52008PC0489

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 29.7.2008

KOM(2008) 489 v konečném znění

2008/0156 (CNS)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1234/2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“)

(předložená Komisí)

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. SOUVISLOSTI NÁVRHU

- Odůvodnění a cíle návrhu: dokončení nového právního rámce SZP, jednotného nařízení o společné organizaci trhů (ES) č. 1234/2007

Nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“), revidovalo stávajících 21 nařízení o společných organizacích trhu v jednotlivých odvětvích a sloučilo je do jednoho jednotného nařízení v zájmu zjednodušení a vyšší účinnosti právního rámce bez nutnosti měnit politiky, z nichž vychází, a tím vytvořit jednotný soubor harmonizovaných pravidel v tradičních oblastech tržní politiky, jako jsou intervence, soukromé skladování, dovozní celní kvóty, vývozní náhrady, ochranná opatření, pravidla státní podpory a hospodářské soutěže a komunikace a předávání údajů.

Návrh jednotného nařízení o společné organizaci trhů Komise předložila v prosinci 2006 a návrh byl vypracován tak, aby nebyla zpochybněna politická rozhodnutí přijatá v letech, kdy nebyla SZP přezkoumávána. Návrh i nařízení, které následně přijala Rada, proto představovaly technické zjednodušení založené na právní situaci existující v prosinci 2006. V okamžiku přijímání jednotného nařízení o společné organizaci trhů nebylo možné přihlédnout k podstatným změnám v některých odvětvích (zejména ovoce a zeleniny, výrobků z ovoce a zeleniny a vína). I když změny v odvětví ovoce a zeleniny a výrobků z ovoce mezitím byly do jednotného nařízení o společné organizaci trhů zapracovány prostřednictvím nařízení (ES) č. 361/2008 ze dne 14. dubna 2008[1], reforma odvětví vína byla dokončena až zveřejněním nařízení Rady (ES) č. 479/2008 o společné organizaci trhu s vínem, o změně nařízení (ES) č. 1493/1999, (ES) č. 1782/2003, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 3/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2392/86 a (ES) č. 1493/1999[2].

- Obecné souvislosti

Tento návrh je základní součástí plánů Komise na zjednodušení a zvýšení účinnosti společné zemědělské politiky (SZP). Klíčové body přístupu Komise byly stanoveny v jejím sdělení z roku 2005 o zjednodušení a zlepšení právní úpravy společné zemědělské politiky (dále jen „sdělení“)[3]. V tomto dokumentu Komise uvedla, že „snížením byrokratické zátěže v odvětví zemědělství, jehož se docílí zvýšením transparentnosti a srozumitelnosti pravidel a zmírněním jejich náročnosti, se sníží náklady pro podniky a zajistí se, že evropští občané budou své peníze využívat hodnotně“.

- Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu

Nařízení (ES) č. 479/2008 o společné organizaci trhu s vínem bude tímto návrhem zrušeno a jeho obsah bude zcela začleněn do jednotného nařízení o společné organizaci trhů.

- Soulad s ostatními politikami a cíli Unie

Tento návrh v oblasti zemědělství je nedílnou součástí celkového přístupu Komise ke zlepšení a zjednodušení právní úpravy, jak je uveden ve sdělení ze dne 25. října 2005 „Provádění lisabonského programu Společenství: Strategie pro zjednodušení právního prostředí“[4] a schválen v interinstitucionální dohodě o zlepšení právních předpisů ze dne 16. prosince 2003[5].

2. KONZULTACE ZÚčASTNěNÝCH STRAN A POSOUZENÍ DOPADů

- Konzultace zúčastněných stran

Zúčastněné strany byly konzultovány v rámci příprav jednotného nařízení o společné organizaci trhů, které bylo nakonec obecně hodnoceno jako pozitivní krok zprůhledňující a zpřístupňující právní předpisy platné v oblasti politiky trhu v rámci společné zemědělské politiky. Další konzultace nejsou nutné vzhledem k tomu, že tento návrh pouze doplní jednotné nařízení o společné organizaci trhů, aniž by zaváděl jakékoli podstatné změny.

- Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Nebylo třeba využít externích odborných konzultací.

- Posouzení dopadů

Nevztahuje se na tento návrh. Na tento návrh se nevztahují požadavky posouzení dopadů, protože není součástí legislativního a pracovního programu Komise.

3. PRÁVNÍ STRÁNKA A HLAVNÍ ZNAKY HORIZONTÁLNÍ SPOLEčNÉ ORGANIZACE TRHů

- Právní základ

Články 36 a 37 Smlouvy

- Obsah návrhu

Jednotné nařízení o společné organizaci trhů doposud neupravovalo hlavní aspekty společné organizace trhů v odvětví vína, protože v době, kdy bylo jednotné nařízení o společné organizaci trhů navrženo, toto odvětví procházelo reformou politik. Jednotné nařízení o společné organizaci trhů v podobě, v níž bylo zveřejněno v listopadu 2007, proto v odvětví vína pouze předpokládá použitelnost postupu v řídícím výboru. V 8. bodě odůvodnění jednotného nařízení o společné organizaci trhů je uvedeno, že odvětví vína bude v plném rozsahu začleněno až po přijetí příslušné reformy politik, k čemuž došlo zveřejněním nařízení (ES) č. 479/2008.

- Zásada subsidiarity

Návrh sleduje stejný cíl jako jednotné nařízení o společné organizaci trhů samo, jmenovitě zjednodušení právního rámce společných organizací trhů, aniž by docházelo ke změnám v jejich souvisejících politických orientacích.

- Volba nástrojů

Navrhované nástroje: nařízení.

Jiné prostředky by nebyly přiměřené, neboť návrh se zaměřuje na vytvoření horizontální společné organizace trhu přímo použitelné ve všech členských státech.

4. ROZPOčTOVÉ DůSLEDKY

Vzhledem k tomu, že návrh neobsahuje žádné změny stávajících opatření SZP, nemá žádné rozpočtové důsledky.

5. ZJEDNODUšENÍ

Návrh dále doplňuje akt, který byl sám přijat z důvodu technického zjednodušení. Tento návrh dále zjednoduší legislativní prostředí společné zemědělské politiky tím, že doplní do jednotného nařízení o společné organizaci trhů určitá dosud chybějící pravidla. Návrh by měl vést k významnému zjednodušení stávajících právních předpisů.

Zrušení platných právních předpisů

Přijetí tohoto návrhu povede ke zrušení jednoho nařízení Rady.

2008/0156 (CNS)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1234/2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na články 36 a 37 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu,

vzhledem k těmto důvodům:

1. S ohledem na zjednodušení právního prostředí společné zemědělské politiky zrušilo nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“)[6] všechna nařízení, která Rada přijala od zavedení společné zemědělské politiky v rámci budování společných organizací trhů pro zemědělské produkty nebo skupiny produktů, a nahradilo je jediným právním aktem.

2. Jak je uvedeno v 7. bodě odůvodnění jednotného nařízení o společné organizaci trhů, nemělo toto zjednodušení vést ke zpochybnění politických rozhodnutí přijatých v průběhu let v rámci společné zemědělské politiky, a proto nařízení nepředpokládalo stanovení nových nástrojů nebo opatření. Jednotné nařízení o společné organizaci trhů proto odráží politická rozhodnutí přijatá do okamžiku, kdy Komise navrhla znění jednotného nařízení o společné organizaci trhů.

3. Souběžně s jednáními a s přijetím jednotného nařízení o společné organizaci trhů Rada rovněž začala jednat o reformě politik v odvětví vína, která nyní byla dokončena přijetím nařízení Rady (ES) č. 479/2008 o společné organizaci trhu s vínem, o změně nařízení (ES) č. 1493/1999, (ES) č. 1782/2003, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 3/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2392/86 a (ES) č. 1493/1999[7]. Jak uvádí 8. bod odůvodnění jednotného nařízení o společné organizaci trhů, byla od počátku do jednotného nařízení o společné organizaci trhů začleněna pouze ta ustanovení o odvětví vína, kterých se žádné reformy politik netýkaly, a věcná ustanovení, která byla předmětem změny politik, by měla být do jednotného nařízení o společné organizaci trhů začleněna až po svém přijetí. Protože tomu tak v tomto případě je, mělo by nyní být odvětví vína plně začleněno do jednotného nařízení o společné organizaci trhů tak, že se do tohoto nařízení vloží politická rozhodnutí přijatá v rámci nařízení (ES) č. 479/2008 do jednotného nařízení o společné organizaci trhů.

4. Začlenění těchto ustanovení do jednotného nařízení o společné organizaci trhů by mělo být provedeno na základě stejného přístupu použitého při přijetí jednotného nařízení o společné organizaci trhů, konkrétně na základě nezpochybňování politických rozhodnutí učiněných při přijetí uvedených ustanovení Radou a odůvodnění těchto politických rozhodnutí vyjádřených v bodech odůvodnění příslušných nařízení.

5. Jednotné nařízení o společné organizaci trhů by mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

6. V článku 175 byla do jednotného nařízení o společné organizaci trhů začleněna ustanovení týkající se použitelnosti pravidel hospodářské soutěže uvedených ve Smlouvě na odvětví, na něž se vztahuje jednotné nařízení o společné organizaci trhů. Tato ustanovení byla doposud řešena v nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 ze dne 24. července 2006 o použití určitých pravidel hospodářské soutěže na produkci zemědělských produktů a obchod s nimi[8]. Jednotné nařízení o společné organizaci trhů ve svém článku 200 proto upravilo působnost nařízení (ES) č. 1184/2006. Vzhledem k úplnému začlenění odvětví vína do jednotného nařízení o společné organizaci trhů a rozšíření působnosti pravidel hospodářské soutěže na uvedené odvětví by měla být přijata opatření k vyloučení odvětví vína z oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1184/2006.

7. Aby přechod z ustanovení nařízení (ES) č. 479/2008 na ustanovení tohoto nařízení nenarušil probíhající hospodářský rok 2008/09 pro víno, měly by se změny použít od začátku příštího hospodářského roku pro víno, tj. od 1. srpna 2009,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 1234/2007 se mění takto:

1) V článku 1se zrušuje odstavec 2.

2) V prvním odstavci článku 3 se za písmeno c) vkládá nový bod, který zní:

„ca) od 1. srpna do 31. července následujícího roku pro odvětví vína;“.

3) Článek 55 se mění takto:

a) nadpis se nahrazuje tímto:

„Článek 55 Režimy kvót a produkční potenciál“;

b) za odstavec 2 se vkládá nový odstavec, který zní:

„2a. Pokud jde o odvětví vína, použijí se pravidla o produkčním potenciálu s přihlédnutím k protiprávní výsadbě, přechodnému režimu práv na výsadbu a režimu klučení v souladu s ustanoveními oddílu IVa.“.

4) Název části II hlavy I kapitoly III oddílu IV se nahrazuje tímto:

„ ODDÍL IV PROCESNÍ PRAVIDLA TÝKAJÍCÍ SE KVÓT NA CUKR A MLÉKO“ .

5) V článku 85 se úvodní formulace nahrazuje tímto:

„Komise přijme prováděcí pravidla k oddílům I, II a III, která se mohou zejména týkat:“.

6) V části II hlavě I kapitole III se za oddíl IV vkládá oddíl IVa, který zní:

„ODDÍL IVA PRODUKčNÍ POTENCIÁL V ODVěTVÍ VÍNA

PODODDÍL I PROTIPRÁVNÍ VÝSADBA

Článek 85a Protiprávní výsadba provedená po 31. srpnu 1998

1. Producenti na vlastní náklady vyklučí případné plochy vinic osázené bez příslušného práva na výsadbu po 31. srpnu 1998.

2. Až do vyklučení podle odstavce 1 mohou být hrozny a výrobky z hroznů pocházejících z ploch uvedených v odstavci 1 uváděny do oběhu pouze za účelem destilace výlučně na náklady producenta. Z produktů destilace nesmí být vyroben alkohol, jehož skutečný obsah alkoholu nepřesahuje 80 % objemových.

3. Aniž jsou případně dotčeny předchozí sankce uložené členskými státy, ukládají členské státy producentům, kteří nesplnili tuto povinnost klučení, sankce odstupňované podle závažnosti, rozsahu a trvání tohoto nesplnění.

4. Ukončením přechodného zákazu nových výsadeb dne 31. prosince 2015 podle čl. 85g odst. 1 nejsou dotčeny povinnosti stanovené v tomto článku.

Článek 85b Povinná legalizace protiprávní výsadby provedené před 1. zářím 1998

1. Producenti si do 31. prosince 2009 za poplatek nechají legalizovat případné plochy vinic osázené bez příslušného práva na výsadbu před 1. zářím 1998.

Aniž jsou dotčeny postupy v rámci schválení účetní závěrky, nevztahuje se první pododstavec na plochy legalizované na základě čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 1493/1999.

2. Výši poplatku uvedeného v odstavci 1 určují členské státy. Rovná se nejméně dvojnásobku průměrné hodnoty odpovídajícího práva na výsadbu v daném regionu.

3. Až do legalizace podle odstavce 1 mohou být hrozny a výrobky z hroznů pocházejících z ploch uvedených v odstavci 1 uváděny do oběhu pouze za účelem destilace výlučně na náklady producenta. Z těchto produktů nesmí být vyroben alkohol, jehož skutečný obsah alkoholu nepřesahuje 80 % objemových.

4. Dotčení producenti do 31. prosince 2009 vyklučí na vlastní náklady protiprávně osázené plochy uvedené v odstavci 1, které nejsou legalizovány v souladu s uvedeným odstavcem.

Členské státy ukládají producentům, kteří nesplní povinnost klučení, sankce odstupňované podle závažnosti, rozsahu a trvání tohoto nesplnění.

Až do vyklučení podle prvního pododstavce tohoto odstavce se použije obdobně odstavec 3.

5. Ukončením přechodného zákazu nových výsadeb dne 31. prosince 2015 podle čl. 85g odst. 1 nejsou dotčeny povinnosti stanovené v odstavcích 3 a 4.

Článek 85c Kontrola neuvádění do oběhu nebo destilace

1. V souvislosti s čl. 85a odst. 2 a čl. 85b odst. 3 a 4 požadují členské státy důkaz o neuvádění dotyčných výrobků do oběhu, nebo pokud jsou dotyčné výrobky destilovány, předložení smluv o destilaci.

2. Členské státy ověřují neuvádění do oběhu a destilaci uvedené v odstavci 1. V případě nesplnění podmínek ukládají sankce.

3. Členské státy oznámí Komisi plochy, kterých se destilace týká, a odpovídající objemy alkoholu.

Článek 85d Doplňující opatření

Na plochy uvedené v čl. 85b odst. 1 prvním pododstavci, pokud nejsou legalizovány, a plochy uvedené v čl. 85a odst. 1 nelze uplatnit vnitrostátní podpůrná opatření ani podpůrná opatření Společenství.

Článek 85e Prováděcí opatření

Komise přijme prováděcí opatření k tomuto pododdílu.

Tato pravidla mohou zahrnovat

a) podrobnosti týkající se ohlašovacích povinností členských států včetně možného snížení prostředků přidělených z rozpočtu uvedených v příloze Xb v případě nesplnění povinnosti;

b) podrobné údaje o sankcích, které mají členské státy ukládat v případě nesplnění povinností stanovených v článcích 85a, 85b a 85c.

PODODDÍL II PřECHODNÝ REžIM PRÁV NA VÝSADBU

Článek 85f Doba trvání

Opatření tohoto pododdílu se použijí do 31. prosince 2015.

Článek 85g Přechodný zákaz výsadby révy

1. Aniž je dotčen čl. 120a odst. 1 až 6, a zejména odstavec 4 uvedeného článku, je výsadba révy moštových odrůd, které lze zatřídit podle čl. 120a odst. 2, zakázána.

2. Je také zakázáno přeštěpování moštových odrůd, které lze zatřídit podle čl. 120a odst. 2, na moštové odrůdy neuvedené ve zmíněném článku.

3. Bez ohledu na odstavce 1 a 2 jsou výsadba a přeštěpování uvedené ve zmíněných odstavcích povoleny, pokud se na ně vztahuje

a) právo na novou výsadbu podle článku 85h;

b) právo na opětovnou výsadbu podle článku 85i;

c) právo na výsadbu udělené z rezervy podle článků 85j a 85k.

4. Práva na výsadbu uvedená v odstavci 3 se poskytují v hektarech.

5. Členské státy mohou rozhodnout, že na svém území nebo na částech svého území ponechají zákaz uvedený v odstavci 1 v platnosti nejdéle do 31. prosince 2018. V tom případě se pravidla pro přechodný režim práv na výsadbu podle tohoto pododdílu včetně tohoto článku použijí v daném členském státě odpovídajícím způsobem.

Článek 85h Práva na novou výsadbu

1. Členské státy mohou producentům udělit práva na novou výsadbu pro plochy

a) určené k nové výsadbě prováděné v rámci scelování pozemků nebo vyvlastnění ve veřejném zájmu podle vnitrostátních právních předpisů;

b) určené k pokusným účelům;

c) určené k založení porostů za účelem produkce roubů nebo

d) jejichž víno a výrobky z révy vinné jsou určeny pouze ke spotřebě domácnosti vinaře.

2. Udělená práva na novou výsadbu

a) vykonávají producenti, kterým byla udělena;

b) musí být vyčerpána před koncem druhého hospodářského roku následujícího po roku jejich udělení;

c) musí být využita pro ty účely, pro které byla udělena.

Článek 85i Práva na opětovnou výsadbu

1. Členské státy udělí práva na opětovnou výsadbu producentům, kteří vyklučili plochu vinice.

U vyklučených ploch, na které se poskytuje prémie za klučení podle pododdílu III, však práva na opětovnou výsadbu nevznikají.

2. Členské státy mohou udělit práva na opětovnou výsadbu producentům, kteří se zaváží vyklučit plochy vinic. V takových případech musí klučení příslušných ploch proběhnout do konce třetího roku po vysázení nových vinic, na něž byla udělena práva na opětovnou výsadbu.

3. Udělená práva na opětovnou výsadbu odpovídají ploše, která se z hlediska čisté kultury rovná vyklučené ploše.

4. Práva na opětovnou výsadbu vykonává podnik, kterému byla udělena. Členské státy mohou navíc stanovit, že tato práva mohou být vykonávána pouze na té ploše, na které bylo provedeno klučení.

5. Odchylně od odstavce 4 může členský stát rozhodnout, že práva na opětovnou výsadbu mohou být zcela nebo částečně převedena na jiný podnik ve stejném členském státě, pokud

a) část dotčeného podniku byla převedena tomuto jinému podniku;

b) plochy tohoto jiného podniku jsou určeny

i) k výrobě vína s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením nebo

ii) k založení porostu určeného k produkci roubů.

Členské státy zajistí, aby uplatnění odchylky uvedené v prvním pododstavci nevedlo na jejich území k celkovému nárůstu produkčního potenciálu, a to zvláště v případě převodu z nezavlažovaných ploch na zavlažované.

6. Odstavce 1 až 5 se použijí obdobně na práva podobná právu na opětovnou výsadbu udělená na základě dřívějších právních předpisů Společenství nebo vnitrostátních právních předpisů.

7. Práva na opětovnou výsadbu udělená podle čl. 4 odst. 5 nařízení (ES) č. 1493/1999 musí být využita ve lhůtách stanovených v uvedeném nařízení.

Článek 85j Státní a regionální rezervy práv na výsadbu

1. Za účelem zlepšení řízení produkčního potenciálu vytvoří členské státy státní rezervu nebo regionální rezervy práv na výsadbu.

2. Členské státy, které vytvořily státní nebo regionální rezervy práv na výsadbu podle nařízení (ES) č. 1493/1999, mohou tyto rezervy zachovat, dokud uplatňují přechodný režim práv na výsadbu podle tohoto pododdílu.

3. Do státních nebo regionálních rezerv se přidělují tato práva v případě, že se nevyužijí v rámci předepsané lhůty:

a) práva na novou výsadbu;

b) práva na opětovnou výsadbu;

c) práva na výsadbu udělená z rezervy.

4. Producenti mohou převést práva na opětovnou výsadbu do státní nebo regionální rezervy. Podmínky takového převodu, případně i za úhradu z vnitrostátních prostředků, stanoví členské státy s přihlédnutím k oprávněným zájmům zúčastněných stran.

5. Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy rozhodnout, že systém rezerv nepoužijí, pokud mohou prokázat, že na svém území disponují účinným alternativním systémem pro správu práv na výsadbu. Tento alternativní systém se případně může odchylovat od příslušných ustanovení tohoto pododdílu.

První pododstavec se vztahuje také na členské státy, které přestanou používat státní nebo regionální rezervy podle nařízení (ES) č. 1493/1999.

Článek 85k Udělování práv na výsadbu z rezervy

1. Členské státy mohou z rezervy udělit práva

a) bez úhrady producentům mladším 40 let, kteří mají odpovídající odbornou kvalifikaci a způsobilost, kteří poprvé zahájili činnost a kteří zastávají funkci vedoucího podniku;

b) za úhradu do státního nebo případně regionálního fondu producentům, kteří mají v úmyslu využít práva k výsadbě vinic, jejichž produkce má zajištěný odbyt.

