19.2.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 41/14

—

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Zlepšení kvality a produktivity práce: strategie Společenství pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2007−2012“(KOM(2007)0062) a doplňující pracovní dokumenty Komise (SEK(2007)0214), (SEK(2007)0215) a (SEK(2007)0216),

—

s ohledem na Smlouvu o ES, a zejména její články 2, 136, 137, 138, 139, 140, 143 a 152,

—

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie (1), a zejména její články 27, 31 a 32,

—

s ohledem na úmluvy a doporučení Mezinárodní organizace práce (dále jen „MOP“) v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti,

—

s ohledem na směrnici Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (2)(rámcová směrnice) a na jednotlivé směrnice, které ji dále upřesňují,

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES ze dne 18. září 2000 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům při práci (3),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/30/ES ze dne 20. června 2007, kterou se mění směrnice Rady 89/391/EHS, její samostatné směrnice a směrnice Rady 83/477/EHS, 91/383/EHS, 92/29/EHS a 94/33/ES za účelem zjednodušení a racionalizace zpráv o praktickém uplatňování (4),

—

s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady ve dnech 8. a 9. března 2007,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 23. října 2002 o strategii Společenství pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2002–2006 (5),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 24. února 2005 o podpoře ochrany zdraví a bezpečnosti na pracovišti (6),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2006 s doporučeními Komisi o ochraně evropských zaměstnanců ve zdravotnictví před krví přenosnými nákazami způsobenými poraněním o jehlu (7),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 23. května 2007 o podpoře důstojné práce pro všechny (8),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 13. listopadu 2007 o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (9),

—

s ohledem na své prohlášení ze dne 29. března 2007 o hepatitidě C (10),

—

s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A6-0518/2007),

A.

vzhledem k tomu, že existuje pozitivní vzájemný vztah mezi kvalitou zdravotních a bezpečnostních norem uplatňovaných na pracovišti a finančním výsledkem, a to s ohledem na celkovou výkonnost, nepřítomnost v práci, míru fluktuace pracovníků a jejich motivaci, lepší obraz podniku a vyšší produktivitu práce,

B.

vzhledem k tomu, že v nejkonkurenceschopnějších ekonomikách jsou míry bezpečnosti a ochrany zdraví při práci („occupational health and safety“, OHS) nejvyšší a že vysoká úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví má pozitivní dopad na veřejné finance, pokud jde o úspory v rámci systému sociálního zabezpečení a vyšší produktivitu, a vzhledem k tomu, že bezpečnost a ochrana zdraví při práci nepřispívá jen k produktivitě, výkonu a blahu zaměstnanců, ale znamená také úspory nákladů pro hospodářství a celou společnost,

C.

vzhledem k tomu, že aby bylo možné lépe chránit pracovníky, je třeba pokračovat ve výzkumu dlouhodobých zdravotních dopadů některých pracovních činností, neboť některé nemoci propuknou až několik let po ukončení činnosti, která je jejich příčinou,

D.

vzhledem ke své obavě, že ke snížení počtu případů pracovních úrazů a nemocí z povolání nedochází rovnoměrně, neboť určité kategorie pracovníků (např. migrující pracovníci, pracovníci s nejistými smlouvami, ženy, mladí a starší pracovníci), určité podniky (zejména malé a střední podniky a mikropodniky), určitá pracovní odvětví (zvláště stavebnictví, rybolov, zemědělství, doprava) a určité členské státy vykazují mnohem vyšší míru výskytu pracovních úrazů a nemocí z povolání, než je průměr v EU,

E.

vzhledem k tomu, že opatření v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci musí být důslednou součástí kultury podniku a že tato kultura musí být provázena celoživotním vzděláváním a odbornou přípravou pracovníků a řídících pracovníků,

F.

vzhledem k tomu, že důsledně uplatňovaná kultura bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v podniku může přispět k nebyrokratickému provádění postupů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, což zajistí účinnou bezpečnost a ochranu zdraví,

G.

vzhledem k tomu, že doby odpočinku mají zásadní význam pro vysoký standard bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků,

H.

vzhledem k tomu, že MOP odhaduje, že v roce 2006 v důsledku pracovního úrazu či nemoci spojené s výkonem povolání zemřelo v EU přibližně 167 000 osob, a vzhledem k tomu, že Komise ve svém sdělení o zlepšení kvality a produktivity práce odhaduje, že je každoročně přibližně 300 000 pracovníků postiženo trvalou invaliditou různého stupně,

