52007PC0395

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 12.7.2007

KOM(2007) 395 v konečném znění

2007/0145 (COD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

kterým se zavádí akční program pro zlepšování kvality vysokoškolského vzdělávání a pro podporu mezikulturního porozumění prostřednictvím spolupráce se třetími zeměmi (Erasmus Mundus) (2009–2013)

(předložený Komisí) [SEK(2007) 949][SEK(2007) 950]

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

SOUVISLOSTI NÁVRHU |

110 | Odůvodnění a cíle návrhu Vysokoškolské vzdělávání podléhá zvyšující se internacionalizaci, což je odpovědí na proces globalizace. Proto by se měly Společenství a jeho členské státy snažit připravit své občany na globální prostředí tím, že do svých systémů vysokoškolského vzdělávání zahrnou mezinárodní rozměr. Obecným cílem nového programu Erasmus Mundus je zlepšit kvalitu evropského vysokoškolského vzdělávání, podpořit dialog mezi různými společnostmi a kulturami a jejich vzájemné porozumění prostřednictvím spolupráce vysokoškolských institucí a kontaktů mezi lidmi a rovněž podpořit cíle vnější politiky EU a přispět k udržitelnému rozvoji třetích zemí v oblasti vysokoškolského vzdělávání. V tomto smyslu představuje tento návrh nový přístup a má širší oblast působnosti než stávající program Erasmus Mundus, pokud jde o politiku, cíle a typy činností. Vysokoškolské instituce jsou také prostorem pro mezikulturní dialog a výměnu. Program vzdělávání a mobility založený na mezinárodních kontaktech a výměnách jednotlivců může posílit politické, kulturní, vzdělávací a hospodářské vazby mezi Evropskou unií a třetími zeměmi. Komise již popsala svá stanoviska k problémům, které by systémy a instituce vysokoškolského vzdělávání měly řešit, a to zejména ve svém sdělení „Plnění programu modernizace pro univerzity: vzdělávání, výzkum a inovace“ (KOM(2006) 208 v konečném znění) z května 2006. V tomto ohledu považují vysokoškolské instituce za nutné vytvořit mezinárodní propojení s institucemi z ostatních částí světa a přilákat do svých institucí velkou část mezinárodně mobilních studentů a výzkumných pracovníků. Kromě toho musí akce Společenství v této oblasti v souladu se sdělením Komise „Evropa ve světě – Praktické návrhy pro větší soudržnost, efektivitu a zviditelnění“ (KOM(2006) 278 v konečném znění) náležitě přihlížet k širším souvislostem vnější politiky EU a její spolupráce s třetími zeměmi. Nového programu Erasmus Mundus budou moci využívat vysokoškolské instituce a studenti z celého světa. Stávající program Erasmus Mundus skončí v roce 2008. Podle článku 12 rozhodnutí o programu musí Komise do 31. prosince 2007 předložit sdělení o pokračování programu. |

120 | Obecné souvislosti Počet mezinárodně mobilních studentů se zájmem o vzdělání v zahraničí neustále roste: 1,8 milionu v roce 2001, 2,5 milionu v roce 2004 a odhadovaných 7,2 milionu v roce 2025, z nichž 70 % budou tvořit Asijci. Z nedávných údajů vyplývá, že soutěž o to, kdo přiláká ty „nejchytřejší a nejlepší“, je dnes intenzivnější než dříve a že některé evropské země již v této oblasti zaujímají klíčové pozice. V roce 2004 přijalo šest zemí 67 % mobilních studentů na celém světě: USA (23 %), Spojené království (12 %), Německo (11 %), Francie (10 %), Austrálie (7 %) a Japonsko (5 %). Evropa[1] přijala 44 % všech mezinárodních studentů (neboli 1,1 milionu studentů). Podíl zapsaných mezinárodních studentů mezi roky 1999 a 2004 vzrostl o 109 % pro Japonsko, 81 % pro Francii, 45 % pro Německo, 42 % pro Austrálii, 29 % pro Spojené království a 17 % pro USA. V některých klíčových akademických ukazatelích však Evropa zaostává za USA. Počet nových PhD udělených za rok 2003 činil 1 167 000 pro EU-25 a 1 335 000 pro USA. Evropa zaostává za USA a Japonskem také v případě zaměstnanosti výzkumných pracovníků. Podíl výzkumných pracovníků na 1 000 výdělečně činných osob v roce 2003 činil 5,5 (EU-25), 9,1 (USA) a 10,1 (Japonsko). Přestože některé evropské země začaly přitahovat velké počty mezinárodních studentů, status Evropy jakožto centra s vynikající kvalitou studia není ze strany univerzit ze třetích zemí ani ze strany studentů, kteří mají zájem o mezinárodní vzdělání vysoké kvality, vždy plně doceněn nebo vždy správně vnímán. Velká většina mezinárodních studentů studujících v Evropě je navíc soustředěna jen v několika evropských zemích. Ze studie z roku 2006 nazvané „Vnímání evropského vysokoškolského vzdělávání ve třetích zemích“ vyplývá, že studenti řadí USA na první místo v oblasti inovace, dynamiky a konkurence (co se týče vysokoškolského vzdělání i společnosti obecně). S tím kontrastuje vnímání „tradiční“ Evropy, která pokulhává v oblasti modernosti, schopnosti inovace a tolerance. Studenti z Asie, kteří tvoří nejdůležitější segment trhu, řadí USA před Evropu ve všech těchto akademických kategoriích a kategoriích relevantních pro trh práce: kvalita laboratoří, knihoven a ostatních zařízení; kvalita vzdělání; prestiž univerzit; reputace diplomů; šance na získání pracovního místa či setrvání na univerzitě po ukončení studia; pracovní příležitosti během studia. Mnoho studentů z třetích zemí vnímá jako výzvu také kulturní a jazykovou rozmanitost Evropy. Z pohledu ze zahraničí se evropské vysokoškolské vzdělávání jeví jako matoucí a roztříštěné, s mnoha odlišnými národními systémy a jazyky, v nichž probíhá výuka. Nedostatek vhodných informací o studijních příležitostech v Evropě tento dojem jen podtrhuje. Zároveň je však Evropa vysoce ceněna, pokud jde o kvalitu nabídky vzdělávání, přestože USA jsou v tomto ohledu hodnoceny ještě lépe. Lepší hodnocení než USA má Evropa v oblasti kultury, bezpečnosti, přístupnosti a cenové dostupnosti vzdělání. Stávající program Erasmus Mundus řeší výzvy internacionalizace, kterým evropské vysokoškolské vzdělávání čelí. Celosvětové zvyšování přitažlivosti a zviditelňování evropského vysokoškolského vzdělávání a podpora mobility mezi Evropou a třetími zeměmi mohou přispět k širšímu cíli, jímž je nutnost přizpůsobit vzdělávací systémy potřebám znalostní společnosti a procesu modernizace vysokoškolského vzdělávání, jak je zdůrazněno ve výše uvedeném sdělení Komise z května 2006. Současný program Erasmus Mundus podnítil evropské vysokoškolské instituce ke spojení jejich jednotlivých silných stránek a rozmanitosti vzdělávání k tomu, aby do evropských programů světové úrovně přilákaly nejlepší mezinárodně mobilní studenty. Současně je cílem programu Erasmus Mundus v rámci jeho části pro vnější spolupráci (External Cooperation Window) posílení vysokoškolských institucí v některých regionech světa tím, že je podněcována jejich schopnost mezinárodní spolupráce a podporována mobilita mezi Evropou a těmito regiony. Podle posouzení dopadů by zastavení programu (tj. žádná činnost) mohlo mít závažné důsledky pro kvalitu studentů a akademických pracovníků přilákaných do Evropy z třetích zemí, přístupnost a viditelnost evropského vysokoškolského vzdělávání ve světě a podporu mezikulturního dialogu a porozumění. |

130 | Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu Stávající program Erasmus Mundus (2004–2008) byl přijat Evropským parlamentem a Radou dne 5. prosince 2003 (rozhodnutí č. 2317/2003/ES). Jeho část pro vnější spolupráci vychází z různých nařízení Rady, revidované dohody z Cotonou a vnitřní dohody pro období 2008–2013, které jsou zakládajícími nástroji v oblasti vnější spolupráce s určitými regiony světa. Navrhuje se, aby druhá fáze programu Erasmus Mundus (2009–2013) pokračovala v činnostech prvního programu Erasmus Mundus, přímějším způsobem zahrnovala svou část pro vnější spolupráci, rozšířila svou oblast působnosti na všechny úrovně vysokoškolského vzdělávání, zlepšila příležitosti financování pro evropské studenty a nabídla lepší možnosti pro spolupráci s vysokoškolskými institucemi z třetích zemí. |

140 | Soulad s ostatními politikami a cíli Unie Vzhledem k významné roli vysokoškolského vzdělávání v sociální, kulturní a hospodářské politice existuje mnoho spojení mezi tímto návrhem programu a ostatními politikami Společenství. Náležitě zváženy proto byly související programy a cíle Společenství, jako jsou program celoživotního učení, program Marie Curie, iniciativa vytvořit Evropský technologický institut, program Tempus, program ATLANTIS, dohoda o vysokoškolském vzdělávání s Kanadou a rovněž ostatní programy vnější spolupráce jako Alßan, Alfa, Edulink nebo Asia-Link. Budoucí fáze programu Erasmus Mundus bude navazovat na jeho současnou fázi. Díky inovační a rozšířené oblasti působnosti získá budoucí program Erasmus Mundus strukturu globálního programu, v němž se budou spojovat vnitřní a vnější politiky EU. Posílí soudržnost a viditelnost politiky EU a její účast na dění v zahraničí. Pro úspěch a viditelnost těchto programů a také pro viditelnost vnějších politik EU obecně je nezbytným předpokladem úzká spolupráce s delegacemi Komise v třetích zemích. Je zřejmé, že cíle budoucího programu Erasmus Mundus jsou v souladu s cíli stávajících iniciativ v podobných oblastech a často je doplňují, čímž vytvářejí významné synergie mezi nejrůznějšími programy. Cíle navrhovaného programu jsou mimo jiné v souladu s širšími politickými cíli Lisabonské strategie a Boloňského procesu i s nedávnými sděleními Komise v oblasti vysokoškolského vzdělávání. Nedávné průzkumy provedené mezi studenty z třetích zemí účastnícími se programu Erasmus Mundus ukázaly, že nadále přetrvávají problémy související s vydáváním víz studentům z třetích zemí, a Komise proto bude velmi pozorně monitorovat provádění směrnice Rady (ES) č. 114/2004 o podmínkách přijímání státních příslušníků třetích zemí za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby. |

KONZULTACE ZÚčASTNěNÝCH STRAN A POSOUZENÍ DOPADů |

Konzultace zúčastněných stran |

211 | Metody konzultací, hlavní cílová odvětví a obecný profil respondentů Komise konzultovala účastníky programu Erasmus Mundus a příslušné zúčastněné strany (vysokoškolské instituce, organizace působící v oblasti vysokoškolského vzdělávání, studenty, akademické pracovníky, národní informační a kontaktní místa programu Erasmus Mundus a vnitrostátní orgány) ohledně budoucnosti programu prostřednictvím těchto akcí: seminář studentů účastnících se programu Erasmus Mundus z Evropy a třetích zemí (červen 2006); neformální diskusní schůzka výboru programu Erasmus Mundus (vnitrostátní orgány) (listopad 2006); konference o „přitažlivosti“, na níž se setkala celá řada účastníků programu z Evropy a třetích zemí (listopad 2006); konference magisterských studií Erasmus Mundus (evropské vysokoškolské instituce) (prosinec 2006); a setkání národních informačních a kontaktních míst programu Erasmus Mundus (prosinec 2006). |