Členské státy stanoví kritéria pro určení výše úhrady uvedené v písmenu b), která se může lišit v závislosti na předpokládaném konečném produktu vinice a na zbývajícím přechodném období zákazu nové výsadby podle čl. 85g odst. 1 a 2.

2. Při využívání práv na výsadbu udělených z rezervy členské státy zajistí, aby

a) místo, použité odrůdy a pěstitelské techniky zaručovaly, že následná produkce bude úměrná poptávce trhu;

b) dotyčné výnosy odpovídaly průměrnému výnosu v regionu, a to obzvláště v případech, když se práva na výsadbu původně získaná pro nezavlažované plochy využijí na plochách zavlažovaných.

3. Práva na výsadbu udělená z rezervy, která se nevyužijí do konce druhého hospodářského roku následujícího po roce udělení, propadají a jsou znovu přidělena do rezervy.

4. Práva na výsadbu v rezervě, která se nepřidělí před koncem pátého hospodářského roku po jejich přidělení do rezervy, zaniknou.

5. Pokud v členském státě existují regionální rezervy, může tento členský stát stanovit pravidla umožňující převod práv na výsadbu mezi regionálními rezervami. Pokud v členském státě existuje regionální i státní rezerva, může tento členský stát rovněž povolit převody mezi nimi.

Na převody lze použít koeficient krácení.

Článek 85l Pravidlo de minimis

Tento pododdíl se nepoužije v členských státech, v nichž se režim Společenství týkající se práv na výsadbu neuplatňoval k 31. prosinci 2007.

Článek 85m Přísnější vnitrostátní předpisy

Členské státy mohou přijmout přísnější vnitrostátní předpisy pro udělování nových práv na výsadbu nebo práv na opětovnou výsadbu. Mohou vyžadovat, aby žádosti a příslušné informace, které se jim mají předložit, byly doplněny dalšími údaji nezbytnými pro sledování vývoje produkčního potenciálu.

Článek 85n Prováděcí opatření

Komise přijme prováděcí opatření k tomuto pododdílu.

Tato pravidla mohou zejména zahrnovat

a) ustanovení pro předcházení nadměrným správním výdajům při uplatňování tohoto pododdílu;

b) souběžnou existenci vinic ve smyslu čl. 85i odst. 2;

c) použití koeficientu krácení podle čl. 85k odst. 5.

PODODDÍL III REžIM KLUčENÍ

Článek 85o Doba trvání

Ustanovení tohoto pododdílu se použijí do konce hospodářského roku 2010/11.

Článek 85p Oblast působnosti a definice

Tento pododdíl stanoví podmínky, za nichž pěstitelé révy obdrží prémii za vyklučení vinic (dále jen „prémie za klučení“).

Článek 85q Podmínky způsobilosti

Prémie za klučení může být udělena, pouze pokud daná plocha

a) neobdržela podporu Společenství ani vnitrostátní podporu na opatření týkající se restrukturalizace a přeměny během deseti hospodářských roků předcházejících žádosti o vyklučení;

b) neobdržela podporu Společenství v rámci žádné jiné společné organizace trhu během pěti hospodářských roků předcházejících žádosti o vyklučení;

c) je udržována;

d) není menší než 0,1 hektaru. Členský stát však může pro určité územní celky, v nichž průměrná plocha vinic na vinařský podnik přesahuje jeden hektar, stanovit minimální velikost 0,3 hektaru;

e) nebyla osázena v rozporu s žádným platným předpisem Společenství nebo vnitrostátním předpisem a

f) je osázena moštovou odrůdou, kterou lze zatřídit podle čl. 120a odst. 2.

Bez ohledu na písmeno e) jsou plochy legalizované podle čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 1493/1999 a čl. 85b odst. 1 tohoto nařízení způsobilé pro prémii za klučení.

Článek 85r Výše prémie za klučení

1. Rozmezí udělovaných prémií za klučení stanoví Komise.

2. Konkrétní výši prémie za klučení stanoví členské státy v rozmezí uvedeném v odstavci 1 a na základě historických výnosů daného podniku.

Článek 85s Postup a rozpočet

1. Producenti, kteří projeví zájem, podají každoročně žádosti o prémii za klučení příslušným orgánům členských států do 15. září. Členské státy mohou stanovit dřívější datum než 15. září za předpokladu, že to bude později než 30. června a že případně náležitě zohlední uplatnění výjimek podle článku 85u.

2. Členské státy provádějí správní kontroly týkající se obdržených žádostí, vyřizují způsobilé žádosti a každoročně do 15. října oznamují Komisi celkovou plochu a částky, které jsou předmětem uvedených žádostí, rozdělené podle oblastí a výnosů.

3. Maximální roční rozpočet na režim klučení je stanoven v příloze Xd.

4. Pokud celková částka oznámená členskými státy Komisi přesahuje dostupné rozpočtové prostředky, stanoví Komise do 15. listopadu každého roku jednotnou procentní sazbu pro schvalování oznámených částek, přičemž případně přihlédne k použití čl. 85u odst. 2 a 3.

5. Do 1. února každého roku schválí členské státy žádosti

a) týkající se ploch, o které se zažádalo, v celém rozsahu, pokud Komise nestanovila procentní sazbu podle odstavce 4, nebo

b) týkající se ploch, které jsou výsledkem použití procentní sazby podle odstavce 4 na základě objektivních a nediskriminujících kritérií a v souladu s těmito prioritami:

i) členské státy v první řadě upřednostní žadatele, jejichž žádost o prémii za klučení se týká všech jejich vinic,

ii) druhou prioritu pro členské státy představují žadatelé ve věku nejméně 55 let, pokud tak členské státy stanoví.

Článek 85t Podmíněnost

Zjistí-li se, že zemědělec někdy během tří let od vyplacení prémie za klučení ve svém podniku nedodržel požadavky podle předpisů v oblasti řízení nebo podmínku dobrého zemědělského a ekologického stavu podle článků 3 až 7 nařízení (ES) č. 1782/2003 a toto nedodržení je výsledkem jednání nebo opomenutí, které mu je třeba přímo přičíst, částka platby tomuto zemědělci se sníží nebo zruší, a to zčásti nebo zcela podle závažnosti, rozsahu, přetrvávání a opakování tohoto nedodržení, a zemědělci se případně uloží povinnost ji nahradit v souladu s podmínkami stanovenými ve zmíněných ustanoveních.

Článek 85u Výjimky

1. Členský stát může rozhodnout o zamítnutí dalších žádostí uvedených v čl. 85s odst. 1, pokud celková plocha vyklučených vinic na jeho území dosáhne 8 % plochy vinic podle přílohy Xe.

Členský stát může rozhodnout o zamítnutí dalších žádostí uvedených v čl. 85s odst. 1 pro určitou oblast, pokud celková plocha vyklučených vinic v dané oblasti dosáhne 10 % plochy vinic.

2. Komise může rozhodnout o zastavení používání režimu klučení v členském státě, pokud by při zohlednění dosud projednávaných žádostí další klučení vedlo k celkové vyklučené ploše přesahující 15 % celkové plochy vinic tohoto členského státu podle přílohy Xe.

3. Komise může pro určitý rok rozhodnout o zastavení používání režimu klučení v členském státě, pokud by při zohlednění dosud projednávaných žádostí další klučení vedlo k vyklučené ploše přesahující 6 % celkové plochy vinic tohoto členského státu podle přílohy Xe v daném roce uplatnění režimu.

4. Členské státy mohou prohlásit vinice v horských oblastech a na příkrých svazích za nezpůsobilé pro režim klučení za podmínek, jež budou určeny Komisí.

5. Členské státy mohou prohlásit oblasti za nezpůsobilé pro režim klučení, pokud by uplatnění režimu nebylo slučitelné s požadavky ochrany životního prostředí. Plochy takto prohlášené za nezpůsobilé nesmějí přesáhnout 3 % celkové plochy vinic podle přílohy Xe.

6. Řecko může prohlásit vinice na ostrovech v Egejském moři a na řeckých ostrovech v Jónském moři, s výjimkou ostrovů Kréta a Euboia, za nezpůsobilé v rámci režimu klučení.

7. Režim klučení podle tohoto pododdílu se nepoužije na Azorách, Madeiře a na Kanárských ostrovech.

8. Členské státy upřednostní producenty na plochách nezpůsobilých nebo prohlášených za nezpůsobilé podle odstavců 4 až 7 v rámci jiných podpůrných opatření stanovených v tomto nařízení s ohledem na odvětví vína, zejména případně opatření na restrukturalizaci a přeměnu vinic v rámci programů podpory a opatření na rozvoj venkova.

Článek 85v Pravidlo de minimis

Tento pododdíl se nepoužije v členských státech, které za hospodářský rok nevyrobí více než 50 000 hektolitrů vína. Tato výroba se vypočte na základě průměrné výroby za předchozích pět hospodářských roků.

Článek 85w Doplňková vnitrostátní podpora

K udělené prémii za klučení mohou členské státy poskytnout doplňkovou vnitrostátní podporu nepřesahující 75 % použitelné prémie za klučení.

Článek 85x Prováděcí opatření

Komise přijme prováděcí opatření k tomuto pododdílu.

Tato pravidla mohou zahrnovat zejména

a) podrobnosti o podmínkách způsobilosti podle článku 85q, zejména pokud jde o důkaz, že plochy byly v roce 2006 a 2007 udržovány;

b) rozsah a výši prémie uvedené v článku 85r;

c) kritéria pro výjimky podle článku 85u;

d) požadavky na členské státy týkající se podávání zpráv o provádění režimu klučení včetně sankcí v případě opožděného podávání zpráv a informací, jež členské státy podávají producentům, pokud jde o dostupnost režimu;

e) požadavky týkající se podávání zpráv, pokud jde o doplňkovou vnitrostátní podporu;

f) lhůty pro platby.“.

7) V části II hlavě I kapitole IV se za oddíl IVA vkládá nový oddíl, který zní:

„ ODDÍL IVB PROGRAMY PODPORY V ODVěTVÍ VÍNA

PODODDÍL I ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Článek 103i Oblast působnosti

Tento oddíl stanoví pravidla pro přidělování finančních prostředků Společenství členským státům a pro využívání těchto prostředků členskými státy prostřednictvím vnitrostátních programů podpory (dále jen „programy podpory“) k financování podpůrných opatření v odvětví vína.

Článek 103j Slučitelnost a soudržnost

1. Programy podpory musí být slučitelné s právem Společenství a soudržné s činnostmi, politikami a prioritami Společenství.

2. Členské státy odpovídají za programy podpory a zajišťují, aby byly vnitřně soudržné a aby byly vypracovány a prováděny objektivně, s ohledem na hospodářskou situaci příslušných producentů a na potřebu vyhnout se neopodstatněnému nerovnému zacházení s jednotlivými producenty.

Členské státy odpovídají za stanovení a provádění nezbytných kontrol a sankcí v případě nedodržení programů podpory.

3. Podpora se neposkytuje

a) na výzkumné projekty a opatření na podporu výzkumných projektů;

b) na opatření, která jsou obsažena v programech členských států pro rozvoj venkova podle nařízení (ES) č. 1698/2005.

PODODDÍL II PřEDKLÁDÁNÍ A OBSAH PROGRAMů PODPORY

Článek 103k Předkládání programů podpory

1. Každý producentský členský stát uvedený v příloze Xb předloží Komisi návrh pětiletého programu podpory, který obsahuje opatření v souladu s tímto oddílem.

Programy podpory, které byly použity podle čl. 5 odst. 1 prvního pododstavce nařízení (ES) č. 479/2008, se použijí i podle tohoto nařízení.

Podpůrná opatření obsažená v programech podpory se vypracovávají na územní úrovni, kterou členské státy pokládají za nejvhodnější. Před předložením Komisi se program podpory konzultuje s příslušnými orgány a organizacemi na vhodné územní úrovni.

Každý členský stát předloží jediný návrh programu podpory, který může zohledňovat regionální zvláštnosti.

2. Programy podpory se použijí od uplynutí tří měsíců po předložení Komisi.

Pokud však předložený program podpory není v souladu s podmínkami stanovenými v tomto oddíle, vyrozumí o tom Komise členský stát. V tom případě členský stát předloží Komisi upravený program podpory. Je-li nesoulad napraven, použije se upravený program od uplynutí dvou měsíců po jeho oznámení; v opačném případě se použije tento pododstavec.

3. Odstavec 2 se použije obdobně pro změny programů podpory předložené členskými státy.

4. Článek 103l se nevztahuje na případ, kdy jediným opatřením členského státu v rámci programu podpory je přechod na režim jednotné platby podle článku 103o. Povinnosti ohledně podávání zpráv a hodnocení stanovené v čl. 188a odst. 5 a 6 se v tomto případě použijí pouze s ohledem na jeho odstavec 5 a ve vztahu k roku, kdy se přechod uskuteční.

Článek 103l Obsah programů podpory

Programy podpory se skládají z těchto částí:

a) podrobný popis navrhovaných opatření a jejich kvantifikované cíle;

b) výsledky konzultací;

c) posouzení očekávaných technických, hospodářských a sociálních dopadů a vlivu na životní prostředí;

d) harmonogram provádění jednotlivých opatření;

e) obecný rozpis financování uvádějící prostředky, které mají být použity, a předběžné přidělení prostředků na jednotlivá opatření v souladu se stropy stanovenými v příloze Xb;

f) kritéria a množstevní ukazatele, které se mají používat při sledování a hodnocení, a opatření přijatá k zajištění toho, aby se programy podpory prováděly náležitým a účinným způsobem;

g) určení příslušných orgánů a subjektů odpovědných za provádění programu podpory.

Článek 103m Způsobilá opatření

1. Programy podpory zahrnují jedno nebo více z těchto opatření:

a) podporu z režimu jednotné platby podle článku 103o;

b) propagaci podle článku 103p;

c) restrukturalizaci a přeměnu vinic podle článku 103q;

d) zelenou sklizeň podle článku 103r;

e) vzájemné fondy podle článku 103s;

f) pojištění sklizně podle článku 103t;

g) investice podle článku 103u;

h) destilaci vedlejších výrobků podle článku 103v;

i) destilaci na konzumní alkohol podle článku 103w;

j) nouzovou destilaci podle článku 103x;

k) používání zahuštěného hroznového moštu podle článku 103y.

2. Programy podpory nesmějí obsahovat jiná opatření než ta, která jsou uvedena v článcích 103o až 103y.

Článek 103n Obecná pravidla pro programy podpory

1. Rozdělení dostupných finančních prostředků Společenství a rozpočtové stropy se stanoví v příloze Xb.

2. Podpora Společenství se vztahuje pouze na způsobilé výdaje vzniklé po předložení příslušného programu podpory podle čl. 103k odst. 1.

3. Členské státy nepřispívají na náklady spojené s opatřeními financovanými Společenstvím v rámci programů podpory.

4. Odchylně od odstavce 3 mohou členské státy poskytnout na opatření uvedená v článcích 103p, 103t a 103u vnitrostátní podporu v souladu s příslušnými předpisy Společenství o státní podpoře.

Maximální míra podpory, jak je stanovena v příslušných předpisech Společenství o státní podpoře, se vztahuje na celkové veřejné financování, které zahrnuje prostředky Společenství i vnitrostátní prostředky.

PODODDÍL III ZVLÁšTNÍ PODPůRNÁ OPATřENÍ

Článek 103o Režim jednotné platby a podpora pěstitelům révy

1. Členské státy mohou poskytnout podporu pěstitelům révy tak, že jim přidělí platební nároky ve smyslu hlavy III kapitoly 3 nařízení (ES) č. 1782/2003 v souladu s bodem O přílohy VII uvedeného nařízení.

2. Členské státy, které mají v úmyslu využít možnosti podle odstavce 1, stanoví tuto podporu ve svých programech podpory, včetně následných převodů prostředků do režimu jednotné platby, prostřednictvím změny uvedených programů podle čl. 103k odst. 3.

3. Podpora podle odstavce 1 od počátku své použitelnosti

a) zůstává v režimu jednotné platby a není již k dispozici ani nemůže být přidělena podle čl. 103k odst. 3 na opatření uvedená v článcích 103p až 103y v následujících letech provádění programů podpory;

b) úměrně snižuje výši finančních prostředků dostupných v programu podpory pro opatření uvedená v článcích 103p až 103y.

Článek 103p Propagace na trzích třetích zemí

1. Podpora podle tohoto článku zahrnuje informační nebo propagační opatření týkající se vín Společenství ve třetích zemích za účelem zlepšení jejich konkurenceschopnosti v těchto zemích.

2. Opatření uvedená v odstavci 1 se vztahují na vína s chráněným označením původu nebo se zeměpisným označením nebo na vína s označením moštové odrůdy.

3. Opatřeními uvedenými v odstavci 1 mohou být pouze

a) opatření zaměřená na vztahy s veřejností, propagační a reklamní opatření, která především zdůrazňují výhody výrobků Společenství, zejména pokud jde o jakost, bezpečnost potravin a šetrnost k životnímu prostředí;

b) účast na akcích, veletrzích nebo výstavách mezinárodního významu;

c) informační kampaně, zejména o systémech Společenství týkajících se označení původu, zeměpisných označení a ekologické produkce;

d) studie o nových trzích potřebné pro rozšiřování odbytu;

e) studie vyhodnocující výsledky propagačních a informačních opatření.

4. Příspěvek Společenství na propagační opatření nepřesahuje 50 % způsobilých výdajů.

Článek 103q Restrukturalizace a přeměna vinic

1. Cílem opatření na restrukturalizaci a přeměnu vinic je zvýšení konkurenceschopnosti výrobců vína.

2. Restrukturalizace a přeměna vinic se podporuje v souladu s tímto článkem, pouze pokud členské státy předloží soupis svého produkčního potenciálu v souladu s čl. 185a odst. 3.

3. Podpora na restrukturalizaci a přeměnu vinic se může vztahovat pouze na jednu nebo více z těchto činností:

a) změnu odrůdové skladby, rovněž prostřednictvím přeštěpování;

b) přemístění vinic;

c) zdokonalení technik obhospodařování vinic.

Podpora se nevztahuje se na běžnou obnovu starých vinic po skončení jejich přirozené životnosti.

4. Podpora na restrukturalizaci a přeměnu vinic se může poskytovat pouze formou

a) náhrady producentům za ztrátu příjmů v důsledku provádění tohoto opatření;

b) příspěvku na náklady restrukturalizace a přeměny vinic.

5. Náhrada producentům za ztrátu příjmů podle odst. 4 písm. a) může pokrýt až 100 % příslušné ztráty a poskytovat se formou

a) povolení souběžné existence staré a nové vinice během nejvýše tříletého období, které uplyne do ukončení přechodného režimu práv na výsadbu, bez ohledu na ustanovení části II hlavy I kapitoly III oddílu IVa pododdílu II o přechodném režimu práv na výsadbu;

b) finančního vyrovnání.

6. Příspěvek Společenství na skutečné náklady restrukturalizace a přeměny vinic nepřesáhne 50 % způsobilých nákladů. Příspěvek Společenství na náklady spojené s restrukturalizací a přeměnou vinic v regionech zařazených mezi regiony způsobilé v rámci cíle „konvergence“ podle nařízení (ES) č. 1083/2006* nepřesáhne 75 % způsobilých nákladů.

Článek 103r Zelená sklizeň

1. Pro účely tohoto článku se zelenou sklizní rozumí úplné zničení nebo odstranění nezralých vinných hroznů, čímž se sníží výnos dané plochy na nulu.

2. Podpora zelené sklizně má přispět k obnovení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na trhu s vínem ve Společenství, a předcházet tak krizím na trhu.

3. Podporu na zelenou sklizeň lze poskytovat jako náhradu formou paušální platby na hektar, jejíž výši určí dotyčný členský stát.

Platba nepřesáhne 50 % celkových přímých nákladů na zničení nebo odstranění vinných hroznů a ztráty příjmů spojené se zničením nebo odstraněním vinných hroznů.

4. Příslušné členské státy vytvoří systém založený na objektivních kritériích, který zajistí, aby opatření týkající se zelené sklizně nevedlo k náhradě pro jednotlivé výrobce vína překračující stropy uvedené v odst. 3 druhém pododstavci.

Článek 103s Vzájemné fondy

1. Podpora na vytvoření vzájemných fondů má pomáhat výrobcům, kteří se snaží zajistit proti výkyvům trhu.

2. Podpora na vytvoření vzájemných fondů může být poskytnuta formou dočasné nebo klesající podpory na pokrytí správních nákladů fondů.

Článek 103t Pojištění sklizně

1. Podpora na pojištění sklizně přispívá k zabezpečení příjmů producentů, pokud jsou postiženi přírodní pohromou, nepříznivými klimatickými jevy, chorobami rostlin nebo škůdci.

2. Podporu na pojištění sklizně lze poskytnout formou finančního příspěvku Společenství, který nesmí přesáhnout

a) 80 % nákladů na pojistné hrazené producenty jako pojištění proti ztrátám způsobeným nepříznivými klimatickými jevy srovnatelnými s přírodní pohromou;

b) 50 % nákladů na pojistné hrazené producenty jako pojištění proti

i) ztrátám uvedeným v písmenu a) a proti ostatním ztrátám způsobeným nepříznivými klimatickými jevy;

ii) ztrátám způsobeným zvířaty, chorobami rostlin nebo škůdci.

