(1)

Vnitřní trh s elektřinou, který se od roku 1999 postupně zavádí, si klade za cíl poskytnout skutečnou možnost výběru všem spotřebitelům ve Společenství (občanům i podnikům), nové obchodní příležitosti a intenzivnější přeshraniční obchod, aby se dosáhlo zvýšení efektivity, konkurenceschopných cen a vyšších standardů služeb a aby se přispělo k větší bezpečnosti dodávek a udržitelnosti.

(2)

K vytvoření ║ vnitřního trhu s elektřinou výrazně přispěly směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/54/ES ze dne 26. června 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou║ (4) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1228/2003 ze dne 26. června 2003 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou (5).

(3)

V současnosti však nelze žádné společnosti ve Společenství zaručit právo na prodej elektřiny v jakémkoli členském státě za rovných podmínek a bez diskriminace či znevýhodnění. Zatím ve všech členských státech neexistuje zejména nediskriminační přístup k síti a stejně účinná úroveň regulačního dohledu a stále přetrvávají izolované trhy .

(4)

Sdělení Komise ze dne 10. ledna 2007 s názvem „Energetická politika pro Evropu“ ║ zdůraznilo význam dotvoření vnitřního trhu s elektřinou a vytvoření rovných podmínek pro všechny elektroenergetické podniky ve Společenství. Ze sdělení Komise se stejným datem ║ o perspektivách vnitřního trhu se zemním plynem a elektřinou ║ v souvislosti se svým šetřením podle článku 17 nařízení (ES) č. 1/2003 v odvětvích zemního plynu a elektrické energie v Evropě║ vyplynulo, že stávající předpisy a opatření neposkytují potřebný rámec, ani nestanoví vytvoření fyzických propojení pro dosažení cíle dobře fungujícího účinného a otevřeného vnitřního trhu.

(5)

Nařízení (ES) č. 1228/2003 je třeba upravit v souladu s těmito sděleními, aby se zdokonalil předpisový rámec vnitřního trhu s elektřinou.

(6)

Zejména je potřeba dosáhnout vytvoření fyzických propojení, a intenzivnější spolupráce a lepší koordinace mezi provozovateli přenosových soustav, aby se postupně dosáhlo slučitelnosti technického a obchodního kodexu pro poskytování a řízení účinného a průhledného přeshraničního přístupu k přenosovým soustavám, zajistilo se koordinované plánování s dostatečným časovým předstihem a přenosová soustava ve Společenství se s řádným ohledem na životní prostředí dobře technicky rozvíjela a aby se prosazovala energetická účinnost a výzkum a inovace, zejména pokud jde o zajištění průniku energie z obnovitelných zdrojů na trh a rozšíření nízkouhlíkových technologií. Tomuto slučitelnému technickému a tržnímu kodexu by provozovatelé přenosových soustav měli jejich provoz podřídit.

(7)

Aby se zajistilo optimální řízení elektroenergetických přenosových soustav ve Společenství a umožnilo přeshraniční obchodování s elektřinou a její přeshraniční dodávky maloobchodním zákazníkům, měla by být vytvořena Evropská síť provozovatelů přenosových soustav. Své úkoly by měla plnit v souladu s pravidly Společenství v oblasti hospodářské soutěže, které se na rozhodnutí Evropské sítě provozovatelů přenosových soustav nadále vztahují. Tyto úkoly by měly být přesně vymezeny a při jejich plnění by se měly používat metody zajišťující účinnost, reprezentativnost a průhlednost. Protože účinnějšího pokroku lze dosáhnout změnou přístupu na regionální úrovni, měli by provozovatelé přenosových soustav zřídit v rámci celkové struktury spolupráce regionální struktury a zároveň zajistit, aby byly výsledky na regionální úrovni slučitelné s kodexy a investičními plány na úrovni Společenství. Členské státy by měly podporovat spolupráci a sledovat účinnost sítě na regionální úrovni. Spolupráce na regionální úrovni by měla být slučitelná s pokrokem při vytváření konkurenceschopného a účinného vnitřního trhu s elektřinou.

