Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52008AG0013

    Společný postoj (ES) č. 13/2008 ze dne 18. dubna 2008 přijatý Radou v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy o založení Evropského společenství, s ohledem na přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2003/87/ES za účelem začlenění činností v oblasti letectví do systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství

    Úř. věst. C 122E, 20.5.2008, p. 19–38 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    20.5.2008   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    CE 122/19


    SPOLEČNÝ POSTOJ (ES) č. 13/2008

    přijatý Radou dne 18. dubna 2008

    s ohledem na přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/…/ES, kterou se mění směrnice 2003/87/ES za účelem začlenění činností v oblasti letectví do systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství

    (2008/C 122 E/03)

    EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

    s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 175 odst. 1 této smlouvy,

    s ohledem na návrh Komise,

    s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

    s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

    v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (3),

    vzhledem k těmto důvodům:

    (1)

    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství (4) zavedla systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství s cílem podpořit snižování emisí skleníkových plynů nákladově efektivním a ekonomicky účinným způsobem.

    (2)

    Konečným cílem Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), která byla jménem Evropského společenství schválena rozhodnutím Rady 94/69/ES (5), je stabilizovat koncentrace skleníkových plynů v atmosféře na úrovni, která by zabránila nebezpečnému působení lidské činnosti na klimatický systém.

    (3)

    Evropská rada na zasedání dne 8. a 9. března 2007 v Bruselu zdůraznila, že dosažení strategického cíle, kterým je omezit zvýšení průměrné globální teploty o nejvýše 2 °C oproti úrovni před průmyslovou revolucí, má zásadní význam. Nejnovější vědecké poznatky, které Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) uvedl ve své čtvrté hodnotící zprávě, ještě jasněji dokazují, že negativní dopady změny klimatu stále více ohrožují ekosystémy, produkci potravin a dosažení udržitelného rozvoje a rozvojových cílů tisíciletí, jakož i lidské zdraví a bezpečnost. K tomu, aby bylo možné dosáhnout cíle 2 °C, je nezbytné stabilizovat koncentrace skleníkových plynů v atmosféře v souladu s objemovou koncentrací ekvivalentu CO2 ve výši okolo 450 ppm, což vyžaduje, aby celosvětové emise skleníkových plynů dosáhly vrcholu během příštích 10 až 15 let a aby se na celém světě do roku 2050 výrazně snížily emise nejméně na 50 % jejich hodnoty před rokem 1990.

    (4)

    Evropská rada zdůraznila, že Evropská unie je odhodlána přeměnit Evropu v energeticky vysoce účinnou ekonomiku s nízkými emisemi skleníkových plynů, a předtím, než bude uzavřena celosvětová a komplexní dohoda pro období po roce 2012, přijala pevný nezávislý závazek, že EU sníží do roku 2020 emise skleníkových plynů ve srovnání s rokem 1990 alespoň o 20 %. Omezení emisí skleníkových plynů z letecké dopravy je zásadním příspěvkem v souladu s tímto závazkem.

    (5)

    Evropská rada zdůraznila, že se EU zavázala k dosažení celosvětové a komplexní dohody pro snižování emisí skleníkových plynů po roce 2012, která by měla být účinnou, účelnou a vyváženou reakcí na problémy spojené se změnou klimatu v rozsahu, v němž je zapotřebí. Potvrdila, že příspěvkem EU k celosvětové a komplexní dohodě pro období po roce 2012 je do roku 2020 snížení emisí skleníkových plynů o 30 % ve srovnání s úrovněmi v roce 1990, a to za předpokladu, že se další rozvinuté země zaváží ke srovnatelnému snížení emisí a že se hospodářsky vyspělejší rozvojové země zaváží přispět úměrně svým povinnostem a odpovídajícím možnostem. EU i nadále zaujímá vedoucí postavení v jednáních o ambiciózní mezinárodní dohodě, jejímž prostřednictvím bude dosaženo cíle omezení nárůstu celkové teploty o 2 °C, a je povzbuzena pokrokem, kterého bylo v souvislosti s tímto cílem dosaženo na 13. zasedání Konference smluvních stran UNFCCC, která se v prosinci roku 2007 konala na Bali. EU bude usilovat o to, aby tato celosvětová dohoda zahrnovala opatření na snížení emisí skleníkových plynů z letecké dopravy, a v tomto případě by Komise měla posoudit, jaké změny této směrnice jsou zapotřebí, pokud jde o její použití na provozovatele letadel.

    (6)

    UNFCCC požaduje, aby všechny strany vypracovaly a provedly národní a případně regionální programy obsahující opatření na zmírnění změny klimatu.

    (7)

    Kjótský protokol k UNFCCC, který byl jménem Evropského společenství schválen rozhodnutím Rady 2002/358/ES (6), vyžaduje, aby rozvinuté země v rámci Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) omezily nebo snížily emise skleníkových plynů z letecké dopravy, na které se nevztahuje Montrealský protokol.

    (8)

    I když Společenství není smluvní stranou Chicagské úmluvy z roku 1944 o mezinárodním civilním letectví (dále jen „Chicagská úmluva“), jsou všechny členské státy smluvními stranami uvedené úmluvy a členy ICAO. Členské státy nadále podporují spolupráci s ostatními státy, jež jsou členy ICAO, na vypracování opatření, včetně tržně orientovaných nástrojů, zaměřených na řešení dopadů letectví na změnu klimatu. Na šestém zasedání výboru ICAO pro ochranu životního prostředí v letectví v roce 2004 bylo dohodnuto, že systém obchodování s emisemi určený pro letectví založený na novém právním nástroji pod záštitou ICAO se nezdá být dostatečně zajímavý, a neměl by tedy být nadále prováděn. Proto rezoluce A35-5 přijatá na 35. shromáždění ICAO, které se konalo v září roku 2004, nenavrhovala nový právní nástroj, ale místo toho potvrdila otevřené obchodování s emisemi a možnost, aby státy začlenily emise z mezinárodního letecké dopravy do svých systémů obchodování s emisemi. Příloha L rezoluce A36-22 přijaté na 36. shromáždění ICAO, které se konalo v září roku 2007, naléhavě vyzývá smluvní státy, aby nepoužívaly systém obchodování s emisemi na provozovatele letadel jiných smluvních států, pokud spolu tyto státy neuzavřou vzájemnou dohodu. Členské státy Evropského společenství a patnáct dalších evropských států připomněly, že Chicagská úmluva výslovně uznává právo každé smluvní strany uplatňovat nediskriminačním způsobem vlastní právní předpisy týkající se letectví na letadla všech států, vznesly k této rezoluci námitku a vyhradily si podle Chicagské úmluvy právo na přijetí a nediskriminační uplatňování opatření na všechny provozovatele letadel všech států poskytující služby z jejich území, na něj nebo v rámci něj.

    (9)

    V šestém akčním programu Společenství pro životní prostředí zavedeném rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1600/2002/ES (7) se stanoví, že Společenství určí a přijme zvláštní opatření na snížení emisí skleníkových plynů z letectví, pokud takové opatření nebylo schváleno v rámci ICAO do roku 2002. Ve svých závěrech z října roku 2002, prosince roku 2003 a října roku 2004 Rada opakovaně vyzvala Komisi, aby navrhla opatření na snížení dopadů mezinárodní letecké dopravy na změnu klimatu.

    (10)

    Aby se dosáhlo nezbytného podstatného snížení, je třeba politiky a opatření provádět na úrovni členských států a na úrovni Společenství ve všech odvětvích hospodářství Společenství. Pokud by vliv letectví na změnu klimatu nadále vzrůstal, značně by to oslabilo snížení, jichž za účelem boje proti změně klimatu dosáhla jiná odvětví.

    (11)

    Ve sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 27. září 2005 nazvaném „Snižování dopadů letectví na změny klimatu“ nastínila Komise strategii týkající se snižování dopadů letectví na klimatické podmínky. Jako součást komplexního souboru opatření navrhovala strategie začlenit letectví do systému Společenství pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a stanovila vytvoření vícestranné pracovní skupiny pro letectví jako součást druhé etapy Evropského programu pro změnu klimatu, která posoudí, jakým způsobem letectví do systému Společenství začlenit. V závěrech ze dne 2. prosince 2005 Rada uznala, že začlenění letectví do systému Společenství se jeví jako nejlepší řešení z hlediska hospodářského i z hlediska životního prostředí, a vyzvala Komisi, aby do konce roku 2006 předložila legislativní návrh. Ve svém usnesení ze dne 4. července 2006 o omezování dopadu letectví na změnu klimatu (8) uznal Evropský parlament, že obchodování s emisemi by mohlo hrát klíčovou úlohu v rámci komplexního souboru opatření pro řešení dopadů letectví na klimatické podmínky za předpokladu, že bude vhodně navrženo.

    (12)

    Cílem změn směrnice 2003/87/ES provedených touto směrnicí je snížit dopady na změnu klimatu, které souvisejí s letectvím, začleněním emisí z činností v oblasti letectví do systému Společenství.

    (13)

    Provozovatelé letadel se nejvíce podílejí na přímé kontrole typu provozovaných letadel a způsobu jejich letu, a proto by měli být odpovědní za plnění povinností ukládaných touto směrnicí, včetně povinnosti vypracovat plán monitorování a v souladu s ním monitorovat a podávat zprávy o emisích. Provozovatele letadel lze označit prostřednictvím kódu ICAO nebo jiného uznávaného kódu užívaného pro označení letu. Pokud není totožnost provozovatele letadla známa, měl by za něj být považován vlastník letadla, pokud neprokáže, která jiná osoba je provozovatelem letadla.

