Dojde-li k vyčerpání omezení odlovu členského státu pro sledě obecného v oblastech ICES IIIa, IV a VIId a ve vodách ES oblasti ICES IIa, je plavidlům plujícím pod vlajkou daného členského státu, registrovaným ve Společenství a provozujícím rybolov v rybolovných oblastech, na něž se vztahují daná omezení odlovu, zakázána vykládka úlovků, které nejsou roztříděné a obsahují sledě obecného.

3. Členské státy zajistí, aby byly zavedeny přiměřené programy odběru vzorků, které umožní účinné sledování netříděných vykládek podle druhů ulovených v oblastech ICES IIIa, IV a VIId a ve vodách ES oblasti ICES IIa.

4. Netříděné úlovky z oblasti ICES IIIa, IV a VIId a vod ES oblasti ICES IIa se vykládají pouze v přístavech a místech pro vykládku, kde byl zaveden program odběru vzorků uvedený v odstavci 3.

Článek 11 Omezení vstupu

Plavidlům Společenství se zakazuje lovit ve Skagerraku v pásmu 12 námořních mil od základních linií Norska. Plavidla, která plují pod vlajkou Dánska nebo Švédska, jsou však oprávněna lovit až do čtyř námořních mil od základních linií Norska.

Článek 12 Určování velikosti ok a síly vlákna sítě

Během inspekcí rybářských plavidel Společenství prováděných inspektory Společenství, Komise a členských států se velikost ok a síla vlákna sítě uvedené v tomto nařízení určují v souladu s nařízením Komise (ES) č. 129/2003 ze dne 24. ledna 2003, kterým se stanoví pravidla pro určování velikosti ok a síly vlákna rybářských sítí[42].

Článek 13 Přechodná technická a kontrolní opatření

Přechodná technická a kontrolní opatření pro plavidla Společenství jsou stanovena v příloze III.

KAPITOLA IIIOmezení odlovů a související podmínkypro rybářská plavidla třetích zemí

Článek 14 Oprávnění

Rybářská plavidla, která plují pod vlajkou Venezuely nebo Norska, a rybářská plavidla registrovaná na Faerských ostrovech jsou oprávněna lovit ve vodách Společenství v rámci omezení odlovů stanovených v příloze I a za podmínek stanovených v kapitole III nařízení (ES) č. [...]/2008 a v článcích 15 až 18 a 22 až 27 tohoto nařízení.

Článek 15 Zakázané druhy

Rybářská plavidla třetích zemí mají zakázáno lovit, uchovávat na palubě, překládat a vykládat ve všech vodách Společenství tyto druhy:

- žralok veliký ( Cetorhinus maximus ),

- žralok bílý ( Carcharodon carcharias ).

Článek 16 Zeměpisná omezení

1. Rybolovné činnosti plavidel plujících pod vlajkou Norska nebo registrovaných na Faerských ostrovech jsou omezeny na ty části oblasti o šířce 200 námořních mil, která leží vně pásma 12 námořních mil od základních linií členských států v oblasti ICES IV, v Kattegatu a Atlantském oceánu severně od 43°00' s. š., s výjimkou oblasti uvedené v článku 18 nařízení (ES) č. 2371/2002.

2. Plavidla plující pod vlajkou Norska ve Skagerraku jsou oprávněna lovit vně pásma o šířce 4 námořních mil od základních linií Dánska a Švédska.

3. Rybolovné činnosti rybářských plavidel plujících pod vlajkou Venezuely jsou omezeny na ty části oblasti o šířce 200 námořních mil, které leží vně pásma 12 námořních mil od základních linií zámořského departementu Francouzská Guyana.

Článek 17 Průjezd vodami Společenství

Rybářská plavidla třetích zemí, která jsou ve vodách Společenství v režimu průjezdu, musí složit sítě tak, aby nemohly být v souladu s těmito podmínkami snadno použity:

a) sítě, závaží a podobné zařízení musí být odpojeny od vlečných desek a vlečných a tralových lan a lanek;

b) sítě umístěné na palubě nebo nad palubou musí být bezpečně připevněny k některé části lodní nástavby.

Článek 18 Podmínky vykládky úlovků a vedlejších úlovků

Ryby populací, pro něž byla stanovena omezení odlovu, smějí být uchovávány na palubě nebo vyloženy pouze tehdy, pokud odlov provedla plavidla třetí země, jež má kvótu, která dosud nebyla vyčerpána.

Článek 19 Přechodná technická a kontrolní opatření

Přechodná technická a kontrolní opatření pro rybářská plavidla třetích zemí jsou stanovena v příloze III.

KAPITOLA IVOPRÁVNĚNÍ K RYBOLOVU PRO PLAVIDLA SPOLEČENSTVÍ

Článek 20 Oprávnění k rybolovu a související podmínky

1. Tato plavidla Společenství jsou vyňata z povinnosti mít oprávnění k rybolovu, jak je stanoveno v článku 3 nařízení (ES) č. […]/2008, pokud provádějí rybolovné činnosti v norských vodách Severního moře:

a) plavidla o prostornosti nejvýše 200 GT;

b) plavidla, která pro účely lidské spotřeby loví jiné druhy než makrelu obecnou; nebo

c) plavidla plující pod vlajkou Švédska, v souladu se zavedenými zvyklostmi.

3. Maximální počet oprávnění k rybolovu a jiné související podmínky pro plavidla Společenství provádějící rybolov ve vodách třetí země jsou stanoveny v části I přílohy IV.

4. Pokud členský stát převede na základě čl. 20 odst. 5 nařízení (ES) č. 2371/2002 kvótu jinému členskému státu (výměna) v rybolovných oblastech vymezených v části I přílohy IV, je součástí převodu také odpovídající převod oprávnění k rybolovu a převod musí být oznámen Komisi. Celkový počet oprávnění k rybolovu pro každou rybolovnou oblast, který je stanoven v části I přílohy IV, však nesmí být překročen.

5. Plavidla Společenství jsou povinna dodržovat opatření pro zachování zdrojů a kontrolní opatření a všechny další předpisy, které se vztahují na oblast, ve které provozují rybolov.

Článek 21 Faerské ostrovy

Plavidla Společenství, která jsou oprávněna k cílenému rybolovu jednoho druhu ve vodách Faerských ostrovů, smějí provozovat cílený rybolov jiných druhů, pokud tuto změnu předem oznámí orgánům Faerských ostrovů.

KAPITOLA VOPRÁVNĚNÍ K RYBOLOVU PRO RYBÁŘSKÁ PLAVIDLA TŘETÍCH ZEMÍ

Článek 22 Povinnost mít oprávnění k rybolovu

1. Rybářská plavidla o prostornosti do 200 GT plující pod vlajkou Norska jsou vyňata z povinnosti mít oprávnění k rybolovu, jak je stanoveno v článku 18 nařízení (ES) č. […]/2008, pokud provádějí rybolovné činnosti ve vodách Společenství. .

2. Oprávnění k rybolovu vydané rybářskému plavidlu třetí země, které provádí rybolovné činnosti ve vodách Společenství, musí být uchováváno na palubě. Rybářská plavidla registrovaná na Faerských ostrovech nebo v Norsku jsou však od této povinnosti osvobozena.

Článek 23 Žádosti o oprávnění k rybolovu

Aniž je dotčen čl. 19 odst. 2 nařízení (ES) č. XX/2008, musí žádost o oprávnění k rybolovu podávaná Komisi orgánem třetí země obsahovat tyto údaje:

a) název plavidla;

b) registrační číslo;

c) vnější identifikační písmena a čísla;

d) rejstříkový přístav;

e) jméno a adresu vlastníka nebo nájemce;

f) hrubou prostornost a celkovou délku plavidla;

g) výkon motoru;

h) volací značku a rádiovou frekvenci;

i) plánovanou metodu rybolovu;

j) plánovanou rybolovnou oblast;

k) cílové rybolovné druhy;

(l) období, pro které se o oprávnění žádá.

Článek 24 Počet oprávnění k rybolovu

Maximální počet oprávnění k rybolovu a jiné související podmínky pro plavidla třetí země provádějící rybolov ve vodách Společenství jsou stanoveny v části II přílohy IV.

Článek 25 Zrušení

Aniž je dotčena kapitola III nařízení (ES) č. [….]/2008, mohou být oprávnění k rybolovu za účelem vydání nových oprávnění k rybolovu zrušena. Tato zrušení nabývají účinku dnem předcházejícím dni, kdy Komise vydá nová oprávnění k rybolovu. Nová oprávnění k rybolovu nabývají účinku dnem vydání.

Článek 26 Povinnosti držitele oprávnění k rybolovu

1. Kromě dodržení požadavku předávání údajů podle čl. 23 odst. 1 nařízení (ES) č. […]/2008 vedou plavidla třetích zemí lodní deník, do kterého zapisují údaje stanovené v části I přílohy V.

2. Při předávání údajů v souladu s článkem 23 nařízení (ES) č. […]/2008 předávají rybářská plavidla třetích zemí Komisi údaje stanovené v příloze VI, a to v souladu s pravidly stanovenými v uvedené příloze.

3. Odstavec 2 se nevztahuje na plavidla plující pod vlajkou Norska, která loví v oblasti ICES IIIa.

Článek 27 Zvláštní ustanovení o zámořském departementu Francouzská Guyana

1. Kromě podmínek stanovených v kapitole III nařízení (ES) č. […]/2008 se pro udělení oprávnění k rybolovu ve vodách zámořského departementu Francouzská Guyana musí vlastník dotyčného rybářského plavidla třetí země zavázat, že na žádost Komise povolí, aby na palubu vstoupil pozorovatel.

2. Kromě dodržení požadavku předávání údajů podle článku 23 nařízení (ES) č. […]/2008 vedou plavidla třetích zemí, která provozují rybolov ve vodách zámořského departementu Francouzská Guyana, lodní deník odpovídající vzoru uvedenému v části II přílohy V. Údaje o úlovcích se prostřednictvím francouzských orgánů zašlou Komisi, pokud o to požádá.

KAPITOLA VI Zvláštní ustanovení pro plavidla Společenství provozující rybolov v oblasti GFCM

oddíl 1opatření pro zachování zdrojů

ČLÁNEK 28 STANOVENÍ OBDOBÍ, KDY SE NESMÍ LOVIT ZLAK NACHOVÝ POMOCÍ LOVNÉHO ZAřÍZENÍ S UZAVÍRACÍM MECHANISMEM (FAD)

1. Za účelem ochrany zlaka nachového ( Coryphaena hippurus ), a zejména malých jedinců, se ve všech zeměpisných podoblastech oblasti dohody GFCM v souladu s přílohou VII od 1. ledna 2009 do 14. srpna 2009 zakazuje lov zlaka nachového pomocí lovného zařízení s uzavíracím mechanismem (FAD).

2. Odchylně od odstavce 1, může-li členský stát prokázat, že kvůli špatným povětrnostním podmínkám nemohla plavidla plující pod jeho vlajkou vyčerpat své běžné dny rybolovu, může tento členský stát převést dny, které jeho plavidla u rybolovu pomocí FAD ztratila, do 31. ledna následujícího roku. Členské státy, které chtějí využít tohoto převodu, podají do 1. ledna 2010 Komisi žádost o dodatečné dny, kdy bude plavidlo oprávněno lovit zlaka nachového pomocí FAD v období zákazu od 1. ledna 2010 do 31. ledna 2010. K této žádosti se připojí tyto informace:

a) zpráva obsahující podrobné údaje o ukončení dotyčných rybolovných činností včetně příslušných podpůrných povětrnostních informací;

b) název plavidla;

c) registrační číslo;

d) vnější identifikační písmena a čísla podle přílohy I nařízení Komise (ES) č. 26/2004 ze dne 30. prosince 2003 o rejstříku rybářského loďstva Společenství[43].

Informace získané od členských států Komise předá výkonnému sekretariátu GFCM.

3. Do 1. listopadu 2009 zašlou členské státy Komisi zprávu o provedení opatření uvedených v odstavci 2 za rok 2008.

4. Členské státy oznámí do 15. ledna 2010 Komisi celkové vykládky a překládky zlaka nachového provedené v roce 2009 rybářskými plavidly plujícími pod jejich vlajkou ve všech zeměpisných podoblastech oblasti dohody GFCM podle přílohy VII.

Informace získané od členských států Komise předá výkonnému sekretariátu GFCM.

