52007PC0311

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 11.6.2007

KOM(2007)311 v konečném znění

2007/0108(CNS)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY

o zavedení, provozu a řízení komunikační infrastruktury pro prostředí Schengenského informačního systému (SIS)

(předložená Komisí) {COM(2007)306 final}{SEC(2007)809}{SEC(2007)810}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

SOUVISLOSTI NÁVRHU |

110 | Odůvodnění a cíle návrhu Cílem tohoto návrhu a návrhu rozhodnutí Rady týkajícího se stejné problematiky je zřídit právní rámec pro zavedení, provoz a řízení zvláštní komunikační infrastruktury, která poskytne síťové a bezpečnostní služby pro výměnu údajů prostřednictvím Schengenského informačního systému (SIS) a výměnu informací souvisejících s údaji SIS mezi útvary SIRENE. Komise předkládá tento návrh s cílem zabezpečit návaznost výše uvedených služeb, které v současnosti poskytuje komunikační infrastruktura pro Schengenské prostředí (SISNET) a které mají klíčový význam pro udržování prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích. Tento návrh o zřízení nové komunikační infrastruktury by však měl být proveden pouze v případě, že veřejná zakázka vypsaná náměstkem generálního tajemníka Rady jménem členských států na novou smlouvu o síti SISNET byla neúspěšná. Komise se domnívá, že Rada, která zodpovídá za řízení systému SIS, by měla v zásadě i nadále zodpovídat za všechny jeho prvky, včetně komunikační infrastruktury. Komise navrhuje, aby tato nová komunikační infrastruktura byla zřízena za použití horizontálních opatření stanovených v programu IDABC (rozhodnutí 2004/387/ES), zejména za použití zabezpečené transevropské komunikační platformy s-TESTA. Platforma s-TESTA se v současnosti používá rovněž pro vývoj komunikační infrastruktury pro systém SIS druhé generace (SIS II). Pokud jde o systém SIS II, je Komise i nadále odhodlána pracovat na jeho vývoji a zprovoznit ho co nejdříve s ohledem na skutečnost, že tato otázka zůstává pro Radu prvořadým úkolem. Společný cíl zavést nový systém SIS, který bude mít nové a lepší funkce a vyšší výkonnostní standardy a který poskytne vyšší úroveň bezpečnosti a zároveň zajistí ochranu osobních údajů v evropském prostoru svobody, bezpečnosti a práva, zůstává i nadále prvořadým úkolem. Z tohoto důvodu je trvání navrhované komunikační infrastruktury časově omezeno v závislosti na zahájení provozu systému SIS II. |

120 | Obecné souvislosti V prosinci 2001 pověřila Rada Komisi, aby vypracovala systém SIS II. Jedním z cílů systému SIS II bylo umožnit členským státům, které přistoupily k Evropské unii v roce 2004, splnit jednu z klíčových podmínek požadovaných pro zrušení kontrol na vnitřních hranicích. Vývoj systému SIS II se však zpozdil a v prosinci 2006 prodloužila Rada pověření Komise pro vývoj systému až do konce roku 2008. Aby mohl být politický cíl zrušit kontroly na vnitřních hranicích s členskými státy, které vstoupily do Evropské unie v roce 2004, splněn ještě v roce 2007, rozhodla Rada v prosinci 2006 provést projekt navržený Portugalskem a napojit tyto členské státy na stávající verzi systému SIS, tedy na systém SIS I+. V důsledku tohoto projektu bylo provádění systému SIS II ještě více oddáleno a nyní se plánuje, že systém bude zprovozněn v polovině prosince 2008. Platnost dohody o síti SISNET (smlouva podepsaná za účelem poskytování síťových a souvisejících bezpečnostních služeb pro systém SIS 1+) skončí v listopadu 2008. V případě, že systém SIS II nebude do té doby zprovozněn pro všechny členské státy zapojené do systému SIS 1+, je nutné, aby bylo překlenuto období mezi listopadem 2008 a počátkem provozu systému SIS II. Poté, co Rada ve složení pro spravedlnost a vnitřní věci dne 15. února 2007 schválila dohodu o opatřeních týkajících se budoucí komunikační infrastruktury pro systém SIS 1+ a zároveň vyhlásila veřejnou zakázku vypsanou náměstkem generálního tajemníka Rady na uzavření nové smlouvy o síti SISNET, navrhuje Komise zřídit zvláštní komunikační infrastrukturu, která bude financována z rozpočtu EU. Je třeba připomenout, že SISNET není financován z rozpočtu EU a smlouva o poskytování požadovaných komunikačních služeb je řízena náměstkem generálního tajemníka Rady jménem členských států. Zřízení nové komunikační infrastruktury řízené Komisí představuje pro stávající systém SIS s jeho mezivládními strukturami řízení důležitou změnu. V této souvislosti musí tento návrh jasně stanovit rozdělení úloh a odpovědnosti ze strany Komise, Rady a členských států. V každém případě musí zůstat rozšířený systém SIS 1+ a tato nová komunikační infrastruktura dočasným řešením, protože hlavním cílem je uvedení systému SIS II do provozu. Rada a Parlament dosáhly dohody o právním rámci systému SIS II, která umožní využívání pokročilého technologického přístupu a lepších funkcí, jež nový systém nabízí. Z toho pro jednotlivce vyplynou normy vyšší ochrany a – pokud jde o řízení systému –posílená odpovědnost. Tato nová komunikační infrastruktura nenahradí SISNET úplně, protože SISNET rovněž poskytuje komunikační služby pro VISION, podpůrnou síť pro vízové konzultační postupy mezi ústředními orgány členských států v souladu s čl. 17 odst. 2 Schengenské úmluvy. Komise však nezařadila VISION do oblasti působnosti tohoto návrhu, protože Rada si vyhradila prováděcí pravomoci v oblasti vízové politiky. Technické funkce konzultačního mechanismu sítě VISION budou nahrazeny vízovým informačním systémem (VIS), až budou všechny členské státy, které používají síť VISION, moci používat pro tento účel VIS. |

