This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52007PC0318
Proposal for a Council Decision authorising France to apply a reduced rate of excise duty on "traditional" rum produced in its overseas departments and repealing Council Decision 2002/166/EC of 18 February 2002
Návrh rozhodnutí Rady kterým se Francie opravňuje, aby uplatňovala sníženou sazbu spotřební daně na „tradiční“ rum vyrobený v zámořských departementech, a kterým se zrušuje rozhodnutí Rady 2002/166/ES ze dne 18. února 2002
Návrh rozhodnutí Rady kterým se Francie opravňuje, aby uplatňovala sníženou sazbu spotřební daně na „tradiční“ rum vyrobený v zámořských departementech, a kterým se zrušuje rozhodnutí Rady 2002/166/ES ze dne 18. února 2002
/* KOM/2007/0318 konecném znení - CNS 2007/0131 */
Návrh rozhodnutí Rady kterým se Francie opravňuje, aby uplatňovala sníženou sazbu spotřební daně na „tradiční“ rum vyrobený v zámořských departementech, a kterým se zrušuje rozhodnutí Rady 2002/166/ES ze dne 18. února 2002 /* KOM/2007/0318 konecném znení - CNS 2007/0131 */
[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ | V Bruselu dne 27.6.2007 KOM(2007) 318 v konečném znění 2007/0131 (CNS) Návrh ROZHODNUTÍ RADY kterým se Francie opravňuje, aby uplatňovala sníženou sazbu spotřební daně na „tradiční“ rum vyrobený v zámořských departementech, a kterým se zrušuje rozhodnutí Rady 2002/166/ES ze dne 18. února 2002 (předložený Komisí) DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1) SOUVISLOSTI NÁVRHU - Odůvodnění a cíle návrhu Zachování odvětví cukrové třtiny–cukru–rumu v zámořských departementech je nezbytné pro zajištění jejich hospodářské a sociální rovnováhy. Ve třech nejvíce dotčených departementech, tedy na Réunionu, Guadeloupu a Martiniku, toto odvětví totiž ročně dosahuje obratu ve výši zhruba 250 milionů EUR a zajišťuje zhruba 40 000 pracovních míst, z nichž 22 000 představuje přímá pracovní místa. Pěstování cukrové třtiny je zdaleka nejvýznamnějším příkladem integrované činnosti zámořských departementů, která umožňuje nejen přímé využití produkce odvětví prostřednictvím rumu a cukru, ale také nepřímé využití prostřednictvím druhotných produktů, jako je melasa nebo sláma, jež se používají jako zdroj energie, krmení pro dobytek či přírodní hnojiva. Kromě toho je třeba zdůraznit pozitivní dopad, který má v zámořských departementech pěstování cukrové třtiny na životní prostředí, a to díky protierozivním vlastnostem této plodiny, což je vzhledem ke svažité krajině a silným dešťům velikou výhodou. Kořenový systém cukrové třtiny, která má relativně nízké nároky, co se týče hnojení, kromě toho přispívá k zachování dobré kvality vod. Použití pesticidů je navíc u této plodiny omezené. Bagasa, která je vedlejším produktem průmyslového procesu, konečně podle francouzských orgánů významně přispívá k výrobě elektrické energie, což umožňuje vyhnout se vypouštění CO2, jenž pochází z výroby energie z fosilních zdrojů, do vzduchu. V tomto ohledu přispívá k závazkům, které byly přijaty na mezinárodní úrovni pro oblast ochrany životního prostředí v Kjótském protokolu. Společně s pěstováním banánů představuje toto odvětví jedinou významnou vývozní činnost v regionech, jejichž míra vývozů nepřekračuje 7 %. Cílem návrhu je oprávnit Francii k tomu, aby mohla uplatňovat sníženou sazbu spotřební daně na „tradiční“ rum vyrobený v zámořských departementech do výše kvóty 108 000 hl čistého alkoholu, a to v období ode dne 1. ledna 2007 do dne 31. prosince 2012. Návrh rozšiřuje stávající daňovou úpravu použitelnou na tradiční rum, a to jak co se týče objemu, tak i trvání, protože od roku 2001 se situace zhoršila. Vzhledem k rozsahu místního trhu mohou lihovary zámořských departementů pokračovat ve svých činnostech, pouze