Zveřejnění žádosti podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin

(2007/C 179/06)

Tímto zveřejněním se uděluje právo podat proti zápisu námitky podle článku 7 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 (1). Komise musí obdržet námitky do 6 měsíců po tomto zveřejnění.

PŘEHLED

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

„MIÓD WRZOSOWY Z BORÓW DOLNOŚLĄSKICH“

č. ES: PL/PGI/005/0449/18.02.2005

CHOP ( ) CHZO ( X )

Tento přehled obsahuje hlavní body specifikace produktu pro informační účely.

1.   Příslušný orgán členského státu

2.   Skupina

3.   Druh produktu

Třída 1.4 – Med

4.   Specifikace

(přehled požadavků podle čl. 4 odst. 2 nařízení (ES) č. 510/2006)

4.1   Název: „Miód wrzosowy z Borów Dolnośląskich“

4.2   Popis:

Organoleptická charakteristika:

Med před krystalizací má jantarovou barvu přecházející do červené až tmavočervenohnědé, po krystalizaci žlutooranžovou až tmavočervenohnědou. Med má hustou konzistenci, je rosolovitou kapalinou podobnou gelu, která je výsledkem procesu tixotropie, tedy schopnosti vytvářet koloidní roztoky a přecházet ze solu do gelu. Vřesový med má po krystalizaci střednězrnitou strukturu. Chuť má málo sladkou, ostrou a nahořklou. Má intenzivní vůni podobnou vůni vřesu.

Fyzikálně-chemická charakteristika:

Střední hodnota volného prolinu v medu je však obvykle vyšší, kolem 64,6 mg/100 g. Avšak obsah prolinu poměrně výrazně kolísá: od 30,9 do 103,3 mg/100 g. Obsah volných aminokyselin v medu „Miód Wrzosowy z Borów Dolnośląskich“ představuje zhruba 36 mg/100 g. Obsah volných aminokyselin spolu s bílkovinami vznikajícími hydrolýzou dosahuje zhruba 875 mg/100 g medu, nejvíce je fenyloalaninů (zhruba 700 mg), a tyto látky vyvolávají proces tixotropie.

Mikroskopická charakteristika

Obsah vřesového pylu jako hlavního pylu by měl představovat alespoň 50 %. Tento pyl pochází ze vřesů čeledi vřesovitých Ericaceae (řád vřesovcotvaré Ericales).

4.3   Zeměpisná oblast: Hranice území, na němž se jako zdroj včelí pastvy vyskytují vřesové porosty, z kterých se bude získávat výrobek „Miód wrzosowy z Borów Dolnośląskich“:

Jižní hranice této oblasti vede od města Zgorzelec podél silnice č. 353 k silnici E40 ve směru do města Bolesławiec a dále podél silnice z města Bolesławiec do města Chojnów (částečně podél E40 a poté z obce Lubkowek podél silnice č. 94).

Východní hranice oblasti vede podél silnice č. 335 od města Chojnów přes obce Brunów, Szklary Dolne a Trzmielów do obce Chocianów; z obce Chocianów pokračuje podél silnice 331 do obce Parchów, která leží na severovýchodní hranici oblasti správy lesů Chocianów; dále podél jižní, východní a severní hranice správy lesů Przemków k hranici oblastního ředitelství státní správy lesů (Kanał Północny) k silnici 328 ve směru na Niegosławice.

Severní hranice oblasti vede od obce Niegosławice podél silnice do obce Szprotawa přes obce Sucha Dolna a Henryków Wichlice. Ze Szprotawy podél silnice č. 12 ve směru na Żagań a dále podél stejné silnice přes obec Żary až do obce Żarki Wielkie, která leží na západní hranici Polské republiky s Německou spolkovou republikou.

Západní hranice oblasti vede podéle polsko-německé hranice od obce Żarki Wielkie na jih až do města Zgorzelec.

4.4   Důkaz původu: Kontrola pravosti původu a jakosti výrobku „Miód wrzosowy z Borów Dolnośląskich“ probíhá v několika stupních a v různých fázích, od výroby až po kontrolu hotového výrobku na trhu. Tato kontrola tvoří souvislý systém sledování odpovídající kvality konečného výrobku.

Chráněné zeměpisné označení „Miód wrzosowy z Borów Dolnośląskich“ může být použito jen pro med od producentů, kteří jsou zapsáni do rejstříku u kontrolního subjektu. Kontrolní subjekt má tyto rejstříky:

Rejstřík subjektů, které vyrábějí a stáčejí med a mají povolení k umístění včelstev v oblasti lesů Dolního Slezska (Bory Dolnośląskie)

Rejstřík etiket, které subjekty vyrábějící a stáčející med používají

Kontrolní subjekt tyto subjekty vedené v rejstřících kontroluje s cílem ověřit, zda jsou výrobky označené chráněným zeměpisným označením „Miód wrzosowy z Borów Dolnośląskich“ vyráběny v souladu s nařízením a specifikací. Kontrola spočívá v inspekcích u subjektů vyrábějících a stáčejících med. Kontroluje se rovněž dokumentace a jakost hotového výrobku uváděného na trh. Dále se kontroluje, zda úroveň prodeje odpovídá úrovni výroby.