    (14)

    Od roku 2012 by měly být do systému začleněny emise z letů přilétajících na letiště ve Společenství a odlétajících z letišť ve Společenství. Systém Společenství může proto sloužit jako vzor pro využití obchodování s emisemi na celém světě. Pokud třetí země přijme opatření na omezení dopadu letů do Společenství na klimatické podmínky, měla by Komise po konzultaci s touto třetí zemí zvážit dostupné možnosti s cílem zajistit optimální součinnost mezi systémem Společenství a opatřeními dané země.

    (15)

    V souladu se zásadou zlepšení tvorby právních předpisů by některé lety měly být ze systému vyňaty. S cílem předejít nepřiměřené administrativní zátěži by měly být ze systému vyňati provozovatelé obchodní letecké dopravy, kteří po tři po sobě jdoucí čtyřměsíční období uskuteční v každém tomto období méně než 243 letů. Pomohlo by to leteckým společnostem poskytujícím omezené služby v rámci systému Společenství, a to i společnostem z rozvojových zemí.

    (16)

    Letectví ovlivňuje klimatické podmínky na celém světě prostřednictvím vypouštění oxidu uhličitého, oxidů dusíku, vodní páry a částic síranů a sazí. Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) dospěl k závěru, že celkové dopady letectví jsou v současné době dvakrát až čtyřikrát vyšší, než jaké měly v minulosti samotné emise oxidu uhličitého. Nedávný výzkum ve Společenství ukázal, že celkové dopady letectví by mohly být přibližně dvakrát vyšší než dopady samotného oxidu uhličitého. Žádný z těchto odhadů však nezohledňuje vysoce nestálé účinky cirové oblačnosti. V souladu s čl. 174 odst. 2 Smlouvy musí být politika Společenství v oblasti životního prostředí založena na zásadě obezřetnosti. Dokud nedojde k dalšímu vědeckému pokroku, všechny dopady letectví by měly být řešeny v co největším rozsahu. Otázka emisí oxidů dusíku bude řešena v jiném právním předpise, který navrhne Komise v roce 2008.

    (17)

    Aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže, měla by být stanovena harmonizovaná metodika přidělování pro stanovení celkového množství vydávaných povolenek a pro jejich distribuci provozovatelům letadel. Určitá část povolenek bude přidělena v dražbě v souladu s pravidly, která vypracuje Komise. Měla by být vyčleněna zvláštní rezerva povolenek, která by zajistila přístup na trh novým provozovatelům letadel a podporu provozovatelům, kteří prudce zvýší počet tunokilometrů provozovaných letadel. Provozovatelům letadel, kteří ukončujíc svou činnost, by měly být i nadále vydávány povolenky do konce období, pro které již byly bezplatné povolenky přiděleny.

    (18)

    Plná harmonizace podílu povolenek vydaných zdarma všem provozovatelům letadel účastnícím se na systému je vhodná za účelem zajištění stejných podmínek pro provozovatele letadel, a to s ohledem na skutečnost, že každý provozovatel letadla bude, pokud jde o všechny lety uskutečňované do EU, z ní nebo v jejím rámci, podléhat regulaci jediného členského státu, a ustanovením nediskriminaci dvoustranných dohod o leteckých službách se třetími zeměmi.

    (19)

    Letectví přispívá k celkovému dopadu lidské činnosti na změnu klimatu a dopad emisí skleníkových plynů z letadel na životní prostředí lze zmírnit prostřednictvím opatření zaměřených na boj proti změně klimatu v EU a ve třetích zemích a na financování výzkumu a vývoje v oblasti snižování emisí a přizpůsobování se změnám klimatu. Rozhodnutí o státních veřejných výdajích jsou v souladu se zásadou subsidiarity ponechána členským státům. Aniž je dotčen tento postoj, příjmy z dražby povolenek nebo rovnocenná částka v případě nadřazených rozpočtových zásad členských států, jako je jednotnost a všeobecnost, by měly být použity na snižování emisí skleníkových plynů, na přizpůsobení se dopadům změny klimatu v EU a ve třetích zemích, na financování výzkumu a vývoje v oblasti zmírňování a přizpůsobování a k pokrytí nákladů na správu systému. To by mohlo zahrnovat opatření na podporu dopravy šetrnější k životnímu prostředí. Výnosy z dražby by měly být zejména použity na financování příspěvků do Globálního fondu pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii a opatření proti odlesňování a usnadnění přizpůsobování se změnám klimatu v rozvojových zemích. Ustanoveními této směrnice týkajícími se použití příjmů by nemělo být dotčeno rozhodnutí o budoucím použití příjmů z dražeb povolenek v širší souvislosti celkového přezkumu směrnice 2003/87/ES.

    (20)

    Ustanovení právních předpisů týkající se využívání finančních prostředků z dražby by měly být sděleny Komisi. Toto sdělení nezbavuje členské státy povinnosti informovat o některých vnitrostátních opatřeních, jak stanoví čl. 88 odst. 3 Smlouvy. Touto směrnicí by neměly být dotčeny výsledky jakýchkoli budoucích postupů a řízení o státní podpoře podle článků 87 a 88 Smlouvy.

    (21)

    Za účelem zvýšení nákladové efektivnosti systému by měli mít provozovatelé letadel možnost používat certifikované jednotky snížení emisí (dále jen „CER“) a jednotky snížení emisí (dále jen „ERU“) z projektových činností, aby mohli plnit závazky ohledně vyřazování povolenek až do harmonizovaného limitu. Používání CER a ERU by mělo odpovídat kritériím schvalování systému obchodování s povolenkami, jak je stanoveno v této směrnici.

    (22)

    Aby se snížila administrativní zátěž provozovatelů letadel, měl by být za každého provozovatele letadla odpovědný jeden členský stát. Po členských státech by se mělo požadovat, aby zajistily, že provozovatelé letadel, jimž byla v uvedeném státě vydána provozní licence, nebo provozovatelé letadel bez provozní licence nebo ze třetích zemí, jejichž emise ve výchozím roce lze většinou připsat uvedenému členskému státu, splňují požadavky této směrnice. V případě, že provozovatel letadla nesplňuje požadavky této směrnice a jiná donucovací opatření členského státu správy jejich dodržování nezajistila, měly by členské státy postupovat společně. Členský stát správy by tedy měl mít možnost požádat v krajním případě Komisi, aby u daného provozovatele letadla rozhodla o uložení zákazu provozu na úrovni Společenství.

    (23)

    S cílem zachovat celistvost účetního systému pro systém Společenství vzhledem ke skutečnosti, že emise z mezinárodní letecké dopravy nejsou začleněny do závazků členských států podle Kjótského protokolu, by měly být povolenky přidělené odvětví letectví použity pouze ke splnění závazků provozovatelů letadel týkajících se vyřazení povolenek podle této směrnice.

    (24)

    S cílem zajistit celistvost systému z hlediska životního prostředí by měly být jednotky vyřazené provozovateli letadel započteny pouze do těch cílů snižování emisí skleníkových plynů, které tyto emise zohledňují.

    (25)

    Evropská organizace pro bezpečnost leteckého provozu (Eurocontrol) může mít informace, které by mohly pomoci členským státům nebo Komisi při plnění jejich závazků vyplývajících z této směrnice.

    (26)

    Ustanovení systému Společenství týkající se monitorování, podávání zpráv, ověřování emisí a sankcí použitelných vůči provozovatelům by se měla rovněž vztahovat na provozovatele letadel.

    (27)

    S ohledem na zkušenosti s uplatňováním směrnice 2003/87/ES by měla Komise přezkoumat její fungování v souvislosti s činnostmi v oblasti letectví, a poté by měla podat zprávu Evropskému parlamentu a Radě.

    (28)

    Přezkum fungování směrnice 2003/87/ES v souvislosti s činnostmi v oblasti letectví by měl zohlednit strukturální závislost na letectví v zemích, v nichž neexistují odpovídající a srovnatelné alternativní způsoby dopravy, a které jsou proto ve značné míře závislé na letecké dopravě, a v nichž z odvětví cestovního ruchu plyne vysoký příspěvek k HDP těchto zemí. Zvláště je třeba zohlednit opatření ke zmírnění, nebo dokonce odstranění jakýchkoli problémů spojených s dostupností a konkurenceschopností, jimž čelí nejvzdálenější regiony ve smyslu čl. 299 odst. 2 Smlouvy, a problémů v případě závazků veřejné služby, k nimž dochází v souvislosti s prováděním této směrnice.

    (29)

    Prohlášení ministrů o letišti Gibraltar dohodnuté dne 18. září 2006 v Córdobě během prvního ministerského zasedání fóra pro dialog o Gibraltaru nahradí společné prohlášení o tomto letišti učiněné dne 2. prosince 1987 v Londýně a plné dodržování tohoto prohlášení ministrů bude považováno za dodržování prohlášení z roku 1987.

    (30)

    Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (9).

    (31)

    Zejména je třeba zmocnit Komisi k přijetí opatření týkající se dražby povolenek, které nemusí být vydány bezplatně, k přijetí prováděcích pravidel pro fungování zvláštní rezervy pro určité provozovatele letadel a pro postupy související s žádostmi adresovanými Komisi, aby rozhodla o uložení zákazu provozu v případě určitého provozovatele letadla, a ke změnám činností v oblasti letectví uvedených v příloze I, pokud třetí země zavede opatření na snížení dopadů letectví na změnu klimatu. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky této směrnice včetně jejím doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou podle článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.

    (32)

    Jelikož cíle této směrnice nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni jednotlivých členských států, a proto jej může být z důvodu rozsahu či účinků navrhované směrnice lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

    (33)

    V souladu s bodem 34 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů (10) jsou členské státy vybízeny k tomu, aby jak pro sebe, tak i v zájmu Společenství sestavily vlastní tabulky, z nichž bude co nejvíce patrné srovnání mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a aby tyto tabulky zveřejnily.