130 | Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu - Úmluva k provedení Schengenské dohody (články 92 - 119) - nařízení Rady (ES) č. 871/2004 ze dne 29. dubna 2004 o zavedení některých nových funkcí v Schengenském informačním systému, včetně boje proti terorismu - rozhodnutí Rady 2005/211/SVV ze dne 24. února 2005 o zavedení některých nových funkcí v Schengenském informačním systému, včetně boje proti terorismu - nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1160/2005 ze dne 6. července 2005, kterým se mění Úmluva k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích, pokud jde o přístup služeb členských států příslušných pro vydávání osvědčení o registraci vozidel do Schengenského informačního systému Úmluva a tři výše uvedené právní akty tvoří stávající právní rámec systému SIS, který bude nahrazen budoucím systémem SIS II. Právní rámec systému SIS II tvoří: - nařízení Rady (ES) č. 2424/2001 ze dne 6. prosince 2001 o vývoji Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II) - rozhodnutí Rady 2001/886/SVV ze dne 6. prosince 2001 o vývoji Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II) - nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1987/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II) - předloha Rozhodnutí Rady 2007/…/SVV ze dne …[1] o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II) - nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1986/2006 ze dne 20. prosince 2006 o přístupu subjektů odpovědných za vydávání osvědčení o registraci vozidel v členských státech k Schengenskému informačnímu systému druhé generace (SIS II) |

140 | Soulad s ostatními politikami a cíli Unie Tento návrh je nutný pro udržování systému SIS v provozu. Systém SIS je nedílnou součástí kompenzačních opatření potřebných pro zajištění volného pohybu osob a na základě využití infrastrukturních služeb, které jsou součástí horizontálních opatření stanovených v programu IDABC, je systém rovněž v souladu s cíli tohoto programu. K cílům programu IDABC patří vytyčení, podpora a prosazování rozvoje a zřízení celoevropských služeb elektronické veřejné správy (e-Government) a základních interoperabilních telematických sítí, které členským státům a Společenství poskytují podporu při provádění politik a opatření Společenství v rámci jejich příslušných pravomocí, a pro veřejné správy, podniky a občany tak z nich plynou značné výhody. |

KONZULTACE ZÚčASTNěNÝCH STRAN A POSOUZENÍ DOPADů |

Konzultace zúčastněných stran |

211 | Metody konzultací, hlavní cílová odvětví a obecný profil respondentů Hlavní konzultační metodou bylo získávání informací od těchto subjektů: (1) Generálního sekretariátu Rady Prvky konzultace: - smlouva o síti SISNET - výdaje související se sítí SISNET - odpovědnosti v rámci systému SIS (2) operátora sítě S-TESTA Prvky konzultace: - ceníky pro zavedení sítě - ceníky pro provoz sítě |

212 | Shrnutí odpovědí a způsob, jakým byly vzaty v úvahu Získané informace byly použity pro analýzu nákladů a úkolů a odpovědností v každé politické variantě. Názory, které vyjádřily delegace členských států v různých pracovních skupinách Rady a Komise, byly rovněž vzaty v úvahu. |

Sběr a využití výsledků odborných konzultací |

221 | Dotčená vědecká / odborná odvětví Informační a komunikační technologie, veřejné zakázky a oblast finančních znalostí |

222 | Použitá metodika Osobní jednání a získávání písemných informací |

223 | Hlavní konzultované organizace / odborníci Interní odborné znalosti Komise (GŘ pro spravedlnost, svobodu a bezpečnost a GŘ pro informatiku) a externí odborné znalosti získané z technické dokumentace SIS. |

2243 | Shrnutí obdržených a použitých stanovisek Existuje široká shoda v tom, že se mohou vyskytnout vážná rizika, z kterých by mohly vyplynout závažné politické důsledky. |

225 | U každé politické varianty byla zhodnocena rizika a jejich charakter se značně liší: nedostatky v postupech zadávání veřejných zakázek, zpožděné přijetí právních nástrojů potřebných pro zřízení nové komunikační infrastruktury, nedostatek finančních prostředků, nejednoznačnost v řízení či rozhodování, negativní zásahy do projektu SIS II a zpoždění technického provádění či jeho selhání. |

226 | Prostředky ke zveřejnění odborných stanovisek Nevztahuje se na tento návrh |