3. Podporu na pojištění sklizně lze poskytnout pouze v případě, že dotyčné platby pojistného plnění neposkytují producentům náhradu vyšší než 100 % utrpěné ztráty příjmů, s přihlédnutím k náhradám, které producenti případně obdrželi z jiných režimů podpory spojených s pojištěným rizikem.

4. Podpora na pojištění sklizně nesmí narušit hospodářskou soutěž na pojistném trhu.

Článek 103u Investice

1. Podporu lze poskytnout pro hmotné nebo nehmotné investice do zařízení na zpracování, infrastruktury vinařského závodu a obchodování s vínem, které zvyšují celkovou výkonnost podniku a týkají se jedné nebo více z těchto oblastí:

a) výroba výrobků uvedených v příloze XIb nebo jejich uvádění na trh;

b) vývoj nových výrobků, postupů a technologií v souvislosti s výrobky uvedenými v příloze XIb.

2. Podpora podle odstavce 1 v maximální míře je omezena na mikropodniky a malé a střední podniky ve smyslu doporučení Komise 2003/361/ES**. Pokud jde o území Azor, Madeiry, Kanárských ostrovů, menších ostrovů v Egejském moři ve smyslu nařízení Rady (ES) č. 1405/2006*** a francouzských zámořských departementů, není poskytování podpory v maximální míře omezeno velikostí podniku. V případě podniků, na něž se nevztahuje čl. 2 odst. 1 hlavy I přílohy doporučení 2003/361/ES a které mají méně než 750 zaměstnanců nebo jejichž obrat je nižší než 200 milionů EUR, se maximální míra podpory snižuje na polovinu.

Podpora se neposkytuje podnikům nacházejícím se v obtížích ve smyslu Pokynů Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích.

3. Způsobilé výdaje nezahrnují položky uvedené v čl. 71 odst. 3 písm. a) až c) nařízení (ES) č. 1698/2005.

4. U příspěvku Společenství se použijí tyto maximální míry podpory v souvislosti se způsobilými investičními náklady:

a) 50 % v regionech zařazených mezi regiony způsobilé v rámci cíle „konvergence“ podle nařízení (ES) č. 1083/2006;

b) 40 % v jiných regionech než regionech zařazených mezi regiony způsobilé v rámci cíle „konvergence“;

c) 75 % v nejvzdálenějších regionech podle nařízení Rady (ES) č. 247/2006****;

d) 65 % na menších ostrovech v Egejském moři ve smyslu nařízení (ES) č. 1405/2006.

5. Článek 72 nařízení (ES) č. 1698/2005 se použije obdobně na podporu uvedenou v odstavci 1 tohoto článku.

Článek 103v Destilace vedlejších výrobků

1. Na dobrovolnou či povinnou destilaci vedlejších výrobků vinifikace, která byla provedena v souladu s podmínkami uvedenými v bodě D přílohy XVb, lze poskytnout podporu.

Výše podpory se stanoví na procenta objemová a na hektolitr vyrobeného alkoholu. Na objem alkoholu obsažený ve vedlejších výrobcích určených k destilaci, který přesáhne 10 % objemových alkoholu vzhledem k vyrobenému vínu, se podpora neposkytne.

2. Maximální uplatnitelné výše podpory odrážejí náklady na sběr a zpracování a stanoví je Komise.

3. Alkohol získaný destilací podle odstavce 1, na niž byla udělena podpora, se použije výhradně pro průmyslové nebo energetické účely, aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže.

Článek 103w Destilace na konzumní alkohol

1. Do 31. července 2012 lze výrobcům poskytnout podporu ve formě podpory na hektar u vína destilovaného na konzumní alkohol.

2. Před udělením podpory musí být předloženy příslušné smlouvy o destilaci vína a příslušná potvrzení o dodávce za účelem destilace.

Článek 103x Nouzová destilace

1. Do 31. července 2012 lze na základě rozhodnutí členského státu v odůvodněných nouzových případech poskytnout podporu na dobrovolnou nebo povinnou destilaci přebytečného vína, aby se snížil nebo odstranil přebytek a zároveň se zajistilo průběžné zásobování mezi sklizněmi.

2. Maximální uplatnitelné výše podpory stanoví Komise.

3. Alkohol získaný destilací podle odstavce 1, na niž byla udělena podpora, se použije výhradně pro průmyslové nebo energetické účely, aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže.

4. Podíl dostupného rozpočtu na opatření pro nouzovou destilaci nepřesáhne pro jednotlivé členské státy v příslušném rozpočtovém roce tyto procentní podíly vypočítané z celkově dostupných prostředků uvedených v příloze Xb:

- 20 % v roce 2009,

- 15 % v roce 2010,

- 10 % v roce 2011,

- 5 % v roce 2012.

5. Členské státy mohou zvýšit dostupné prostředky na opatření pro nouzovou destilaci nad roční stropy stanovené v odstavci 4 příspěvkem z vnitrostátních prostředků podle těchto mezních hodnot (vyjádřených v procentech příslušného ročního stropu uvedeného v odstavci 4):

- 5 % v hospodářském roce 2010,

- 10 % v hospodářském roce 2011,

- 15 % v hospodářském roce 2012.

Členské státy oznámí Komisi případný doplatek z vnitrostátních prostředků podle prvního pododstavce a Komise musí transakci schválit před uvolněním těchto prostředků.

Článek 103y Používání zahuštěného hroznového moštu

1. Do 31. července 2012 lze poskytnout podporu výrobcům vína, kteří používají zahuštěný hroznový mošt včetně rektifikovaného moštového koncentrátu ke zvýšení přirozeného obsahu alkoholu ve výrobcích v souladu s podmínkami stanovenými v příloze XVa.

2. Výše podpory se stanoví na procenta objemová možného obsahu alkoholu a na hektolitr moštu použitého k obohacení.

3. Maximální uplatnitelné výše podpory na toto opatření v různých vinařských zónách stanoví Komise.

Článek 103z Podmíněnost

Zjistí-li se, že zemědělec někdy během tří let od platby v rámci programů podpory na restrukturalizaci a přeměnu nebo kdykoli během jednoho roku od platby v rámci programů podpory na zelenou sklizeň ve svém podniku nedodržel požadavky podle předpisů v oblasti řízení, jakož i dobrý zemědělský a ekologický stav podle článků 3 až 7 nařízení (ES) č. 1782/2003, a toto nedodržení je výsledkem jednání nebo opomenutí, které mu je možné přímo přičíst, částka platby tomuto zemědělci se sníží nebo zruší, a to zčásti nebo zcela, podle závažnosti, rozsahu, přetrvávání a opakování nedodržení předpisů, a zemědělci se případně uloží povinnost ji nahradit v souladu s podmínkami stanovenými ve zmíněných ustanoveních.

PODODDÍL IV PROCESNÍ USTANOVENÍ

Článek 103za Prováděcí opatření

Komise přijme prováděcí opatření k tomuto oddílu.

Tato opatření mohou zahrnovat zejména

a) formát předkládání programů podpory;

b) pravidla týkající se změn v programech podpory poté, co se začaly uplatňovat;

c) prováděcí pravidla k opatřením stanoveným v článcích 103p až 103y;

d) podmínky pro oznamování a zveřejňování pomoci z prostředků Společenství.

_____________________

* Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 25.

** Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36.

*** Úř. věst. L 265, 26.9.2006, s. 1.

**** Úř. věst. L 42, 14.2.2006, s. 1.“.

8) Nadpis části II hlavy II kapitoly I se nahrazuje tímto:

„Kapitola I Pravidla týkající se uvádění na trh a produkce“.

9) Nadpis části II hlavy II kapitoly I oddílu I se nahrazuje tímto:

„ODDÍL I PRAVIDLA PRO UVÁDěNÍ NA TRH“;

10) Za článek 113b se vkládají nové články, které zní:

„Článek 113c Pravidla pro uvádění na trh za účelem zlepšení a stabilizace fungování společného trhu s vínem

1. Za účelem zlepšení a stabilizace fungování společného trhu s vínem, včetně vinných hroznů, moštů a vín, z nichž jsou získány, mohou producentské členské státy, zejména prováděním rozhodnutí mezioborových organizací podle čl. 123 odst. 3 a článku 125o, stanovit tržní pravidla pro uvádění na trh s cílem regulovat nabídku.

Tato pravidla musí být úměrná sledovanému cíli a nesmějí

a) vztahovat se na obchody po prvním uvedení daného výrobku na trh;

b) umožnit určování cen, a to i orientačních nebo doporučených;

c) zadržet příliš vysoký podíl roční sklizně, který by jinak byl dostupný;

d) umožnit odepření vydání státních osvědčení a osvědčení Společenství pro uvádění vín do oběhu a na trh, pokud je toto uvádění na trh slučitelné s uvedenými pravidly.

2. Pravidla uvedená v odstavci 1 musí být hospodářským subjektům dána na vědomí prostřednictvím zveřejnění v plném znění v úřední publikaci dotčeného členského státu.

3. Povinnosti týkající se podávání zpráv stanovené v čl. 125o odst. 3 se použijí i na rozhodnutí nebo opatření přijatá členskými státy podle tohoto článku.

Článek 113d Zvláštní ustanovení pro uvádění vína na trh

1. Označení druhu výrobku z révy vinné podle přílohy XIb lze ve Společenství použít pouze při uvádění na trh výrobku, který splňuje odpovídající podmínky stanovené v uvedené příloze.

Bez ohledu na čl. 118y odst. 1 písm. a) však mohou členské státy povolit používání výrazu „víno“, pokud

a) je doprovázen názvem ovoce ve formě složeného názvu, pro uvádění na trh výrobků, které byly získány kvašením jiného druhu ovoce než vinných hroznů; nebo

b) je součástí složeného názvu.

Jakákoli záměna s výrobky odpovídajícími druhům vína v příloze XIb musí být vyloučena.

2. Druhy výrobků z révy vinné uvedené v příloze XIb může měnit Komise postupem podle čl. 195 odst. 4.

3. S výjimkou lahvového vína, u kterého lze prokázat, že se plnění uskutečnilo před 1. zářím 1971, může být víno vyrobené z moštových odrůd uvedených v zatřídění vytvořeném v souladu s čl. 120a odst. 2 prvním pododstavcem, avšak neodpovídající žádnému z druhů podle přílohy XIb, použito jen pro vlastní spotřebu domácnosti vinaře, k výrobě vinného octa nebo k destilaci.“;

11) V části II hlavě II kapitole I se za oddíl I vkládají nové oddíly Ia a Ib, které zní:

„ODDÍL IA OZNAčENÍ PůVODU, ZEMěPISNÁ OZNAčENÍ A TRADIčNÍ VÝRAZY V ODVěTVÍ VÍNA

Článek 118a Oblast působnosti

1. Na výrobky uvedené v bodech 1, 3 až 6, 8, 9, 11, 15 a 16 přílohy XIb se použijí pravidla týkající se označení původu, zeměpisných označení a tradičních výrazů stanovená v tomto oddíle.

2. Pravidla podle odstavce 1 se zakládají na

a) ochraně oprávněných zájmů

i) spotřebitelů a

ii) výrobců;

b) zajištění řádného fungování společného trhu s danými výrobky;

c) podpoře výroby jakostních výrobků při současném umožnění vnitrostátních opatření v oblasti politiky jakosti.

PODODDÍL I OZNAčENÍ PůVODU A ZEMěPISNÁ OZNAčENÍ

Článek 118b Definice

1. Pro účely tohoto pododdílu se rozumí:

a) „označením původu“ název oblasti, konkrétního místa nebo ve výjimečných případech země, který se používá k popisu výrobku uvedeného v čl. 118a odst. 1, jenž splňuje tyto požadavky:

i) jeho jakost a vlastnosti jsou převážně nebo výlučně dány zvláštním zeměpisným prostředím zahrnujícím přírodní a lidské činitele;

ii) hrozny, ze kterých se vyrábí, pocházejí výlučně z této zeměpisné oblasti;

iii) jeho výroba probíhá v této zeměpisné oblasti;

iv) získává se z odrůd druhu réva vinná ( Vitis vinifera L. );

b) „zeměpisným označením“ označení odkazující na oblast, konkrétní místo nebo ve výjimečných případech na zemi, které se používá k popisu výrobku uvedeného v čl. 118a odst. 1, jenž splňuje tyto požadavky:

i) má určitou jakost, pověst nebo jiné vlastnosti, jež lze přičíst tomuto zeměpisnému původu;

ii) nejméně 85 % hroznů použitých na jeho výrobu pochází výlučně z této zeměpisné oblasti;

iii) k jeho výrobě dochází v této zeměpisné oblasti;

iv) získává se z odrůd druhu réva vinná ( Vitis vinifera L. ) nebo z křížení révy vinné s jinými druhy rodu Vitis .

2. Některé tradičně užívané názvy slouží k označení původu, pokud

a) označují víno;

b) odkazují na zeměpisný název;

c) splňují požadavky stanovené v odst. 1 písm. a) bodech i) až iv);

d) podléhají postupu udělování ochrany pro označení původu nebo zeměpisná označení podle tohoto pododdílu.

3. Označení původu a zeměpisná označení včetně označení, která se vztahují k zeměpisným oblastem ve třetích zemích, jsou způsobilá k ochraně ve Společenství v souladu s pravidly tohoto pododstavce.

Článek 118c Obsah žádostí o ochranu

1. Žádosti o ochranu názvů jako označení původu nebo zeměpisné označení zahrnují formální část, ve které se uvádí

a) název, který se má chránit;

b) jméno a adresa žadatele;

c) specifikace výrobku uvedená v odstavci 2;

d) jediný doklad shrnující specifikaci výrobku uvedenou v odstavci 2.

2. Specifikace výrobku umožňuje zúčastněným stranám zkontrolovat příslušné podmínky výroby týkající se daného označení původu nebo zeměpisného označení.

Obsahuje alespoň tyto údaje:

a) název, který se má chránit;

b) popis vína (vín):

i) u vín s označením původu základní analytické a organoleptické vlastnosti vína;

ii) u vín se zeměpisným označením základní analytické vlastnosti, jakož i hodnocení nebo uvedení organoleptických vlastností vína;

c) případně zvláštní enologické postupy používané při výrobě vína (vín) a příslušná omezení pro výrobu vína (vín);

d) vymezení příslušné zeměpisné oblasti;

e) maximální hektarový výnos;

f) označení moštové odrůdy nebo odrůd, ze kterých se víno (vína) vyrábí;

g) podrobnosti potvrzující souvislost uvedenou v čl. 118b odst. 1 písm. a) bodě i) nebo případně v čl. 118b odst. 1 písm. b) bodě i);

h) příslušné požadavky stanovené v předpisech Společenství nebo ve vnitrostátních předpisech anebo, pokud tak stanoví členské státy, stanovené organizací, která spravuje chráněná označení původu nebo zeměpisná označení, s přihlédnutím ke skutečnosti, že tyto požadavky musí být objektivní, nediskriminující a slučitelné s právem Společenství;

i) název a adresu orgánů nebo subjektů, které ověřují soulad s ustanoveními specifikace výrobku, a jejich konkrétní úkoly.

Článek 118d Žádost o ochranu týkající se zeměpisné oblasti ve třetí zemi

1. Pokud se žádost o ochranu týká zeměpisné oblasti ve třetí zemi, musí obsahovat kromě údajů stanovených v článku 118c údaje, které potvrzují, že je daný název chráněn v zemi původu.

2. Žádost zašlou Komisi buď přímo žadatel, nebo příslušné orgány dané třetí země.

3. Žádost o ochranu se podává v některém z úředních jazyků Společenství nebo se k ní přiloží ověřený překlad do některého z úředních jazyků Společenství.

Článek 118e Žadatelé

1. Žádost o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení může podat jakákoli dotčená skupina výrobců nebo ve výjimečných případech jednotlivý výrobce. Na žádosti se mohou podílet i další dotčené osoby.

2. Výrobci mohou podat žádost o ochranu pouze na vína, která vyrábějí.

3. Pokud se jedná o název označující přeshraniční zeměpisnou oblast nebo o tradiční název, který se váže k přeshraniční zeměpisné oblasti, může být podána společná žádost.

Článek 118f Předběžné vnitrostátní řízení

1. Žádosti o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení podle článku 118b u vín pocházejících ze Společenství jsou předmětem předběžného vnitrostátního řízení podle tohoto článku.

2. Žádost o ochranu se podává členskému státu, na jehož území má označení původu nebo zeměpisné označení původ.

3. Členský stát posoudí, zda žádost o ochranu splňuje podmínky stanovené v tomto pododdílu.

Členský stát provede vnitrostátní řízení, které zajistí vhodné zveřejnění žádosti a stanoví alespoň dvouměsíční lhůtu ode dne zveřejnění, během níž může každá fyzická nebo právnická osoba s oprávněným zájmem, která je usazena nebo má bydliště na území tohoto členského státu, vznést proti navrhované ochraně námitku podáním řádně odůvodněného prohlášení danému členskému státu.

4. Pokud členský stát shledá, že označení původu nebo zeměpisné označení nesplňuje příslušné požadavky nebo je případně obecně neslučitelné s právem Společenství, žádost zamítne.

5. Pokud členský stát shledá, že příslušné požadavky jsou splněny:

a) zveřejní jediný doklad a specifikaci výrobku alespoň na internetu a

b) postoupí Komisi žádost o ochranu obsahující tyto informace:

i) jméno a adresu žadatele;

ii) jediný doklad uvedený v čl. 118c odst. 1 písm. d);

iii) prohlášení členského státu, že žádost podaná žadatelem podle jeho názoru splňuje požadované podmínky;

iv) odkaz na zveřejnění uvedené v písmenu a).

Tyto informace se poskytují v některém z úředních jazyků Společenství nebo se k nim přiloží ověřený překlad v některém z těchto jazyků.

6. Členské státy přijmou právní a správní předpisy nezbytné k dosažení souladu s tímto článkem do 1. srpna 2009.

7. Jestliže členské státy nemají vnitrostátní právní předpisy týkající se ochrany označení původu a zeměpisných označení, mohou, ovšem pouze přechodně, udělit na vnitrostátní úrovni ochranu podle tohoto pododdílu danému názvu s účinkem ode dne, kdy byla Komisi podána žádost. Platnost této přechodné vnitrostátní ochrany končí dnem, kdy je podle tohoto pododdílu přijato rozhodnutí o zápisu nebo o jeho zamítnutí.

Článek 118g Přezkum prováděný Komisí

1. Komise zveřejní datum pro podávání žádostí o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení.

2. Komise posoudí, zda žádost o ochranu podle čl. 118f odst. 5 splňuje podmínky stanovené v tomto pododdílu.

3. Shledá-li se Komise, že podmínky stanovené v tomto pododdíle jsou splněny, zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie jediný doklad podle čl. 118c odst. 1 písm. d) a odkaz na zveřejnění specifikace výrobku uvedené v čl. 118f odst. 5.

V opačném případě Komise rozhodne postupem podle čl. 195 odst. 4 o zamítnutí žádosti.

Článek 118h Řízení o námitce

Během dvou měsíců ode dne zveřejnění uvedeného v čl. 118g odst. 3 prvním pododstavci může každý členský stát nebo třetí země nebo každá fyzická nebo právnická osoba s oprávněným zájmem, která je usazena nebo má bydliště na území jiného členského státu než státu, který požádal o ochranu, nebo na území třetí země, vznést námitku proti navrhované ochraně podáním řádně odůvodněného prohlášení týkajícího se podmínek způsobilosti podle tohoto pododdílu Komisi.

Fyzické nebo právnické osoby, které jsou usazeny nebo mají bydliště ve třetí zemi, podávají prohlášení buď přímo, nebo prostřednictvím orgánů příslušné třetí země ve lhůtě dvou měsíců stanovené v prvním pododstavci.

Článek 118i Rozhodnutí o ochraně

Komise rozhodne na základě informací, které má k dispozici, postupem podle čl. 195 odst. 4 buď o udělení ochrany označení původu nebo zeměpisnému označení, které splňuje podmínky tohoto pododdílu a je slučitelné s právem Společenství, nebo o zamítnutí žádosti, nejsou-li uvedené podmínky splněny.

Článek 118j Homonyma

1. Název, pro který byla podána žádost a který je zcela nebo částečně homonymní s názvem již zapsaným podle ustanovení tohoto nařízení týkajících se odvětví vína, se zapíše s náležitým přihlédnutím k místnímu a tradičnímu používání a ke skutečnému riziku záměny.

Nesmí být zapsán homonymní název, který uvádí spotřebitele v omyl a vzbuzuje domněnku, že se jedná o výrobky pocházející z jiného území, a to ani v případě, že název svým zněním danému území, regionu nebo místu původu příslušných výrobků odpovídá.

Podmínkou užívání zapsaného homonymního názvu je, aby v praxi existovalo jasné rozlišení mezi následně zapsaným homonymem a názvem v rejstříku již uvedeným, s ohledem na potřebu rovného zacházení s výrobci a neuvádění spotřebitele v omyl.