212 | Shrnutí odpovědí a způsob, jakým byly vzaty v úvahu Zpětná vazba od zúčastněných stran byla v naprosté většině pozitivní. Nejvýznamnější reakce lze shrnout takto: je třeba pokračovat v integrovaných magisterských programech vysoké kvality a stipendiích na celou dobu studia pro studenty z třetích zemí, a tím zachovat důraz kladený na podporu vynikající kvality ve vysokoškolském vzdělávání; poskytovat granty evropským studentům na účast v těchto programech, a tím zajistit důvěryhodnost těchto programů; rozšířit program na třetí cyklus (doktorát); zřídit partnerství pro spolupráci s vysokoškolskými institucemi z třetích zemí. Tyto odpovědi byly zohledněny při vypracování návrhu budoucího programu Erasmus Mundus. |

213 | Ve dnech od 5. února 2007 do 9. března 2007 se na internetu vedla otevřená konzultace. Komise obdržela 417 odpovědí. Výsledky konzultace jsou od června 2007 přístupné na této internetové adrese: http://ec.europa.eu/erasmus-mundus. |

Sběr a využití výsledků odborných konzultací |

229 | Nebylo třeba využít externích odborných konzultací. |

230 | Posouzení dopadů Zpráva o posouzení dopadů, která je založena na externích odborných konzultacích poskytnutých Komisi v období mezi lednem a dubnem 2007, zvažovala tři možnosti: Možnost 1: Pokračování programu Erasmus Mundus a jeho části pro vnější spolupráci v jejich současné formě. Tato možnost by i nadále podporovala internacionalizaci, vynikající kvalitu a identitu evropského vysokoškolského vzdělávání tak jako dosud. „Hlavní“ program by byl i nadále zaměřen na to, jak přilákat do evropských integrovaných magisterských programů světové úrovně nejlepší mezinárodní studenty a akademické pracovníky. Část pro vnější spolupráci by i nadále zůstala mimo „hlavní“ program. Výhodou by byla návaznost a zachování důrazu na omezený počet přesně definovaných činností. Tato možnost by však nezohledňovala zkušenosti získané ze současného programu ani zpětnou vazbu od zúčastněných stran a nevyužita by zůstala také příležitost, sloučit dvě činnosti, které jsou spolu velmi těsně propojené, do jednoho soudržného programu. Možnost 2: Pozměnění a rozšíření programu Erasmus Mundus. Tato možnost by rozšířila oblast působnosti současného programu Erasmus Mundus. Evropské integrované magisterské programy světové úrovně a stipendia pro nejlepší mezinárodní studenty a akademické pracovníky by i nadále zůstaly jednou částí programu, která by však byla rozšířena o doktorské studium a stipendia pro evropské studenty. Do programu by byla integrována druhá část, a to část pro vnější spolupráci, která by rozšířila oblast působnosti současného programu na všechny ostatní úrovně vysokoškolského vzdělávání (bakalářské, doktorské a postdoktorské) a na jiné formy spolupráce s vysokoškolskými institucemi z třetích zemí, včetně zvýšených toků mobility mezi Evropou a třetími zeměmi. Výhodou by bylo zohlednění získaných zkušeností a zpětné vazby od zúčastněných stran. Kromě toho by akce Společenství v oblasti vysokoškolského vzdělávání zaměřená na třetí země byla soudržnější a srozumitelnější. Existuje však nebezpečí, že program, který by se tak stal příliš rozsáhlým a různorodým, by mohl ztratit své původní jasné zaměření. Možnost 3: Zastavení programu Erasmus Mundus. Otázky internacionalizace, vynikající kvality a viditelnosti evropského vysokoškolského vzdělávání by již nebyly řešeny prostřednictvím zvláštního programu Společenství, nýbrž prostřednictvím národních iniciativ a dalších programů nebo akcí Společenství. Tato možnost by neznamenala téměř žádné výhody, neboť podněty současného programu a hlavní pobídky pro spolupráci mezi evropskými vysokoškolskými institucemi a vysokoškolskými institucemi z třetích zemí by se vytratily. Zpráva o posouzení dopadů obsahovala návrh, aby budoucí program Erasmus Mundus vycházel z možnosti 2. |

231 | Komise provedla posouzení dopadů. Zpráva o tomto posouzení je od června 2007 přístupná na této internetové adrese: http://ec.europa.eu/erasmus-mundus. |

PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU |

305 | Shrnutí navrhovaných opatření Akce 1 (společné programy včetně stipendií) podporuje společné magisterské a doktorské programy vysoké kvality nabízené skupinou evropských vysokoškolských institucí a eventuálně vysokoškolských institucí ve třetích zemích. Nejnadanějším studentům z Evropy a třetích zemí také poskytuje stipendia na celou dobu studia, aby se mohli těchto společných programů účastnit, a vysoce kvalitním akademickým pracovníkům z Evropy a třetích zemí krátkodobá stipendia, aby mohli v rámci magisterských programů provádět výzkum nebo vyučovat. Tato akce bude posilovat spolupráci mezi institucemi vysokoškolského vzdělávání a akademickými pracovníky v Evropě a ve třetích zemích s cílem vytvořit centra s vynikající kvalitou a připravovat vysoce kvalifikované lidské zdroje. Akce 2 (partnerství s vysokoškolskými institucemi ve třetích zemích včetně stipendií) podporuje široká partnerství pro spolupráci mezi vysokoškolskými institucemi z Evropy a vysokoškolskými institucemi z třetích zemí jako základ strukturální spolupráce v zájmu snadnějšího předávání know-how institucím ve třetích zemích. Podporuje rovněž krátkodobé a dlouhodobé výměny studentů a akademických pracovníků na všech úrovních vysokoškolského vzdělávání za účelem rozvoje lidských zdrojů a schopnosti mezinárodní spolupráce vysokoškolských institucí ve třetích zemích v souladu s příslušnou vnější politikou EU uplatňovanou vůči dotyčným zemím. Jedná se o akci vnější spolupráce, která je přínosná pro všechny zúčastněné partnery a která zabraňuje odlivu mozků. Je tedy zcela v souladu s vnější politikou EU uplatňovanou vůči dotyčným partnerským zemím, jejímž cílem je podporovat jejich udržitelný rozvoj. Akce 3 (zvýšení přitažlivosti evropského vysokoškolského vzdělávání) podporuje nadnárodní iniciativy, studie, projekty, události a další činnosti zaměřené na zvýšení přitažlivosti, přístupnosti, prestiže a viditelnosti evropského vysokoškolského vzdělávání ve světě. |

310 | Právní základ Program Erasmus Mundus bude založen na článku 149 Smlouvy o ES a bude mít formu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, s odkazem na různá nařízení Rady, která tvoří finanční nástroje Společenství v oblasti vnější spolupráce s určitými regiony světa. |

320 | Zásada subsidiarity Zásada subsidiarity se použije, nespadá-li návrh do výlučné pravomoci Společenství. |

Členské státy nemohou uspokojivě dosáhnout cílů návrhu z tohoto důvodu / těchto důvodů: |

321 | Co se týče podpory mobility studentů ze třetích zemí, přístupy evropských zemí jsou velmi odlišné. Některé členské státy EU zavedly programy mobility, zatímco jiné jsou v této oblasti méně aktivní. Cíle stávajících národních programů se liší a nejsou plně shodné nebo sjednocené. Národní plány navíc nepřispívají k zlepšení prestiže Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání, který svým významem přesahuje pouhý součet svých součástí. |

323 | Individuální iniciativy jednotlivých vysokoškolských institucí nebo členských států jsou sice samy o sobě velmi přínosné a doplňují akci Společenství, často však zůstávají omezeny na dvoustrannou úroveň a nemají tentýž celoevropský účinek jako nástroj evropské spolupráce. Viditelnost evropského vysokoškolského vzdělávání v globálním kontextu by i nadále byla omezena na malý počet členských států a výhody Evropy jako studijní destinace by ani v budoucnu nebyly propagovány. |

Cílů návrhu bude lépe dosaženo prostřednictvím opatření na úrovni Společenství z tohoto důvodu / těchto důvodů: |

324 | Z povahy úkolů, kterým Evropa v této oblasti čelí, vyplývá, že činnost koordinovaná na evropské úrovni bude pravděpodobněji účinnější než činnost na národní, regionální a místní úrovni, neboť umožní identifikaci vynikající kvality, spojení zdrojů v mezinárodním partnerství, větší zeměpisnou působnost a mobilitu zahrnující více než jen jednu evropskou zemi. Návrh podněcuje evropskou a mezinárodní spolupráci mezi vysokoškolskými institucemi, podporuje mezinárodní mobilitu studentů a akademických pracovníků a usiluje o zvýšení prestiže a image evropského vysokoškolského vzdělávání ve světě. Vzhledem k povaze navrhovaných činností má Společenství lepší předpoklady pro to, aby těchto cílů dosáhlo, než členské státy na vnitrostátní úrovni. |

325 | Jako klíčový kvalitativní ukazatel pro stanovení toho, kde může být prostřednictvím zesílené spolupráce na evropské úrovni zlepšena současná situace, platí, že Evropa by měla být více a více vnímána jako nejatraktivnější studijní destinace pro mezinárodně mobilní studenty a výzkumné pracovníky. |

Návrh je tedy v souladu se zásadou subsidiarity. |

Zásada proporcionality Návrh je v souladu se zásadou proporcionality z tohoto důvodu / těchto důvodů: |

331 | Tento návrh je v souladu se zásadou proporcionality, neboť může být proveden v rámci vysokoškolského vzdělávání v jednotlivých členských státech. Podněcuje nové přístupy, které vysokoškolské instituce považují za proveditelné (jak vyplynulo z průběžného hodnocení stávajícího programu). |

332 | Aby bylo minimalizováno administrativní zatížení příjemců grantů, budou jako základ pro výpočet grantů co možná nejvíce používány jednorázové částky a jednotkové náklady. |

Volba nástrojů |

342 | Akční program Společenství je jediným možným právním nástrojem pro posílení spolupráce v oblasti vysokoškolského vzdělávání. Článek 149, na němž je program založen, nestanoví náhradní nástroje. |

ROZPOčTOVÉ DůSLEDKY |

401 | Celkový rozpočet na akci 1 a akci 3 (společné magisterské a doktorské programy včetně stipendií a projekty na zvýšení přitažlivosti) na celé programové období (2009–2013) činí 493,69 milionů EUR. Akce 2 (partnerství pro spolupráci s vysokoškolskými institucemi v určitých třetích zemích včetně mobility) je financována prostřednictvím nástrojů vnější spolupráce podle pravidel a postupů stanovených těmito nástroji. Komise se vynasnaží poskytnout na akci 2 programu Erasmus Mundus II na celé programové období (2009–2013) celkovou orientační částku v maximální výši 460 milionů EUR. Orientační příspěvky z různých vnějších nástrojů a Evropského rozvojového fondu jsou tyto: Evropský nástroj sousedství a partnerství: 140 milionů EUR Finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci: 240 milionů EUR Nástroj pro průmyslově vyspělé země (ICI): 20 milionů EUR Nástroj předvstupní pomoci (NPP): 30 milionů EUR 10. Evropský rozvojový fond (ERF): 30 milionů EUR Podrobné plánování programu a roční přidělení finančních prostředků na jednotlivé oblasti, které tvoří celkovou orientační částku ve výši 460 milionů EUR, bude v souladu s příslušnými pravidly a postupy jednotlivých nástrojů a Evropského rozvojového fondu stanoveno později, nejpozději však 1. července 2008 pro období 2009–2010 a 1. července 2010 pro období 2011–2013. |

DALšÍ INFORMACE |

560 | Evropský hospodářský prostor Navrhovaný akt se týká záležitostí EHP, a je tedy třeba jej rozšířit na Evropský hospodářský prostor. |

E-13665 |

1. 2007/0145 (COD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

kterým se zavádí akční program pro zlepšování kvality vysokoškolského vzdělávání a pro podporu mezikulturního porozumění prostřednictvím spolupráce se třetími zeměmi (Erasmus Mundus) (2009–2013)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 149 odst. 4 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise[2],

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[3],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[4],

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2317/2003/ES[5] zavedlo program pro zlepšování kvality vysokého školství a pro podporu mezikulturního porozumění prostřednictvím spolupráce se třetími zeměmi (Erasmus Mundus) (2004–2008).

