52008PC0017

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 23.1.2008

KOM(2008) 17 v konečném znění

2008/0014 (COD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o úsilí členských států snížit emise skleníkových plynů o 30 %, aby byly splněny závazky Společenství v oblasti snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020.

(předložená Komisí) {KOM(2008) 30 v konečném znění}{SEK(2008) 85}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

ÚVOD

Prvořadým cílem Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu, která byla jménem Evropského společenství schválena rozhodnutím Rady 94/69/ES ze dne 15. prosince 1993[1] o uzavření Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu, je dosáhnout stabilizace koncentrací skleníkových plynů v atmosféře na úrovni, která brání nebezpečným důsledkům působení činnosti člověka na klimatický systém.

Společenství se opakovaně vyjádřilo, že za účelem dosažení tohoto cíle by celkový nárůst průměrné roční teploty při zemském povrchu neměl být vyšší než 2° C ve srovnání s úrovní před industrializací, což znamená, že celkové emise skleníkových plynů by měly být do roku 2050 sníženy nejméně na 50% úrovně roku 1990. K dosažení tohoto snížení emisí by měla přispět všechna odvětví hospodářství. Rozvinuté země by měly nadále určovat směr a společně se zavázat ke snížení svých emisí skleníkových plynů do roku 2020 o 30 % v porovnání s úrovní roku 1990.

V této souvislosti Evropská rada na svém zasedání v březnu 2007 schválila 30% snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 ve srovnání s úrovní roku 1990, což představuje její příspěvek k celosvětové a všeobecné dohodě pro období pro roce 2012, pokud se ke srovnatelnému snížení emisí zaváží další rozvinuté země a pokud hospodářsky vyspělejší rozvojové země přispějí úměrně své odpovědnosti a schopnosti.

Evropská rada rovněž zdůraznila, že EU je odhodlána přeměnit Evropu ve vysoce energeticky účinnou ekonomiku s nízkými emisemi skleníkových plynů, a učinila rozhodnutí, že až do uzavření celosvětové a všeobecné dohody pro období po roce 2012 a aniž je dotčen její postoj v mezinárodních jednáních, EU přijímá pevný nezávislý závazek dosáhnout do roku 2020 snížení emisí skleníkových plynů nejméně o 20 % ve srovnání s úrovní roku 1990.

Aby bylo snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 o 20 % v porovnání s úrovní roku 1990 dosaženo co nejhospodárněji, je třeba provést dodatečné politiky a opatření, abychom dále omezili emise skleníkových plynů pocházející ze zdrojů, které nejsou zahrnuty do Systému EU pro obchodování s emisemi skleníkových plynů (EU ETS)[2], na úrovně stanovené v příloze tohoto rozhodnutí.

Příspěvek každého členského státu na úsilí o splnění závazku Společenství v oblasti snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 prostřednictvím omezení emisí skleníkových plynů ze zdrojů, na které se nevztahuje EU ETS, by měl být určen vzhledem k úrovni jeho emisí skleníkových plynů z roku 2005, která představuje poslední ověřené údaje emisí skleníkových plynů.

OBLAST PůSOBNOSTI: PřÍSPěVEK KE SNÍžENÍ EMISÍ SKLENÍKOVÝCH PLYNů Z ODVěTVÍ, KTERÁ NEJSOU ZAHRNUTA DO EU ETS, ZA ÚčELEM SPLNěNÍ CELKOVÝCH CÍLů EU.

Toto rozhodnutí určuje příspěvek členských států na splnění závazku Společenství v oblasti snížení emisí skleníkových plynů od roku 2013 do roku 2020 pro emise skleníkových plynů ze zdrojů, na které se nevztahuje směrnice 2003/87/ES (zdroje nezahrnuté do EU ETS). Stanoví vyhodnocení dosažených snížení emisí, která budou výsledkem provádění tohoto rozhodnutí. Rovněž podporuje flexibilitu v dosahování tohoto úsilí, tím že je umožněno použití certifikovaného snížení emisí, které vychází z mechanismu čistého rozvoje podle článku 12 Kjótského protokolu a je výsledkem činností třetích zemí vedoucích ke snížení emisí v rámci provádění jejich úsilí.

Provádění rozsáhlých opatření EU nespadajících do EU ETS členskými státy přispívá k dosažení cílů každého členského státu.

SPOLEčNě SDÍLET ÚSILÍ: SPRAVEDLNOST MEZI čLENSKÝMI STÁTY

Úsilí členských států o snížení emisí by mělo být založeno na zásadě vzájemné solidarity a potřebě udržitelného hospodářského růstu na území Společenství při zohlednění relativního HDP na obyvatele v jednotlivých členských státech. Členské státy, které mají v současnosti relativně nízký HDP na obyvatele, a tudíž předpoklady k vysokému nárůstu HDP, mohou své emise v porovnání s rokem 2005 zvýšit. Nicméně tyto cílové hodnoty stále představují horní hranici pro jejich emise a po těchto členských státech bude požadováno, aby přijaly opatření k omezení růstu jejich emisí. Členské státy, které mají v současnosti relativně vysoký HDP na obyvatele, budou muset své emise v porovnání s rokem 2005 snížit.

Aby byl nadále zajištěn spravedlivý příspěvek každého členského státu na provádění nezávislého závazku Společenství, kterým je dosáhnout roku do 2020 alespoň 20% snížení emisí skleníkových plynů oproti úrovni v roce 1990, nemělo by být po žádné ze zemí vyžadováno snížení emisí skleníkových plynů v roce 2020 o více než 20 % oproti úrovni z roku 2005 a žádné ze zemí by nemělo být povoleno zvýšit emise skleníkových plynů v roce 2020 o více než 20 % oproti úrovni z roku 2005.

Ke snížením emisí skleníkových plynů by mělo dojít mezi roky 2013 a 2020. Tento návrh povoluje každému členskému státu převést z následujícího roku množství rovnající se 2 % emisí skleníkových plynů tohoto členského státu. Rovněž povoluje členskému státu, jehož emise se nacházejí pod mezní hodnotou převést jeho přebytek snížení emisí do následujícího roku.

POUžITÍ KREDITů Z PROJEKTů VE TřETÍCH ZEMÍCH

Aby byla členským státům při provádění jejich závazků poskytnuta flexibilita a podpořen udržitelný rozvoj ve třetích zemích, zejména rozvojových, a aby byla poskytnuta jistota investorům, Společenství by mělo nadále uznávat kredity z projektů snížení emisí skleníkových plynů ve třetích zemích, a to i předtím, než bude dosaženo další mezinárodní dohody o změně klimatu. Používání těchto kreditů by mělo být v souladu s cílem EU zaujmout vedoucí úlohu v oblasti změny klimatu prostřednictvím výrazného interního snížení emisí skleníkových plynů, s cílem získávat do roku 2020 20 % energie z obnovitelných zdrojů a podporovat energetickou bezpečnost EU, inovaci a konkurenceschopnost EU.