230 | Posouzení dopadů Byly zváženy tyto politické možnosti: Varianta 1: status quo – Komise nepředloží návrh právního předpisu. Toto řešení je pokračováním stávajícího rámce, podle kterého jsou Rada a členské státy výhradně zodpovědné za systém SIS. Za účelem vypracování smlouvy o síti SISNET, která by zajistila dostupnost sítě SISNET po 13. listopadu 2008 náměstek generálního tajemníka Rady připraví a vypíše veřejnou zakázku, a to otevřeným řízením, omezeným řízením nebo vyjednávacím řízením. Komise v této variantě nemá žádnou úlohu či odpovědnost. Varianta 2: Rada na základě zvláštní smlouvy s provozovatelem platformy s-TESTA zavede, provozuje a řídí novou komunikační infrastrukturu pro systém SIS 1+ financovanou členskými státy. V této variantě uzavře Rada pro účely systému SIS 1+ zvláštní smlouvu podle rámcové smlouvy o platformě s-TESTA, přičemž tuto zvláštní smlouvu financují členské státy. Varianta 3: Komise na základě zvláštní smlouvy s provozovatelem platformy s-TESTA zavede, provozuje a řídí novou komunikační infrastrukturu pro systém SIS 1+ financovanou ze souhrnného rozpočtu EU. Komise podepíše zvláštní smlouvu o platformě s-TESTA za účelem zavedení nové komunikační infrastruktury pro systém SIS 1+. Zavedení, provoz a řízení komunikační infrastruktury tak spadají do odpovědnosti Komise a jsou hrazeny ze souhrnného rozpočtu EU. Tato nová komunikační infrastruktura s-TESTA určená pro systém SIS 1+ nenarušuje komunikační infrastrukturu s-TESTA pro systém SIS II. Z posouzení dopadů vyplývá, že ačkoliv je varianta status quo zdaleka nejlepší možností a nepřináší s sebou žádné větší obtíže, jsou s veřejnými zakázkami spjata rizika. Po dohodě s Radou Komise uznala, že je potřeba mít k dispozici nouzové řešení. Bez provozu systému SIS a související výměny SIRENE by bylo skutečně velmi obtížné udržet po jakkoli dlouhou dobu prostor bez kontrol na vnitřních hranicích. Proto v případě, že veřejná zakázka vypsaná náměstkem generálního tajemníka Rady nevedla k uzavření dohody či smlouvy o poskytování služeb potřebných pro prostředí SIS, je jedinou zbývající možností poslední varianta s ohledem na skutečnost, že druhá varianta byla vyloučena právní službou Rady, a bude tudíž velmi obtížné ji prosadit. Z hodnocení dopadů plyne tedy doporučení, aby Komise připravila vše potřebné pro poslední variantu, a to i přesto, že hodnocení dopadů není příznivé. Provádění tohoto řešení by však mělo být zahájeno pouze tehdy, pokud by kroky vedoucí k vypracování nové smlouvy o síti SISNET selhaly. Provedení proto závisí na tom, zda pro prodloužení služby SISNET byly použity všechny možné dostupné prostředky. |

PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU |

305 | Shrnutí navrhovaných opatření Cílem tohoto návrhu a návrhu rozhodnutí Rady týkajícího se stejné problematiky je zřídit právní rámec pro zavedení, provoz a řízení zvláštní komunikační infrastruktury, která poskytne síťové a bezpečnostní služby pro výměnu údajů prostřednictvím systému SIS a výměnu informací souvisejících s údaji SIS mezi útvary SIRENE podle Schengenské úmluvy. |

310 | Právní základ Právním základem nařízení je článek 66 Smlouvy o založení Evropského společenství. |

320 | Zásada subsidiarity Zásada subsidiarity se použije, nespadá-li návrh do výlučné působnosti Společenství. |

Členské státy nemohou uspokojivě dosáhnout cílů návrhu z tohoto důvodu. |

321 | Cíle navrhovaného opatření, konkrétně zřízení komunikační infrastruktury spojující vnitrostátní systémy SIS s ústřední databází SIS pro sdílení informací, může Společenství lépe dosáhnout za použití stávající infrastruktury Společenství (s-TESTA), která je k dispozici pro výměnu údajů mezi správními orgány. |

Akce Společenství mohou lépe dosáhnout cílů návrhu z následujícího důvodu. |

324 | Všechny členské státy podílející se na schengenské spolupráci si musí vyměňovat informace v oblasti provádění společných politik. Společenství může poskytnout celoevropské síťové a bezpečnostní služby, které tyto členské státy potřebují, mnohem účinněji, než kdyby tyto služby poskytoval každý členský stát jednotlivě. |

325 | Skutečnost, že společná platforma, jako např. s-TESTA, již byla pro tyto účely zřízena na základě zkušeností získaných z minulých projektů a na základě obecně použitelných služeb poskytovaných v rámci programu IDA (předchůdce programu IDABC), dokazuje, že Společenství je schopno tyto služby poskytovat. |

327 | Opatření ze strany Společenství jsou omezena na společnou komunikační infrastrukturu, zatímco členské státy jsou i nadále zodpovědné za své vlastní vnitrostátní informační systémy. |

Návrh je proto v souladu se zásadou subsidiarity. |

Zásada proporcionality Návrh je v souladu se zásadou proporcionality z těchto důvodů. |