Článek 29Stanovení oblastí s omezením rybolovu za účelemochrany citlivých hlubinných přírodních stanovišť

1. Rybolov s vlečnými drapáky a vlečnými sítěmi pro lov při dně se zakazuje v oblastech ohraničených spojnicemi těchto souřadnic:

a) Oblast omezeného hlubinného rybolovu „Útes Lophelia poblíž Capo Santa Maria di Leuca“

- 39°27,72' s. š. 18°10,74' v. d.

- 39°27,80' s. š. 18°26,68' v. d.

- 39°11,16' s. š. 18°32,58' v. d.

- 39°11,16' s. š. 18°04,28' v. d.;

b) Oblast omezeného hlubinného rybolovu „Vývěry chladných uhlovodíků v oblasti delty Nilu“

- 31°30,00' s. š. 33°10,00' v. d.

- 31°30,00' s. š. 34°00,00' v. d.

- 32°00,00' s. š. 34°00,00' v. d.

- 32°00,00' s. š. 33°10,00' v. d.;

c) Oblast omezeného hlubinného rybolovu „Podmořská hora Eratosthemes“

- 33°00,00' s. š. 32°00,00' v. d.

- 33°00,00' s. š. 33°00,00' v. d.

- 34°00,00' s. š. 33°00,00' v. d.

- 34°00,00' s. š. 32°00,00' v. d.

2. Členské státy přijmou opatření nezbytná pro ochranu citlivých hlubinných přírodních stanovišť v oblastech uvedených v odstavci 1, a zejména zajistí, aby byly tyto oblasti chráněny před vlivem jiných než rybolovných činností, které ohrožují zachování prvků, jež jsou pro tato konkrétní přírodní stanoviště charakteristické.

Článek 30Minimální velikosti ok vlečných sítí používaných při některých místnícha sezónních druzích rybolovu pomocí vlečných sítí pro lov při dně ve Středozemním moři

1. Odchylně od čl. 8 odst. 1 písm. h) a čl. 9 odst. 3 bodu 2 nařízení (ES) č. 1967/2006 mohou členské státy nadále povolit rybářským plavidlům plujícím pod jejich vlajkou používat zatahovací sítě s kosočtvercovými oky menšími než 40 mm pro rybolov při některých místních a sezónních druzích rybolovu pomocí vlečných sítí pro lov při dně při využívání rybích populací, které nejsou sdíleny se třetími zeměmi.

2. Odstavec 1 se použije pouze na rybolovné činnosti, které jsou úředně povoleny členskými státy v souladu s vnitrostátními právními předpisy platnými k 1. lednu 2007 a nezahrnují žádné zvýšení intenzity rybolovu oproti roku 2006.

3. Členské státy do 15. ledna 2009 zašlou Komisi prostřednictvím obvyklého zařízení na zpracování dat seznam oprávněných plavidel podle odstavce 1.

4. Seznam oprávněných plavidel obsahuje tyto údaje:

a) název plavidla;

b) identifikační číslo plavidla v rejstříku rybářského loďstva Společenství (Community fleet register – CFR) a jeho vnější označení podle definice v příloze I nařízení Komise (ES) č. 26/2004;

c) povolené úlovky ulovené jednotlivými plavidly, stanovené z hlediska cílové populace a rybolovné oblasti stanovené v příloze VII, a technické vlastnosti velikosti ok použitého lovného zařízení;

d) povolené období rybolovu.

5. Pokud seznam oprávněných plavidel podle odstavce 4 neobsahuje změny oproti sděleným údajům z roku 2008, informují členské státy Komisi do 15. ledna 2009, že nedošlo k žádným změnám.

6. Informace od členských států Komise předá výkonnému sekretariátu GFCM.

oddíl 2Regionální režim opatření státu přístavu

ČLÁNEK 31 Definice

Pro účely provádění tohoto oddílu se použijí tyto definice:

1) „rybolovem“ se rozumí:

i) skutečné vyhledávání, lov, odlov nebo výlov ryb v oblasti GFCM nebo pokus o ně; a

ii) provozování jakékoli činnosti, u které lze rozumně očekávat, že jejím výsledkem bude zjištění výskytu, lov, odlov nebo výlov ryb v oblasti GFCM;

2) „činností spojenou s rybolovem“ se rozumí jakákoli operace na podporu nebo na přípravu rybolovu, včetně zpracování, překládky nebo přepravy ryb, které nebyly předtím vyloženy a ponechány v přístavu, jakož i zprostředkování pracovních sil, paliva, zařízení a jiných dodávek na moři;

3) „plavidlem, na které se vztahuje dohoda GFCM,“ se rozumí rybářské plavidlo nebo jakékoli jiné plavidlo využívané, vybavené nebo určené pro rybolov nebo činnosti spojené s rybolovem v oblasti GFCM;

4) „přístavem“ se rozumí přístav v oblasti GFCM, včetně příbřežních terminálů a jiných zařízení na vykládku, překládku, zpracování, doplnění paliva nebo zásob;

5) definice nezákonných, nehlášených nebo neregulovaných rybolovných činností (NNN) podle čl. 2 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. […]/2008 o zavedení režimu Společenství s cílem zabraňovat nezákonným, nehlášeným a neregulovaným rybolovným činnostem, odrazovat od nich a omezovat je[44].

Článek 32 Oblast působnosti

1. Tento oddíl se vztahuje na plavidla třetích zemí, na něž se vztahuje dohoda GFCM, která mají v úmyslu vstoupit do přístavu členského státu nebo se v něm nacházejí, a na plavidla Společenství, na něž se vztahuje dohoda GFCM, která mají v úmyslu vstoupit do přístavu třetí země, jež je smluvní stranou GFCM, nebo se v něm nacházejí.

2. Členské státy mohou přijmout dodatečná opatření na posílení jurisdikce a kontroly rybolovu a činností spojených s rybolovem u plavidel plujících pod jejich vlajkou, která mají v úmyslu vstoupit do jejich přístavů nebo se v nich nacházejí, včetně opatření stanovených v tomto oddílu.

Článek 33 Vztah k jiným právním předpisům Společenství

Není-li v tomto oddílu stanoveno jinak, uplatňuje se tento oddíl, aniž je dotčeno nařízení (EHS) č. 2847/93 a nařízení Rady (ES) č. 1093/94 ze dne 6. května 1994 o podmínkách, za kterých mohou rybářská plavidla třetích zemí přímo vykládat své úlovky v přístavech Společenství a uvádět je na trh[45].

Článek 34 Spolupráce a výměna informací

1. Komise a členské státy spolupracují s výkonným sekretariátem GFCM, smluvními stranami GFCM a mezinárodními organizacemi a vyměňují si navzájem informace, a to zejména tak, že:

a) žádají o informace z příslušných databází a zároveň dodávají informace do těchto databází;

b) žádají o spolupráci a zároveň ji poskytují na podporu účinného provádění tohoto oddílu.

2. Členské státy zajistí, aby jejich vnitrostátní informační systémy týkající se rybolovu umožňovaly mezi nimi a sekretariátem GFCM přímou elektronickou výměnu informací o inspekcích státu přístavu uvedených v tomto oddílu, přičemž se náležitě zohlední příslušné požadavky na zachování důvěrnosti informací.

3. Členské státy přijmou opatření k elektronické výměně informací mezi příslušnými vnitrostátními agenturami a ke koordinaci činností těchto agentur při provádění opatření v rámci tohoto oddílu.

4. Členské státy vypracují pro účely tohoto oddílu seznam kontaktních míst a zašlou jej nejpozději do 15. února 2009 elektronickou cestou Komisi, výkonnému sekretariátu GFCM a smluvním stranám GFCM.

Článek 35 Určení přístavů

1. Odchylně od článku 3 nařízení (ES) č. 1093/94 členské státy určí přístavy, do nichž může být plavidlům třetích zemí, na něž se vztahuje dohoda GFCM, povolen vstup, a zajistí, aby každý určený přístav měl dostatečnou kapacitu na provedení inspekcí a vykonání jiných opatření státu přístavu v souladu s tímto oddílem.

2. Členské státy do 15. února 2009 oznámí Komisi a výkonnému sekretariátu GFCM přístavy určené podle odstavce 1 a tyto informace zpřístupní na svých internetových stránkách.

Článek 36 Předběžné oznámení vplutí do přístavu a oprávnění k použití přístavu

1. Odchylně od čl. 28e odst. 1 nařízení (EHS) č. 2847/93 musí velitel plavidla třetí země, na něž se vztahuje dohoda GFCM, který chce použít určený přístav uvedený v článku 35, splňovat požadavky režimu určeného přístavu stanovené členským státem přístavu v souladu s tímto oddílem a musí svůj záměr oznámit příslušným orgánům uvedeného členského státu nejméně 72 hodin před předpokládaným časem příjezdu. Stát přístavu může stanovit jinou lhůtu pro oznámení, přičemž zohlední zejména vzdálenost mezi lovišti a jejich přístavy.

2. Oznámení uvedené v odstavci 1 zahrnuje alespoň informace uvedené v příloze VIII části A.

3. Příslušné orgány členského státu udělí veliteli plavidla třetí země, který má v úmyslu vstoupit do jeho přístavu, písemnou formou oprávnění k použití přístavu za účelem vykládky, překládky nebo zpracování. Velitel plavidla předloží oprávnění příslušným orgánům přístavu po příjezdu do přístavu před započetím povolených činností.

4. Členské státy zaznamenají v elektronické a vytištěné podobě oprávnění vydaná na základě tohoto článku nebo odepření vstupu podle článku 37 nebo 38.

Článek 37 Odepření použití přístavu

Členské státy nepovolí plavidlu třetí země, na něž se vztahuje dohoda GFCM, aby použilo jejich přístavy určené v souladu s článkem 35 za účelem vykládky, překládky nebo zpracování produktů rybolovu ulovených v oblasti GFCM, a odepřou mu přístup ke službám přístavu, zejména ke službám v oblasti doplnění paliva a zásob, pokud:

a) velitel plavidla nesplnil své povinnosti stanovené v čl. 36 odst. 1;

b) plavidlo nepluje pod vlajkou smluvní strany GFCM; nebo

c) plavidlo se nachází na seznamu plavidel, jež se zapojila do nezákonné, nehlášené nebo neregulované rybolovné činnosti nebo ji podporuje, který přijala regionální organizace pro řízení rybolovu, jejíž smluvní stranou je Společenství;

d) existují oprávněné důvody se domnívat, že plavidlo nemá platné oprávnění k rybolovu nebo činnostem spojeným s rybolovem v oblasti GFCM, a velitel plavidla toto oprávnění nepředložil poté, co byl o těchto důvodech informován.

Článek 38 Předpokládané nezákonné, nehlášené a neregulované rybolovné činnosti

1. Má-li členský stát přístavu důvod předpokládat, že plavidlo třetí země, jež má v úmyslu vstoupit do jednoho z jeho přístavů, provádělo nebo podporovalo v oblasti GFCM nezákonné, nehlášené a neregulované rybolovné činnosti, oznámí to vlastníkovi a v případě potřeby provozovateli rybářského plavidla vydáním podrobného odůvodnění, v němž upozorní na právo na vyžádání nebo poskytnutí dodatečných informací, a zároveň mu poskytne příležitost zaujmout stanovisko.

2. Má-li členský stát na základě informací získaných v souladu s odstavcem 1 oprávněné důvody se domnívat, že plavidlo provádělo nebo podporovalo nezákonné, nehlášené a neregulované rybolovné činnosti, nepovolí dotyčnému plavidlu použít jeho přístav za účelem vykládky, překládky nebo zpracování produktů rybolovu ulovených v oblasti GFCM a odepře mu přístup ke službám přístavu, zejména ke službám v oblasti doplnění paliva a zásob.

Článek 39 Oznámení a zrušení odepření použití přístavu

1. Pokud členský stát odepřel použití svého přístavu v souladu s článkem 37 nebo čl. 38 odst. 2, informuje o tom pomocí podrobného odůvodnění neprodleně vlastníka a v případě potřeby provozovatele rybářského plavidla, stát vlajky, Komisi, výkonný sekretariát GFCM a další smluvní strany GFCM.

2. Nejsou-li důvody odepření uvedené v článku 37 a 38 již platné, členský stát své odepření zruší a oznámí to stranám, které byly v souladu s odstavcem 1 o odepření použití přístavu informovány.