2. Odstavec 1 se použije obdobně v případě, že název, pro který byla podána žádost, je zcela nebo částečně homonymní se zeměpisným označením chráněným podle předpisů členských států.

Členské státy nezapíší rozdílná zeměpisná označení za účelem ochrany na základě svých vnitrostátních právních předpisů o zeměpisných označeních, pokud je označení původu nebo zeměpisné označení chráněno ve Společenství na základě práva Společenství týkajícího se označení původu a zeměpisných označení.

3. Nestanoví-li prováděcí opatření Komise jinak, pokud název moštové odrůdy obsahuje chráněné označení původu nebo zeměpisné označení nebo je-li toto označení jeho součástí, nesmí se používat pro označování výrobků, na které se vztahuje toto nařízení.

4. Ochranou označení původu a zeměpisných označení výrobků podle článku 118b nejsou dotčena chráněná zeměpisná označení použitá v souvislosti s lihovinami ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008* a naopak.

Článek 118k Důvody zamítnutí ochrany

1. Jako označení původu nebo zeměpisné označení se nechrání názvy, které zdruhověly.

Pro účely tohoto pododdílu se „názvem, který zdruhověl,“ rozumí název vína, který, přestože se váže k místu nebo regionu, kde byl tento výrobek původně vyráběn nebo uváděn na trh, se stal ve Společenství běžným názvem určitého vína.

Při určování, zda název zdruhověl, se přihlíží ke všem významným skutečnostem, a zejména

a) ke stávající situaci ve Společenství, především v oblastech spotřeby;

b) k příslušným vnitrostátním právním předpisům nebo právním předpisům Společenství.

2. Název nesmí být chráněn jako označení původu nebo zeměpisné označení, pokud by vzhledem k pověsti ochranné známky a její proslulosti mohla ochrana uvést spotřebitele v omyl ohledně skutečné identity vína.

Článek 118l Vztah k ochranným známkám

1. Pokud je označení původu nebo zeměpisné označení chráněno podle tohoto nařízení, zamítne se zápis ochranné známky odpovídající některé ze situací uvedených v čl. 118m odst. 2 a týkající se výrobku spadajícího do jedné z kategorií uvedených v příloze XIb, pokud byla žádost o zápis ochranné známky podána po dni podání žádosti o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení Komisi a označení původu nebo zeměpisné označení je následně chráněno.

Ochranné známky zapsané v rozporu s prvním pododstavcem se prohlásí za neplatné.

2. Aniž je dotčen čl. 118k odst. 2, může být ochranná známka, jejíž použití odpovídá některé ze situací uvedených v čl. 118m odst. 2, o niž bylo zažádáno nebo jež je zapsána nebo zavedena používáním, umožňují-li to příslušné právní předpisy, na území Společenství přede dnem podání žádosti o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení Komisi, i nadále používána a obnovena bez ohledu na ochranu označení původu nebo zeměpisného označení, pokud neexistují důvody k prohlášení ochranné známky za neplatnou nebo k jejímu zrušení podle první směrnice Rady 89/104/EHS** nebo nařízení Rady (ES) č. 40/94***.

V takových případech je povoleno používat dané označení původu nebo zeměpisné označení vedle příslušných ochranných známek.

Článek 118m Ochrana

1. Chráněná označení původu a zeměpisná označení může použít každý hospodářský subjekt, který uvádí na trh víno, jež bylo vyrobeno v souladu s příslušnou specifikací výrobku.

2. Chráněná označení původu a zeměpisná označení a vína s těmito chráněnými názvy v souladu se specifikací výrobku jsou chráněna proti

a) jakémukoli přímému či nepřímému obchodnímu použití chráněného názvu

i) u srovnatelného výrobku, který nevyhovuje specifikaci výrobku s chráněným názvem, nebo

ii) pokud takové použití zneužívá pověst označení původu nebo zeměpisného označení;

b) jakémukoli zneužití, napodobení nebo připomenutí, a to i tehdy, je-li uveden skutečný původ výrobku nebo služby nebo je-li chráněný název přeložen nebo doprovázen výrazy jako „druh“, „typ“, „způsob“, „jak se vyrábí v“, „napodobenina“, „chuť“, „jako“ nebo podobnými výrazy;

c) jakémukoli jinému nepravdivému nebo zavádějícímu údaji o provenienci, původu, povaze nebo základních vlastnostech výrobku použitému na vnitřním nebo vnějším obalu, na reklamním materiálu nebo na dokladech týkajících se daného vinařského výrobku, jakož i proti použití přepravního obalu, který by mohl vyvolat mylný dojem, pokud jde o původ výrobku;

d) všem ostatním praktikám, které by mohly spotřebitele uvést v omyl, pokud jde o skutečný původ výrobku.

3. Chráněná označení původu nebo chráněná zeměpisná označení nesmějí ve Společenství zdruhovět ve smyslu čl. 118k odst. 1.

4. Členské státy podniknou všechny potřebné kroky k tomu, aby zabránily neoprávněnému používání označení původu a zeměpisných označení, jak je uvedeno v odstavci 2.

Článek 118n Rejstřík

Komise vytvoří a aktualizuje veřejně přístupný elektronický rejstřík chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení vín.

Článek 118o Určení příslušného kontrolního orgánu

1. Členské státy určí příslušný orgán či orgány odpovědné za kontrolu dodržování povinností stanovených tímto pododdílem v souladu s kritérii podle článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004****.

2. Členské státy zajistí, aby se systém kontrol mohl vztahovat na každý hospodářský subjekt dodržující ustanovení tohoto pododdílu.

3. Členské státy sdělí Komisi příslušný orgán nebo orgány uvedené v odstavci 1. Komise jejich názvy a adresy zveřejní a pravidelně je aktualizuje.

Článek 118p Ověření souladu se specifikacemi

1. V případě chráněných označení původu a zeměpisných označení, která se vztahují k zeměpisným oblastem ve Společenství, zajišťují každoroční ověření souladu se specifikací výrobku během výroby a během nebo po úpravě vína

a) příslušný orgán nebo orgány uvedené v čl. 118o odst. 1 nebo

b) jeden nebo více kontrolních subjektů ve smyslu čl. 2 bodu 5 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 882/2004, které působí jako subjekty pro certifikaci výrobku v souladu s kritérii stanovenými v článku 5 uvedeného nařízení.

Náklady na toto ověření nesou hospodářské subjekty, jichž se týká.

2. V případě chráněných označení původu a zeměpisných označení, která se vztahují k zeměpisným oblastem ve třetí zemi, zajišťují každoroční ověření souladu se specifikací výrobku během výroby a během nebo po úpravě vína

a) jeden nebo více orgánů veřejné moci určených třetí zemí nebo

b) jeden nebo více subjektů pro certifikaci.

3. Subjekty pro certifikaci uvedené v odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. b) musí splňovat požadavky stanovené evropskou normou EN 45011 nebo pokynem ISO/IEC 65 (všeobecné požadavky na orgány provozující systémy certifikace výrobků) a od 1. května 2010 musí podle nich být schváleny.

4. Ověřují-li orgán nebo orgány uvedené v odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. a) soulad se specifikací výrobku, musí poskytovat náležité záruky objektivity a nestrannosti a mít k dispozici kvalifikované pracovníky a zdroje nezbytné k plnění svých úkolů.

Článek 118q Změny specifikace výrobku

1. Žadatel, který splňuje podmínky článku 118e, může požádat o schválení změny specifikace výrobku chráněného označením původu nebo zeměpisným označením, zejména za účelem zohlednění vývoje vědeckých a technických poznatků nebo nového vymezení zeměpisné oblasti uvedené v čl. 118c odst. 2 písm. d) druhém pododstavci. V žádosti uvede požadované změny a jejich odůvodnění.

2. Pokud navrhovaná změna zahrnuje jednu nebo více změn v jediném dokladu uvedeném v čl. 118c odst. 1 písm. d), použijí se na žádost o změnu obdobně články 118f až 118i. Jsou-li však navrhované změny pouze menšího rozsahu, Komise rozhodne postupem podle čl. 195 odst. 4, zda se žádost schválí bez použití postupu podle čl. 118g odst. 2 a článku 118h, a v případě schválení Komise zveřejní dotyčné údaje uvedené v čl. 118g odst. 3.

3. Pokud navrhovaná změna nevede ke změně jediného dokladu, použijí se tato pravidla:

a) pokud se zeměpisná oblast nachází v určitém členském státě, vyjádří se tento stát ke změně a v případě kladného stanoviska zveřejní pozměněnou specifikaci výrobku a sdělí Komisi schválené změny a jejich odůvodnění;

b) pokud se zeměpisná oblast nachází ve třetí zemi, rozhodne o schválení navrhované změny Komise.

Článek 118r Zrušení ochrany

Postupem podle čl. 195 odst. 4 může Komise z vlastního podnětu nebo na základě řádně odůvodněné žádosti členského státu, třetí země nebo fyzické nebo právnické osoby s oprávněným zájmem rozhodnout o zrušení ochrany označení původu nebo zeměpisného označení, pokud již není zajištěn soulad s příslušnou specifikací výrobku.

Články 118f až 118i se použijí obdobně.

Článek 118s Stávající chráněné názvy vín

1. Názvy vín chráněné v souladu s články 51 a 54 nařízení (ES) č. 1493/1999 a článkem 28 nařízení Komise (ES) č. 753/2002***** jsou automaticky chráněny podle tohoto nařízení. Komise je uvede v rejstříku stanoveném v článku 118n tohoto nařízení.

2. Členské státy v případě stávajících chráněných názvů vín uvedených v odstavci 1 předají Komisi

a) formální část uvedenou v čl. 118c odst. 1;

b) vnitrostátní rozhodnutí o schválení.

3. Názvy vín uvedené v odstavci 1, ke kterým nebudou do 31. prosince 2011 předloženy informace podle odstavce 2, ztrácejí ochranu podle tohoto nařízení. Komise provede odpovídající formální kroky k odstranění těchto názvů z rejstříku uvedeného v článku 118n.

4. Článek 118r se nepoužije na stávající chráněné názvy vín uvedené v odstavci 1 tohoto článku.

Do 31. prosince 2014 může Komise postupem podle čl. 195 odst. 4 z vlastního podnětu rozhodnout o zrušení ochrany stávajících chráněných názvů vín uvedených v odstavci 1 tohoto článku, pokud nesplňují podmínky stanovené v článku 118b.

Článek 118t Poplatky

Členské státy mohou vybírat poplatek za účelem uhrazení nákladů, včetně nákladů vzniklých při vyřizování žádostí o ochranu, prohlášení o námitkách, žádostí o změnu specifikace a žádostí o zrušení ochrany podle tohoto pododdílu.

PODODDÍL II TRADIčNÍ VÝRAZY

Článek 118u Definice

1. „Tradičním výrazem“ se rozumí výraz tradičně používaný v členských státech u výrobků uvedených v čl. 118a odst. 1 pro označení

a) skutečnosti, že výrobek nese chráněné označení původu nebo zeměpisné označení podle práva Společenství nebo členského státu;

b) výroby nebo způsobu zrání nebo jakosti, barvy, místa nebo zvláštní události spojených s historií výrobku s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením.

2. O uznání, definici a ochraně tradičních výrazů rozhoduje Komise.

Článek 118v Ochrana

1. Chráněný tradiční výraz lze použít pouze pro výrobek, který byl vyroben v souladu s definicí uvedenou v čl. 118u odst. 2.

Tradiční výrazy jsou chráněny proti neoprávněnému používání.

Členské státy podniknou kroky nezbytné k zastavení neoprávněného používání chráněných tradičních výrazů.

2. Tradiční výrazy nesmějí ve Společenství zdruhovět.

ODDÍL IB OZNAčOVÁNÍ A OBCHODNÍ ÚPRAVA V ODVěTVÍ VÍNA

Článek 118w Definice

Pro účely tohoto oddílu se rozumí:

a) „označováním“ všechna slova, údaje, ochranné známky, obchodní značky, vyobrazení nebo symboly na balení, dokladu, štítku, etiketě nebo krčkové či rukávové etiketě, které daný výrobek provázejí nebo se k němu vztahují;

b) „obchodní úpravou“ všechny informace sdělované spotřebitelům prostřednictvím obalu dotyčného výrobku, včetně tvaru a typu lahví.

Článek 118x Použitelnost horizontálních předpisů

Pokud toto nařízení nestanoví jinak, použijí se směrnice 89/104/EHS, směrnice Rady 89/396/EHS******, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES******* a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/45/ES******** pro označování a obchodní úpravu výrobků, které spadají do oblasti působnosti uvedených směrnic.

Článek 118y Povinné údaje

1. Označení a obchodní úprava výrobků uvedených v bodech 1 až 11, 13, 15 a 16 přílohy XIb, které jsou uváděny na trh ve Společenství nebo vyváženy, obsahují tyto povinné údaje:

a) označení druhu výrobku z révy vinné v souladu s přílohou XIb;

b) u vín s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením

i) výraz „chráněné označení původu“ nebo „chráněné zeměpisné označení“ a

ii) název chráněného označení původu nebo zeměpisného označení;

c) skutečný obsah alkoholu v procentech objemových;

d) uvedení provenience;

e) název stáčírny nebo, v případě šumivého vína, šumivého vína dosyceného oxidem uhličitým, jakostního šumivého vína nebo jakostního aromatického šumivého vína, název výrobce nebo prodejce;

f) u dovážených vín název dovozce;

g) v případě šumivého vína, šumivého vína dosyceného oxidem uhličitým, jakostního šumivého vína nebo jakostního aromatického šumivého vína údaj o obsahu cukru.

2. Odchylně od odst. 1 písm. a) lze odkaz na druh výrobku z révy vinné vynechat u vín, jejichž etiketa obsahuje chráněný název označení původu nebo zeměpisného označení.

3. Odchylně od odst. 1 písm. b) lze vynechat odkaz na výrazy „chráněné označení původu“ nebo „chráněné zeměpisné označení“,

a) pokud je na etiketě uveden tradiční výraz podle čl. 118u odst. 1 písm. a) nebo

b) pokud je za výjimečných okolností, jež stanoví Komise, na etiketě uveden název chráněného označení původu nebo chráněného zeměpisného označení.

Článek 118z Nepovinné údaje

1. Označení a obchodní úprava výrobků uvedených v čl. 118y odst. 1 mohou obsahovat zejména tyto nepovinné údaje

a) ročník sklizně;

b) název moštové odrůdy nebo odrůd;

c) v případě jiných vín, než jsou vína uvedená v čl. 118y odst. 1 písm. g), údaje o obsahu cukru;

d) u vín s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením tradiční výrazy podle čl. 118u odst. 1 písm. b);

e) symbol Společenství označující chráněné označení původu nebo zeměpisné označení;

f) údaje o některých výrobních metodách;

g) u vín s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením název jiné zeměpisné jednotky, která je menší nebo větší než základní oblast pro označení původu nebo zeměpisné označení.

2. Aniž je dotčen čl. 118j odst. 3, pokud jde o použití údajů uvedených v odst. 1 písm. a) a b) u vín bez chráněného označení původu či zeměpisného označení,

a) členské státy zavedou právní a správní předpisy s cílem zajistit certifikační, schvalovací a kontrolní postupy, které zaručí věrohodnost příslušných informací;

b) členské státy mohou na základě objektivních a nediskriminujících kritérií a s náležitým ohledem na poctivou hospodářskou soutěž u vín vyrobených z moštových odrůd na jejich území vypracovat seznam vyloučených moštových odrůd, zejména pokud

i) hrozí uvedení spotřebitele v omyl, pokud jde o skutečný původ vína, vzhledem ke skutečnosti, že název dané moštové odrůdy je nedílnou součástí zavedeného označení původu nebo zeměpisného označení;

ii) příslušné kontroly by nebyly efektivní z hlediska nákladů vzhledem ke skutečnosti, že daná moštová odrůda je pěstována na velmi malé části vinic členského státu;

c) směsi vín z různých členských států nenesou označení moštové odrůdy nebo odrůd, ledaže se dotyčné členské státy rozhodnou jinak a zajistí proveditelnost příslušných certifikačních, schvalovacích a kontrolních postupů.

Článek 118za Jazyky

1. Povinné a nepovinné údaje podle článků 118y a 118z vyjádřené slovy se uvádějí v jednom nebo více úředních jazycích Společenství.

2. Bez ohledu na odstavec 1 se název chráněného označení původu nebo zeměpisného označení nebo tradiční výraz podle čl. 118u odst. 1 písm. a) uvádí na etiketě v jazyce nebo jazycích, na které se vztahuje ochrana.

U chráněných označení původu nebo zeměpisných označení nebo zvláštních vnitrostátních označení, která nepoužívají latinskou abecedu, se může název rovněž uvést v jednom nebo více úředních jazycích Společenství.

Článek 118zb Vymáhání

Příslušné orgány členských států přijmou opatření, aby zajistily, že výrobek uvedený v čl. 118y odst. 1 neoznačený v souladu s tímto oddílem se neuvede na trh nebo se z něho stáhne.

_____________________

* Úř. věst. L 39, 13.2.2008, s. 16.

** Úř. věst. L 40, 11.2.1989, s. 1.

*** Úř. věst. L 11, 14.1.1994, s. 1.

**** Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1. Opravená verze v Úř. věst. L 191, 28.5.2004, s. 1.

***** Úř. věst. L 118, 4.5.2002, s. 1.

****** Úř. věst. L 186, 30.6.1989, s. 21.

******* Úř. věst. L 109, 6.5.2000, s. 29.

******** Úř. věst. L 247, 21.9.2007, s. 17.“.

12) V části II hlavě II kapitole I se za oddíl II vkládá nový oddíl IIa, který zní:

„ODDÍL IIA PRAVIDLA TÝKAJÍCÍ SE PRODUKCE V ODVěTVÍ VÍNA

PODODDÍL I MOšTOVÉ ODRůDY

Článek 120a Zatřídění moštových odrůd

1. Výrobky uvedené v příloze XIb a vyrobené ve Společenství se vyrábějí z moštových odrůd uvedených v zatřídění podle odstavce 2.

2. S výhradou odstavce 3 zatřídí členské státy moštové odrůdy mezi ty, které mohou být vysazovány, opětovně vysazovány nebo štěpovány na jejich území pro účely výroby vína.

Členské státy mohou zatřídit pouze moštové odrůdy, které splňují tyto podmínky:

a) daná odrůda náleží k druhu réva vinná ( Vitis vinifera L. ) nebo pochází z křížení révy vinné s jinými druhy rodu Vitis ;

b) odrůda není jednou z těchto: Noah, Othello, Isabelle, Jacquez, Clinton a Herbemont.

Je-li moštová odrůda vyňata ze zatřídění uvedeného v prvním pododstavci, musí se do patnácti let po vynětí vyklučit.

3. Členské státy, které nevyrobí za hospodářský rok více než 50 000 hektolitrů vína vypočtených podle průměrné výroby za posledních pět hospodářských let, jsou osvobozeny od povinnosti zatřídění uvedené v odstavci 2.

Avšak i v členských státech uvedených v prvním pododstavci lze pro účely výroby vína vysazovat, opětovně vysazovat nebo štěpovat pouze moštové odrůdy, které jsou v souladu s odst. 2 písm. a) a b).

4. Odchylně od odst. 2 prvního a druhého pododstavce a odst. 3 druhého pododstavce se pro vědecké a výzkumné účely povoluje vysazování, opětovné vysazování nebo štěpování těchto moštových odrůd:

a) moštové odrůdy, které nejsou zatříděné, pokud se jedná o členské státy uvedené v odstavci 2;

b) moštové odrůdy, které nejsou v souladu s odst. 2 písm. a) a b), pokud se jedná o členské státy uvedené v odstavci 3.

5. Plochy osázené moštovými odrůdami pro účely výroby vína, které byly vysázeny v rozporu s odstavci 2 až 4, se vyklučí.

Tyto plochy se však vyklučit nemusí, je-li jejich příslušná produkce určena výhradně ke spotřebě domácnosti vinaře.

6. Členské státy přijmou opatření nezbytná ke kontrolování toho, zda výrobci dodržují odstavce 2 až 5.

PODODDÍL II ENOLOGICKÉ POSTUPY A OMEZENÍ

Článek 120b Oblast působnosti

Tento pododdíl upravuje povolené enologické postupy a platná omezení výroby výrobků v odvětví vína a jejich uvádění na trh, jakož i postup, kterým se o těchto postupech a omezeních rozhoduje.

Článek 120c Enologické postupy a omezení

1. Při výrobě a ošetření výrobků v odvětví vína ve Společenství se použijí pouze enologické postupy povolené právem Společenství podle přílohy XVa nebo ty, o nichž se rozhodne podle článků 120d a 120e.

První pododstavec se nevztahuje na

a) hroznovou šťávu a zahuštěnou hroznovou šťávu;

b) hroznový mošt a zahuštěný hroznový mošt určený k výrobě hroznové šťávy.

2. Povolené enologické postupy se použijí pouze k řádné vinifikaci, řádnému uchovávání nebo k řádnému vývoji výrobku.

3. Výrobky v odvětví vína se vyrábějí ve Společenství v souladu s příslušnými omezeními stanovenými v příloze XVb.

4. Výrobky, na které se vztahuje toto nařízení a které byly podrobeny enologickým postupům, jež Společenství nebo případně konkrétní stát nepovolují, nebo postupům, jež porušují omezení stanovená v příloze XVb, nelze ve Společenství uvádět na trh.