331 | Návrhy stanoví závazek Komise zřídit společnou komunikační infrastrukturu. Členské státy však budou zodpovídat za provádění zkoušek, jejichž cílem je zajistit, aby vnitrostátní aplikace členských států (SIS a SIRENE) řádně fungovaly a využívaly nové infrastruktury. |

332 | Návrhy a finanční zatížení budou časově omezeny s ohledem na skutečnost, že systém SIS II nahradí stávající systém SIS a toto sdělení se stane bezpředmětným. Účelem je poskytovat základní službu jako dočasné řešení pro stávající systém až do doby, kdy bude systém SIS II zprovozněn. |

Volba nástrojů |

341 | Navrhované nástroje: nařízení a rozhodnutí. |

342 | Nařízení vycházející z Hlavy IV Smlouvy o ES a rozhodnutí vycházející z Hlavy VI Smlouvy o EU je potřebné v důsledku dvojí právní povahy systému SIS. Jakékoliv změny či další úpravy acquis v oblasti SIS musí vycházet z prvního a třetího pilíře právního základu. |

ROZPOčTOVÉ DůSLEDKY |

401 | Finanční obálka požadovaná v roce 2008 na zřízení a provoz nové komunikační infrastruktury činí 7,6 milionů EUR. Zahrnuje tyto hlavní kroky: - zavedení a zkoušení sítě s-TESTA pro systém SIS 1+; - přechod uživatelů systému SIS 1+ na novou síť v rámci platformy s-TESTA; - provoz systému SIS 1+ v rámci síťového provozu s-TESTA. Kromě toho budou mít zkušební činnosti a přechod na novou síť finanční dopad na mezivládní rozpočty stanovené v schengenském acquis pro zřízení a řízení systému SISNET a technické podpůrné jednotky (C.SIS – Central SIS – ústřední SIS). |

DALšÍ INFORMACE |

520 | Zrušení platných právních předpisů Přijetí návrhu povede ke zrušení platných právních předpisů. |

