52007PC0393

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 9.7.2007

KOM(2007) 393 v konečném znění

2007/0135 (CNS)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o víceletých technických základních směrech pro výzkumný program Výzkumného fondu pro uhlí a ocel

(předložen ý Komisí)

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

ÚVOD

Protokolem o finančních důsledcích uplynutí doby platnosti Smlouvy o Evropském společenství uhlí a oceli (ESUO) a o Výzkumném fondu pro uhlí a ocel, připojeným ke Smlouvě o založení Evropského společenství, byl majetek ESUO převeden na ES a ES bylo pověřeno výzkumem v odvětvích spjatých s průmyslem uhlí a oceli. Příjmy z tohoto majetku jsou určeny výhradně k výzkumu v těchto odvětvích mimo rámcový program.

Rozhodnutí Rady 2003/78/ES ze dne 1. února 2003, kterým se stanoví víceleté technické základní směry pro výzkumný program Výzkumného fondu pro uhlí a ocel[1], určuje způsob provádění tohoto výzkumného programu.

Program poskytuje finanční pomoc pro schválené projekty, doprovodná opatření a další akce, jak jsou definovány v odstavci 1.5 přílohy rozhodnutí Rady 2003/78/ES ze dne 1. února 2003, stanoví základní směry fondu a podporuje spolupráci mezi podniky, výzkumnými centrya univerzitami. Program zahrnuje výrobní procesy, využívání a uchování zdrojů, zlepšování životního prostředí a bezpečnost práce v odvětvích spojených s průmyslem uhlí a oceli.

Rozpočet výzkumného programu Výzkumného fondu pro uhlí a ocel se v období let 2003–2006 v průměru zvýšil přibližně o 57 milionů eur ročně, přičemž 27,2 % bylo věnováno uhlí a 72,8 % oceli. Tento rozpočet tvoří zejména úroky z kapitálu (přibližně 1,6 miliardy eur), jenž byl k dispozici po uplynutí doby platnosti Smlouvy o Evropském společenství uhlí a oceli v roce 2002. Finanční i technické řízení tohoto výzkumného programu bylo svěřeno jednotce, jež byla za tímto účelem vytvořena v roce 2003 v rámci generálního ředitelství pro výzkum. Po třech letech činnosti je řízení fondu efektivní a jeho výsledky jsou srovnatelné s výsledky ostatních činností generálního ředitelství pro výzkum. V roce 2006 byla doba od podání návrhu na výzkum do podpisu příslušné smlouvy zkrácena na 9 měsíců. Platby byly provedeny v průměru do 10 dnů.

Rozhodnutí Rady 2003/78/ES, kterým se stanoví víceleté technické základní směry pro výzkumný program Výzkumného fondu pro uhlí a ocel (VFUO), má být přiloženým návrhem rozhodnutí po pětiletém období a podle článku 2 uvedeného rozhodnutí přezkoumáno.

Tento přezkum rovněž přihlíží k závazku Komise přezkoumat definici termínu ocel podle prohlášení č. 4 zástupců vlád členských států zasedajících v Radě[2] k rozhodnutí č. 2002/234/ESUO ze dne 27. února 2002.

Návrhy na přezkum byly projednány s poradními skupinami pro uhlí a ocel a s Výborem pro program pro uhlí a ocel. Přihlížejí rovněž k závěrům zprávy o sledování programu od nezávislých odborníků, kteří byli nedávno pověřeni vypracováním kritické analýzy fungování programu podle bodu 4 přílohy rozhodnutí Rady č. 2003/78/ES, a ke komentářům, jež k této zprávě předložily poradní skupiny pro uhlí a ocel. Podle postupů rámcového programu pro výzkumu v oblasti pro seznamování třetích stran s výsledky sledování programů byla tato zpráva a komentáře, jež k této zprávě předložily poradní skupiny pro uhlí a ocel, zveřejněna na internetových stránkách Cordis na adrese: http://www.cordis.lu/coal-steel-rtd/home.html.

Obecně budou zachovány postupy, které se ukázaly jako účinné a osvědčené, a bude třeba provést menší počet nutných úprav a zjednodušit administrativu.

PŘEZKUM ROZHODNUTÍ

Použití pravidel popsaných v Praktickém společném průvodci Evropského parlamentu, Rady a Komise pro osoby, které vypracovávají legislativní texty v orgánech Společenství“ vedlo k vytvoření nové struktury a novému vypracování výzkumného programu Výzkumného fondu pro uhlí a ocel. K usnadnění analýzy textů jsou hlavní důvody zachování nebo změny obsahu rozhodnutí z roku 2003 uvedeny níže.

1. ROZšÍřENÍ EVROPSKÉ UNIE O NOVÉ čLENSKÉ STÁTY

Rozšíření Evropské unie o nové členské státy vyžaduje změnu pravidel složení poradních výborů pro uhlí a ocel. Navrhuje se neměnit maximální počet odborníků v těchto poradních výborech, který byl stanoven v rozhodnutí č. 2003/78/ES, a to zejména proto, aby nebyl zatížen průběh zasedání a nezvýšily se náklady na ně. Pojem minimálního zastoupení každého členského státu se tedy musí zrušit a nahradit snahou o co možná nejširší zeměpisné zastoupení. Smlouva o přistoupení Estonska (Úř. věst. L 236, 23. září 2003, s. 589) navíc vyžaduje rozšířit definici termínu „uhlí“ o ropnou břidlici (článek 3 nového rozhodnutí a příloha A dřívějších technických základních směrů).

2. VSTUP 7. RÁMCOVÉHO PROGRAMU V PLATNOST

Přezkum víceletých technických základních směrů pro výzkumný program Výzkumného fondu pro uhlí a ocel je ovlivněn rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady, které se týká 7. rámcového programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007–2013), a nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro účast podniků, výzkumných středisek a vysokých škol na akcích v rámci sedmého rámcového programu a pro šíření výsledků výzkumu (2007–2013). Výzkumný program Výzkumného fondu pro uhlí a ocel musí doplnit činnosti vykonávané v členských státech v rámci stávajících programů Společenství, jako je rámcový program. Toto doplnění zasáhne několik úrovní, jako například témata výzkumu, typ prostředku použitého v programech, jejich rozpočet atd.