Členským státům by tudíž mělo být umožněno, aby používaly kredity snižování emisí skleníkových plynů z projektů mechanismu čistého rozvoje (CDM) vydaných na snížení, kterých bude dosaženo v období let 2008–2012 a která jsou výsledkem typů projektů, jež budou přijaty všemi členskými státy během tohoto období. Členským státům by rovněž mělo být umožněno, aby používaly kredity snižování emisí skleníkových plynů ze snižování v rámci projektů CDM, které budou realizovány po tomto období, byly zaregistrovány a provedeny během období let 2008–2012, a jsou výsledkem typů projektů, jež byly přijaty všemi členskými státy během uvedeného období.

V nejméně rozvinutých zemích bylo provedeno velmi málo projektů CDM. Společenství podporuje spravedlivé rozdělení projektů CDM, a to i prostřednictvím Globální aliance pro změnu klimatu vytvořené Komisí[3]. Je tudíž vhodné rovněž ujistit o přijatelnosti kreditů z projektů, které se začnou uskutečňovat až po období 2008–2012 v nejméně rozvinutých zemích, a které patří mezi typy projektů, jež budou přijaty všemi členskými státy Společenství během období 2008–2012. Tato přijatelnost by měla pokračovat buď do roku 2020, nebo do přijetí dohody se Společenstvím, pokud by toto datum bylo dřívější.

Za účelem poskytnutí větší flexibility a pro podporu udržitelného rozvoje v rozvojových zemích by se mělo naplánovat použití dodatečných kreditů členskými státy z vysoce kvalitních projektů prostřednictvím dohod uzavřených Společenstvím se třetími zeměmi. Tyto dohody by se měly uplatňovat na více než jednu zemi. Bez budoucí mezinárodní dohody o změně klimatu, která by určovala přidělené množství pro rozvinuté země, by projekty společného provádění nemohly po roce 2012 pokračovat. Kredity snižování emisí skleníkových plynů pocházejících z projektů by však mohly být nadále prostřednictvím dohod se třetími zeměmi uznávány.

Je důležité, aby si členské státy zachovaly možnost používat kredity CDM, jelikož se tak napomůže zajištění trhu pro tyto kredity po roce 2012. Za účelem zajištění tohoto trhu a dalšího snižování emisí skleníkových plynů na území EU, a tímto dalšího provádění cílů Společenství v oblastech obnovitelné energie, energetické bezpečnosti, inovace a konkurenceschopnosti se navrhuje povolit, aby členské státy až do uzavření další mezinárodní dohody o změně klimatu ročně použily kredity z projektů snižování emisí skleníkových plynů ve třetích zemích až do výše 3 % emisí každého členského státu ze zdrojů nezahrnutých v ETS v roce 2005. Toto množství je rovno třetině úsilí o snížení v roce 2020. Každému členskému státu by mělo být povoleno převést nevyužitou část tohoto omezení na jiný členský stát.

JAKÉ ZMěNY PřÍPADNě PřINESE MEZINÁRODNÍ DOHODA?

V této souvislosti Evropská rada schválila cíl EU, který představuje 30% snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 ve srovnání s úrovní roku 1990 jako její příspěvek k celosvětové a všeobecné dohodě pro období pro roce 2012, pokud se ke srovnatelnému snížení emisí zaváží další rozvinuté země a pokud hospodářsky vyspělejší rozvojové země přispějí úměrně své odpovědnosti a schopnosti.

Podle závěrů Společenství o budoucí mezinárodní dohodě o změně klimatu by mezní hodnoty členských států měly být přizpůsobeny na základě nových závazků Společenství v oblasti emisí skleníkových plynů stanovených v uvedené dohodě. Celkové množství dodatečného snížení emisí skleníkových plynů, které bude nezbytné pro dosažení tohoto ambicióznějšího závazku v oblasti emisí skleníkových plynů, se rozdělí mezi zdroje zahrnuté do EU ETS a zdroje do EU ETS nezahrnuté, přičemž se očekává, že zdroje nezahrnuté do EU ETS přispějí stejným podílem k závazku snížení emisí, jako přispívají v případě závazku Společenství snížit své emise o 20 % v roce 2020.

Aby bylo zajištěno spravedlivé rozdělení tohoto dodatečného úsilí o snížení týkající se zdrojů nezahrnutých do EU ETS mezi členské státy, přispěje každý členský stát k úsilí Společenství o dodatečné snížení v poměru ke svým podílům na celkových emisích Společenství ze zdrojů nezahrnutých do EU ETS do roku 2020 na základě nezávislého závazku Společenství snížit své emise skleníkových plynů nejméně o 20 %.

Měly by být rovněž zvýšeny mezní hodnoty pro použití kreditů pocházejících z projektů ve třetích zemích. Zvýšení by se mělo rovnat polovině dodatečného úsilí o omezení sjednaného v mezinárodní dohodě. Až bude dosaženo budoucí mezinárodní dohody o změně klimatu, členské státy by měly přijímat pouze kredity snížení emisí ze zemí, které tuto dohodu ratifikovaly a které podléhají společnému přístupu.

DůSLEDKY ZMěN NA OBLAST PůSOBNOSTI EU ETS

Jakékoli úpravy v oblasti působnosti EU ETS by měly být doprovázeny příslušnými úpravami maximálního množství emisí ze zdrojů, na které se vztahuje toto rozhodnutí.

MONITOROVÁNÍ, VYKAZOVÁNÍ, OVěřOVÁNÍ

Členské státy ve výročních zprávách podle článku 3 rozhodnutí 280/2004/ES vykáží své roční emise, které jsou výsledkem provádění článku 3 a používaní kreditů v souladu s článkem 4. Členské státy rovněž předloží aktualizaci plánovaného pokroku před 1. červencem 2016.

Komise ve své zprávě předložené podle čl. 5 odst. 1 rozhodnutí 280/2004/ES vyhodnotí, zdali je pokrok dostatečný ke splnění závazků podle tohoto rozhodnutí.

Toto hodnocení zohlední pokrok v politikách a opatřeních Společenství a informace z členských států v souladu s články 3 a 5 rozhodnutí 280/2004/ES.