(8)

Má-li být v souvislosti s celou elektroenergetickou přenosovou soustavou Evropské unie zajištěna větší transparentnost, měla by Komise navrhnout, zveřejnit a pravidelně aktualizovat plán postupu. Do tohoto plánu postupu by měly být zahrnuty všechny realizovatelné elektroenergetické přenosové soustavy a možná regionální propojení.

(9)

Sledování trhu prováděné v posledních letech vnitrostátními regulačními orgány a Komisí ukázalo, že současné požadavky na průhlednost a pravidla pro přístup k infrastruktuře jsou nedostatečné a nezajišťují skutečný, dobře fungující, účinný a otevřený vnitřní trh .

(10)

Je nutný rovný přístup k informacím o fyzickém stavu a účinnosti soustavy, aby všichni účastníci trhu mohli vyhodnotit celkovou situaci v oblasti poptávky a nabídky a zjistit, jaké důvody má pohyb velkoobchodní ceny. To zahrnuje přesnější informace o výrobě elektřiny, nabídce a poptávce, kapacitě sítě, tocích a údržbě, vyrovnávání a rezervní kapacitě.

(11)

V zájmu posílení důvěry k trhu je třeba, aby jeho účastníci měli jistotu, že za zneužívající chování lze udělit účinné sankce. Příslušné orgány by měly mít oprávnění účinně prošetřit obvinění ze zneužívání trhu ║. Proto je příslušným orgánům třeba umožnit přístup k údajům informujícím o rozhodnutích, která v souvislosti s provozními činnostmi učinily dodavatelské podniky. Mnoho významných rozhodnutí činí na trhu s elektřinou výrobci, kteří by měli dávat informace týkající se těchto rozhodnutí příslušným orgánům k dispozici ve snadno přístupné formě po předem stanovenou dobu. Příslušné orgány by měly navíc pravidelně sledovat, zda provozovatelé přenosových soustav dodržují příslušná pravidla. Malí výrobci, kteří nemají reálnou schopnost narušovat trh, by měli být z této povinnosti vyňati.

(12)

Hospodářská soutěž vztahující se na zákazníky v domácnostech vyžaduje, aby dodavatelé nebyli blokováni, pokud chtějí vstoupit na nové maloobchodní trhy. Pravidla a odpovědnost, jimž podléhá dodavatelský řetězec, musejí být proto známy všem účastníkům trhu a v zájmu hlubší integrace trhu Společenství je třeba je harmonizovat. Příslušné orgány by měly pravidelně sledovat, zda účastníci trhu dodržují příslušná pravidla.

(13)

Investice do větších nových infrastruktur je třeba výrazně podporovat a zároveň zajistit řádné fungování vnitřního trhu s elektřinou. V zájmu umocnění příznivého účinku výjimky udělené novým propojovacím vedením stejnosměrného proudu na hospodářskou soutěž a bezpečnost dodávek by se měl otestovat tržní zájem ve fázi plánování projektu a provést předpisy pro řízení přetížení. Pokud se propojovací vedení stejnosměrného proudu nacházejí na území více než jednoho členského státu, měla by žádosti o výjimku vyřizovat Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/2008 [kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů]  (6), aby se lépe zohledňovaly její přeshraniční důsledky a usnadnilo příslušné správní řízení. Kromě toho s ohledem na mimořádně rizikový profil těchto větších infrastrukturních projektů, by u dotčených projektů mělo být možné udělit dodavatelským a výrobním podnikům dočasnou výjimku ║ od pravidel plného oddělení sítí.

(14)

Nařízení (ES) č. 1228/2003 stanoví, že některá opatření by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (7).

