52007SC1190

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 19.9.2007

SEK(2007) 1190

PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE

Příloha ke SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ o nové strategii Evropské unie v oblasti zdraví zvířat (2007–2013) podle zásady „Prevence je lepší než léčba“

SHRNUTÍ POSOUZENÍ DOPADů Nová strategie v oblasti zdraví zvířat (2007–2013)

{KOM(2007) 539 v konečném znění} {SEK(2007) 1189}

SHRNUTÍ

Nová strategie v oblasti zdraví zvířat (2007–2013)

Od svých začátků v raných 60. létech dvacátého století prošla politika Společenství v oblasti zdraví zvířat (dále jen „PSOZZ“) dlouhým vývojem. Přijetí společných pravidel na úrovni EU, která upravují obchod se zvířaty a uvádění produktů živočišného původu na trh, bylo klíčovým krokem při zajištění odpovídajících bezpečnostních a zdravotních norem, umožnilo obchod uvnitř Společenství a zlepšilo celkové zdraví zvířat. PSOZZ se dále rozvíjela v důsledku řady významných krizových situací a ohnisek nákazy, k nimž došlo v posledních letech.

V roce 2004 zahájilo GŘ SANCO hodnocení, jehož cílem bylo posoudit fungování PSOZZ v posledních deseti letech. Hodnocení poukázalo na několik témat, která shrnuje tento dokument. Tato iniciativa má za cíl řešit nejen uvedená témata, ale i nové úkoly, které před PSOZZ dnes stojí.

Mezi hlavní témata, na která poukázalo hodnocení, patří složitost současné PSOZZ, chybějící celková strategie a zejména nedostatečný důraz na prevenci nákaz. Z toho vyplynuly další problémy, např. nedostatečný soulad a soudržnost s ostatními souvisejícími politikami. Hodnocení však přineslo i další témata, mimo jiné potřebu lépe komunikovat a zapojit zúčastněné strany do tvorby politiky a potřebu vyjasnit úlohu a odpovědnost jednotlivých subjektů. Hodnocení poukázalo i na problémy spojené se stávajícím finančním rámcem a prováděním kontroly dovozů na úrovni členských států. V neposlední řadě uznalo, že posouzení fungování PSOZZ bylo příliš omezené.

Celkovým cílem PSOZZ je nejen zajistit vysokou úroveň veřejného zdraví a současně přispět k hospodářskému růstu a konkurenceschopnosti, ale i podporovat dobré zemědělské postupy, které brání přenosu nákaz, odpovídají normám dobrých životních podmínek zvířat a současně umožňují udržitelný rozvoj. V souladu s těmito obecnými cíli stanovila PSOZZ cíle specifické. Zaprvé by se EU měla zaměřit ve svých zásazích na nákazy zvířat, které mají velký význam pro EU, a to prostřednictvím popisu a kategorizace biologických a chemických rizik, stanovení priorit, vyčíslitelných cílů a ukazatelů plnění a vymezením objemu zdrojů, které budou na určené hrozby vyhrazeny. Zadruhé by se mělo dosáhnout větší transparentnosti a účinnosti prevence a tlumení nákaz, a to pomocí jednotného a jasnějšího předpisového rámce, který by stanovil pravidla a mechanismy, které usnadní mezinárodní obchod, ale současně zaručí vysokou úroveň veřejného zdraví a zdraví zvířat, přinesou pobídky k prevenci rizik přímo v hospodářstvích a předají zemědělskému odvětví větší odpovědnost při prevenci nákaz, zlepší dohled a připravenost na krize. EU bude podporovat inovace, vědu a výzkum, aby získala lepší nástroje na boj proti nákazám zvířat. Cílem iniciativy je rovněž přispět k celkovým cílům EU, zejména pak k cílům souvisejícím s lepší právní úpravou a Lisabonskou strategií.

S cílem řešit problémy, na které poukázalo hodnocení, se v dokumentu zvažovaly tři obecné možnosti. Posouzení dopadů nezabíhá do podrobností jednotlivých variant, které se zvažovaly v souvislosti s každým konkrétním tématem, neboť tato analýza již proběhla při samotném hodnocení a je obsažena v závěrečné hodnotící zprávě. Tři obecné možnosti zahrnují varianty upřednostňované pro jednotlivá konkrétní témata. Prvním formulovaným přístupem byla možnost zachovat stávající stav, který by vycházel z pokračování stávající PSOZZ. Druhou možností bylo zavedení nové „měkké“ strategie v oblasti zdraví zvířat. Taková strategie by se soustředila na nástroje měkké regulace a jejím cílem by bylo zlepšení komunikace, spolupráce a technické pomoci pro třetí země. Navíc by se zaměřila na podporu vědy a výzkumu a řešila by otázky prosazování předpisů na úrovni členských států. Poslední zvažovanou možností bylo zavedení nové mnohostranné strategie v oblasti zdraví zvířat. Taková strategie by vycházela z činností popsaných v druhé možnosti, ale navíc by obsahovala dodatečné právní prvky a zejména zavedení nového horizontálního právního rámce, možnost vývoje harmonizovaného systému sdílení nákladů, přípravu vývozní strategie na úrovni EU a zavedení elektronické identifikace zvířat a elektronických osvědčení.

V dokumentu byly analyzovány i sociální, hospodářské a environmentální dopady těchto tří možností. Analýza byla v této fázi především kvalitativní s ohledem na široký záběr iniciativy a na skutečnost, že důsledky nejvýznamnějších plánovaných opatření (zejména pokud jde o náklady a přínosy) plně posoudí předpokládané další studie. Podrobnosti o plánovaných studiích naleznete v příloze II. V každém případě bude muset jakýkoli nový právní návrh před tím, než bude předložen, projít konkrétním posouzením dopadů.

V návaznosti na tuto analýzu se dospělo k obecnému závěru, že možnost č. 3 představuje nejlepší reakci na témata, na něž poukázalo hodnocení, i na nové úkoly PSOZZ, neboť možnost č. 2 by navzdory svým přínosům neřešila plně všechny zjištěné problémy.