Článek 120d Přísnější pravidla stanovená členskými státy

Členské státy mohou omezit nebo vyloučit používání některých enologických postupů a stanovit přísnější omezení pro vína povolená právem Společenství, která jsou vyráběna na jejich území, s cílem podpořit zachování podstatných vlastností vín s chráněným označením původu nebo s chráněným zeměpisným označením a šumivých a likérových vín.

Členské státy sdělí tato vyloučení a omezení Komisi, která o nich uvědomí ostatní členské státy.

Článek 120e Povolení enologických postupů a omezení

1. Kromě enologických postupů týkajících se obohacování, přikyselování a odkyselování stanovených v příloze XVa pro určité výrobky v ní uvedené a kromě omezení uvedených v příloze XVb o povolování enologických postupů a omezení, pokud jde o výrobu a ošetření výrobků v odvětví vína, rozhoduje Komise postupem podle čl. 195 odst. 4.

2. Členské státy mohou povolit pokusné použití nepovolených enologických postupů za podmínek, jež budou určeny Komisí postupem podle čl. 195 odst. 4.

Článek 120f Podmínky povolení

Při povolování enologických postupů postupem podle čl. 195 odst. 4 Komise

a) vychází z enologických postupů doporučených a zveřejněných Mezinárodní organizací pro révu a víno (OIV) a z výsledků pokusného použití dosud nepovolených enologických postupů;

b) zohledňuje ochranu lidského zdraví;

c) bere v úvahu případné riziko, že spotřebitelé mohou být na základě svého ustáleného očekávání a vnímání uvedeni v omyl, a zohlední, do jaké míry může dostupnost a vhodnost informačních prostředků toto riziko vyloučit;

d) dbá, aby přirozené a podstatné vlastnosti vína byly zachovány a aby nedošlo k zásadní změně ve složení daného výrobku;

e) zajišťuje přijatelnou minimální úroveň péče o životní prostředí;

f) dodržuje obecná pravidla týkající se enologických postupů a omezení stanovená v přílohách XVa a XVb.

Článek 120g Analytické metody

Analytické metody, podle kterých může být určeno složení výrobků v odvětví vína, jakož i pravidla, podle kterých může být stanoveno, zda tyto výrobky nebyly podrobeny nepovoleným enologickým postupům, jsou metody a pravidla doporučené a zveřejněné OIV.

V případě neexistence metod a pravidel doporučených a zveřejněných OIV přijme odpovídající metody a pravidla Komise postupem podle čl. 195 odst. 4.

Až do přijetí těchto pravidel se používají metody a pravidla povolené dotyčným členským státem.“.

13) Článek 121 se mění takto:

a) v prvním odstavci se za bod j) vkládají nové body, které zní:

„k) pravidel týkajících se označení původu nebo zeměpisných označení podle oddílu Ia pododdílu I, zejména odchylek od uplatňování pravidel a požadavků stanovených v uvedeném pododdílu,

i) jestliže se jedná o dosud projednávané žádosti o ochranu označení původu nebo zeměpisných označení;

ii) jestliže se jedná o výrobu určitých vín s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením v zeměpisné oblasti, která se nachází v blízkosti zeměpisné oblasti, odkud pocházejí hrozny;

iii) jestliže se jedná o tradiční výrobní postupy u určitých vín s chráněným označením původu;

l) pravidel týkajících se tradičních výrazů podle oddílu Ia pododdílu II, zejména pokud jde o

i) postup udělování ochrany;

ii) zvláštní úroveň ochrany;

m) pravidel týkajících se označování a obchodní úpravy podle pododdílu Ib, která mohou zahrnovat zejména

i) podrobné údaje o provenienci příslušného výrobku;

ii) podmínky pro použití nepovinných údajů uvedených v článku 118z;

iii) zvláštní požadavky ohledně údajů týkajících se ročníku sklizně a moštové odrůdy uvedených na etiketách podle čl. 118z odst. 2;

iv) další odchylky kromě odchylek uvedených v čl. 118y odst. 2, které stanoví, že lze vynechat odkaz na druh výrobku z révy vinné;

v) pravidla týkající se ochrany, která má být udělena v souvislosti s obchodní úpravou daného výrobku.“;

b) vkládá se třetí a čtvrtý odstavec, které zní:

„Prováděcí opatření k ustanovením týkajícím se enologických postupů a omezení stanovených v oddílu IIa pododdílu II a přílohám XVa a XVb, pokud uvedené přílohy nestanoví jinak, přijímá Komise postupem podle čl. 195 odst. 4.

Opatření uvedená v třetím odstavci mohou zahrnovat zejména

a) ustanovení, že se enologické postupy Společenství uvedené v příloze IV nařízení (ES) č. 1493/1999 považují za povolené enologické postupy;

b) povolené enologické postupy a omezení, včetně obohacování, přikyselování a odkyselování týkající se šumivých vín, jakostních šumivých vín a jakostních aromatických šumivých vín;

c) povolené enologické postupy a omezení týkající se likérových vín;

d) s výhradou bodu C přílohy XVb předpisy pro míchání a scelování moštů a vín;

e) kritéria čistoty a identifikace pro látky užívané v enologických postupech, pokud v této věci neexistují předpisy Společenství;

f) správní předpisy k provádění povolených enologických postupů;

g) podmínky držení, oběhu a použití výrobků, které nejsou v souladu s článkem 120c, a případné výjimky z podmínek uvedeného článku, jakož i stanovení kritérií s cílem zabránit nepřiměřené tvrdosti v jednotlivých případech;

h) podmínky, za kterých mohou členské státy povolit držení, oběh a použití výrobků, které nejsou v souladu s jinými ustanoveními oddílu IIa pododdílu II, než je článek 120c, nebo s předpisy k provedení uvedeného pododdílu.“.

14) V článku 122 se vkládá třetí a čtvrtý odstavec, které zní:

„Pokud jde o odvětví vína, mohou členské státy za podmínek stanovených v odst. 1 písm. b) a c) uznat organizace producentů, které používají stanovy, které zavazují členy organizací zejména k tomu, aby

a) uplatňovali pravidla přijatá organizací producentů ohledně podávání zpráv, výroby samotné, uvádění výrobků na trh a ochrany životního prostředí;

b) poskytovali údaje požadované organizací producentů ke statistickým účelům, zejména pokud jde o pěstitelské plochy a vývoj trhu;

c) platili sankce v případě porušení závazků vyplývajících ze stanov;

V odvětví vína mohou být ve smyslu odst. 1 písm. c) sledovány tyto zvláštní cíle:

a) podpora a poskytování technické pomoci pro používání pěstitelských postupů a výrobních technik šetrných k životnímu prostředí;

b) podpora iniciativ k řízení vedlejších výrobků při výrobě vína a nakládání s odpady, zvláště za účelem ochrany jakosti vod, půdy a krajiny, jakož i k zachování nebo podpoře biologické rozmanitosti;

c) výzkumu zaměřeného na udržitelné metody výroby a na rozvoj trhu;

d) přispívání ke splnění programů podpory podle části II hlavy I kapitoly IV oddílu IVb.“.

15) V článku 123 se odstavec 3 mění takto:

a) úvodní formulace a písmena a) a b) se nahrazují tímto:

„Jako doplněk odstavce 1 členské státy s ohledem na odvětví ovoce a zeleniny a volitelně také s ohledem na odvětví vína uznají rovněž mezioborové organizace, které:

a) sdružují zástupce hospodářských činností souvisejících s produkcí nebo zpracováním produktů nebo obchodem s nimi v odvětvích uvedených v úvodní formulaci;

b) vznikly z podnětu všech nebo některých zástupců uvedených v písmenu a);“;

b) písmeno c) se mění takto:

i) úvodní formulace se nahrazuje tímto:

„ vykonávají v jednom nebo více regionech Společenství jednu nebo více nebo v případě odvětví ovoce a zeleniny dvě nebo více z následujících činností s ohledem na zájmy spotřebitelů, v odvětví vína zejména s ohledem na lidské zdraví:“;

ii) bod ii) se nahrazuje tímto:

„ii) přispívání k lepší koordinaci uvádění produktů odvětví ovoce a zeleniny a odvětví vína na trh, zejména prostřednictvím výzkumu nebo studií trhu,“;

iii) bod iv) se nahrazuje tímto:

„iv) plnější využívání potenciálu vyprodukovaných produktů odvětví ovoce a zeleniny a odvětví vína,“;

iv) bod vii) se nahrazuje tímto:

„vii) vyvíjení metod a nástrojů ke zlepšování jakosti produktů ve všech fázích produkce a uvádění na trh a s ohledem na odvětví vína rovněž ve fázi vinifikace,“;

vi) bod x) se nahrazuje tímto:

„x) s ohledem na odvětví ovoce a zeleniny stanovení pravidel pro produkci a uvádění produktů na trh uvedených v příloze XVIa bodech 2 a 3, která jsou přísnější než pravidla Společenství nebo vnitrostátní pravidla,“;

vii) vkládá se nový bod, který zní:

„xi) s ohledem na odvětví vína:

- informování o zvláštních vlastnostech vína s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením,

- podporování střídmé a zodpovědné konzumace vína a informování o škodlivých účincích konzumace alkoholu v nebezpečné míře,

- provádění akcí na propagaci vína, zejména ve třetích zemích,“.

16) Za článek 125n se vkládá nový oddíl, který zní:

„ODDÍL IB PRAVIDLA TÝKAJÍCÍ SE ORGANIZACÍ PRODUCENTů A MEZIOBOROVÝCH ORGANIZACÍ V ODVěTVÍ VÍNA

Článek 125o Uznávání

1. Členské státy mohou uznat organizace producentů a mezioborové organizace, které podaly žádost o uznání v daném členském státě, která obsahuje tyto údaje:

a) pokud jde o organizace producentů:

i) důkaz, že organizace splňuje požadavky uvedené v článku 122;

ii) důkaz, že má minimální počet členů stanovený daným členským státem;

iii) důkaz, že disponuje minimálním množstvím výrobků, které lze uvést na trh, stanoveným daným členským státem;

iv) důkaz, že je schopna řádně vykonávat své činnosti z hlediska trvání a efektivnosti a o soustředění nabídky;

v) důkaz, že účinně umožňuje svým členům získat technickou pomoc nezbytnou pro využití pěstitelských metod šetrných k životnímu prostředí;

b) pokud jde o mezioborové organizace:

i) důkaz, že organizace splňuje požadavky uvedené v čl. 123 odst. 3;

ii) důkaz, že je subjektem činným v jednom nebo více regionech daného území;

iii) důkaz, že zastupuje významnou část výroby výrobků, na které se vztahuje toto nařízení, nebo obchodu s nimi;

iv) důkaz, že nevyrábí ani nezpracovává produkty odvětví vína ani je neuvádí na trh.

2. Organizace producentů uznané podle nařízení (ES) č. 1493/1999 se považují za uznané organizace producentů podle tohoto článku.

Organizace, které splňují kritéria stanovená v čl. 123 odst. 3 a odst. 1 písm. b) tohoto článku a které byly uznány členskými státy, se považují za uznané mezioborové organizace podle uvedených ustanovení.

3. Ustanovení čl. 125b odst. 2 a čl. 125k odst. 3 se použijí obdobně na organizace producentů a mezioborové organizace v odvětví vína. Roční oznámení podle čl. 125b odst. 2 písm. c) respektive čl. 125k odst. 3 písm. d) se však podávají do 1. března každého roku.“

17) V článku 129 se druhá věta nahrazuje tímto:

„Celní nomenklatura vyplývající z uplatňování tohoto nařízení, včetně případných definicí v přílohách III a XIb, se přejímá do společného celního sazebníku.“.

18) V článku 130 se za písmeno g) vkládá nový bod, který zní:

„ga) vína;“.

19) Za článek 133 se vkládá nový článek, který zní:

„Článek 133a Zvláštní jistota v odvětví vína

1. V případě hroznové šťávy a moštu kódů KN 2009 61, 2009 69 a 2204 30, u nichž použití celní sazby společného celního sazebníku závisí na dovozní ceně výrobku, se skutečná výše této ceny prověřuje buď kontrolou každé zásilky, nebo použitím paušální dovozní hodnoty, kterou vypočítá Komise na základě cenové kotace stejných výrobků v zemích původu.

Je-li vstupní cena dotyčné zásilky uvedená v dovozním prohlášení vyšší než případně použitá paušální dovozní hodnota zvýšená o rozpětí stanovené Komisí, které nesmí překročit paušální hodnotu o více než 10 %, musí být složena jistota ve výši dovozního cla stanoveného na základě paušální dovozní hodnoty.

Není-li vstupní cena dotyčné zásilky uvedena v dovozním prohlášení, závisí použití společného celního sazebníku na paušální dovozní hodnotě nebo na použití příslušných ustanovení celních předpisů, a to za podmínek, jež budou stanoveny Komisí.

2. Pokud se na dovezené výrobky použijí odchylky Rady uvedené v části B odst. 5 nebo části C přílohy XVb, složí dovozci u určených celních úřadů za tyto výrobky jistotu v okamžiku jejich propuštění do volného oběhu. Jistota se uvolní, jakmile dovozce celnímu úřadu členského státu, v němž je výrobek propuštěn do volného oběhu, uspokojivě prokáže, že mošty byly zpracovány na hroznovou šťávu, použity v jiných výrobcích mimo odvětví vína nebo, v případě vinifikace, že byly řádně označeny.“.

20) V čl. 141 odst. 1 se úvodní formulace nahrazuje tímto:

„Dovoz jednoho nebo více produktů v odvětvích obilovin, rýže, cukru, ovoce a zeleniny, výrobků z ovoce a zeleniny, hovězího a telecího masa, mléka a mléčných výrobků, vepřového masa, skopového a kozího masa, vajec, drůbežího masa a banánů a dále hroznové šťávy a hroznového moštu podléhá celní sazbě stanovené v článcích 135 až 140a, aby se vyloučily nebo napravily nepříznivé dopady, které by tento dovoz mohl mít na trh Společenství, jestliže:“.

21) V části III kapitole II oddílu IV se vkládá nový pododdíl V, který zní:

„PODODDÍL V ZVLÁšTNÍ USTANOVENÍ PRO DOVOZ VÍNA

Článek 158a Zvláštní dovozní požadavky pro víno

1. Pokud není stanoveno jinak, zejména v dohodách uzavřených podle článku 300 Smlouvy, použijí se ustanovení části II hlavy II kapitoly I oddílu Ia pododdílu I o označeních původu a zeměpisných označeních a o označování a též čl. 113d odst. 1 tohoto nařízení, na výrobky kódů KN 2009 61, 2009 69 a 2204, které se dovážejí do Společenství.

2. Pokud dohody uzavřené podle článku 300 Smlouvy nestanoví jinak, vyrábějí se výrobky uvedené v odstavci 1 tohoto článku podle enologických postupů a omezení doporučených a zveřejněných OIV nebo povolených Společenstvím podle tohoto nařízení a prováděcích opatření k němu.

3. Při dovozu výrobků uvedených v odstavci 1 je třeba předložit

a) osvědčení dokládající soulad s ustanoveními uvedenými v odstavcích 1 a 2 vystavené v zemi, ze které výrobek pochází, příslušným subjektem, který je uveden na seznamu zveřejněném Komisí;

b) zprávu o výsledku rozboru vypracovanou subjektem nebo útvarem pověřeným zemí, z níž výrobek pochází, je-li výrobek určen k přímé lidské spotřebě.

4. Komise přijme prováděcí pravidla k tomuto článku.“.

22) V čl. 160 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Pokud je trh Společenství narušen režimem aktivního zušlechťovacího styku nebo pokud hrozí, že by jím mohl být narušen, může Komise na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu zcela nebo částečně pozastavit používání režimu aktivního zušlechťovacího styku pro produkty odvětví obilovin, rýže, cukru, olivového oleje a stolních oliv, ovoce a zeleniny, výrobků z ovoce a zeleniny, vína, hovězího a telecího masa, mléka a mléčných výrobků, vepřového masa, skopového a kozího masa, vajec, drůbežího masa a zemědělského lihu. Pokud Komise obdrží od některého členského státu žádost, přijme příslušné rozhodnutí do pěti pracovních dnů od jejího obdržení.“.

23) V článku 161 se za bod db) vkládá nový bod, který zní:

„dc) vína;“.

24) V čl. 174 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Pokud je trh Společenství narušen režimem pasivního zušlechťovacího styku nebo pokud hrozí, že by jím mohl být narušen, může Komise na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu zcela nebo částečně pozastavit používání režimu pasivního zušlechťovacího styku pro produkty odvětví obilovin, rýže, ovoce a zeleniny, výrobků z ovoce a zeleniny, vína, hovězího a telecího masa, vepřového masa, skopového a kozího masa a drůbežího masa. Pokud Komise obdrží od některého členského státu žádost, přijme příslušné rozhodnutí do pěti pracovních dnů od jejího obdržení.“.

25) Článek 175 se nahrazuje tímto:

„Článek 175 Použití článků 81 až 86 Smlouvy

Není-li v tomto nařízení stanoveno jinak, použijí se články 81 až 86 Smlouvy a předpisy přijaté k jejich provedení s výhradou článků 176 a 177 tohoto nařízení, na všechny dohody, rozhodnutí a jednání uvedené v čl. 81 odst. 1 a článku 82 Smlouvy, které se týkají produkce produktů, na něž se vztahuje toto nařízení, a obchodu s nimi.“.

26) Článek 180 se mění takto:

a) první odstavec se nahrazuje tímto:

„Články 87, 88 a 89 Smlouvy se vztahují na produkci produktů uvedených v článku 1 a na obchodování s nimi.“

b) ve druhém odstavci se za „182“ vkládá toto:

„a 182a, části II hlavy I kapitoly III oddílu IVa pododdílu III a části II hlavy I kapitoly IV oddílu IVb“.

27) Za článek 182 se vkládá nový článek, který zní:

„Článek 182a Vnitrostátní podpora pro nouzovou destilaci

1. Počínaje dnem 1. srpna 2012 mohou členské státy poskytnout vnitrostátní podporu výrobcům vína pro dobrovolnou nebo povinnou destilaci vína v odůvodněných případech nouze.

2. Podpora uvedená v odstavci 1 musí být přiměřená a umožnit řešení této nouze.

3. Celková částka podpory, která je v členském státě k dispozici pro jakýkoli daný rok v rámci takové podpory, nesmí přesáhnout 15 % celkově dostupných finančních prostředků na členský stát stanovených v příloze Xb pro tento rok.

4. Členské státy, které chtějí využít podpory uvedené v odstavci 1, předloží Komisi řádně odůvodněné oznámení. Komise rozhodne o tom, zda je toto opatření povoleno a je možné podporu poskytnout.

5. Alkohol získaný destilací podle odstavce 1 se použije výhradně pro průmyslové nebo energetické účely, aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže.

6. Komise může přijmout prováděcí pravidla k tomuto článku.“.

28) V článku 184 se vkládají nové body, které zní:

„7) do 31. prosince 2011 Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění propagačních opatření v odvětví vína podle článku 103p;

8) do konce roku 2012 zprávu o odvětví vína, která zejména zohlední zkušenosti získané s prováděním reformy.“.

29) Za článek 185 se vkládají nové články, které zní:

„Článek 185a Registr vinic a soupis

1. Členské státy vedou registr vinic s aktuálními informacemi o produkčním potenciálu.

2. Na členské státy, jejichž celková plocha vinic osázených moštovými odrůdami, které lze zatřídit podle čl. 120a odst. 2, nepřesahuje 500 hektarů, se povinnost uvedená v odstavci 1 nevztahuje.

3. Členské státy, které ve svých programech podpory stanoví opatření na „restrukturalizaci a přeměnu vinic“ podle článku 103q, předloží Komisi každoročně do 1. března na základě registru vinic aktualizovaný soupis produkčního potenciálu.

4. Komise přijme prováděcí pravidla k registru vinic a soupisu, zejména s ohledem na jejich využití při sledování a kontrole produkčního potenciálu a při měření ploch.

Komise může kdykoli po 1. lednu 2016 rozhodnout, že se odstavce 1 až 3 již nebudou uplatňovat.

Článek 185b Povinná prohlášení v odvětví vína

1. Producenti moštových hroznů a výrobci moštu a vína každoročně podávají příslušným vnitrostátním orgánům prohlášení o množství produktů z poslední sklizně.

2. Členské státy mohou požadovat od obchodníků s moštovými hrozny, aby každoročně podávali prohlášení o množství z poslední sklizně, které bylo uvedeno na trh.

3. Výrobci moštu a vína a obchodníci s výjimkou maloobchodníků podávají každoročně příslušným vnitrostátním orgánům prohlášení o svých zásobách moštu a vína, ať už tyto zásoby pocházejí ze sklizně běžného roku nebo z dřívějších sklizní. Mošty a vína dovezené ze třetích zemí se vykazují samostatně.