(15)

Rozhodnutí 1999/468/ES bylo změněno rozhodnutím Rady 2006/512/ES (8), kterým byl zaveden regulativní postup s kontrolou, jenž má být použit pro přijetí opatření obecného významu, jejichž předmětem je změna jiných než podstatných prvků základního aktu přijatého postupem podle článku 251 Smlouvy, včetně zrušením některých těchto prvků nebo doplněním aktu o nové jiné než podstatné prvky.

(16)

Aby se v souladu s ║ prohlášením Evropského parlamentu, Rady a Komise  (9) k rozhodnutí 2006/512/ES mohl regulativní postup s kontrolou použít pro nástroje přijaté postupem podle článku 251 Smlouvy, které jsou již v platnosti, musí být tyto nástroje upraveny podle platných postupů.

(17)

Zejména je třeba zmocnit Komisi k přijetí nutných opatření k provedení nařízení (ES) č. 1228/2003 s cílem stanovit nebo přijmout obecné zásady potřebné pro zajištění minimálního stupně harmonizace nutného k dosažení cílů tohoto nařízení. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky nařízení (ES) č. 1228/2003 jeho doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.

(18)

Nařízení (ES) č. 1228/2003 by tudíž mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

1)

V článku 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Cílem tohoto nařízení je rovněž usnadnit vznik dobře fungujícího a průhledného ▐ velkoobchodního trhu s vysokou úrovní zabezpečení dodávek . Nařízení poskytuje mechanismy pro harmonizaci ▐ pravidel za tímto účelem .“

2)

V čl. 2 odst. 2 se doplňuje tento bod, který zní:

3)

Vkládají se nové články, které zní:

„Článek 2a

Evropská síť provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav

Všichni provozovatelé přenosových soustav spolupracují na úrovni Společenství prostřednictvím zřízení Evropské sítě provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav s cílem zajistit, aby byla evropská elektroenergetická přenosová soustava optimálně řízena a dobře se technicky rozvíjela, a s cílem podpořit dokončení vnitřního trhu s elektřinou .

Článek 2b

Zřízení Evropské sítě provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav

1.   Nejpozději do […] předloží provozovatelé elektroenergetické přenosové soustavy Komisi a agentuře návrh stanov Evropské sítě provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav, která se má zřídit, seznam jejích budoucích členů a návrh jejího jednacího řádu ▐.

2.   Do šesti týdnů od obdržení návrhu stanov, seznamu budoucích členů a návrhu jednacího řádu podá agentura stanovisko k nim Komisi.

3.   Komise vydá stanovisko k návrhu stanov, seznamu budoucích členů a návrhu jednacího řádu do tří měsíců od obdržení stanoviska agentury.

4.   Do tří měsíců od obdržení stanoviska Komise zřídí provozovatelé přenosové soustavy Evropskou síť provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav, přijmou její stanovy a jednací řád a zveřejní je.

Článek 2c

Úkoly Evropské sítě provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav

1.    V zájmu dosažení cílů stanovených v článku 2a evropská síť provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav schválí a předloží agentuře ke schválení postupem stanoveným v článku 2d ve spojení s čl. 6 odst. 3 nařízení (ES) č. …/2008, [kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů] :

2.   Roční pracovní program uvedený v odst. 1 písm. f) obsahuje seznam a popis kodexů sítě a plán společného provozu sítě a činností v oblasti výzkumu a vývoje, které mají být v tomto roce vypracovány, a orientační kalendář.

3.    Podrobné kodexy sítě se v návaznosti na priority vymezené v ročním pracovním programu týkají těchto oblastí:

4.    Agentura sleduje, zda Evropská síť provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav dané kodexy sítě dodržuje .