pokud mají dostatečný přístup na trh metropolitního území Francie, který představuje hlavní odbytiště jejich výroby rumu (více než 50 % z celkového množství). Menší konkurenceschopnost tradičního rumu na trhu Společenství je způsobena především vysokými prodejními cenami, samotné výrobní ceny vyrobených rumů jsou totiž i v zámořských departementech vysoké. Obzvláště vývoj platů byl v zámořských departementech od roku 2001 nepříznivý, neboť minimální mzda (Smic) na hodinu se mezi lety 2001 a 2006 zvýšila o 24 %. Kromě toho zámořské departementy od roku 2001 vyvinuly velké investiční úsilí, které přesáhlo 45,5 milionu EUR. Tyto departementy zejména podléhají emisním a bezpečnostním normám Společenství, což vyžaduje značné neproduktivní investice [1].Zatímco celkové investice se mezi lety 2001 a 2004 znásobily 2,6krát, část investic požadovaných na ochranu životního prostředí představuje 21,3 milionů EUR, což je 47 % z celkové výše. Tyto investice jsou samozřejmě zčásti podporovány strukturálními fondy[2], které se podílejí na počátečním investičním úsilí lihovarů. Je však nutné poznamenat, že tato podpora neodpovídá 100 % požadovaných investic a že navíc nepokrývá zvýšení provozních nákladů, které je způsobeno nutností dodržovat uvedené normy. Je třeba zdůraznit, že zvýšení nákladů nepřispívá k zlepšení produktivity, ale projeví se zvýšením jednotkové výrobní ceny za litr vyrobeného rumu: náklady na údržbu a provoz těchto zařízení zatíží podle jednotlivých lihovarů výrobní cenu rumu zhruba o 10 až 15 %. Po lihovarech je tedy každoročně požadováno značné finanční úsilí. Souhrn těchto nákladů přivádí podniky zámořských departementů do finančních situací, které jsou často složité, právní rámec je navíc neustále zpřísňován. Pro lihovary je jediným řešením umořit tyto náklady pomocí většího objemu produkce tím, že se zámořským departementům umožní dostatečný přístup na trh metropolitního území, protože celkový objem dodaný na trh Společenství se mezi lety 2002 (176 791 hl čistého alkoholu) a 2005 (155 559 hl čistého alkoholu) snížil o 12 %. Je tedy důležité umožnit zámořským departementům, aby si zachovaly své postavení na trhu metropolitního území, a to prostřednictvím zvýšení kvóty, jíž v současnosti podléhají. Zatímco množství rumu, který byl uvolněn ke spotřebě, vzrostlo ve Francii mezi lety 2000 a 2005 o 20 %, u rumu ze zámořských departementů bylo zaznamenáno zvýšení o 16 %, což znamená relativní pokles na trhu vzhledem k tomu, že se zároveň zvýšily výrobní náklady. Od roku 2005 je využívána celková výše kvóty. Snížení daně umožní částečně kompenzovat vysokou výrobní cenu a relativně vysoký obsah alkoholu rumu zámořských departementů a umožní mu tak, aby si zachoval své postavení na trhu v rámci velkoobchodních vztahů. Z těchto důvodů se navrhuje zvýšení stávající kvóty o 18 000 hl čistého alkoholu, aby se dosáhlo celkové výše 108 000 hl čistého alkoholu, což odpovídá extrapolaci na základě šestiletého období vývoje spotřeby zaznamenané v posledních letech na metropolitním území Francie. S ohledem na potřebu vytvořit pro hospodářské subjekty odvětví cukrové třtiny–cukru–rumu prostředí právní jistoty a s ohledem na dobu amortizace vybavení a budov a s obavou o soulad s ostatními právními předpisy Společenství je třeba, aby byla tato výjimka zachována až do konce roku 2012. - Obecné souvislosti Rozhodnutí Rady ze dne 30. října 1995 oprávnilo Francii, aby v zámořských departementech použila na tradiční rum vyrobený na jejich území nižší sazby spotřební daně, než je plná sazba používaná na líh. Platnost tohoto opatření měla skončit ke dni 31. prosince 2002. Byla však prodlužena rozhodnutím Rady ze dne 18. února 2002 a výše kvóty byla stanovena na 90 000 hl čistého