52007SC1470

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 8.11.2007

SEK(2007) 1470

PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE Doprovodný dokument ke

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Evropská iniciativa i2010 k začleňování občanů do informační společnosti (e-Inclusion)

„Být součástí informační společnosti“

Shrnutí POSOUZENÍ DOPADŮ [KOM(2007) 694 v konečném znění][SEK(2007) 1469]

Úvod

Toto posouzení dopadů je doprovodným dokumentem k návrhu sdělení k evropské iniciativě i2010 k začleňování občanů do informační společnosti: „Být součástí informační společnosti“ (dále jen „sdělení“). Je završením dlouhého formování politiky a zohledňuje konzultační proces ze zúčastněnými stranami a zástupci členských států a výsledky studií o stavu začleňování občanů do informační společnosti a souvisejících politik.

Posouzení zdůvodňuje soubor činností, jejichž cílem je vybudovat integrující informační společnost, a přispět tak k naplnění politických cílů stanovených v ministerském prohlášení z Rigy k tématu začleňování občanů do informační společnosti, které dne 11. června 2006 přijalo 34 evropských zemí[1].

Činnosti navržené ve sdělení nemají právně závaznou povahu a nepředstavují administrativní ani finanční zátěž. Posouzení dopadů se v návaznosti na sdělení zabývá problémy v rámci dané politiky, stanovuje možné alternativy řešení, posuzuje dopad různých alternativ z hlediska kvality a předjímá některé dopady z hlediska kvantity za předpokladu úplného splnění všech cílů začleňování občanů do informační společnosti. Přitom postupuje zcela podle zásady tzv. úměrné analýzy stanovené v pokynech pro posouzení dopadů[2].

Toto posouzení dopadů rovněž reaguje na sdělení o přístupnosti informačních technologií z roku 2005, které vyzývá k posouzení pokroku v této oblasti v roce 2007. Využitelnost informačních a komunikačních technologií osobami s postižením (e-Accessibility) a v rostoucí míře také stárnoucími obyvateli Evropy je pro tyto kategorie osob klíčovým předpokladem prospěchu z informační společnosti. Posouzení dopadů připouští, že pokrok v této oblasti je zatím malý a že je třeba v roce 2008 navrhnout další opatření. Proto je provedeno předběžné posouzení těchto opatření a očekávají se další konzultace zúčastněných stran a posouzení dopadů v roce 2008.

Co znamená „začleňování občanů do informační společnosti“ (e-Inclusion) a proč nás zajímá?

Podle definice v ministerském prohlášení z Rigy znamená strategie e-Inclusion jak integrující informační a komunikační technologie jako takové, tak jejich používání s cílem širšího začlenění občanů do společnosti. Jinými slovy, e-Inclusion se týká míry, v jaké informační a komunikační technologie (dále jen „IKT“) pomáhají zajistit rovnou účast všech občanů ve společnosti na všech úrovních tím, že posilují sociální vztahy, usnadňují tvorbu příležitostí k práci a podnikání v ekonomické sféře, rozvíjejí kulturní aspekty společnosti a podporují účast občanské společnosti.

Rozsah problému: kolika osob se to týká?

Rychlý rozvoj IKT představuje významnou příležitost, která umožňuje jednotlivcům využívat výhod společnosti založené na informacích a znalostech. IKT se pro mnohé staly nezbytným předpokladem k aktivnímu a plnohodnotnému životu ve společnosti. Zároveň však vytvářejí nové bariéry, pokud je o geografickou dostupnost služeb podporovaných informačními a komunikačními technologiemi, přístupnost pro osoby s postižením a starší uživatele, rozdíly v zaměstnatelnosti v závislosti na úrovni vzdělání, dovednostech a motivaci nebo sociální rozvrstvení vzhledem k finanční dostupnosti IKT. Bez jakékoli kontroly se tyto bariéry budou vzájemně posilovat a kromě zřetelných rozdílů v používání digitálních technologií vyvolají riziko vzniku hluboké sociální a ekonomické propasti v evropské společnosti. Odhaduje se, že 30–40 % obyvatelstva nemá prospěch z informační společnosti z důvodu geografického umístění, postižení a věku, pohlaví, etnického původu, nedostatečných dovedností a informací nebo obtížné finanční situace (jako obecný orientační údaj o používání IKT lze uvést, že 200 milionů obyvatel Evropy podle odhadů nepoužívá internet)[3].