Komise především zkoumala nutnost revidovat definici termínu „ocel“ podle svého prohlášení k rozhodnutí č. 2002/234/ESUO. Při zkoumání témat, jež by mohla být financována 7. rámcovým programem, dospěla k závěru, že není potřeba tuto definici měnit (čl. 3 odst. 2, dříve odstavec 2 přílohy A víceletých technických základních směrů pro výzkumný program VFUO).

Na druhou stranu některá doprovodná opatření fondu (pořádání konferencí a stipendia na výzkum) byla zrušena, protože se na ně vztahuje 7. rámcový program (zvláštní program Lidé).

Navrhuje se sjednotit úlohu členských států napříč Výborem pro program pro uhlí a ocel, aby odpovídala úloze určené pro zvláštní programy 7. rámcového programu.

Totéž platí pro intervaly průběžného sledování programu VFUO, které by se měly prodloužit z 5 na 7 let.

Navrhuje se též analogicky použít postupy jmenování odborníků, jak jsou stanoveny v článku 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1906/2006, kterým se stanoví pravidla pro účast podniků, výzkumných středisek a vysokých škol na akcích v rámci sedmého rámcového programu[3].

3. EVROPSKÉ POLITIKY DODÁVEK ENERGIE A UDRžITELNÉHO ROZVOJE

Jednání hlav států v Hampton Court na evropské vrcholné schůzce v březnu 2007, přijetí Zelené knihy o energetice Komisí v prvním pololetí roku 2006 a sdělení Komise o energetice z ledna 2007 jasně uvádějí jako politické priority členských států zabezpečení dodávek energie do Evropy, konkurenceschopnost evropského průmyslu a kontrolu nad dopadem různých evropských politik na životní prostředí.

V důsledku toho se navrhuje zachovat výzkumné cíle pro uhlí a ocel (uváděné dříve v přílohách B a C víceletých technických základních směrů výzkumného programu fondua nyní v oddílech 3 a 4 článcích 4 až 10 nového rozhodnutí). K prioritám těchto výzkumných cílů patří:

- zlepšení konkurenceschopnosti uhlí ve Společenství,

- účinná ochrana životního prostředí, lepší využití uhlí jako čistého zdroje energie, snížení emisí CO2 z využívání uhlí, a to i pomocí zachycování a skladování tohoto skleníkového plynu,

- řízení vnější závislosti na dodávkách energie,

- snížení emisí, spotřeby energie a dopadu na životní prostředí při výrobě oceli,

- zachování zdrojů a ochrana ekosystému při výrobě oceli,

- kontrola a ochrana životního prostředí v místech výroby oceli a v jejich okolí.

Za účelem posílení doplňkovosti mezi rámcovým programem a výzkumným fondem a/nebo soustředění financí na vybraná témata se navrhuje umožnit Komisi, aby vypsala nabídková řízení na specifické výzkumy v rámci výzkumných cílů.

Tyto specifické výzkumy budou určeny s přihlédnutím k pracovním programům, které budou zveřejněny pro 7. rámcový program, a v případě potřeby s přihlédnutím ke strategickým agendám technologických platforem zájmů pro program (ESTEP – European Steel Technology Platform, ZEP – Zero Emission Fossil Fuel Power Plants Platform, SMR – Sustainable Minerals Resource Platform atd.).

4. HORIZONTÁLNÍ PRAVIDLA

Revidovaný výzkumný program přihlíží k horizontálním pravidlům přijatým Komisí, jimž se musí přizpůsobit veškeré výzkumné programy řízené Komisí. Mezi revidované technické základní směry bylo také zařazeno pravidlo týkající se vyváženého zastoupení mužů a žen v jednotlivých odborných skupinách a výborech (rozhodnutí Komise ze dne 19. června 2000o vyváženém zastoupení mužů a žen ve výborech a odborných skupinách jí zřízených[4]).

5. FINANčNÍ řÍZENÍ

V důsledku kladného hodnocení příjemců výzkumných programů Výzkumného fondu pro uhlí a ocel a odborníků pověřených sledováním programů fondu (zejména členů poradních výborů pro uhlí a ocel) navrhuje se zachovat základní zásady, jimiž se řídí finanční hlediska příspěvků na výzkum.

Navrhuje se například, aby byla zachována struktura přípustných nákladů určená v technických základních směrech ve znění rozhodnutí č. 2003/78/ES, tedy určení skupin přípustných nákladů a paušální částky financování ke krytí nepřímých nákladů (financování přehodnoceno na 35 % způsobilých nákladů na zaměstnance). Simulace prováděné na základě smluv o výzkumu, podepsaných od roku 2002, ukázaly, že zvýšení této částky z 30 na 35 % pokrývá cestovní výdaje, které nebyly na seznamu skupin způsobilých nákladů uvedeny. Tyto simulace rovněž ukazují, že nepřímé náklady vypočtené jako 35 % způsobilých nákladů na zaměstnance jsou srovnatelné s náklady, k nimž by se došlo s použitím paušální částky 20 % celkových přímých nákladů bez nákladů na subdodavatelské smlouvy, která se používá pro výzkumné programy financované 6. a 7. rámcovým programem.

Na základě zkušenosti získané za prvních pět let existence fondu se navrhuje upřesnit definici jednotlivých skupin provozních nákladů.

Ve snaze podpořit návrhy na výzkum týkající se pilotních projektů nebo projektů zavádění do praxe se navrhuje zvýšit maximální finanční příspěvek ze 40 na 50 % schválených výdajů. Maximální finanční příspěvky na ostatní činnosti zůstávají beze změn.

Všechna ostatní ustanovení zůstávají beze změn.