Článek 40 Vyšší moc nebo nouze

Ustanoveními článku 37 a 38 není dotčen vstup plavidel do přístavu v souladu s mezinárodními právními předpisy z důvodu zásahu vyšší moci nebo nouze a poskytování služeb plavidlům, které jsou nezbytné pro bezpečnost a zdraví posádky plavidla.

Článek 41 Nepovolené vplutí

Členské státy zajistí, aby jakékoli plavidlo třetí země, které provozovalo rybolov nebo činnosti spojené s rybolovem v oblasti GFCM a vplouvá do jejich přístavu bez předchozího oprávnění, bylo podrobeno inspekci v souladu s tímto oddílem.

Článek 42 Inspekce

1. Každý členský stát provede inspekci alespoň u 50 % plavidel třetích zemí, která do jeho přístavů vplují v roce 2009, a to v souladu s inspekčními postupy stanovenými v příloze VIII části B.

2. Při určování toho, která plavidla budou podrobena inspekci, dají členské státy přednost:

a) plavidlům, jimž bylo předtím odepřeno použití přístavu jiným členským státem v souladu s tímto oddílem nebo jinou smluvní stranou GFCM v souladu s ustanoveními GFCM, nebo

b) žádostem jiných členských států nebo smluvních stran GFCM nebo regionální organizace pro řízení rybolovu o provedení inspekce u určitých plavidel.

3. Členské státy stanoví podmínky pro vydávání osvědčení inspektorům za účelem provádění inspekcí podle tohoto článku. Tyto podmínky zahrnují prvky odborné průpravy inspektorů uvedené v příloze VIII části C.

4. Inspekce se provádějí tak, aby se plavidlo zbytečně nezdržovalo a aby se zajistilo, že plavidlo bude vystaveno minimálním zásahům a nepříjemnostem a nedošlo ke snížení jakosti ryb.

5. Výsledky inspekce jsou zaznamenány do inspekční zprávy, kterou inspektor vyplní a podepíše a která obsahuje alespoň informace uvedené v příloze VIII části D.

6. Výsledky inspekce se předloží k ověření vlastníkovi a v případě potřeby provozovateli rybářského plavidla, kteří dostanou příležitost ke zprávě připojit připomínky a obrátit se na příslušné orgány státu vlajky, zejména mají-li závažné problémy s porozuměním obsahu zprávy.

7. Kopie inspekční zprávy je předána veliteli plavidla, jež bylo podrobeno inspekci, a tato kopie musí být uchována na palubě.

Článek 43 Standardizované informace o přístavních inspekcích

Členské státy zaznamenávají a zpracovávají informace o přístavních inspekcích ve standardizované podobě v souladu s ustanoveními uvedenými v příloze VIII části E.

Článek 44 Úloha státu vlajky

1. Členské státy zajistí, aby plavidla plující pod jejich vlajkou prováděla vykládku, překládku a zpracování ryb a využívala jiné služby přístavu v přístavech jiných členských států nebo smluvních stran GFCM, které jednají způsobem, jenž je v souladu s ustanoveními tohoto oddílu.

2. Má-li členský stát oprávněné důvody se domnívat, že plavidlo plující pod jeho vlajkou provádělo nezákonné, nehlášené a neregulované rybolovné činnosti a má v úmyslu vstoupit do přístavu jiného členského státu nebo smluvní strany GFCM nebo se v něm nachází, požádá v případě potřeby tento členský stát nebo tuto smluvní stranu GFCM, aby provedla inspekci dotyčného plavidla a informovala jej o výsledcích.

3. Velitel plavidla při inspekci:

a) spolupracuje a pomáhá při inspekci prováděné v souladu s postupy uvedenými v tomto oddílu a nebrání inspektorům při plnění jejich úkolů, nesnaží se je zastrašovat ani jim nezasahuje do výkonu jejich funkce;

b) umožní přístup ke všem plochám, palubám a prostorům plavidla, úlovkům a produktům rybolovu na palubě, sítím a ostatnímu lovnému zařízení, vybavení a jakýmkoli informacím nebo dokladům, jež inspektor považuje za nezbytné pro provedení inspekce;

c) umožní přístup k dokladům o registraci, oprávněním k rybolovu nebo jakýmkoli jiným dokladům, které si inspektor vyžádá.

4. Odmítne-li velitel plavidla umožnit oprávněnému inspektorovi provést inspekci v souladu s tímto oddílem, musí předložit vysvětlení důvodů tohoto odmítnutí. Orgány dotyčného členského státu odpovědné za přístavní inspekci neprodleně informují orgány státu vlajky, Komisi a výkonného tajemníka GFCM o odmítnutí a vysvětlení velitele plavidla.

5. Nedodrží-li velitel plavidla plujícího pod vlajkou členského státu své povinnosti podle odstavce 3 a jeho vysvětlení odmítnutí podle odstavce 4 nelze považovat za odůvodněné na základě zásahu vyšší moci nebo nouze, přijme členský stát vlajky vhodná opatření s ohledem na dotyčné plavidlo spočívající zejména v pozastavení oprávnění k rybolovu pro uvedené plavidlo a vyzvání plavidla k setrvání v přístavu nebo v přijetí jiných opatření, jež uzná za vhodná. Členský stát vlajky neprodleně oznámí orgánům odpovědným za inspekci přístavu, Komisi a výkonnému tajemníkovi GFCM, jaká opatření za těchto okolností přijal.

ODDÍL 3hlášení přehledu statistických údajů

ČLÁNEK 45 Předávání údajů

1. Členské státy předloží výkonnému tajemníkovi GFCM nejpozději do 30. června 2009 údaje týkající se úkolů 1.1 a 1.2 přehledu statistických údajů GFCM podle přílohy IX.

2. Členské státy předloží výkonnému tajemníkovi GFCM nejpozději do 30. června 2009 a v nejvyšší možné míře údaje týkající se úkolů 1.3, 1.4 a 1.5 přehledu statistických údajů GFCM podle přílohy IX.

3. Členské státy údaje uvedené v odstavcích 1 a 2 předkládají prostřednictvím systému GFCM na zadávání údajů, který je k dispozici na internetových stránkách GFCM[46].

4. Členské státy sdělí Komisi údaje předložené na základě tohoto článku.

KAPITOLA VIIZvláštní ustanovení pro plavidla Společenství provozující rybolovv oblasti upravené předpisy NAFO

Článek 46 Hlášení o úlovcích

1. Velitel plavidla s oprávněním k rybolovu platýse černého podle článku 5 nařízení (ES) č. 2115/2005 sdělí elektronickou cestou příslušným orgánům svého členského státu vlajky hlášení o úlovcích s uvedením množství platýse černého uloveného jeho plavidlem, včetně nulových úlovků.

2. Hlášení uvedené v odstavci 1 se poprvé předá nejpozději koncem desátého dne po dni vplutí plavidla do oblasti, na niž se vztahují předpisy NAFO, nebo po začátku rybářského výjezdu. Hlášení se podává každých pět dní. Jakmile úlovky platýse černého oznámené v souladu s odstavcem 1 vyčerpají odhadem 75 % kvóty přidělené členskému státu vlajky, podává velitel plavidla hlášení každé tři dny.

3. Každý členský stát předá Komisi hlášení o úlovcích po jeho obdržení. Komise předá tyto informace bezodkladně sekretariátu NAFO.

Článek 47 Dodatečná kontrolní opatření

1. Plavidla s oprávněním k lovu platýse černého v souladu s článkem 5 nařízení (ES) č. 2115/2005 mohou vplout do oblasti upravené předpisy NAFO za účelem rybolovu platýse černého, pouze pokud mají na palubě méně než 50 tun všech úlovků, nebo pokud mají povolený přístup podle odstavců 2, 3 a 4 tohoto článku.

2. Pokud má plavidlo s oprávněním k lovu platýse černého v souladu s článkem 5 nařízení (ES) č. 2115/2005 na palubě 50 nebo více tun úlovků pocházejících odjinud než z oblasti upravené předpisy NAFO, oznámí sekretariátu NAFO prostřednictvím e-mailu nebo faxu nejpozději 72 hodin před vplutím do oblasti upravené předpisy NAFO množství úlovku na palubě, místo (zeměpisná délka/zeměpisná šířka), kde podle odhadů velitele plavidlo zahájí rybolov, a předpokládaný čas připlutí do tohoto místa.

3. Pokud inspekční plavidlo na základě oznámení uvedeného v odstavci 2 projeví svůj záměr vykonat inspekci, oznámí plavidlu souřadnice stanoviště, kde proběhne jeho inspekce rybářského plavidla. Kontrolní stanoviště se nesmí nacházet dále než 60 námořních mil od místa, kde podle odhadů velitele plavidlo zahájí rybolov.

4. Pokud rybářské plavidlo s oprávněním k lovu platýse černého v souladu s článkem 5 nařízení (ES) č. 2115/2005 neobdrží dříve, než vstoupí do oblasti upravené předpisy NAFO, žádné sdělení od sekretariátu NAFO nebo od inspekčního plavidla, že inspekční plavidlo má záměr provést inspekci v souladu s odstavcem 3, může rybářské plavidlo zahájit rybolov. Rybářské plavidlo může také zahájit rybolovné činnosti bez předcházející inspekce, pokud inspekční plavidlo nezapočalo inspekci do tří hodin od připlutí rybářského plavidla do kontrolního stanoviště.]

KAPITOLA VIIIZvláštní ustanovení o vykládce nebopřekládce zmrazených ryb ulovenýchrybářskými plavidly třetích zemív oblasti úmluvy NEAFC

Článek 48 Kontrola ve státě přístavu

Aniž je dotčeno nařízení (EHS) č. 2847/93 a nařízení (ES) č. 1093/94, použijí se postupy stanovené v této kapitole na vykládku nebo překládku zmrazených ryb ulovených rybářskými plavidly třetích zemí v oblasti úmluvy NEAFC, v přístavech členských států.

Článek 49 Určené přístavy

Vykládky a překládky ve vodách Společenství jsou povoleny pouze v určených přístavech.

Členské státy určí místo používané pro vykládku nebo místo blízko k pobřeží (určené přístavy), kde je povoleno provádět úkony spojené s vykládkou nebo překládkou ryb podle článku 48. Členské státy oznámí Komisi veškeré změny seznamu přístavů určených v roce 2007 nejpozději 15 dnů před vstupem změny v platnost.

Komise zveřejňuje seznam určených přístavů a změny tohoto seznamu v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a umístí jej na svou internetovou stránku.

Článek 50 Předběžné oznámení o vplutí do přístavu

1. Odchylně od čl. 28e odst. 1 nařízení Rady (EHS) č. 2847/93 musí velitelé (nebo jejich zástupci) všech rybářských plavidel majících na palubě ryby uvedené v článku 48 tohoto nařízení, kteří mají v úmyslu vplout do přístavu za účelem vykládky nebo překládky, oznámit příslušným orgánům členského státu přístavu, který si přejí použít, alespoň tři pracovní dny předem plánovaný čas příjezdu.

2. K oznámení podle odstavce 1 tohoto článku se přiloží formulář uvedený v části I přílohy X, jehož část A je řádně vyplněna takto:

a) formulář PSC 1 se použije v případě, že rybářské plavidlo vykládá své vlastní úlovky;

b) formulář PSC 2 se použije v případě, že rybářské plavidlo provádělo překládku. V těchto případech se pro každé předávající plavidlo použije zvláštní formulář.

3. Velitelé plavidel nebo jejich zástupci mohou předběžné oznámení zrušit tak, že příslušné orgány přístavu, který chtějí použít, informují alespoň 24 hodin před oznámeným předpokládaným časem příjezdu do přístavu. K oznámení se přiloží kopie původního oznámení PSC 1 nebo 2 se slovem „ZRUŠENO“ uvedeným napříč části B.

4. Příslušné orgány členského státu přístavu neprodleně předají kopii formuláře podle odstavce 2 a 3 státu vlajky rybářského plavidla, státu nebo státům vlajky předávajících plavidel a tajemníkovi NEAFC, pokud plavidlo provádělo překládku.