I.

vzhledem k tomu, že správná strategie pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci by měla být založena na správné kombinaci těchto nástrojů: dostatečného povědomí všech, cíleného vzdělávání a odborné přípravy, vhodných preventivních služeb a kampaní, sociálního dialogu a účasti pracovníků, vhodných právních předpisů a jejich provádění, zvláštní pozornosti věnované určitým skupinám, pracovním odvětvím a druhům podniků, účinné inspekce a efektivních, přiměřených a odrazujících trestů,

J.

vzhledem k tomu, že stárnoucí pracovníci by si měli co nejdéle uchovat zdraví, práceschopnost a zaměstnatelnost a že by za tímto účelem měla být přijata opatření,

K.

vzhledem k tomu, že inspekce hrají důležitou úlohu při uplatňování stávajících právních předpisů, a tudíž při zamezení vykořisťování na pracovišti, což napomáhá podporovat koncept důstojné práce; vzhledem k tomu, že je nutné inspektory podporovat prostřednictvím užší spolupráce a výměny informací mezi inspektory z členských států,

L.

vzhledem k tomu, že posouzení rizik na úrovni podniku nemůže být považováno za jednorázovou aktivitu, ale je nutné je provádět pravidelně a zohledňovat nové okolnosti nebo rizika, a vzhledem k tomu, že je nezákonné, pokud posouzení nejsou prováděna či jsou prováděna nesprávně, což je také jednou z hlavních příčin pracovních úrazů a nemocí z povolání,

M.

vzhledem k tomu, že nejsou dostupné statistiky ohledně negativních dopadů ohně na bezpečnost a ochranu zdraví při práci,

N.

vzhledem k tomu, že pracovníci ve zdravotnictví jsou v nebezpečí nákazy více než 20 životu nebezpečnými viry, včetně hepatitidy B, hepatitidy C a HIV/AIDS,

O.

vzhledem k tomu, že jedním z cílů Lisabonské strategie je dosažení celkové míry zaměstnanosti ve výši 70 % a také míry zaměstnanosti u žen 60 % a u starších pracovníků 50 % do roku 2010, a vzhledem k tomu, že se pracovníci s chronickým onemocněním nebo dlouhodobým onemocněním často nevrátí do práce, ačkoli se má za to, že jsou v pořádku a jsou toho schopni, a že pracovníci, kteří se do práce vrátí, jsou často vystaveni mnohanásobné diskriminaci, například snížení platu, a vzhledem k tomu, že to platí zejména pro pacienty s rakovinou, neboť nejnovější studie ukazují, že se do práce nevrátí pětina bývalých pacientů s rakovinou prsu, ačkoli jsou schopni se vrátit,

P.

vzhledem k tomu, že na „černém“ trhu práce je zaměstnáno bez pojištění více žen než mužů, což je skutečnost, která má nevyhnutelně závažné důsledky pro zdravotní a bezpečnostní podmínky, v nichž jsou ženy zaměstnávány,

Q.

vzhledem k tomu, že ženy a muži netvoří stejnorodou skupinu a že strategie a opatření ke zlepšení ochrany zdraví a bezpečnosti na pracovišti musejí být zvlášť přizpůsobené pro konkrétní pracoviště a musejí zohledňovat skutečnost, že některé faktory mohou mít na ženy jiný vliv než na muže,

1.

vítá ambiciózní cíl Komise, kterým je snížení úrazů na pracovišti v EU v průměru o 25 %; uznává, že procento se může mezi státy lišit vzhledem k odlišnému výchozímu postavení, ale domnívá se, že je přesto důležité přijmout jasná a přesně cílená opatření spojená s časovým plánem a finančními závazky, která by tudíž byla měřitelná a mohla být zhodnocena; v případě absence takových opatření, časových plánů a závazků vyzývá Komisi, aby v polovině období podala Parlamentu zprávu o pokroku dosaženém v polovině období strategie na roky 2007–2012;

2.

vyzývá Komisi a členské státy, aby náležitě zohlednily nerovnosti nejen mezi členskými státy, ale i v rámci jednotlivých členských států, a aby se zavázaly k jejich omezení;