2007/0135 (CNS)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o víceletých technických základních směrech pro výzkumný program Výzkumného fondu pro uhlí a ocel

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na Protokol o finančních důsledcích uplynutí doby platnosti Smlouvy o ESUO a o Výzkumném fondu pro uhlí a ocel, připojený ke Smlouvě o založení Evropského společenství,

s ohledem na rozhodnutí Rady 2003/76/ES ze dne 1. února 2003, kterým se stanoví opatření nutná k provedení Protokolu o finančních důsledcích uplynutí doby platnosti Smlouvy o ESUO a o Výzkumném fondu pro uhlí a ocel, připojeného ke Smlouvě o založení Evropského společenství[5], a zejména na čl. 4 odst. 3 uvedeného rozhodnutí,

s ohledem na návrh Komise[6],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu[7],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Příjmy z investic čisté hodnoty majetku ESUO v likvidaci a po dokončení likvidace majetku Výzkumného fondu pro uhlí a ocel se převádějí do Výzkumného fondu pro uhlí a ocel, který je výhradně určen k financování výzkumných projektů mimo rámcový program pro výzkum v odvětvích spjatých s průmyslem uhlí a oceli.

(2) Výzkumný fond pro uhlí a ocel má být řízen Komisí v souladu se zásadami podobnými zásadám, jimiž se řídí bývalé programy ESUO pro technický výzkum v oblasti uhlí a oceli, a na základě víceletých technických základních směrů, jež by měly rozšiřovat výše uvedené programy ESUO, přičemž Komise umožní vysokou koncentraci výzkumných činností a zajistí, aby tyto činnosti doplňovaly činnosti rámcového programu Společenství pro výzkum a technologický rozvoj.

(3) Sedmý rámcový program Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007–2013) stanovený v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006[8] požaduje přezkoumat rozhodnutí Rady 2003/78/ES ze dne 1. února 2003, kterým se stanoví víceleté technické základní směry pro výzkumný program Výzkumného fondu pro uhlí a ocel[9], aby se zajistilo, že Výzkumný fond pro uhlí a ocel doplňuje sedmý rámcový program v odvětvích spjatých s průmyslem uhlí a oceli.

(4) Výzkum a technický vývoj vytváří velmi důležité prostředky podporující cíle Společenství v oblasti energetiky s ohledem na dodávky uhlí ze Společenství a jeho konkurenceschopnou přeměnu a využití šetrné k životnímu prostředí. Navíc rostoucí mezinárodní rozměry trhu s uhlím a globální rozsah problémů, jimž je třeba čelit, znamenají, že Společenství musí převzít vedoucí úlohu při řešení úkolů v oblasti moderních technik, bezpečnosti těžby a ochrany životního prostředí na celosvětové úrovni tak, že bude přenášet know-how potřebné pro další technologický pokrok, lepší pracovní podmínky (zdraví a bezpečnost) a lepší ochranu životního prostředí.

(5) Vzhledem k obecnému cíli zvýšit konkurenceschopnost a přispívat k udržitelnému rozvoji je hlavní důraz výzkumu a technologického rozvoje kladen na nové nebo vylepšené technologie zaručující ekonomickou, čistou a bezpečnou výrobu oceli a výrobků z oceli charakterizované stabilním růstem výkonnosti, vhodností použití, uspokojováním potřeb zákazníka, delší životností, snadnou obnovitelností a recyklací.

(6) Pořadí, v jakém jsou cíle výzkumu pro uhlí a ocel v tomto rozhodnutí uvedeny, nepředstavuje pořadí jejich důležitosti.

(7) V rámci řídících činností Výzkumného fondu pro uhlí a ocel by Komisi měly být nápomocny poradní a technické skupiny zastupující velkou šíři zájmů různých odvětví a jiných zúčastněných stran.

(8) Nedávné rozšíření o nové členské státy vyžaduje úpravu technických základních směrů přijatých dne 1. února 2003, zejména pokud jde o složení poradních skupin a definici uhlí.

(9) V souladu s prohlášením č. 4 z rozhodnutí zástupců vlád členských států zasedajících v Radě, 2002/234/ESUO ze dne 27. února[10], se Komise opětovně zabývala definicí oceli a dospěla k závěru, že danou definici není nutné měnit. Ocelové odlitky, výkovky a výrobky práškové metalurgie jsou totiž témata, kterými se již zabývá sedmý rámcový program.

(10) Obecným přístupem k revizi rozhodnutí Rady 2003/78/ES je ponechat nedotčené postupy, které pomocné skupiny považovaly za účinné, a zároveň provést omezený, ale nezbytný počet úprav a správních zjednodušení, aby se zajistila doplňkovost se sedmým rámcovým programem.

(11) Uvedené úpravy zahrnují vypuštění některých doprovodných opatření, jak již předpokládá sedmý rámcový program. Je také nezbytné sladit pravidelnost revizí programu a jmenování odborníků se sedmým rámcovým programem.

(12) Měla by být zrevidována pravidla složení poradních skupin, zejména pokud jde o zastoupení zainteresovaných členských států a vyvážené postavení mužů a žen[11].

(13) Komise by měla mít příležitost vyhlašovat vyhrazená nabídková řízení v rámci cílů výzkumu vymezených v tomto rozhodnutí.

(14) Maximální celkový finanční příspěvek z Výzkumného fondu na pilotní projekty a projekty zavádění do praxe by měl být zvýšen na 50 % způsobilých nákladů.

(15) Přístup zakládající se na způsobilých nákladech by měl být v souladu s lepší definicí kategorií nákladů a s revidovaným procentuálním podílem pro výpočet režijních nákladů.

(16) Komise opětovně posoudila technické základní směry stanovené v rozhodnutí 2003/78/ES a zjistila, že vzhledem k vyžadovaným změnám je vhodné uvedené rozhodnutí nahradit.

(17) Aby se zajistila potřebná kontinuita rozhodnutí 2003/78/ES, mělo by se toto rozhodnutí použít od 16. září […]. Žadatelé, kteří předloží své návrhy mezi 16. zářím a datem nabytí účinnosti tohoto rozhodnutí, budou vyzváni, aby své návrhy předložili znovu v souladu s tímto rozhodnutím, což by jim mělo umožnit využít příznivějších podmínek stanovených tímto rozhodnutím, zejména pokud jde o finanční příspěvek na pilotní projekty a projekty zavádění do praxe.

(18) Opatření nezbytná k provedení tohoto rozhodnutí by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi[12]

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Kapitola I Obecná ustanovení

Článek 1 Předmět

Toto rozhodnutí stanoví přijetí výzkumného programu Výzkumného fondu pro uhlí a ocel a víceleté technické základní směry pro provádění uvedeného programu.