    (34)

    Směrnice 2003/87/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

    PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

    Článek 1

    Změny směrnice 2003/87/ES

    Směrnice 2003/87/ES se mění takto:

    1)

    Před článek 1 se vkládá nový nadpis, který zní:

    2)

    V článku 2 se doplňuje odstavec, který zní:

    „3.   Tato směrnice se použije pro letiště Gibraltar, aniž jsou dotčeny právní postoje Španělského království a Spojeného království ve sporu o svrchovanost nad územím, kde se letiště nachází“;

    3)

    Článek 3 se mění takto:

    a)

    písmeno b) se nahrazuje tímto:

    „b)

    ‚emisemi‘ rozumí uvolňování skleníkových plynů do atmosféry ze zdrojů v zařízení nebo uvolňování plynů určených ve vztahu k činnosti v oblasti letectví uvedené v příloze I z letadel vykonávajících takovou činnost;“;

    b)

    doplňují se nová písmena, která znějí:

    „o)

    ‚provozovatelem letadla‘ rozumí osoba, která provozuje letadlo v době, kdy vykonává činnost v oblasti letectví uvedenou v příloze I, nebo v případě, že tato osoba není známa či ji vlastník letadla neidentifikoval, vlastník letadla;

    p)

    ‚provozovatelem komerční letecké dopravy‘ rozumí provozovatel, jenž za úplatu poskytuje pravidelné nebo nepravidelné letecké služby veřejnosti za účelem přepravy cestujících, nákladu nebo poštovních zásilek;

    q)

    ‚členským státem správy‘ rozumí členský stát odpovědný za správu systému Společenství ve vztahu k provozovateli letadla podle článku 18a;

    r)

    ‚emisemi způsobenými letectvím‘ rozumí emise ze všech letů v rámci činností v oblasti letectví uvedených v příloze I, které odlétají z letiště umístěného na území členského státu nebo přilétají na takové letiště ze třetí země;

    s)

    ‚historickými emisemi z letectví‘ rozumí průměrná střední hodnota ročních emisí z letadel vykonávajících v kalendářních letech 2004, 2005 a 2006 činnost v oblasti letectví uvedenou v příloze I.“.

    4)

    Za článek 3 se vkládá nová kapitola, která zní:

    „KAPITOLA II

    Letectví

    Článek 3a

    Oblast působnosti

    Tato kapitola se vztahuje na přidělování a vydávání povolenek, pokud jde o činnosti v oblasti letectví uvedené v příloze I.

    Článek 3b

    Činnosti v oblasti letectví

    Do … (11) vypracuje Komise regulativním postupem podle čl. 23 odst. 2 pokyny týkající se podrobného výkladu činností v oblasti letectví uvedených v příloze I, zejména pokud jde o pátrací a záchranné lety, protipořární lety, humanitární lety, lety letecké záchranné služby a lety vykonávané provozovateli komerční letecké dopravy, kteří po tři po sobě jdoucí čtyřměsíční období uskuteční v každém z těchto období méně než 243 letů.

    Článek 3c

    Celkový počet povolenek pro letectví

    1.   Pro období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2012 se celkové množství povolenek, které mají být přiděleny provozovatelům letadel, rovná 100 % historických emisí z letectví.

    2.   Pro období uvedené v čl. 11 odst. 2 počínající dnem 1. ledna 2013 a nedojde-li k žádným změnám v návaznosti na přezkum podle čl. 30 odst. 4 pro každé následující období se celkové množství povolenek, které mají být přiděleny provozovatelům letadel, rovná 100 % historických emisí z letectví vynásobených počtem let v daném období.

    3.   Komise přezkoumá celkové množství povolenek, jež mají být přiděleny provozovatelům letadel podle čl. 30 odst. 4.

    4.   Do … (11) Komise rozhodne o historických emisích z letectví na základě nejlepších dostupných údajů, včetně odhadů vycházejících z aktuálních informací o dopravě. Toto rozhodnutí bude posouzeno výborem uvedeným v čl. 23 odst. 1.

    Článek 3d

    Způsob přidělování povolenek pro letectví prostřednictvím dražby

    1.   V období uvedeném v čl. 3c odst. 1 se vydraží 10 % povolenek.

    2.   Pro další období lze procentní podíl podle odstavce 1, který má být vydražen, zvýšit v rámci všeobecného přezkumu této směrnice.

    3.   Bude přijato nařízení obsahující podrobná ustanovení pro dražby povolenek, které nemusí být vydány zdarma, podle odstavců 1 a 2 tohoto článku nebo čl. 3f odst. 8 prováděné členskými státy. Množství povolenek, která mají v každém období jednotlivé členské státy vydražit, je úměrný jejich podílu na celkovém množství emisí způsobených letectvím ve všech členských státech za referenční rok, za který byla podána zpráva podle čl. 14 odst. 3 ověřená podle článku 15. Pro období uvedené v čl. 3c odst. 1 je referenčním rokem rok 2010 a pro každé následující období uvedené v článku 3c je referenčním rokem kalendářní rok končící 24 měsíců před začátkem období, k němuž se dražba vztahuje.

    Uvedené nařízení, jež má za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejím doplněním, se přijme regulativním postupem s kontrolou podle čl. 23 odst. 3.

    4.   Způsob použití příjmů z dražby povolenek určí členské státy. Tyto příjmy by se měly využít za účelem boje proti změně klimatu v EU a třetích zemích a na pokrytí nákladů členského státu správy v souvislosti s touto směrnicí.

    5.   Poskytnutí informací Komisi na základě této směrnice nezbavuje členské státy oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy.

    Článek 3e

    Přidělování (alokace) a vydávání povolenek provozovatelům letadel

    1.   Pro každé období uvedené v článku 3c mohou všichni provozovatelé letadel požádat o přidělení povolenek, které mají být přiděleny zdarma. Žádost lze podat u příslušného orgánu v členském státě správy prostřednictvím předložení ověřených údajů o tunokilometrech pro činnosti v oblasti letectví uvedené v příloze I vykonané uvedeným provozovatelem letadel za sledovaný rok. Pro účely tohoto článku se sledovaným rokem rozumí kalendářní rok končící 24 měsíců před začátkem období, k němuž se v souladu s přílohami IV a V vztahuje, nebo, pokud jde o období uvedené v čl. 3c odst. 1, rok 2010. Žádosti se podávají nejméně 21 měsíců před začátkem období, ke kterému se vztahují, nebo, pokud jde o období uvedené v čl. 3c odst. 1, do 31. března 2011.

    2.   Nejméně 18 měsíců před začátkem období, k němuž se žádost vztahuje, nebo v souvislosti s obdobím uvedeným v čl. 3c odst. 1 do 30. června 2011, předloží členské státy Komisi žádosti, které obdržely podle odstavce 1.

    3.   Nejméně 15 měsíců před začátkem každého období podle čl. 3c odst. 2, nebo v souvislosti s obdobím uvedeným v čl. 3c odst. 1 do 30. září 2011, vypočte Komise a rozhodnutím stanoví:

    a)

    celkový počet povolenek, které mají být přiděleny pro uvedené období v souladu s článkem 3c;

    b)

    počet povolenek, u nichž má být v daném období provedena dražba v souladu s článkem 3d;

    c)

    počet povolenek ve zvláštní rezervě pro provozovatele letadel pro dané období v souladu s článkem 3f odst. 1;

    d)

    počet povolenek, jež mají být přiděleny zdarma v daném období odečtením počtu povolenek podle písm. b) a c) z celkového množství povolenek, o nichž bylo rozhodnuto podle písm. a); a

    e)

    referenční hodnotu, která bude použita při přidělování povolenek zdarma provozovatelům letadel, jejichž žádosti byly předloženy Komisi v souladu s odstavcem 2.

    Referenční hodnota uvedená v písmenu e), vyjádřená jako počet povolenek na tunokilometr, se vypočítá vydělením počtu povolenek uvedených v písmenu d) součtem tunokilometrů uvedených v žádostech předložených Komisi v souladu s odstavcem 2.

    4.   Do tří měsíců od data, kdy Komise přijme rozhodnutí podle odstavce 3, vypočte a zveřejní každý členský stát správy:

    a)

    celkový počet povolenek přidělených na období jednotlivým provozovatelům letadel, jejichž žádost byla předložena Komisi v souladu s odstavcem 2, vypočtený vynásobením tunokilometrů uvedených v žádosti referenční hodnotou uvedenou v odst. 3 písm. e); a

    b)

    počet povolenek přidělených jednotlivým provozovatelům letadel na každý rok, který se stanoví vydělením celkového počtu přidělených povolenek za období vypočtených podle písmene a) počtem let v období, v němž uvedený provozovatel provádí činnost v oblasti letectví uvedenou v příloze I.

    5.   Do 28. února 2012 a v následujících letech vždy do 28. února vydá příslušný orgán členského státu správy každému provozovateli letadla počet povolenek přidělený uvedenému provozovateli pro daný rok podle tohoto článku nebo podle článku 3f.

    Článek 3f

    Zvláštní rezerva pro určité provozovatele letadel

    1.   V každém období podle čl. 3c odst. 2 se vyčlení 3 % z celkového počtu povolenek, které mají být přiděleny, do zvláštní rezervy pro provozovatele letadel:

    a)

    kteří začínají s vykonáváním činnosti v oblasti letectví podle přílohy I po sledovaném roce, za který byly předloženy údaje o tunokilometrech podle čl. 3e odst. 1 s ohledem na období uvedené v čl. 3c odst. 2; nebo

    b)

    u jejichž údajů o tunokilometrech dochází k růstu v průměru o více než 18 % ročně mezi sledovaným rokem, za který byly předloženy údaje o tunokilometrech podle čl. 3e odst. 1 s ohledem na období uvedené v čl. 3c odst. 2, a druhým kalendářním rokem tohoto období

    a jejichž činnost podle písm. a) nebo dodatečná činnost podle písm. b) není zcela ani zčásti pokračováním činnosti v oblasti letectví, jež byla dříve vykonávána jiným provozovatelem letadla.

