21.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 15/27

A.

vzhledem k tomu, že úsilí Parlamentu a Komise o stanovení právně závazného rámce pro evropské regulační agentury nepřineslo žádný výsledek,

B.

vzhledem k tomu, že návrh interinstitucionální dohody z února roku 2005 nezaznamenal žádný podstatný vývoj z důvodu institucionálního a politického odmítnutí ze strany Rady, a že se Komise rozhodla svůj návrh na interinstitucionální dohodu stáhnout a nahradit ho vyzváním k účasti na interinstitucionálním dialogu, který vyústí ve společný přístup,

C.

vzhledem k tomu, že regulační agentury mohu být sice zpočátku přirovnávány k „mikroinstitucím“, ale na rovině evropské správy mají „makrodopady“,

D.

vzhledem k tomu, že je nutné definovat alespoň základní strukturální charakteristiky regulačních agentur, protože se staly uznávanou parainstitucionální součástí Evropské unie,

E.

vzhledem k tomu, že Komise navrhuje vytvoření interinstitucionální pracovní skupiny, jež bude pověřena navržením společného rámce regulačních agentur a definicí kompetencí jednotlivých institucí Evropské unie ve vztahu k těmto agenturám,

F.

vzhledem k tomu, že Komise musí vypracovat horizontální hodnocení regulačních agentur do období 2009–2010 a co nejdříve předložit Parlamentu a Radě zprávu o závěrech tohoto hodnocení,

G.

vzhledem k tomu, že je třeba přivítat rozhodnutí Komise nenavrhovat vytváření nových agentur, dokud interinstitucionální pracovní skupina nedokončí svou práci,

H.

vzhledem k tomu, že Komise by se neměla odchýlit od hlavních zásad návrhu interinstitucionální dohody z roku 2005 o úpravách, které je nutné provést u základních aktů, jimiž se řídí stávající regulační agentury, aby byly v souladu s novým přístupem,

I.

vzhledem k tomu, že již nyní existuje společný regulační rámec (3) pro výkonné agentury, kterým byl svěřen časově omezený úkol spravovat programy Společenství,

1.

domnívá se, že návrh Komise představuje chvályhodnou iniciativu, a je připraven se prostřednictvím svých zástupců účastnit práce interinstitucionální pracovní skupiny, domnívá se však, že „společný přístup“ nesplňuje jeho očekávání týkající se uzavření interinstitucionální dohody; konstatuje, že tato skutečnost nebrání rozvoji jiných forem porozumění jako výsledku činnosti pracovní skupiny;

2.

vyzývá Radu, aby vzhledem ke svým pravomocem, které jí přísluší jakožto jednomu z rozpočtových orgánů, konstruktivně přispěla k jednání této pracovní skupiny;

3.

vyzývá Radu a Komisi, aby společně s Parlamentem v co nejkratší době vypracovaly pracovní program pro interinstitucionální pracovní skupinu, aby mohla zahájit svou činnost na podzim roku 2008;

4.

domnívá se, že pracovní program interinstitucionální pracovní skupiny by měl obsahovat mimo jiné tyto body:

5.

vyjadřuje politování nad tím, že dosud neexistuje obecná strategie vytváření agentur EU; konstatuje, že nové agentury vznikají nesystematicky, což vede k nepřehledné směsici regulačních agentur, výkonných agentur a ostatních subjektů Společenství, přičemž se v každém jednotlivém případě jedná o agenturu či subjekt vytvořený sui generis;

6.

bere na vědomí stanovisko Komise, podle něhož je zřizování regulačních agentur, které někdy probíhá ve spolupráci s Parlamentem, vyjádřením spolupráce mezi členskými státy, a fungování těchto agentur spočívá v interoperabilitě a výkonu pravomocí, které by neměly být svěřeny výhradně orgánům EU, neboť to by vyvolalo námitky ohledně centralismu;

7.

vyzývá Radu a Komisi, aby společně s Parlamentem pracovaly na vytvoření jasného společného a soudržného rámce týkajícího se postavení, které v budoucnu v rámci správy EU agenturám připadne;

8.

zastává názor, že musí být zajištěna transparentnost regulačních agentur, zejména pokud jde o jejich fungování, zveřejňování a dostupnost informací a plánování jejich činností a odpovědnost za ně;

9.

domnívá se, že prioritou „společného rámce“ pro interinstitucionální dohodu by mělo být úsilí o racionalizaci fungování a o co největší přínos regulačních agentur na základě větší transparentnosti, viditelné demokratické kontroly a lepší účinnosti;

10.

soudí, že je nutné přijmout minimální společné zásady a pravidla týkající se struktury, fungování a kontroly všech regulačních agentur bez ohledu na jejich povahu;

11.

domnívá se, že účast na činnosti regulačních agentur bude muset být zajištěna formálním strukturováním postupů konzultace a dialogu se zainteresovanými stranami;