Každé dva roky počínaje rokem 2013 toto hodnocení rovněž zahrne plánovaný pokrok Společenství a jeho členských států v plnění závazků podle tohoto rozhodnutí.

Komise vypracuje zprávu, která vyhodnocuje provádění tohoto rozhodnutí. Komise předloží tuto zprávu Evropskému parlamentu a Radě do 31. října 2016, případně s připojenými příslušnými návrhy.

2008/0014 (COD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o úsilí členských států snížit emise skleníkových plynů o 30 %, aby byly splněny závazky Společenství v oblasti snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020.

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 175 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise[4],

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[5],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[6],

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy[7],

vzhledem k těmto důvodům:

1. Prvořadým cílem Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu, která byla jménem Evropského společenství schválena rozhodnutím Rady 94/69/ES ze dne 15. prosince 1993[8] o uzavření Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu, je dosáhnout stabilizace koncentrací skleníkových plynů v atmosféře na úrovni, která brání nebezpečným důsledkům působení činnosti člověka na klimatický systém.

2. Společenství zastává názor, který byl naposledy vyjádřen na zasedání Evropské rady dne 5. listopadu v Bruselu, že za účelem dosažení tohoto cíle by celkový nárůst průměrné roční teploty při zemském povrchu neměl být vyšší než 2° C ve srovnání s úrovní před industrializací, což znamená, že celkové emise skleníkových plynů by měly být do roku 2050 sníženy nejméně na 50 % úrovně roku 1990. K dosažení tohoto snížení emisí by měla přispět všechna odvětví hospodářství. Rozvinuté země by měly nadále určovat směr a společně se zavázat, že své emise skleníkových plynů sníží do roku 2020 o 30 % v porovnání s úrovní roku 1990.

3. Za účelem dosažení tohoto cíle schválila Evropská rada na svém zasedání dne 8. a 9. března 2007 v Bruselu 30% snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 ve srovnání s úrovní roku 1990, což představuje její příspěvek k celosvětové a všeobecné dohodě pro období pro roce 2012, pokud se ke srovnatelnému snížení emisí zaváží další rozvinuté země a pokud hospodářsky vyspělejší rozvojové země přispějí úměrně své odpovědnosti a schopnosti.

4. Evropská rada zdůraznila, že Společenství je odhodláno přeměnit Evropu ve vysoce energeticky účinnou ekonomiku s nízkými emisemi skleníkových plynů, a učinila rozhodnutí, že až do uzavření celosvětové a komplexní dohody na období po roce 2012 a aniž je dotčen její postoj v mezinárodních jednáních, Společenství přijímá pevný nezávislý závazek dosáhnout do roku 2020 snížení emisí skleníkových plynů přinejmenším o 20 % ve srovnání s rokem 1990.

5. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES[9] vytvořila systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství, který zahrnuje některá odvětví hospodářství. Aby bylo cíle snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 o 20 % oproti úrovni roku 1990 dosaženo co nejhospodárněji, měla by k dosažení tohoto snížení emisí přispět všechna odvětví hospodářství. Členské státy by nicméně měly provést dodatečné politiky a opatření za účelem dalšího omezení emisí skleníkových plynů ze zdrojů, na které se nevztahuje směrnice 2003/87/ES.

6. Úsilí každého členského státu by mělo být určeno ve vztahu k úrovni jeho emisí skleníkových plynů z roku 2005, která představuje poslední ověřené údaje emisí skleníkových plynů.

7. Úsilí členských států o snížení emisí by mělo být založeno na zásadě vzájemné solidarity a potřebě udržitelného hospodářského růstu na území Společenství při zohlednění relativního HDP na obyvatele v jednotlivých členských státech. Členským státům, které mají v současnosti relativně nízký HDP na obyvatele, a tudíž předpoklady k vysokému nárůstu HDP, by mělo být povoleno své emise oproti roku 2005 zvýšit, ale tyto členské státy by měly toto zvýšení emisí skleníkových plynů omezit a přispět k celkovému závazku Společenství ke snížení emisí. Členské státy, které mají v současnosti relativně vysoký HDP na obyvatele, by měly své emise v porovnání s rokem 2005 snížit.

8. Aby bylo nadále zajištěno, že je podíl na úsilí při provádění nezávislého závazku Společenství mezi členské státy spravedlivě rozdělen, po žádné ze zemí by nemělo být vyžadováno snížení emisí skleníkových plynů v roce 2020 o více než 20 % oproti úrovni roku 2005 a žádné ze zemí by nemělo být povoleno zvýšit emise skleníkových plynů v roce 2020 o 20 % oproti úrovni roku 2005. Ke snížením emisí skleníkových plynů by mělo dojít mezi roky 2013 a 2020, přičemž se každému členskému státu povoluje převést z následujícího roku množství rovnající se 2 % emisí skleníkových plynů tohoto členského státu a členskému státu, jehož emise se nacházejí pod mezní hodnotou, převést jeho přebytek snížení emisí do následujícího roku.

9. Aby byla členským státům při provádění jejich závazků poskytnuta flexibilita, podpořen udržitelný rozvoj ve třetích zemích, zejména rozvojových, a aby byla poskytnuta jistota investorům, Společenství by mělo nadále uznávat určité množství kreditů z projektů týkajících se snížení emisí skleníkových plynů ve třetích zemích, než bude dosaženo další mezinárodní dohody o změně klimatu. Členské státy by měly zajistit, že jejich politiky na nákup těchto kreditů zvýší spravedlivé zeměpisné rozšíření projektů a podpoří dosažení budoucí mezinárodní dohody o změně klimatu.

10. Členské státy by tudíž měly moci používat kredity snižování emisí skleníkových plynů vydaných na snížení, kterých bude dosaženo v období let 2008 až 2012 a která jsou výsledkem projektů, jež budou přijaty všemi členskými státy během tohoto období. Členské státy by také měly být moci používat kredity snižování emisí skleníkových plynů na snížení, která budou realizována po období 2008 až 2012 a která jsou výsledkem projektů, jež byly zaregistrovány a provedeny během období let 2008 až 2012, a výsledkem typů projektů („kategorie projektu“), jež byly přijaty všemi členskými státy během tohoto období.