    2.   Provozovatel letadla, jenž je podle odstavce 1 způsobilý, může požádat o přidělení povolenek zdarma ze zvláštní rezervy tak, že podá žádost příslušnému orgánu členského státu správy. Žádost se podává do 30. června třetího roku období uvedeného v čl. 3c odst. 2, k němuž se vztahuje.

    3.   Žádost podle odstavce 2:

    a)

    musí obsahovat ověřené údaje o tunokilometrech pro činnosti v oblasti letectví uvedené v příloze I uskutečněné provozovatelem činnosti v oblasti letectví ve druhém kalendářním roce období uvedeného v čl. 3c odst. 2, k němuž se tato žádost vztahuje, v souladu s přílohami IV a V;

    b)

    poskytuje důkazy o tom, že kritéria pro způsobilost podle odst. 1 jsou splněna; a

    c)

    v případě provozovatelů letadel spadajících pod odst. 1 písm. b) uvede:

    i)

    procentní nárůst tunokilometrů dosažených daným provozovatelem letadla mezi sledovaným rokem, za nějž byly údaje o tunokilometrech předloženy podle čl. 3e odst. 1 s ohledem na období uvedené v čl. 3c odst. 2, a druhým kalendářním rokem tohoto období,

    ii)

    absolutní nárůst tunokilometrů dosažených daným provozovatelem letadla mezi sledovaným rokem, za nějž byly údaje o tunokilometrech předloženy podle čl. 3d odst. 1 s ohledem na období uvedené v čl. 3c odst. 2, a druhým kalendářním rokem tohoto období, a

    iii)

    absolutní nárůst tunokilometrů dosažených daným provozovatelem letadla mezi sledovaným rokem, za nějž byly údaje o tunokilometrech předloženy podle čl. 3e odst. 1 s ohledem na období uvedené v čl. 3c odst. 2, a druhým kalendářním rokem tohoto období, jehož hodnota je vyšší než procentní podíl uvedený v odst. 1 písm. b).

    4.   Členské státy předloží Komisi žádosti přijaté podle odstavce 2 nejpozději do šesti měsíců od uplynutí lhůty pro podávání těchto žádostí.

    5.   Komise rozhodne o referenční hodnotě, jež se použije pro přidělení povolenek zdarma provozovatelům letedel, jejichž žádosti byly předány Komisi v souladu s odstavcem 4, nejpozději do dvanácti měsíců od uplynutí lhůty pro podávání žádostí podle odstavce 2.

    S výhradou odstavce 6 se referenční hodnota vypočítá vydělením počtu povolenek ve zvláštní rezervě součtem:

    a)

    údajů o tunokilometrech pro provozovatele letadel spadajících pod odst. 1 písm. a) zahrnutých do žádostí předložených Komisi v souladu s odst. 3 písm. a) a odstavcem 4; a

    b)

    hodnoty absolutního nárůstu tunokilometrů, jež je vyšší než procentní podíl uvedený v odst. 1 písm. b) pro provozovatele letadel spadající pod odst. 1 písm. b) zahrnuté do žádostí předložených Komisi v souladu s odst. 3 písm. c) bodem iii) a odstavcem 4.

    6.   Následkem referenční hodnoty vypočtené podle odstavce 5 nesmí být roční přidělení povolenek na tunokilometr vyšší než roční přidělení povolenek na tunokilometr provozovatelům letadel podle čl. 3e odst. 4.

    7.   Do tří měsíců ode dne, kdy Komise přijme rozhodnutí podle odstavce 5, vypočte a zveřejní každý členský stát správy:

    a)

    přidělení povolenek ze zvláštní rezervy všem provozovatelům letadel, jejichž žádost byla předložena Komisi v souladu s odstavcem 4. Toto přidělení se vypočte vynásobením referenční hodnoty zveřejněné podle odstavce 5:

    i)

    v případě provozovatelů letadel spadajících pod odst. 1 písm. a) tunokilometrů zahrnutých do žádostí předložených Komisi v souladu s odst. 3 písm. a) a s odstavcem 4,

    ii)

    v případě provozovatelů letadel spadajících pod odst. 1 písm. b) hodnoty absolutního nárůstu tunokilometrů, jež je vyšší než procentní podíl uvedený v odst. 1 písm. b), zahrnutých do žádostí předložených Komisi v souladu s odst. 3 písm. c) bodem iii) a odstavcem 4; a

    b)

    přidělení povolenek všem provozovatelům letadel na každý rok, které se stanoví vydělením počtu povolenek přidělených danému provozovateli podle písm. a) počtem celých kalendářních let zbývajících v období podle čl. 3c odst. 2, k němuž se přidělení vztahuje.

    8.   Nepřidělené povolenky ve zvláštní rezervě členské státy vydraží.

    9.   komise může přijmout podrobná pravidla pro nakládání se zvláštní rezervou podle tohoto článku, včetně hodnocení zaměřeného na to, jak jsou splněna kritéria způsobilosti podle odstavce 1. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejím doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 23 odst. 3.

    Článek 3g

    Plány pro monitorování a vykazování

    Členský stát správy zajistí, aby každý provozovatel letadla předložil příslušnému orgánu v daném státě plán pro monitorování stanovující opatření pro monitorování a vykazování emisí a údajů o tunokilometrech pro účely podání žádosti podle článku 3e, a že tyto plány příslušný úřad schválí v souladu s pokyny přijatými podle článku 14.“.

    5)

    Vkládají se nový nadpis a článek, které znějí:

    „KAPITOLA III

    Stacionární zařízení

    Článek 3h

    Oblast působnosti

    Tato kapitola se vztahuje na povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů a na přidělování a vydávání povolenek, pokud jde o činnosti uvedené v příloze I kromě činností v oblasti letectví.“

    6)

    V čl. 6 odst. 2 se písmeno e) nahrazuje tímto:

    „e)

    povinnost vyřadit povolenky jiné než povolenky vydané podle kapitoly II ve výši rovnající se celkovým emisím zařízení v každém kalendářním roce, ověřené podle článku 15, do čtyř měsíců od konce uvedeného roku.“

    7)

    Za článek 11 se vkládá nadpis, který zní:

    8)

    V článku 11a se vkládá nový odstavec, který zní:

    „1a.   S výhradou odstavce 3 povolí členské státy pro každé období uvedené v článku 3c jednotlivým provozovatelům letadel využívat CER a ERU z projektových činností. Pro období uvedené v čl. 3c odst. 1 mohou provozovatelé letadel využívat CER a ERU až do výše 15 % počtu povolenek, které musí být podle čl. 12 odst. 2a vyřazeny.

    Pro následující období se procentní podíl určí v souladu s postupem pro stanovení využití CER a ERU z projektových činností jako součást přezkumu této směrnice a při zohlednění vývoje mezinárodního režimu změny klimatu.

    Komise zveřejní tento procentní podíl nejméně šest měsíců před začátkem každého období podle článku 3c.“.

    9)

    V čl. 11b odst. 2 se slova „ze zařízení“ nahrazují slovy „z činností“.

    10)

    Článek 12 se mění takto:

    a)

    v odstavci 2 se za slovo „účely“ vkládají slova „splnění závazků provozovatele letadla podle odstavce 2a nebo“;

    b)

    vkládá se nový odstavec, který zní:

    „2a.   Členský stát správy zajistí, aby do 30. dubna každého roku každý provozovatel letadla vyřadili počet povolenek rovnající se celkovým emisím z činností v oblasti letectví uvedených v příloze I, které tento provozovatel letadla uskutečňuje, za předchozí kalendářní rok, ověřeným podle článku 15. Členské státy zajistí, aby povolenky vyřazené podle tohoto odstavce byly následně zrušeny.“;

    c)

    odstavec 3 se nahrazuje tímto:

    „3.   Členské státy zajistí, aby do 30. dubna každého roku provozovatel každého zařízení vyřadil počet povolenek jiných než povolenek vydaných podle kapitoly II rovnající se celkovým emisím z uvedeného zařízení během předchozího kalendářního roku, ověřeným podle článku 15, a aby uvedené povolenky byly následně zrušeny.“.

    11)

    V čl. 13 odst. 3 se slova „čl. 12 odst. 3“ nahrazují slovy „čl. 12 odst. 2a nebo 3“.

    12)

    Článek 14 se mění takto:

    a)

    v odstavci 1 první větě:

    i)

    se za slova „těchto činností“ doplňují slova „a údajů o tunokilometrech pro účely žádosti podle článku 3e nebo 3f“,

    ii)

    se zrušují slova „do 30. září 2003“;

    b)

    odstavec 3 se nahrazuje tímto:

    „3.   Členské státy zajistí, aby každý provozovatel nebo provozovatel letadla v souladu s těmito pokyny podal příslušnému orgánu zprávu o emisích ze zařízení během každého kalendářního roku nebo od 1. ledna 2010 z letadel, která provozuje, po skončení uvedeného roku.“.

    13)

    Článek 15 se nahrazuje tímto:

    „Článek 15

    Ověřování

    Členské státy zajistí, aby zprávy, které provozovatelé nebo provozovatelé letadel předložili podle čl. 14 odst. 3, byly ověřeny v souladu s kritérii stanovenými v příloze V a veškerými podrobnými ustanoveními přijatými Komisí v souladu s tímto článkem a aby o tom byl příslušný orgán informován.