(2) Nařízení Rady (ES) č. 1085/2006[6] zřídilo nástroj předvstupní pomoci, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1638/2006[7] zřídilo evropský nástroj sousedství a partnerství, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1905/2006[8] zřídilo finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci, nařízení Rady (ES) č. 1934/2006[9] zřídilo finanční nástroj pro spolupráci s průmyslovými a jinými zeměmi a územími s vysokými příjmy, Dohoda o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států a Evropským společenstvím a jeho členskými státy, podepsaná v Cotonou dne 23. června 2000, ve znění dohody podepsané v Lucemburku dne 25. června 2005 (rozhodnutí Rady 2005/599/ES)[10], a vnitřní dohoda, kterou se zřizuje financování podpory Společenství v rámci víceletého finančního rámce na období 2008–2013 v souladu s dohodou o partnerství AKT-ES (rozhodnutí č. 1/2006 Rady ministrů AKT–ES, 2006/608/ES)[11], řídí Evropský rozvojový fond.

(3) Boloňskou deklarací podepsanou dne 19. června 1999 ministry školství 29 evropských zemí byl vytvořen mezivládní proces zaměřený na vytvoření „Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání“ do roku 2010, který je aktivně podporován na úrovni Společenství. Během setkání s Londýně ve dnech 17.–18. května 2007 přijalo 45 ministrů odpovědných za vysokoškolské vzdělávání ze zemí, které se účastní Boloňského procesu, strategii „Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání ve světovém kontextu“ a v této souvislosti určilo za priority pro rok 2009 zlepšení informací o Evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání a zlepšení vzájemného uznávání vysokoškolských kvalifikací s ostatními částmi světa.

(4) Zvláštní zasedání Evropské rady v Lisabonu ve dnech 23.–24. března 2000 stanovilo pro Evropskou unii strategický cíl stát se nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou na světě a vyzvalo Radu pro vzdělávání, aby se ujala obecné reflexe o konkrétních budoucích cílech v systémech vzdělávání, s důrazem na společné problémy a priority a zároveň s ohledem na respektování národní rozmanitosti. Dne 12. února 2001 Rada přijala zprávu o konkrétních budoucích cílech systémů vzdělávání a odborné přípravy. Dne 14. června 2002 pak přijala podrobný pracovní program o činnostech navazujících na tyto cíle, které vyžadují podporu na úrovni Společenství. Zasedání Evropské rady v Barceloně ve dnech 15.–16. března 2002 stanovilo cíl učinit do roku 2010 ze systémů vzdělávání a odborné přípravy Evropské unie světové kritérium kvality.

(5) Sdělení Komise „Mobilizace inteligenčního potenciálu Evropy“[12] a „Plnění programu modernizace pro univerzity“[13] a návrh nařízení, kterým se zřizuje Evropský technologický institut[14], zdůrazňují, že je třeba, aby evropské vysokoškolské instituce překonaly svou rozdrobenost a spojily síly ve snaze o vyšší kvalitu výuky i výzkumu a také větší shodu s měnícími se potřebami na trhu práce. Evropská rada v červnu 2006 potřebu modernizace evropského vysokoškolského vzdělávání podpořila.

(6) V průběžné hodnotící zprávě o stávajícím programu Erasmus Mundus a v otevřené veřejné konzultaci o budoucnosti programu byl podtržen význam cílů a akcí stávajícího programu a bylo vyjádřeno přání, aby program pokračoval s určitými úpravami, jako je například rozšíření programu na doktorské studium, větší začlenění vysokoškolských institucí ze třetích zemí a jejich potřeb do programu a poskytnutí většího množství prostředků evropským účastníkům programu.

(7) Hlavními cíli programu spolupráce v oblasti vysokoškolského vzdělávání, který je zaměřen na třetí země, je zvýšit kvalitu evropského vysokoškolského vzdělávání, podpořit porozumění mezi národy a také přispět k udržitelnému rozvoji v oblasti vysokoškolského vzdělávání ve třetích zemích a při tom zabránit odlivu mozků a podporovat ohrožené skupiny. Nejúčinnějšími prostředky k dosažení těchto cílů programu vysoké kvality jsou vysoce integrované studijní programy na postgraduální úrovni, partnerství pro spolupráci se třetími zeměmi, stipendia nejnadanějším studentům a projekty na zvýšení celosvětové přitažlivosti evropského vysokoškolského vzdělávání.

(8) Je nutné posílit boj proti vyloučení ve všech jeho formách včetně rasismu a xenofobie a posílit úsilí Společenství zaměřené na podporu dialogu a porozumění mezi kulturami na celém světě, s ohledem na sociální rozměr vysokoškolského vzdělávání, jakož i na ideály demokracie a dodržování lidských práv, zejména proto, že mobilita podporuje výměnu s novými kulturními a sociálními prostředími a usnadňuje jejich chápání, a přitom zaručit, že žádná skupina občanů nebo státních příslušníků třetích zemí nebude vyloučena nebo znevýhodněna, jak stanoví čl. 21 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie.

(9) Podpora výuky a studia cizích jazyků a podpora jazykové rozmanitosti by měla být pro akce Společenství v oblasti vysokoškolského vzdělávání prioritou. Výuka a studium cizích jazyků jsou ve vztahu se třetími zeměmi obzvláště důležité.

(10) Sdělení Komise „Evropa ve světě – Praktické návrhy pro větší soudržnost, efektivitu a zviditelnění“[15] se zabývá vnějšími problémy, kterým Evropa čelí, včetně toho, jak využít dostupné vnitřní a vnější politiky s větší návazností a účinností. V souvislosti se sdělením Komise „Západní Balkán na cestě do EU: upevňování stability a zvyšování prosperity“[16] doporučila Komise rozšířit příležitosti pro mobilitu akademických pracovníků a studentů na všech úrovních vysokoškolského vzdělávání z tohoto regionu.

(11) V období 2004–2008 byla kromě stipendií Erasmus Mundus udělena i stipendia pro studenty z určitých zemí financovaná z nástrojů Komise pro vnější spolupráci s cílem zvýšit počet příjemců z řad studentů, kteří přicházejí z určitých zemí, jako jsou například Čína, Indie, země západního Balkánu nebo země AKT, aby studovali v Evropě. Vzhledem k pozitivním zkušenostem s tímto přístupem se dá v budoucnu počítat s podobnými příležitostmi, v souladu s politickými prioritami, pravidly a postupy příslušných nástrojů vnější spolupráce.

(12) Společenství musí ve všech svých činnostech usilovat o odstranění nerovností a o podporu rovného zacházení pro muže a ženy, jak stanoví čl. 3 odst. 2 Smlouvy.

(13) Při provádění všech částí programu je nutné zlepšit jeho přístupnost pro občany ze znevýhodněných skupin a aktivně řešit zvláštní studijní potřeby lidí se zdravotním postižením, a to i udělením vyšších grantů s cílem zohlednit vyšší náklady zdravotně postižených účastníků.

(14) Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství, ve znění nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1995/2006[17] a nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ve znění nařízení Komise č. 478/2007 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ve znění nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1995/2006[18], která chrání finanční zájmy Společenství, musí být použita s ohledem na zásady jednoduchosti a konzistence při volbě rozpočtových prostředků a na vyžadovanou proporcionalitu mezi výší zdrojů a administrativním zatížením plynoucím z jejich využívání.

(15) Jelikož cílů navrhované činnosti nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, vzhledem k potřebě mnohostranných partnerství, mnohostranné mobility a výměn informací mezi Společenstvím a třetími zeměmi, a protože, z důvodu povahy potřebných akcí a opatření, může být těchto cílů lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

(16) Opatření nezbytná pro provedení akcí uvedených v čl. 4 odst. 1 písm. a) a v čl. 4 odst. 1 písm. c) tohoto rozhodnutí by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi[19]. Opatření nezbytná pro provedení akcí uvedených v čl. 4 odst. 1 písm. b) tohoto rozhodnutí by měla být přijata v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1085/2006, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci, s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1638/2006 o zřízení evropského nástroje sousedství a partnerství, s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1905/2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci, s nařízením Rady (ES) č. 1934/2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro spolupráci s průmyslovými a jinými zeměmi a územími s vysokými příjmy, s Dohodou o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států a Evropským společenstvím a jeho členskými státy, podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000, ve znění dohody podepsané v Lucemburku dne 25. června 2005 (rozhodnutí Rady 2005/599/ES), a s vnitřní dohodou mezi zástupci vlád členských států, zasedajícími v Radě, o financování podpory Společenství v rámci víceletého finančního rámce pro období 2008–2013, v souladu s dohodou o partnerství AKT-ES, a o přídělu finanční pomoci zámořským zemím a územím, na které se vztahuje část čtvrtá Smlouvy o ES (rozhodnutí č. 1/2006 Rady ministrů AKT, 2006/608/ES),

ROZHODLY TAKTO:

Článek 1

Zavedení programu

1. Tímto rozhodnutím se zavádí program — „Erasmus Mundus“ (dále jen „program“) — pro zlepšování kvality evropského vysokoškolského vzdělávání, pro podporu mezikulturního porozumění prostřednictvím spolupráce se třetími zeměmi a pro rozvoj třetích zemí v oblasti vysokoškolského vzdělávání.

2. Program je prováděn v období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2013. Přípravná opatření včetně rozhodnutí Komise podle článku 7 však mohou být prováděna od vstupu tohoto rozhodnutí v platnost.

3. Program podporuje a doplňuje akce uskutečňované členskými státy a v těchto státech s plným uznáním jejich odpovědnosti za obsah vzdělávání a organizaci vzdělávacích systémů a systémů odborné přípravy, jakož i jejich kulturní a jazykové rozmanitosti.

4. Rozvoj lidských zdrojů v určitých třetích zemích a především akce programu podle čl. 4 odst. 1 písm. b) se provedou v souladu s nařízeními (ES) č. 1085/2006, 1638/2006, 1905/2006 a 1934/2006 a s rozhodnutími (ES) č. 599/2005 a 608/2006.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto rozhodnutí se rozumí:

1. „vysokoškolskou institucí“ každá instituce, která podle vnitrostátních právních předpisů nebo zvyklostí nabízí kvalifikaci nebo diplomy na vysokoškolské úrovni, bez ohledu na název tohoto zařízení;

2. „studentem bakalářského studijního programu“ (studentem prvního cyklu) osoba, která studuje ve vysokoškolské instituci s cílem získat první diplom o vysokoškolském vzdělání;

3. „studentem magisterského studijního programu“ (studentem druhého cyklu) osoba, která studuje ve vysokoškolské instituci a již získala první diplom o vysokoškolském vzdělání;

4. „studentem doktorského studijního programu“ (studentem ve třetím cyklu) začínající výzkumný(á) pracovník(pracovnice) během prvních čtyř let kariéry (odpovídajících plnému úvazku), počínaje datem obdržení diplomu, který ho/ji formálně opravňuje k tomu, aby usiloval(a) o získání doktorátu;

5. „post-doktorským výzkumným pracovníkem“ zkušený výzkumný pracovník, který získal doktorský diplom nebo který poté, co získal diplom, který ho formálně opravňuje k tomu, aby usiloval o získání doktorátu, získal alespoň čtyřletou zkušenost v oblasti výzkumu odpovídající plnému pracovnímu úvazku, a to včetně období odborné přípravy v oblasti výzkumu;

6. „akademickým pracovníkem“ osoba s významnou akademickou a/nebo profesní zkušeností, která přednáší nebo vede výzkum;

7. „vysokoškolskými učiteli“ osoby, které jsou prostřednictvím svých povinností přímo zapojeny do vzdělávacího procesu spojeného s vysokoškolským vzděláváním;

8. „třetí zemí“ země, která není členským státem Evropské unie a která se neúčastní programu podle článku 9. Vztahuje-li se výraz „třetí země“ na jednotlivce, jedná se o osobu, která není státním příslušníkem žádného členského státu nebo země, jež se účastní programu podle článku 9, nebo nemá trvalé bydliště v takovém státě či zemi a která během posledních pěti let nevykonávala svou hlavní činnost (studia, práci atd.) po delší dobu než celkem 12 měsíců v žádném členském státě nebo zemi, která se účastní programu podle článku 9. Vztahuje-li se výraz „třetí země“ na instituci, jedná se o instituci, která se nenachází v žádném členském státě nebo v zemi, jež se účastní programu podle článku 9. Země, které se účastní programu celoživotního učení[20], nejsou pro provádění činností programu podle čl. 4 odst. 1 písm. b) považovány za třetí země;

9. „evropskou zemí“ země, která je členským státem Evropské unie, nebo která se účastní programu podle článku 9. Vztahuje-li se výraz „evropský“ na jednotlivce, jedná se o osobu, která je státním příslušníkem jakéhokoli členského státu nebo země, jež se účastní programu podle článku 9, nebo má trvalé bydliště v takovém státě či zemi, nebo která během posledních pěti let vykonávala svou hlavní činnost (studia, práci atd.) po delší dobu než celkem 12 měsíců v jakémkoli členském státě nebo zemi, která se účastní programu podle článku 9. Vztahuje-li se výraz „evropská“ na instituci, jedná se o instituci, která se nachází v jakémkoli členském státě nebo zemi, jež se účastní programu podle článku 9.