11. V nejméně rozvinutých zemích bylo provedeno velmi málo projektů v rámci mechanismu čistého rozvoje (CDM). Společenství podporuje spravedlivé rozdělení projektů CDM, a to i prostřednictvím Globální aliance pro změnu klimatu vytvořené Komisí[10], je tudíž vhodné ujistit o přijatelnosti kreditů z projektů, které se začnou uskutečňovat až po období 2008 až 2012 v nejméně rozvinutých zemích, a které patří mezi projekty, jež budou přijaty všemi členskými státy Společenství během období 2008 až 2012. Tato přijatelnost by měla pokračovat buď do roku 2020, nebo do přijetí dohody se Společenstvím, pokud by se jednalo o dřívější datum.

12. Za účelem poskytnutí větší flexibility a pro podporu udržitelného rozvoje v rozvojových zemích by mělo být členským státům umožněno používat dodatečné kredity z projektů prostřednictvím dohod uzavřených Společenstvím se třetími zeměmi. Bez budoucí mezinárodní dohody o změně klimatu, která určuje přidělené množství pro rozvinuté země, by projekty společného provádění nemohly po roce 2012 pokračovat. Kredity snižování emisí skleníkových plynů pocházející z těchto projektů by však měly být nadále prostřednictvím dohod se třetími zeměmi uznávány.

13. Je důležité, aby si členské státy zachovaly možnost používat kredity CDM, jelikož se tak napomůže zajištění trhu pro tyto kredity po roce 2012. Aby byl zajištěn tento trh a další snižování emisí skleníkových plynů na území EU, aby tak bylo podpořeno provádění cílů Společenství v oblastech obnovitelné energie, energetické bezpečnosti, inovace a konkurenceschopnosti se navrhuje povolit, aby členské státy až do uzavření další mezinárodní dohody o změně klimatu ročně použily kredity snižování emisí skleníkových plynů z projektů ve třetích zemích až do výše 3 % emisí každého členského státu, na které se nevztahuje směrnice 2003/87/ES v roce 2005. Toto množství se rovná třetině úsilí o snížení v roce 2020. Členským státům by mělo být povoleno převést nevyužitou část tohoto množství na jiný členský stát.

14. Jakmile bude dosaženo budoucí mezinárodní dohody o změně klimatu, členské státy by měly přijímat pouze kredity snížení emisí ze zemí, které tuto dohodu ratifikovaly a které podléhají společnému přístupu.

15. Pokrok v provádění závazků podle této směrnice by měl být každoročně vyhodnocen na základě zpráv podaných podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 280/2004/ES ze dne 11. února 2004 o mechanismu monitorování emisí skleníkových plynů ve Společenství a provádění Kjótského protokolu[11]. Každé dva roky by mělo být provedeno posouzení plánovaného pokroku a komplexní vyhodnocení provádění tohoto rozhodnutí by mělo být vykonáno v roce 2016.

16. Případné úpravy oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES by měly být doprovázeny příslušnými úpravami maximálního množství emisí ze zdrojů, na které se nevztahuje uvedená směrnice.

17. Na základě uzavření mezinárodní dohody o změně klimatu Společenstvím by mezní hodnoty emisí členských států měly být přizpůsobeny, aby bylo dosaženo závazku Společenství snížit emise skleníkových plynů stanoveného v uvedené dohodě při zohlednění vzájemné solidarity mezi členskými státy a potřeby udržitelného hospodářského růstu na území Společenství. Množství kreditů z projektů snížení emisí skleníkových plynů ve třetích zemích, jež každý členský stát může využívat, by mělo být zvýšeno až o polovinu dodatečného úsilí o snížení ze zdrojů, na které se nevztahuje směrnice 2003/87/ES.

18. Registry zřízené podle rozhodnutí 280/2004/ES a ústřední správce jmenovaný podle směrnice 2003/87/ES by se měli využívat k zajištění přesného vykonávání a zaúčtování všech transakcí za účelem provádění tohoto rozhodnutí.

19. Opatření nezbytná pro provedení tohoto rozhodnutí by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi[12]. Zejména je třeba zmocnit Komisi, aby po uzavření mezinárodní dohody přijala opatření pro úpravu mezních hodnot emisí, jakož i opatření pro využívání dalších typů kreditů z projektů v souladu s uvedenou dohodou a opatření nezbytná pro kontrolu transakcí podle tohoto rozhodnutí. Jelikož jsou uvedená opatření obecného významu a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto rozhodnutí a doplnit toto rozhodnutí o nové nebo upravené prvky jiné než podstatné, měla by být přijata v souladu s regulativním postupem s kontrolou podle článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.

20. Jelikož cílů tohoto rozhodnutí nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států jednajících samostatně, a proto jich z důvodu rozsahu a účinků tohoto opatření může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je pro dosažení uvedeného cíle nezbytné,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1 Předmět

Toto rozhodnutí stanoví pravidla pro určení příspěvku členských států ke splnění závazku Společenství snížit emise skleníkových plynů od roku 2013 do roku 2020, pokud jde o emise skleníkových plynů ze zdrojů, na které se nevztahuje směrnice 2003/87/ES, a o jeho vyhodnocování.

Článek 2 Definice

Pro účely tohoto rozhodnutí se použijí definice stanovené v článku 3 směrnice 2003/87/ES.

Vedle toho se „emisemi skleníkových plynů“ rozumějí emise oxidu uhličitého (CO2), methanu (CH4), oxidu dusného (N2O), částečně fluorovaných uhlovodíků (HFCs), zcela fluorovaných uhlovodíků (PFC) a fluoridu sírového (SF6) vyjádřené ekvivalentem oxidu uhličitého ze zdrojů určených podle směrnice 2003/87/ES.

Článek 3 Úrovně emisí pro období 2013 do 2020.

21. Než Společenství uzavře budoucí dohodu vedoucí ke snížením emisí, jež přesahují snížení požadovaná podle tohoto článku, každý členský stát omezí do roku 2020 své emise skleníkových plynů ze zdrojů, na které se nevztahuje směrnice 2003/87/ES, o procentní podíl stanovený pro daný členský stát v příloze tohoto rozhodnutí s ohledem na jeho emise v roce 2005.

22. S výhradou odstavce 3 a článku 4 zajistí každý členský stát, že v roce 2013 jeho celkové emise skleníkových plynů ze zdrojů, na které se nevztahuje směrnice 2003/87/ES, nepřesáhnou průměrné roční emise skleníkových plynů tohoto členského státu z uvedených zdrojů z let 2008, 2009 a 2010, které budou vykázány nebo oznámeny a ověřeny podle směrnice 2003/87/ES a rozhodnutí 280/2004/ES.

S výhradou odstavce 3 a článku 4 omezí každý členský stát každoročně lineárně uvedené emise skleníkových plynů, aby zajistil, že uvedené emise v roce 2020 nepřesáhnou maximální úroveň pro tento členský stát, jak je uvedeno v příloze.