5.   Každé dva roky Evropská síť provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav zveřejňuje desetiletý investiční plán vypracovaný pro úroveň Společenství, a to poté, co jej schválí agentura . Investiční plán počítá s modelováním integrované sítě, vypracováváním scénářů, vyhodnocením přiměřenosti výrobních kapacit a posouzením odolnosti soustavy. Investiční plán se opírá zejména o vnitrostátní investiční plány s přihlédnutím k aspektům plánování sítě v rámci regionů a celého Společenství, včetně hlavních směrů pro transevropské energetické sítě podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 1364/2006/ES (11). Označuje oblasti s nedostatečnou mírou investic, zejména s ohledem na přeshraniční kapacity, a zahrnuje investice do propojení a do další infrastruktury nezbytné pro účinné obchodování a hospodářskou soutěž a pro zabezpečení dodávek. Přílohou investičního plánu je analýza překážek, které brání zvýšení přeshraniční kapacity sítě a které jsou způsobeny rozdílnými schvalovacími postupy a praxí.

Provozovatelé přenosových soustav zveřejněný investiční plán dodržují .

6.   Evropská síť provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav může agentuře z vlastní iniciativy předložit za účelem dosažení cílů stanovených v článku 2a návrh kodexů sítě pro jakoukoli oblast, která není uvedena v odstavci 3. Agentura tyto kodexy sítě přijme na základě postupu uvedeného v článku 2f), přičemž zajistí, že tyto kodexy budou v souladu s obecnými zásadami přijatými na základě článku 2e) .

Článek 2d

Sledování prováděné agenturou

1.   Plnění úkolů Evropské sítě provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav, které jsou uvedeny v čl. 2c odst. 1, sleduje agentura.

2.     Evropská síť provozovatelů přenosových soustav sbírá veškeré příslušné informace o provádění síťových kodexů a předává je agentuře k vyhodnocení.

3.   Evropská síť provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav vypracuje návrhy podrobných kodexů sítě a dokumenty uvedené v čl. 2c odst. 1 a předloží je agentuře ke schválení .

Agentura sleduje uplatňování kodexů sítě, desetiletého investičního plánu a ročního pracovního programu a výsledky tohoto sledování uvádí ve své výroční zprávě. V případě, že provozovatelé přenosových soustav nedodrží kodexy sítě, desetiletý investiční plán nebo roční pracovní program , uvědomí o tom agentura Komisi.

Článek 2e

Vypracování obecných zásad

1.    Komise po konzultaci s agenturou vytvoří seznam priorit na daný rok, který stanoví záležitosti prvořadého významu pro rozvoj vnitřního trhu s elektřinou .

2.    Komise s ohledem na tento seznam priorit pověří agenturu, aby nejpozději do šesti měsíců vypracovala návrh obecných zásad stanovujících základní, jasná a objektivní pravidla pro harmonizaci předpisů, jak je uvedeno v článku 2c.

3.    Při vypracovávání návrhu těchto obecných zásad agentura otevřeným a transparentním způsobem formálně konzultuje Evropskou síť provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav a další zúčastněné subjekty.

4.    Agentura přijme návrh obecných zásad na základě této konzultace. Uvede, jaké připomínky během konzultace obdržela, a vysvětlí, jakým způsobem je vzala v potaz. Zároveň odůvodní, proč některé připomínky zohledněny nebyly.

5.     Tentýž postup může Komise iniciovat pro aktualizaci obecných zásad, a to z vlastního podnětu nebo na žádost agentury.

Článek 2f

Vypracování kodexů sítě

1.     Do šesti měsíců od dne, kdy agentura přijme obecné zásady a podle článku 2e, pověří Komise Evropskou síť provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav, aby vypracovala návrhy kodexů sítě, které budou plně v souladu s principy stanovenými v těchto obecných zásadách.

2.     Při vypracovávání těchto kodexů sítě zohlední Evropská síť provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav odborné technické názory účastníků trhu a uživatelů sítě a průběžně je informuje o dosaženém pokroku.