4.5   Metoda produkce: Před přesunem na vřesovou pastvu se odstředí med z předchozích zdrojů pastvy, do úlů se umístí rámky s souší a v případě potřeby se včely dokrmují cukrovým roztokem. Včelstva se dokrmují malými dávkami, které nepřekračují 0,5 kg na 24 hodin. Dokrmování by mělo skončit nejpozději 7 dní před přesunem včel k vřesovému zdroji pastvy. Dokrmování včel během snůšky medu „miód wrzosowy z borów dolnośląskich“ není povoleno.

Včely se přesunují při zachování hygienických zásad a je třeba zabezpečit odpovídající ventilaci úlů. Sběr nektaru musí probíhat na území lesů Bory Dolnośląskie v období kvetení vřesu (srpen a září). Odstřeďování medu v medometech (odstředivých – tangenciálních nebo radiálních) probíhá buď v pevných prostorech u včelařů nebo v mobilních prostorech v místě sběru.

Med se stáčí do potravinářských nádob, které odpovídají kodexu dobré výrobní praxe ve včelařství a platným právním předpisům. Med se balí do různých nádob, většinou o objemu do 1 500 gramů. Je zakázáno med filtrovat, pastovat, pasterizovat a uměle ohřívat. V žádné fázi výroby nesmí teplota v plástvi přesáhnout 45 °C.

K výrobě medu „miód wrzosowy z borów dolnośląskich“ smějí být využity pouze včely těchto druhů nebo jejich kříženci:

Apis mellifera mellifera (včela tmavá),

Apis mellifera carnica (včela kraňská neboli kraňka),

Apis mellifera caucasica (včela kavkazská).

4.6   Souvislost: První zmínky o výrobě medu v této oblasti lze nalézt v zápisech z doby vlády Karla Velikého na přelomu 8. a 9. století, z nichž vyplývá, že podmaněným kmenům byly ukládány daně v podobě medu a vosku. O přítomnosti medu, mj. vřesového, v této oblasti hovoří i řada literárních zmínek z různých období.

Rozloha vřesovišť, kterých si včelaři tak cení, se výrazně zvětšila po rozsáhlých lesních požárech v roce 1900. Výsledkem byl ústup dřevin v dolnoslezských lesích a rozšíření vřesovišť. V roce 1958 se při zkoumání medu dospělo k závěru, že vřesové medy z dolnoslezských lesů mají nejvyšší obsah vřesového pylu jako hlavního pylu, který se pohybuje od 59 do 98 procent.

Základními faktory, které ovlivnily pověst výrobku „Miód wrzosowy z borów dolnośląskich“, jsou dlouholetá tradice výroby medu v oblasti a jeho vysoká jakost. Tuto pověst potvrzují i ocenění, která tento med získává na svátcích medu a vína v obci Przemków, výsledky průzkumů provedených mezi vystavovateli, spotřebiteli i hosty ohledně vyráběného a prodávaného medu, ale i jeho cena, která je o 3 až 8 PLN za kg vyšší než cena jiných vřesových medů. O dobré pověsti medu „Miód wrzosowy z borów dolnośląskich“ svědčí i skutečnost, že je jediným medem z celého vojvodství, který je součástí regionálního dárkového koše, kterým maršálek Dolnoslezského vojvodství obdarovává zahraniční hosty a vozí jej s sebou jako dar. Med „Miód wrzosowy z borów dolnośląskich“ je standardním medem, který reprezentuje Dolnoslezské vojvodství na řadě veletrhů a výstav, kde se představují výrobky jednotlivých vojvodství.

O tom, že dolnoslezské lesy jsou krajinou spjatou s vřesem, svědčí i spojitost řady místních iniciativ s touto rostlinou. Ve vesničce Borówki vzniká „vřesová chata“, zvláštní vřesový dům, a místní partnerství, které pořádá v oblasti různé akce, nese jméno „Wrzosowa Kraina“ (Vřesová krajina).

V dolnoslezských lesích a zejména ve vojenských výcvikových prostorech v obcích Świętoszów a Przemków se hustá vřesoviště rozkládají na ploše 10 tisíc hektarů. Dolnoslezské lesy se vyznačují nejvyšší roční průměrnou teplotou a dostatkem slunce, což zaručuje vysokou produkci nektaru, zvláště pak v letech s vyšším množstvím srážek.

Nejen že má „Miód wrzosowy z Borów Dolnośląskich“ dobrou pověst, je známý a spojovaný s regionem původu, ale vyznačuje se rovněž ojedinělým složením. Obsahuje velké množství prolinu (alespoň 30 mg/100 g) a nízké množství sacharosy (nejvýše 4 g/100 g) a vody (nejvýše 22 %). Tento med se dále vyznačuje stabilním pH (od 4 do 4,5), vysokým obsahem hlavního vřesového pylu (alespoň 50 %) a využíváním jen vybraných druhů včel.

4.7   Kontrolní subjekt:

4.8   Označování: Všichni producenti prodávající „Miód Wrzosowy z Borów Dolnośląskich“ mají povinnost používat na nádobách s medem jednu společnou etiketu. Etikety se distribuují prostřednictvím organizace Regionalny Związek Pszczelarzy we Wrocławiu. O zásadách a zavedených postupech distribuce je informován kontrolní orgán. Tyto zásady a zavedené postupy nesmí nijak diskriminovat producenty, kteří nejsou členy organizace Regionalny Związek Pszczelarzy we Wrocławiu.

(1)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.