23. Během období let 2013 až 2019 může každý členský stát převést z následujícího roku množství rovnající se 2 % emisí skleníkových plynů tohoto členského státu v odstavci 2. Pokud se emise členského státu nacházejí pod mezní hodnotou uvedenou v odstavci 2, může členský stát převést svůj přebytek snížení emisí do následujícího roku.

Článek 4 Využití kreditů z projektových činností

24. Dokud budoucí dohoda o změně klimatu nevstoupí v platnost, členské státy mohou využívat tyto kredity snížení emisí skleníkových plynů pro provádění jejich povinností podle článku 3:

a) Certifikovaná snížení emisí (dále jen „CER“) a jednotky snížení emisí (dále jen „ERU“) vydané v souladu se sníženími emisí do 31. prosince 2012 z typů projektů, které byly přijaty všemi členskými státy podle směrnice 2003/87/ES během období 2008 až 2012.

b) CER vydaná v souladu se sníženími emisí od 1. ledna 2013 z projektů, jež byly zaregistrovány během období 2008 až 2012 a náleží k typu projektu byl přijatému všemi členskými státy podle směrnice 2003/87/ES během období 2008 až 2012.

c) CER vydaná v souladu se sníženími emisí dosaženými v projektech provedených v nejméně rozvinutých zemích náležících k typu projektu přijatému všemi členskými státy podle směrnice 2003/87/ES během období let 2008 až 2012, a to až do ratifikace dohody se Společenstvím, nebo až do roku 2020, pokud by toto datum bylo dřívější.

Členské státy zajistí, že jejich politiky nákupu těchto kreditů vedou ke spravedlivějšímu zeměpisnému rozšíření projektů a podpoří dosažení budoucí mezinárodní dohody o změně klimatu.

25. Vedle ustanovení odstavce 1 a v případě, že uzavření mezinárodní dohody o změně klimatu je opožděno, může členský stát pro provádění svých povinností podle článku 3 použít dodatečné kredity snížení emisí skleníkových plynů z projektů nebo dalších činností snižování emisí v souladu s dohodami uvedenými v čl. 11a odst. 5 směrnice 2003/87/ES.

26. Jakmile bude dosaženo budoucí mezinárodní dohody o změně klimatu, mohou členské státy používat pouze CER ze třetích zemí, které tuto dohodu ratifikovaly.

27. Roční použití kreditů každým členským státem podle odstavců 1, 2 a 3 nepřekročí celkové množství rovnající se 3 % emisí skleníkových plynů tohoto členského státu, na které se nevztahuje směrnice 2003/87/ES, v roce 2005.

Každý členský stát může převést nevyužitou část tohoto množství na jiný členský stát.

Článek 5 Hodnocení pokroku v provádění závazků

28. Členské státy ve výročních zprávách podaných podle článku 3 rozhodnutí 280/2004/ES vykáží své roční emise, které jsou výsledkem provádění článku 3 a používaní kreditů v souladu s článkem 4.

29. Komise ve své zprávě předložené podle čl. 5 odst. 1 rozhodnutí 280/2004/ES vyhodnotí, zdali je pokrok dostatečný ke splnění závazků podle tohoto rozhodnutí.

Toto hodnocení zohlední pokrok v politikách a opatřeních Společenství a informace z členských států v souladu s článkem 3 a článkem 5 rozhodnutí 280/2004/ES.

Každé dva roky počínaje emisemi oznámenými pro rok 2013 zahrne toto hodnocení rovněž plánovaný pokrok Společenství a jeho členských států v plnění závazků podle tohoto rozhodnutí. Členské státy předloží aktualizaci plánovaného pokroku před 1. červencem 2016.

Článek 6 Úpravy, které se použijí při uzavření budoucí mezinárodní dohody o změně klimatu

30. Odstavce 2, 3 a 4 se použijí při uzavření mezinárodní dohody o změně klimatu Společenstvím, která povede k povinným snížením přesahující snížení podle článku 3.

31. Od roku, který bude následovat po uzavření dohody uvedené v odstavci 1, se emise skleníkových plynů Společenství ze zdrojů, na které se nevztahuje směrnice 2003/87/ES, v roce 2020 podle čl. 3 odst. 1 dále sníží o množství, které se rovná celkovému dodatečnému snížení emisí skleníkových plynů Společenstvím, ze všech zdrojů, ke kterým mezinárodní dohoda zavazuje Společenství, vynásobeného podílem celkových snížení emisí skleníkových plynů Společenstvím pro rok 2020, ke kterým členské státy přispívají prostřednictvím snížení emisí skleníkových plynů ze zdrojů, na které se nevztahuje směrnice 2003/87/ES, podle článku 3.

32. Každý členský stát přispěje k dodatečnému úsilí Společenství o snížení v poměru ke svým podílům na celkových emisích Společenství ze zdrojů, na které se nevztahuje směrnice 2003/87/ES, pro rok 2020 podle článku 3.

Komise změní přílohu s cílem upravit mezní hodnoty emisí v souladu s prvním pododstavcem. Toto opatření, jehož předmětem je změna jiných než podstatných prvků tohoto rozhodnutí, se přijímá v souladu s regulativním postupem s kontrolou podle čl. 9 odst. 2.

33. Členské státy mohou zvýšit použití kreditů snížení emisí skleníkových plynů uvedených v čl. 4 odst. 4 ze třetích zemí, které ratifikovaly dohodu uvedenou v odstavci 1, a v souladu s odstavcem 5 až do výše poloviny dodatečného snížení dosaženého v souladu s odstavcem 2.

Každý členský stát může převést nevyužitou část tohoto množství na jiný členský stát.

34. Komise přijme opatření, kterými stanoví členským státům možnost použití dodatečných typů kreditů z projektů nebo případně použití jiného mechanismu vytvořeného podle mezinárodní dohody.

Tato opatření, jejichž účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto rozhodnutí jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 9 odst. 2.

Článek 7 Rozšíření oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES

Maximální množství emisí podle článku 3 tohoto rozhodnutí se upraví v souladu s množstvím povolenek na emise skleníkových plynů vydaných podle článku 11 směrnice 2003/87/ES, které je výsledkem změny rozsahu zdrojů podle této směrnice v souladu s konečným schválením národních alokačních plánů Komisí na období let 2008 až 2012 podle směrnice 2003/87/ES.

Komise zveřejní číselné údaje, které jsou výsledkem této úpravy.