alkoholu. Toto rozhodnutí stanovilo, že nejpozději 30. června 2006 předloží Francie Komisi zprávu, která jí umožní ohodnotit, zda důvody, které opodstatnily udělení snížené sazby, stále přetrvávají. Dne 27. prosince 2005 předložila Francie střednědobou bilanci a požádala o dodatečnou kvótu na tradiční rum. Žádost francouzských orgánů byla přezkoumána s ohledem na požadavky čl. 299 odst. 2 Smlouvy ES. - Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu Na základě čl. 299 odst. 2 Smlouvy ES se ustanovení této smlouvy vztahují na francouzské zámořské departementy, Azory, Madeiru a Kanárské ostrovy. Avšak s ohledem na strukturální sociální a hospodářskou situaci francouzských zámořských departementů, Azor, Madeiry a Kanárských ostrovů, která je prohlubována jejich odlehlostí, ostrovní povahou, malou rozlohou, složitým povrchem a podnebím a hospodářskou závislostí na malém množství produktů, přičemž neměnnost a spolupůsobení těchto faktorů vážným způsobem ohrožuje jejich rozvoj, přijímá Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem kvalifikovanou většinou konkrétní opatření zaměřená zejména na vytvoření podmínek pro uplatnění Smlouvy ES v těchto regionech, včetně společných politik. Rozhodnutí Rady 2002/166/ES ze dne 18. února 2002, které bylo přijato na základě čl. 299 odst. 2 Smlouvy ES, opravňuje Francii, aby uplatňovala sníženou sazbu spotřební daně na tradiční rum vyrobený ve francouzských zámořských departementech. Tato snížená sazba je omezena roční kvótou 90 000 hl čistého alkoholu. Vzhledem k daňové sazbě uplatňované na obdobné výrobky, které nepocházejí z francouzských zámořských departementů, může být snížená sazba nižší než minimální sazba spotřební daně z alkoholu stanovená směrnicí 92/84/EHS, nesmí však poklesnout o více než 50 % pod základní vnitrostátní sazbu daně z alkoholu. Rozhodnutí Rady je použitelné do 31. prosince 2009, přičemž musí být nejpozději do června 2006 předložena střednědobá bilance. Cílem tohoto návrhu je nahradit uvedené rozhodnutí. - Soulad s ostatními politikami a cíli Unie Zvláštní opatření, která stanoví čl. 299 odst. 2 Smlouvy ES, musejí brát ohled na zvláštní charakter a omezení nejvzdálenějších regionů, aniž by narušila integritu a soudržnost právního řádu Společenství, která zahrnuje také vnitřní trh a společné politiky. Tento požadavek byl zohledněn zvláště pozorným přezkumem žádosti, kterou předložily francouzské orgány. Zatímco se tedy původní žádost francouzských orgánů týkala zvýšení kvóty o 30 000 hl čistého alkoholu, Komise se domnívá, že podle čl. 299 odst. 2 Smlouvy ES je odůvodněno pouze množství 18 000 hl čistého alkoholu, protože toto množství odpovídá extrapolaci na šestileté období vývoje tradičních obchodních toků zaznamenaných v posledních letech na metropolitním území Francie. Služby Komise při rozboru návrhu rovněž ocenily pozitivní vliv ostatních stávajících opatření na odvětví cukrové třtiny–cukru–rumu (revize společné organizace trhu v odvětví cukru z února 2006 částečně přispívá k udržitelnosti odvětví cukrové třtiny–cukru–rumu v budoucnosti), a to zejména podpory stanovené v rámci nařízení Rady (ES) č. 247/2006 ze dne 30. ledna 2006, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie, jakož i soulad uvedených textů s tímto návrhem. Výrobcům rumu z cukru a rumu vyráběného z melasy umožňují podpory, které přinesla společná organizace trhu v odvětví cukru, udržet nákupní cenu suroviny i navzdory poklesu ceny cukru, ale neznamenají snížení jejich výrobních nákladů. 