Přezkum / revize / ustanovení o skončení platnosti |

533 | Návrh obsahuje ustanovení o skončení platnosti. |

Podrobné vysvětlení návrhu 1. Zavedení, provoz a řízení komunikační infrastruktury Komunikační infrastruktura, která má být zřízena, na jedné straně odkazuje na služby, které bude poskytovat, a na straně druhé poukazuje na systémy či subjekty stanovené v Schengenské úmluvě, které budou touto komunikační infrastrukturou propojeny. Infrastruktura se nebude vztahovat na vnitrostátní výměnu údajů (včetně SIRENE) mezi příslušnými vnitrostátními orgány navzájem a mezi těmito orgány a vnitrostátními útvary SIRENE, která bude i nadále vnitrostátní odpovědností. Předtím, než Komise uzavře s provozovatelem služeb smluvní dohodu o komunikační infrastruktuře, musí vypracovat technické specifikace odrážející konkrétní požadavky na systém SIS 1+ a SIRENE. Komise zváží požadavky a specifikace, které souvisí s veřejnými zakázkami a které v souvislosti s obnovou sítě SISNET vypracoval náměstek generálního tajemníka Rady. Ačkoliv jsou členské státy všeobecně povinny podle článku 10 Smlouvy usnadňovat Komisi plnění jejich úkolů, odkazuje návrh na některé konkrétní kroky, které členské státy musí podniknout, aby Komise mohla účinně zavést a provozovat komunikační infrastrukturu. Komise bude rovněž informovat členské státy o tom, že zavádění bylo dokončeno, a to poté, co provedla potřebné zkoušky, které zajistí dostupnost komunikační infrastruktury. Odkaz na souhrnný rozpočet Evropské unie při financování této fáze SIS byl považován za nutný s ohledem na skutečnost, že zavedení a provoz druhé společné části systému SIS – technické podpůrné jednotky (tj. C.SIS) – je financován z mezivládního rozpočtu stanoveného schengenským acquis (rozhodnutí výkonného výboru ze dne 15. prosince 1997, kterým se mění finanční nařízení o C.SIS). 2. Program IDABC Program IDABC poskytuje řadu infrastrukturních služeb, jako např. s-TESTA, pro výměnu údajů mezi vnitrostátními a evropskými správními orgány. Platforma s-TESTA se rovněž využívá pro vývoj systému SIS II a VIS. Služeb poskytovaných programem IDABCO rovněž využívají ostatní provozní velkoplošné systémy informačních technologií v evropském prostoru svobody, bezpečnosti a práva, které vyžadují vysokou dostupnost a bezpečnostní požadavky, jako například Eurodac. 3. Provozní zkoušky Provozní zkušební činnosti, které mají zajistit řádné fungování systému SIS a výměny SIRENE v rámci nové komunikační infrastruktury, představují zásadní úkol, který mohou členské státy vykonávat pouze v rámci koordinace Radou. To odráží současný status quo, pokud jde o řízení systému SIS a jeho proces rozhodování. Francie, která zodpovídá za řízení systému C.SIS, má odborné znalosti požadované pro popis zkušebních případů a návrh nejvhodnějších postupů, které zajistí, že systém SIS a výměna SIRENE v rámci nové infrastruktury řádně fungují. V pracovních skupinách Rady zodpovědných za systém SIS a výměnu SIRENE, ve kterých se schází příslušní vnitrostátní odborníci, podniknou všechny přípravné práce pro vypracování, koordinaci a vyhodnocení zkušebních činností. Komise zajistí dostupnost komunikační infrastruktury v rámci platformy s-TESTA. Členské státy poskytnou Komisi prostřednictvím Rady informace a zpětnou vazbu ohledně zkušebních činností. 4. Přechod K přechodu systému SIS a výměny SIRENE na novou komunikační infrastrukturu může dojít pouze poté, co byly dokončeny a vyhodnoceny všechny zkušební činnosti. Datum, které určí Rada, musí být v každém případě spadat do období před 13. listopadem 2008, kdy skončí platnost dohody o síti SISNET. 5. Výkon zvláštních provozních řídících úloh ze strany vnitrostátních orgánů veřejného sektoru Důvodem pro smluvní zadání zvláštních provozních řídících úkolů týkajících se komunikační infrastruktury vnitrostátním orgánům veřejného sektoru je zajistit účinnost a soulad s provozními řídícími úkoly, které již provádí ústřední systém C.SIS. 6. Sledování a hodnocení Komise bude pečlivě sledovat výdaje za použití všech dostupných prostředků stanovených ve smlouvě, která bude podepsána s provozovatelem platformy s-TESTA, včetně cílů a ukazatelů výkonu. Konkrétní hodnocení služeb poskytovaných komunikační infrastrukturou pro systém SIS a výměnu SIRENE bude provedeno v souvislosti s celkovým hodnocením horizontálních opatření, včetně infrastrukturních služeb vykonávaných v souladu s článkem 13 rozhodnutí IDABC. 7. Zrušení právního rámce sítě SISNET a změna Schengenské úmluvy Poté, co bude ukončen provoz sítě SISNET, ustanovení, která se jí týkají, se stanou bezpředmětnými a měla by být zrušena. Převod vlastnických práv, která vyplývají z provádění dohody SISNET o poskytování širokoplošných síťových a souvisejících bezpečnostních služeb pro systém SIS ze dne 14. listopadu 2000, zejména síťových prvků, na Komisi by mohl urychlit zavedení nové komunikační infrastruktury a zmírnit finanční dopad na souhrnný rozpočet Evropské unie. 8. Podmínečné uplatňování a omezené období platnosti Podmínečné uplatňování právních nástrojů odráží stanovisko Rady, která ve svých závěrech z února 2007 poukazuje na rizika související s postupy v oblasti veřejných zakázek na obnovu sítě SISNET a pro něž je potřeba poskytnout alternativní řešení vycházející z platformy s-TESTA. Hodnocení dopadů týkající se tohoto návrhu dokazuje, že obnova sítě SISNET by byla vždy nejlepší variantou. Podmínečné používání právního nástroje má zajistit, aby stávající návrh stanovil nouzové řešení. Omezení období platnosti tohoto návrhu vyplývá ze skutečnosti, že systém SIS 1+ ve své podobě SISone4all, jakož i jeho komunikační infrastruktura, budou nahrazeny, jakmile bude zahájen provoz systému SIS II. |

1. 2007/0108(CNS)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY

o zavedení, provozu a řízení komunikační infrastruktury pro prostředí Schengenského informačního systému (SIS)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 66 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise[2],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu[3],

vzhledem k těmto důvodům:

2. Schengenský informační systém (dále jen „SIS“) vytvořený v souladu s hlavou IV Úmluvy z 19. června 1990 k provedení Schengenské dohody uzavřené dne 14. června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích[4] (dále jen „Schengenská úmluva“) a jeho rozvinutá verze, SIS 1+, představuje základní nástroj pro používání ustanovení schengenského acquis začleněného do rámce Evropské unie.

3. Nařízení Rady (ES) č. 2424/2001[5] a rozhodnutí Rady 2001/886/SSV[6] stanovilo vývoj systému SIS II. SIS II nahradí systém SIS vytvořený podle Schengenské úmluvy.

4. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 1987/2006[7] o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II) ze dne 20. prosince 2006 tvoří nezbytný právní rámec pro řízení systému SIS II s ohledem na záležitosti spadající do oblasti působnosti Smlouvy o založení Evropského společenství (dále jen „smlouva o EC“).

5. Systém SIS v současné době používá 15 států, včetně Islandu a Norska, které se účastní provádění, uplatňování a vývoje schengenského acquis. V prosinci 2006 Rada schválila připojení devíti členských států, které přistoupily k Evropské unii dne 1. května 2004, ke stávajícímu systému SIS s cílem umožnit jim, aby před uvedením systému SIS II do provozu plně prováděly schengenský acquis.