Článek 51 Oprávnění vykládat nebo překládat

1. Příslušné orgány členského státu přístavu mohou vykládku nebo překládku povolit, pouze pokud stát vlajky rybářského plavidla, jež si přeje provést vykládku nebo překládku, nebo pokud plavidlo provedlo překládku mimo přístav, stát nebo státy vlajky předávajících plavidel vrácením kopie formuláře podle čl. 50 odst. 3 s řádně vyplněnou částí B potvrdily, že:

a) rybářské plavidlo vykazující úlovek ryb mělo dostatečnou kvótu na vykázané druhy;

b) množství ryb na palubě bylo řádně ohlášeno a vzato v úvahu při výpočtu jakéhokoli použitelného omezení odlovu nebo intenzity rybolovu;

c) rybářské plavidlo vykazující úlovek ryb mělo povolení lovit ve vykázaných oblastech;

d) přítomnost plavidla ve vykázané oblasti odlovu byla ověřena podle údajů ze systému sledování plavidel.

Překládka nebo vykládka může začít až poté, co příslušné orgány členského státu přístavu vydají povolení.

2. Odchylně od odstavce 1 mohou příslušné orgány členského státu přístavu povolit celou vykládku nebo její část bez vydání potvrzení podle odstavce 1, ale v takovém případě musí být dotyčné ryby uskladněny pod dohledem příslušných orgánů. Ryby mohou být propuštěny k prodeji, převzetí nebo dopravě pouze poté, co je získáno potvrzení uvedené v odstavci 1. Pokud není potvrzení získáno do čtrnácti dní od vykládky, mohou příslušné orgány členského státu přístavu ryby zabavit a naložit s nimi v souladu s vnitrostátními pravidly.

3. Příslušné orgány členského státu přístavu neprodleně oznámí své rozhodnutí, zda povolí vykládku nebo překládku, zasláním kopie formuláře uvedeného v části I přílohy X s řádně vyplněnou částí C Komisi a tajemníkovi NEAFC, pokud byly vyložené nebo přeložené ryby uloveny v oblasti úmluvy NEAFC.

Článek 52 Inspekce

1. Příslušné orgány členských států každoročně provedou inspekce alespoň 15 % vykládek nebo překládek provedených rybářskými plavidly třetích zemí podle článku 48 v jejich přístavech.

2. Inspekce se týkají sledování celého vyloženého nebo přeloženého nákladu a zahrnují křížové kontroly podle druhů zaznamenaných množství v předběžném oznámení o vykládce a podle druhů množství, které bylo vyloženo nebo přeloženo.

3. Inspektoři vynaloží veškeré úsilí, aby rybářské plavidlo zbytečně nezdržovali, a zajistí, aby rybářské plavidlo bylo vystaveno minimálním zásahům a nepříjemnostem a nedošlo ke snížení jakosti ryb.

Článek 53 Inspekční zprávy

1. Každá inspekce je doložena vyplněnou inspekční zprávou podle části II přílohy X.

2. Kopie každé inspekční zprávy je neprodleně předána státu vlajky rybářského plavidla, na němž proběhla inspekce, státu nebo státům vlajky předávajících plavidel, pokud rybářské plavidlo provedlo překládku, a Komisi a tajemníkovi NEAFC, pokud byly vyložené nebo přeložené ryby uloveny v oblasti úmluvy NEAFC.

3. Originál nebo ověřená kopie každé inspekční zprávy se na žádost zašle státu vlajky rybářského plavidla, na němž proběhla inspekce.

[KAPITOLA IXZvláštní ustanovení pro plavidla Společenstvíprovozující rybolov v oblasti úmluvy CCAMLR

oddíl 1omezení a požadavky týkající se informací o plavidlech

ČLÁNEK 54 Zákazy a omezení odlovu

1. Cílený rybolov druhů uvedených v příloze XI je v oblastech a obdobích v ní uvedených zakázán.

2. Pokud jde o nový nebo průzkumný rybolov, vztahují se omezení odlovů pro úlovky a vedlejší úlovky uvedená v příloze X na podoblasti v ní uvedené.

oddíl 2průzkumný rybolov

ČLÁNEK 55 Pravidla pro provádění průzkumného rybolovu

Aniž je dotčen článek 4 nařízení (ES) č. 601/2004, zajistí členské státy, aby byla všechna rybářská plavidla Společenství vybavena:

a) odpovídajícím komunikačním zařízením (včetně rádiového zařízení MF/HF a alespoň jednou tísňovou radiobójí pro udávání polohy (EPIRB) pracující na frekvenci 406 MHz) a vyškolenými operátory na palubě, a pokud možno i globálním námořním tísňovým a bezpečnostním systémem (GMDSS);

b) dostatečným počtem ponorných záchranných výstrojí pro všechny členy posádky;

c) odpovídajícím systémem pro poskytnutí nouzové lékařské pomoci, k níž může dojít během cesty;

d) zásobami potravin, pitné vody, paliva a náhradními díly pro základní vybavení pro nepředvídaná zpoždění nebo případy nouze;

e) schváleným palubním nouzovým plánem pro případ znečištění ropou (SOPEP), který uvádí opatření pro omezení znečištění moře (včetně pojištění) v případě úniku paliva nebo odpadu.

Článek 56 Účast na průzkumném rybolovu

1. Rybářská plavidla plující pod vlajkou Španělska a registrovaná ve Španělsku, která byla v souladu s články 7 a 7a nařízení (ES) č. 601/2004 oznámena CCAMLR, se mohou účastnit průzkumného rybolovu ledovek rodu Dissostichus pomocí dlouhých lovných šňůr v podoblastech FAO 88.1 a 88.2 a v divizích 58.4.1, 58.4.2 a 58.4.3b) mimo oblasti státní jurisdikce.

2. V divizi 58.4.3b) smí v daný okamžik vždy lovit pouze jedno rybářské plavidlo.

3. Pro podoblasti 88.1 a 88.2 a divize 58.4.1 a 58.4.2 jsou v příloze XII stanovena omezení pro celkový odlov úlovků a vedlejší úlovky na podoblast a divizi a jejich rozdělení mezi malé výzkumné jednotky (SSRU). Rybolov v jakékoli malé výzkumné jednotce je zastaven, jakmile ohlášené úlovky dosáhnou stanovených mezí odlovu, a daná jednotka zůstává pro rybolov uzavřena po zbytek rybolovného období.

4. Rybolov se provádí na takové zeměpisné ploše a v takových hloubkách, které jsou nezbytné k získání informací potřebných pro stanovení rybolovného potenciálu a k zamezení nadměrné koncentrace odlovu a intenzity rybolovu. V divizích 58.4.1 a 58.4.2 je však rybolov zakázán v hloubkách nižších než 550 m.

Článek 57 Systémy hlášení

Rybářská plavidla, která se podílejí na průzkumném rybolovu uvedeném v článku 55, podléhají těmto systémům hlášení o úlovcích a intenzitě rybolovu:

a) pětidennímu hlášení o úlovcích a intenzitě rybolovu stanovenému v článku 12 nařízení (ES) č. 601/2004, s tou výjimkou, že členské státy podají Komisi hlášení o úlovku a intenzitě rybolovu nejpozději do dvou pracovních dní po konci každého ohlašovacího období, aby bylo bezodkladně zasláno CCAMLR. V podoblastech 88.1 a 88.2 a v divizích 58.4.1 a 58.4.2 podávají hlášení malé výzkumné jednotky;

b) systému měsíčních hlášení podrobných údajů o úlovcích a intenzitě rybolovu stanovenému v článku 13 nařízení (ES) č. 601/2004;

c) a dále hlášení celkového počtu a hmotnosti ledovky patagonské ( Dissostichus eleginoides ) a ledovky Dissostichus mawsoni vrácených do moře, včetně těch, jejichž maso mělo rosolovitou konzistenci.

Článek 58 Definice položení sítě

1. Pro účely tohoto oddílu se položením sítě rozumí umístění jedné nebo více lovných šňůr na jednom místě. Přesná zeměpisná poloha položení sítě se pro účely hlášení o úlovcích a intenzitě rybolovu určuje podle středového bodu použité šňůry nebo šňůr.

2. Aby bylo možné považovat položení sítě za průzkumné,

a) nesmí být rozestup mezi jednotlivými průzkumnými položeními sítě nižší než pět námořních mil, přičemž se tato vzdálenost měří od zeměpisného středového bodu každého průzkumného položení sítě;

b) při každém položení sítě se použije alespoň 3 500 háčků, avšak ne více než 10 000 háčků; při každém položení lze v tomtéž místě použít více samostatných lovných šňůr;

c) při každém umístění dlouhých lovných šňůr nesmí být délka ponoření kratší než šest hodin, měřeno od ukončení kladení do zahájení vytahování.

Článek 59 Výzkumné plány

Rybářská plavidla, která se podílejí na průzkumném rybolovu uvedeném v článku 55, provádějí výzkumné plány v každé malé výzkumné jednotce, která je součástí podoblastí FAO 88.1 a 88.2 a divizí 58.4.1 a 58.4.2. Výzkumné plány se provádějí takto:

a) při prvním vplutí do malé výzkumné jednotky se prvních deset položení sítě, označovaných jako „první série“, považuje za „průzkumná položení sítě“ a musí odpovídat kritériím stanoveným v čl. 58 odst. 2;

b) deset následujících položení sítě nebo 10 tun úlovku, podle toho, které spouštěcí úrovně je dosaženo jako první, se označuje jako „druhá série“. Položení sítí ve druhé sérii, pokud tak rozhodne velitel plavidla, může být součástí běžného průzkumného rybolovu. Splňují-li však tato položení sítě požadavky stanovené v čl. 58 odst. 2, mohou být rovněž považována za průzkumná položení sítě;

c) pokud chce velitel plavidla po dokončení první a druhé série položení sítí pokračovat v rybolovu v malé výzkumné jednotce, musí plavidlo uskutečnit „třetí sérii“ výzkumu, při níž dosáhne celkového počtu dvaceti průzkumných položení ve všech třech sériích. Třetí série položení sítí musí být dokončena během téhož pobytu plavidla v malé výzkumné jednotce jako při první a druhé sérii;

d) po dokončení dvaceti průzkumných položení sítě může plavidlo pokračovat v rybolovu v malé výzkumné jednotce;

e) v malých výzkumných jednotkách A, B, C, E a G v podoblastech 88.1 a 88.2, v nichž je rozloha dna rybolovné oblasti menší než 15 000 km², se písmena b), c) a d) nepoužijí a po dokončení deseti průzkumných položení sítě může plavidlo pokračovat v rybolovu v malé výzkumné jednotce.

Článek 60 Plány shromažďování údajů

1. Rybářská plavidla, jež se podílejí na průzkumném rybolovu uvedeném v článku 56, zavedou plány shromažďování údajů v každé malé výzkumné jednotce, která je součástí podoblastí FAO 88.1 a 88.2 a divizí 58.4.1 a 58.4.2. Plán shromažďování údajů obsahuje tyto údaje:

a) polohu a hloubku dna na obou koncích každé položené lovné šňůry;

b) dobu položení a vytažení a dobu ponoření;

c) počet a druhy ryb ztracených na hladině;

d) počet ponořených háčků;

e) typ návnady;

f) úspěšnost návnady v %;

g) typ háčků, a

h) mořské a povětrnostní podmínky a fáze měsíce při kladení lovných šňůr.

2. Veškeré údaje uvedené v odstavci 1 se shromažďují při každém průzkumném položení sítě; především se zaměří na velikost všech ryb odlovených při průzkumném položení sítě, je-li jejich počet nejvýše 100 jedinců, a alespoň ze 30 ryb se odeberou vzorky pro účely biologického studia. Je-li odloveno více než 100 ryb, použije se metoda náhodného výběru podvzorků.

Článek 61 Program označování

Aniž je dotčen článek 7b nařízení (ES) č. 601/2004, plavidla lovící pomocí dlouhých lovných šňůr při lovu průběžně označují a vypouštějí jedince ledovek rodu Dissostichus v souladu s podílem stanoveným v ochranném opatření pro tento rybolov podle protokolu CCAMLR o označování.

Článek 62 Vědečtí pozorovatelé

1. Každé rybářské plavidlo, které se podílí na průzkumném rybolovu uvedeném v článku 56, má po celou dobu rybolovných činností v průběhu rybolovného období na palubě alespoň dva vědecké pozorovatele, z nichž jeden musí být jmenován v souladu s programem CCAMLR pro mezinárodní vědecké pozorování.

2. Každý členský stát s výhradou svých právních předpisů, včetně pravidel pro přípustnost důkazů u vnitrostátních soudů, a v souladu s nimi bere v úvahu zprávy inspektorů smluvní strany CCAMLR v rámci tohoto programu a postupuje ve věci těchto zpráv na stejném základě, jako by to byly zprávy jeho vlastních inspektorů, a členský stát i dotyčná smluvní strana CCAMLR spolupracují s cílem usnadnit soudní nebo jiné řízení vyplývající z této zprávy.