3.     Evropská síť provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav předloží návrhy kodexů sítě agentuře.

4.     Agentura provede v souvislosti s návrhy kodexů sítě formální konzultaci, která proběhne otevřeným a transparentním způsobem.

5.     Na základě této konzultace agentura návrhy kodexů sítě přijme. Uvede, jaké připomínky během konzultace obdržela, a vysvětlí, jakým způsobem je vzala v potaz. Zároveň odůvodní, proč některé připomínky zohledněny nebyly.

6.     Na základě téhož postupu může být provedena revize stávajících kodexů, a to z vlastního podnětu agentury nebo na žádost Evropské sítě provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav.

7.     Komise může na základě doporučení agentury kodex sítě předložit výboru uvedenému v čl. 13 odst. 1 ke konečnému přijetí v souladu s regulativním postupem s kontrolou uvedeným v čl. 13 odst. 2.

Článek 2g

Konzultace

1.   V rámci plnění svých úkolů vede agentura otevřeným a průhledným způsobem formální konzultace se všemi příslušnými účastníky trhu, ▐ konzultace zahrnují dodavatelské a výrobní podniky, zákazníky, uživatele soustavy, provozovatele distribuční soustavy, včetně příslušných (odvětvových) sdružení, technických orgánů a platforem zúčastněných stran.

2.   Všechny dokumenty a zápisy z jednání týkající se otázek uvedených v odstavci 1 se zveřejňují.

3.   Před přijetím obecných zásad a kodexů uvede agentura , jaké připomínky během konzultací shromáždila, a vysvětlí, jakým způsobem je vzala v potaz. Zároveň poskytne odůvodnění toho, proč některé připomínky zohledněny nebyly.

4.     Evropská síť provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav spolupracuje s účastníky trhu a uživateli sítí v souladu s čl. 2f odst. 2

Článek 2h

Náklady

Náklady spojené s činnostmi Evropské sítě provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav, uvedenými v článcích 2a až 2j, ponesou provozovatelé přenosových soustav a zahrnou se do výpočtu sazeb. Tyto náklady regulační orgány schválí pouze tehdy, pokud jsou rozumné a přiměřené.

Článek 2i

Regionální spolupráce provozovatelů přenosových soustav

1.   S cílem přispět ke splnění úkolů uvedených v čl. 2c odst. 1 navážou provozovatelé přenosových soustav regionální spolupráci v rámci Evropské sítě provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav. Zejména každé dva roky zveřejňují regionální investiční plán, na jehož základě smějí přijímat investiční rozhodnutí.

Regionální investiční plán nesmí být v rozporu s desetiletým investičním plánem podle čl. 2c odst. 1 písm. c).

2.   Provozovatelé přenosových soustav podporují provozní úpravy s cílem zajistit optimální řízení sítě – a pokud je to účinné –, prosazovat rozvoj energetických burz, koordinované přidělování přeshraniční kapacity a slučitelnost přeshraničních vyrovnávacích mechanismů▐.

▐

Článek 2j

Technická spolupráce mezi provozovateli přenosových soustav Společenství a třetích zemí

1.     Vnitrostátní regulační orgány sledují technickou spolupráci mezi provozovateli přenosových soustav Společenství a třetích zemí.

2.     Pokud v průběhu této technické spolupráce vyjde najevo nesoulad s pravidly a kodexy přijatými agenturou, požádá vnitrostátní regulační orgán agenturu o vyjasnění.

4)

Článek 5 se mění takto:

5)

Článek 6 se mění takto:

6)

Článek 7 se nahrazuje tímto:

„Článek 7

Nová propojovací vedení

1.   Nová propojovací vedení stejnosměrného proudu mezi členskými státy mohou být na základě žádosti na omezenou dobu osvobozeny od čl. 6 odst. 6 tohoto nařízení a článků 8, 10, 20 a čl. 22c odst. 4, 5 a 6 směrnice 2003/54/ES za těchto podmínek:

2.   Odstavec 1 se rovněž použije ve výjimečných případech na propojovací vedení střídavého proudu, pokud náklady a riziko dané investice jsou obzvlášť vysoké ve srovnání s náklady a riziky obvykle vznikajícími při propojení dvou sousedících vnitrostátních přenosových soustav propojovacím vedením střídavého proudu.