    Členské státy zajistí, aby provozovatel nebo provozovatel letadla, jehož zpráva nebyla do 31. března každého roku se zřetelem na emise předchozího roku posouzena jako uspokojující v souladu s kritérii stanovenými v příloze V veškerými podrobnými ustanoveními přijatými Komisí v souladu s tímto článkem a, nemohl provádět další převody povolenek do doby, než bude zpráva uvedeného provozovatele nebo provozovatele letadla posouzena jako uspokojující.

    Komise může přijmout podrobná ustanovení týkající se ověření zpráv předkládaných provozovateli letadel podle čl. 14 odst. 3 a žádostí podle článků 3e a 3f regulativním postupem podle čl. 23 odst. 2.“.

    14)

    Článek 16 se mění takto:

    a)

    v odstavci 1 se zrušují slova „nejpozději do 31. prosince 2003“;

    b)

    odstavce 2 a 3 se nahrazují tímto:

    „2.   Členské státy zajistí, aby byla zveřejněna jména provozovatelů a provozovatelů letadel, kteří porušují požadavky na vyřazení dostačujícího množství povolenek podle této směrnice.

    3.   Členské státy zajistí, aby každý provozovatel a provozovatel letadla, který do 30. dubna každého roku nevyřadí dostačující množství povolenek ke krytí svých emisí během předchozího roku, musel zaplatit pokutu za překročení emisí. Pokuta za překročení emisí činí 100 EUR za každou vypuštěnou tunu ekvivalentu oxidu uhličitého, pro kterou provozovatel nebo provozovatel letadla nevyřadil povolenky. Platba pokuty za překročení emisí nezprošťuje provozovatele nebo provozovatele letadla povinnosti vyřadit povolenky ve výši tohoto překročení emisí, až bude vyřazovat povolenky pro následující kalendářní rok.“;

    c)

    doplňují se nové odstavce, které znějí:

    „5.   V případě, že provozovatel letadla nesplňuje požadavky této směrnice a jiná donucovací opatření jejich dodržování nezajistila, může jeho členský stát správy požádat Komisi, aby rozhodla o uložení zákazu provozování letecké dopravy dotčenému provozovateli letadla.

    6.   Jakákoliv žádost členského státu správy podle článku 5 musí obsahovat:

    a)

    důkazy, že provozovatel letadla nesplnil své povinnosti stanovené touto směrnicí;

    b)

    podrobné informace o donucovacích opatřeních přijatých daným členským státem;

    c)

    odůvodnění uložení zákazu provozování letecké dopravy na úrovni Společenství; a

    d)

    doporučení týkající se oblasti působnosti zákazu provozování letecké dopravy na úrovni Společenství a veškeré podmínky, jež by měly být požadovány.

    7.   Pokud jsou žádosti, jako například žádosti uvedené v odstavci 5, určeny Komisi, uvědomí Komise ostatní členské státy (prostřednictvím jejich zástupců ve výboru uvedeném v čl. 23 odst. 1 v souladu s jednacím řádem výboru).

    8.   Před přijetím rozhodnutí na základě žádost podle odstavce 5 proběhnou, je-li to možné a proveditelné, konzultace orgánů zodpovědných za regulační dohled nad dotčeným provozovatelem letadla. Konzultace budou pokud možno prováděny společně s Komisí a členskými státy.

    9.   Pokud Komise zvažuje přijetí rozhodnutí na základě žádosti podle odstavce 5, sdělí dotčenému provozovateli letadla základní údaje a důvody, na nichž se dané rozhodnutí zakládá. Dotčený provozovatel letadla má možnost předložit do deseti pracovních dnů po tomto sdělení písemné připomínky Komisi.

    10.   Na žádost členského státu může Komise postupem podle čl. 23 odst. 2 přijmout rozhodnutí o uložení zákazu provozování letecké dopravy dotčenému provozovateli letadla.

    11.   Každý členský stát prosazuje na svém území rozhodnutí přijatá podle odstavce 10. Uvědomí Komisi o veškerých opatřeních přijatých za účelem provádění těchto rozhodnutí.

    12.   V případě potřeby se stanoví podrobná pravidla týkající se postupů podle tohoto článku. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejím doplněním, se přijímají regulativním postupem podle čl. 23 odst. 3.“

    15)

    Vkládají se nové články, které znějí:

    „Článek 18a

    Členský stát správy

    1.   Pokud jde o provozovatele letadel, je členským státem správy:

    a)

    v případě provozovatele letadla s platnou provozní licencí vydanou členským státem v souladu s ustanoveními nařízení Rady (EHS) č. 2407/92 ze dne 23. července 1992 o vydávání licencí leteckým dopravcům (12), členský stát, který uvedenému provozovateli letadla provozní licenci vydal; a

    b)

    ve všech ostatních případech členský stát s nejvyšším odhadovaným množstvím emisí způsobených leteckým provozem a pocházejících z letů uskutečněných uvedeným provozovatelem letadla v základním roce.

    2.   Pokud v prvních dvou letech kteréhokoliv období uvedeného v článku 3c žádné emise způsobené leteckým provozem a pocházející z letů uskutečněných provozovatelem letadla, na nějž se vztahuje odst. 1 písm. b), nejsou způsobeny jeho členskému státu správy, je v následujícím období tento provozovatel letadla převeden k jinému členskému státu správy. Novým členským státem správy se stává členský stát s nejvyšším odhadovaným množstvím emisí způsobených leteckým provozem, pocházejících z letů uskutečněných uvedeným provozovatelem během prvních dvou let předchozího období.

    3.   Komise na základě nejlepších dostupných informací:

    a)

    zveřejní do 1. února 2009 seznam provozovatelů letadel, kteří ke dni 1. ledna 2006 nebo po tomto datu vykonávají činnost v oblasti letectví uvedenou v příloze I, a v souladu s odstavcem 1 uvedou u jednotlivých provozovatelů letadel členský stát správy; a

    b)

    aktualizuje do 1. února každého následujícího roku seznam tak, aby obsahoval provozovatele letadel, kteří začali vykonávat činnost v odvětví letectví uvedenou v příloze I po uvedeném datu.

    4.   Pro účely odstavce 1 se ‚základním rokem‘ v souvislosti s provozovatelem letadel, jenž začal vykonávat svou činnost ve Společenství po 1. lednu 2006, rozumí první kalendářní rok provozu a ve všech ostatních případech kalendářní rok začínající 1. lednem 2006.

    Článek 18b

    Pomoc ze strany Eurocontrolu

    Pro účely plnění svých závazků podle čl. 3c odst. 4 a článku 18a může Komise požádat o pomoc Eurocontrol a může s uvedenou organizací v tomto smyslu uzavřít odpovídající dohody.

    16)

    V článku 19 se odstavec 3 mění takto:

    a)

    poslední věta se nahrazuje tímto:

    „Toto nařízení rovněž zahrnuje ustanovení o používání a identifikaci CER a ERU v systému Společenství a ustanovení o monitorování úrovně tohoto používání a ustanovení, jejichž cílem je začlenit činnosti v oblasti letectví do systému Společenství.“;

    b)

    doplňuje se nový pododstavec, který zní:

    „Nařízení týkající se normalizace a zabezpečení systému registrů zajistí převedení povolenek, CER a ERU vyřazených provozovateli letadel na účty členských států pro odebrání pro první období závazků v rámci Kjótského protokolu pouze v takovém rozsahu, aby uvedené povolenky, CER a ERU odpovídaly emisím zahrnutým v národních souhrnech vnitrostátních soupisů členských států pro dané období.“.

    17)

    V článku 23 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

    „3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.“.

    18)

    Vkládá se nový článek, který zní:

    „Článek 25a

    Opatření třetích zemí na snížení dopadu letectví na změnu klimatu

    1.   Pokud třetí země přijme opatření na snížení dopadu letů odlétajících z této země a přistávajících ve Společenství na změnu klimatu, Komise po konzultaci s danou třetí zemí a členskými státy v rámci výboru uvedeného v čl. 23 odst. 1 zváží dostupné možnosti s cílem zajistit optimální součinnost mezi systémem Společenství a opatřeními dané země.

    V případě potřeby může Komise přijmout změny umožňující vyloučení letů přilétajících z dotčené třetí země z činností v oblasti letectví uvedených v příloze I nebo umožňující jakékoliv další změny činností v oblasti letectví uvedených v příloze I, jež jsou vyžadovány na základě dohody podle čtvrtého pododstavce. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 23 odst. 3.

    Jakékoliv další změny této směrnice mohou být Komisí navrženy Evropskému parlamentu a Radě.

    V souladu s čl. 300 odst. 1 Smlouvy může Komise rovněž případně předložit Radě doporučení týkající se zahájení jednání s cílem uzavřít dohodu s dotčenou třetí zemí.

    2.   Společenství a jeho členské státy i nadále usilují o dosažení dohody o celosvětových opatřeních na snížení emisí skleníkových plynů z letectví. S ohledem na uvedenou dohodu Komise zváží, zda jsou změny této směrnice, pokud jde o provozovatele letadel, nezbytné.“.

    19)

    Článek 28 se mění takto:

    a)

    v odstavci 3 se písmeno b) nahrazuje tímto:

    „b)

    který je odchylně od čl. 6 odst. 2 písm. e) a čl. 12 odst. 3 odpovědný za vyřazení povolenek, jiných než povolenek vydaných podle kapitoly II, rovnajících se celkovým emisím ze zařízení ve sdružení; a“;

    b)

    odstavec 4 se nahrazuje tímto:

    „4.   Odchylně od čl. 16 odst. 2, 3 a 4 podléhá správce sankcím použitelným pro případ porušení požadavků vyřadit dostatečné množství povolenek, jiných než povolenek vydaných podle kapitoly II, k pokrytí celkových emisí ze zařízení ve sdružení.“.