Článek 8 Registry a ústřední správce

35. Registry členského státu zřízené podle článku 6 rozhodnutí 280/2004/ES zajistí přesné zúčtování transakcí podle tohoto rozhodnutí. Tyto informace se zpřístupní veřejnosti.

36. Ústřední správce jmenovaný podle článku 20 směrnice 2003/87/ES povede prostřednictvím nezávislého protokolu transakcí automatickou kontrolu každé transakce podle tohoto rozhodnutí a v případě potřeby transakci zastaví, aby bylo zajištěno, že nedochází k žádným nesrovnalostem. Tyto informace se zpřístupní veřejnosti.

37. Komise přijme opatření nezbytná k provedení odstavců 1 a 2.

Tato opatření, jejichž účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto rozhodnutí jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 9 odst. 2.

Článek 9 Výbor

38. Komisi je nápomocen Výbor pro změnu klimatu zřízený podle článku 9 rozhodnutí 280/2004/ES.

39. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5a a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 uvedeného rozhodnutí.

Článek 10 Zpráva

Komise vypracuje zprávu, která vyhodnocuje provádění tohoto rozhodnutí. Komise předloží uvedenou zprávu Evropskému parlamentu a Radě do 31. října 2016, případně s připojenými příslušnými návrhy.

Článek 11 Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 12

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne […].

Za Evropský parlament Za Radu

předseda/předsedkyně předseda/předsedkyně

PŘÍLOHA EMISE SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ JEDNOTLIVÝCH ČLENSKÝCH STÁTŮ PODLE ČLÁNKU 3

Mezní hodnoty emisí skleníkových plynů jednotlivých členských států v roce 2020 oproti úrovním emisí skleníkových plynů ze zdrojů, na které se nevztahuje směrnice 2003/87/ES, z roku 2005 | Emise skleníkových plynů členských států v roce 2020, které vyplývají z provádění článku 3 (v tunách ekvivalentu CO2) |

Belgie | -15% | 70954356 |

Bulharsko | 20% | 35161279 |

Česká republika | 9% | 68739717 |

Dánsko | -20% | 29868050 |

Německo | -14% | 438917769 |

Estonsko | 11% | 8886125 |

Irsko | -20% | 37916451 |

Řecko | -4% | 64052250 |

Španělsko | -10% | 219018864 |

Francie | -14% | 354448112 |

Itálie | -13% | 305319498 |

Kypr | -5% | 4633210 |

Lotyšsko | 17% | 9386920 |

Litva | 15% | 18429024 |

Lucembursko | -20% | 8522041 |

Maďarsko | 10% | 58024562 |

Malta | 5% | 1532621 |

Nizozemsko | -16% | 107302767 |

Rakousko | -16% | 49842602 |

Polsko | 14% | 216592037 |

Portugalsko | 1% | 48417146 |

Rumunsko | 19% | 98477458 |

Slovinsko | 4% | 12135860 |

Slovensko | 13% | 23553300 |

Finsko | -16% | 29742510 |

Švédsko | -17% | 37266379 |

Spojené království | -16% | 310387829 |

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1. NÁZEV NÁVRHU:

Návrh rozhodnutí EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o úsilí členských států snížit emise skleníkových plynů o 30 %, aby byly splněny závazky Společenství v oblasti snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020.

2. RÁMEC ABM / ABB

Oblast politiky a související aktivity, kterých se návrh týká:

OBLAST POLITIKY: 07 Životní prostředí

Aktivita ABB kód 0703: Provádění environmentální politiky a právních předpisů Společenství.

3. ROZPOČTOVÉ LINIE

3.1. Rozpočtové linie (provozní linie a související linie na technickou a administrativní pomoc) (ex – linie BA) včetně okruhů:

Článek 07 03 07 – LIFE+ (finanční nástroj pro životní prostředí – 2007 až 2013)

3.2. Doba trvání akce a finančního dopadu:

Položky požadované pro období 2009–2013 budou hrazeny z finančních prostředků určených pro program LIFE+. Jelikož revidované právní předpisy nabývají účinnosti až od roku 2013 a není určené konečné datum akce, návrh bude mít nadále dopad na rozpočet EU i poté, alespoň pro monitorování a hodnocení provádění závazků členskými státy (článek 5) a pravidelnou aktualizaci a správu nezávislého protokolu transakcí systému (článek 8).

Dodatečné zdroje nezbytné pro monitorování a hodnocení provádění závazků, jak je vyžadováno podle článku 10, budou naplánované v souvislosti s budoucím přezkoumáním rozhodnutí 280/2004/ES o mechanismu monitorování emisí skleníkových plynů ve Společenství a provádění Kjótského protokolu.

Odhad finančních dopadů, který je součástí tohoto legislativního finančního výkazu, zahrnuje finanční dopady spojené s přizpůsobením nezávislého protokolu transakcí, aby mohl vykonávat plánované úkoly uvedené v článku 8 a následně je aktualizovat a spravovat.

3.3. Rozpočtové charakteristiky (v případě potřeby doplňte řádky):

Rozpočtová linie | Druh výdajů | Nové | Příspěvek ESVO | Příspěvky od kandidátských zemí | Okruh ve finančním výhledu |

07 03 07 | Nepov. | Rozl. | NE | NE | NE | č. 2 |

4. SHRNUTÍ ZDROJŮ

4.1. Finanční zdroje

4.1.1. Shrnutí položek závazků (PZ) a položek plateb (PP)

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Druh výdajů | oddíl č. | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 a násl. | Celkem |

Provozní výdaje[13] |

Položky závazků (PZ) | 8.1. | a | 0,750 | 0,750 |

Položky plateb (PP) | b | 0,225 | 0,525 | 0,750 |

Administrativní výdaje jako součást referenční částky[14] |

Technická a administrativní pomoc (NP) | 8.2.4. | c | 0,000 | 0,000 | 0,000 | 0,000 | 0,000 | 0,000 | 0,000 |

CELKOVÁ REFERENČNÍ ČÁSTKA |

Položky závazků | a+c | 0,000 | 0,750 | 0,000 | 0,000 | 0,000 | 0,000 | 0,750 |

Položky plateb | b+c | 0,000 | 0,225 | 0,000 | 0,525 | 0,000 | 0,000 | 0,750 |

Administrativní výdaje nezahrnuté do referenční částky[15] |

Lidské zdroje a související výdaje (NP) | 8.2.5. | d | 0,059 | 0,059 | 0,059 | 0,059 | 0,059 | 0,059 | 0,351 |

Administrativní náklady, kromě nákladů na lidské zdroje a souvisejících nákladů, nezahrnuté do referenční částky (NP) | 8.2.6. | e | 0,100 | 0,100 | 0,100 | 0,300 |