10. „bakalářským studiem“ (prvním cyklem) programy vysokoškolského studia, které trvají nejméně tři roky a vedou k diplomu prvního stupně;

11. „magisterským studiem“ (druhým cyklem) programy vysokoškolského studia, které následují po prvním stupni, jehož dosažení trvá nejméně tři roky, a vedou k diplomu druhého nebo dalšího stupně;

12. „doktorským studiem“ (třetím cyklem) programy vysokoškolského studia spojené s výzkumem, které následují po vysokoškolském stupni, jehož dosažení trvá nejméně čtyři nebo pět let, a které vedou k získání diplomu doktorského stupně;

13. „post-doktorským studiem“ vysokoškolské studium nebo výzkum následující po vysokoškolském stupni, jehož dosažení trvá nejméně osm let;

14. „mobilitou“ fyzický přesun do jiné země za účelem studia, pracovní zkušenosti, výzkumu, jiné činnosti spojené se studiem, výukou nebo výzkumem, nebo se související administrativní činností, který je podle potřeby podporován přípravou v jazyce hostitelské země;

15. „dvojím nebo několikanásobným diplomem“ dva nebo více národní diplomy vydané dvěma nebo více vysokoškolskými institucemi a úředně uznávané v zemích, kde tyto instituce sídlí;

16. „společným diplomem“ jeden diplom vydaný nejméně dvěma vysokoškolskými institucemi, které nabízí ucelený program, jenž je úředně uznán v zemích, kde tyto instituce sídlí;

17. „podnikem“ všechny podniky zapojené do hospodářské činnosti ve veřejném a soukromém sektoru bez ohledu na jejich velikost, právní status nebo hospodářské odvětví, ve kterém fungují, včetně sociálního hospodářství.

Článek 3

Cíle programu

1. Celkovým záměrem programu je zlepšit kvalitu evropského vysokoškolského vzdělávání a podpořit dialog a porozumění mezi národy a kulturami prostřednictvím spolupráce se třetími zeměmi a podpořit cíle vnější politiky EU a udržitelný rozvoj třetích zemí v oblasti vysokoškolského vzdělávání.

2. Specifickými cíli programu je:

a) podporovat strukturovanou spolupráci mezi institucemi vysokoškolského vzdělávání a akademickými pracovníky v Evropě a ve třetích zemích s cílem vytvořit centra s vynikající kvalitou a připravovat vysoce kvalifikované lidské zdroje;

b) přispět k vzájemnému obohacení společností vytvořením skupiny vysoce kvalifikovaných, mezinárodně zkušených žen/mužů, kteří jsou otevřeni jiným názorům, a to prostřednictvím podpory mobility pro nejnadanější studenty a akademické pracovníky z třetích zemí, aby získali kvalifikace a/nebo zkušenosti v Evropské unii, a obdobně pro nejnadanější evropské studenty a akademické pracovníky ve třetích zemích;

c) přispět k rozvoji lidských zdrojů a ke schopnosti vysokoškolských institucí ve třetích zemích spolupracovat na mezinárodní úrovni prostřednictvím zvýšené mobility mezi Evropskou unií a třetími zeměmi;

d) zvýšit dostupnost, prestiž a viditelnost evropského vysokoškolského vzdělávání ve světě a také jeho přitažlivost pro státní příslušníky ze třetích zemí.

3. Komise zajistí, aby žádná skupina občanů EU nebo státních příslušníků ze třetích zemí nebyla vyloučena nebo znevýhodněna.

Článek 4

Činnosti programu

1. Cíle programu uvedené v článku 3 se uskutečňují pomocí těchto akcí:

2. společné magisterské programy a společné doktorské programy Erasmus Mundus s vynikající akademickou kvalitou včetně systému stipendií;

3. partnerství mezi evropskými vysokoškolskými institucemi a vysokoškolskými institucemi ze třetích zemí, která poslouží jako základ strukturované spolupráce, výměny a mobility na všech úrovních vysokoškolského vzdělávání;

4. opatření zvyšující přitažlivost Evropy jako místa vzdělávání.

2. Při provádění těchto akcí se použijí postupy popsané v příloze a pro činnosti programu podle čl. 4 odst. 1 písm. b) postupy uvedené v právních předpisech uvedených v čl. 1 odst. 4; dále se použijí tyto typy přístupů, které mohou být případně kombinovány:

5. podpora vypracování společných vzdělávacích programů a zavádění sítí spolupráce usnadňujících výměnu zkušeností a osvědčených postupů;

6. zvýšená podpora mobility lidí v oblasti vysokoškolského vzdělávání mezi Společenstvím a třetími zeměmi;

7. podpora jazykových dovedností, především tím, že se studentům poskytne možnost učit se alespoň dvěma jazykům, jimiž se hovoří v zemích, ve kterých se nachází dané vysokoškolské instituce, a podpora porozumění různým kulturám;

8. podpora pilotních projektů založených na partnerství s vnějším rozměrem, které jsou určeny k rozvoji inovace a kvality vysokoškolského vzdělávání;

9. podpora analýzy a sledování trendů a vývoje v oblasti vysokoškolského vzdělávání v mezinárodním pohledu.

3. Program zahrnuje opatření technické podpory včetně studií, setkávání odborníků, poskytování informací a vydávání publikací přímo spojených s dosahováním cílů programu.

4. Činnosti uvedené v tomto článku mohou být provedeny prostřednictvím výzev k předkládání návrhů, nabídkových řízení nebo přímo Komisí.

Článek 5

Přístup k programu

Za podmínek a prováděcích opatření uvedených v příloze a s ohledem na definice v článku 2 je program zaměřen zejména na:

a) vysokoškolské instituce;

b) vysokoškolské studenty na všech úrovních;

c) akademické pracovníky nebo odborníky, kteří přednášejí nebo provádějí výzkum;

d) zaměstnance přímo se podílející na vysokoškolském vzdělávání;

e) jiné veřejné nebo soukromé subjekty působící v oblasti vysokoškolského vzdělávání;

f) podniky, obchodní komory a výrobní odvětví;

g) výzkumná střediska.

Článek 6

Úkoly Komise a členských států

1. Komise

10. zajišťuje účinné a efektivní provádění akcí Společenství, které stanoví tento program, v souladu s přílohou a, pokud jde o akce programu uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. b), v souladu s právními předpisy uvedenými v čl. 1 odst. 4;

11. vezme v úvahu dvoustrannou spolupráci členských států s třetími zeměmi;

12. usiluje o synergie a tam, kde je to vhodné, rozvíjí společné akce s ostatními programy a akcemi Společenství v oblasti vysokoškolského vzdělávání a výzkumu.

2. Členské státy

13. podniknou nezbytné kroky k zajištění účinného fungování programu na úrovni členského státu a v souladu s vnitrostátními zvyklostmi zapojí všechny strany působící ve vysokoškolském vzdělávání, přičemž se vynasnaží přijmout všechna vhodná opatření k odstranění právních a správních překážek;

14. jmenují příslušné struktury pro úzkou spolupráci s Komisí;

15. podpoří potenciální synergie s ostatními programy Společenství a případnými podobnými národními iniciativami přijatými na úrovni členského státu.

3. Ve spolupráci s členskými státy Komise zajistí

16. potřebné informování, publicitu a navazující činnosti v souvislosti s akcemi podporovanými programem;

17. šíření výsledků akcí uskutečněných v rámci programu.

Článek 7

Prováděcí opatření

1. Žádná opatření nezbytná pro provedení akce uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. b) se neřídí tímto rozhodnutím, ale postupy podle právních předpisů uvedených v čl. 1 odst. 4.

2. K provedení ostatních akcí tohoto rozhodnutí přijme Komise v souladu s řídícím postupem uvedeným v čl. 8 odst. 2 tato opatření:

18. roční plán práce včetně priorit;

19. roční rozpočet a rozdělení finančních prostředků mezi jednotlivé akce programu a orientační výše grantů;

20. obecné pokyny pro provádění programu;

21. kritéria a postupy výběru včetně složení a jednacího řádu výběrové komise;

22. opatření k zajištění sledování a hodnocení programu a k šíření a předávání výsledků.

3. S výjimkou rozhodnutí týkajících se výběru budou všechna další opatření nezbytná pro provedení tohoto rozhodnutí přijata poradním postupem uvedeným v čl. 8 odst. 3.

Článek 8

Postup projednávání ve výboru

1. Komisi je nápomocen výbor.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 uvedeného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je dva měsíce.

3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 uvedeného rozhodnutí.

4. Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 9

Účast dalších zemí v programu na stejné úrovni se členskými státy

Program je otevřen pro účast:

a) zemí ESVO, které jsou členy EHP, v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o EHP;

b) kandidátských zemí, které mají předvstupní strategii, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami stanovenými v rámcových dohodách uzavřených s těmito zeměmi o jejich účasti na programech Společenství;

c) zemí západního Balkánu, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami stanovenými v rámcových dohodách uzavřených s těmito zeměmi o jejich účasti na programech Společenství;

d) Švýcarské konfederace za předpokladu, že se s touto zemí uzavře dvoustranná dohoda upravující tuto účast.

Článek 10

Horizontální záležitosti

Při provádění programu se dbá na to, aby program plně přispíval k prosazování horizontálních politik Společenství, především:

a) zlepšením znalostní základny evropského hospodářství a přispíváním k posílení celosvětové konkurenceschopnosti Evropské unie;

b) podporou informovanosti o významu kulturní a jazykové rozmanitosti v Evropě a o potřebě boje proti rasismu a xenofobii;

c) zohledněním opatření pro studenty se zvláštními potřebami a zejména podporou jejich zapojení do hlavního proudu vysokoškolského vzdělávání;

d) podporou rovnosti žen a mužů a přispíváním k boji proti všem formám diskriminace založené na pohlaví, rase nebo etnickém původu, náboženském vyznání nebo světovém názoru, zdravotním postižení, věku nebo sexuální orientaci.

Článek 11

Soudržnost a doplňkovost s dalšími politikami

1. Komise ve spolupráci s členskými státy zajistí celkovou soudržnost a doplňkovost s dalšími příslušnými politikami, nástroji a akcemi Společenství, zejména s programem celoživotního učení, se sedmým rámcovým programem pro výzkum, s programy vnější spolupráce a s Evropským fondem pro integraci státních příslušníků třetích zemí.