    20)

    V článku 30 se doplňuje odstavec, který zní:

    „4.   Na základě monitorování a zkušeností s uplatňováním této směrnice Komise přezkoumá do 1. června 2015 její fungování v souvislosti s činnostmi v oblasti letectví uvedenými v příloze I a případně může předložit návrhy. Komise zejména zváží:

    a)

    dopad této směrnice na celkové fungování systému Společenství a její důsledky;

    b)

    fungování trhu s povolenkami v oblasti letectví, zejména veškerá možná narušení trhu;

    c)

    účinnost systému Společenství z hlediska životního prostředí a množství, o nějž by mělo být sníženo celkové množství povolenek, které mají být podle článku 3c přiděleny provozovatelům letadel, v souladu s celkovými cíli EU týkajícími se snížení emisí;

    d)

    dopad systému Společenství na odvětví letectví;

    e)

    pokračování zvláštní rezervy pro provozovatele letadel s přihlédnutím k pravděpodobnému sblížení míry růstu v rámci celého průmyslového odvětví;

    f)

    dopad systému Společenství na strukturální závislost ostrovů, enklávních a okrajových regionů Společenství na letecké dopravě;

    g)

    zda by měl být zahrnut systém ‚bran‘ pro usnadnění obchodování s povolenkami mezi provozovateli letadel a provozovateli zařízení, a přitom zajistit, aby se z žádného převodu nestal čistý převod povolenek provozovatelů letadel na provozovatele zařízení;

    h)

    předpoklady vymezujících prahových hodnot, tak jak jsou uvedeny v příloze I jako certifikovaná maximální vzletová hmotnost a počet letů ročně uskutečněných provozovatelem letadla; a

    i)

    dopad vynětí určitých letů vykonávaných v rámci závazků veřejné služby uložených v souladu s nařízením (EHS) č. 2408/92 ze dne 23. července 1992 o přístupu leteckých dopravců Společenství na letecké trasy uvnitř Společenství (13) ze systému Společenství.

    Komise poté podá zprávu Evropskému parlamentu a Radě.

    21)

    Za článek 30 se vkládá nadpis, který zní:

    22)

    Přílohy I, IV a V se mění v souladu s přílohou této směrnice.

    Článek 2

    Provedení

    1.   Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do … (14). Znění těchto předpisů sdělí neprodleně Komisi.

    Tyto předpisy přijaté členskými státy obsahují odkaz na tuto směrnici nebo je takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

    2.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice. Komise o nich uvědomí ostatní členské státy.

    Článek 3

    Vstup v platnost

    Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

    Článek 4

    Určení

    Tato směrnice je určena členským státům.

    V …

    Za Evropský parlament

    předseda nebo předsedkyně

    Za Radu

    předseda nebo předsedkyně


    (1)  Úř. věst. C 175, 27.7.2007, s. 47.

    (2)  Úř. věst. C 305, 15.12.2007. s. 15.

    (3)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 13. listopadu 2007 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) společný postoj Rady ze dne 18. dubna 2008 a postoj Evropského parlamentu ze dne … (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). Rozhodnutí Rady ze dne … .

    (4)  Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32. Směrnice ve znění směrnice 2004/101/ES (Úř. věst. L 338, 13.11.2004, s. 18).

    (5)  Úř. věst. L 33, 7.2.1994, s. 11.

    (6)  Úř. věst. L 130, 15.5.2002, s. 1.

    (7)  Úř. věst. L 242, 10.9.2002, s. 1.

    (8)  Úř. věst. C 303 E, 13.12.2006, s. 119.

    (9)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).

    (10)  Úř. věst. C 321, 31.12.2003, s. 1.

    (11)  Šest měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost.

    (12)  Úř. věst. L 240, 24.8.1992, s. 1.“.

    (13)  Úř. věst. L 240, 24.8.1992, s. 8. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1791/2006 (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1).“.

    (14)  Osmnáct měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost.


    PŘÍLOHA

    Přílohy I, IV a V směrnice 2003/87/ES se mění takto:

    1)

    Příloha I se mění takto:

    a)

    název se nahrazuje tímto:

    b)

    v odstavci 2 se před tabulku vkládá pododstavec, který zní:

    „Pro rok 2012 se začleňují všechny lety, které přilétají na letiště umístěného na území členského státu, na které se vztahuje Smlouva, nebo které z uvedeného letiště odlétají.“;

    c)

    doplňuje se tato kategorie činností:

    „Letectví

    Lety, které odlétají z letiště umístěného na území členského státu, na které se vztahuje Smlouva, nebo které na uvedené letiště přilétají.

    Tato činnost nezahrnuje:

    a)

    lety vykonávané výhradně za účelem přepravy vládnoucího panovníka a jeho nejbližší rodiny, hlav států, předsedů vlád a vládních ministrů jiné země, než je členský stát, během jejich služebních cest, pokud je tato skutečnost doložena příslušným označením statusu na letovém plánu;

    b)

    vojenské lety vykonávané vojenskými letadly a lety celních a policejních orgánů;

    c)

    pátrací a záchranné lety, protipožární lety, humanitární lety a lety letecké záchranné služby schválené příslušným orgánem;

    d)

    veškeré lety vykonávané výlučně podle pravidel letu za viditelnosti podle přílohy 2 Úmluvy o mezinárodním civilním letectví;

    e)

    lety končící na letišti, ze kterého letadlo vzlétlo, během nichž nedošlo k mezipřistání;

    f)

    cvičné lety vykonávané výlučně za účelem získání licence nebo získání kvalifikace v případě letové posádky v kabině pilota, pokud je tato skutečnost doložena příslušnou poznámkou v letovém plánu a za předpokladu, že let neslouží k přepravě cestujících nebo nákladu či k přemístění nebo dopravení letadla;

    g)

    lety vykonávané výlučně za účelem kontroly, testování či udělování osvědčení pro letadla nebo vybavení, a to leteckého i pozemního; a

    h)

    lety vykonávané letadly o certifikované maximální vzletové hmotnosti méně než 5 700 kg.

    i)

    lety vykonávané v rámci závazků veřejné služby nařízené v souladu s nařízením (EHS) č. 2408/92 na trasách v nejvzdálenějších regionech uvedených v čl. 299 odst. 2 Smlouvy o ES nebo na trasách, na nichž nabízená kapacita nepřesahuje 30 000 míst ročně a

    j)

    lety, jiné než lety vykonávané výlučně za účelem přepravy vládnoucího panovníka a jeho nejbližší rodiny, hlav států, předsedů vlád a vládních ministrů během služebních cest, vykonávané poskytovatelem komerční letecké dopravy, jenž po tři po sobě jdoucí čtyřměsíční období provozuje méně než 243 letů za období, jež by jinak spadaly pod tuto činnost.

    Oxid uhličitý“

    2)

    Příloha IV se mění takto:

    a)

    za název přílohy se vkládá nadpis, který zní:

    b)

    doplňuje se nová část, která zní:

    „ČÁST B – MONITOROVÁNÍ A PODÁVÁNÍ ZPRÁV O EMISÍCH Z ČINNOSTÍ V OBLASTI LETECTVÍ

    Monitorování emisí oxidu uhličitého

    Emise se monitorují pomocí výpočtu. Pro výpočet emisí se použije vzorec:

    spotřeba paliva × emisní faktor.

    Spotřeba paliva zahrnuje palivo spotřebované pomocným palubním zdrojem. Je-li to možné, použije se skutečná spotřeba paliva pro každý let, která se vypočte za použití tohoto vzorce:

    množství paliva obsaženého v nádržích letadla, jakmile je dokončeno doplnění paliva pro let – množství paliva obsaženého v nádržích letadla, jakmile je dokončeno doplnění paliva pro následující let + palivo doplněné pro tento následující let.

    Nejsou-li k dispozici údaje o skutečné spotřebě paliva, k odhadu údajů o spotřebě paliva se použije standardní stupňová metoda, přičemž se vychází z nejlepších dostupných informací.

    Použijí se normalizované emisní faktory Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) uvedené v bilančních pokynech IPCC za rok 2006 nebo v následných aktualizovaných pokynech, pokud nejsou emisní faktory stanovené pro danou činnost a získané nezávislými akreditovanými laboratořemi používajícími uznávané analytické metody přesnější. Emisní faktor pro biomasu je nula.

    Pro každý let a pro každé palivo se provádějí samostatné výpočty.

    Podávání zpráv o emisích

    Všichni provozovatelé letadel uvedou ve své zprávě podle čl. 14 odst. 3 tyto informace:

    A.

    Identifikační údaje o provozovateli letadla, včetně:

    jména provozovatele letadla,

    jeho členského státu správy,

    jeho adresy, včetně poštovního směrovacího čísla a země a jeho kontaktní adresy v členském státě správy, pokud se liší,

    poznávacách značek letadel a typů letadel používaných v období, za které se zpráva podává, při provádění činností provozovatele letadla v odvětví letectví uvedených v příloze I,

    čísla osvědčení leteckého provozovatele a provozní licence, na jejichž základě byly prováděny činnosti provozovatele letadla uvedené v příloze I, a orgánu, který je vydal,

    adresy, telefonu, faxu a e-mailové adresy kontaktní osoby, a

    jména vlastníka letadel.

    B.