12.

domnívá se, že strukturální a funkční rozmanitost agentur vyvolává závažné otázky týkající se regulačních parametrů, řádné správy a institucionálních vztahů z hlediska centralizace a decentralizace;

13.

hájí názor, že zásady řádné správy musí být zajištěny společným přístupem k metodě výběru zaměstnanců, sestavování rozpočtu a správě zdrojů, účinnému řízení a hodnocení výsledků;

14.

přezkoumá, zda by se závazek Komise nevyhovět návrhům na založení nových regulačních agentur měl vztahovat i na dva dosud nevyřízené návrhy v oblasti energetiky a telekomunikací;

15.

podtrhuje nutnost zavést parlamentní kontrolu nad vytvářením a fungováním regulačních agentur, která by měla být založena především na:

16.

naléhavě vyzývá Komisi, aby včas, tedy do konce období 2009–2010, předložila závěry horizontálního hodnocení regulačních agentur, aby mohla interinstitucionální pracovní skupina k těmto závěrům přihlédnout;

17.

žádá Komisi, aby navrhla měřítka pro vzájemné porovnávání zjištěných výsledků a aby stanovila jasná pravidla pro ukončení mandátu agentur v případě jejich slabé výkonnosti;

18.

žádá předsedu a Konferenci předsedů, aby se přednostně věnovali otázce složení pracovní skupiny, kterou navrhuje Komise, a považuje za správné, aby byl Parlament v této skupině zastoupen předsedy nebo zpravodaji Výboru pro ústavní záležitosti, Rozpočtového výboru a dvou jiných výborů, které mají praktické zkušenosti s dohledem nad činností regulačních agentur;

19.

znovu opakuje výzvu Parlamentu a Komise obsaženou v návrhu interinstitucionální dohody z roku 2005, aby bylo do základního aktu začleněno rozhodnutí o sídle agentury;

20.

rád by znovu zopakoval, jak je důležité zabezpečit, aby se na interinstitucionální úrovni systematicky uplatňoval postup stanovený v bodě 47 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (4) (interinstitucionální dohoda ze dne 17. května 2006), a zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby byla přijata vhodná opatření v návaznosti na společné prohlášení Parlamentu, Rady a Komise o decentralizovaných agenturách ze dne 13. července 2007;

21.

je přesvědčen, že podrobný postup pro uplatňování tohoto ustanovení je naprosto nezbytný; domnívá se, že takovýto postup by mohl být příležitostí k převzetí některých důležitých aspektů zablokovaného návrhu interinstitucionální dohody z roku 2005, případně ve spojení s určitými úpravami rámcového finančního nařízení pro agentury (5);

22.

dochází k závěru, že v případě, kdy takovéto hodnocení ukáže, že hospodárnost a efektivita decentralizovaného subjektu není zaručena, neměla by se Evropská unie obávat změnit současný trend zadávání úkolů Komise externím subjektům a měla by stanovit jasná pravidla pro ukončení mandátu decentralizovaných agentur;

23.

podporuje záměr Komise nenavrhovat žádné nové decentralizované agentury, dokud neskončí proces hodnocení, zejména s ohledem na to, že rozpětí v současném víceletém finančním rámci by prozatím příliš neumožňovala financování jakéhokoliv nového subjektu Společenství, aniž by došlo k výrazným změnám v plánování;

24.

z rozpočtového hlediska považuje následující otázky za klíčové body programu interinstitucionální pracovní skupiny o budoucnosti agentur EU:

25.

připomíná v tomto ohledu definici „agentury“ stanovenou na třístranných jednáních dne 7. března 2007, kdy se dohodlo, že pro účely uplatňování bodu 47 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 se definice „agentury“ určí na základě toho, zda je daný subjekt zřízen podle článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (6) (finanční nařízení);

26.

rád by zdůraznil, že přikládá velkou důležitost tomu, aby se pro účely obecného použití stanovila jasná a ucelená obecná terminologie týkající se agentur; připomíná, že „regulační agentury“ jsou pouze podskupinou decentralizovaných agentur;

27.

považuje za důležité diskutovat o problémech s časovým harmonogramem a právními a procedurálními aspekty, které by mohly nastat v případě, že nebude současně s rozhodnutími legislativního orgánu včas dosaženo dohody o financování nové agentury podle bodu 47 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006; rovněž považuje za nezbytné zamyslet se nad určitými procedurálními pojistkami, aby bylo zajištěno úplné zapojení rozpočtového orgánu do všech otázek, které mají vliv na rozpočet, jako je rozšíření úkolů agentur;

28.