Kapitola IIVýzkumný program

Oddíl 1Přijetí výzkumného programu

Článek 2 Přijetí

Tímto se přijímá výzkumný program Výzkumného fondu pro uhlí a ocel, dále jen „výzkumný program“.

Výzkumný program podporuje konkurenceschopnost odvětví Společenství spojených s průmyslem uhlí a oceli. Program je v souladu s vědeckými, technologickými a politickými cíli Společenství a doplňuje činnosti vykonávané v členských státech a v rámci stávajících výzkumných programů Společenství, zejména v rámci rámcového programu pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (dále jen „rámcový program výzkumu“).

Přitom se podporuje koordinace, soulad a synergie mezi těmito programy, stejně jako výměna informací mezi projekty financovanými v rámci tohoto výzkumného programu a projekty rámcového programu výzkumu.

Výzkumný program podporuje výzkumné činnosti zaměřené na cíle vymezené pro uhlí v oddíle 3 a pro ocel v oddíle 4.

Oddíl 2definice uhlí A OCELI

Článek 3 Definice

Pro účely tohoto rozhodnutí se:

1. uhlím rozumí:

2. černé uhlí, včetně uhlí vysoké a střední jakosti „A“ (sub-bituminózní uhlí), jak je definováno v mezinárodním kodifikačním systému uhlí Evropské hospodářské komise OSN,

3. brikety z černého uhlí,

4. koks a polokoks získaný z černého uhlí,

5. lignit, včetně uhlí nižší jakosti „C“ (nebo orto-lignitů) a uhlí nižší jakosti „B“ (nebo meta-lignitů), jak je definováno ve výše uvedené kodifikaci,

6. lignitové brikety,

7. koks a polokoks získaný z lignitu,

8. ropné břidlice.

9. ocelí rozumí:

10. suroviny pro výrobu železa a oceli, jako je železná ruda, železná houba a železný šrot,

11. surové železo (včetně roztaveného kovu) a feroslitiny,

12. surové výrobky a polotovary ze železa, běžné nebo ušlechtilé oceli (včetně výrobků pro opětovné použití a válcování), jako je tekutá ocel získaná plynulým litím nebo jiným způsobem, a polotovary, jako jsou bloky, ingoty, tyče, desky a pásy,

13. za tepla tvářené výrobky ze železa, běžné nebo ušlechtilé oceli (pokovené nebo nepokovené výrobky, s výjimkou ocelových odlitků, výkovků a výrobků práškové metalurgie), jako jsou kolejnice, štětovnice, konstrukční prvky, tyče, dráty, desky a univerzální desky, pásy a plechy a kruhové nebo čtvercové profily,

14. konečné produkty ze železa, běžné nebo ušlechtilé oceli (pokovené nebo nepokovené), jako jsou za studena válcované pásy a plechy a elektrotechnické plechy,

15. výrobky získané jednostupňovým zpracováním oceli, které může zlepšit konkurenční postavení výše uvedených výrobků ze železa a oceli, jako jsou trubkové výrobky, tažené a leštěné výrobky, za studena válcované a tvářené výrobky.

Oddíl 3Cíle výzkumu pro uhlí

Článek 4 Zlepšování konkurenčního postavení uhlí Společenství

1. Cílem je snížit celkové náklady na těžbu, zlepšit kvalitu produktů a snížit náklady na využití uhlí. Výzkumné projekty zahrnují celý řetězec produkce uhlí:

a) moderní techniky průzkumu nalezišť,

b) integrované plánování těžby,

c) vysoce výkonné, převážně automatizované těžební a důlní technologie odpovídající geologickým charakteristikám evropských nalezišť černého uhlí,

d) vhodné pomocné technologie,

e) dopravní systémy,

f) dodávky energie, komunikační a informační služby, přenosové, sledovací a řídicí systémy,

g) techniky úpravy uhlí, orientované na potřeby spotřebitelských trhů,

h) techniky přeměny uhlí,

i) spalování uhlí.

2. Výzkumné projekty se zaměřují také na vědecký a technologický pokrok s cílem lépe porozumět chování a kontrole nalezišť vzhledem k tlaku horniny, emisím plynu, nebezpečí výbuchu, ventilaci a všem dalším faktorům ovlivňujícím důlní procesy. Výzkumné projekty s těmito cíli reprezentují vyhlídky krátkodobých nebo střednědobých výsledků pro podstatnou část produkce Společenství.

Přednost se dává projektům, které podporují alespoň jedno z těchto hledisek:

16. integrace jednotlivých technik do systémů a metod a vývoj integrovaných metod těžby,

17. podstatné snížení výrobních nákladů,

18. přínosy z hlediska důlní bezpečnosti a ochrany životního prostředí.

Článek 5 Zdraví a bezpečnost při těžbě

Projekty, které se týkají činností uvedených v čl. 4 písm. a)–f), doprovází také potřebné úsilí v oblasti důlní bezpečnosti, stejně jako v oblasti kontroly plynů, ventilace a klimatizace s cílem zlepšit práci pod zemí a ochranu zdraví a bezpečnost na pracovišti.

Článek 6 Účinná ochrana životního prostředí a lepší využití uhlí jako čistého zdroje energie

Výzkumné projekty s tímto cílem se snaží minimalizovat dopad těžby a využití uhlí ve Společenství na atmosféru, vodu a zemský povrch v rámci integrované strategie řízení v oblasti znečišťování životního prostředí. Protože uhelný průmysl ve Společenství prochází nepřetržitou restrukturalizací, výzkum se také zaměřuje na minimalizaci dopadů uzavíraných podzemních dolů na životní prostředí.

Přednost se dává projektům, které podporují alespoň jedno z těchto hledisek:

19. snižování emisí z využívání uhlí, včetně zachycování a skladování CO2,

20. snížení emisí skleníkových plynů, zejména metanu, z uhelných nalezišť,

21. navrácení hlušiny, popílku a produktů odsíření pod zem, případně spolu s jinými formami odpadu,

22. sanace hald a průmyslové využití reziduí z produkce a spotřeby uhlí,

23. ochrana podzemní vody a čištění odpadní důlní vody,

24. snižování dopadu zařízení, která používají převážně uhlí a lignit, ze Společenství na životní prostředí,

25. ochrana povrchových zařízení proti krátkodobým a dlouhodobým účinkům usazenin.