Článek 63 Oznámení úmyslu účastnit se lovu krunýřovky

1 . Odchylně od článku 5a nařízení (ES) č. 601/2004 oznámí každý členský stát, který hodlá lovit krunýřovku v oblasti úmluvy CCAMLR, sekretariátu CCAMLR a Komisi tento svůj úmysl nejméně čtyři měsíce před výročním zasedáním komise CCAMLR bezprostředně před obdobím, v němž hodlá lovit, přičemž použije formulář stanovený v příloze XIII tohoto nařízení, aby zajistil přiměřenou kontrolu komisí CCAMLR dříve, než plavidla zahájí rybolovné činnosti.

2. Oznámení uvedené v odstavci 1 zahrnuje informace stanovené v článku 3 nařízení (ES) č. 601/2004 pro všechna plavidla, kterým členský stát udělí oprávnění účastnit se lovu krunýřovek.

3. Členské státy, které mají v úmyslu lovit krunýřovku v oblasti úmluvy CCAMLR, oznamují pouze plavidla plující pod jejich vlajkou v okamžiku oznámení.

4. Odchylně od odstavce 3 se členským státům umožní, aby udělily oprávnění k účasti na lovu krunýřovky jinému plavidlu než plavidlu, které bylo v souladu s odstavci 1 až 3 oznámeno CCAMLR, pokud je oznámenému plavidlu zabráněno účastnit se lovu z oprávněných provozních důvodů nebo z důvodu vyšší moci. Za takových okolností dotyčné členské státy okamžitě uvědomí sekretariát CCAMLR a Komisi a poskytnou:

i) úplné údaje o předpokládaném náhradním plavidle nebo plavidlech podle odstavce 2;

ii) úplný výčet důvodů, které vedly k náhradě plavidla, a příslušné podpůrné dokumenty nebo odkazy.

5. Odchylně od odstavců 3 a 4 členské státy neudělí oprávnění k účasti na lovu krunýřovky žádnému plavidlu uvedenému na seznamu plavidel, která prováděla nezákonné, nehlášené nebo neregulované rybolovné činnosti, vypracovaném CCAMLR.

Článek 64 Preventivní omezení odlovů krunýřovky v některých podoblastech

1. Celkový kombinovaný odlov krunýřovky ve statistických podoblastech 48.1, 48.2, 48.3 a 48.4 se omezuje na 3,47 milionu tun za rybolovné období. Celkový odlov krunýřovky ve statistické divizi 58.4.2 se omezuje na 2, 645 milionu tun za rybolovné období.

2. Dokud nebude na základě stanoviska vědeckého výboru stanoveno rozdělení tohoto celkového omezení odlovu mezi menší řídící jednotky, omezuje se dále celkový kombinovaný odlov ve statistických podoblastech 48.1, 48.2, 48.3 a 48.4 na 620 000 tun za rybolovné období. Celkový odlov v divizi 58.4.2 za rybolovné období se omezuje na 260 000 tun západně od 55° v. d. a 192 000 tun východně od 55° v. d.

3. Rybolovné období začíná dne 1. prosince a končí dne 30. listopadu následujícího roku.

4. Každé plavidlo, které se podílí na lovu krunýřovky v divizi 58.4.2, musí mít na palubě alespoň jednoho vědeckého pozorovatele v souladu s programem CCAMLR pro mezinárodní vědecké pozorování nebo domácího vědeckého pozorovatele plnícího požadavky v rámci tohoto programu, a pokud to je možné, jednoho dalšího vědeckého pozorovatele po celou dobu rybolovných činností v průběhu rybolovného období.

Článek 65 Systém hlášení údajů o odlovu krunýřovky

1. Odlovy krunýřovky se ohlašují podle článku 10 nařízení (ES) č. 601/2004.

2. Jakmile dosáhne celkový ohlášený odlov za rybolovné období 80 a více % spouštěcí úrovně 620 000 tun v podoblastech 48.1, 48.2, 48.3 a 48.4 a 260 000 tun západně od 55° v. d. a 192 000 tun východně od 55° v. d. v podoblasti 58.4.2, ohlašují se odlovy v souladu s článkem 11 nařízení (ES) č. 601/2004.

3. V rybolovném období následujícím po rybolovném období, ve kterém celkový odlov dosáhl 80 a více % spouštěcí úrovně uvedené v odstavci 2, se odlovy ohlašují podle článku 11 nařízení (ES) č. 601/2004, pokud celkový odlov dosáhne 50 a více % této spouštěcí úrovně.

4. Na konci každého rybolovného období obdrží členské státy od každého ze svých plavidel údaje o každém vytažení sítě požadované pro doplnění formuláře CCAMLR obsahujícího podrobné údaje o úlovcích a intenzitě rybolovu. Tyto údaje se předají na formuláři CCAMLR C1 pro rybolov pomocí vlečných sítí výkonnému tajemníkovi CCAMLR a Komisi do 1. dubna následujícího roku.

Článek 66 Některá omezení pro průzkumný rybolov ledovek rodu Dissostichus

1. Celkový úlovek ledovek rodu Dissostichus na pobřeží Banzare (statistická divize 58.4.3b) mimo oblasti podléhající státní jurisdikci v rybolovném období 2008/2009 nepřekročí:

i) preventivní omezení odlovů ve výši 150 tun, které se použije takto:

v malé výzkumné jednotce A – 150 tun

v malé výzkumné jednotce B – 0 tun;

ii) dodatečné omezení odlovu ve výši 50 tun pro účely vědeckého výzkumného zjišťování v malých výzkumných jednotkách A a B v rybolovném období 2008/2009.

2. Celkový úlovek v malé výzkumné jednotce A podle odst. 1 bodu i) nesmí být odloven během období od 16. března 2009 do dne ukončení vědeckého výzkumného zjišťování, nebo do 1. června 2009, podle toho, co nastane dříve.

Článek 67 Prozatímní zákaz hlubinného rybolovu pomocí zátahových sítí pro chytání ryb za žábry

1. Pro účely tohoto článku platí tato definice:

„zátahovými sítěmi pro chytání ryb za žábry“ se rozumějí vlasce jednoduchých, dvojitých nebo trojitých síťových stěn, umístěné kolmo poblíž vodní hladiny, ve střední hloubce nebo u dna, do nichž se ryby zachytávají za žábry, zamotávají nebo v nichž uvíznou. Zátahové sítě pro chytání ryb za žábry mají plováky na horní linii (laně plováku) a obecně mají závaží na spodní linii (šlapnici). Zátahové sítě pro chytání ryb za žábry se skládají z jednoduchých nebo, méně obvykle, dvojitých nebo trojitých sítí (tzv. „třístěnná tenatová síť“) umístěných společně na stejné lanové rámy. V jednom lovném zařízení lze kombinovat několik druhů sítí (např. třístěnná tenatová síť kombinovaná se zátahovou sítí pro chytání ryb za žábry). Tyto sítě lze používat samostatně, nebo, jak je obvyklejší, ve větších množstvích umístěných v linii („flotily“ sítí). Lovné zařízení lze nadhazovat, zakotvovat ke dnu (tzv. „síť pro lov při dně“), nebo nechat unášet, volné nebo spojené s plavidlem (tzv. „unášená tenatová síť“).

2. Použití zátahových sítí pro chytání ryb za žábry v oblasti úmluvy CCAMLR je pro jiné účely než pro účely vědeckého výzkumu zakázáno, dokud vědecký výbor nevyšetří možný vliv tohoto lovného zařízení a nepodá o něm zprávu a Komise na základě doporučení vědeckého výboru nevydá souhlas s použitím této metody v oblasti úmluvy CCAMLR.

3. Návrh na použití zátahových sítí pro chytání ryb za žábry pro účely vědeckého výzkumu ve vodách o hloubce větší než 100 metrů musí být předem oznámen vědeckému výboru a schválen Komisí před započetím výzkumu.

4. Každé plavidlo, které hodlá proplout oblastí úmluvy CCAMLR se zátahovými sítěmi pro chytání ryb za žábry na palubě, musí svůj úmysl předem oznámit sekretariátu včetně předpokládaných dat průjezdu oblastí úmluvy CCAMLR. Každé plavidlo, které má zátahové sítě pro chytání ryb za žábry v oblasti úmluvy CCAMLR a předem to neoznámilo, porušuje toto ustanovení.

Článek 68 Minimalizace vedlejší úmrtnosti mořských ptáků

1. Aniž je dotčen článek 8 nařízení (ES) č. 601/2004, u plavidel používajících španělskou metodu rybolovu pomocí dlouhých lovných šňůr musí být závaží uvolněna dříve, než se šňůra napne.

2. Pro účely rybolovu pomocí dlouhých lovných šňůr podle odstavce 1 se mohou použít tato závaží:

a) tradiční závaží vyrobená z kamene nebo betonu o hmotnosti nejméně 8,5 kg, která se použijí v rozestupech nejvýše 40 m;

b) tradiční závaží vyrobená z kamene nebo betonu o hmotnosti nejméně 6 kg, která se použijí v rozestupech nejvýše 20 m; nebo

c) ocelová závaží z jednoho kusu oceli, která nesmí být vyrobena z řetězových článků, o hmotnosti nejméně 5 kg, která se použijí v rozestupech nejvýše 40 m.

Článek 69 Ukončení veškerého rybolovu

1. Po oznámení o ukončení rybolovu sekretariátem CCAMLR členské státy zajistí, aby všechna plavidla plující pod jejich vlajkou a provádějící rybolovné činnosti v oblasti, oblasti řízení, podoblasti, divizi, malé výzkumné jednotce nebo jiné jednotce řízení, na které se vztahuje oznámení o ukončení, odstranila všechna svá rybolovná zařízení z vody v den a hodinu stanovené v oznámeném ukončení.

2. Jakmile plavidlo obdrží takové oznámení, nesmí 24 hodin před ohlášeným dnem a hodinou umístit další dlouhé lovné šňůry. Pokud je toto oznámení obdrženo méně než 24 hodin před dnem a hodinou ukončení, nesmí po obdržení oznámení umístit žádné další dlouhé lovné šňůry.

3. V případě ukončení rybolovu opustí všechna plavidla oblast rybolovu hned po odstranění všech rybolovných zařízení z vody.

4. Není-li některé plavidlo schopno odstranit všechna svá rybolovná zařízení z vody ke dni a hodině uvedené v oznámeném ukončení z důvodu týkajícího se:

i) bezpečnosti plavidla a posádky,

ii) omezení, která mohou být způsobena v důsledku nepříznivých povětrnostních podmínek,

iii) ledové pokrývky na moři, nebo

iv) potřeby chránit antarktické mořské prostředí,

uvědomí plavidlo dotyčný členský stát o situaci. Členské státy uvědomí co nejrychleji sekretariát CCAMLR a Komisi. Plavidlo nicméně vynaloží veškeré přiměřené úsilí pro co nejrychlejší odstranění všech svých rybolovných zařízení z vody.

5. V případě použití odstavce 4 provedou členské státy šetření o činnostech plavidla a v souladu s vnitrostátním postupem oznámí sekretariátu CCAMLR a Komisi učiněná zjištění včetně všech souvisejících záležitostí nejpozději do následujícího zasedání CCAMLR. Konečná zpráva posoudí, zda plavidlo vynaložilo veškeré přiměřené úsilí pro odstranění všech svých rybolovných zařízení z vody:

i) do oznámeného dne a hodiny ukončení a

ii) co nejrychleji po oznámení uvedeném v odstavci 4.

6. Členský stát vlajky nebo plavidlo uvědomí sekretariát CCAMLR nebo Komisi, pokud po odstranění všech rybolovných zařízení z vody plavidlo z uzavřené oblasti nevypluje.]

KAPITOLA XZvláštní ustanovení pro plavidla Společenstvíprovozující rybolov v oblasti SEAFO

Oddíl 1Oprávnění plavidel

ČLÁNEK 70 Oprávnění plavidel

1. Členské státy pokud možno elektronicky zašlou Komisi do 1. června 2009 seznam plavidel, která jsou oprávněna působit v oblasti úmluvy SEAFO, protože jim bylo vydáno oprávnění k rybolovu.