Celkové orientační finanční náklady zásahu |

PZ CELKEM včetně nákladů na lidské zdroje | a+c+d+e | 0,059 | 0,809 | 0,059 | 0,159 | 0,159 | 0,159 | 1,401 |

PZ CELKEM včetně nákladů na lidské zdroje | b+c+d+e | 0,059 | 0,284 | 0,059 | 0,684 | 0,159 | 0,159 | 1,401 |

Spoluúčast

Pokud financování návrhu předpokládá spoluúčast členského státu či jiných subjektů (uveďte, o které se jedná), je třeba v níže uvedené tabulce vyplnit odhadovanou výši finanční spoluúčasti (pokud se předpokládá finanční spoluúčast jiných subjektů, lze doplnit další řádky):

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Spolufinancující subjekt | Rok n | n + 1 | n + 2 | n + 3 | n + 4 | n + 5 a násl. | Celkem |

…………………… | f | 0,000 | 0,000 | 0,000 | 0,000 | 0,000 | 0,000 | 0,000 |

PZ CELKEM včetně spolufinancování | a+c+d+e+f |

4.1.2. Soulad s finančním plánem

X Návrh je v souladu se stávajícím finančním plánem.

( Návrh si vyžádá změnu plánu a úpravu příslušného okruhu finančního výhledu.

( Návrh může vyžadovat použití ustanovení interinstitucionální dohody[16] (tj. nástroje pro flexibilitu nebo revizi finančního výhledu).

4.1.3. Finanční dopady na straně příjmů

X Návrh nemá žádné finanční dopady na příjmy

( Návrh má finanční dopady na příjmy s následujícím účinkem:

Pozn: Veškeré podrobnosti a poznámky ke způsobu výpočtu účinku na příjmy je třeba uvést v samostatné příloze.

v milionech EUR (zaokrouhleno na 1 desetinné místo)

před akcí (Rok n-1) | Situace po akci |

Celkový objem lidských zdrojů | A*/AD | A*/AD | A*/AD | A*/AD | A*/AD | A*/AD |

5. CHARAKTERISTIKY A CÍLE

5.1. Potřeba, která má být uspokojena v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Návrh rozhodnutí stanoví v článku 8, že ústřední správce jmenovaný podle článku 20 směrnice 2003/87/ES povede prostřednictvím nezávislého protokolu transakcí automatickou kontrolu každé transakce podle tohoto rozhodnutí a v případě potřeby transakci zastaví, aby bylo zajištěno, že nedochází k žádným nesrovnalostem. Tyto informace budou veřejnosti přístupné.

Stávající nezávislý protokol transakcí Společenství kontroluje, zdali jsou transakce v registru v souladu s právními předpisy Společenství. Kontroly kjótských kritérií jsou vykonávány nezávislým protokolem transakcí Organizace spojených národů. V případě neexistence mezinárodní úmluvy pro období po roce 2012 bude muset být nezávislý protokol transakcí Společenství schopen kontrolovat soudržnost transakcí se všemi kritérii Společenství, jak je stanoveno v tomto rozhodnutí, a uvést v soulad všechna kritéria, která mohou být zavedena podle mezinárodní dohody.

5.2. Přidaná hodnota zásahu ze strany Společenství, provázanost návrhu s dalšími finančními nástroji a možná synergie

Zajištění systému na úrovni EU, který kontroluje všechny transakce na základě kritérií stanovených v návrhu tohoto rozhodnutí, aby nedošlo k nesrovnalostem Navrhované rozhodnutí například povoluje flexibilitu prostřednictvím transakcí „emisních“ kreditů z projektových činností ve třetích zemích mezi členskými státy.

Provozní výdaje jsou stanoveny v rozpočtové části programu LIFE+ a vztahuje se na ně přímé centrální řízení.

5.3. Cíle, očekávané výsledky a související ukazatele návrhu v kontextu rámce ABM

CÍL

Cílem je, aby Společenství mohlo zabezpečit, že všechny transakce podle navrhovaného rozhodnutí jsou kontrolovány z hlediska nesrovnalostí, a tímto byla zajištěna jejich soudržnost s kritérii stanovenými v uvedeném rozhodnutí, jakož i s kritérii, která mohou být zavedena v nové mezinárodní dohodě o změně klimatu.

OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY

Aktualizace nezávislého protokolu transakcí spravovaného ústředním správcem jmenovaným podle článku 20 směrnice 2003/87/ES, aby byla umožněna kontrola z hlediska případných nesrovnalostí všech transakcí podle navrhovaného rozhodnutí a kritérií zavedených podle nové mezinárodní dohody o změně klimatu.

Tato kontrola bude muset být plně automatická a bude muset být zajištěn přístup veřejnosti k příslušným informacím.

5.4. Způsob provádění (orientační)

X Centralizované řízení

X přímo ze strany Komise

( nepřímo na základě pověření pro:

( výkonné agentury

( subjekty, které Společenství zřídilo, uvedené v článku 185 finančního nařízení

( vnitrostátní veřejné subjekty / subjekty pověřené veřejnou službou

( Sdílené nebo decentralizované řízení

( spolu s členskými státy

( spolu se třetími zeměmi

( Společné řízení s mezinárodními organizacemi (uveďte s kterými)

Příslušné poznámky:

6. MONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ

6.1. Monitorovací systém

Smlouvy podepsané Komisí za účelem provádění rozhodnutí musí obsahovat ustanovení, že Komise (nebo jí pověřený zástupce) provádí dohled a finanční kontrolu a Účetní dvůr provádí, je-li to nezbytné, audity na místě.

6.2. Hodnocení

6.2.1. Hodnocení předem (ex-ante)

Viz. další posouzení dopadů, která doprovází tento návrh. Byly posouzeny hospodářské, sociální, zdravotní a environmentální dopady navrhovaných opatření.

6.2.2. Opatření přijatá po průběžném / následném hodnocení (ex post) (na základě podobných zkušeností z minulosti)

Navrhovaná změna nezávislého protokolu transakcí zohledňuje zkušenosti získané z provozu tohoto systému v období let 2005 až 2007.

6.2.3. Podmínky a periodicita budoucího hodnocení

Pokrok prací na provádění tohoto návrhu a patřičnost přidělených zdrojů budou každoročně vyhodnocovány v souladu s plánem řízení.

7. OPATřENÍ PROTI PODVODůM

V plné míře se použijí normy vnitřní kontroly č. 14, 15, 16, 18, 19, 20, a 21 a zásady stanovené v nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství.