    Pro každý druh paliva, z něhož se vypočítávají emise:

    spotřeba paliva,

    emisní faktor,

    celkové agregované emise ze všech letů vykonávaných během období, za které se zpráva podává, které spadají do činností provozovatele letadla v oblasti letectví uvedených v příloze I,

    agregované emise:

    ze všech letů vykonaných během období, za které se zpráva podává, které spadají do činností provozovatele letadla v oblasti letectví uvedených v příloze I a které odlétly z letiště umístěného na území členského státu a přilétly na letiště umístěné na území téhož členského státu,

    ze všech dalších letů vykonaných během období, za které se zpráva podává, které spadají do činností provozovatele letadla v oblasti letectví uvedených v příloze I,

    agregované emise ze všech letů vykonaných během období, za které se zpráva podává, které spadají do činností provozovatele letadla v oblasti letectví uvedených v příloze I a které:

    odlétly z jednotlivých členských států, a

    přilétly do jednotlivých členských států ze třetí země,

    míra nejistoty.

    Monitorování údajů o tunokilometrech pro účely článku 3e a čl. 3f

    Pro účely žádostí o přidělování povolenek v souladu s čl. 3e odst. 1 nebo čl. 3f odst. 2 se objem činností v oblasti letectví vypočte v tunokilometrech za použití tohoto vzorce:

    tunokilometry = vzdálenost × užitečné zatížení,

    kde:

    ‚vzdáleností‘ se rozumí vzdušná vzdálenost mezi letištěm odletu a letištěm příletu plus dodatečný fixní faktor 95 km, a

    ‚užitečným zatížením‘ se rozumí celková hmotnost přepravovaného nákladu, pošty a cestujících.

    Pro účely výpočtu užitečného zatížení:

    počet cestujících je počet osob na palubě s výjimkou členů posádky,

    provozovatel letadla si může pro cestující a odbavená zavazadla uvedené v dokumentaci o hmotnosti a vyvážení pro příslušné lety zvolit použití skutečné nebo standardní hmotnosti či použít na každého cestujícího a jeho odbavená zavazadla standardní hodnotu 110 kg.

    Podávání zpráv o údajích o tunokilometrech pro účely článku 3e a článku 3f

    Každý provozovatel letadla uvede ve své žádosti podle čl. 3e odst. 1 nebo čl. 3f odst. 2 tyto informace:

    A.

    Identifikační údaje o provozovateli letadla, včetně:

    jména provozovatele letadla,

    jeho členského státu správy,

    jeho adresy, včetně poštovního směrovacího čísla a země a jeho kontaktní adresy v členském státě správy, pokud se liší,

    registračních značek letadel a typů letadel používaných během roku, na který se žádost vztahuje, při provádění činností provozovatele letadla v odvětví letectví uvedených v příloze I,

    čísla osvědčení leteckého provozovatele a provozní licence, na jejichž základě byly prováděny činnosti provozovatele letadla uvedené v příloze I, a orgánu, který je vydal,

    adresy, telefonu, faxu a e-mailové adresy kontaktní osoby, a

    jména vlastníka letadla.

    B.

    Údaje o tunokilometrech:

    počet letů podle dvojic letišť,

    počet osobokilometrů podle dvojic letišť,

    počet tunokilometrů podle dvojic letišť,

    zvolená metoda pro výpočet hmotnosti cestujících a odbavených zavazadel,

    celkový počet tunokilometrů pro všechny lety vykonané během roku, za který se zpráva podává, spadající do činností provozovatele letadla v oblasti letectví uvedených v příloze I.“.

    3)

    Příloha V se mění takto:

    a)

    za název přílohy se vkládá nadpis, který zní:

    b)

    doplňuje se nová část, která zní:

    „ČÁST B – OVĚŘOVÁNÍ EMISÍ Z ČINNOSTÍ V OBLASTI LETECTVÍ

    13.

    Při ověřování zpráv o emisích z letů spadajících do činností v oblasti letectví uvedených v příloze I se použijí všeobecné zásady a metodika stanovené v této příloze.

    Za tímto účelem:

    a)

    odkaz na provozovatele v odstavci 3 se považuje za odkaz na provozovatele letadla a odkaz na zařízení v písmenu c) uvedeného odstavce se považuje za odkaz na letadla používaná pro výkon činností v oblasti letectví, na něž se zpráva vztahuje;

    b)

    odkaz na zařízení v odstavci 5 se považuje za odkaz na provozovatele letadla;

    c)

    odkaz na činnosti prováděné v zařízení v odstavci 6 se považuje za odkaz na činnosti v oblasti letectví, na které se vztahuje zpráva a které vykonává provozovatel letadla;

    d)

    odkaz na místo zařízení v odstavci 7 se považuje za odkaz na místa používaná provozovatelem letadla pro vykonávání činností v oblasti letectví, na něž se zpráva vztahuje;

    e)

    odkazy na zdroje emisí v zařízení v odstavcích 8 a 9 se považují za odkazy na letadla, za která je provozovatel letadla odpovědný; a

    f)

    odkazy na provozovatele v odstavcích 10 a 12 se považují za odkazy na provozovatele letadla.

    Další ustanovení týkající se ověřování zpráv o emisích v oblasti letectví

    14.

    Ověřovatel zejména zjistí, zda:

    a)

    všechny lety spadající pod činnosti v oblasti letectví uvedené v příloze I byly zohledněny. V tomto úkolu ověřovateli napomáhají údaje z časového plánu a další údaje o provozu provozovatele letadla, včetně údajů od Eurocontrolu, které si tento provozovatel vyžádal;

    b)

    jsou agregované údaje o spotřebě paliva a údaje o palivu zakoupeném nebo jiným způsobem dodaném do letadla vykonávajícího činnost v oblasti letectví celkově v souladu.

    Další ustanovení týkající se ověřování údajů o tunokilometrech předložených pro účely článku 3e a článku 3f

    15.

    Všeobecné zásady a metodika používané pro ověřování zpráv o emisích podle čl. 14 odst. 3 stanovené v této příloze se případně použijí obdobným způsobem i při ověřování údajů o tunokilometrech v oblasti letectví.

    16.

    Ověřovatel zejména zjistí, zda v žádosti podle čl. 3e odst. 1 a čl. 3f odst. 2 daného provozovatele byly zohledněny pouze lety, za něžje provozovatel odpovědný, které byly skutečně vykonány a spadají do činností v oblasti letectví uvedených v příloze I. V tomto úkolu ověřovateli napomáhají údaje o provozu provozovatele letadla, včetně údajů od Eurocontrolu, které si tento provozovatel vyžádal. Kromě toho ověřovatel zjistí, zda užitečné zatížení nahlášené provozovatelem letadla odpovídá záznamům o užitečném zatížení, které vede daný provozovatel z bezpečnostních důvodů.“


    ODŮVODNĚNÍ RADY

    I.   ÚVOD

    V prosinci roku 2006 přijala Komise návrh (1) směrnice Evropského parlamentu a Rady o změně směrnice 2003/87/ES tak, aby se činnosti v oblasti letectví začlenily do systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství. Dne 22. prosince 2006 byl tento návrh předložen Radě.

    Evropský parlament přijal stanovisko v prvním čtení dne 13. listopadu 2007.

    Evropský hospodářský a sociální výbor přijal stanovisko dne 30. května 2007 (2).

    Výbor regionů přijal stanovisko dne 10. října 2007 (3).

    Rada přijala společný postoj dne 18. dubna 2008.

    II.   CÍL

    Hlavním cílem navrhované směrnice je snížit dopady na změnu klimatu, které souvisejí s letectvím, s ohledem na vzrůstající objem emisí z letecké dopravy, a to zejména začleněním činností v oblasti letectví do celkového systému Společenství pro obchodování s emisemi.

    Návrh je vypracován jako změna směrnice 2003/87/ES (směrnice o systému obchodování s emisemi).

    III.   ANALÝZA SPOLEČNÉHO POSTOJE

    Obecné poznámky

    Společný postoj zahrnuje řadu změn přijatých Evropským parlamentem v prvním čtení, a to doslovně, zčásti nebo v podstatě. Tyto změny zlepšují nebo upřesňují znění navrhované směrnice. Jiné změny však nejsou v obecném postoji zohledněny, protože se Rada dohodla, že byly buď zbytečné nebo neproveditelné, jelikož byly nedostatečně podloženy současnými vědeckými poznatky a jejich provedení představovalo zvýšené a nepřiměřené náklady.

    Společný postoj rovněž zahrnuje řadu změn, které nebyly uvedeny ve stanovisku Evropského parlamentu z prvního čtení, protože v mnoha případech byla ustanovení původního návrhu Komise doplněna o nové prvky nebo zcela přepracována, a bylo vloženo několik zcela nových ustanovení.

    Kromě toho byla provedena řada redakčních změn, jejichž cílem je pouze upřesnit znění a zajistit celkovou jednotnost nařízení.

    Konkrétní body

    1)   Datum zahájení a rozsah systému

    Rada ve shodě s Evropským parlamentem odmítla dvoufázový přístup navrhovaný Komisí a zvolila jednotné datum zahájení pro všechny lety, které mají být zařazeny do systému. Bylo to považováno za nezbytné v zájmu zajištění většího vlivu systému na životní prostředí při minimálním narušení hospodářské soutěže. Na rozdíl od Komise a Evropského parlamentu, které navrhly jako rok zahájení rok 2011, však Rada rozhodla, že by bylo vhodné odložit systém o jeden rok, tj. do roku 2012, s ohledem na postupy používané při přijímání právních předpisů, složitost systému a nutnost stanovit řadu prováděcích opatření.

    2)   Přidělování

    Rada se velmi podobně jako Evropský parlament domnívá, že otázka přidělování povolenek má pro fungování systémů zásadní význam. Rada v tomto ohledu provedla řadu změn návrhu Komise, díky nimž se jeho obsah přiblíží myšlence řady změn EP, ačkoliv tyto změny nejsou doslovně uvedeny ve znění společného postoje.

    Rada tudíž na jedné straně zachovala 100 % strop historických emisí stanovený v návrhu Komise, avšak naznačila možné budoucí snížení v rámci přezkumu fungování směrnice v souvislosti s činnostmi v oblasti letectví, který by měl být proveden do roku 2015 (čl. 30 odst. 4).