3.   Odstavec 1 se týká rovněž významných zvýšení kapacity stávajících propojovacích vedení.

4.   O výjimce uvedené v odstavcích 1, 2 a 3 smí v jednotlivých případech rozhodnout agentura. Výjimka se může týkat celé kapacity nového propojovacího vedení nebo stávajícího propojovacího vedení s podstatně zvýšenou kapacitou, nebo její části.

Při rozhodování o udělení výjimky musí být v každém jednotlivém případě posouzena potřeba stanovit podmínky ohledně délky trvání výjimky a nediskriminačního přístupu k propojovacímu vedení. Při rozhodování o těchto podmínkách by měla být zejména zohledněna dodatečná kapacita, která má být vybudována, nebo změny stávající kapacity, časový horizont projektu a vnitrostátní podmínky.

Před udělením výjimky stanoví agentura pravidla a mechanismy pro správu a přidělování kapacit. Agentura požaduje, aby pravidla řízení přetížení zahrnula povinnost nabídnout trhu nevyužitou kapacitu a aby uživatelé zařízení měli právo obchodovat se svou smluvní kapacitou na sekundárním trhu. Při posouzení kritérií uvedených v odst. 1 písm. a), b) a f) ║ zohlední agentura výsledky postupu přidělování kapacity.

Rozhodnutí o výjimce, včetně podmínek uvedených v druhém pododstavci, se řádně odůvodňuje a zveřejňuje. Agentura konzultuje s příslušnými regulačními orgány.

5.   Agentura Komisi zašle kopii každé žádosti o výjimku ihned po jejím obdržení. Rozhodnutí agentura neprodleně oznamuje Komisi společně se všemi důležitými informacemi, jež se k němu vztahují. Tyto informace se předkládají v úhrnné podobě, aby mohla Komise přijmout podložené rozhodnutí. Informace obsahují zejména:

6.   Do dvou měsíců od obdržení oznámení může Komise přijmout rozhodnutí požadující po agentuře, aby změnila nebo zrušila rozhodnutí o udělení výjimky.║ Pokud si Komise vyžádá doplňující informace, může přijmout rozhodnutí do dvou měsíců ode dne obdržení oznámení. Tuto dvouměsíční ║lhůtu lze rovněž prodloužit se společným souhlasem Komise a agentury. Oznámení bude považováno za vzaté zpět, pokud nebudou požadované informace poskytnuty ve lhůtě stanovené v žádosti, ledaže by před koncem této lhůty byla tato lhůta buď se souhlasem Komise i agentury prodloužena, anebo by agentura v řádně odůvodněném vyjádření informovala Komisi o tom, že oznámení považuje za úplné.

Agentura naplní rozhodnutí Komise vyžadující změnu či zrušení rozhodnutí o výjimce do čtyř týdnů a uvědomí o tom Komisi.

Komise zachová důvěrný charakter informací, které mají z obchodního hlediska citlivý charakter.

Souhlas Komise s rozhodnutím o udělení výjimky pozbývá platnosti po dvou letech od jeho přijetí, pokud do té doby nezačala výstavba propojovacího vedení, a po pěti letech, pokud v té době ještě propojovací vedení nebylo uvedeno do provozu nebo pokud Komise nerozhodne, že veškeré zpoždění je způsobeno závažnými administrativními překážkami nebo jiným důvodem podstatným pro toto rozhodnutí, který je mimo kontrolu žadatele.