2. Vlastníci plavidel uvedení na seznamu podle odstavce 1 musí být občané nebo právnické osoby Společenství.

3. Rybářská plavidla jsou oprávněna působit v oblasti úmluvy SEAFO, pouze pokud jsou schopna plnit požadavky a závazky podle úmluvy SEAFO a dodržovat její opatření pro řízení a zachování zdrojů.

4. Oprávnění k rybolovu nelze vydat plavidlům, která v minulosti prováděla nezákonné, nehlášené nebo neregulované rybolovné činnosti, pokud noví vlastníci nepředloží dostatečný důkaz, že předchozí vlastníci a provozovatelé nemají na plavidlech právní, uživatelský ani finanční zájem ani tato plavidla neovládají, nebo že s ohledem na všechny související skutečnosti se jejich plavidla nepodílejí na nezákonném, nehlášeném a neregulovaném rybolovu ani s ním nejsou spojena.

5. Seznam uvedený v odstavci 1 zahrnuje tyto údaje:

a) název plavidla, registrační číslo, předchozí názvy (jsou-li známy) a rejstříkový přístav;

b) případnou předchozí vlajku;

c) případnou mezinárodní volací rádiovou značku;

d) jméno a adresu vlastníka nebo vlastníků;

e) typ plavidla;

f) délku;

g) jméno a adresu případného provozovatele nebo provozovatelů;

h) hrubou registrovanou prostornost; a

i) výkon hlavního motoru či hlavních motorů.

6. Členské státy poté, co je stanoven první seznam oprávněných plavidel, neprodleně oznámí Komisi každé doplnění, výmaz nebo změnu údajů v seznamu.

Článek 71 Povinnosti oprávněných plavidel

1. Plavidla musí dodržovat všechna příslušná opatření SEAFO pro řízení a zachování zdrojů.

2. Oprávněná plavidla musí mít na palubě platná osvědčení o registraci plavidla a platné oprávnění k rybolovu a/nebo překládce.

Článek 72 Neoprávněná plavidla

1. Členské státy přijmou opatření, aby plavidla, která nejsou uvedena v rejstříku oprávněných plavidel SEAFO, nemohla lovit, uchovávat na palubě, překládat ani vykládat druhy, na něž se vztahuje úmluva SEAFO.

2. Členské státy oznámí Komisi každou konkrétní informaci, podle které existuje důvodné podezření, že plavidla neuvedená v rejstříku oprávněných plavidel SEAFO provádějí v oblasti úmluvy SEAFO rybolov nebo překládku druhů, na něž se vztahuje úmluva SEAFO.

3. Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby vlastníci plavidel uvedených v rejstříku oprávněných plavidel SEAFO neprováděli rybolovné činnosti, které provádějí plavidla neuvedená v rejstříku oprávněných plavidel v oblasti úmluvy SEAFO, ani se jich neúčastnili.

Oddíl 2Překládky

ČLÁNEK 73 ZÁKAZ PřEKLÁDEK NA MOřI

Každý stát zakáže plavidlům plujícím pod jeho vlajkou, aby na moři v oblasti úmluvy SEAFO prováděla překládky druhů, na něž se vztahuje úmluva SEAFO.

Článek 74Překládky v přístavu

1. Rybářská plavidla Společenství, která v oblasti úmluvy SEAFO loví druhy, na něž se vztahuje úmluva SEAFO, mohou provádět překládku pouze v přístavu smluvní strany SEAFO, pokud mají předběžné oprávnění od smluvní strany, v jejímž přístavu se překládka uskuteční. Rybářská plavidla Společenství mohou provádět překládky, pouze pokud obdržela toto předběžné oprávnění k překládce od členského státu vlajky a státu přístavu.

2. Každý členský stát zajistí, aby jeho oprávněná rybářská plavidla obdržela předběžné oprávnění k provedení překládky v přístavu. Členské státy rovněž zajistí, aby překládky odpovídaly ohlášenému objemu úlovků každého plavidla, a požadují hlášení o překládkách.

3. Velitel rybářského plavidla Společenství, jež překládá na jiné plavidlo (dále jen „přijímající plavidlo“) jakékoli množství úlovku druhů, na které se vztahuje úmluva SEAFO a které byly uloveny v oblasti úmluvy SEAFO, uvědomí v době překládky stát vlajky přijímajícího plavidla o překládaných druzích a množství, o datu překládky a umístění úlovků a předloží svému členskému státu vlajky prohlášení SEAFO o překládce v souladu s formátem stanoveným v části I přílohy XIV.

4. Velitel rybářského plavidla Společenství oznámí alespoň 24 hodin předem smluvní straně SEAFO, v jejímž přístavu bude překládka provedena, tyto informace:

- názvy překládajících rybářských plavidel;

- názvy přijímajících plavidel;

- hmotnost podle druhů, které mají být přeloženy;

- datum a přístav překládky.

5. Nejpozději 24 hodin před začátkem překládky a na konci překládky, pokud je prováděna v přístavu smluvní strany SEAFO, uvědomí velitel přijímajícího plavidla, jež pluje pod vlajkou Společenství, příslušné orgány státu přístavu o množství úlovků druhů, na něž se vztahuje úmluva SEAFO, které má na palubě svého plavidla, a do 24 hodin předá těmto příslušným orgánům prohlášení SEAFO o překládce.

6. Velitel přijímajícího plavidla Společenství předá 48 hodin před vykládkou prohlášení SEAFO o překládce příslušným orgánům státu přístavu, v němž bude vykládka provedena.

7. Každý členský stát přijme vhodná opatření k ověření správnosti obdržených údajů a spolupracuje se státem vlajky, aby se zajistilo, že vykládky odpovídají ohlášenému objemu úlovků každého plavidla.

8. Každý členský stát, jehož plavidla jsou oprávněna lovit v oblasti úmluvy SEAFO druhy, na něž se vztahuje úmluva SEAFO, oznámí Komisi do 1. června 2009 podrobné údaje o překládkách provedených plavidly plujícími pod jeho vlajkou.

Oddíl 3Opatření na zachovánízdrojů k řízení zranitelných hlubinnýchpřírodních stanovišť a ekosystémů

ČLÁNEK 75 Uzavřené oblasti

Veškeré rybolovné činnosti týkající se druhů, na něž se vztahuje úmluva SEAFO, prováděné rybářskými plavidly Společenství jsou zakázány v těchto oblastech:

a) Subdivize A1

i) Dampierova podmořská hora

10°00' j. š. 02°00' z. d. 10°00' j. š. 00°00' v. d.

12°00' j. š. 02°00' z. d. 12°00' j. š. 00°00' v. d.

ii) podmořská tabulová hora Malahit

11°00' j. š. 02°00' z. d. 11°00' j. š. 04°00' z. d.

13°00' j. š. 02°00' z. d. 13°00' j. š. 04°00' z. d.

b) Subdivize B1

Molloyova podmořská hora

27°00' j. š. 08°00' v. d. 27°00' j. š. 10°00' v. d.

29°00' j. š. 08°00' v. d. 29°00' j. š. 10°00' v. d.

c) Divize C

i) Schmidt-Ottova podmořská hora a podmořská hora Erica

37°00' j. š. 13°00' v. d. 37°00' j. š. 17°00' v. d.

40°00' j. š. 13°00' v. d. 40°00' j. š. 17°00' v. d.

ii) podmořská hora Africana

37°00' j. š. 28°00' v. d. 37°00' j. š. 30°00' v. d.

38°00' j. š. 28°00' v. d. 38°00' j. š. 30°00' v. d.

iii) Panzariniho podmořská hora

39°00' j. š. 11°00' v. d. 39°00' j. š. 13°00' v. d.

41°00' j. š. 11°00' v. d. 41°00' j. š. 13°00' v. d.

d) Subdivize C1

i) Vemova podmořská hora

31°00' j. š. 08°00' v. d. 31°00' j. š. 09°00' v. d.

32°00' j. š. 08°00' v. d. 32°00' j. š. 09°00' v. d.

ii) Wustova podmořská hora

33°00' j. š. 06°00' v. d. 33°00' j. š. 08°00' v. d.

34°00' j. š. 06°00' v. d. 34°00' j. š. 08°00' v. d.

e) Divize D

i) podmořské hory Discovery, Junoy a Shannon

41°00' j. š. 06°00' z. d. 41°00' j. š. 03°00' v. d.

44°00' j. š. 06°00' z. d. 44°00' j. š. 03°00' v. d.

ii) podmořská hora Schwabenland a Herdmanova podmořská hora

44°00' j. š. 01°00' z. d. 44°00' j. š. 02°00' v. d.

47°00' j. š. 01°00' z. d. 47°00' j. š. 02°00' v. d.

Článek 76 Návrat k rybolovným činnostem v uzavřených oblastech

1. Rybolov se nesmí obnovit v žádné uzavřené oblasti uvedené v článku 75, aniž by stát vlajky určil a zmapoval v této oblasti zranitelné mořské ekosystémy, včetně podmořských hor, hydrotermálních vývěrů a korálových útesů v chladných vodách, a provedl hodnocení dopadu návratu k rybolovným činnostem na tyto zranitelné ekosystémy.

2. Výsledky identifikace, mapování a hodnocení dopadu provedených podle odstavce 1 předá stát vlajky Komisi, která je předloží na výročním zasedání vědeckého výboru SEAFO.

3. Členské státy mohou předložit Komisi plány výzkumného rybolovu, na jejichž základě se posoudí dopad rybolovu na udržitelnost rybolovných zdrojů a zranitelná mořská stanoviště.

Oddíl 4Opatření k omezení náhodnýchodchytů mořských ptáků

ČLÁNEK 77 Informace o interakcích s mořskými ptáky

Členské státy sbírají všechny dostupné informace o interakcích s mořskými ptáky včetně náhodných odchytů provedených jejich rybářskými plavidly lovícími druhy, na něž se vztahuje úmluva SEAFO, a tyto informace předají Komisi do 1. června 2009.

Článek 78 Zmírňující opatření

1. Všechna plavidla Společenství lovící jižně od rovnoběžky 30° j. š. používají lovné šňůry plašící ptáky (tyče tori):

a) tyče tori musí odpovídat schválené konstrukci tyčí tori a pokynům pro jejich nasazení stanoveným v části II přílohy XIV;

b) tyče tori musí být jižně od 30° j. š vždy nasazeny před tím, než jsou ponořeny dlouhé lovné šňůry;

c) pokud je to možné, měla by plavidla použít druhou tyč tori a šňůru plašící ptáky pokaždé, když jsou ptáci v hojném počtu nebo velmi aktivní;

d) na palubě každého plavidla musí být záložní šňůry tori, které musí být připraveny k okamžitému použití.

2. Lovné šňůry smějí být kladeny pouze v noci (tj. ve tmě během mořského soumraku[47]). Pokud plavidlo loví v noci s lovnými šňůrami, používá pouze minimální osvětlení nutné pro bezpečnost plavidla.

3. Při nahazování nebo kladení lovného zařízení je zakázáno vyhazovat odpadky. Odpadky by se neměly vyhazovat ani při vytahování sítí nebo šňůr. Každé takové vyhazování odpadků by se mělo odehrávat na opačné straně plavidla než tam, kde se vytahuje lovné zařízení. V případě plavidel nebo druhů rybolovu, při nichž není požadováno skladovat odpadky na palubě plavidla, je třeba zavést systém odstraňování odpadu a rybích hlav z lovných háčků před tím, než je odpad vyhozen. Sítě musí být před svým nahozením vyčištěny, aby neobsahovaly předměty, které by mohly přitáhnout pozornost mořských ptáků.

4. Rybářská plavidla Společenství přijmou postupy pro nahazování a vytahování sítí, při nichž se minimalizuje čas, kdy je síť položena na hladině s uvolněnými oky. Údržba sítě by se pokud možno neměla provádět ve vodě.

5. Rybářská plavidla Společenství jsou podporována, aby vyvíjela takové uspořádání lovného zařízení, které minimalizuje pravděpodobnost, že se ptáci dostanou k té části sítě, která je pro ně nejvíce nebezpečná. To může zahrnovat zvýšení hmotnosti závaží sítě nebo snížení její schopnosti udržet se na vodě, aby se rychleji potopila, nebo umístění barevných fáborků nebo jiných předmětů kolem konkrétních částí sítě, v nichž jsou oka sítě v důsledku své velikosti pro ptáky obzvláště nebezpečná.