Nejvíce zasažené skupiny a možné cílové skupiny politik (údaje za EU-27, rok 2006): občané s postižením obecně: odhadem 74 milionů Evropanů (včetně závažných a méně závažných postižení)[4] obyvatelé Evropy ohrožení chudobou: 98 milionů (z čehož zhruba 9 % jsou pracující) rezidenti narození v zahraničí: zhruba 15 milionů k tomu navíc: osoby, které nepoužívají internet, ze skupiny obyvatel s nízkou úrovní vzdělání: zhruba 74 milionů osoby, které nepoužívají internet, ze skupiny zaměstnaných: zhruba 89,5 milionů osoby, které nepoužívají internet, ze skupiny mladých (věk 15–24 let): zhruba 18 milionů |

- Proč musí Evropa jednat?

Posouzení dopadů přináší logické zdůvodnění pro posílení politik ve prospěch začleňování občanů do informační společnosti a jejich lepší koordinaci na úrovni EU. Nedojde-li ke změně, je doloženo významné riziko, že nové IKT povedou ke jmenovaným novým formám vyloučení, především k „digitálnímu vyloučení“. Na druhé straně mnoho příležitostí zůstává nerealizováno, a pokud nejsou IKT plně využity, dochází k významným ztrátám v zaměstnanosti a hospodářském růstu. Bez komplexních opatření v rámci politik budou ekonomické a sociální příležitosti poskytované informační společností mnohým Evropanům upřeny.

První hodnocení podle „rižských kritérií“[5] (příloha 2 posouzení dopadů) a další studie ukazují, že rozdíly v přístupu, přístupnosti a používání nástrojů a služeb informační společnosti přetrvávají: Rozdíly v používání jsou výrazné. Procentní podíl pravidelných uživatelů internetu v roce 2006 v zemích EU-27 byl následující: 76 % Evropanů s vyšším stupněm formálního vzdělání, 25 % osob se žádným nebo nízkým stupněm formálního vzdělání 58 % zaměstnaných osob proti 36 % nezaměstnaných 51 % osob žijících v hustě osídlených oblastech proti 35 % osob žijících v řídce osídlených oblastech 15 milionů studentů stále nepoužívá internet, což je hlavní nevýhoda při zvyšování kvalifikace a vzdělání 18 milionů osob ve věku 16–24 let a 50 % osob ve věku 24–55 let stále nepoužívá internet zhruba 20 milionů nezaměstnaných nepoužívá internet ženy téměř vyrovnaly rozdíl v používání internetu oproti mužům, avšak v oblasti začlenění do informační společnosti rozdíly z hlediska pohlaví zůstávají Nevyužitelnost IKT (nedostatečná přístupnost) je překážkou pro osoby s postižením a starší občany: pouze 5 % veřejných internetových stránek v zemích EU-27 odpovídá minimálním standardům a pravidlům přístupnosti obsahu internetových stránek existují značné rozdíly v zařazování audio-vizuálních programů s titulky (od 2,5 % do 95 %) programy ve znakové řeči se zařazují mnohem méně než programy s titulky a rovněž zde existují značné rozdíly, od méně než 0,5 % do 5 % vysílání s audiopopisem je zařazováno v rozpětí od méně než 1 % po více než 10 % výrazná fragmentace v nabídce produktů vypovídá o zabudované přístupnosti počítačů a softwaru Rozdíly mezi venkovem a městy se objevují v širokopásmovém pokrytí a přístupu k této službě: na konci roku 2006 mělo 89 % obyvatel zemí EU-27 širokopásmové pokrytí (92 % v zemích EU-15) ve venkovských oblastech je průměrné pokrytí pouze na úrovni 71 %, navíc s nižšími rychlostmi stahování dat Rozdíly v digitální gramotnosti: pouze 57 % Evropanů má určitý stupeň dovedností při práci s internetem a počítačem nejnižší úroveň schopnosti práce s počítačem a internetem mají osoby s nižším vzděláním, starší občané a osoby ekonomicky neaktivní Rozdíly v používání služeb elektronické veřejné správy (e-Government). Ve věkové skupině 15–74 let v roce 2006 v zemích EU-27: 21 % využívalo tuto službu k získání informací 13,3 % stahovalo formuláře 8,8 % provádělo transakce Rozdíly v používání IKT v závislosti na věku: 71 % osob ve věku 16–24 let oproti pouze 10 % osob ve věku 65–74 let používá internet 43 milionů osob ve věku 55–64 let a 37 milionů osob ve věku 65–74 let internet nepoužívá |

- Co může Evropa získat ze začlenění občanů do informační společnosti?