4. Komise může přijmout prováděcí pravidla k tomuto článku, která mohou zahrnovat zejména sankce v případě nesplnění ohlašovací povinnosti.“

Článek 185c Průvodní doklady a evidence v odvětví vína

1. Výrobky v odvětví vína se uvádějí do oběhu uvnitř Společenství pouze s úředně schváleným průvodním dokladem.

2. Fyzické či právnické osoby a jejich seskupení, které za účelem výkonu svého povolání mají v držení výrobky v odvětví vína, především výrobci, stáčírny a zpracovatelé, jakož i obchodníci určení Komisí, musí vést o uvedených výrobcích evidenci zaznamenávající vstupy a výstupy těchto výrobků.

3. Komise může přijmout prováděcí pravidla k tomuto článku.“

Článek 185d Určení příslušných vnitrostátních orgánů pro odvětví vína

1. Aniž jsou dotčena jakákoli jiná ustanovení tohoto nařízení o určení příslušných vnitrostátních orgánů, určí členské státy jeden nebo více orgánů příslušných pro zajišťování souladu s předpisy Společenství v odvětví vína. Určí zejména laboratoře pověřené prováděním oficiálních rozborů v odvětví vína. Tyto určené laboratoře musí splňovat kritéria pro provoz zkušebních laboratoří stanovená v ISO/IEC 17025.

2. Členské státy sdělí Komisi názvy a adresy orgánů a laboratoří uvedených v odstavci 1. Komise tyto informace zveřejní, a to bez pomoci výboru podle čl. 195 odst. 1.“.

30) Za článek 188 se vkládá nový článek, který zní:

„Článek 188a Podávání zpráv a hodnocení v odvětví vína

1. Pokud jde o protiprávní výsadbu provedenou po 31. srpnu 1998 uvedenou v článku 85a, členské státy sdělí Komisi každoročně do 1. března plochy vinic osázené bez příslušného práva na výsadbu po 31. srpnu 1998 a plochy vyklučené v souladu s odstavcem 1 uvedeného článku.

2. Pokud jde o povinnou legalizaci protiprávní výsadby provedené před 1. zářím 1998 uvedenou v článku 85b, členské státy oznámí Komisi do 1. března každého příslušného roku

a) plochy vinic osázené bez příslušného práva na výsadbu před 1. zářím 1998;

b) plochy legalizované v souladu s odstavcem 1 uvedeného článku, poplatky uvedené v uvedeném odstavci a průměrnou hodnotu regionálních práv na výsadbu podle odstavce 2 uvedeného článku.

Členské státy sdělí Komisi plochy vyklučené v souladu s čl. 85b odst. 4 prvním pododstavcem poprvé do 1. března 2010.

Ukončením přechodného zákazu nových výsadeb dne 31. prosince 2015 podle čl. 85g odst. 1 nejsou dotčeny povinnosti stanovené v tomto odstavci.

3. Pokud jde o žádosti o podporu v rámci režimu klučení stanoveného v části II hlavě I kapitole III oddílu IVa pododdílu III, členské státy oznámí Komisi každoročně do 1. března schválené žádosti rozdělené podle oblastí a výnosů a celkovou částku prémií za klučení vyplacených v jednotlivých oblastech.

Každoročně do 1. prosince oznámí členské státy Komisi za předcházející hospodářský rok

a) vyklučené plochy rozdělené podle oblastí a výnosů a

b) celkovou částku prémií za klučení vyplacených v jednotlivých oblastech.

4. Pokud jde o výjimky z podmínek způsobilosti pro účast na režimu klučení podle článku 85u, členské státy, které zvolí možnost uvedenou v odstavcích 4 až 6 uvedeného článku, sdělí Komisi v souvislosti s opatřením klučení, jež se má provést, každoročně do 1. srpna

a) plochy prohlášené za nezpůsobilé a

b) odůvodnění nezpůsobilosti v souladu s čl. 85u odst. 4 a 5.

5. Členské státy předloží Komisi poprvé do 1. března 2010 a dále každoročně do 1. března zprávu o provádění opatření stanovených ve svých programech podpory podle části II hlavy I kapitoly IV oddílu IVb během předešlého rozpočtového roku.

V těchto zprávách se uvádí a popisují opatření, na která se poskytla pomoc Společenství v rámci programů podpory, a zejména podrobnosti o provádění propagačních opatření podle článku 103p.

6. Členské státy předloží Komisi do 1. března 2011 a podruhé do 1. března 2014 hodnocení nákladů a přínosů programů podpory a uvedou, jak lze zvýšit jejich účinnost.

7. Komise přijme prováděcí pravidla k tomuto článku.“.

31) Za článek 190 se vkládá nový článek, který zní:

„Článek 190a Převod finančních prostředků dostupných v odvětví vína na rozvoj venkova

1. Prostředky uvedené v odstavci 2, které vycházejí z historických výdajů podle nařízení (ES) č. 1493/1999 na intervenční opatření zaměřená na regulaci zemědělských trhů podle čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1290/2005, budou dostupné jako dodatečné prostředky Společenství na opatření ve vinařských oblastech v rámci programování rozvoje venkova podle nařízení (ES) č. 1698/2005.

2. Pro jednotlivé kalendářní roky jsou k dispozici tyto částky:

- 2009: 40,5 milionů EUR,

- 2010: 80,9 milionů EUR,

- od roku 2011: 121,4 milionů EUR.

3. Částky uvedené v odstavci 2 se rozdělují mezi dotyčné členské státy v souladu s přílohou Xb.“.

32) V článku 194 se vkládá nový odstavec, který zní:

„Komise může rovněž stanovit pravidla pro zajištění jednotného používání předpisů Společenství stanovených v tomto nařízení, a zejména v odvětví vína. Tato pravidla se mohou týkat zejména kontrol a pravidel upravujících zvláštní finanční postupy za účelem zlepšení kontrol.“.

33) Za článek 194 se vkládá nový článek, který zní:

„Článek 194a Slučitelnost s integrovaným administrativním a kontrolním systémem

Pro účely uplatňování tohoto nařízení v odvětví vína zajistí členské státy, aby správní a kontrolní postupy podle prvního a třetího odstavce článku 194, které se týkají ploch, byly v souladu s integrovaným administrativním a kontrolním systémem (IACS), pokud jde o

a) počítačovou databázi;

b) systém identifikace zemědělských pozemků uvedený v čl. 20 odst. 1 nařízení (ES) č. 1782/2003;

c) správní kontroly.

Tyto postupy bez problémů nebo konfliktů umožní společné používání systému IACS nebo výměnu údajů s tímto systémem.“.

34) Článek 195 se mění takto:

a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Komisi je nápomocen Řídící výbor pro společnou organizaci zemědělských trhů (dále jen „řídící výbor“).“;

b) vkládají se nové odstavce, které zní:

„3. Komisi je dále nápomocen regulativní výbor.

4. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.“.

35) Článek 196 se nahrazuje tímto:

„Článek 196 Organizace řídícího výboru

Při organizaci zasedání řídícího výboru uvedeného v čl. 195 odst. 1 je třeba zohlednit zejména rozsah jeho povinností, specifickou povahu projednávané otázky a nezbytnost využití příslušných odborných znalostí.“.

36) Za článek 203a se vkládá nový článek, který zní:

„Článek 203b Přechodná pravidla v odvětví vína

„Komise může přijmout opatření nezbytná pro plynulý přechod od ustanovení nařízení (ES) č. 1493/1999 a (ES) č. 479/2008 k ustanovením tohoto nařízení.“.

37) Přílohy se mění takto:

a) V příloze III se za část III vkládá nová část IIIa, jejíž text je uveden v příloze I tohoto nařízení.

b) Za přílohu X se vkládají přílohy Xb, Xc, Xd a Xe, jejichž text je uveden v příloze II tohoto nařízení.

c) Za přílohu XIa se vkládají přílohy XIb až XId, jejichž text je uveden v příloze III tohoto nařízení;

d) Za přílohu XV se vkládají přílohy XVa a XVb, jejichž text je uveden v příloze IV tohoto nařízení;

e) V příloze XXII se vkládá bod 47, jehož text je uveden v příloze V tohoto nařízení.

Článek 2 Změna nařízení (ES) č. 1184/2006

Článek 1 nařízení (ES) č. 1184/2006 se nahrazuje tímto:

„Článek 1

Toto nařízení stanoví pravidla pro použití článků 81 až 86 a některých ustanovení článku 88 Smlouvy na produkci produktů uvedených v příloze I Smlouvy nebo obchod s nimi, s výjimkou produktů, na něž se vztahuje nařízení Rady (ES) č. 1234/2007*.

_____________________

* Úř. věst. L 299, 16.11.2007.“.

Článek 3 Zrušení a přechodné prodloužení použitelnosti

1. S výhradou odstavce 2 se zrušuje nařízení (ES) č. 479/2008.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na nařízení (ES) č. 1234/2007 v souladu s příslušnou srovnávací tabulkou uvedenou v příloze XXII uvedeného nařízení.

2. Ustanovení čl. 128 odst. 3 nařízení (ES) č. 479/2008 se nadále použije na opatření stanovená v uvedeném odstavci a za podmínek stanovených v uvedeném odstavci.

Článek 4 Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

Použije se ode dne 1. srpna 2009.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne …

Za Radu

předseda / předsedkyně

PŘÍLOHA I

„ Část IIIa: Definice týkající se odvětví vína

V souvislosti s révou

1. „Vyklučením“ se rozumí úplné odstranění všech révových keřů, které se nacházejí na ploše vinice.

2. „Výsadbou“ se rozumí definitivní vysazení štěpované nebo neštěpované révy či jejích částí za účelem produkce hroznů nebo založení porostu za účelem produkce roubů.

3. „Přeštěpováním“ se rozumí štěpování révového keře, na kterém již dříve bylo štěpování provedeno.

V souvislosti s výrobou

4. „Čerstvými vinnými hrozny“ se rozumějí zralé nebo mírně zaschlé plody révy používané k výrobě vína, které mohou být běžným zpracovatelským postupem rozdrceny nebo lisovány a které mohou spontánně alkoholově kvasit.

5. „Hroznovým moštem z čerstvých vinných hroznů, jehož kvašení bylo zastaveno přidáním alkoholu,“ se rozumí výrobek, který

a) vykazuje skutečný obsah alkoholu nejméně 12 % objemových a nejvýše 15 % objemových;

b) byl získán přidáním do nezkvašeného hroznového moštu o přirozeném obsahu alkoholu nejméně 8,5 % objemových pocházejícího výhradně z moštových odrůd, které lze zatřídit podle čl. 120a odst. 2,

i) buď neutrálního alkoholu vinného původu, včetně alkoholu získaného destilací sušených hroznů se skutečným obsahem alkoholu nejméně 96 % objemových;

ii) nebo nerektifikovaného výrobku získaného destilací vína, který vykazuje skutečný obsah alkoholu nejméně 52 % objemových a nejvýše 80 % objemových.

6. „Hroznovou šťávou“ se rozumí tekutý, nezkvašený, ale zkvasitelný výrobek, který

a) je získán přiměřeným zpracováním, které jej činí vhodným ke spotřebě v nezměněném stavu;

b) je získán z čerstvých vinných hroznů nebo z hroznového moštu nebo zředěním. Pokud je získán zředěním, musí se jednat o zředění zahuštěného hroznového moštu nebo moštového koncentrátu.

Skutečný obsah alkoholu v hroznové šťávě nesmí překročit 1 % objemové.

7. „Moštovým koncentrátem“ se rozumí nekaramelizovaná hroznová šťáva získaná částečným odstraněním vody z hroznové šťávy libovolnou povolenou metodou s výjimkou přímého ohně tak, že při teplotě 20°C není při užití stanovené metody údaj odečtený na refraktometru nižší než 50,9 %.

Skutečný obsah alkoholu v moštovém koncentrátu nesmí překročit 1 % objemové.

8. „Vinným kalem“ se rozumějí

a) zbytky, které se usazují v nádobách obsahujících víno po kvašení, během skladování či po povoleném ošetření;

b) zbytky vzniklé filtrací nebo odstředěním výrobku uvedeného v písmenu a);

c) zbytky, které se usazují v nádobách obsahujících hroznový mošt během skladování či po povoleném ošetření;

d) zbytky vzniklé filtrací nebo odstředěním výrobku uvedeného v písmenu c).

9. „Výlisky z hroznů“ nebo „matolinami“ se rozumí zkvašený nebo nezkvašený zbytek po lisování čerstvých vinných hroznů.

10. „Matolinovým vínem“ se rozumí výrobek, který se získává

a) kvašením neošetřených matolin nasáklých vodou;

b) vyluhováním prokvašených matolin ve vodě.

11. „Alkoholizovaným vínem pro destilaci“ se rozumí výrobek, který

a) vykazuje skutečný obsah alkoholu nejméně 18 % objemových a nejvýše 24 % objemových;

b) se získává výhradně tím, že se do vína bez zbytkového cukru přidá nerektifikovaný výrobek pocházející z destilace vína se skutečným obsahem alkoholu nejvýše 86 % objemových;

c) vykazuje obsah těkavých kyselin vyjádřený jako kyselina octová nejvýše 1,5 gramů na litr.

12. „Kupáží“ se rozumí

a) hroznový mošt;

b) víno;

c) směs hroznových moštů nebo vín s různými vlastnostmi,

které jsou určeny k výrobě určitého druhu šumivých vín.

Obsah alkoholu

13. „Skutečným obsahem alkoholu v procentech objemových“ se rozumí počet objemových jednotek čistého alkoholu ve 100 objemových jednotkách daného výrobku při teplotě 20°C.

14. „Možným obsahem alkoholu v procentech objemových“ se rozumí počet objemových jednotek čistého alkoholu při 20°C, které mohou vzniknout úplným zkvašením cukrů obsažených ve 100 objemových jednotkách daného výrobku při této teplotě.

15. „Celkovým obsahem alkoholu v procentech objemových“ se rozumí součet skutečného a možného obsahu alkoholu v procentech objemových.

16. „Přirozeným obsahem alkoholu v procentech objemových“ se rozumí celkový objemový obsah alkoholu daného výrobku před jakýmkoli obohacením.

17. „Skutečným obsahem alkoholu v procentech hmotnostních“ se rozumí počet kilogramů čistého alkoholu obsažených ve 100 kilogramech výrobku.

18. „Možným obsahem alkoholu v procentech hmotnostních“ se rozumí počet kilogramů čistého alkoholu, který může vzniknout úplným zkvašením cukrů obsažených ve 100 kilogramech výrobku.

19. „Celkovým obsahem alkoholu v procentech hmotnostních“ se rozumí součet skutečného a možného obsahu alkoholu v procentech hmotnostních.“

PŘÍLOHA II

„ PŘÍLOHA Xb Rozpočet na programy podpory(podle čl. 103n odst. 1)

v 1 000 EUR |

Rozpočtový rok | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | Od roku 2014 |

BG | 15 608 | 21 234 | 22 022 | 27 077 | 26 742 | 26 762 |

CZ | 2 979 | 4 076 | 4 217 | 5 217 | 5 151 | 5 155 |

DE | 22 891 | 30 963 | 32 190 | 39 341 | 38 867 | 38 895 |

EL | 14 286 | 19 167 | 19 840 | 24 237 | 23 945 | 23 963 |

ES | 213 820 | 284 219 | 279 038 | 358 000 | 352 774 | 353 081 |

FR | 171 909 | 226 814 | 224 055 | 284 299 | 280 311 | 280 545 |

IT* | 238 223 | 298 263 | 294 135 | 341 174 | 336 736 | 336 997 |

CY | 2 749 | 3 704 | 3 801 | 4 689 | 4 643 | 4 646 |

LT | 30 | 37 | 45 | 45 | 45 | 45 |

LU | 344 | 467 | 485 | 595 | 587 | 588 |

HU | 16 816 | 23 014 | 23 809 | 29 455 | 29 081 | 29 103 |

MT | 232 | 318 | 329 | 407 | 401 | 402 |

AT | 8 038 | 10 888 | 11 313 | 13 846 | 13 678 | 13 688 |

PT | 37 802 | 51 627 | 53 457 | 65 989 | 65 160 | 65 208 |

RO | 42 100 | 42 100 | 42 100 | 42 100 | 42 100 | 42 100 |

SI | 3 522 | 4 820 | 4 987 | 6 169 | 6 091 | 6 095 |

SK | 2 938 | 4 022 | 4 160 | 5 147 | 5 082 | 5 085 |

UK | 160 | 221 | 227 | 284 | 280 | 280 |

* Vnitrostátní stropy v příloze VIII nařízení (ES) č. 1782/2003 pro Itálii se pro roky 2009 a 2010 sníží o 20 milionů EUR a tyto částky jsou zahrnuty v částkách rozpočtu Itálie na roky 2009, 2010 a 2011 podle této tabulky.

PŘÍLOHA Xc Rozpočtové prostředky pro rozvoj venkova (podle čl. 190a odst. 3)

v 1 000 EUR |

Rozpočtový rok | 2009 | 2010 | Od roku 2011 |

BG | – | – | – |

CZ | – | – | – |

DE | – | – | – |

EL | – | – | – |

ES | 15 491 | 30 950 | 46 441 |

FR | 11 849 | 23 663 | 35 512 |

IT | 13 160 | 26 287 | 39 447 |

CY | – | – | – |

LT | – | – | – |

LU | – | – | – |

HU | – | – | – |

MT | – | – | – |

AT | – | – | – |

PT | – | – | – |

RO | – | – | – |

SI | – | – | – |

SK | – | – | – |

UK | – | – | – |

„

PŘÍLOHA Xd Rozpočet pro režim klučení

Rozpočet, který je k dispozici pro režim klučení podle čl. 85s odst. 3, činí

a) na hospodářský rok 2008/09 (rozpočtový rok 2009): 464 milionů EUR;

b) na hospodářský rok 2009/10 (rozpočtový rok 2010): 334 milionů EUR;

c) na hospodářský rok 2010/11 (rozpočtový rok 2011): 276 milionů EUR.

PŘÍLOHA Xe Plochy, které mohou členské státy prohlásit za nezpůsobilé pro režim klučení (uvedené v čl. 85u odst. 1, 2 a 5)

v ha |

Členský stát | Celková plocha vinic | Plochy uvedené v čl. 85u odst. 5 |

BG | 135 760 | 4 073 |

CZ | 19 081 | 572 |

DE | 102 432 | 3 073 |

EL | 69 907 | 2 097 |

ES | 1 099 765 | 32 993 |

FR | 879 859 | 26 396 |

IT | 730 439 | 21 913 |

CY | 15 023 | 451 |

LU | 1 299 | 39 |

HU | 85 260 | 2 558 |

MT | 910 | 27 |

AT | 50 681 | 1 520 |

PT | 238 831 | 7 165 |

RO | 178 101 | 5 343 |

SI | 16 704 | 501 |

SK | 21 531 | 646 |

“

PŘÍLOHA III

„ PŘÍLOHA XIb Druhy výrobků z révy vinné

1. Víno

Vínem se rozumí výrobek, který byl získán výhradně úplným nebo částečným alkoholovým kvašením čerstvých, rozdrcených nebo nerozdrcených vinných hroznů nebo hroznového moštu.

Víno

a) po případném použití postupů uvedených v části B přílohy XVa vykazuje skutečný obsah alkoholu nejméně 8,5 % objemových, jestliže bylo získáno výhradně z hroznů sklizených ve vinařských zónách A a B podle dodatku této přílohy, a nejméně 9 % objemových v ostatních vinařských zónách;

b) odchylně od jinak použitelného minimálního skutečného obsahu alkoholu, má-li chráněné označení původu nebo zeměpisné označení, vykazuje po případném použití postupů uvedených v části B přílohy XVa skutečný obsah alkoholu nejméně 4,5 % objemových;

c) vykazuje celkový obsah alkoholu nejvýše 15 % objemových. Odchylně však

- horní mez pro celkový obsah alkoholu může dosáhnout 20 % objemových u vín z některých vinařských oblastí ve Společenství, které určí Komise postupem podle čl. 195 odst. 4, vyrobených bez jakéhokoli obohacení,

- horní mez pro celkový obsah alkoholu může překročit 15 % objemových u vín s chráněným označením původu vyrobených bez jakéhokoli obohacení;

d) vykazuje celkový obsah kyselin, vyjádřený jako kyselina vinná, nejméně 3,5 gramu na litr nebo 46,6 miliekvivalentů na litr, s výhradou odchylek , jež mohou být přijaty Komisí postupem podle čl. 195 odst. 4.

„Retsinou“ se rozumí víno, které bylo vyrobeno výhradně na zeměpisném území Řecka z hroznového moštu ošetřeného pryskyřicí z borovice halepské ( Pinus halepensis Mill.). Tuto pryskyřici lze užít pouze k výrobě vína „Retsina“ za podmínek stanovených v platných řeckých předpisech.

Odchylně od písmene b) se „Tokaji eszencia“ a „Tokajská esencia“ považují za víno.

2. Mladé víno v procesu kvašení

Mladé víno v procesu kvašení je výrobek, jehož alkoholové kvašení ještě není ukončeno a které ještě není odděleno od kalů.