6. Rybářská plavidla Společenství, která nemají palubní zpracovatelské zařízení ani přiměřenou kapacitu na to, aby mohla ukládat odpadky na palubě, nebo možnost vyhazovat odpadky na opačné straně, než se vytahuje lovné zařízení, nejsou oprávněna lovit v oblasti úmluvy SEAFO.

7. Je třeba učinit vše pro to, aby ptáci chycení živí během rybolovných operací byli živí vypuštěni a aby jim byly pokud možno odstraněny háčky bez ohrožení jejich života.

Oddíl 6Technická opatření

ČLÁNEK 79 Opatření na ochranu hlubinných žraloků

Cílený rybolov hlubinných žraloků v oblasti úmluvy SEAFO je zakázán.

Oddíl 6kontrola

ČLÁNEK 80 Zvláštní ustanovení o ledovce patagonské ( Dissostichus eleginoides )

1. Velitel plavidla Společenství, které je oprávněno lovit ledovku patagonskou v oblasti úmluvy SEAFO v souladu s článkem 70, zašle elektronickou cestou příslušným orgánům svého členského státu vlajky a sekretariátu SEAFO hlášení o množství ledovky patagonské uloveném tímto plavidlem, včetně nulových úlovků. Toto hlášení zasílá každý pátý den rybářského výjezdu. Každý členský tyto údaje ihned předá Komisi.

2. Členské státy s plavidly, která mají oprávnění k rybolovu ledovky patagonské v oblasti úmluvy SEAFO, poskytnou Komisi a sekretariátu SEAFO podrobné údaje o úlovcích a intenzitě rybolovu nejpozději do 30. června 2009.

Článek 81 Zvláštní ustanovení o hlubokomořském krabu ( Chaceon spp.)

1. Velitel plavidla Společenství, které je oprávněno lovit kraby rodu Chaceon v oblasti úmluvy SEAFO v souladu s článkem 70, zašle elektronickou cestou příslušným orgánům svého členského státu vlajky a sekretariátu SEAFO hlášení o množství krabů rodu Chaceon uloveném jeho plavidlem, včetně nulových úlovků. Toto hlášení zasílá každý pátý den rybářského výjezdu. Každý členský stát tyto údaje ihned předá Komisi.

2. Členské státy s plavidly, která mají oprávnění k rybolovu krabů rodu Chaceon v oblasti úmluvy SEAFO, poskytnou Komisi a sekretariátu SEAFO podrobné údaje o úlovcích a intenzitě rybolovu do 30. června 2009.

Článek 82 Zvláštní ustanovení o pilonoši ( Beryx spp.)

1. Velitel plavidla Společenství, které je oprávněno lovit pilonoše v oblasti úmluvy SEAFO v souladu s článkem 70, zašle elektronickou cestou příslušným orgánům svého členského státu vlajky a sekretariátu SEAFO hlášení o množství pilonoše uloveného jeho plavidlem, včetně nulových úlovků. Toto hlášení zasílá každý pátý den rybářského výjezdu. Každý členský stát tyto údaje ihned předá Komisi.

2. Členské státy s plavidly, která mají oprávnění k rybolovu pilonoše v oblasti úmluvy SEAFO, poskytnou Komisi a sekretariátu SEAFO podrobné údaje o úlovcích a intenzitě rybolovu nejpozději do 30. června 2009.

Článek 83 Zvláštní ustanovení o červenici obecné ( Hoplostethus atlanticus )

1. Velitel plavidla Společenství, které je oprávněno lovit červenici obecnou v oblasti úmluvy SEAFO v souladu s článkem 70, zašle elektronickou cestou příslušným orgánům svého členského státu vlajky a sekretariátu SEAFO hlášení o množství červenice obecné ulovené jeho plavidlem, včetně nulových úlovků. Toto hlášení zasílá každý pátý den rybářského výjezdu. Každý členský stát tyto údaje ihned předá Komisi.

2. Členské státy s plavidly, která mají oprávnění k rybolovu červenice obecné v oblasti úmluvy SEAFO, poskytnou Komisi a sekretariátu SEAFO podrobné údaje o úlovcích a intenzitě rybolovu nejpozději do 30. června 2009.

Článek 84 Sdělování informací o přesunech plavidel a jejich úlovcích

1. Rybářská plavidla a rybářská vědecká plavidla oprávněná lovit v oblasti úmluvy SEAFO, která provozují rybolov, zasílají zprávu o vplutí, úlovcích a o vyplutí orgánům členského států vlajky prostřednictvím systému sledování plavidel nebo jiného vhodného prostředku, a pokud to požaduje členský stát vlajky, výkonnému tajemníkovi SEAFO.

2. Zpráva o vplutí se podává v rozmezí od dvanácti do šesti hodin před každým vplutím do oblasti úmluvy SEAFO a obsahuje datum a čas vplutí, zeměpisnou polohu plavidla a množství ryb na palubě podle druhů (třímístný písmenný kód podle FAO) a podle živé hmotnosti (v kg).

3. Zpráva o úlovku se podává podle druhů (třímístný písmenný kód podle FAO) a podle živé hmotnosti (v kg) na konci každého kalendářního měsíce.

4. Zpráva o vyplutí se podává v rozmezí od dvanácti do šesti hodin před každým vyplutím z oblasti úmluvy SEAFO. Obsahuje datum a čas vyplutí, zeměpisnou polohu plavidla, počet dnů rybolovu a úlovek podle druhů (třímístný písmenný kód podle FAO) a podle živé hmotnosti (v kg) odlovený v oblasti úmluvy SEAFO od začátku rybolovu v této oblasti nebo od poslední zprávy o úlovku.

Článek 85 Vědecké pozorování a sběr informací k vyhodnocování populací

1. Každý členský stát zajistí, aby všechna jeho rybářská plavidla působící v oblasti úmluvy SEAFO a cíleně lovící druhy, na něž se vztahuje úmluva SEAFO, měla na palubě způsobilé vědecké pozorovatele.

2. Každý členský stát požaduje předání informací shromážděných pozorovateli, které se vztahují ke každému plavidlu plujícímu pod jeho vlajkou, do 30 dní od vyplutí z oblasti úmluvy SEAFO. Údaje se předají ve formátu určeném vědeckým výborem SEAFO. Členský stát co nejrychleji poskytne kopii informací Komisi s ohledem na potřebu zachování důvěrnosti neúhrnných údajů. Členský stát také může zaslat kopii informací výkonnému tajemníkovi SEAFO.

3. Určení pozorovatelé v co největší míře shromáždí a ověří informace uvedené v tomto článku do 30. června 2009.

Článek 86 Pozorování plavidel zemí, které nejsou smluvními stranami

1. Rybářská plavidla plující pod vlajkou členského státu ohlašují členskému státu své vlajky informace o každé možné rybolovné činnosti, kterou provádějí v oblasti úmluvy SEAFO plavidla plující pod vlajkou zemí, které nejsou smluvními stranami. Tyto informace mimo jiné obsahují:

a) název plavidla;

b) registrační číslo plavidla;

c) stát vlajky plavidla;

d) veškeré další důležité informace týkající se pozorovaného plavidla.

2. Každý členský stát co nejrychleji předá informace uvedené v odstavci 1 Komisi. Komise předá tyto údaje výkonnému tajemníkovi SEAFO.

KAPITOLA XIZvláštní ustanovení pro plavidla Společenstvíprovozující rybolov v oblasti IOTC

Článek 87 Snížení vedlejších úlovků mořských ptáků

1. Členské státy shromažďují veškeré dostupné informace o interakci s mořskými ptáky, včetně náhodných úlovků jejich rybářskými plavidly, a poskytují je IOTC s kopií pro Komisi.

2. Členské státy usilují o snížení vedlejších úlovků mořských ptáků ve všech rybolovných oblastech, obdobích a při všech druzích rybolovu pomocí účinných zmírňujících opatření.

3. Všechna plavidla Společenství lovící jižně od 30º j. š. musí mít na palubě a používat šňůry plašící ptáky (tyče tori) v souladu s těmito technickými požadavky:

a) tyče tori musí odpovídat schválené konstrukci tyčí tori a pokynům pro jejich nasazení schváleným IOTC;

b) šňůry tori musí být jižně od 30° j. š vždy nasazeny před tím, než jsou ponořeny dlouhé lovné šňůry;

c) pokud je to možné, měla by plavidla použít druhou tyč tori a šňůru plašící ptáky pokaždé, když jsou ptáci v hojném počtu nebo velmi aktivní;

d) na palubě každého plavidla musí být záložní šňůry tori, které musí být připraveny k okamžitému použití.

4. Plavidla Společenství s dlouhými lovnými šňůrami pro povrchový rybolov při rybolovu mečouna obecného pomocí „amerického systému dlouhých lovných šňůr“, která jsou vybavena vrhacím zařízením, jsou od požadavků podle odstavce 3 osvobozena.

Článek 88 Omezení rybolovné kapacity rybářských plavidel lovících tropické tuňáky

1. Maximální počet plavidel Společenství lovících tropické tuňáky v oblasti IOTC a odpovídající kapacita v GT jsou stanoveny takto:

Členský stát | Maximální počet plavidel | Kapacita (GT) |

Španělsko | pm | pm |

Francie | pm | pm |

Itálie | pm | pm |

2. Aniž je dotčen odstavec 1, mohou členské státy změnit počet plavidel podle typu lovného zařízení, pokud mohou Komisi prokázat, že změny v počtu plavidel podle typu lovného zařízení nezvýší intenzitu rybolovu dotyčných rybích populací.

3. Členské státy zajistí, že tam, kde je navrhován převod kapacity na jejich loďstvo, jsou plavidla, jež se převedou, v evidenci plavidel IOTC nebo v evidenci plavidel jiných regionálních organizací pro rybolov tuňáků. Nesmí se převést žádné plavidlo zapsané na seznamu plavidel, která provozují nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov, kterékoli regionální organizace pro řízení rybolovu.

Článek 89 Omezení rybolovné kapacity rybářských plavidel lovících mečouna obecného a tuňáka křídlatého

1. Maximální počet plavidel Společenství lovících mečouna obecného a tuňáka křídlatého v oblasti IOTC a odpovídající kapacita v GT jsou stanoveny takto:

Členský stát | Maximální počet plavidel | Kapacita (GT) |

Španělsko | pm | pm |

Francie | pm | pm |

Portugalsko | pm | pm |

Spojené království | pm | pm |

2. Aniž je dotčen odstavec 1, mohou členské státy změnit počet svých plavidel podle typu lovného zařízení, pokud mohou Komisi prokázat, že změny v počtu plavidel podle typu lovného zařízení nezvýší intenzitu rybolovu dotyčných rybích populací.

3. Členské státy zajistí, že tam, kde je navrhován převod kapacity na jejich loďstvo, jsou plavidla, jež se převedou, v evidenci plavidel IOTC nebo v evidenci plavidel jiných regionálních organizací pro rybolov tuňáků. Nesmí se převést žádné plavidlo zapsané na seznamu plavidel, která provozují nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov, kterékoli regionální organizace pro řízení rybolovu.

KAPITOLA XIIZvláštní ustanovení pro plavidla Společenstvíprovozující rybolov v oblasti SPFO

Článek 90 Omezení kapacity pelagického rybolovu

1. Maximální počet plavidel Společenství lovících pelagické populace v roce 2009 nepřesáhne pm plavidel a odpovídající kapacita nepřesáhne pm GT celkové úrovně GT.

Maximální počet plavidel Společenství se mezi členské státy rozdělí takto:

Členský stát | Maximální počet plavidel |

Německo | pm |

Lotyšsko | pm |

Litva | pm |

Nizozemsko | pm |

Polsko | pm |

2. Členské státy předají prozatímní vědecké pracovní skupině SPFO k přezkumu všechna hodnocení a průzkum pelagických populací v oblasti SPFO a podpoří aktivní účast svých vědeckých odborníků na vědecké činnosti SPFO týkající se pelagických druhů.

3. Členské státy zajistí v co největší míře vhodnou účast pozorovatelů na palubách plavidel plujících pod jejich vlajkou, aby pozorovali pelagický rybolov v jižním Tichomoří a shromáždili příslušné vědecké informace.

Článek 91 Rybolov při dně

1. Členské státy v období od 1. ledna 2002 do 31. prosince 2006 omezí intenzitu rybolovu nebo odlov při dně v oblasti SPFO na průměrnou roční úroveň, pokud jde o počet rybářských plavidel a další parametry, které se vztahují k množství úlovků, úrovni intenzity rybolovu a rybolovné kapacitě.