3.

bere na vědomí návrh Komise použít převážně nástroje nezávazné povahy tam, kde závazné právní předpisy nejsou proveditelné či přiměřené, a které členským státům poskytnou pružnost v hledání řešení, jež přinesou v jejich specifických poměrech nejlepší výsledky v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví;

4.

vítá skutečnost, že Komise klade větší důraz na zjednodušení právní úpravy a snížení administrativního zatížení, a poukazuje na to, že zjednodušení přinese občanům více prospěchu, neboť pomůže jak zaměstnavatelům, tak i zaměstnancům soustředit se na praktické řízení bezpečnosti a ochrany zdraví, jehož cílem bude zajištění lepších výsledků v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví; považuje za mimořádně důležité, aby toto zjednodušení žádným způsobem nenarušilo úroveň ochrany, která je pracovníkům poskytována;

5.

vyzývá Komisi, aby v rámci strategie věnovala hlavní pozornost zvláště rizikovým činnostem nebo odvětvím (např. kovovýroba, stavebnictví, práce s elektřinou, lesnictví);

6.

vyzývá Komisi, aby do procesu více zapojila Evropskou agenturu pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci v Bilbau a vyzvala ji zejména k předložení posouzení, v kterých odvětvích je největší riziko pracovních úrazů a nemocí z povolání a jak mu lze účinně čelit;

7.

považuje za vynikající silný důraz, který Komise klade na podporu MSP při jejich snaze splnit své závazky v oblasti zdraví a bezpečnosti, a plně tento přístup podporuje;

8.

vyjadřuje politování nad skutečností, že se sdělení Komise nevyslovuje k cílům snížení výskytu nemocí z povolání, je si však vědom obtížnosti měření jejich výskytu; vyzývá proto Komisi, aby posoudila užití a provádění stávajících statistických postupů, aby bylo možné správně určit a vyčíslit nemoci z povolání, zejména pak rakovinu vzniklou při výkonu povolání, za účelem stanovení cílů pro snížení výskytu těchto nemocí; rovněž Komisi vyzývá, aby posoudila možnost změnit doporučení Komise 2003/670/ES týkající se evropského seznamu nemocí z povolání (11) na směrnici;

9.

zdůrazňuje, že při řešení otázek týkajících se ochrany zdraví a bezpečnosti při práci je třeba zohledňovat rovnost žen a mužů, a vítá iniciativu Komise, která požaduje, aby byly vypracovány specifické metody pro posuzování dopadu v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti při práci s ohledem na specifičnost obou pohlaví; vytýká však Komisi, že patřičně nezohlednila zásadu rovnosti žen a mužů ve svém sdělení, ani v dokumentu „Cíle strategie Společenství na období 2007–2012“, ani v žádném ze svých „posouzení dopadů“;

10.

vyzývá Komisi, aby na úrovni Společenství posoudila dostupnost statistických údajů, členěných podle pohlaví, o smrtelných nemocech z povolání a o nemocech bez smrtelných následků;

11.

naléhavě vyzývá členské státy, aby stávající směrnice v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti při práci uplatňovaly s větším ohledem na jednotlivá pohlaví a aby prováděly hodnocení dopadu těchto směrnic na muže a na ženy;

12.

zdůrazňuje, že rehabilitace a opětovné začlenění pracovníků po nemoci nebo pracovním úrazu je zásadní otázkou, a vítá požadavek na zvláštní zohlednění rehabilitace a opětovného začlenění, obsažený ve vnitrostátních strategiích; je důležité, aby vlády ve svých strategiích pro bezpečnost a ochranu zdraví zajistily povinnost zachovávání pracovních míst (prostřednictvím odborné přípravy, přerozdělení úkolů atd.) pro osoby, které během pracovního života utrpěly fyzické nebo duševní onemocnění;

13.

vyzývá Komisi, aby shromáždila více číselných údajů a informací o pracovnících s chronickým onemocněním, analyzovala jejich pracovní podmínky a navrhla chartu na ochranu práv pacientů s rakovinou a jiným chronickým onemocněním na pracovišti s cílem požadovat od podniků, aby umožnily pacientům pokračovat v zaměstnání během léčby a vrátit se po jejím ukončení na trh práce;

14.