2. Komise pravidelně informuje výbor uvedený v čl. 8 odst. 1 o iniciativách Společenství uskutečňovaných v příslušných oblastech, zajistí účinné propojení a popřípadě společné akce mezi programem a programy a akcemi v oblasti vysokoškolského vzdělávání uskutečňovanými v rámci spolupráce Společenství se třetími zeměmi, včetně dvoustranných dohod, a s příslušnými mezinárodními organizacemi.

Článek 12

Financování

1. Finanční rámec pro provádění akcí programu uvedených v čl. 4 odst. 1 písm. a), v čl. 4 odst. 1 písm. c) a v čl. 4 odst. 3 a popsaných v příloze tohoto rozhodnutí – akce 1, akce 3 a příslušná opatření technické podpory – se pro období uvedené v čl. 1 odst. 2 stanoví na 493,69 milionů EUR.

2. Finanční rámec pro provádění akcí programu uvedených v čl. 4 odst. 1 písm. b) a v čl. 4 odst. 3 a popsaných v příloze tohoto rozhodnutí – akce 2 a příslušná opatření technické podpory – se pro období uvedené v čl. 1 odst. 2 stanoví v souladu s pravidly a postupy stanovenými v předpisech o vnější spolupráci uvedených v čl. 1 odst. 4.

3. Roční rozpočtové položky schvaluje rozpočtový orgán v mezích finančního rámce.

Článek 13

Sledování a hodnocení

1. Komise ve spolupráci s členskými státy program pravidelně sleduje. Výsledky sledování a hodnocení programu a předchozích programů se použijí při provádění programu. Toto sledování zahrnuje zprávy uvedené v odstavci 3 a zvláštní činnosti.

2. Komise pravidelně hodnotí program s ohledem na cíle uvedené v článku 3, na dopad programu jako celku a doplňkovost mezi akcemi v rámci tohoto programu a akcemi uskutečňovanými v rámci dalších příslušných politik, nástrojů a akcí Společenství.

3. Komise předloží Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů:

a) do 31. března 2012 průběžnou hodnotící zprávu o dosažených výsledcích a o kvalitativních a kvantitativních aspektech provádění programu;

b) do 30. června 2012 sdělení o pokračování programu;

c) do 31. prosince 2015 zprávu o hodnocení ex post.

Článek 14

Přechodné ustanovení

1. Akce zahájené do 31. prosince 2008 (včetně) na základě rozhodnutí č. 2317/2003/ES jsou spravovány v souladu s ustanoveními uvedeného rozhodnutí, s výjimkou toho, že výbor zřízený zmíněným rozhodnutím se nahrazuje výborem zřízeným článkem 8 tohoto rozhodnutí.

2. Akce zahájené do 31. prosince 2008 (včetně) na základě postupů, které jsou stanoveny v právních předpisech uvedených v čl. 1 odst. 4, jsou spravovány v souladu s ustanoveními uvedených předpisů.

Článek 15

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie .

V Bruselu dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda / předsedkyně

PŘÍLOHA

AKCE SPOLEČENSTVÍ, POSTUPY VÝBĚRU A FINANČNÍ USTANOVENÍ

AKCE 1: SPOLEČNÉ PROGRAMY ERASMUS MUNDUS VČETNĚ STIPENDIÍ

AKCE 2: PARTNERSTVÍ ERASMUS MUNDUS S VYSOKOŠKOLSKÝMI INSTITUCEMI VE TŘETÍCH ZEMÍCH

AKCE 3: ZVÝŠENÍ PŘITAŽLIVOSTI EVROPSKÉHO VYSOKOŠKOLSKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ

OPATŘENÍ TECHNICKÉ PODPORY

POSTUPY VÝBĚRU

FINANČNÍ USTANOVENÍ

AKCE 1: SPOLEČNÉ PROGRAMY ERASMUS MUNDUS VČETNĚ STIPENDIÍ

A. MAGISTERSKÉ PROGRAMY ERASMUS MUNDUS

1. Společenství vybere magisterské programy s vynikající akademickou kvalitou, které budou pro účely programu nazývány „magisterské programy Erasmus Mundus“.

2. Pro účely programu magisterské programy Erasmus Mundus:

a) zahrnou vysokoškolské instituce z nejméně tří různých evropských zemí;

b) mohou zahrnout vysokoškolské instituce ze třetích zemí;

c) uskuteční studijní program zahrnující studium nejméně ve dvou ze tří institucí podle písmene a). Zahrnují-li magisterské programy jednu nebo více institucí z třetích zemí podle písmene b), mobilita evropských studentů zahrne také studium v jedné z těchto institucí ze třetí země;

d) ve vhodných případech podporují pracovní stáže jako součást studijního programu;

e) mají vestavěný mechanismus uznávání doby studia v partnerských institucích založený na Evropském kreditním systému (ECTS) pro přenos a akumulaci kreditů nebo s ním slučitelný;

f) budou zakončeny tím, že účastnící se instituce udělí společné, dvojí nebo několikanásobné diplomy, uznávané nebo akreditované v evropských zemích. Přednost bude dána společným diplomům;

g) zřídí přísné postupy vlastního hodnocení a souhlasí s hodnocením externími odborníky s cílem zajistit pokračující vysokou kvalitu magisterského programu;

h) vyhradí určitý minimální počet míst pro studenty z evropských a třetích zemí, jimž byla na základě programu poskytnuta finanční podpora, a zajistí jejich přijetí;

i) stanoví transparentní společné podmínky pro přijetí, které mimo jiné vezmou v úvahu otázky týkající se rovnosti žen a mužů a spravedlivého výběru;

j) zavedou společné školné bez ohledu na skutečné místo studia studentů v magisterském programu;

k) souhlasí s tím, že budou dodržovat pravidla použitelná pro postupy výběru stipendistů (studentů a akademických pracovníků);

l) zavedou příslušná opatření, která usnadní studentům z evropských a třetích zemí přístup a přijetí (informační služby, ubytování, pomoc s vyřizováním víz atd.);

m) aniž je dotčen jazyk výuky, zajistí používání alespoň dvou evropských jazyků, jimiž se hovoří v členských státech, v nichž se nacházejí vysokoškolské instituce účastnící se magisterského programu Erasmus Mundus, a případně jazykovou přípravu a pomoc studentům, zejména prostřednictvím kursů organizovaných dotyčnými institucemi.

3. Magisterské programy Erasmus Mundus se vyberou na pětileté období, přičemž podléhají postupu každoročního obnovování na základě zpráv o pokroku.

4. Magisterské programy Erasmus Mundus vybrané v rámci předchozího programu Erasmus Mundus budou v rámci této akce pokračovat až do konce období, pro které byly vybrány, přičemž podléhají postupu každoročního obnovování na základě zpráv o pokroku.

B. DOKTORSKÝ PROGRAM ERASMUS MUNDUS

1. Společenství vybere doktorské programy s vynikající akademickou kvalitou, které budou pro účely programu nazývány „doktorské programy Erasmus Mundus“.

2. Pro účely programu doktorské programy Erasmus Mundus:

a) zahrnou vysokoškolské instituce z nejméně tří různých evropských zemí a jiné příslušné partnery s cílem zajistit inovaci a zaměstnatelnost;

b) mohou zahrnout vysokoškolské instituce nebo jiné příslušné partnery z třetích zemí;

c) uskuteční doktorský program zahrnující studium a výzkum nejméně ve dvou ze tří institucí podle písmene a). Zahrnují-li doktorské programy jednu nebo více institucí z třetích zemí podle písmene b), mobilita evropských studentů doktorského studijního programu zahrne také studium a výzkum v jedné z těchto institucí ze třetí země;

d) ve vhodných případech podporují pracovní stáže jako součást doktorského programu;

e) mají vestavěný mechanismus uznávání doby studia a výzkumu v partnerských institucích založený na Evropském kreditním systému (ECTS) pro přenos a akumulaci kreditů nebo s ním slučitelný;

f) budou zakončeny tím, že účastnící se instituce udělí společné, dvojí nebo několikanásobné diplomy, uznávané nebo akreditované v evropských zemích. Přednost bude dána společným diplomům;

g) zřídí přísné postupy vlastního hodnocení a souhlasí s hodnocením externími odborníky s cílem zajistit pokračující vysokou kvalitu doktorského programu;

h) vyhradí určitý minimální počet míst pro studenty doktorského studijního programu z evropských a třetích zemí, jimž byla na základě programu poskytnuta finanční podpora, a zajistí jejich přijetí;

i) stanoví transparentní společné podmínky pro přijetí, které mimo jiné vezmou v úvahu otázky týkající se rovnosti žen a mužů a spravedlivého výběru;

j) zavedou společné školné bez ohledu na skutečné místo studia a výzkumu studentů v doktorském programu;

k) souhlasí s tím, že budou dodržovat pravidla použitelná pro postupy výběru studentů doktorského studijního programu;

l) zavedou příslušná opatření, která usnadní studentům doktorského studijního programu z evropských a třetích zemí přístup a přijetí (informační služby, ubytování, pomoc s vyřizováním víz atd.);

m) zaručí pro studenty doktorského studijního programu, kteří dostávají stipendium, použití pracovních smluv, je-li to povoleno vnitrostátními právními předpisy;

n) aniž je dotčen jazyk výuky, zajistí používání alespoň dvou evropských jazyků, jimiž se hovoří v členských státech, v nichž se nacházejí vysokoškolské instituce účastnící se doktorského programu Erasmus Mundus, a případně jazykovou přípravu a pomoc studentům doktorského studijního programu, zejména prostřednictvím kursů organizovaných dotyčnými institucemi.

3. Doktorské programy Erasmus Mundus se vyberou na pětileté období, přičemž podléhají postupu každoročního obnovování na základě zpráv o pokroku; toto období by mohlo zahrnovat roční přípravu před přijetím studentů doktorského studijního programu.

C. STIPENDIA

1. Společenství může poskytnout stipendia na celou dobu studia studentům magisterských a doktorských studijních programů z evropských i třetích zemí a také krátkodobá stipendia pro akademické pracovníky z evropských i třetích zemí.

a) Společenství může poskytnout stipendia na celou dobu studia studentům magisterských a doktorských studijních programů z třetích zemí, kteří byli na základě výběrového řízení přijati do magisterských a doktorských programů Erasmus Mundus. Tato stipendia jsou určena na studium v evropských institucích, které se účastní magisterského nebo doktorského programu Erasmus Mundus.

b) Společenství může poskytnout stipendia na celou dobu studia evropským studentům magisterských a doktorských studijních programů, kteří byli na základě výběrového řízení přijati do magisterských a doktorských programů Erasmus Mundus. Tato stipendia jsou určena na studium v evropských institucích, které se účastní magisterského nebo doktorského programu Erasmus Mundus, a na studium v instituci ze třetí země, zahrnují-li programy jednu nebo více takových institucí.

c) Společenství může poskytnout krátkodobá stipendia akademickým pracovníkům ze třetích zemí, kteří v rámci magisterských programů Erasmus Mundus vyučují, účastní se výzkumu nebo provádějí vědeckou práci v evropských institucích, které se účastní magisterských programů Erasmus Mundus.

d) Společenství může poskytnout krátkodobá stipendia evropským akademickým pracovníkům, kteří v rámci magisterských programů Erasmus Mundus vyučují, účastní se výzkumu nebo provádějí vědeckou práci v institucích v třetích zemích, které se účastní magisterských programů Erasmus Mundus.

2. O stipendia se mohou ucházet studenti magisterských a doktorských studijních programů a akademičtí pracovníci z evropských i třetích zemí, jak jsou definováni v článku 2.

3. Osoby, které získaly stipendium v rámci magisterských programů Erasmus Mundus mohou získat stipendium i v rámci doktorských programů Erasmus Mundus.