2) KONZULTACE ZÚčASTNěNÝCH STRAN A POSOUZENÍ DOPADů - Konzultace zúčastněných stran Žádost francouzských orgánů byla předložena na základě žádostí dotčených hospodářských odvětví. - Sběr a využití výsledků odborných konzultací Nebylo třeba využít externích odborných konzultací. - Posouzení dopadů Rumy vyrobené v zámořských departementech představují v současnosti zhruba 20 % rumů, které se obchodují na trhu Společenství. Stávající kvóta představuje méně než 8,68 % trhu Společenství a její navrhované zvýšení se vztahuje pouze na 1,5 % tohoto trhu, a to na období šesti let. Dané zvýšení znamená množství 18 000 hl čistého alkoholu, což odpovídá extrapolaci na šestileté období vývoje tradičních obchodních toků zaznamenaných mezi lety 1999 a 2005 na metropolitním území Francie. Vývoj uvolnění ke spotřebě Uvolnění ke spotřebě „snížené sazby spotřební daně“ | Množství přesahující výši kvóty | Třetí země | Celkem | 2005 | 90 000 | 35 500 | 5500 | 131 000 | 2004 | 87 900 | 30 800 | 2003 | 86 400 | 26 200 | 2002 | 86 900 | 37 000 | 2001 | 86 200 | 26 500 | 2000 | 78 300 | 30 000 | 1000 | 109 300 | Odchylka 2000/2005 | 20 %, | Návrh | 18 000 hl čistého alkoholu | Opatření přispívá k regionálnímu rozvoji. Preferenční daňový režim je prospěšný pro různé subjekty odvětví cukrové třtiny–cukru–rumu: – použije-li se na uvolnění ke spotřebě, umožní spotřebiteli z metropolitního území, aby měl přístup k tradičnímu rumu ze zámořských departementů za přijatelnou cenu; – umožní zajistit odbytiště a lepší využití produkce lihovarů; – v důsledku toho zajistí, aby bylo zachováno pěstování cukrové třtiny, aby se udržela pracovní místa s tímto spojená, a přispěje k územnímu plánování zámořských regionů. Francouzské orgány se domnívají, že zánik daňového zvýhodnění by způsobil ztrátu 50 % obchodních odbytišť (především na metropolitním území Francie) a 75 % lihovarů by tak muselo být uzavřeno. Další účinky by se promítly do rentability celého odvětví, pěstitelů a cukrovarů. Kromě toho, že uvedený režim přispívá k udržení zhruba 22 000 přímých pracovních míst, které souvisí s výrobou rumu, přispívá také k nepřímému využití produkce výrobků, jako je melasa nebo sláma, které se také získávají při zpracování cukrové třtiny a jsou používány jako zdroj energie, krmení pro dobytek nebo přírodní hnojiva. Preferenční daňový režim naopak umožnil zachování 11 lihovarů na Guadeloupu, 9 na Martiniku, 3 na Réunionu a jednoho lihovaru v Guayaně. V období let 2002–2005 ukončil veškerou svou činnost pouze jeden lihovar. Je třeba zdůraznit, že v období let 2000–2005 se dovozy rumů jiného původu na metropolitní území Francie zvýšily o více než 500 %. Zvláštní daňový režim tedy nezabraňuje tomu, aby na francouzský trh stále více pronikaly konkurenční rumy. Navíc je respektována celistvost vnitřního trhu: zvláštní daňový režim udělený zámořským departementům od roku 1995 neměl vliv na vývoj tržních podílů rumů jiných původů jak na vnitřním trhu (ve srovnání s rokem 1995 tržní podíly zámořských departementů na vnitřním trhu Evropské unie (kromě Francie) klesly o více než 50 %, zatímco tržní podíly dovozů ze států AKT a ze třetích zemí vzrostly o více než 20 %, a v roce 2005 tak představovaly zhruba 80 % obchodovaného objemu rumů), tak na francouzském trhu. V důsledku toho není navrhované zvýšení kvóty na snížené sazby spotřební daně na metropolitním území Francie takové povahy, že by mohlo narušit fungování vnitřního trhu nebo společnou daňovou politiku. 3) PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU - Shrnutí navrhovaných opatření Návrh opravňuje Francii, aby ode dne 1. ledna 2007 do dne 31. prosince 2012 uplatňovala sníženou sazbu spotřební daně na tradiční rum vyrobený v zámořských departementech do výše kvóty 108 000 hl čistého alkoholu. - Právní základ Článek 299 odst. 2 Smlouvy. - Zásada subsidiarity Návrh se týká oblasti, která spadá do výlučné pravomoci Společenství. Zásada subsidiarity se proto neuplatní. - Zásada proporcionality Návrh je v souladu se zásadou proporcionality. Tento návrh nepřesahuje rámec toho, co je nutné, aby mohli výrobci tradičního rumu čelit vysokým nákladům, které podstupují. Francouzské orgány rovněž poznamenávají, že snížená sazba spotřební daně na tradiční rum ze zámořských departementů nepodnítila velké mezinárodní výrobní značky k tomu, aby se usazovaly v zámořských departementech, zakládaly zde vlastní výrobu a měly tak prospěch z daňového zvýhodnění odvětví. Poslední mezinárodní společnost navíc opustila Martinik v roce 2004 a je nadále subjektem odvětví v zemích AKT. Soubor těchto údajů ukazuje proporcionalitu režimu podpory vůči zamýšlenému cíli, tedy zlepšení konkurenceschopnosti odvětví cukrové třtiny–cukru–rumu, a ukazuje, že toto opatření neovlivnilo vývoj tržních podílů, které na vnitřním trhu zaujímají rumy jiných původů. - Volba nástrojů Článek 299 odst. 2 Smlouvy stanoví, že zvláštní opatření ve prospěch nejvzdálenějších regionů jsou přijata prostřednictvím rozhodnutí Rady. 4) ROZPOčTOVÉ DůSLEDKY Návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet Společenství. 2007/0131 (CNS) Návrh ROZHODNUTÍ RADY kterým se Francie opravňuje, aby uplatňovala sníženou sazbu spotřební daně na „tradiční“ rum vyrobený v zámořských departementech, a kterým se zrušuje rozhodnutí Rady 2002/166/ES ze dne 18. února 2002 RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 299 odst. 2, s ohledem na návrh Komise[3], s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu[4], vzhledem k těmto důvodům: (1) Na základě čl. 299 odst. 2 Smlouvy ES se ustanovení této smlouvy vztahují na francouzské zámořské departementy, Azory, Madeiru a Kanárské ostrovy. Avšak s ohledem na strukturální sociální a hospodářskou situaci francouzských zámořských departementů, Azor, Madeiry a Kanárských ostrovů, která je prohlubována jejich odlehlostí, ostrovní povahou, malou rozlohou, složitým povrchem a podnebím a hospodářskou závislostí na malém množství produktů, přičemž neměnnost a spolupůsobení těchto faktorů vážným způsobem ohrožuje jejich rozvoj, přijímá Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem kvalifikovanou většinou konkrétní opatření zaměřená zejména na vytvoření podmínek pro uplatnění Smlouvy ES v těchto regionech, včetně společných politik. Rada rozhoduje o těchto opatřeních s ohledem na daňovou politiku. Rada přijme tato opatření s ohledem na zvláštní charakter a omezení nejvzdálenějších regionů, aniž by narušila integritu a soudržnost právního řádu Společenství, která také zahrnuje vnitřní trh a společné politiky. (2) Na základě tohoto ustanovení Smlouvy ES přijala Rada, co se týče francouzských zámořských departementů, rozhodnutí Rady 2002/166/ES ze dne 18. února 2002, kterým se Francie opravňuje, aby uplatňovala sníženou sazbu spotřební daně na tradiční rum vyrobený ve francouzských zámořských departementech. Vzhledem k daňové sazbě uplatňované na obdobné výrobky, které nepocházejí z francouzských zámořských departementů, může být snížená sazba nižší než minimální sazba spotřební daně z alkoholu stanovená směrnicí 92/84/EHS, nesmí však poklesnout o více než 50 % pod základní vnitrostátní sazbu daně z alkoholu. Rozhodnutí Rady je použitelné do 31. prosince 2009, přičemž musí být nejpozději do června 2006 předložena střednědobá bilance. (3) Dne 27. prosince 2005 předložily francouzské orgány střednědobou bilanci, ve které uvedly, že zachování daňové úpravy uplatňované na tradiční rum, s nímž se obchoduje na trhu metropolitního území, je nezbytné. Kromě toho vzhledem k vývoji trhu Společenství s rumem, který se vyvíjí především ve prospěch výrobků ze třetích zemí, a vzhledem k hospodářskému a sociálnímu významu odvětví a strukturální povaze výrobních podmínek, které