vyjadřuje hluboké znepokojení nad nepřiměřeně vysokým počtem úrazů u dočasných a krátkodobých pracovníků a pracovníků s nízkou kvalifikací, který v některých členských státech převyšuje více než dvojnásobně počet úrazů u ostatních zaměstnanců, přičemž uznává souvislost mezi těmito kategoriemi pracovníků a jejich zaměstnáním v průmyslových odvětvích s vyšším rizikem, jako je stavebnictví; poukazuje na skutečnost, že směrnice Rady 91/383/EHS ze dne 25. června 1991, kterou se doplňují opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaměstnanců v pracovním poměru na dobu určitou nebo v dočasném pracovním poměru (12), stanoví obecnou zásadu, podle které mají dočasně zaměstnaní pracovníci s ohledem na ochranu zdraví při práci stejná práva jako zaměstnanci mající smlouvu na dobu neurčitou; tato směrnice však nestanoví specifické mechanismy, které by umožnily praktické uplatnění této zásady; vyzývá Komisi, aby tyto nedostatky co nejrychleji řešila;

15.

rovněž poukazuje na rostoucí počet nestandardních pracovních smluv a zdůrazňuje, že jejich podmínky nesmí představovat riziko pro zdraví či bezpečnost zaměstnanců a smluvních stran;

16.

požaduje přijetí opatření pro dodržování práv v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví žen na atypických pracovištích, například u pečovatelek o nemocné osoby v domácnostech;

17.

vyzývá Komisi a členské státy, aby plně zohlednily dopady demografické změny na bezpečnost a ochranu zdraví při práci; zejména vybízí Komisi a členské státy k posílení preventivních opatření a přijetí opatření na vyrovnání únavy organismu, zvláště prostřednictvím ergonomie, designu pracoviště a opatření a podnětů na udržení motivace, schopností a zdraví stárnoucích pracovníků;

18.

poukazuje na vědecky prokázanou souvislost mezi vzrůstajícím stresem na pracovišti a z toho plynoucími onemocněními, zejména chronickými, jako jsou kardiovaskulární onemocnění a poškození svalové a kosterní soustavy;

19.

domnívá se, že je zásadní zajistit lepší uplatňování stávajících právních nástrojů týkajících se OHS, a vyzývá tudíž Komisi a členské státy, aby využily všech dostupných prostředků za účelem dosažení tohoto cíle; opatření, která je třeba zvážit, by měla obsahovat:

20.

domnívá se, že se Komisi závažně nedostává zdrojů k řádné kontrole účinného provedení a použití přijatých směrnic o bezpečnosti práce; domnívá se, že by Komise měla využít všech dostupných prostředků, které má k dispozici, včetně častějšího využití řízení pro porušení povinností;

21.

poukazuje na to, že bezpečnost a ochrana zdraví při práci musí platit pro všechny pracovníky v Evropské unii ve stejném rozsahu, že tato ochrana spočívá na základním právu na fyzickou integritu a také že výjimky ze zákonů týkajících se OHS ohrožují zdraví pracovníků a rovnost příležitostí a mohou vést ke zhoršování podmínek;

22.

vyzývá Komisi, aby se zavázala k posuzování dopadů na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, tak jak to učinila v otázce posuzování dopadů na životní prostředí;

23.

považuje pracovní inspekce za zásadní součást procesu provádění právních předpisů v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti;

24.

uznává ústřední význam prevence a vyzývá Komisi, aby ve své strategii uplatnila následující opatření:

25.

zdůrazňuje, že je důležité, aby členské státy zajistily, že přístup k technické dokumentaci a normám týkajícím se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci bude na vnitrostátní úrovni bezplatný;

26.

blahopřeje Komisi k návrhům týkajícím se vzdělávání a odborné přípravy, jež obsahuje její sdělení, a domnívá se, že jde o klíčový faktor pro rozvoj kultury prevence a že by se mělo nadále jednat o stálý a průběžný proces přizpůsobený nové technologické situaci na pracovišti, který se uplatní také na pracovníky, jež se vracejí do práce po nemoci nebo po přerušení výkonu povolání z důvodu péče o rodinu;

27.