Článek 7 Řízení vnější závislosti na dodávkách energie

Výzkumné projekty s tímto cílem se týkají perspektiv dlouhodobých dodávek energie a zvyšování hodnoty – z ekonomického a energetického hlediska a z hlediska ochrany životního prostředí – těch nalezišť uhlí, která nemohou být hospodárně těžena konvenčními technikami dobývání. Projekty mohou zahrnovat studie, definice strategie, základní a aplikovaný výzkum a testování inovačních technik, které nabízejí perspektivy pro zvyšování hodnoty zdrojů uhlí ve Společenství.

Přednost se dává projektům integrujícím doplňkové techniky, jako je absorpce metanu nebo oxidu uhličitého, extrakce metanu v uhelném podloží a zplynování uhlí.

Oddíl 4Cíle výzkumu pro ocel

Článek 8 Nová a zlepšená výroba oceli a techniky opracování

Výzkum a technologický rozvoj je zaměřen na zlepšování procesu výroby oceli s cílem zvyšovat kvalitu výrobku a produktivitu. Nedílnou součástí vývoje je snižování emisí, spotřeby energie a dopadu na životní prostředí, stejně jako lepší využití surovin a zachování zdrojů. Výzkumné projekty se týkají jedné nebo více těchto oblastí:

a) nové a vylepšené procesy redukce železné rudy,

b) procesy a operace výroby železa,

c) procesy v elektrické obloukové peci,

d) procesy výroby oceli,

e) sekundární metalurgické techniky,

f) kontinuální lití a techniky odlévání s přímým válcováním a bez něj,

g) techniky válcování, opracování a pokovení,

h) techniky válcování za tepla a za studena, procesy moření a dohotovení,

i) procesy měření, řízení a automatizace výrobního procesu,

j) údržba a spolehlivost výrobních linek.

Článek 9 Výzkum a technický vývoj a využití oceli

Výzkum a technický vývoj zaměřený na využití oceli má základní význam pro splnění budoucích požadavků uživatelů oceli a pro vytváření nových tržních příležitostí. Výzkumné projekty se týkají jedné nebo více těchto oblastí:

a) nové jakostní třídy oceli pro náročné aplikace,

b) vlastnosti oceli řešící mechanické vlastnosti při nízkých a vysokých teplotách, jako je pevnost a tuhost, křehkost, opotřebení, tečení, koroze a odolnost proti lomu,

c) prodloužení životaschopnosti, zejména zvyšováním odolnosti ocelí a ocelových konstrukcí vůči teplu a korozi,

d) složené a sandwichové konstrukce obsahující ocel,

e) předpovědní simulační modely pro mikrostruktury a mechanické vlastnosti,

f) konstrukční bezpečnost a projektové metody, zejména co se týká odolnosti vůči žáru a zemětřesení,

g) technologie pro tváření, svařování a spojování oceli a ostatních materiálů,

h) normalizace zkušebních metod a metod hodnocení.

Článek 10 Uchování zdrojů a zlepšování pracovních podmínek

Nedílnou součástí výzkumu a technického vývoje je jak výroba oceli, tak využití oceli, uchování zdrojů, zachování ekosystému a otázky bezpečnosti. Výzkumné projekty se týkají jedné nebo více těchto oblastí:

a) techniky recyklace staré oceli z různých zdrojů a třídění ocelového šrotu,

b) jakostní třídy oceli a návrh složených konstrukcí, aby se usnadnilo znovuzískání z ocelového šrotu a přeměna na použitelné oceli,

c) kontrola a ochrana životního prostředí na pracovišti a v jeho okolí,

d) sanace starých ocelových konstrukcí,

e) zlepšování pracovních podmínek a kvality života na pracovišti,

f) ergonomické metody,

g) ochrana zdraví a bezpečnost na pracovišti,

h) snižování vlivu emisí na pracovišti.

Kapitola IIIVíceleté technické základní směry

Oddíl 1Účast

Článek 11 Členské státy

Jakýkoliv podnik, veřejný orgán, výzkumná organizace, instituce středního a vysokoškolského vzdělávání nebo jiný právní subjekt, včetně fyzických osob, sídlící na území členského státu se může účastnit výzkumného programu a požádat o finanční pomoc za předpokladu, že chce vykonávat činnosti výzkumu a technického vývoje nebo může podstatně k takové činnosti přispět.

Článek 12 Kandidátské země

Jakýkoliv podnik, veřejný orgán, výzkumná organizace, instituce středního a vysokoškolského vzdělávání nebo jiný právní subjekt, včetně fyzických osob, v kandidátských zemích je oprávněn k účasti, aniž by v rámci výzkumného programu obdržel finanční příspěvek, nestanoví-li daná evropská dohoda a její dodatkový protokol či rozhodnutí příslušné rady přidružení jinak.

Článek 13 Třetí země

Jakýkoliv podnik, veřejný orgán, výzkumná organizace, instituce středního a vysokoškolského vzdělávání nebo jiný právní subjekt, včetně fyzických osob, ze třetích zemí je oprávněn k účasti na jednotlivých projektech, aniž by v rámci výzkumného programu obdržel finanční příspěvek, za předpokladu, že je taková účast v zájmu Společenství.

Oddíl 2Způsobilé činnosti

Článek 14 Výzkumné projekty

Výzkumný projekt se zaměří na výzkumné a experimentální činnosti s cílem získat další znalosti a usnadnit dosahování specifických praktických cílů, jako je vytváření nebo vývoj výrobků, výrobních procesů nebo služeb.

Článek 15 Pilotní projekty

Pilotní projekt je charakterizován konstrukcí, provozem a vývojem zařízení nebo významné části zařízení ve vhodném rozsahu a s použitím přiměřeně velkých komponent s cílem prozkoumat potenciál pro uvedení teoretických nebo laboratorních výsledků do praxe nebo zvýšit spolehlivost technických a ekonomických údajů potřebných k dosažení přechodu do stadia zavádění do praxe a v určitých případech do stadia průmyslového nebo obchodního využití.