připomíná, že již v roce 2005 Parlament požadoval ve výše zmíněném usnesení povinné hodnocení nákladů a přínosů předtím, než bude navrženo vytvoření nové agentury, zejména se zaměřením na otázku, zda je „existence agentury (včetně pravděpodobných nákladů na kontrolu a koordinaci) z hlediska nákladů efektivnější, než kdyby stejné úkoly vykonávaly samotné útvary Komise“, ale také na otázky, jako je mandát a pracovní metody agentury nebo stupeň její nezávislosti na Komisi, neboť to je často pro legislativní orgán obzvláště důležité;

29.

zdůrazňuje, že je třeba provádět pravidelné, koordinované hodnocení a kontroly – přičemž je třeba se vyhnout dvojí kontrole a překrývání úkolů – s cílem posoudit přínos stávajících decentralizovaných agentur, které již nespadají do působnosti bodu 47 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006; považuje to za pokračování již podniknutých kroků, které vyústily ve společné prohlášení o agenturách Společenství odsouhlaseném na třístranném jednání dne 18. dubna 2007, podle nějž by měly být „stávající agentury Společenství pravidelně hodnoceny, zejména s ohledem na jejich náklady a přínosy a s poskytnutím podrobného vysvětlení kritérií používaných pro výběr agentur, které mají být hodnoceny“;

30.

poznamenává, že prováděná analýza by měla odpovědět na několik základních otázek ohledně nákladů a přínosů a mohla by se mimo jiné provádět v souladu s následujícími kritérii:

31.

podotýká, že vzhledem k celkovému dopadu agentur na rozpočet musí Komise přesvědčivě dokázat, že evropská správa prostřednictvím agentur je v současnosti i v blízké budoucnosti nejhospodárnějším, nejúčinnějším a nejvhodnějším způsobem realizace evropských politik;

32.

zdůrazňuje potřebu stanovit minimální společné standardy, které by se týkaly mimo jiné role a politické odpovědnosti Komise ve vztahu k agentuře, podpory, kterou mají poskytnout hostitelské země, a včasného a transparentního rozhodnutí o sídle agentury a které by mohly být zmíněny v nařízeních zřizujících agentury;

33.

připomíná, že činnosti agentur musejí být řízeny na základě jasného rozdělení odpovědnosti v souladu s ustanoveními finančního nařízení; zdůrazňuje povinnosti agentur v souvislosti s postupem udělování absolutoria;

34.

považuje navíc za velmi důležité pokusit se definovat určitá společná pravidla pro předkládání rozpočtů agentur, aby byly rozpočtové ukazatele, jako jsou míry plnění rozpočtu agentur nebo jednotlivé podíly, z nichž se skládají jejich příjmy a výdaje, transparentnější a srovnatelnější; domnívá se, že stávající obecnou prezentaci dotací agenturám v rozpočtu EU bude možná nutné přizpůsobit úkolům a roli nové generace agentur;

35.

poukazuje na to, že podle údajů, které uvedla Komise ve svém výše zmíněném sdělení, existuje v současnosti 29 regulačních agentur, které zaměstnávají přibližně 3 800 zaměstnanců, s ročním rozpočtem přibližně 1 100 milionů EUR, včetně příspěvku Společenství ve výši přibližně 559 milionů EUR;

36.

trvá na tom, že postup auditu a udělování absolutoria musí být přiměřený celkovému rozpočtu agentur; konstatuje zejména, že zdroje, které má k dispozici Evropský účetní dvůr, se nezvýšily úměrně počtu agentur v uplynulých letech;

37.

připomíná požadavek uvedený v odstavci 7 usnesení Parlamentu ze dne 22. dubna 2008 o udělení absolutoria agenturám za plnění rozpočtu, aby byly výsledky agentur pravidelně (a ad hoc) kontrolovány Evropským účetním dvorem nebo jiným nezávislým auditorem; domnívá se, že by tato kontrola neměla být omezena na tradiční prvky finančního řízení a řádné používání veřejných finančních prostředků, ale měla by zahrnovat také hospodárnost a účelnost správy včetně posouzení finančního řízení každé agentury;

38.

je toho názoru, že všechny agentury by měly kromě plánu pracovních míst předložit i přehled počtu stálých a dočasných zaměstnanců i odborníků z jednotlivých států a současně by měly být uvedeny veškeré změny, k nimž došlo za uplynulé dva roky;

39.

poukazuje na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 5/2008 o řádném finančním řízení agentur, se zvláštním zřetelem na audity výkonnosti;

40.

vyzývá Komisi, aby sloučila správní funkce menších agentur s cílem dosáhnout kapacity nezbytné k tomu, aby agentury uspokojivě plnily stávající předpisy o zadávání veřejných zakázek, finanční nařízení a služební řád (7);

41.

naléhavě žádá Komisi, aby kriticky zhodnotila rozpočtové požadavky agentur, protože většina agentur požadované finanční prostředky nevyčerpá;

42.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám členských států.