4. Komise přijme opatření, aby se zajistilo, že žádná osoba nedostane finanční podporu na stejný účel v rámci více než jednoho programu Společenství. Osoby, které získaly stipendium Erasmus Mundus, nemohou získat grant Erasmus na stejný magisterský nebo doktorský program Erasmus Mundus v rámci programu celoživotního učení. Obdobně osoby, které využívají grant v rámci zvláštního programu „Lidé“ (akce „Marie Curie“), jenž je součástí sedmého rámcového programu pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace[21], nemohou získat grant Erasmus Mundus pro stejnou dobu studia nebo výzkumu.

AKCE 2: PARTNERSTVÍ ERASMUS MUNDUS S VYSOKOŠKOLSKÝMI INSTITUCEMI VE TŘETÍCH ZEMÍCH VČETNĚ STIPENDÍ

1. Společenství vybere partnerství s vysokou akademickou kvalitou, která budou pro účely programu nazývána „partnerství Erasmus Mundus“. Tato partnerství plní cíle podle článku 3 a těmto cílům odpovídají.

2. Pro účely programu partnerství Erasmus Mundus:

a) zahrnují nejméně pět institucí vysokoškolského vzdělávání z nejméně tří různých evropských zemí a určité množství vysokoškolských institucí v konkrétních třetích zemích, které se neúčastní programu celoživotního učení, podle definice v ročních výzvách k podávání návrhů;

b) založí partnerství jako základ přenosu know-how;

c) uskutečňují výměnu studentů na všech úrovních vysokoškolského vzdělávání (od bakalářského po post-doktorské), akademických pracovníků a vysokoškolských učitelů na různě dlouhá období mobility včetně možnosti pracovních stáží na určitou dobu. V rámci mobility musí evropští státní příslušníci cestovat do třetích zemí a státní příslušníci ze třetích zemí do evropských zemí. Program také umožní přijímat státní příslušníky ze třetích zemí, kteří nejsou napojeni na instituce ve třetích zemích účastnící se partnerství, a zahrnout i zvláštní ustanovení týkající se ohrožených skupin podle politického a socioekonomického kontextu daného regionu/země;

d) mají vestavěný mechanismus uznávání doby studia a výzkumu v partnerských institucích založený na Evropském kreditním systému (ECTS) pro přenos a akumulaci kreditů nebo s ním slučitelný;

e) použijí nástroje mobility vytvořené v rámci programu Erasmus, jako jsou například uznávání předchozí doby studia, dohoda o studiu a přepis studijních výsledků;

f) stanoví transparentní podmínky pro udělení grantů na mobilitu, které mimo jiné vezmou v úvahu otázky týkající se rovnosti žen a mužů a spravedlivého výběru;

g) souhlasí s tím, že budou dodržovat pravidla použitelná pro postupy výběru stipendistů (studentů, akademických pracovníků a vysokoškolských učitelů);

h) zavedou příslušná opatření, která usnadní studentům, akademickým pracovníkům a vysokoškolských učitelům z evropských a třetích zemí přístup a přijetí (informační služby, ubytování, pomoc s vyřizováním víz atd.);

i) aniž je dotčen jazyk výuky, zajistí používání jazyků, jimiž se hovoří v zemích, v nichž se nacházejí vysokoškolské instituce účastnící se partnerství Erasmus Mundus, a případně jazykovou přípravu a pomoc stipendistům, zejména prostřednictvím kursů organizovaných dotyčnými institucemi;

j) provedou další činnosti partnerství, jako jsou například dvojí diplomy, společné vypracování studijních plánů, přenos osvědčených postupů atd.

3. Po konzultaci s příslušnými orgány v dotčených třetích zemích prostřednictvím svých delegací stanoví Komise národní a regionální priority podle potřeb jednotlivých třetích zemí, kterých se partnerství týká.

4. Partnerství Erasmus Mundus se vyberou na tříleté období, přičemž podléhají postupu každoročního obnovování na základě zpráv o pokroku.

5. O stipendia se mohou ucházet studenti a akademičtí pracovníci z evropských i třetích zemí, jak jsou definováni v článku 2.

6. Při přidělování stipendií v rámci této akce podpoří Komise socioekonomicky znevýhodněné skupiny a obyvatelstvo v těžké situaci.

7. Komise přijme opatření, aby se zajistilo, že žádná osoba nedostane finanční podporu na stejný účel v rámci více než jednoho programu Společenství. Především osoby, které získaly stipendium Erasmus Mundus, nemohou získat grant Erasmus na stejné období mobility v rámci programu celoživotního učení. Obdobně osoby, které využívají grant v rámci zvláštního programu „Lidé“ (akce „Marie Curie“), jenž je součástí sedmého rámcového programu pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace, nemohou získat grant Erasmus Mundus pro stejnou dobu studia nebo výzkumu.

8. Partnerství vybraná v rámci části programu Erasmus Mundus pro vnější spolupráci (dřívější název této akce) budou pokračovat v rámci této akce až do konce období, na které byla vybrána, přičemž podléhají zjednodušenému postupu každoročního obnovování na základě zpráv o pokroku.

AKCE 3: ZVÝŠENÍ PŘITAŽLIVOSTI EVROPSKÉHO VYSOKOŠKOLSKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ

1. V rámci této akce může Společenství podporovat činnosti zaměřené na zlepšení přitažlivosti, prestiže, image, viditelnosti a přístupnosti evropského vysokoškolského vzdělávání. Činnosti přispějí k cílům programu a týkají se mezinárodního rozměru všech aspektů vysokoškolského vzdělávání, jako je například propagace, přístupnost, zajištění kvality, uznávání kreditů, uznávání evropských kvalifikací v zahraničí a vzájemné uznávání kvalifikací se třetími zeměmi, vypracování studijních plánů, mobilita, kvalita služeb atd. Činnosti mohou zahrnovat propagaci programu a jeho výsledků.

2. Způsobilými institucemi mohou být veřejné nebo soukromé organizace působící v oblasti vysokoškolského vzdělávání na domácí či mezinárodní úrovni. Činnosti probíhají v rámci projektů zahrnujících organizace z nejméně tří různých evropských zemí a mohou též zahrnovat organizace z třetích zemí.

3. Činnosti mohou mít různou podobu (konference, semináře, workshopy, studie, analýzy, pilotní projekty, ceny, mezinárodní sítě, výroba materiálů pro publikaci, rozvoj nástrojů v oblasti informačních a komunikačních technologií atd.) a mohou probíhat kdekoli na světě.

4. Činnosti se zaměří na vytváření vazeb mezi vysokoškolským vzděláváním a výzkumem i vysokoškolským vzděláváním a soukromým sektorem a v rámci možností budou využívat potenciální synergie.

5. Společenství může případně podpořit struktury jmenované v souladu s čl. 6 odst. 2 písm. b) v jejich úsilí o propagaci programu a šíření jeho výsledků na národní i celosvětové úrovni.

6. Společenství podporuje sdružení všech absolventů (ze třetích zemí i Evropy) magisterských a doktorských programů Erasmus Mundus.

OPATŘENÍ TECHNICKÉ PODPORY

Celkový finanční rámec programu může zahrnovat také výdaje na odborníky, výkonnou agenturu, stávající příslušné subjekty v členských státech a případně na jiné formy technické a administrativní pomoci, kterou může Komise potřebovat využít při provádění programu. Výdaje mohou zahrnovat především studie, setkání, informační činnosti, publikace, sledování, kontroly a audit, hodnocení, výdaje na počítačové sítě pro výměnu informací a jakékoli další výdaje přímo potřebné pro provádění programu a pro dosažení jeho cílů.

POSTUPY VÝBĚRU

Při postupech výběru by měla být dodržována tato ustanovení:

a) výběr návrhů v rámci akce 1 provede Komise s pomocí výběrové komise, která se skládá z vysoce uznávaných osobností akademického světa představujících rozmanitost vysokoškolského vzdělávání v Evropské unii a které předsedá osobnost, již výběrová komise sama vybere. Výběrová komise zajistí, aby magisterské a doktorské programy Erasmus Mundus odpovídaly nejvyšší akademické kvalitě. Před předložením návrhů výběrové komisi zařídí Komise na evropské úrovni posouzení všech způsobilých návrhů nezávislými akademickými odborníky. Každému magisterskému a doktorskému programu Erasmus Mundus bude přidělen určitý počet stipendií, která vybraným jednotlivcům vyplatí subjekt řídící magisterské a doktorské programy. Výběr studentů magisterských a doktorských studijních programů a akademických pracovníků provedou po konzultaci s Komisí instituce účastnící se magisterských a doktorských programů Erasmus Mundus;

b) výběr návrhů v rámci akce 2 provede Komise podle pravidel stanovených v nařízeních (ES) č. 1085/2006, 1638/2006, 1905/2006 a 1934/2006 a v rozhodnutích (ES) č. 599/2005 a 608/2006;

c) návrhy v rámci akce 3 vybere Komise;

d) postupy výběru pro magisterské a doktorské programy Erasmus Mundus zahrnou konzultace se strukturami jmenovanými v souladu s čl. 6 odst. 2 písm. b).

FINANČNÍ USTANOVENÍ

1. Paušální granty, stupnice jednotkových nákladů a ceny

Paušální granty a/nebo stupnice jednotkových nákladů podle čl. 181 odst. 1 nařízení Komise č. 2342/2002 mohou být použity v případě všech činností uvedených v článku 4.

Paušální granty mohou být využity až do maximální výše 25 000 EUR na partnera v rámci grantové dohody. Lze je kombinovat až do maximální výše 100 000 EUR a/nebo využít ve spojení se stupnicemi jednotkových nákladů.

Komise může stanovit udělování cen v souvislosti s činnostmi prováděnými v rámci programu.

2. Dohody o partnerství

Jsou-li činnosti programu podporovány formou rámcových grantů pro partnerství podle článku 163 nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002, mohou být takováto partnerství vybrána a financována na pětileté období, přičemž podléhají zjednodušenému postupu každoročního obnovování.

3. Veřejné vysokoškolské instituce nebo organizace

Všechny vysokoškolské instituce a organizace určené členskými státy, které v posledních dvou letech obdržely více než 50 % svých ročních příjmů z veřejných zdrojů nebo které jsou kontrolovány veřejnými subjekty nebo jejich zástupci, Komise považuje za instituce/organizace mající potřebnou finanční, odbornou a správní kapacitu i potřebnou finanční stabilitu, aby v rámci programu mohly uskutečňovat projekty; nepožaduje se, aby tuto skutečnost dále prokazovaly. Takovéto instituce nebo organizace mohou být osvobozeny od požadavků na audit podle čl. 173 odst. 4 nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002.

4. Odborné schopnosti a kvalifikace žadatelů

Komise může v souladu s čl. 176 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002 rozhodnout, že určené kategorie příjemců mají odborné schopnosti a kvalifikace k provedení navrhované akce nebo pracovního programu.

5. Boj proti podvodům

Rozhodnutí Komise podle článku 7, smlouvy a dohody z nich vyplývající a rovněž dohody se zúčastněnými třetími zeměmi stanoví především dohled a finanční kontrolu Komise (nebo jakéhokoli zástupce pověřeného Komisí) včetně Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a stanoví také audity – prováděné na místě, je-li to třeba – Účetním dvorem.

Příjemce grantu zajistí, aby doklady držené jeho partnery nebo členy byly v případě potřeby zpřístupněny Komisi.

Komise může nechat provést audit využití grantu, který uskuteční buď přímo její zaměstnanci, nebo jiný kvalifikovaný vnější subjekt podle jejího výběru. Tyto audity lze provádět po celou dobu trvání dohody a po dobu pěti let ode dne ukončení projektu. Výsledky auditu mohou případně vést Komisi k tomu, že bude požadovat vrácení vyplacených částek.

Zaměstnanci Komise a externí osoby pověřené Komisí musí mít příslušné právo na přístup především do kanceláří příjemce a ke všem informacím, včetně informací v elektronické podobě, potřebným k provedení těchto auditů.

Účetní dvůr a OLAF mají stejná práva jako Komise, zejména pokud jde o právo na přístup.