Článek 16 Projekty zavádění do praxe

Projekt zavádění do praxe je charakterizován konstrukcí nebo provozem zařízení průmyslového rozsahu nebo významné části takového zařízení s cílem při minimálním riziku shromáždit všechny technické a ekonomické údaje potřebné k přechodu do stadia průmyslového nebo obchodního využití technologie.

Článek 17 Doprovodná opatření

Doprovodná opatření se týkají podpory využívání získaných znalostí nebo pořádání vyhrazených seminářů či konferencí v souvislosti s projekty nebo prioritami programu.

Článek 18 Podpůrné a přípravné akce

Podpůrné a přípravné akce jsou akce potřebné ke zdravému a účinnému řízení výzkumného programu, jako je hodnocení a výběr návrhů uvedených v článcích 27 a 28, pravidelné sledování a hodnocení uvedené v článku 38, studie, slučování nebo síťové propojení dotyčných projektů financovaných v rámci programu.

Tam, kde to Komise považuje za vhodné, může jmenovat nezávislé a vysoce kvalifikované odborníky, kteří jsou nápomocni s podpůrnými a přípravnými akcemi.

Oddíl 3Řízení programu

Článek 19 Řízení

Program řídí Komise. Je jí nápomocen Výbor pro uhlí a ocel, poradní skupiny pro uhlí a ocel a technické skupiny pro odvětví uhlí a odvětví oceli.

Článek 20 Zřízení poradních skupin pro uhlí a ocel

Poradní skupiny pro uhlí a ocel (dále jen „poradní skupiny“) jsou nezávislé technické poradní skupiny.

Článek 21 Úkoly poradních skupin pro uhlí a ocel

Pro hlediska výzkumu a technického vývoje v odvětví uhlí a v odvětví oceli v uvedeném pořadí každá poradní skupina posuzuje pro Komisi tato hlediska:

26. celkový vývoj výzkumného programu, soubor informací, jak je uveden v článku 25, a budoucí základní směry,

27. soulad a možné duplikace v ostatních programech výzkumu a technického vývoje ve Společenství a na vnitrostátní úrovni,

28. stanovení hlavních zásad pro sledování projektů výzkumu a technického vývoje,

29. práce, které probíhají v rámci jednotlivých projektů,

30. cíle výzkumu výzkumného programu uvedené v oddílech 3 a 4,

31. roční prioritní cíle uvedené v souboru informací, popřípadě prioritní cíle pro vyhrazená nabídková řízení, jak je uvedeno v článku 25,

32. příprava příručky pro hodnocení a výběr projektů výzkumu a technického vývoje, jak je uvedeno v článcích 27 a 28,

33. hodnocení návrhů akcí výzkumu a technického vývoje a stanovení priorit, které mají být dány jednotlivým návrhům, s ohledem na dostupné prostředky,

34. počet, pravomoci a složení technických skupin uvedených v článku 24,

35. sestavení vyhrazených nabídkových řízení uvedených v článku 25,

36. další opatření na žádost Komise.

Článek 22 Složení poradních skupin pro uhlí a ocel

Složení poradních skupin odpovídá tabulkám uvedenými v příloze. Členy jmenuje Komise na období 42 měsíců. Členové mohou být odvoláni.

Komise posuzuje tyto podané návrhy na jmenování:

a) návrhy členských států,

b) návrhy organizací uvedených v tabulkách v příloze,

c) návrhy podané na výzvu k podání žádostí o zařazení do seznamu náhradníků.

Komise v rámci každé skupiny zajistí vyvážené zastoupení odborných zaměření a co nejširší zeměpisné zastoupení.

Členové jsou činní v daném oboru a dbají na odvětvové priority. Kromě toho se Komise při jmenování členů poradních skupin snaží o vyvážené zastoupení mužů a žen.

Článek 23 Schůze poradních skupin pro uhlí a ocel

Schůze poradních skupin pořádá a předsedá jim Komise, která také zajišťuje sekretariát.

Předseda může podle potřeby vyzvat členy, aby hlasovali. Každý člen má jeden hlas. Předseda může podle potřeby přizvat jako hosty k jednání další odborníky nebo pozorovatele. Další odborníci a pozorovatelé nehlasují.

Podle potřeby (například k posouzení záležitostí důležitých pro odvětví uhlí i pro odvětví oceli) se obě poradní skupiny sejdou na společném jednání.

Článek 24 Zřízení a úkoly technických skupin pro odvětví uhlí a odvětví oceli

Technické skupiny pro odvětví uhlí a odvětví oceli radí Komisi při sledování výzkumných projektů, pilotních projektů a projektů zavádění do praxe, popřípadě při vymezování prioritních cílů výzkumného programu.

Členy jmenuje Komise; jsou to představitelé z odvětví spojených s průmyslem uhlí a oceli, výzkumných organizací nebo zpracovatelských odvětví a jsou odpovědní za strategii výzkumu, řízení nebo výrobu.

Kromě toho se Komise při jmenování členů technických skupin snaží o vyvážené zastoupení mužů a žen.

Schůze technických skupin se pokud možno konají na místech zvolených tak, aby bylo co nejlépe zajištěno sledování projektu a hodnocení výsledků.

Oddíl 4Provádění výzkumného programu

Článek 25 Nabídkové řízení

1. Tímto se vyhlašuje veřejné a časově neomezené nabídkové řízení. Není-li stanoveno jinak, je termínem pro podání návrhů 15. září každého roku.

2. Pokud se Komise v souladu s čl. 41 písm. d) a e) rozhodne upravit termín pro podání návrhů uvedený v odstavci 1 nebo vyhlásit vyhrazená nabídková řízení, zveřejní uvedené informace v Úředním věstníku Evropské unie .

Vyhrazená nabídková řízení obsahují data a způsob podání návrhů, včetně toho, zda budou jednokolová, nebo dvoukolová, způsob hodnocení návrhů, priority, typ způsobilých projektů, jak je uvedeno v článcích 14 až 18, a předpokládané financování.

3. Komise vytvoří soubor informací, který stanoví podrobná pravidla účasti, metody správy návrhů a projektů, formuláře žádostí, pravidla pro podávání návrhů, vzorové grantové dohody, informace o způsobilých nákladech a maximálním povoleném finančním příspěvku, informace o metodách plateb a roční prioritní cíle výzkumného programu.