oslabují produktivitu odvětví v zámořských departementech a ztěžují udržení jeho výroby na trhu Společenství, požádala Francie, aby byla tato daňová úprava použitelná na tradiční rum, s nímž se obchoduje na trhu metropolitního území, rozšířena, co se týče objemu i trvání. (4) Zachování odvětví cukrové třtiny–cukru–rumu v zámořských departementech je nezbytné pro zajištění jejich hospodářské a sociální rovnováhy. Ve třech nejvíce dotčených departementech, tedy na Réunionu, Guadeloupu a Martiniku, totiž toto odvětví ročně dosahuje obratu ve výši zhruba 250 milionů EUR a zajišťuje zhruba 40 000 pracovních míst, z nichž 22 000 představuje přímá pracovní místa. Kromě toho je třeba zdůraznit pozitivní dopad, který má pěstování cukrové třtiny na životní prostředí v zámořských departementech. Společně s pěstováním banánů představuje toto odvětví jedinou významnou vývozní činnost v regionech, jejichž míra vývozů nepřekračuje 7 %. Aby nebyl ohrožen vývoj francouzských zámořských departementů, je tedy nezbytné, aby Francie zachovala odchylně od článku 90 Smlouvy sníženou sazbu spotřební daně na tradiční rum vyrobený v těchto departementech. (5) Revize společné organizace trhu v odvětví cukru z února 2006 částečně přispívá k udržitelnosti odvětví cukrové třtiny–cukru–rumu v budoucnosti. Bylo tedy stanoveno, že se uplatní opatření na podporu odvětví v rámci systémů POSEI (nařízení Rady (ES) č. 247/2006 ze dne 30. ledna 2006, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie), jak v rámci podpor Společenství, tak v rámci vnitrostátních podpor, a to ve prospěch zlepšení konkurenceschopnosti odvětví cukrové třtiny–cukru–rumu zámořských departementů. Tato opatření však stále ještě neumožní kompenzovat postupné odstraňování celních bariér a neumožní zachovat tržní podíly zámořských departementů v oblasti rumu. (6) Vzhledem k malému rozsahu místního trhu mohou lihovary zámořských departementů pokračovat ve svých činnostech, pouze pokud mají dostatečný přístup na trh metropolitního území Francie, který představuje hlavní odbytiště jejich výroby rumu (více než 50 % z celkového množství). (7) To, že není tradiční run na trhu Společenství konkurenceschopný, což je způsobeno především vysokými prodejními cenami, je výsledkem situace výrobních cen, která se od roku 2001 ještě více zhoršila. Jak výrobní náklady, tak i náklady na pracovní sílu od té doby v zámořských departementech velice vzrostly. Rumy ze zámořských departementů musejí navíc dodržovat právní normy Společenství, což vyžaduje vysoké neproduktivní investice. Investice provedené v zámořských departementech od roku 2001 překročily 45,5 milionů EUR, přičemž samotné investice na ochranu životního prostředí představovaly 47 % ze všech těchto investic. Ačkoli je část těchto investic podporována prostřednictvím strukturálních fondů, podpora se již netýká vyplývajících provozních nákladů, které zatíží výrobní cenu rumu podle jednotlivých lihovarů zhruba o 10 až 15 %. (8) Souhrn těchto nákladů, které se od roku 2001 velmi zvýšily, přivádí podniky v zámořských departementech do složité finanční situace. Jediným řešením, jak zajistit udržitelnost odvětví v budoucnosti, je umořit tyto náklady pomocí většího objemu produkce. (9) Od roku 2002 se celkový objem dodaný na trh Společenství se snížil o 12 %, což znamená, že klesl z 176 791 hl čistého alkoholu na 155 559 hl čistého alkoholu. Odvětví rumu mohlo tedy být v zámořských departementech udrženo pouze díky metropolitnímu trhu, na němž je rum ze zámořských departementů předmětem zvláštního daňového režimu a který umožňuje, aby byla jeho vysoká výrobní cena částečně kompenzována. Vzhledem k tomu, že by se měla podpořit konkurenceschopnost tradičního rumu ze zámořských departementů na trhu