3. Likérové víno

Likérové víno je výrobek,

a) který vykazuje skutečný obsah alkoholu nejméně 15 % objemových a nejvýše 22 % objemových;

b) který vykazuje celkový obsah alkoholu nejméně 17,5 % objemových, kromě některých likérových vín s označením původu nebo se zeměpisným označením, jež jsou uvedena na seznamu sestaveném Komisí postupem podle čl. 195 odst. 4;

c) který se získává

- z částečně zkvašeného hroznového moštu,

- z vína,

- ze směsi výše uvedených výrobků, nebo

- z hroznového moštu nebo ze směsi tohoto výrobku s vínem, pokud jde o likérová vína, která určí Komise postupem podle čl. 195 odst. 4, s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením;

d) který vykazuje původní přirozený obsah alkoholu nejméně 12 % objemových, kromě některých likérových vín s označením původu nebo chráněným zeměpisným označením, jež jsou uvedena na seznamu sestaveném Komisí postupem podle čl. 195 odst. 4;

e) do kterého byl přidán

i) samostatně nebo ve směsi

- neutrální alkohol vinného původu, včetně alkoholu získaného destilací sušených hroznů, se skutečným obsahem alkoholu nejméně 96 % objemových,

- destilát z vína nebo sušených hroznů se skutečným obsahem alkoholu nejméně 52 % objemových a nejvýše 86 % objemových;

ii) případně spolu s jedním nebo více z těchto výrobků:

- zahuštěný hroznový mošt,

- směs některého z výrobků uvedených v písm. e) bodě i) s hroznovým moštem uvedeným v písm. c) první a čtvrté odrážce;

f) do kterého byly pro některá likérová vína s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením, jež jsou uvedena na seznamu sestaveném Komisí postupem podle čl. 195 odst. 4, odchylně od písmene e) přidány

i) buď výrobky uvedené v písm. e) bodě i), samostatně nebo ve směsi;

ii) nebo jeden či více z těchto výrobků:

- alkohol z vína nebo sušených hroznů se skutečným obsahem alkoholu nejméně 95 % objemových a nejvýše 96 % objemových,

- vínovice nebo matolinová pálenka se skutečným obsahem alkoholu nejméně 52 % a nejvýše 86 % objemových,

- destilát ze sušených hroznů se skutečným obsahem alkoholu nejméně 52 % objemových a nižším než 94,5 % objemových;

iii) a případně jeden nebo více z těchto výrobků:

- částečně zkvašený hroznový mošt ze zaschlých vinných hroznů,

- zahuštěný hroznový mošt získaný působením přímého ohně, který, s výjimkou použití tohoto postupu, odpovídá definici zahuštěného hroznového moštu,

- zahuštěný hroznový mošt,

- směs některého z výrobků uvedených v písm. f) bodě ii) s hroznovým moštem uvedeným v písm. c) první a čtvrté odrážce.

4. Šumivé víno

Šumivé víno je výrobek,

a) který se získává prvotním nebo druhotným alkoholovým kvašením

- z čerstvých vinných hroznů,

- z hroznového moštu,

- z vína;

b) který se při otevření nádoby vyznačuje unikáním oxidu uhličitého pocházejícího výhradně z kvašení;

c) který v uzavřené nádobě při teplotě 20 °C vykazuje přetlak nejméně 3 bary způsobený rozpuštěným oxidem uhličitým;

d) u kterého kupáže určené k jeho výrobě vykazují celkový obsah alkoholu nejméně 8,5 % objemových.

5. Jakostní šumivé víno

Jakostní šumivé víno je výrobek,

a) který se získává prvotním nebo druhotným alkoholovým kvašením

- z čerstvých vinných hroznů,

- z hroznového moštu,

- z vína;

b) který se při otevření nádoby vyznačuje unikáním oxidu uhličitého pocházejícího výhradně z kvašení;

c) který v uzavřené nádobě při teplotě 20 °C vykazuje přetlak nejméně 3,5 baru způsobený rozpuštěným oxidem uhličitým;

d) u kterého kupáže určené k jeho výrobě vykazují celkový obsah alkoholu nejméně 9 % objemových.

6. Jakostní aromatické šumivé víno

Jakostní aromatické šumivé víno je jakostní šumivé víno, které

a) se získává tak, že se pro kupáž použije pouze hroznový mošt nebo částečně zkvašený hroznový mošt, který je získán ze zvláštních moštových odrůd uvedených na seznamu vypracovaném Komisí postupem podle čl. 195 odst. 4. Jakostní aromatická šumivá vína, při jejichž tradiční výrobě se pro kupáž použije víno, určí Komise postupem podle čl. 195 odst. 4;

b) v uzavřené nádobě při teplotě 20 °C vykazuje přetlak nejméně 3 bary způsobený rozpuštěným oxidem uhličitým;

c) vykazuje skutečný obsah alkoholu nejméně 6 % objemových;

d) vykazuje celkový obsah alkoholu nejméně 10 % objemových.

Zvláštní pravidla týkající se dalších doplňkových vlastností nebo podmínek výroby a oběhu přijímá Komise postupem podle čl. 195 odst. 4.

7. Šumivé víno dosycené oxidem uhličitým

Šumivé víno dosycené oxidem uhličitým je výrobek, který

a) se získává z vína bez chráněného označení původu nebo zeměpisného označení;

b) se při otevření nádoby vyznačuje unikáním oxidu uhličitého, který do něj byl zcela či částečně dodán;

c) v uzavřené nádobě při teplotě 20 °C vykazuje přetlak nejméně 3 bary způsobený rozpuštěným oxidem uhličitým.

8. Perlivé víno

Perlivé víno je výrobek, který

a) se získává z vína, které vykazuje celkový obsah alkoholu nejméně 9 % objemových;

b) vykazuje skutečný obsah alkoholu nejméně 7 % objemových;

c) v uzavřené nádobě při 20 °C vykazuje přetlak nejméně 1 bar a nejvýše 2,5 baru způsobený rozpuštěným endogenním oxidem uhličitým;

d) je plněn do nádob o objemu nejvýše 60 litrů.

9. Perlivé víno dosycené oxidem uhličitým

Perlivé víno dosycené oxidem uhličitým je výrobek, který

a) se získává z vína;

b) vykazuje skutečný obsah alkoholu nejméně 7 % objemových a celkový obsah alkoholu nejméně 9 % objemových;

c) v uzavřené nádobě při 20 °C vykazuje přetlak nejméně 1 bar a nejvýše 2,5 baru způsobený rozpuštěným oxidem uhličitým, který byl zcela či částečně dodán;

d) je plněn do nádob o objemu nejvýše 60 litrů.

10. Hroznový mošt

Hroznový mošt je tekutý výrobek získaný přirozenou cestou nebo fyzikálním postupem z čerstvých vinných hroznů. Skutečný obsah alkoholu v hroznovém moštu nesmí překročit 1 % objemové.

11. Částečně zkvašený hroznový mošt

Částečně zkvašený hroznový mošt je výrobek získaný kvašením hroznového moštu se skutečným obsahem alkoholu vyšším než 1 % objemové a nižším než tři pětiny celkového obsahu alkoholu v procentech objemových.

12. Částečně zkvašený hroznový mošt ze zaschlých vinných hroznů

Částečně zkvašený hroznový mošt ze zaschlých vinných hroznů je výrobek získaný částečným zkvašením hroznového moštu ze zaschlých vinných hroznů s celkovým obsahem cukru před kvašením nejméně 272 gramů na litr, jehož přirozený a skutečný obsah alkoholu není nižší než 8 % objemových. Některá vína určená Komisí postupem podle čl. 195 odst. 4, která splňují tyto požadavky, se však nepovažují za částečně zkvašený hroznový mošt ze zaschlých vinných hroznů.

13. Zahuštěný hroznový mošt

Zahuštěný hroznový mošt je nekaramelizovaný hroznový mošt, který se získává částečným odstraněním vody z hroznového moštu libovolnou povolenou metodou, s výjimkou přímého ohně, tak, že při teplotě 20 °C není při použití metody stanovené v souladu s článkem 120g údaj odečtený na refraktometru nižší než 50,9 %.

Skutečný obsah alkoholu v zahuštěném hroznovém moštu nesmí překročit 1 % objemové.

14. Rektifikovaný moštový koncentrát

Rektifikovaný moštový koncentrát je tekutý nekaramelizovaný výrobek, který

a) se získává částečným odstraněním vody z hroznového moštu libovolnou povolenou metodou, s výjimkou přímého ohně, tak, že při teplotě 20 °C není při použití metody stanovené v souladu s článkem 120g údaj odečtený na refraktometru nižší než 61,7 %;

b) byl podroben povolenému ošetření, jehož účelem bylo odkyselení a odstranění jiných složek než cukru;

c) vykazuje tyto vlastnosti:

- hodnota pH nejvýše 5 při 25 °Brix,

- optická hustota nejvýše 0,100 při 425 nm a tloušťce 1 cm při koncentraci hroznového moštu 25 °Brix,

- obsah sacharózy, který nelze stanovenou metodou rozboru zjistit,

- Folin-Ciocalteuův index nejvýše 6,00 při 25 °Brix,

- obsah titrovatelných kyselin nejvýše 15 miliekvivalentů na kilogram celkového cukru,

- obsah oxidu siřičitého nejvýše 25 miligramů na kilogram celkového cukru,

- celkový obsah kationtů nejvýše 8 miliekvivalentů na kilogram celkového cukru,

- vodivost při 25 °Brix a při 20 °C nejvýše 120 µS/cm,

- obsah hydroxymethylfurfuralu nejvýše 25 miligramů veškerých cukrů na kilogram,

- přítomnost mesoinositolu.

Skutečný obsah alkoholu v rektifikovaném moštovém koncentrátu nesmí překročit 1 % objemové.

15. Víno ze zaschlých hroznů

Víno ze zaschlých hroznů je výrobek, který

a) byl bez obohacování vyroben z vinných hroznů ponechaných na slunci nebo ve stínu za účelem částečného odstranění vody;

b) vykazuje celkový obsah alkoholu nejméně 16 % objemových a skutečný obsah alkoholu nejméně 9 % objemových;

c) vykazuje přirozený obsah alkoholu nejméně 16 % objemových (nebo 272 gramů cukru na litr).

16. Víno z přezrálých hroznů

Víno z přezrálých hroznů je výrobek, který

a) se vyrábí bez obohacování;

b) vykazuje přirozený obsah alkoholu vyšší než 15 % objemových;

c) vykazuje celkový obsah alkoholu nejméně 15 % objemových a skutečný obsah alkoholu nejméně 12 % objemových.

Členské státy mohou stanovit dobu zrání tohoto výrobku.

17. Vinný ocet

Vinný ocet je ocet, který

a) se získává výhradně octovým kvašením vína;

b) vykazuje celkový obsah kyselin vyjádřený jako kyselina octová nejméně 60 gramů na litr.

DODATEK PŘÍLOHY XIb Vinařské zóny

Vinařské zóny jsou tyto:

1. Vinařská zóna A zahrnuje:

a) v Německu: plochy vinic nezahrnuté ve vinařské zóně B;

b) v Lucembursku: vinařskou oblast Lucembursko;

c) v Belgii, Dánsku, Irsku, Nizozemsku, Polsku, Švédsku a Spojeném království: vinařské oblasti těchto zemí;

d) v České republice: vinařskou oblast Čechy.

2. Vinařská zóna B zahrnuje:

a) v Německu plochy vinic ve stanovené pěstitelské oblasti Bádensko;

b) ve Francii plochy vinic v departementech neuvedených v této příloze a v těchto departementech:

- Alsasko: Bas-Rhin, Haut-Rhin,

- Lotrinsko: Meurthe-et-Moselle, Meuse, Moselle, Vosges,

- Champagne: Aisne, Aube, Marne, Haute-Marne, Seine-et-Marne,

- Jura: Ain, Doubs, Jura, Haute-Saône,

- Savojsko: Savoie, Haute-Savoie, Isère (obec Chapareillan),

- Val de Loire: Cher, Deux-Sèvres, Indre, Indre-et-Loire, Loir-et-Cher, Loire-Atlantique, Loiret, Maine-et-Loire, Sarthe, Vendée, Vienne, jakož i plochy vinic v okrese Cosne-sur-Loire departementu Nièvre;

c) v Rakousku vinařskou oblast Rakousko;

d) v České republice vinařskou oblast Morava a plochy vinic nezahrnuté v odst. 1 písm. d);

e) na Slovensku plochy vinic v těchto oblastech: Malokarpatská vinohradnícka oblasť, Južnoslovenská vinohradnícka oblasť, Nitrianska vinohradnícka oblasť, Stredoslovenská vinohradnícka oblasť a Východoslovenská vinohradnícka oblasť a plochy vinic nezahrnuté v odst. 3 písm. f);

f) ve Slovinsku plochy vinic v těchto oblastech:

- v oblasti Podravje: Štajerska Slovenija, Prekmurje,

- v oblasti Posavje: Bizeljsko Sremič, Dolenjska, Bela krajina a plochy vinic nezahrnuté v odst. 4 písm. d);

g) v Rumunsku oblast Podișul Transilvaniei.

3. Vinařská zóna C I zahrnuje:

a) ve Francii plochy vinic:

- v těchto departementech: Allier, Alpes-de-Haute-Provence, Hautes-Alpes, Alpes-Maritimes, Ariège, Aveyron, Cantal, Charente, Charente-Maritime, Corrèze, Côte-d'Or, Dordogne, Haute-Garonne, Gers, Gironde, Isère (s výjimkou obce Chapareillan), Landes, Loire, Haute-Loire, Lot, Lot-et-Garonne, Lozère, Nièvre (s výjimkou okresu Cosne-sur-Loire), Puy-de-Dôme, Pyrénées-Atlantiques, Hautes-Pyrénées, Rhône, Saône-et-Loire, Tarn, Tarn-et-Garonne, Haute-Vienne, Yonne,

- v okresech Valence a Die departementu Drôme (s výjimkou kantonů Dieulefit, Loriol, Marsanne a Montélimar),

- v okrese Tournon, kantonech Antraigues, Burzet, Coucouron, Montpezat-sous-Bauzon, Privas, Saint-Etienne-de-Lugdarès, Saint-Pierreville, Valgorge a la Voulte-sur-Rhône departmentu l'Ardèche;

b) v Itálii plochy vinic v oblasti Valle d’Aosta a v provinciích Sondrio, Bolzano, Trento a Belluno;

c) ve Španělsku plochy vinic v provinciích A Coruña, Asturias, Cantabria, Guipúzcoa a Vizcaya;

d) v Portugalsku plochy vinic v části regionu Norte, který odpovídá stanovené pěstitelské oblasti „Vinho Verde“, jakož i v oblastech „Concelhos de Bombarral, Lourinhã, Mafra e Torres Verdas“ (s výjimkou „Freguesias da Carvoeira e Dois Portos“), které náleží k „Região viticola da Extremadura“;

e) v Maďarsku všechny plochy vinic;

f) na Slovensku plochy vinic v oblasti Tokajská vinohradnícka oblasť;

g ) v Rumunsku plochy vinic nezahrnuté v odst. 2 písm. g) ani odst. 4 písm. f).

4. Vinařská zóna C II zahrnuje:

a) ve Francii plochy vinic:

- v těchto departementech: Aude, Bouches-du-Rhône, Gard, Hérault, Pyrénées-Orientales (s výjimkou kantonů Olette a Arles-sur-Tech), Vaucluse,

- v části departementu Var na jihu vymezené severní hranicí obcí Evenos, Le Beausset, Solliès-Toucas, Cuers, Puget-Ville, Collobrières, la Garde-Freinet, Plan-de-la-Tour a Sainte-Maxime,

- v okrese Nyons a kantonech Dieulefit, Loriol, Marsanne a Montélimar v departementu Drôme,

- ve správních jednotkách departementu Ardèche, které nejsou zahrnuty v odst. 3 písm. a);

b) v Itálii plochy vinic v těchto oblastech: Abruzzo, Campagnia, Emilia-Romagna, Friuli-Venezia Guilia, Lazio, Liguria, Lombardia s výjimkou provincie Sondrio, Marche, Molise, Piemonte, Toscana, Ombria, Venezia s výjimkou provincie Belluno, včetně ostrovů náležejících k těmto regionům, například ostrov Elba a ostatní ostrovy toskánského souostroví, ostrovy Ponziane, Capri a Ischia;

c) ve Španělsku plochy vinic v těchto provinciích:

- Lugo, Orense, Pontevedra,

- Ávila (s výjimkou obcí, které odpovídají stanovené pěstitelské oblasti („comarca“) Cebreros), Burgos, León, Palencia, Salamanca, Segovia, Soria, Valladolid, Zamora,

- La Rioja,

- Álava,

- Navarra,

- Huesca,

- Barcelona, Girona, Lleida,

- v části provincie Zaragoza ležící na sever od řeky Ebro,

- v obcích provincie Tarragona zahrnutých do označení původu Penedés,

- v části provincie Tarragona, která odpovídá stanovené pěstitelské oblasti („comarca“) Conca de Barberá.

d) ve Slovinsku plochy vinic v těchto oblastech: Brda nebo Goriška Brda, Vipavska dolina nebo Vipava, Kras a Slovenska Istra;

e) v Bulharsku plochy vinic v těchto oblastech: Dunavska ravnina (Дунавска равнина), Černomorski rajon (Черноморски район), Rozova dolina (Розова долина);

f) v Rumunsku plochy vinic v těchto oblastech: Dealurile Buzăului, Dealu Mare, Severinului a Plaiurile Drâncei, Colinele Dobrogei, Terasele Dunării, jižní vinařská oblast včetně písků a jiné příznivé oblasti.

5. Vinařská zóna C III a) zahrnuje:

a) v Řecku plochy vinic v těchto nomoi (okresech): Florina/Φλώρινα, Imathia/Ημαθία, Kilkis/Κιλκίς, Grevena/Γρεβενά, Larisa/Λάρισα, Ioannina/Ιωάννινα, Levkas/Λευκάδα, Achaia/Αχαΐα, Messinia/Μεσσηνία, Arcadia/Αρκαδία, Korinthia/Κορινθία, Iraklio/Ηράκλειο, Chania/Χανιά, Rethymno/Ρέθυμνο, Samos/Σάμος, Lassithi/Λασίθι, jakož i ostrov Thira/Θήρα (Santorini/Σαντορίνη);

b) na Kypru plochy vinic v nadmořské výšce nad 600 metrů;

c) v Bulharsku plochy vinic nezahrnuté v odst. 4 písm. e).

6. Vinařská zóna C III b) zahrnuje:

a) ve Francii plochy vinic

- v departementech na Korsice,

- v části departementu Var, která leží mezi mořem a hranicí tvořenou těmito obcemi (včetně nich): Evenos, Le Beausset, Solliès-Toucas, Cuers, Puget-Ville, Collobrières, La Garde-Freinet, Plan-de-la-Tour a Sainte-Maxime,

- v kantonech Olette a Arles-sur-Tech departementu Pyrénées-Orientales;

b) v Itálii plochy vinic v těchto oblastech: Calabria, Basilicata, Apulia, Sardinia a Sicilia, včetně ostrovů náležejících k těmto oblastem, například ostrovy Pantelleria a Liparské, Egadské a Pelagijské ostrovy;

c) v Řecku plochy vinic nezahrnuté v odst. 5 písm. a);

d) ve Španělsku: plochy vinic nezahrnuté v odst. 3 písm. c) ani odst. 4 písm. c);

e) v Portugalsku plochy vinic nezahrnuté v odst. 3 písm. d);

f) na Kypru plochy vinic v nadmořské výšce pod 600 metrů;

g) na Maltě všechny plochy vinic.

7. Vymezení oblastí, které se vztahují ke správním jednotkám uvedeným v této příloze, vyplývá z vnitrostátních předpisů platných k 15. prosinci 1981, v případě Španělska z vnitrostátních předpisů platných k 1. březnu 1986 a v případě Portugalska z vnitrostátních předpisů platných k 1. březnu 1998.“

PŘÍLOHA IV

„PŘÍLOHA XVa Obohacování, přikyselování a odkyselování v některých vinařských zónách

A. MEZNÍ HODNOTY OBOHACOVÁNÍ

1. Jestliže je to nutné z důvodů povětrnostních podmínek v určitých vinařských zónách Společenství uvedených v dodatku přílohy XIb, mohou dotčené členské státy povolit zvýšení přirozeného obsahu alkoholu v procentech objemových u čerstvých vinných hroznů, hroznového moštu, částečně zkvašeného hroznového moštu a mladého vína v procesu kvašení a vína získaného z moštových odrůd, které lze zatřídit podle čl. 120a odst. 2.

2. Zvyšování minimálního přirozeného obsahu alkoholu v procentech objemových se provádí enologickými postupy podle části B a nesmí překročit tyto mezní hodnoty:

a) 3 % objemová ve vinařské zóně A uvedené v dodatku přílohy XIb;

b) 2 % objemová ve vinařské zóně B uvedené v dodatku přílohy XIb;

c) 1,5 % objemových ve vinařské zóně C uvedené v dodatku přílohy XIb.

3. V letech s mimořádně nepříznivými povětrnostními podmínkami mohou členské státy požádat, aby byly mezní hodnota nebo mezní hodnoty stanovené v bodě 2 zvýšeny o 0,5 %. V reakci na takovou žádost by Komise měla co nejdříve předložit řídícímu výboru podle čl. 195 odst. 1 návrh legislativního opatření. Komise se bude snažit přijmout rozhodnutí do čtyř týdnů od podání žádosti.