Komise soubor informací zpřístupní veřejnosti prostřednictvím informační služby Společenství pro výzkum a vývoj (CORDIS) nebo odpovídající internetové stránky.

Žádosti jsou podávány Komisi v souladu s pravidly stanovenými v souboru informací, jejichž tištěnou kopii je možné na požádání obdržet od Komise.

Článek 26 Obsah návrhů

Návrhy se vztahují k cílům výzkumu stanoveným v kapitole II oddílech 3 a 4, popřípadě k prioritním cílům uvedeným v souboru informací v souladu s čl. 25 odst. 3 nebo k prioritním cílům vymezeným pro vyhrazená nabídková řízení uvedeným v čl. 25 odst. 2.

Každý návrh obsahuje podrobný popis navrhovaného projektu a úplné informace o cílech, partnerství, včetně přesné role každého partnera, struktuře řízení, očekávaných výsledcích a aplikacích a hodnocení očekávaného přínosu pro průmyslová odvětví, ekonomiku, sociální oblast a oblast životního prostředí.

Navrhované celkové náklady a jejich rozdělení musí být realistické a účinné a projekt musí přinést předpokládaný příznivý poměr nákladů a přínosů.

Článek 27 Hodnocení návrhů

Komise zajistí důvěrné, spravedlivé a rovné hodnocení návrhů.

Komise vytvoří a zveřejní příručku pro hodnocení a výběr projektů výzkumu a technického vývoje.

Článek 28 Výběr návrhů a sledování projektů

1. Komise obdržené návrhy zaregistruje a ověří jejich způsobilost.

2. Komise návrhy vyhodnotí s pomocí nezávislých odborníků.

3. Komise vypracuje seznam přijatých návrhů, rozdělených podle témat. Seznam návrhů seřazených podle priority lze projednat s příslušnou poradní skupinou.

4. Komise rozhodne o výběru projektů a přidělení finančních prostředků. Je-li odhadovaná částka příspěvku Společenství v rámci výzkumného programu 0,6 milionu EUR nebo vyšší, použije se čl. 41 písm. a).

5. Komise s pomocí technických skupin uvedených v článku 24 sleduje výzkumné projekty a činnosti.

Článek 29 Grantové dohody

O projektech založených na vybraných návrzích a na opatřeních a akcích, jak jsou uvedeny v článcích 14 až 18, se uzavře grantová dohoda. Grantové dohody vycházejí z odpovídajícího vzoru vypracovaného Komisí, přičemž se podle potřeby bere v úvahu charakter uvedených činností.

V grantové dohodě musí být definován finanční příspěvek přidělený v rámci programu na základě způsobilých nákladů a také pravidla pro vykazování nákladů, účetní závěrky a osvědčení o finančních výkazech. Kromě toho musejí obsahovat ustanovení o šíření, využívání a přístupových právech.

Článek 30 Finanční příspěvek

Výzkumný program je založen na grantových dohodách o sdílení nákladů na výzkum a technický vývoj. Celkový finanční příspěvek včetně jakéhokoliv dalšího financování z veřejných prostředků musí splňovat platná pravidla pro státní podporu.

Veřejné zakázky se také využijí k dodání movitého nebo nemovitého majetku, k provedení stavebních prací nebo k poskytnutí služeb, které jsou potřebné k provádění podpůrných a přípravných akcí.

Aniž je dotčen první pododstavec, maximální celkový finanční příspěvek, vyjádřený jako procentuální podíl způsobilých nákladů definovaných v článcích 31 až 35, činí:

na výzkumné projekty | až 60 % |

na pilotní projekty a projekty zavádění do praxe | až 50 % |

na doprovodná opatření a podpůrné a přípravné akce | až 100 % |

37. Článek 31 Způsobilé náklady

1. Způsobilými náklady jsou:

38. náklady na vybavení,

39. náklady na zaměstnance,

40. provozní náklady,

41. nepřímé náklady.

2. Způsobilé náklady pokrývají pouze skutečně vzniklé náklady na provádění projektu podle podmínek grantové dohody. Příjemci, partnerští příjemci a podřízení příjemci nemají nárok požadovat rozpočtované nebo obchodní sazby.

Článek 32 Náklady na vybavení

Náklady na nákup nebo pronájem vybavení přímo spojeného s realizací projektu jsou účtovatelné jako přímé náklady. Způsobilé náklady na pronájem vybavení nesmějí překročit způsobilé náklady na jejich nákup.

Článek 33 Náklady na zaměstnance

Účtovatelné jsou náklady na skutečné hodiny práce věnované výlučně projektu vědeckými pracovníky, doktorandy nebo techniky a náklady na práci manuálních pracovníků přímo zaměstnaných příjemcem. Jakékoliv další náklady na zaměstnance, např. stipendia, vyžadují předchozí písemný souhlas Komise. Všechny účtované pracovní hodiny musejí být registrovány a ověřeny.

Článek 34 Provozní náklady

Provozní náklady přímo spojené s realizací projektu jsou omezeny výlučně na náklady na:

42. suroviny,

43. spotřební materiály,

44. energii,

45. přepravu surovin, spotřebních materiálů, vybavení, výrobků, vstupních surovin nebo pohonných hmot,

46. údržbu, opravy, obměnu nebo přestavbu stávajícího vybavení,

47. IT a jiné zvláštní služby,

48. pronájem vybavení,

49. analýzy a testy,

50. pořádání vyhrazených seminářů,

51. osvědčení o finančních výkazech a na bankovní záruku,

52. ochranu znalostí,

53. pomoc třetích stran.

Článek 35 Nepřímé náklady

Všechny ostatní výdaje, jako režijní náklady, které mohou vzniknout v souvislosti s projektem a které nejsou konkrétně uvedeny ve výše uvedených skupinách, včetně cestovného a diet, se zahrnou do pevné sazby ve výši 35 % způsobilých nákladů na zaměstnance, jak je uvedeno v článku 33.