domnívá se, že je nutno nabízet zaměstnancům a zástupcům pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci odborné vzdělávání přizpůsobené individuálním potřebám a rekvalifikaci v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat subdodavatelské práci, práci na dobu určitou a na částečný úvazek, ženám a migrujícím pracovníkům; domnívá se v tomto ohledu, že musí být nadále využívány vnitrostátní fondy a fondy EU;

28.

domnívá se, že by zaměstnavatelé měli být povinni umožňovat zdravotní vyšetření příležitostným zaměstnancům a zaměstnancům se zkráceným úvazkem;

29.

vyzývá Komisi, aby plně využila stávající fondy Společenství (zejména Evropský sociální fond) na záležitosti související s bezpečností a ochranou zdraví (prevence a rozvoj kultury prevence, zvyšování povědomí, odborná příprava, celoživotní vzdělávání, rehabilitace a opětovné začlenění pracovníků, kteří utrpěli pracovní úraz nebo nemoc z povolání) a zaměřené zvláště na malé a střední podniky; vyzývá Komisi, aby přidělila na výzkum nemocí z povolání další finanční prostředky Společenství (např. ze sedmého rámcového programu pro výzkum) a vnitrostátní finanční prostředky;

30.

s ohledem na zvýšená rizika, jimž jsou vystaveni zaměstnanci v hornictví, železářství, ocelářství a v loďařském průmyslu, pokládá za nutné, aby členské státy a Komise poskytly dostatečné prostředky na nezbytné investice, které zajistí bezpečnost a ochranu zdraví při práci;

31.

vyzývá členské státy a Komisi, aby zajistily, že při vypracovávání vnitrostátních a evropských strategií zaměřených na ochranu zdraví a bezpečnost na pracovišti, při shromažďování statistických údajů a při provádění průzkumů a výzkumů v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti na pracovišti bude systematicky používán přístup, který zohledňuje rozdíly mezi muži a ženami; vyzývá členské státy a Komisi, aby využívaly možností financování, které v tomto ohledu poskytuje program PROGRESS, zejména v části, jež se týká rovnosti žen a mužů;

32.

vybízí členské státy, aby přezkoumaly možnost zavedení finančních pobídek, které by posílily bezpečnost a ochranu zdraví, a zejména pak daňových úlev či přednostního práva při veřejných zakázkách pro podniky, ve kterých je bezpečnost práce vysoká, a pro podniky, u kterých je úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví ověřena, a dále možnost zavedení systému „bonus–malus“ do pojišťovacích politik a do příspěvků na sociální zabezpečení a finančních pobídek, které by podporovaly výměnu zastaralého či nebezpečného zařízení;

33.

navrhuje rovněž, aby při zadávání veřejných zakázek zvážily členské státy možnost zohledňování některých norem bezpečnosti a ochrany zdraví;

34.

vzhledem k neustále probíhajícím sociálním a ekonomickým změnám, které ovlivňují a také mění trh práce, vyzývá Komisi k tomu, aby podpořila kvalitní politiky zaměstnanosti a důstojné pracovní podmínky, jakož i zaměstnavatele při propagování zdravého životního stylu na pracovišti kampaněmi zaměřenými na ochranu zdraví při práci, prosazováním zákazu kouření na pracovišti a programy, které napomohou zaměstnancům přestat kouřit, a aby zajistila odpovědnost a soudržnost politiky s dalšími oblastmi, zejména s oblastí veřejného zdraví;

35.

vyzývá Komisi, aby zahájila revizi směrnice Rady 92/85/EHS ze dne 19. října 1992 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň (13);

36.

domnívá se, že zdravotní problémy související s expozicí azbestu jsou dobře známy a že evropské nařízení o azbestu je vítané; zdůrazňuje skutečnost, že se v budoucích letech očekává v Evropě vysoký počet nemocí způsobených azbestem; vyzývá proto Komisi, aby uskutečnila slyšení o tom, jak řešit obrovské problémy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví v souvislosti se stávajícím výskytem azbestu v budovách a jiných konstrukcích, jako jsou lodě, vlaky a stroje; vyzývá také členské státy, aby vypracovaly vnitrostátní akční plány na postupné odstraňování azbestu, včetně povinností mapovat výskyt azbestu v budovách a zajistit jeho bezpečné odstranění;

37.