Komise navíc může v rámci programu provést kontroly a inspekce na místě v souladu s nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem.[22]

Pro akce Společenství financované v rámci tohoto rozhodnutí se pojmem nesrovnalost uvedeným v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství[23] rozumí jakékoli porušení právního předpisu Společenství nebo smluvních závazků vyplývající z jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu, v důsledku kterého je nebo by mohl být poškozen souhrnný rozpočet Evropských společenství nebo prostředky Společenstvím spravované, a to formou neoprávněného výdaje.

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

Akce uvedená v čl. 4 odst. 1 písm. b) a související opatření technické podpory uvedená v čl. 4 odst. 3 tohoto návrhu jsou upraveny nařízeními (ES) č. 1085/2006, 1638/2006, 1905/2006 a 1934/2006 a rozhodnutími (ES) č. 599/2005 a 608/2006. Z tohoto důvodu nejsou zahrnuty v seznamech, tabulkách a číslech uvedených v tomto finančním výkazu a bude je třeba k údajům uvedeným v tomto výkazu dodat. Nicméně protože akce uvedená v čl. 4 odst. 1 písm. b) je nedílnou součástí tohoto programu, kapitoly 5, 6 a 7 tohoto finančního výkazu se na ni vztahují.

1. NÁZEV NÁVRHU

Akční program pro zlepšování kvality vysokoškolského vzdělávání a pro podporu mezikulturního porozumění prostřednictvím spolupráce se třetími zeměmi (Erasmus Mundus)

2. RÁMEC ABM/ABB

Oblast politiky: Vzdělávání a kultura

Související činnost: Celoživotní učení včetně mnohojazyčnosti

3. ROZPOČTOVÉ LINIE

3.1. Rozpočtové linie (provozní linie a související linie na technickou a administrativní pomoc) (ex – linie BA) včetně okruhů

15 02 02 05 (Erasmus Mundus), 15 01 04 14 (administrativní výdaje Erasmus Mundus), 15 01 04 30 (částečně výkonná agentura)

3.2. Doba trvání akce a finančního dopadu

2009–2013

3.3. Rozpočtové charakteristiky

Rozpočtová linie | Druh výdajů | Nové | Příspěvek ESVO | Příspěvky od kandidátských zemí | Okruh ve finančním výhledu |

15 02 02 05 | Nepov. | Rozl.[24] | NE | ANO | ANO | č. 1.a |

15 01 04 14 | Nepov. | Nerozl.[25] | NE | ANO | ANO | č. 1.a |

15 01 04 30 | Nepov. | Nerozl. | NE | ANO | ANO | č. 1.a |

4. SHRNUTÍ ZDROJŮ

4.1. Finanční zdroje

4.1.1. Shrnutí položek závazků (dále jen „PZ“) a položek plateb (dále jen „PP“)

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Druh výdajů | Oddíl č. | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 a dále | Celkem |

Provozní výdaje[26] |

Položky závazků (PZ) | 8.1. | a | 90,25 | 92,52 | 94,1 | 95,86 | 98,54 | 471,27 |

Položky plateb (PP) | b | 63,175 | 91,839 | 93,626 | 95,332 | 97,736 | 29,562 | 471,27 |

Administrativní výdaje jako součást referenční částky[27] |

Technická a administrativní pomoc (NP) | 8.2.4. | c | 4,418 | 4,458 | 4,478 | 4,508 | 4,558 | 22,42 |

CELKOVÁ REFERENČNÍ ČÁSTKA |

Položky závazků | a+c | 94,668 | 96,978 | 98,578 | 100,368 | 103,098 | 493,69 |

Položky plateb | b+c | 67,593 | 96,297 | 98,104 | 99,84 | 102,294 | 29,562 | 493,69 |

Administrativní výdaje nezahrnuté do referenční částky[28] |

Lidské zdroje a související výdaje (NP) | 8.2.5. | d | 0,936 | 0,936 | 0,981 | 0,981 | 0,981 | 0 | 4,815 |

Administrativní náklady, kromě nákladů na lidské zdroje a souvisejících nákladů, nezahrnuté do referenční částky (NP) | 8.2.6. | e | 0,187 | 0,187 | 0,187 | 0,187 | 0,187 | 0 | 0,935 |

Celkové orientační finanční náklady zásahu |

PZ CELKEM včetně nákladů na lidské zdroje | a+c+d+e | 95,791 | 98,101 | 99,746 | 101,536 | 104,266 | 0 | 499,44 |

PP CELKEM včetně nákladů na lidské zdroje | b+c+d+e | 68,716 | 97,42 | 99,272 | 101,008 | 103,462 | 29,562 | 499,44 |

4.1.2. Soulad s finančním plánem

X Návrh je v souladu se stávajícím finančním plánem.

Návrh si vyžádá změnu plánu a úpravu příslušného okruhu finančního výhledu.

Návrh může vyžadovat použití ustanovení interinstitucionální dohody[29] (tj. nástroje pro flexibilitu nebo revizi finančního výhledu).

4.1.3. Finanční dopady na straně příjmů

X Návrh nemá žádné finanční dopady na příjmy

Návrh má finanční dopady

4.2. Lidské zdroje – pracovníci na plný úvazek (včetně úředníků, dočasných zaměstnanců a externích pracovníků) – viz podrobnosti v bodě 8.2.1.

Roční potřeba | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 |

Celkový objem lidských zdrojů | 33 | 34 | 36 | 37 | 38 |

5. CHARAKTERISTIKY A CÍLE

5.1. Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Vysokoškolské vzdělávání v kontextu globalizace

Vysokoškolské vzdělávání podléhá zvyšující se internacionalizaci , což je odpovědí na proces globalizace. Proto se musí Společenství a jeho členské státy při rozvoji svých systémů vysokoškolského vzdělávání snažit připravit své občany a pracovní sílu na globální prostředí tím, že příslušným a účinným způsobem zahrnou mezinárodní rozměr.

Snaha o vysokou kvalitu ve vysokoškolském vzdělávání se nedávno stala hlavním motivem iniciativ Společenství v této oblasti. Společné programy, které spojí vysoce kvalitní katedry v celé Evropě i mimo ni posílí vysokou kvalitu světové úrovně na evropských univerzitách a sníží rozdíl v přitažlivosti mezi Evropou a jinými regiony světa.

Společenství má zároveň úlohu přispět k rozvoji vysoké kvality vysokoškolského vzdělávání ve třetích zemích , což přináší vzájemný prospěch vysokoškolským institucím, studentům a akademickým pracovníkům v Evropě i mimo ni. Vysokoškolské instituce a určité třetí země potřebují zvýšit svou schopnost mezinárodní spolupráce.

Ale strukturovaná spolupráce nestačí. Evropské univerzity potřebují přilákat nejtalentovanější studenty i akademické pracovníky. Zvýšení počtu vysoce talentovaných mezinárodních studentů posiluje schopnost vysokoškolského vzdělávání, podniků a vlády zapojit se do výzkumu a vývoje.

Podnícení masové mobility studentů s cílem dosáhnout vysoké míry mobility mezi zeměmi může nicméně sloužit k vytvoření podnětů pro vysokoškolské instituce, aby spolupracovaly na vytvoření společných studijních plánů i v jiných oblastech, což může mít velký přínos pro ty, kteří tuto práci vykonávají

Třetí země ne vždy plně rozumí statusu Evropy jakožto centra s vysokou kvalitou studia. Přitažlivost nespočívá jen ve vysoké kvalitě v absolutním vyjádření, ale také v tom, jak je vnímána. Je třeba pomoci tomu, aby evropské vysokoškolské vzdělávání bylo synonymem vysoké kvality ve výuce a výzkumu. V obecnějším rámci může vysokoškolské vzdělávání také podpořit viditelnost politik EU ve třetích zemích včetně vnějších politik.

Podpora mezikulturních vazeb a porozumění

Z politického a kulturního úhlu pohledu může akademická výměna podpořit vzájemné porozumění mezi národy a odvrátit nebezpečí zvětšení mezikulturního rozdělení mezi evropskými a ostatními kulturami. Přijetím zahraničních studentů a výzkumných pracovníků pomáhají vysokoškolské instituce jednotlivcům z různých kultur být vzájemně ve spojení a skrze výuku mohou pomoci zahraničním studentům lépe pochopit kulturu dané hostitelské země.

5.2. Přidaná hodnota zásahu ze strany Společenství, provázanost návrhu s dalšími finančními nástroji a možná synergie

Je-li akce týkající se spolupráce v oblasti vysokoškolského vzdělávání se třetími zeměmi uskutečňována na evropské úrovni, existuje jasná přidaná hodnota. Co se týče podněcování mobility studentů ze třetích zemí, přístupy evropských zemí jsou velmi odlišné. Některé členské státy EU zavedly programy mobility, zatímco jiné jsou v této oblasti méně aktivní. Cíle stávajících národních programů se liší a nejsou plně shodné nebo sjednocené. Národní plány navíc nepřispívají k zlepšení prestiže Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání, který svým významem přesahuje pouhý součet svých součástí. V tomto ohledu program Erasmus Mundus narozdíl od národních programů přitahuje studenty, aby studovali ve více než jedné evropské zemi. Sjednocený evropský přístup tedy může přinést značné výhody.

Vzhledem k významné roli vysokoškolského vzdělávání v sociální, kulturní a hospodářské politice existuje mnoho spojení mezi tímto návrhem programu a ostatními politikami Společenství. Související programy a cíle Společenství byly proto náležitě zváženy.

5.3. Cíle, očekávané výsledky a související ukazatele návrhu v kontextu rámce ABM

Celkový záměr a obecné cíle nového programu Erasmus Mundus jsou popsány ve článku 3 tohoto rozhodnutí.

Operativními cíli návrhu, jak je uvedeno v příloze rozhodnutí, je:

- pomoci vytvořit společné magisterské a doktorské programy vysoké kvality nabízené skupinou evropských vysokoškolských institucí a eventuelně i vysokoškolskými institucemi ze třetích zemí;

- udělit stipendia na celou dobu studia nejtalentovanějším studentům z evropských a třetích zemí, aby mohli využít těchto společných programů, a také udělit krátkodobá stipendia vysoce kvalitním akademickým pracovníkům z evropských i třetích zemí, aby v rámci těchto společných programů vyučovali nebo se účastnili výzkumu;

- pomoci rozvinout široká partnerství pro spolupráci mezi evropskými vysokoškolskými institucemi a vysokoškolskými institucemi ze třetích zemí jako základ krátkodobé nebo dlouhodobé výměny studentů a akademických pracovníků na všech úrovních vysokoškolského vzdělávání s cílem zvýšit u vysokoškolských institucí v třetích zemích schopnost mezinárodní spolupráce;

- podpořit nadnárodní iniciativy, analýzy, studie, projekty, události a další činnosti zaměřené na zvýšení přitažlivosti evropského vysokoškolského vzdělávání ve světě.

Související ukazatele pro jednotlivé operativní cíle jsou uvedeny níže v tabulce 8.1.

5.4. Způsob provádění (orientační)

X Centralizované řízení

X přímo ze strany Komise

X nepřímo na základě pověření pro:

X výkonné agentury

( subjekty, které Společenství zřídila, uvedené v článku 185 finančního nařízení

( vnitrostátní veřejné subjekty / subjekty pověřené veřejnou službou

( Sdílené nebo decentralizované řízení

( spolu s členskými státy

( spolu se třetími zeměmi

( Společné řízení s mezinárodními organizacemi (uveďte s kterými)

6. SLEDOVÁNÍ A HODNOCENÍ

6.1. Systém sledování

Bude zaveden systém sledování s cílem zajistit co nejvyšší kvalitu výsledků a co nejúčinnější použití zdrojů. Sledování bude probíhat po celou dobu trvání programu. Bude založeno na zpětné vazbě o programu na úrovni institucí, učitelů, zaměstnanců a také studentů včetně přezkoumání a sběru údajů v konkrétně zaměřených zjišťováních a rozhovorech.