Oddíl 5Hodnocení A SLEDOVÁNÍ VÝZKUMNÝCH čINNOSTÍ

Článek 36 Technické zprávy

Příjemce nebo příjemci vypracují pravidelné zprávy o výzkumných projektech, pilotních projektech a projektech zavádění do praxe uvedených v článcích 14, 15 a 16. Takové zprávy se použijí pro popis dosaženého technického pokroku.

Po dokončení prací vypracuje příjemce nebo příjemci závěrečnou zprávu zahrnující hodnocení využití a dopadu projektu. Uvedenou zprávu zveřejní Komise v plném nebo zkráceném znění podle strategického významu projektu a v případě potřeby po poradě s příslušnou poradní skupinou.

Komise může od příjemce nebo příjemců vyžadovat a nechat zveřejnit závěrečné zprávy o doprovodných opatřeních uvedených v článku 17 i o podpůrných a přípravných akcích uvedených v článku 18.

Článek 37 Výroční zpráva

Komise vede roční přehled činností v rámci výzkumného programu a pokroků dosažených ve výzkumu a technickém vývoji. Zpráva obsahující přehled bude předána výboru.

Komise může jmenovat nezávislé a vysoce kvalifikované odborníky, kteří jsou nápomocni s touto výroční zprávou.

Článek 38 Sledování a hodnocení programu

1. Komise provádí sledování výzkumného programu, včetně hodnocení očekávaných přínosů. Zpráva o tomto sledování bude vydána koncem roku 2013, a potom každých sedm let. Zprávy jsou zpřístupněny veřejnosti prostřednictvím informační služby Společenství pro výzkum a vývoj (CORDIS) nebo odpovídající internetové stránky.

2. Komise výzkumný program hodnotí po dokončení projektů financovaných během každého sedmiletého období. Také se hodnotí přínosy výzkumu a technického vývoje pro společnost a dotyčná odvětví. Hodnotící zpráva se zveřejní.

3. Při provádění sledování a hodnocení uvedeného v odstavcích 1 a 2 jsou Komisi nápomocny panely vysoce kvalifikovaných odborníků jmenovaných Komisí.

Článek 39 Jmenování nezávislých a vysoce kvalifikovaných odborníků

Na jmenování nezávislých a vysoce kvalifikovaných odborníků uvedených v článku 18, v čl. 28 odst. 2 a v článku 38 se analogicky použijí ustanovení uvedená v článcích 14 a 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1906/2006[13].

Kapitola IVZávěrečná ustanovení

Článek 40 Přezkum víceletých technických základních směrů

Víceleté technické základní směry stanovené v kapitole III se přezkoumají každých sedm let, přičemž první období končí dnem 31. prosince 2014. Za tímto účelem, a nejpozději v prvních šesti měsících posledního roku každého sedmiletého období, Komise znovu posoudí funkčnost a účinnost technických základních směrů a popřípadě navrhne změny.

Komise může, považuje-li to za nezbytné, provést takové přezkoumání a předložit Radě návrhy na jakékoliv potřebné změny před uplynutím sedmiletého období.

Článek 41 Prováděcí opatření

Komise v souladu s postupem uvedeným v čl. 42 odst. 2 přijme tato prováděcí opatření:

a) schválení financování akcí, je-li odhadovaná částka příspěvku Společenství v rámci tohoto programu 0,6 milionu EUR nebo vyšší,

b) vypracování referenčních požadavků pro sledování a hodnocení programu podle článku 38,

c) změny kapitoly II oddílů 3 a 4,

d) změny závěrky uvedené v článku 25,

e) sestavení vyhrazených nabídkových řízení,

f) jakoukoliv otázku týkající se programu.

Článek 42 Výbor

1. Komisi je nápomocen Výbor pro uhlí a ocel, dále jen „výbor“.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se analogicky články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 uvedeného rozhodnutí je dva měsíce.

3. Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 43 Zrušení a přechodná opatření

[V případě přijetí před 15. červnem 2008:]

[„Rozhodnutí 2003/78/ES se zrušuje. Rozhodnutí 2003/78/ES se však nadále použije do dne 31. prosince 2008 na financování akcí, které vyplývají z návrhů předložených do dne 15. září 2007.“]

[V případě přijetí po dni 15. června 2008:]

[„Rozhodnutí 2003/78/ES se zrušuje. Rozhodnutí 2003/78/ES se však nadále použije do dne 31. prosince 2009 na financování akcí, které vyplývají z návrhů předložených do dne 15. září 2008.]

Článek 44

Použitelnost

[„Toto rozhodnutí se použije ode dne 16. září 2007.“]

[nebo]

[„Toto rozhodnutí se použije ode dne 16. září 2008.“]

Článek 45 Určení

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne […].

Za Radu

předseda/předsedkyně

[…]

PŘÍLOHA

Složení poradní skupiny pro uhlí uvedené v článku 23:

[pic]

Členové musí mít širokou odbornou průpravu a individuální odborné zkušenosti v jedné nebo více z těchto oblastí: těžba a využití uhlí, otázky životního prostředí a sociální otázky, včetně aspektů bezpečnosti.

Složení poradní skupiny pro ocel uvedené v článku 23:

[pic]

Členové musí mít širokou odbornou průpravu a individuální odborné zkušenosti v jedné nebo více z těchto oblastí: výroba železa; výroba oceli, plynulé lití, válcování za studena nebo za tepla; opracování nebo povrchové úpravy oceli, vývoj jakostních tříd nebo výrobků z oceli; aplikace a vlastnosti oceli; otázky životního prostředí a sociální otázky, včetně aspektů bezpečnosti.

[1] Úř. věst. L 29, 5.2.2003, s. 28.

[2] Úř. věst. L 79, 22.3.2002, s. 60.

[3] Úř. věst. L 391, 30.12.2006, s. 7.

[4] Úř. věst. L 154, 27.6.2000, s. 34.

[5] Úř. věst. L 29, 5.2.2003, s. 22

[6] Úř. věst. C […], […], s. […].

[7] Úř. věst. C […], […], s. […].

[8] Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 1.

[9] Úř. věst. L 29, 5.2.2003, s. 28.

[10] Úř. věst. L 79, 22.3.2002, s. 42.

[11] Úř. věst. L 154, 27.6.2000, s. 34.

[12] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).

[13] Úř. věst. L 391, 30.12.2006, s. 6.