vyjadřuje politování nad tím, že navzdory opakovaným a konkrétním žádostem Parlamentu Komise dosud nepředložila legislativní návrh na změnu směrnice 2000/54/ES s cílem řešit závažná rizika pro pracovníky ve zdravotnictví plynoucí z práce s injekčními jehlami a ostrými zdravotnickými předměty; vyzývá Komisi, aby urychlila dokončení posouzení dopadu prostřednictvím nabídkového řízení (2007/S139-171103), a očekává, že bude v dostatečném časovém předstihu před koncem funkčního období v polovině roku 2009 a v souladu s výše uvedeným usnesením o ochraně zdraví evropských zaměstnanců před infekcemi přenášenými krví v důsledku nehod s injekčními stříkačkami přijata patřičná změna směrnice; vyzývá Komisi, aby zavedla vhodná opatření na prevenci a depistáž, která omezí riziko nákazy nemocemi přenosnými krví, jako je hepatitida C;

38.

vyzývá Komisi, aby se ujala vedení v rozvíjení a schvalování zásad postupů prevence infekcí souvisejících se zdravotní péčí v EU;

39.

vyzývá Komisi, aby zlepšila bezpečnost a ochranu zdraví ve zdravotnickém prostředí včetně domů s pečovatelskou službou, a to tím, že zahájí opatření na podporu pravidelných depistážních prohlídek zdravotnického personálu, které umožní včasné rozeznání nemoci a včasnou léčbu, což sníží výskyt infekcí v zaměstnání nabytých nebo přenášených, jako jsou infekce MRSA;

40.

vítá požadavek, aby členské státy vypracovaly vnitrostátní strategie; zdůrazňuje, že by se tyto strategie měly vztahovat na stejné časové období a začínat ve stejný rok, čímž by se usnadnilo vzájemné srovnávání vnitrostátních strategií i jejich výsledků, a že by tyto strategie měly také stanovit jednoznačné a měřitelné cíle a věnovat zvláštní pozornost malým a středním podnikům (MSP) a zranitelným skupinám, jako jsou migrující pracovníci, mladí a stárnoucí pracovníci, ženy, pracovníci dočasně najímaní přes agentury a pracovníci se zdravotním postižením;

41.

zdůrazňuje, že je nezbytné, aby pracoviště bylo přístupné a bezpečné pro pracovníky se zdravotním postižením díky přiměřené úpravě, zvláštnímu vybavení přizpůsobenému individuálním potřebám a díky zdravotním službám, které osoby s postižením potřebují, zvláště z důvodu svého postižení, včetně služeb, které minimalizují dopad postižení a zabrání dalšímu postižení;

42.

žádá jak Komisi, tak členské státy, aby u všech pracovníků bez ohledu na jejich právní postavení plně uplatňovaly rámcovou směrnici a stávající ustanovení týkající se bezpečnosti a zdraví a aby v případě, že se stávající právní předpisy pro jistá riziková povolání ukázaly jako neúčinné, tyto předpisy změnily, včetně často opomíjených povolání jako jsou zemědělští dělníci, pracovníci ve zdravotnictví, řidiči z povolání, pomocníci v domácnosti, osoby pracující doma a případně vojenští zaměstnanci; a aby také zajistily plné uplatnění a prosazování směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (14); rovněž je vyzývá Komisi a členské státy, aby zvážily všechny dostupné možnosti, jak ve vhodných případech rozšířit ustanovení předpisů EU týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví na osoby samostatně výdělečně činné a na služby chráněného zaměstnávání nabízené lidem se zdravotním postižením;

43.

žádá členské státy, aby se vážně zabývaly specifickými riziky v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jež se týkají zaměstnaných žen i mužů, a aby těmto rizikům předcházely pomocí specifické sociální a fyzické infrastruktury;

44.

zdůrazňuje, že nutnost analyzovat rizika, kterým jsou ženy a muži vystaveni, a přijetí vhodných opatření neznamená, že by musely být znovu zavedeny politiky na ochranu proti vyloučení či že by měla být vytvářena rozdílná pracovní místa pro ženy a pro muže;

45.

domnívá se, že zatímco je povinnost zaměstnavatele zajistit bezpečnost přísně omezena na uplatnění pouze vzhledem k zaměstnancům, za účelem začlenění politiky bezpečnosti a ochrany zdraví do politiky sociální odpovědnosti podniků by měli být zaměstnavatelé povzbuzováni, aby pokud možno prověřovali politiky bezpečnosti a ochrany zdraví svých subdodavatelů a subdodavatelského řetězce;