6. Podle rozhodnutí Rady 1999/870/ES ze dne 17. prosince 1999 o zmocnění náměstka generálního tajemníka Rady Evropské unie k zastupování některých členských států při uzavírání smluv týkajících se zřízení a fungování komunikační infrastruktury pro schengenské prostředí „SISNET“ a ke správě těchto smluv[8] a podle rozhodnutí Rady 2000/265/ES ze dne 27. března 2000, kterým se stanoví finanční nařízení upravující rozpočtová hlediska správy vykonávané náměstkem generálního tajemníka Rady pro smlouvy, které uzavírá v zastoupení některých členských států a které se týkají zřízení a fungování komunikační infrastruktury pro schengenské prostředí („SISNET“), byla dohoda o poskytování širokoplošných síťových a souvisejících bezpečnostních služeb pro Schengenský informační systém ze dne 14. listopadu 2000 (dále jen „dohoda SISNET“) uzavřena náměstkem generálního tajemníka Rady a soukromými podniky. Dohoda SISNET stanoví služby nezbytné pro provoz systému SIS a její platnost skončí v listopadu 2008.

7. Pro účinnou výměnu údajů mezi technickou podpůrnou jednotkou a vnitrostátními součástmi systému SIS a pro výměnu informací v rámci SIRENE podle článku 92 Schengenské úmluvy je třeba zabezpečit návaznost typu služeb poskytovaných v rámci dohody SISNET. To je zásadní pro uplatňování schengenského acquis, a tudíž pro udržování společného prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích.

8. Podle dohody SISNET jsou rovněž poskytovány síťové a související služby pro VISION, podpůrnou síť pro vízové konzultační postupy mezi ústředními orgány členských států v souladu s čl. 17 odst. 2 Schengenské úmluvy, tato síť však nespadá do oblasti působnosti tohoto návrhu, protože v souladu s nařízením (ES) č. 789/2001 ze dne 24. dubna 2001, kterým se Radě vyhrazují prováděcí pravomoci v oblasti určitých podrobných předpisů a praktických postupů týkajících se posuzování žádostí o udělení víza[9], je Rada orgánem zodpovědným na provádění změn potřebných pro přechod sítě VISION na jinou komunikační infrastrukturu.

9. Uplatňování tohoto právního nástroje by mělo záviset na oznámení náměstka generálního tajemníka Rady, že postup zadávání veřejných zakázek vypsaný podle rozhodnutí Rady 2007/149/ES ze dne 5. března 2007 o zmocnění náměstka generálního tajemníka Rady Evropské unie k zastupování některých členských států při uzavírání a správě smluv v souvislosti s poskytováním služeb týkajících se komunikační infrastruktury pro schengenské prostředí do doby jejího přenesení na komunikační infrastrukturu spravovanou Evropským společenstvím[10] a podle rozhodnutí Rady 2000/265/ES nevedl k uzavření žádné dohody či smlouvy o poskytování služeb, na které se vztahuje tento návrh.

10. Rada v únoru 2007 zvážila rizika takového postupu zadávání veřejných zakázek a požádala Komisi, aby navrhla možnost přechodu systému SIS 1+ na jinou síť.

11. V souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES si Komise vyhrazuje právo kdykoli během přijímání aktu Společenství svůj návrh změnit.

12. Nejpřijatelnějším řešením zohledňujícím zvláštní bezpečnostní požadavky a požadavky dostupnosti systému SIS je zřídit novou komunikační infrastrukturu, která nahradí síť SISNET a zároveň využije infrastrukturní služby poskytované v rámci smlouvy o poskytování služeb („smlouva o zabezpečených transevropských službách pro telematiku mezi správními orgány – vytvoření řízené zabezpečené soukromé komunikační infrastruktury“, dále jen „rámcová smlouva S-Testa“), v souladu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady 2004/387/ES ze dne 21. dubna 2004 o interoperabilním poskytování celoevropských služeb elektronické správy (eGovernment) orgánům veřejné správy, podnikům a občanům („rozhodnutí IDABC“)[11].

13. Nová komunikační infrastruktura by měla nahradit síť SISNET, jejíž provoz by měl být ukončen k datu stanoveným Radou; a rozhodnutí 1999/870/ES, 2000/265/ES a 2007/155/ES[12], která tvoří její právní rámec, by proto měla být zrušena.

14. Zřízení nové komunikační infrastruktury by mohlo být urychleno a její finanční zátěž dopadající na Evropskou unii by mohla být snížena, a to tak, že se členské státy dohodnou a převedou na Komisi vlastnická práva, včetně práv duševního vlastnictví, která vyplývají z provádění SISNET dohody.

15. Výdaje související se zřízením, provozem a řízením této komunikační infrastruktury by měly být hrazeny ze souhrnného rozpočtu Evropské unie. Komise zodpovídá za provádění rozpočtu a podepisování požadovaných smluv o poskytování síťových a bezpečnostních služeb podle rámcové smlouvy S-Testa.

Toto nařízení a odpovědnost Komise za zřízení, provoz a řízení této komunikační infrastruktury by nemělo ovlivnit odpovědnost Rady za řízení stávajícího systému SIS.

16. Je proto vhodné, aby Rada na základě iniciativy, kterou připraví Francie jako členský stát zodpovědný za technickou podpůrnou jednotku, vypracovala zkušební plán pro zajištění řádné výměny údajů v rámci komunikační infrastruktury pro systém SIS a výměnu SIRENE, koordinovala zkušební činnosti a vyhodnotila zkušební výsledky před stanovením data přechodu ze sítě SISNET na novou komunikační infrastrukturu.