Začleňování občanů do informační společnosti má pro Evropu významnou ekonomickou hodnotu. Je klíčovým faktorem pro udržitelný růst v širším pohledu a celkově prospívá společnosti. Podle prvotních odhadů by přínosy začleňování občanů do informační společnosti v EU mohly dosáhnout řádově 35 až 85 miliard EUR během pěti let.

Jaké cíle jsou podporovány?

Obecným cílem strategie začleňování občanů do informační společnosti je podpora integrujících IKT a používání IKT s cílem dosáhnout širšího začlenění občanů do společnosti a položit základy hospodářskému růstu a novým podnikatelským příležitostem .

Je proto záměrem zmobilizovat všechny subjekty (členské státy, zúčastněné subjekty z odvětví IKT a občanskou společnost) a dostupné politické nástroje a přeměnit začleňování občanů do informační společnosti ze sociální potřeby na významnou ekonomickou příležitost pro Evropu. Zvýšit informovanost o tomto záměru a o závazku pokročit v začleňování občanů do informační společnosti je jedním z kroků, které toto posouzení dopadů doporučuje. Kromě toho

posouzení dopadů navrhuje tři konkrétnější cíle, kterými lze řešit problémy se začleňováním do informační společnosti na straně uživatelů, odvětví i správních orgánů:

- Uživatelé: překonat rozdíly v dostupnosti, přístupnosti a finanční dostupnosti digitálních technologií a schopnostech pracovat s nimi ,

- Odvětví IKT a poskytovatelé služeb: podnítit a umožnit nabídku integrujících IKT jako životaschopného a výnosného podnikání ,

- Orgány veřejné správy: zahájit kroky a iniciativy zaměřené na ucelené a účinné politiky začleňování občanů do informační společnosti .

Jaké hlavní varianty politiky jsou posuzovány?

Posouzení dopadů hodnotí následující varianty politiky začleňování občanů do informační společnosti a současně přechází ke specifické analýze situace v oblasti přístupnosti elektronických technologií podle požadavků sdělení o přístupnosti elektronických technologií z roku 2005 [6] .

1. Zachování současného stavu . V dané oblasti přístupnosti elektronických technologií tuto variantu řeší analýza dopadů stávajících právních předpisů;

2. Omezený přístup , což znamená provádění některých konkrétních činností na úrovni EU v různých oblastech bez další koordinace nebo integrace úsilí a pouze s omezeným cílením aktivit na ohrožené skupiny. V oblasti přístupnosti elektronických technologií se v rámci této varianty posuzuje omezené úsilí zlepšit koordinaci činností členských států a zúčastněných subjektů;

3. Jednotná a ucelená strategie k posílení synergií a dopadů prostřednictvím: a) lepšího zacílení na potřeby konkrétních ohrožených skupin; b) větší koordinovanosti a integrace napříč politikami; c) pomoci skupinám při využívání přínosů informační společnosti a používání IKT k efektivnějšímu poskytování služeb těmto skupinám; d) vycházení z důkladnějších a obsáhlejších znalostí a kvantitativních důkazů, používaných v mechanismech sledování a hodnocení, a e) zvýšení informovanosti a zapojení příslušných subjektů. V oblasti přístupnosti elektronických technologií tato varianta zahrnuje zkoumání předběžných dopadů činností zaměřených na posílení legislativy v této oblasti.

Jaké činnosti jsou navrhovány?