46.

očekává výsledek druhé fáze konzultace sociálních partnerů týkající se poškození svalové a kosterní soustavy („musculoskeletal disorders“, MSD) a žádá Komisi, aby zvážila předložení návrhu směrnice, protože výskyt MSD roste a současná právní úprava se jeví jako nepřiměřená, neboť se nevztahuje na všechny pracovní situace a nepokrývá veškerá rizika spojená s MSD vzniklým v souvislosti s výkonem povolání; upozorňuje na to, že je nutné plně zohledňovat vědecké zásady;

47.

očekává výsledek druhé fáze konzultace sociálních partnerů týkající se revize směrnice z roku 2004 o karcinogenech a domnívá se, že nejlepším řešením by mohlo být pozměnit tuto směrnici s cílem začlenit do ní mutageny a látky toxické pro reprodukci a navrhnout revizi závazných limitních hodnot expozice na pracovišti u karcinogenů, jejichž seznam směrnice uvádí, a zavést nové limitní hodnoty pro některé karcinogeny, mutageny a látky toxické pro reprodukci, které doposud nebyly do směrnice začleněny;

48.

připomíná, že ohrožení bezpečnosti a zdraví při práci se nevztahuje pouze na manuální práci; vyzývá k zaměření větší pozornosti na duševní zdraví a na příčiny rozvoje duševních nemocí, závislosti a psychologická rizika na pracovišti, jako jsou stres, obtěžování, šikana a násilí, a dále vyzývá k tomu, aby se kladl větší důraz na strategie zaměstnavatelů podporující fyzické a duševní zdraví;

49.

připisuje zásadní význam větší spolupráci s novou Evropskou agenturou pro chemické látky(ECHA) v Helsinkách a zdůrazňuje potřebu vyjasnění řady otázek, které vyvstávají v souvislosti se vztahem mezi nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH) (15) a ostatními směrnicemi týkajícími se ochrany zdraví při práci;

50.

vyzývá Komisi a členské státy, aby náležitě zohlednily souběžné provádění strategie Společenství a nařízení REACH: strategie by měla nařízení REACH doplňovat v oblasti ochrany před chemickými riziky a měla by v souvislosti s jeho prováděním využít příležitosti k posílení preventivních opatření proti chemickým rizikům na pracovišti;

51.

vítá nedávno uzavřenou rámcovou dohodu mezi sociálními partnery o obtěžování a násilí na pracovišti; lituje nicméně, že dohoda o obtěžování a násilí na pracovišti explicitně nepokrývá problém dopadů násilí páchaného na pracovišti na pracovníky, kteří jsou jeho svědky (tzv. „third party violence“); vyzývá tudíž sociální partnery, aby tuto otázku konzultovali;

52.

zdůrazňuje obtížné pracovní podmínky mnoha řidičů nákladních automobilů pracujících v Evropě z důvodu nedostatečného přístupu ke vhodným odpočívadlům; článek 12 nařízení (ES) č. 561/2006 (16), které upravuje dobu řízení a odpočinku řidičů, výslovně uznává význam dostatečného množství bezpečných a zabezpečených odpočívadel pro řidiče z povolání v silniční síti v EU; proto naléhá na Komisi, aby se zabývala pilotním projektem pro zabezpečená parkoviště, který zahájil Evropský parlament s ohledem na opatření doporučená ve stanovisku Evropského hospodářského a sociálního výboru o bezpečných a zabezpečených parkovacích místech (17);

53.

vyzývá Komisi, aby se zabývala výzkumem proveditelnosti a přínosu – jak pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, tak pro společnost jako celek – požadavku, aby ve všech nových budovách, které jsou určeny jako pracoviště, byla instalována hasicí zařízení tam, kde je bezpečné je instalovat;

54.

zdůrazňuje význam stálého dialogu mezi všemi zainteresovanými stranami, včetně veřejných orgánů, zaměstnavatelů, zaměstnanců, jejich zástupců a zástupců občanské společnosti, jako klíčového nástroje pro účinný rozvoj vysokých norem bezpečnosti a ochrany zdraví; tento dialog by měl vést k lepší znalosti skutečných rizik pro zdraví a bezpečnost pracovníků a také specifických potřeb a požadavků určitých skupin pracovníků na úrovni podniků a odvětví a k výměně osvědčených postupů;