17. Pokud to Komise považuje za účinnější, může smluvně zadat provádění zvláštních provozních řídících úkolů týkajících bezpečnosti a dohledu nad komunikační infrastrukturou vnitrostátním orgánům veřejného sektoru.

18. Toto nařízení tvoří nezbytný právní rámec pro zavedení, provoz a řízení komunikační infrastruktury pro prostředí SIS a odpovídajícím způsobem mění Schengenskou úmluvu s ohledem na záležitosti spadající do oblasti působnosti Smlouvy o EC. Rozhodnutí Rady 2007/…/SVV ze dne … o zavedení, provozu a řízení komunikační infrastruktury pro prostředí SIS[13] tvoří nezbytný právní rámec s ohledem na záležitosti spadající do oblasti působnosti Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“).

19. Společně s rozhodnutím Rady 2007/…/SVV[14] tvoří toto nařízení základní právní předpis ve smyslu článku 49 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství[15], jež umožňuje začlenění nezbytných položek pro zavedení, provoz a řízení komunikační infrastruktury do rozpočtu Evropské unie a provádění této části rozpočtu.

20. Skutečnost, že právní základ potřebný pro finanční krytí zavedení, provozu a řízení komunikační infrastruktury prostředí SIS ze souhrnného rozpočtu Evropské unie se skládá ze dvou samostatných nástrojů, se nijak nedotýká zásady, že komunikační infrastruktura představuje jednotný celek a jako taková by měla fungovat.

21. Protože cílů opatření, která mají být učiněna, konkrétně zřízení, provoz a řízení společné komunikační infrastruktury pro prostředí SIS, nemohou členské státy dostatečně dosáhnout, a z důvodu rozsahu a účinku daných opatření mohou tak těchto cílů lépe dosáhnout na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity podle článku 5 Smlouvy o ES. V souladu se zásadou proporcionality ve smyslu výše uvedeného článku nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

22. Ve vztahu k Islandu a Norsku je toto nařízení rozpracováním ustanovení schengenského acquis ve smyslu dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis[16], které spadá do oblasti uvedené v čl. 1 bodu G rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999[17] o některých opatřeních pro uplatňování dané dohody.

23. Ve vztahu ke Švýcarsku je toto nařízení rozpracováním ustanovení schengenského acquis ve smyslu dohody uzavřené mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, které spadá do oblasti uvedené v čl. 1 bodu G rozhodnutí Rady 1999/437/ES ve spojení s čl. 4 odst. 1 rozhodnutí Rady 2004/849/ES[18] a 2004/860/ES[19].

24. Dánsko se v souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné. Vzhledem k tomu, že toto nařízení je založeno na schengenském acquis podle ustanovení hlavy IV třetí části Smlouvy, mělo by se Dánsko v souladu s článkem 5 uvedeného protokolu do šesti měsíců po přijetí tohoto nařízení rozhodnout, zda jej provede ve svém vnitrostátním právu.

25. Toto nařízení rozvíjí ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Spojené království v souladu s rozhodnutím Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis[20]. Spojené království se tudíž nepodílí na přijímání tohoto rozhodnutí, a proto pro ně není závazné ani použitelné.

26. Toto nařízení rozvíjí ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis[21]. Irsko se tudíž nepodílí na přijímání tohoto rozhodnutí, a proto pro ně není závazné ani použitelné.

27. Jelikož je zásadní, aby typ služeb poskytovaných sítí SISNET byl zaručen i po listopadu 2008 a aby Komise mohla za tímto účelem co nejdříve uzavřít vhodné smlouvy, mělo by toto nařízení vstoupit neprodleně v platnost v den zveřejnění.

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1 Zavedení, provoz a řízení komunikační infrastruktury

28. Komise zavede, provozuje a řídí komunikační infrastrukturu, která poskytuje síťové a bezpečnostní služby pro výměnu údajů mezi technickou podpůrnou jednotkou a vnitrostátními součástmi Schengenského informačního systému (SIS) a mezi útvary SIRENE podle článku 92 Schengenské úmluvy („komunikační infrastruktura“).

29. Komise stanoví technické specifikace pro komunikační infrastrukturu, přičemž zohlední technické specifikace stanovené náměstkem generálního tajemníka Rady jménem členských států pro postupy zadávání veřejných zakázek vypsaných podle rozhodnutí Rady 2007/149/ES a 2000/265/ES.

30. Členské státy a Komise spolupracují při provádění úkolů uvedených v odstavcích 1 a 2. Členské státy poskytnou zejména vhodné prostory pro vnitrostátní přístupové body komunikační infrastruktury a zajistí přístup do těchto prostor, kdykoliv to Komise vyžaduje.

31. Komise oznámí Radě datum, kdy je dokončeno zavádění komunikační infrastruktury a infrastruktura je dostupná pro provedení zkoušek uvedených v článku 3.

32. Náklady na zavedení, provoz a řízení komunikační infrastruktury jsou hrazeny ze souhrnného rozpočtu Evropské unie.

Článek 2 Využití programu IDABC

Pro účely zavedení, provozu a řízení komunikační infrastruktury zohlední Komise rozhodnutí 2004/387/ES (rozhodnutí IDABC) a využije rámcovou smlouvu s-TESTA.