B. Postupy obohacování

1. Zvýšení přirozeného obsahu alkoholu v procentech objemových podle části A se provádí pouze těmito postupy:

a) v případě čerstvých vinných hroznů, částečně zkvašeného hroznového moštu nebo mladého vína v procesu kvašení přídavkem sacharózy, zahuštěného hroznového moštu či rektifikovaného moštového koncentrátu;

b) v případě hroznového moštu přídavkem sacharózy, zahuštěného hroznového moštu či rektifikovaného moštového koncentrátu nebo částečným zahuštěním včetně reverzní osmózy;

c) v případě vína částečným zahuštěním chladem.

2. Postupy uvedené v odstavci 1 se navzájem vylučují, pokud jsou víno nebo hroznový mošt obohaceny zahuštěným hroznovým moštem nebo rektifikovaným moštovým koncentrátem a je vyplacena podpora podle článku 103y.

3. Přídavek sacharózy podle odst. 1 písm. a) a b) může být proveden pouze suchým cukřením a výhradně v těchto oblastech:

a) vinařská zóna A uvedená v dodatku přílohy XIb;

b) vinařská zóna B uvedená v dodatku přílohy XIb;

c) vinařská zóna C uvedená v dodatku přílohy XIb, s výjimkou vinic ležících v Itálii, Řecku, Španělsku, Portugalsku, na Kypru a ve francouzských departementech, pro něž jsou příslušné tyto odvolací soudy:

- Aix-en-Provence,

- Nîmes,

- Montpellier,

- Toulouse,

- Agen,

- Pau,

- Bordeaux,

- Bastia.

Vnitrostátní orgány však mohou výjimečně povolit obohacování suchým cukřením ve výše uvedených francouzských departementech. Francie každé takové povolení neprodleně oznámí Komisi a ostatním členským státům.

4. Přídavek zahuštěného hroznového moštu nebo rektifikovaného moštového koncentrátu nesmí vyvolat zvýšení původního objemu rozdrcených čerstvých vinných hroznů, hroznového moštu, částečně zkvašeného moštu nebo mladého vína v procesu kvašení o více než 11 % ve vinařské zóně A, 8 % ve vinařské zóně B a 6,5 % ve vinařské zóně C podle dodatku přílohy XIb.

5. Zahuštění hroznového moštu nebo vína, které byly podrobeny postupům uvedeným v odstavci 1,

a) nesmí vést ke snížení původního objemu těchto výrobků o více než 20 %;

b) bez ohledu na část A odst. 2 písm. c) nesmí zvýšit přirozený obsah alkoholu těchto výrobků o více než 2 % objemová.

6. Postupy uvedené v odstavcích 1 a 5 nesmějí zvýšit celkový obsah alkoholu u čerstvých vinných hroznů, hroznového moštu, částečně zkvašeného hroznového moštu, mladého vína v procesu kvašení nebo vína

a) ve vinařské zóně A uvedené v dodatku přílohy XIb na více než 11,5 % objemových;

b) ve vinařské zóně B uvedené v dodatku přílohy XIb na více než 12 % objemových;

c) ve vinařské zóně C I uvedené v dodatku přílohy XIb na více než 12,5 % objemových;

d) ve vinařské zóně C II uvedené v dodatku přílohy XIb na více než 13 % objemových a

e) ve vinařské zóně C III uvedené v dodatku přílohy XIb na více než 13,5 % objemových.

7. Odchylně od odstavce 6 mohou členské státy

a) u červeného vína zvýšit horní mez celkového obsahu alkoholu u výrobků uvedených v odstavci 6 až na 12 % objemových ve vinařské zóně A a na 12,5 % objemových ve vinařské zóně B, podle dodatku přílohy XIb;

b) zvýšit celkový obsah alkoholu v procentech objemových u výrobků uvedených v odstavci 6 určených k výrobě vín s označením původu na mez stanovenou členskými státy.

C. Přikyselování A ODKYSELOVÁNÍ

1. U čerstvých vinných hroznů, hroznového moštu, částečně zkvašeného hroznového moštu, mladého vína v procesu kvašení a vína lze použít

a) odkyselování ve vinařských zónách A, B a C I uvedených v dodatku přílohy XIb;

b) přikyselování a odkyselování ve vinařských zónách C I, C II a C III a) uvedených v dodatku přílohy XIb, aniž je dotčen odstavec 7; nebo

c) přikyselování ve vinařské zóně C III b) uvedené v dodatku přílohy XIb.

2. Přikyselení výrobků uvedených v odstavci 1 jiných než vína lze provést až do výše 1,50 gramů na litr, vyjádřeno jako kyselina vinná, nebo 20 miliekvivalentů na litr.

3. Přikyselení vína lze provést až do výše 2,50 gramů na litr, vyjádřeno jako kyselina vinná, nebo 33,3 miliekvivalentů na litr.

4. Odkyselení vína lze provést až do výše 1 gramu na litr, vyjádřeno jako kyselina vinná, nebo 13,3 miliekvivalentů na litr.

5. Hroznový mošt určený k zahuštění může být částečně odkyselen.

6. Bez ohledu na odstavec 1 mohou členské státy v letech s mimořádně nepříznivými povětrnostními podmínkami povolit přikyselování výrobků podle odstavce 1 ve vinařských zónách A a B uvedených v dodatku přílohy XIb za podmínek uvedených v odstavcích 2 a 3.

7. Přikyselování a obohacování, kromě odchylek, jež budou stanoveny Komisí postupem podle čl. 195 odst. 4, jakož i přikyselování a odkyselování jednoho a téhož výrobku se vzájemně vylučují.

D. Postupy

1. Každý z postupů uvedených v částech B a C, s výjimkou přikyselování a odkyselování vína, je povolen pouze v případě, že se provádí za podmínek stanovených Komisí postupem podle čl. 195 odst. 4 v okamžiku zpracování čerstvých vinných hroznů, hroznového moštu, částečně zkvašeného hroznového moštu nebo mladého vína v procesu kvašení na víno nebo na jiný nápoj určený k přímé lidské spotřebě podle čl. 1 odst. 1 písm. l), kromě šumivého vína nebo šumivého vína dosyceného oxidem uhličitým, ve vinařské zóně, ve které byly sklizeny použité čerstvé vinné hrozny.

2. Zahušťování vín musí proběhnout ve vinařské zóně, ve které byly sklizeny použité čerstvé vinné hrozny.

3. Přikyselování a odkyselování vína může proběhnout pouze v podniku vyrábějícím víno a ve vinařské zóně, ve kterých byly sklizeny hrozny použité k výrobě daného vína.

4. Každý z úkonů uvedených v odstavcích 1, 2 a 3 se musí nahlásit příslušným orgánům. Totéž se vztahuje na množství zahuštěného hroznového moštu, rektifikovaného moštového koncentrátu nebo sacharózy, které mají za účelem výkonu svého povolání v držení fyzické nebo právnické osoby či jejich seskupení, zejména pak producenti, stáčírny, zpracovatelé a obchodníci, již budou určeni Komisí postupem podle čl. 195 odst. 4, ve stejné době a na stejném místě jako čerstvé vinné hrozny, hroznový mošt, částečně zkvašený hroznový mošt nebo sudové víno. Oznámení těchto množství však může být nahrazeno záznamem do evidence vstupů a využití zásob.

5. Každý z postupů uvedených v částech B a C musí být uveden v průvodním dokladu podle článku 185c, na základě něhož byly takto ošetřené výrobky uvedeny do oběhu.

6. S výjimkou odchylek odůvodněných výjimečnými povětrnostními podmínkami se tyto postupy nesmějí používat

a) ve vinařské zóně C uvedené v dodatku přílohy XIb po 1. lednu a

b) ve vinařských zónách A a B uvedených v dodatku přílohy XIb po 16. březnu

a provádějí se pouze u takových výrobků, které pocházejí ze sklizně bezprostředně předcházející těmto termínům.

7. Bez ohledu na odstavec 6 se však zahušťování chladem a přikyselování a odkyselování vína mohou provádět v průběhu celého roku.

PŘÍLOHA XVb Omezení

A. OBECNě

1. Všechny povolené enologické postupy vylučují přidání vody, kromě případů, kdy existuje zvláštní technická potřeba.

2. Všechny povolené enologické postupy vylučují přidání alkoholu, kromě postupů spojených se získáváním hroznového moštu z čerstvých vinných hroznů, jehož kvašení bylo zastaveno přidáním alkoholu, likérového vína, šumivého vína, alkoholizovaného vína a perlivého vína.

3. Alkoholizované víno pro destilaci se použije pouze k destilaci.

B. Čerstvé vinné hrozny, hroznový mošt A HROZNOVÁ šťÁVA

1. Hroznový mošt z čerstvých vinných hroznů, jehož kvašení bylo zastaveno přidáním alkoholu, lze použít pouze k výrobě výrobků, které nespadají pod kódy KN 2204 10, 2204 21 a 2204 29. Tímto nejsou dotčeny případné přísnější předpisy, které mohou členské státy uplatňovat na svém území při výrobě výrobků, které nespadají pod kódy KN 2204 10, 2204 21 a 2204 29.

2. Hroznová šťáva ani zahuštěná hroznová šťáva nesmí být vinifikována ani přidávána do vína. Podrobení těchto výrobků alkoholovému kvašení na území Společenství je zakázáno.

3. Odstavce 1 a 2 se nevztahují na výrobky určené ve Spojeném království, Irsku a v Polsku k výrobě výrobků kódu KN 2206 00, pro které mohou členské státy povolit použití složeného výrazu obsahujícího obchodní označení „víno“.

4. Částečně zkvašený hroznový mošt ze zaschlých vinných hroznů se uvede na trh jen za účelem výroby likérového vína, a to pouze ve vinařských oblastech, ve kterých byl tento způsob tradičně používán před 1. lednem 1985, a pro výrobu vína z přezrálých hroznů.

5. Nerozhodne-li Rada v souladu s mezinárodními závazky Společenství jinak, nesmějí být čerstvé vinné hrozny, hroznový mošt, částečně zkvašený hroznový mošt, zahuštěný hroznový mošt, rektifikovaný moštový koncentrát, hroznový mošt, jehož kvašení bylo zastaveno přidáním alkoholu, hroznová šťáva, zahuštěná hroznová šťáva a víno nebo směs uvedených výrobků , které pocházejí ze třetích zemí, na území Společenství zpracovávány na výrobky uvedené v příloze XIb ani do takových výrobků přidávány.

C. Míchání vín

Nerozhodne-li Rada v souladu s mezinárodními závazky Společenství jinak, je na území Společenství zakázáno scelování vína pocházejícího ze třetí země s vínem ze Společenství, jakož i scelování vín pocházejících ze třetích zemí.

D. Vedlejší výrobky

1. Úplné vylisování vinných hroznů se zakazuje. Členské státy s ohledem na místní a technické podmínky rozhodnou o minimálním obsahu alkoholu, jejž musí obsahovat matoliny a vinné kaly po vylisování hroznů.

Množství alkoholu v těchto vedlejších výrobcích stanoví členské státy alespoň na 5 % objemu alkoholu obsaženého v získaném víně.

2. Z vinných kalů a matolin nesmí být vyráběno víno ani jakýkoli jiný nápoj určený k přímé lidské spotřebě, s výjimkou alkoholu, vínovice nebo matolinového vína. Lití vína na vinné kaly, na matoliny, nebo vymačkanou aszú dužninu se povoluje tam, kde se tato metoda tradičně používá pro výrobu „Tokaji fordítás“ a „Tokaji máslás“ v Maďarsku a „Tokajský forditáš“ a „Tokajský mášláš“ na Slovensku, za podmínek, které budou stanoveny Komisí postupem podle čl. 195 odst. 4.

3. Lisování vinných kalů a opětovné kvašení matolin pro jiné účely než destilace nebo výroba matolinového vína se zakazuje. Filtrace a odstředění vinných kalů se nepovažují za lisování, pokud získané výrobky mají řádnou a uspokojivou obchodní jakost.

4. Matolinové víno může být, je-li jeho výroba povolena daným členským státem, použito jen k destilaci nebo ke spotřebě domácnosti vinaře.

5. Aniž je dotčena možnost členských států rozhodnout se požadovat odstranění vedlejších výrobků destilací, musí s nimi každá fyzická nebo právnická osoba či jejich seskupení disponující vedlejšími výrobky nakládat za podmínek, jež budou stanoveny Komisí postupem podle čl. 195 odst. 4.“

PŘÍLOHA V

„47. „Nařízení (ES) č. 479/2008

Nařízení (ES) č. 479/2008 | Toto nařízení |

Článek 1 | Čl. 1 odst. 1 písm. l) |

Článek 2 | Článek 2 a příloha III část IIIa |

Článek 3 | Článek 103i |

Článek 4 | Článek 103j |

Článek 5 | Článek 103k |

Článek 6 | Článek 103l |

Článek 7 | Článek 103m |

Článek 8 | Článek 103n |

Článek 9 | Článek 103o |

Článek 10 | Článek 103p |

Článek 11 | Článek 103q |

Článek 12 | Článek 103r |

Článek 13 | Článek 103s |

Článek 14 | Článek 103t |

Článek 15 | Článek 103u |

Článek 16 | Článek 103v |

Článek 17 | Článek 103w |

Článek 18 | Článek 103x |

Článek 19 | Článek 103y |

Článek 20 | Článek 103z |

Čl. 21 odst. 1 | Čl. 188a odst. 5 |

Čl. 21 odst. 2 první pododstavec | Čl. 188a odst. 6 |

Čl. 21 odst. 2 druhý pododstavec | Čl. 184 bod 5 |

Čl. 22 první odstavec a čl. 22 druhý odstavec písm. a) až d) | Článek 103za |

Čl. 22 druhý odstavec písm. e) | Čl. 188a odst. 7 |

Článek 23 | Článek 190a |

Článek 24 | Čl. 120a odst. 2 až 6 |

Čl. 25 odst. 1 | Čl. 120a odst. 1 |

Čl. 25 odst. 2 až 4 | Článek 113d |

Článek 26 | Článek 120b |

Článek 27 | Článek 120c |

Článek 28 | Článek 120d |

Článek 29 | Článek 120e |

Článek 30 | Článek 120f |

Článek 31 | Článek 120g |

Článek 32 | Čl. 121 třetí a čtvrtý odstavec |

Článek 33 | Článek 118a |

Článek 34 | Článek 118b |

Článek 35 | Článek 118c |

Článek 36 | Článek 118d |

Článek 37 | Článek 118e |

Článek 38 | Článek 118f |

Článek 39 | Článek 118g |

Článek 40 | Článek 118h |

Článek 41 | Článek 118i |

Článek 42 | Článek 118j |

Článek 43 | Článek 118k |

Článek 44 | Článek 118l |

Článek 45 | Článek 118m |

Článek 46 | Článek 118n |

Článek 47 | Článek 118o |

Článek 48 | Článek 118p |

Článek 49 | Článek 118q |

Článek 50 | Článek 118r |

Článek 51 | Článek 118s |

Článek 52 | Čl. 121 první odstavec písm. k) |

Článek 53 | Článek 118t |

Článek 54 | Článek 118u |

Článek 55 | Článek 118v |

Článek 56 | Čl. 121 první odstavec písm. l) |

Článek 57 | Článek 118w |

Článek 58 | Článek 118x |

Článek 59 | Článek 118y |

Článek 60 | Článek 118z |

Článek 61 | Článek 118za |

Článek 62 | Článek 118zb |

Článek 63 | Čl. 121 první odstavec písm. m) |

Čl. 64 odst. 1 písm. a) až c) bod i) až iv) | Čl. 122 druhý odstavec |

Čl. 64 odst. 1 písm. c) bod v) až viii) | Čl. 122 třetí odstavec |

Čl. 64 odst. 1 písm. d) | Čl. 122 třetí odstavec |

Čl. 64 odst. 1 písm. e) | Čl. 125o odst. 1 písm. a) |

Čl. 64 odst. 2 | Čl. 125o odst. 2 |

Čl. 65 odst. 1 písm. a) až c) | Čl. 123 odst. 3 |

Čl. 65 odst. 1 písm. d) | Čl. 125o odst. 1 písm. b) |

Čl. 65 odst. 2 | Čl. 125o odst. 2 druhý pododstavec |

Čl. 66 odst. 1 | – |

Čl. 66 odst. 2 | Čl. 125o odst. 3 |

Článek 67 | Čl. 113c odst. 1 a 2 |

Článek 68 | Čl. 125o odst. 3 |

Článek 69 | Čl. 113c odst. 3 a čl. 125o odst. 3 |

Čl. 70 odst. 1 | Článek 135 |

Čl. 70 odst. 2 | Článek 128 |

Článek 71 | Článek 129 |

Článek 72 | Článek 130 a 161 |

Článek 73 | Článek 131 a čl. 161 odst. 2 |

Článek 74 | Článek 132 a čl. 161 odst. 2 |

Článek 75 | Článek 132 a čl. 161 odst. 2 |

Článek 76 | Článek 133a |

Článek 77 | Článek 134 a 170 |

Článek 78 | Článek 159 |

Článek 79 | Čl. 141 odst. 1 první pododstavec |

Článek 80 | Článek 160 a 174 |

Článek 81 | Článek 143 |

Článek 82 | Článek 158a |

Článek 83 | Článek 144 |

Čl. 84 písm. a) | Čl. 158a odst. 4 |

Čl. 84 písm. b) a c) | Čl. 148 písm. a) a b) |

Čl. 85 odst. 1 až 3 a čl. 85 odst. 5 | Článek 85a |

Čl. 85 odst. 4 | Čl. 188a odst. 1 |

Čl. 86 odst. 1 až 4 a čl. 86 odst. 6 | Článek 85b |

Čl. 86 odst. 5 | Čl. 188a odst. 2 |

Článek 87 | Článek 85c |

Článek 88 | Článek 85d |

Článek 89 | Článek 85e |

Článek 90 | Článek 85g |

Článek 91 | Článek 85h |

Článek 92 | Článek 85i |

Článek 93 | Článek 85j |

Článek 94 | Článek 85k |

Článek 95 | Článek 85l |

Článek 96 | Článek 85m |

Článek 97 | Článek 85n |

Článek 98 | Článek 85p |

Článek 99 | Článek 85o |

Článek 100 | Článek 85q |

Článek 101 | Článek 85r |

Čl. 102 odst. 1 až 4 a čl. 102 odst. 5 první pododstavec | Článek 85s |

Čl. 102 odst. 5 druhý pododstavec a čl. 102 odst. 6 | Čl. 188a odst. 3 |

Článek 103 | Článek 85t |

Čl. 104 odst. 1 až 7 a čl. 104 odst. 9 | Článek 85u |

Čl. 104 odst. 8 | Čl. 188a odst. 4 |

Článek 105 | Článek 85v |

Článek 106 | Článek 85w |

Článek 107 | Článek 85x |

Článek 108 | Čl. 185a odst. 1 a 2 |

Článek 109 | Čl. 185a odst. 3 |

Článek 110 | Čl. 185a odst. 4 druhý pododstavec |

Článek 111 | Článek 185b |

Článek 112 | Článek 185c |

Čl. 113 odst. 1 | Čl. 195 odst. 2 |

Čl. 113 odst. 2 | Čl. 195 odst. 3 a 4 |

Článek 114 | Článek 190 |

Článek 115 | Článek 192 |

Článek 116 | Článek 194 čtvrtý a pátý odstavec |

Čl. 117 písm. a) | Článek 194 třetí odstavec |

Čl. 117 písm. b) až e) | Článek 194 první odstavec |

Článek 118 | Článek 185d |

Článek 119 | Čl. 182a odst. 1 až 5 |

Článek 120 | Čl. 184 bod 6 |

Čl. 121 písm. a) a b) | Čl. 185a odst. 4 první pododstavec |

Čl. 121 písm. c) | Článek 194 |

Čl. 121 písm. d) a e) | Čl. 185b odst. 4 |

Čl. 121 písm. f) | Čl. 185c odst. 3 |

Čl. 121 písm. g) | Čl. 182a odst. 6 |

Článek 121 až 125 | – |

Čl. 126 písm. a) | Článek 203b |

Čl. 126 písm. b) | Článek 191 |

Čl. 127 odst. 1 | Čl. 180 první odstavec |

Čl. 127 odst. 2 | Čl. 180 druhý odstavec |

Čl. 129 odst. 3 | Článek 85f |

“

[1] Úř. věst. L 121, 7.5.2008, s. 1.

[2] Úř. věst. L 148, 6.6.2008, s. 1.

[3] KOM(2005) 509 v konečném znění.

[4] KOM(2005) 535 v konečném znění.

[5] Úř. věst. C 321, 31.12.2003, s. 1.

[6] Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 361/2008 (Úř. věst. L 121, 7.5.2008, s. 1).

[7] Úř. věst. L 479, 479, 6.2008, s. 1.

[8] Úř. věst. L Úř. věst. L 214, 4.8.2006, s. 7. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 361/2008 (Úř. věst. L 121, 7.5.2008, s. 1).