8. PODROBNOSTI O ZDROJÍCH

8.1. Cíle návrhu z hlediska jejich finanční náročnosti

Položky závazků v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014+ |

Úředníci nebo dočasní zaměstnanci[18] (XX 01 01) | A*/AD | 0,5 | 0,5 | 0,5 | 0,5 | 0,5 | 0,5 |

B*, C*/AST | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |

Zaměstnanci financovaní[19] podle čl. XX 01 02 |

Ostatní zaměstnanci[20] financovaní podle čl. XX 01 04/05 |

CELKEM | 0,5 | 0,5 | 0,5 | 0,5 | 0,5 | 0,5 |

8.2.2. Popis úkolů, které vyplývají z akce

- Dohlížet na zřízení a spravování na úrovni Společenství registru emisí nezahrnutých de EU ETS v nezávislém protokolu transakcí stanoveném podle článku 20 směrnice 2003/87/ES.

8.2.3. Původ lidských zdrojů (statutární pracovní místa)

( Pracovní místa vyčleněná v současnosti na řízení programu, který má být nahrazen nebo prodloužen.

( Pracovní místa předběžně vyčleněná v rámci procesu RSP / PNR na rok n

X Pracovní místa, o něž je třeba požádat v příštím procesu RSP / PNR

( Pracovní místa, jež mají být obsazena převedením stávajících zdrojů v rámci řídícího útvaru (interní přeobsazování)

( Pracovní místa požadovaná pro rok n, avšak neplánovaná v procesu RSP / PNR dotyčného roku

8.2.4. Další administrativní výdaje zahrnuté v referenční částce (XX 01 04/05 – Výdaje na správu a řízení)

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Rozpočtová linie (číslo a okruh) | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 a násl. | CELKEM |

Další technická a administrativní pomoc |

- interní (intra muros) |

- externí (extra muros) |

Technická a administrativní pomoc celkem |

8.2.5. Finanční náklady na lidské zdroje a související náklady nezahrnuté v referenční částce

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Druh lidských zdrojů | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 a násl. |

Úředníci a dočasní zaměstnanci (XX 01 01) | 0,059 | 0,059 | 0,059 | 0,059 | 0,059 | 0,059 |

Zaměstnanci financovaní podle čl. XX 01 02 (pomocní pracovníci, přidělení odborníci z členských států, smluvní zaměstnanci atd.) (upřesněte rozpočtovou linii) |

Náklady na lidské zdroje a související náklady celkem (NEZAHRNUTÉ do referenční částky) | 0,059 | 0,059 | 0,059 | 0,059 | 0,059 | 0,059 |

Výpočet – Úředníci a dočasní zaměstnanci |

Standardní plat pro úředníka se zařazením 1A*/AD podle bodu 8.2.1 je 0,117 milionu EUR. |

Výpočet - Zaměstnanci financovaní podle článku XX 01 02 |

Nevztahuje se na tento návrh. |

8.2.6. Další administrativní výdaje nezahrnuté do referenční částky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) |

2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 a násl. | CELKEM |

XX 01 02 11 01 – Služební cesty |

XX 01 02 11 02 – Schůze a konference |

XX 01 02 11 03 – Výbory[22] |

XX 01 02 11 04 – Studie a konzultace |

XX 01 02 11 05 - Informační systémy |

2 Ostatní výdaje na řízení celkem (XX 01 02 11) |

Ostatní výdaje administrativního charakteru XX.010301 (vybavení datového centra, služby a provozní výdaje datového centra) | 0,100 | 0,100 | 0,100 | 0,300 |

Administrativní výdaje celkem, kromě nákladů na lidské zdroje a souvisejících nákladů (NEZAHRNUTÉ do referenční částky) | 0,100 | 0,100 | 0,100 | 0,300 |

Výpočet - Další administrativní výdaje nezahrnuté do referenční částky |

Hostování IT systému v datovém centru: 100.000 EUR ročně od roku 2012. Zde zahrnuté výdaje se vztahují k hostování nezávislého protokolu transakcí Společenství / registru Společenství Komisí, jakož i k nákupu a údržbě komunikačních nástrojů a nástrojů IT nezbytných pro plně funkční systém. Výdaje vztahující se k vývoji a správě systému jsou pokryty rozpočtovou linií 07 03 07 – (LIFE+) – viz. oddíl 8.1. |

Potřeby lidských a administrativních zdrojů jsou pokryty v rámci zdrojů přidělených řídícímu GŘ v rámci postupu pro roční příděly.

[1] Úř. věst. L 33, 7.2.1994, s. 11.

[2] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES, Úř. věst. 275, 25.10.2003, s. 32. Směrnice ve znění směrnice 2004/101/ES (Úř. věst. L 338, 13.11.2004, s. 18).

[3] Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu - Založení globální aliance pro změnu klimatu mezi Evropskou unií a chudými rozvojovými zeměmi, které jsou změnou klimatu nejvíce ohroženy, KOM(2007) 540 v konečném znění, 18.9.2007.

[4] Úř. věst. C […] , s. […].

[5] Úř. věst. C […] , s. […].

[6] Úř. věst. C […] , s. […].

[7] Úř. věst. C […] , s. […].

[8] Úř. věst. L 33, 7.2.1994, s. 11.

[9] Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32. Směrnice ve znění směrnice 2004/101/ES (Úř. věst. L 338, 13.11.2004, s. 18).

[10] Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu - Založení globální aliance pro změnu klimatu mezi Evropskou unií a chudými rozvojovými zeměmi, které jsou změnou klimatu nejvíce ohroženy, KOM(2007) 540 v konečném znění, 18.9.2007.

[11] Úř. věst. L 49, 19.2.2004, s. 1.

[12] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

[13] Výdaje, které nespadají pod kapitolu xx 01 příslušné hlavy xx.

[14] Výdaje v rámci článku xx 01 04 hlavy xx.

[15] Výdaje v rámci kapitoly xx 01 kromě článků xx 01 04 nebo xx 01 05.

[16] Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody.

[17] V případě potřeby, např. potrvá-li akce déle než 6 let, je třeba doplnit další sloupce.

[18] Tyto náklady NEJSOU zahrnuty do referenční částky.

[19] Tyto náklady NEJSOU zahrnuty do referenční částky.

[20] Tyto náklady jsou zahrnuty do referenční částky.

[21] Měl by být uveden odkaz na konkrétní legislativní finanční výkaz dotyčných výkonných agentur.

[22] Uveďte přesně druh výboru a skupinu, do níž náleží.