francouzského metropolitního území za účelem zachování činnosti odvětví cukrové třtiny–cukru–rumu těchto departementů, je třeba přehodnotit množství tradičního rumu ze zámořských departementů, jež může využívat snížené sazby spotřební daně, jakmile je uvolněno ke spotřebě na tomto trhu. (10) Daňové zvýhodnění, které povoluje toto rozhodnutí, nepřekračuje rámec toho, co je nutné, aby mohli výrobci tradičního rumu čelit vysokým nákladům, které podstupují. (11) Aby se zajistilo, že toto rozhodnutí nenaruší celistvost vnitřního trhu, nesmí množství rumu ze zámořských departementů, jež může využívat tohoto opatření, převyšovat obchodní toky zaznamenané v posledních letech podle původu zásobování trhu, jak tomu bylo dříve. (12) S ohledem na potřebu vytvořit pro hospodářské subjekty odvětví cukrové třtiny–cukru–rumu prostředí právní jistoty a s ohledem na dobu amortizace vybavení a budov a s obavou o soulad s ostatními právními předpisy Společenství je třeba, aby byla tato výjimka zachována až do konce roku 2012. (13) Tuto lhůtu je však třeba podmínit sestavením zprávy v polovině období, která Komisi umožní ohodnotit, zda důvody, které opodstatňují udělení daňové výjimky, stále přetrvávají a v případě potřeby jí umožní přešetřit, zda není nezbytné přehodnotit dotčenou lhůtu a množství s ohledem za vývoj trhu Společenství v odvětví rumu. (14) Je třeba, aby bylo nahrazeno rozhodnutí Rady 2002/166/ES. (15) Toto rozhodnutí nemá vliv na případné použití článků 87 a 88 Smlouvy, PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ : Článek 1 Odchylně od článku 90 Smlouvy se Francie opravňuje, aby na svém metropolitním území uplatňovala sazbu spotřební daně na „tradiční“ rum vyrobený v jejích zámořských departementech, která bude nižší než plná sazba uplatňovaná na alkohol, již stanovuje směrnice Rady 92/84/EHS ze dne 19. října 1992 o sbližování sazeb spotřební daně z alkoholu a alkoholických nápojů. Článek 2 Odchylka uvedená v článku 1 je omezena na rum, jak je vymezen v čl. 1 odst. 4 písm. a) nařízení Rady (EHS) č. 1576/89 ze dne 29. května 1989, kterým se stanoví obecná pravidla pro definici, označování a obchodní úpravu lihovin, vyrobený v zámořských departementech z cukrové třtiny, která byla sklizena na místě výroby, jehož obsah jiných těkavých složek než ethanolu a methanolu je roven nebo přesahuje 225 gramů na hektolitr čistého alkoholu a jehož skutečný obsah alkoholu činí nejméně 40 % objemových. Článek 3 1. Snížená sazba spotřební daně, která se použije na výrobky uvedené v článku 2, je omezena roční kvótou ve výši 108 000 hl čistého alkoholu. 2. Snížená sazba může být nižší než minimální sazba spotřební daně z alkoholu stanovená směrnicí 92/84/EHS, nesmí však poklesnout o více než 50 % pod základní vnitrostátní sazbu daně z alkoholu. Článek 4 Nejpozději dne 30. června 2006 předloží Francie Komisi zprávu, která jí umožní ohodnotit, zda důvody, které opodstatnily udělení snížené sazby, stále přetrvávají, a v případě potřeby jí umožní přizpůsobit kvótu s ohledem za vývoj trhu. Článek 5 Toto rozhodnutí se použije ode dne 1. ledna 2007 a jeho použitelnost skončí dnem 31. prosince 2012. Článek 6 1. Rozhodnutí 2002/166/ES ze dne 18. února 2002 se zrušuje. 2. Odkazy na zrušené rozhodnutí se považují za odkazy na toto rozhodnutí. Článek 7 Toto rozhodnutí je určeno Francouzské republice. V Bruselu dne Za Radu předseda [1] Například výrobní náklady nápoje cachaça jsou pro zámořské departementy stejně vysoké jako samotné náklady na dodržení norem, které se týkají životního prostředí. [2] Je třeba poznamenat, že podpory na modernizaci spolufinanované ze zdrojů Evropské unie nemohou hradit opatření, jejichž účelem je zvyšování kapacity. [3] Úř. věst. C , , s. . [4] Úř. věst. C , , s. .