    Rada souhlasila s Komisí, která zvolila mechanismus přidělování, jenž by fungoval částečně prostřednictvím přidělování povolenek zdarma na základě prosté referenční hodnoty a částečně na prostřednictvím dražby.

    Rada nicméně mírně upravila referenční hodnotu provedením změn užitečného zatížení (jeho zvýšením na 110 kg na cestujícího a jeho odbavené zavazadlo) a vzdálenosti (doplněním 95 km ke vzdušné vzdálenosti), pomocí nichž se počítala letecká činnost (v tunokilometrech) každého provozovatele letadel.

    Pokud jde o poměr přidělování povolenek v dražbě, Rada odmítla návrh Komise použít procentní podíl odpovídající průměrnému procentnímu podílu navrhovanému členskými státy, podle něhož by přidělování povolenek v dražbě bylo součástí jejich národních alokačních plánů, a namísto toho zvolila pevně stanovený podíl ve výši 10 %. Rada navíc stanovila jasnou možnost zvýšení tohoto procentního podílu v rámci obecného přezkumu směrnice o systému obchodování s emisemi. I když nezahrnuje změnu 74 navrženou EP, společný postoj tudíž ve skutečnosti sdílí obecnou myšlenku této změny, jelikož uznává, že je žádoucí zajistit (postupné) zvyšování podílu přidělování povolenek v dražbě. Rada považovala za vhodnější zvolit nejdříve nižší podíl dražeb spojený s možností budoucích zvýšení, jakožto opatrnější přístup, zajišťující na jedné straně, že s letectvím nebude zacházeno výrazně odlišně než s jinými odvětvími, na něž se vztahuje systém obchodování s emisemi, a na druhé straně zároveň umožňující lepší přizpůsobení celkovému fungování systému Společenství.

    Ohledně využití příjmů z dražeb zaujímá Rada poněkud jiný postoj, než zastává Komise a Evropský parlament. Podle stávajícího znění čl. 3d odst. 4 o způsobu využití těchto příjmů rozhodují členské státy. Článek 3d odst. 4 však stanoví, že tyto příjmy by měly být použity k řešení problémů změny klimatu v EU i ve třetích zemích a na pokrytí správních nákladů na provoz tohoto systému. Cílem této úpravy je zajistit dodržování primárních ústavních nebo rozpočtových zásad ve vnitrostátních právních řádech řady členských států.

    Jeden z hlavních nových prvků, které Rada zařadila do návrhu Komise, se vztahuje k vytvoření zvláštní rezervy pro nově vstupující nebo rychle se rozrůstající provozovatele letadel (například provozovatele, kteří mohou prokázat roční růst ve výši 18 % v letech následujících po výchozím roce použitém pro přidělování povolenek). Podle článku 3f by určité procento (3 %) povolenek bylo vyčleněno a přiděleno způsobilým provozovatelům letadel na základě systému referenčních hodnot, který se podobá systému použitému pro původní přidělení. Zavedení tohoto opatření by zajistilo, že noví provozovatelé letadel nebo provozovatelé letadel v členských státech s původně velmi nízkou (ale v současnosti se zvyšující) mírou mobility by nebyli systémem potrestáni. Rada vyrovnala případná narušení trhu tak, že stanovila, že přidělení povolenek v rámci zvláštní rezervy je jednorázové, spolu s opatřením, že výsledný ročně přidělený počet povolenek na tunokilometr způsobilým provozovatelům letadel není vyšší než ročně přidělený počet povolenek na tunokilometr pro provozovatele letadel v rámci hlavního přidělování (čl. 3f odst. 6). Rada se tedy ve skutečnosti ubírá stejným směrem jako změny EP 22, 28 a 33. Fungování zvláštní rezervy podle společného postoje by však znamenalo nižší správní náklady a nezpůsobilo by výrazná narušení trhu.

    3)   Výjimky

    Rada dále upřesnila řadu výjimek ze systému s ohledem na příslušné změny EP (tj. změny 51, 52, 53, 70 a 79). Rozhodla tedy nevyloučit ze systému lety hlav států EU, ale zahrnula výjimky pro lety týkající se pátracích a záchranných letů, letů pro účely hašení požárů, humanitárních letů, letů záchranné lékařské služby. Dále jsou rovněž vyjmuty lety vykonávané výlučně za účelem kontroly, testování či udělování osvědčení pro letadla nebo vybavení, a to leteckého i pozemního.

    Ve společném postoji je zařazena další výjimka ze systému, a to ustanovení „de minimis“ o vyjmutí letů cest prováděných provozovatelem komerční letecké dopravy, jenž po tři po sobě jdoucí čtyřměsíční období provozuje méně než 243 letů za období. Rada spojila tuto výjimku s příslušnou definicí „provozovatele komerční letecké dopravy“ a bodem odůvodnění, jehož cílem je zajistit, aby provozovatelé s velmi nízkými úrovněmi provozu, včetně mnoha provozovatelů z rozvojových zemí, nebyli vystaveni nepřiměřeným správním nákladům. Rozvojovým zemím je tak vyslán silný politický signál a zároveň dochází k omezení byrokracie a celkové administrativní zátěže spojené se správou systému. Případné nepříznivé dopady na trh jsou zohledněny zvolením neutrálního kritéria pro vyloučení, založeného na „pouhé“ činnosti.

    Rada velmi podobně jako Evropský parlament rovněž zvážila zvláštní potřeby nejvzdálenějších regionů a zejména status letů prováděných v rámci závazků veřejné služby. Společný postoj vyjímá ze systému lety prováděné v rámci závazků veřejné služby na trasách v nejvzdálenějších regionech nebo na trasách, na nichž nabízená kapacita nepřesahuje 30 000 míst ročně, a uvádí rovněž příslušný bod odůvodnění. V tomto ohledu tedy jde dále než změna EP 78.

    4)   Další otázky

    Vkládá se nový článek (článek 3g), který členským státům ukládá další povinnost zajistit, aby provozovatelé letadel předkládali příslušným orgánům plány monitorování a vykazování, které stanoví opatření pro monitorování a vykazování emisí a údajů o tunokilometrech pro účely žádosti o přidělení povolenek.

    Do článku o donucovacích opatřeních směrnice o systému obchodování s emisemi (článek 16) se doplňuje řada nových odstavců, jež stanoví, že spravující členský stát může požádat Komisi o uložení zákazu provozu na úrovni Společenství pro provozovatele letadel, který nedodržuje požadavky této směrnice. I když uložení zákazu provozu je považováno za donucovací opatření přijímané pouze v případě, že neexistuje jiná možnost, bylo shledáno nutným jej začlenit s cílem zaručit náležité dodržování systému provozovateli letadel, což je pro Radu nejdůležitější.

    Rada dále pozměnila návrh Komise, pokud jde o převod povolenek a jejich následné použití v rámci mezinárodních závazků, přičemž zvolila „polootevřený“ systém a vypustila z návrhu Komise ustanovení, které by umožnilo provozovatelům letadel přeměnit jejich povolenky na povolenky, jež mohou využít jiní operátoři. S ohledem na uznání skutečnosti, že vnitrostátní (a nikoliv mezinárodní) letecká doprava je součástí závazků členských států pro první období závazků v rámci Kjótského protokolu, se do stávajícího článku 19 směrnice o systému obchodování s emisemi vkládá nový odstavec o nařízení o registrech, které mají zajistit převedení povolenek, CER a ERU vyřazených provozovateli letadel na účty členských států pro odebrání pro první období závazků v rámci Kjótského protokolu, pouze pokud odpovídají emisím zahrnutým v národních souhrnech vnitrostátních soupisů členských států pro dané období.

    Rada rovněž podstatně pozměnila článek 25a, jehož cílem je nyní upřesnit různé institucionální postupy, které má Komise k dispozici pro přizpůsobení, úpravu nebo změnu směrnice v návaznosti na jednání nebo uzavření nových dohod se třetími zeměmi. Je zdůrazněn význam nalezení globálního řešení otázky snižování emisí z činností v oblasti letectví, stejně jako potřeba nalézt nejvhodnější propojení systému Společenství a rovnocenných systémů třetích zemí. I když se Rada rozhodla nezačlenit doslovně příslušnou změnu EP (změna 49), smysl společného postoje se v tomto ohledu řídí velmi přesně odůvodněním této změny.

    Kromě toho se do stávajícího ustanovení o přezkumu ve směrnici o systému obchodování s emisemi (článek 30) doplňuje řada bodů, které mají sloužit jako „kontrolní seznam“ pro přezkum fungování dané směrnice v souvislosti s činnostmi v oblasti letectví a pro řešení problémů, které mohou vyplynout ze začlenění těchto činností do celkového systému pro obchodování s emisemi.

    IV.   ZÁVĚR

    Rada se domnívá, že společný postoj představuje vyvážený soubor opatření, která by přispěla ke snížení emisí z letecké dopravy způsobem, který je v souladu s politikami a cíli EU vyjádřenými rovněž Rámcovou úmluvou Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC), a zároveň zajišťuje, aby byl systém uplatňován vůči všem provozovatelům letadel bez rozlišení státní příslušnosti, a začlenění letectví do systému Společenství pro obchodování s emisemi by tudíž nemělo vést k narušení hospodářské soutěže.

    Rada očekává konstruktivní jednání s Evropským parlamentem za účelem brzkého přijetí směrnice.


    (1)  Dokument 5154/07 – KOM (2006) 818 v konečném znění.

    (2)  Úř. věst. C 206, 27.7.2007, s. 47.

    (3)  Úř. věst. C 305, 15.12.2007, s. 15.


    Top