6.2. Hodnocení

6.2.1. Hodnocení předem (ex-ante)

Proběhlo rozšířené posouzení dopadů zahrnující požadavky hodnocení ex-ante (včetně programu rozhovorů s hlavními zúčastněnými stranami, jichž se týká spolupráce se třetími zeměmi v oblasti vysokoškolského vzdělávání). Po srovnávacím posouzení dostupných politických možností byla určena preferenční možnost a došlo k posouzení jejího dopadu, rizik, předpokladů a efektivnosti nákladů. Tento návrh se plně shoduje se závěry posouzení.

Součástí rozšířeného posouzení dopadů byla otevřená online konzultace zúčastněných stran. V rámci konzultace došlo celkem 417 odpovědí. Respondenti zdůraznili tyto body:

- analýza potřeb a cíle stávajícího programu jsou stále platné a odpovídající;

- stávající akce programu by měly pokračovat s určitými změnami: zahrnout stipendia na celou dobu studia pro evropské studenty a rozšířit program na doktorské studium;

- rozdělení prostředků mezi akce a příjemce je přiměřené; prostředky na společné programy by však měly být navýšeny;

- řídící struktura stávajícího programu funguje dobře.

Hlavní body vyplývající z otevřené konzultace byly ve stávajícím návrhu zohledněny.

6.2.2. Opatření přijatá po průběžném/následném hodnocení (ex post) (na základě podobných zkušeností z minulosti)

Externí průběžné hodnocení stávajícího programu Erasmus Mundus přineslo řadu doporučení pro budoucí program, která byla při přípravě tohoto návrhu vzata v úvahu. Klíčová doporučení byla:

- rozšířit program na doktorské studium;

- zahrnout do programu stipendia na celou dobu studia pro evropské studenty;

- začlenit instituce z třetích zemí do společných evropských programů;

- zvýšit úlohu národních struktur ve sledování programu včetně grantů pro tyto struktury na informování a šíření;

- posílit opatření týkající se zajištění kvality vybraných projektů;

- zachovat jednotkové náklady pro stipendia a zvýšit paušální sazby pro společné programy.

6.2.3. Podmínky a periodicita budoucího hodnocení

Po třech letech od zahájení programu proběhne průběžné hodnocení dosažených výsledků a kvalitativních aspektů provádění programu. Dva roky po skončení programu bude předloženo externí hodnocení ex-post výsledků a dopadů programu.

7. Opatření proti podvodům

Viz článek 5 finančního ustanovení v příloze tohoto rozhodnutí.

8. PODROBNOSTI O ZDROJÍCH

8.1. Cíle návrhu z hlediska jejich finanční náročnosti

Podrobné rozdělení finančních nákladů na akci 1 a akci 3 je uvedeno níže. Orientační rozdělení financování akce 2 je uvedeno v důvodové zprávě – části 4 – Rozpočtové důsledky. Podrobný plán a roční příděly pro jednotlivé části přispívající k celkové částce 460 milionů EUR[30] pro akci 2 bude stanoven později podle pravidel a postupů jednotlivých nástrojů a Evropského rozvojového fondu, nejpozději však do 1. července 2008 pro období 2009–2010 a do 1. července 2010 pro období 2011–2013.

Položky závazků v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

(Je třeba uvést cílové okruhy, akce a výstupy) | Druh výstupu | Prům. nákl. | Rok 2009 | Rok 2010 | Rok 2011 | Rok 2012 | Rok 2013 | CELKEM |

Rok 2009 | Rok 2010 | Rok 2011 | Rok 2012 | Rok 2013 |

Úředníci nebo dočasní zaměstnanci[35] (15 01 01) | A*/AD | 5 | 5 | 5 | 5 | 5 |

B*, C*/AST | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 |

Zaměstnanci financovaní[36] podle čl. 15 01 02 | 0 | 0 | 1 | 1 | 1 |

Ostatní zaměstnanci[37] financovaní podle čl. 15 01 04 30 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 |

CELKEM | 33 | 34 | 36 | 37 | 38 |

8.2.2. Popis úkolů, které vyplývají z akce

- Vedoucí pracovníci programů (A): zodpovědní za provádění, sledování a hodnocení programů;

- Asistenti vedoucích pracovníků programů (B): pomoc vedoucím pracovníkům programů při jejich práci;

- Asistenti v oblasti financí a smluv (B): zodpovědní za řízení grantů a smluv;

- Úředníci v oblasti informování (A/B): zodpovědní za informování, šíření a použití výsledků;

- Administrativní asistenti (C): administrativní a sekretářská pomoc pracovníkům úrovně A a B.

8.2.3. Původ lidských zdrojů (statutární pracovní místa)

X Pracovní místa vyčleněná v současnosti na řízení programu, který má být nahrazen nebo prodloužen.

( Pracovní místa předběžně vyčleněná v rámci procesu RSP/PNR na rok n

X Pracovní místa, o něž je třeba požádat v příštím procesu RSP/PNR

( Pracovní místa, jež mají být obsazena převedením stávajících zdrojů v rámci řídícího útvaru (interní přeobsazování)

( Pracovní místa požadovaná pro rok n, avšak nestanovená v procesu RSP/PNR dotyčného roku

8.2.4. Další administrativní výdaje zahrnuté v referenční částce (15 01 04 14 – Výdaje na správu a řízení)

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Rozpočtová linie (číslo a okruh) | Rok 2009 | Rok 2010 | Rok 2011 | Rok 2012 | Rok 2013 | CELKEM |

Další technická a administrativní pomoc |

- interní (intra muros) |

- externí (extra muros) | 1,079 | 1,035 | 0,996 | 0,961 | 0,912 | 4,983 |

Technická a administrativní pomoc celkem | 4,418 | 4,458 | 4,478 | 4,508 | 4,558 | 22,42 |

8.2.5. Finanční náklady na lidské zdroje a související náklady nezahrnuté v referenční částce

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Druh lidských zdrojů | Rok 2009 | Rok 2010 | Rok 2011 | Rok 2012 | Rok 2013 | CELKEM |

Úředníci nebo dočasní zaměstnanci (15 01 01) | 0,936 | 0,936 | 0,936 | 0,936 | 0,936 | 4,68 |

Zaměstnanci financovaní podle čl. 15 01 02 (přidělení národní odborníci, smluvní zaměstnanci atd.) (upřesněte rozpočtovou linii) | 0 | 0 | 0,045 | 0,045 | 0,045 | 0,135 |

Náklady na lidské zdroje a související náklady celkem (NEZAHRNUTÉ do referenční částky) | 0,936 | 0,936 | 0,981 | 0,981 | 0,981 | 4,815 |

Výpočet – Úředníci a dočasní zaměstnanci |

0,117 na rok a osobu |

Výpočet – Zaměstnanci financovaní podle článku 15 01 02 |

0,045 na rok a přiděleného národního odborníka |

8.2.6. Další administrativní výdaje nezahrnuté do referenční částky

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) |

Rok 2009 | Rok 2010 | Rok 2011 | Rok 2012 | Rok 2013 | CELKEM |

15 01 02 11 01 – Služební cesty | 0,025 | 0,025 | 0,025 | 0,025 | 0,025 | 0,125 |

15 01 02 11 02 – Schůze a konference | 0,116 | 0,116 | 0,116 | 0,116 | 0,116 | 0,58 |

15 01 02 00 03 – Výbory (řídící a poradní) | 0,046 | 0,046 | 0,046 | 0,046 | 0,046 | 0,23 |

15 01 02 11 04 – Studie a konzultace | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |

15 01 02 11 05 – Informační systémy | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |

2 Ostatní výdaje na řízení celkem (15 01 02 11) | 0,187 | 0,187 | 0,187 | 0,187 | 0,187 | 0,935 |

3 Ostatní výdaje administrativního charakteru (upřesněte i s odkazem na rozpočtovou linii) | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |

Administrativní výdaje celkem, kromě nákladů na lidské zdroje a souvisejících nákladů (NEZAHRNUTÉ do referenční částky) | 0,187 | 0,187 | 0,187 | 0,187 | 0,187 | 0,935 |

Výpočet – Další administrativní výdaje nezahrnuté do referenční částky |

Služební cesty: 30 nejdéle dvoudenních služebních cest za 650 EUR + 5 týdenních služebních cest za 1 000 EUR (za rok) Schůze: 1 160 EUR na účastníka (cesta 860 EUR + 150 EUR denní diety * 2 dny) * 100 účastníků (za rok) Výbory: 860 EUR na účastníka * 54 účastníků (za rok) |

Potřeba lidských a administrativních zdrojů bude pokryta z přídělu uděleného řídícímu GŘ v rámci postupu pro roční příděly.

[1] Statistické údaje se týkají 27 členských států EU, Islandu, Lichtenštejnska, Norska, Švýcarska a Turecka.

[2] Úř. věst. C, , s.

[3] Úř. věst. C, , s.

[4] Úř. věst. C, , s.

[5] Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 1.

[6] Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 82.

[7] Úř. věst. L 310, 9.11.2006, s. 1.

[8] Úř. věst. L 378, 27.12.2006, s. 41.

[9] Úř. věst. L 405, 30.12.2006, s. 41.

[10] Úř. věst. L 209, 11.8.2005, s. 26.

[11] Úř. věst. L247, 9.9.2006, s. 22.

[12] KOM(2005) 152 v konečném znění

[13] KOM(2006) 208 v konečném znění

[14] KOM(2006) 604 v konečném znění/2

[15] KOM(2006), 278 v konečném znění

[16] KOM(2006), 27 v konečném znění

[17] Úř. věst. L 390, 30.12.2006, s. 1.

[18] Úř. věst. L 111, 28.4.2007, s. 13.

[19] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

[20] Úř. věst. L 327, 24.11.2006, s. 45.

[21] Úř. věst. L 54, 22.2.2007, s. 91.

[22] Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

[23] Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.

[24] Rozlišené položky

[25] Nerozlišené položky

[26] Výdaje, které nespadají pod kapitolu 15 01 příslušné hlavy 15.

[27] Výdaje v rámci článku 15 01 04 hlavy 15.

[28] Výdaje v rámci kapitoly 15 01 jiné než články 15 01 04 a 15 01 05.

[29] Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody.

[30] Orientační příspěvky z různých vnějších nástrojů a z Evropského rozvojového fondu jsou: evropský nástroj sousedství a partnerství (ENPI): 140 milionů EUR, finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci: 240 milionů EUR, nástroj pro průmyslově vyspělé země (ICI): 20 milionů EUR, nástroj předvstupní pomoci (NPP): 30 milionů EUR, 10. Evropský rozvojový fond: 30 milionů EUR.

[31] Průměrná částka. Skutečná výše stipendia závisí na délce magisterského studia (mezi jedním a dvěma roky). Referenční částka: 24 000 EUR za rok Tato částka zohledňuje roční inflaci 2 %.

[32] Průměrná částka. Skutečná výše stipendia závisí na délce magisterského studia (mezi jedním a dvěma roky). Referenční částky: 11 000 EUR v případě mobility i do třetí země; 9 000 EUR za rok v případě pouze evropské mobility. Tyto částky zohledňují roční inflaci 2 %.

[33] Průměrná částka tříletého stipendia. Referenční částky: 123 000 EUR pro pracovní smlouvu (velmi nepravděpodobná možnost); 78 000 EUR pro stipendium (nejvíce pravděpodobná možnost). Tyto částky zohledňují roční inflaci 2 %.

[34] Průměrná částka tříletého stipendia. Referenční částky: 100 000 EUR pro pracovní smlouvu (nejvíce pravděpodobná možnost); 60 000 EUR pro stipendium (nepravděpodobná možnost). Tyto částky zohledňují roční inflaci 2 %.

[35] Tyto náklady NEJSOU zahrnuty v referenční částce.

[36] Tyto náklady NEJSOU zahrnuty v referenční částce.

[37] Tyto náklady jsou zahrnuty referenční částce. Tito zaměstnanci jsou přiděleni výkonné agentuře.