Posouzení dopadů poskytuje potřebné důkazy a argumenty dokládající velký přínos řešení otázky začleňování občanů do informační společnosti na evropské úrovni, a to prostřednictvím posílení jednotnosti politiky v rámci EU, mobilizace hlavních subjektů (členských států, příslušného odvětví a uživatelů), zahrnutí otázek začleňování občanů do informační společnosti do všech oblastí politik a zvážení možných způsobů dalšího zkvalitnění právních předpisů týkajících se přístupnosti elektronických technologií. To vyžaduje zvýšení informovanosti a zapojení politických subjektů / zúčastněných stran, k čemuž přispěje zviditelnění akcí a iniciativ, které zdůvodňují začleňování do informační společnosti a poukazují na dosažený pokrok.

Dále se navrhují opatření ve třech oblastech:

- Za prvé, vytvoření podmínek umožňujících každému být součástí informační společnosti. Stále přetrvává několik základních překážek pro informační společnost. Patří mezi ně i přístupnost elektronických technologií. Z důvodu nedostatečné přístupnosti elektronických technologií dochází ke značným ztrátám na produktivitě, přičemž náklady na úpravy a přizpůsobení by nebyly velké. Zdá se, že k pokroku nedochází z důvodu roztříštěnosti: podle subjektů z odvětví je chybějící společná koncepce v přístupnosti elektronických technologií překážkou pro vnitřní trh. Pokrok je však omezený i z důvodu nedostatečného stanovování priorit a spolupráce uživatelů a odvětví: od odvětví i členských států by se mělo očekávat, že v oblasti přístupnosti elektronických technologií zintenzivní své úsilí. Analýza dopadů ukazuje, že řešení této problematiky je klíčovou otázkou, a navrhuje mimo jiné zvážit horizontální přístup k právní úpravě v této oblasti (tj. který se netýká pouze jednoho typu technologie nebo použití) za podmínky dodržení zásad subsidiarity a proporcionality.

- Kromě přístupnosti elektronických technologií by měla být zlepšena základní digitální gramotnost, přičemž za tímto účelem by měly lépe spolupracovat odvětví a členské státy, a dále dostupnost širokopásmových sítí, zejména ve venkovských oblastech, přičemž k řešení této otázky by měly být vyzvány regionální orgány a odvětví.

- Za druhé, urychlení skutečného zapojení cílových skupin ohrožených vyloučením a zlepšení kvality života. Pro urychlení využívání výhod informační společnosti skupinami vysoce ohroženými vyloučením by měl být zaveden soubor cílených aktivit, případně by již zahájené činnosti měly být prováděny s větším důrazem a podle systematických programů. Dané aktivity pomohou překonat riziko vyloučení z informační společnosti pro starší občany a osoby, kterým vyloučení hrozí z důvodu zdravotního stavu, a jsou postaveny na společném programu EU stanoveném v akčním plánu pro „důstojné stáří v informační společnosti“ a v nové iniciativě pro telemedicínu. Za zvláště užitečné se rovněž považuje rozvíjet a sdílet společné přístupy při poskytování integrujících veřejných služeb sociálně znevýhodněným osobám na základě akčního plánu pro elektronickou veřejnou správu. Před koncem roku 2008 by také měl být zahájen proces stanovení dodatečných cílených aktivit, bude-li to potřebné (např. pro mladé lidi na okraji společnosti a migrující osoby ohrožené vyloučením).

- Za třetí, integrace aktivit podporujících začleňování občanů do informační společnosti s cílem maximalizovat trvalé dopady . Ačkoli je začleňování občanů do informační společnosti širokou a obsáhlou oblastí co do faktorů a subjektů, velkým přínosem je společné sledování a porovnávání pokroku podle již vyvíjených „rižských kritérií“, jakož i zesílená spolupráce uživatelů a jejich zástupců, odvětví IKT, orgánů veřejné správy a Evropské komise na základě této společné strategie tak, aby byl prostřednictvím posílení pravomocí a spolupráce v oblasti začleňování do informační společnosti podpořen hlas uživatelů. Udržitelnost dopadů začleňování zásadním způsobem souvisí s jeho zohledňováním, což znamená, že otázky možného vyloučení se berou v úvahu v raných fázích tvorby designu a rozvoje technologií pro všeobecné využití (integrující design), a také že dimenze informační společnosti je nedílným prvkem stanovení obecných politik, které řeší sociální a ekonomické vyloučení (strategie začleňování podporované informačními technologiemi).