2. Členské státy nerozšíří rybolovnou činnost při dně na nové regiony oblasti SPFO, kde se rybolov v současnosti neprovozuje.

3. Plavidla Společenství zastaví rybolovné činnosti při dně pět námořních mil od každé lokality oblasti SPFO, kde byla při rybolovné činnosti prokázána existence zranitelných mořských ekosystémů. Plavidla Společenství oznámí toto zjištění, včetně umístění a druhu dotyčného ekosystému, příslušným orgánům svého státu vlajky, Komisi a prozatímnímu sekretariátu SPFO, aby mohla být přijata vhodná opatření pro dotyčnou lokalitu.

4. Členské státy jmenují pozorovatele pro každé plavidlo plující pod jejich vlajkou, které provozuje nebo zamýšlí provozovat rybolov při dně pomocí vlečné sítě v oblasti SPFO, a zajistí ve vhodné míře přítomnost pozorovatelů na plavidlech plujících pod jejich vlajkou, která provozují rybolovné činnosti při dně v oblasti SPFO.

Článek 92 Shromažďování a sdílení údajů

Členské státy sbírají, ověřují a poskytují údaje postupy stanovenými v normách SPFO pro shromažďování, poskytování, ověřování a výměnu údajů.

KAPITOLA XIIIZvláštní ustanovení pro plavidla Společenstvíprovozující rybolov v oblasti WCPFC

Článek 93 Omezení intenzity rybolovu

Členské státy zajistí, aby byla celková intenzita rybolovu tuňáka velkookého, tuňáka žlutoploutvého, tuňáka pruhovaného a jihotichomořského tuňáka křídlatého v oblasti WCPFC omezena na intenzitu rybolovu stanovenou v dohodách o partnerství v odvětví rybolovu mezi Společenstvím a pobřežními státy tohoto regionu.

Článek 94 Plány řízení pro používání uzavíracího mechanismu

1. Členské státy, jejichž plavidla jsou oprávněná lovit v oblasti WCPFC, vypracují plány řízení pro použití ukotvených nebo unášených zařízení s uzavíracím mechanismem (FAD). Tyto plány řízení zahrnují strategie na omezení vzájemného působení s nedospělými jedinci tuňáka velkookého a tuňáka žlutoploutvého.

2. Plány řízení uvedené v odstavci 1 se předloží Komisi do 15. října 2009. Komise tyto plány řízení shrne a do 31. prosince 2009 předloží plán řízení Společenství sekretariátu WCPFC.

Článek 95 Maximální počet rybářských plavidel lovících mečouna obecného

Počet plavidel Společenství lovících mečouna obecného v oblastech jižně od 20° j. š. v oblasti WCPFC nesmí být vyšší než 14. Účast Společenství je omezena na plavidla plující pod vlajkou Španělska.

[KAPITOLA XIVZvláštní ustanovení pro plavidla Společenství provozující rybolov v oblasti ICCAT

Článek 96 Snížení vedlejších úlovků mořských ptáků

1. Členské státy shromažďují veškeré dostupné informace o interakci s mořskými ptáky, včetně náhodných úlovků jejich rybářskými plavidly, a poskytují je sekretariátu ICCAT a Komisi.

2. Členské státy usilují o snížení vedlejších úlovků mořských ptáků ve všech rybolovných oblastech, obdobích a při všech druzích rybolovu pomocí účinných zmírňujících opatření.

3. Všechna plavidla Společenství lovící jižně od 20º j. š. musí mít na palubě a používat šňůry plašící ptáky (tyče tori) v souladu s těmito technickými požadavky:

a) tyče tori musí odpovídat schválené konstrukci tyčí tori a pokynům pro jejich nasazení přijatým ICCAT;

b) šňůry tori musí být jižně od 20° j. š vždy nasazeny před tím, než jsou ponořeny dlouhé lovné šňůry;

c) pokud je to možné, měla by plavidla použít druhou tyč tori a šňůru plašící ptáky pokaždé, když jsou ptáci v hojném počtu nebo velmi aktivní;

d) na palubě každého plavidla musí být záložní šňůry tori, které musí být připraveny k okamžitému použití.

4. Odchylně od odstavce 3 mohou plavidla Společenství lovící na dlouhou lovnou šňůru, která provádějí cílený rybolov mečouna, používat zařízení s monofilamentovou dlouhou lovnou šňůrou, pokud tato plavidla:

a) kladou své dlouhé lovné šňůry během období mezi námořním východem a západem slunce, jak jej pro danou zeměpisnou oblast rybolovu vymezuje námořní almanach pro stanovení východu a západu slunce;

b) používají minimální hmotnost otočné hlavice 60 g umístěné nejvýše 3 m od háčku s cílem dosáhnout optimálních rychlostí ponořování.

Článek 97 Stanovení uzavřené oblasti / období hájení pro rybolov mečouna obecného ve Středozemním moři

V zájmu ochrany mečouna obecného, zejména malých kusů, se rybolov mečouna obecného ve Středozemním moři zakazuje od 15. října do 15. listopadu 2009.

Článek 98 Žraloci

Členské státy přijmou vhodná opatření ke snížení úmrtnosti ryb při cíleném rybolovu žraloka mako v severním Atlantiku.

Článek 99 Maximální počet plavidel lovících tuňáka obecného ve východním Atlantiku

1. Maximální počet návnadových člunů Společenství a člunů s vlečnými šňůrami oprávněných lovit tuňáka obecného o minimální velikosti 8 kg nebo 75 cm ve východním Atlantiku a rozdělení tohoto maximálního počtu mezi členské státy je stanoveno takto:

Španělsko | pm |

Francie | pm |

ES | pm |

2. Maximální počet trawlerů Společenství pro pelagický rybolov oprávněných lovit tuňáka obecného o minimální velikosti 8 kg nebo 75 cm jako vedlejší úlovek ve východním Atlantiku a rozdělení tohoto maximálního počtu mezi členské státy je stanoveno takto:

Francie | pm |

ES | pm |

Článek 100 Omezení odlovů pro tuňáka obecného ve východním Atlantiku

1. V rámci omezení odlovů stanovených v příloze ID jsou omezení odlovů pro tuňáka obecného o velikosti mezi 8 kg/75 cm a 30 kg/115 cm použitelná pro oprávněná plavidla Společenství uvedená v článku 99 a rozdělení těchto omezení odlovů mezi členské státy jsou stanovena (v tunách) takto:

Španělsko | pm(*) |

Francie | pm |

ES | pm |

(*) Včetně maximálního množství pm tun vedlejších úlovků pro čluny s vlečnými šňůrami. |

2. V rámci omezení odlovů stanovených v odstavci 1 jsou omezení odlovů pro tuňáka obecného o velikosti nejméně 70 cm použitelná pro návnadové čluny o celkové délce méně než 17 metrů, které patří mezi plavidla Společenství podle článku 99, a rozdělení těchto omezení mezi členské státy je stanoveno (v tunách) takto:

Francie | pm (**) |

ES | pm (**) |

(*) Toto množství může Komise změnit až do výše pm tun. |

Článek 101 Omezení odlovů pro tuňáka obecného ve východním Atlantiku použitelná pro pobřežní rybolov ve Společenství

V rámci omezení odlovů stanovených v příloze ID je omezení odlovů pro tuňáka obecného o velikosti mezi 8 kg a 30 kg přidělené pobřežnímu rybolovu ve Společenství zaměřenému na čerstvé ryby ve východním Atlantiku a rozdělení tohoto omezení odlovů mezi členské státy je stanoveno (v tunách) takto:

Španělsko | pm |

Francie | pm |

ES | pm |

KAPITOLA XVNezákonné, nehlášené a neregulované rybolovné činnosti

Článek 102 Severní Atlantik

Na plavidla zapojená do nezákonných, nehlášených a neregulovaných rybolovných činností v severním Atlantiku se vztahují opatření stanovená v příloze XV.

KAPITOLA XVIZvláštní ustanovení pro plavidla Společenstvív oblasti volného moře Beringova moře

Článek 103 Zákaz rybolovu v oblasti volného moře Beringova moře

Rybolov tresky tmavé v oblasti volného moře Beringova moře je zakázán.

KAPITOLA XVIIZávěrečná ustanovení

Článek 104 Předávání údajů

Při zasílání údajů vztahujících se k vykládkám množství ulovených populací Komisi podle čl. 15 odst. 1 a čl. 18 odst. 1 nařízení (EHS) č. 2847/93 používají členské státy kódy populací stanovené v příloze I tohoto nařízení.

Článek 105 Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

Použije se ode dne 1. ledna 2009.

Pokud jsou hodnoty TAC pro oblast CCAMLR stanoveny pro období, které začíná před 1. lednem 2009, použije se článek 54 s účinkem od počátku jednotlivých období používání daných TAC.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne […].

Za Radu

předseda/předsedkyně

[1] Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59.

[2] Úř. věst. L 115, 9.5.1996, s. 3.

[3] Úř. věst. L 70, 9.3.2004, s. 8.

[4] Úř. věst. L 150, 30.4.2004, s. 1.

[5] Úř. věst. L 345, 28.12.2005, s. 5.

[6] Úř. věst. L 65, 7.3.2006, s. 1.

[7] Úř. věst. L 122, 11.5.2007, s. 7.

[8] Úř. věst. L 157, 19.6.2007, s. 1.

[9] Úř. věst. L 276, 10.10.1983, s. 1.

[10] Úř. věst. L 274, 25.9.1986, s. 1.

[11] Úř. věst. L 132, 21.5.1987, s. 9.

[12] Úř. věst. L 365, 31.12.1991, s. 1.

[13] Úř. věst. L 261, 20.10.1993, s. 1.

[14] Úř. věst. L 171, 6.7.1994, s. 7.

[15] Úř. věst. L 125, 27.4.1998, s. 1.

[16] Úř. věst. L 191, 7.7.1998, s. 10.

[17] Úř. věst. L 351, 28.12.2002, s. 6.

[18] Úř. věst. L 289, 7.11.2003, s. 1.

[19] Úř. věst. L 333, 20.12.2003, s. 17.

[20] Úř. věst. L 97, 1.4.2004, s. 16.

[21] Úř. věst. L 340, 23.12.2005, s. 3.

[22] Úř. věst. L 36, 8.2.2007, s. 6.

[23] Úř. věst. L 123, 12.5.2007, s. 3.

[24] Úř. věst. L 318, 5.12.2007, s. 1.

[25] Úř. věst. L[…], [..][..][..].2008, s. X.

[26] Úř. věst. L[…], [..][..][..].2008, s. X.

.

[27] Úř. věst. L 115, 9.5.1996, s. 3.

[28] Úř. věst. L 226, 29.8.1980, s. 48.

[29] Úř. věst. L 226, 29.8.1980, s. 12.

[30] Úř. věst. L 172, 30.6.2007, s. 1.

[31] Úř. věst. L 19, 23.1.2008, s. 1.

[32] Úř. věst. L 190, 4.7.1998, s. 34.

[33] Úř. věst. L 270, 13.11.1995, s. 1.

[34] Úř. věst. L 227, 12.8.1981, s. 21.

[35] Úř. věst. L 186, 28.7.1993, s. 1.

[36] Úř. věst. L 234, 31.8.2002, s. 39.

[37] Úř. věst. L 162, 18.6.1986, s. 33.

[38] Úř. věst. L 224, 16.8.2006, s. 22.

[39] Úř. věst. L 236, 5.10.1995, s. 24.

[40] Úř. věst. L 196, 18.7.2006, s. 14.

[41] Úř. věst. L 32, 4.2.2005, s. 1.

[42] Úř. věst. L 22, 25.1.2003, s. 5.

[43] Úř. věst. L 5, 9.1.2004, s. 25.

[44] Úř. věst.: Vložte prosím datum a číslo 12083/08 do textu a informaci o vyhlášení do této poznámky pod čarou.

[45] Úř. věst. L 121, 12.5.1994, s. 3.

[46] http://www.gfcm.org/gfcm/topic/16164.

[47] Přesná doba mořského soumraku je stanovena v tabulkách námořního almanachu pro příslušnou zeměpisnou šířku, místní čas a datum. Tato doba je udána v GMT, ať již pro operace plavidel nebo pro hlášení pozorovatelů.