55.

naléhavě vyzývá členské státy, aby zajistily odpovídající zastoupení žen na všech úrovních rozhodovacích procesů týkajících se otázek ochrany zdraví a bezpečnosti při práci;

56.

domnívá se, že sociální odpovědnost podniků (SOP) je jedním z efektivních nástrojů pro zlepšení konkurenceschopnosti, OHS, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a pracovního prostředí, a v tomto ohledu povzbuzuje výměnu osvědčených postupů na místní a vnitrostátní úrovni, na úrovni Společenství mezi členskými státy a celosvětově na nadnárodní úrovni, a také vyzývá k dalšímu uplatňování SOP na dobrovolném základě, ale jako nedílné části strategií rozvoje podniku;

57.

domnívá se, že zastoupení zaměstnanců hraje významnou úlohu v každé politice bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti; domnívá se také, že nelze podceňovat vzájemný pozitivní vztah mezi existencí zástupců zodpovědných za zdraví a bezpečnost na pracovišti a zvýšenou výkonností, a vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly participativní přístup a aby pokud možno všem pracovníkům zajistily možnost obrátit se na zástupce odpovědné za zdraví a bezpečnost;

58.

domnívá se, že příliš dlouhá pracovní doba či nedostatečné přestávky jsou klíčovým faktorem u zvýšeného počtu pracovních úrazů a nemocí z povolání, a vyzývá k nalezení vhodné rovnováhy mezi pracovním a rodinným životem;

59.

blahopřeje Evropské agentuře pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci a Evropské nadaci pro zlepšení životních a pracovních podmínek k dosud provedené práci a domnívá se, že musí být plně využity odborné znalosti a pravomoci těchto orgánů; měly by být nadále využívány jako nástroje pro zvyšování povědomí, shromažďování, analýzu a výměnu informací, výměnu osvědčených postupů a zkoumání za účelem předvídání nových a nově vznikajících rizik, ať už způsobených sociální změnou, nebo souvisejících s technickou inovací;

60.

domnívá se, že je zásadní, aby byla identifikována a monitorována nová a nově vznikající rizika, např. psychosociální rizika; blahopřeje proto středisku pro sledování rizik Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci k jeho práci a očekává, že Komise bude na jeho nálezy reagovat a předloží nezbytné návrhy v návaznosti na nově zjištěná rizika;

61.

doporučuje členským státům učinit potřebná opatření, aby byly těžké nebo nebezpečné práce doprovázeny odpovídajícími právy na sociální ochranu, která mohou dotčení zaměstnanci využít jak během produktivního života, tak v důchodu;

62.

doporučuje Evropské agentuře pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, aby provedla specifický výzkum zabývající se problémy a riziky, jimž čelí pracovníci se smlouvou na dobu určitou, pracovníci dočasně najímaní přes agentury a pracovníci, kteří jsou zaměstnaní subdodavatelskými podniky, a usnadnila tak Komisi a členským státům boj s těmito riziky a správné provádění stávajících právních předpisů týkajících se těchto skupin, přičemž uznává, že při druhu práce, kterou tyto skupiny vykonávají, např. ve stavebnictví, existuje v určitých členských státech ze své podstaty větší riziko úrazů;

63.

je toho názoru, že v globálním prostředí je nutné spolupracovat s mezinárodními organizacemi, jako jsou WTO, WHO, MOP, a zajistit, aby byly mezinárodní úmluvy a dohody týkající se OHS přijaty a prováděny všemi stranami; domnívá se, že se jedná o významný faktor udržení konkurenceschopnosti EU a zamezení přesunu podniků do třetích zemí z důvodů liberálnějšího právního prostředí v oblasti zdraví a bezpečnosti; domnívá se dále, že jde o ochranu lidských práv, a že by tudíž tato otázka měla být zohledňována při jednání s třetími zeměmi;

64.

vyzývá proto členské státy, aby dodržovaly mezinárodní regulační rámec upravující bezpečnost a ochranu zdraví, a zejména pak aby ratifikovaly úmluvu Mezinárodní organizace práce C-187 a uplatňovaly doporučení R-197;

65.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.