7.   Komise může pozměnit stávající obecné zásady k uplatňování podmínek uvedených v odstavci 1 a stanovit postup pro uplatňování odstavců 4 a 5. Tato opatření, jehož předmětem je změna jiných než podstatných prvků tohoto nařízení jeho doplněním, se přijme regulativním postupem s kontrolou podle čl. 13 odst. 2.

8.     Výjimky udělené podle tohoto článku, které platí ke dni vstupu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. … [kterým se mění nařízení (ES) č. 1228/2003 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou]  (12) v platnost, platí i nadále.

7)

Vkládájí se nové články, které zní:

„Článek 7a

Odstranění administrativních překážek pro zvýšení kapacity

Členské státy přezkoumají své postupy s cílem identifikovat a odstranit veškeré administrativní překážky, které brání zvýšení kapacity propojovacího vedení. Členské státy identifikují segmenty sítě, které je potřeba posílit, aby se zvýšila celková úroveň přeshraniční propojovací kapacity v souladu s cílem široké integrace trhu.

║ Článek 7b

Maloobchodní trhy

V zájmu snazšího vzniku dobře fungujících, účinných a průhledných ▐ trhů v regionálním měřítku a měřítku Společenství zajistí členské státy, aby byly úkoly a odpovědnost provozovatelů přenosové soustavy, provozovatelů distribuční soustavy, dodavatelských podniků a zákazníků a v případě potřeby i jiných účastníků trhu podrobně definovány s ohledem na smluvní dohody, závazky vůči zákazníkům, pravidla pro výměnu údajů a zúčtování, vlastnictví údajů a odpovědnost v otázkách měření spotřeby.

Tato pravidla se ▐ zpřístupní veřejnosti a podléhají přezkumu vnitrostátních regulačních orgánů.“

8)

Článek 8 se nahrazuje tímto:

„Článek 8

Obecné zásady pro vyrovnávací mechanismy mezi provozovateli přenosových soustav

1.   V obecných zásadách, jež Komise může případně přijmout , se ve vztahu k vyrovnávacímu mechanismu mezi provozovateli přenosových soustav ▐ stanoví, v souladu se zásadami uvedenými v článcích 3 a 4:

2.   Obecné zásady pro vyrovnávací mechanismy mezi provozovateli přenosových soustav mohou rovněž stanovit vhodná pravidla vedoucí k postupné harmonizaci základních zásad pro určování poplatků placených výrobci a spotřebiteli (zatížení) podle systémů sazeb jednotlivých členských států, včetně promítnutí vzájemného vyrovnávacího mechanismu mezi provozovateli přenosových soustav do vnitrostátních síťových poplatků a poskytnutí vhodných a účinných místně vztažených cenových signálů, v souladu se zásadami stanovenými v článku 4.

Obecné zásady zajistí vhodné a účinné harmonizované místně vztažené cenové signály na ║úrovni Společenství.

Harmonizace v tomto ohledu nebrání členským státům používat mechanismy, které zabezpečí, aby poplatky za přístup do sítě hrazené spotřebiteli (zatížení) byly na celém jejich území srovnatelné.

3.    Komise může případně navrhnout další obecné zásady, kterými se stanoví minimální stupeň harmonizace požadované pro dosažení cíle tohoto nařízení ▐.

4.   Obecné zásady pro správu a přidělování dostupné přenosové kapacity pro propojení mezi vnitrostátními systémy jsou stanoveny v příloze.

▐“

9)

V článku 12 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„ 1.     Aniž je dotčen odstavec 2, zajistí členské státy, aby měly vnitrostátní regulační orgány pravomoc účinně zajišťovat soulad s tímto nařízením, a to tak, že jim, nebo jiným orgánům, udělí oprávnění vydávat potvrzení o shodě a ukládat účinné, odrazující a přiměřené sankce. Členské státy o tom informují Komisi do 1. ledna 2010 a informují ji neprodleně o každé následné změně. “

10)

V článku 13 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES, s ohledem na ustanovení článku 8 uvedeného rozhodnutí.“