Závěrem, vzhledem k dosavadní roztříštěnosti postupu v začleňování občanů do informační společnosti a množství méně důležitých a nekoordinovaných činností má pozornost věnovaná zvýšení informovanosti a sdílení osvědčených postupů na úrovni EU významnou hodnotu. Tato strategie by měla stavět na četných iniciativách zúčastněných subjektů a podpořit je souborem zviditelňujících aktivit se společnou identitou, a tak významně přispět k velmi sledované politické konferenci o začleňování občanů do informační společnosti na konci roku 2008.

Jaký bude výsledný přínos na evropské úrovni?

Přínos evropské iniciativy pro začleňování občanů do informační společnosti spočívá v jejím přispění k realizaci společných a systematických koncepcí začleňování , neboť zlepší synergie politických iniciativ na úrovni EU, státní i místní. Spočívá také ve snaze propojit iniciativy komerční sféry, zviditelnit je a zajistit, že ty úspěšné se budou opakovat. Tím se tato iniciativa zaměřuje na dosažení tzv. multiplikačního efektu, který je nezbytný ke zvýšení pozitivních dopadů probíhajících aktivit na všech úrovních.

Stejně jako se vzájemně posilují příčiny digitálního vyloučení, posilují se vzájemně i přínosy začlenění občanů do informační společnosti, jestliže jsou potřebné hnací mechanismy aktivovány a fungují synergicky. Očekává se, že tento proces přinese větší sociální a ekonomické dopady tím, že posílí aktivní začlenění jednotlivců do evropské ekonomiky a společnosti a podpoří vnitřní trh s integrujícími technologiemi a službami, jakož i vývoj a inovace v této oblasti. Navrhuje se měřit pokrok na základě několika ukazatelů na straně nabídky a poptávky („rižská kritéria“). Podle prvotních odhadů v tomto posouzení dopadů se zmíněný pokrok spatřuje mimo jiné v ekonomickém prospěchu. Budoucí studie a modely dále posílí argumenty ve prospěch strategie začleňování a podpoří pochopení vztahu mezi uvedenými ukazateli a širším hospodářským a sociálním pokrokem.

[1] Prohlášení ze dne 11. června 2006 stanovilo cíle snížení digitálních nerovností v těchto oblastech: IKT a stárnutí populace, geografické rozdíly, přístup k informačním technologiím (e-accessibility), schopnost práce s digitálními technologiemi, IKT pro kulturní rozmanitost a integrující elektronická veřejná správa (e-government).

http://ec.europa.eu/information_society/events/ict_riga_2006/doc/declaration_riga.pdf

[2] V případě „dokumentu definujícího obecnou strategii" se vyžaduje předběžné a převážně kvalitativní posouzení dopadů (pokyny pro posouzení dopadů, SEK(2005) 791, s. 8).

[3] Eurostat, Průzkum Společenství o využívání IKT domácnostmi a jednotlivci (ve věku 16–74 let), rok 2006 (Community Survey on ICT use in Households and by Individuals (aged 16–74) 2006).

[4] Zpráva Komunikačního výboru (COCOM) z roku 2004 založená na údajích Eurostatu odhaduje, že 15 % z celkového počtu obyvatel EU je zdravotně postiženo. Dalším používaným ukazatelem je procentní podíl osob s postižením na pracujícím obyvatelstvu (založeno na údajích Eurostatu). V roce 2002 uvedlo 44,6 milionů – tj. každý šestý (15,7 %) – z osob ve věku 16–64 let v EU-25, že má dlouhodobý zdravotní problém nebo postižení. Eurostat, Statistika v kostce, téma 3 (Statistics in focus, Theme 3) – 26/2003 (http://ec.europa.eu/employment_social/health_safety/docs/disabled_%202002_en.pdf ).

[5] Soubor ukazatelů ke sledování pokroku v plnění cílů stanovených v ministerském prohlášení z Rigy.

[6] Sdělení o přístupnosti elektronických technologií KOM(2005) 425: „Následná opatření, která se zaměřují na situaci přístupnosti elektronických technologií, budou přijata dva roky po zveřejnění tohoto sdělení. … Komise může zvážit dodatečná opatření, včetně nových právních předpisů, pokud to uzná za nezbytné. Tyto činnosti v oblasti přístupnosti elektronických technologií budou následně příspěvkem k již oznámené evropské iniciativě o začleňování občanů do informační společnosti v roce 2008.“