Článek 3 Zkoušky systému SIS a výměny SIRENE v rámci komunikační infrastruktury

33. Členské státy provádí zkoušky potřebné pro zajištění řádné výměny údajů uvedené v čl. 1 odst. 1 prostřednictvím komunikační infrastruktury.

34. Rada zodpovídá za vypracování zkušebního plánu na základě iniciativy připravené Francií jako členským státem zodpovědným za systém C.SIS.

35. Rada koordinuje zkušební činnosti členských států a vyhodnocuje zkušební výsledky, přičemž informuje Komisi.

Článek 4 Přechod na komunikační infrastrukturu

36. Poté, co všechny členské státy zapojené do systému SIS oznámí Radě úspěšné dokončení zkoušek uvedených v článku 3, stanoví Rada datum zahájení výměny údajů uvedené v čl. 1 odst. 1 prostřednictvím komunikační infrastruktury.

37. Členské státy podniknou všechny požadované kroky pro přechod ze sítě SISNET na komunikační infrastrukturu v den stanovený v souladu s odstavcem 1.

38. Rada koordinuje kroky členských států uvedené v odstavci 2.

Článek 5 Výkon provozních řídících úloh ze strany vnitrostátních orgánů veřejného sektoru členských států

39. Komise může od data uvedeného v čl. 1 odst. 4 smluvně zadat vykonávání zvláštních provozních řídících úkolů týkajících bezpečnosti a dohledu nad komunikační infrastrukturou vnitrostátním orgánům veřejného sektoru.

40. Náklady, které vzniknou orgánům uvedeným v odstavci 1 za provedení zkoušek uvedených v odstavci 1, jsou hrazeny ze souhrnného rozpočtu Evropské unie.

Článek 6 Sledování a hodnocení

Komise vypracuje celkové hodnocení fungování komunikační infrastruktury poté, co byl provoz infrastruktury ukončen. Hodnocení se provádí v rámci celkového hodnocení horizontálních opatření IDABC podle rozhodnutí IDABC. Hodnocení posoudí zejména účinnost komunikační infrastruktury při poskytování služeb uvedených v čl. 1 odst. 1.

Článek 7 Zrušení

41. Rozhodnutí Rady 1999/870/ES, 2000/265/ES a 2007/155/ES se zrušují k datu, které určí Rada. Provoz komunikační infrastruktury SISNET bude ukončen k datu stanovenému v souladu s čl. 4 odst. 1

42. Část rozpočtu stanoveného rozhodnutím Rady 2000/265/ES, která zbývá k datu stanovenému v souladu s čl. 4 odst. 1, bude vyplacena členským státům. Částka, která bude vyplacena, se vypočítá na základě příspěvků členských států, podle čl. 26 rozhodnutí Rady 2000/265/ES.

43. Členské státy souhlasí s tím, že na Komisi převedou jakákoliv vlastnická práva, včetně práv duševního vlastnictví, která vyplývají z provádění dohody uzavřené podle rozhodnutí Rady 1999/870/ES a rozhodnutí Rady 2000/265/ES o poskytování širokoplošných síťových a souvisejících bezpečnostních služeb v rámci sítě SISNET od data uvedeného v čl. 4 odst. 1.

Článek 8 Změna Schengenské úmluvy

Od data stanoveného v souladu s čl. 4 odst. 1 se čl. 119 odst. 1 první věta Schengenské úmluvy mění takto:

„Náklady na zřízení a provoz technické podpůrné jednotky uvedené v čl. 92 odst. 3, bez nákladů na kabelové spojení vnitrostátních součástí Schengenského informačního systému s technickou podpůrnou jednotkou, nesou společně smluvní strany.“

Článek 9 Vstup v platnost a použitelnost

44. Toto nařízení vstoupí v platnost v den zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie a jeho platnost skončí dnem 1. listopadu 2009, nebo dnem stanoveným Radou v souladu s čl. 55 odst. 2 nařízení 1987/2006, podle toho, co nastane dříve.

45. Použití tohoto nařízení podléhá oznámení, kterým náměstek generálního tajemníka Rady Komisi oznamuje, že nebyla uzavřena dohoda či smlouva o poskytování síťových a bezpečnostních služeb pro výměnu údajů uvedenou v čl. 1 odst. 1 podle rozhodnutí Rady 2007/149/ES a rozhodnutí Rady 2000/265/ES.

46. Oznámení uvedené v odstavci 2 může být vydáno od data vstupu tohoto nařízení v platnost a je zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve členských státech.

V Bruselu dne

Za Radu

předseda

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1. NÁZEV NÁVRHŮ:

Návrh NAŘÍZENÍ RADY o zavedení, provozu a řízení komunikační infrastruktury pro prostředí SIS (Schengenského informačního systému)

Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zavedení, provozu a řízení komunikační infrastruktury pro prostředí SIS (Schengenského informačního systému)

2. RÁMEC ABM / ABB

Oblast politiky a související aktivity:

Hlava 18: Prostor svobody, bezpečnosti a práva

Kapitola 18 02: Solidarita – Vnější hranice, vízová politika a volný pohyb osob

3. ROZPOČTOVÉ LINIE

3.1. Rozpočtové linie (provozní linie a související linie na technickou a administrativní pomoc) (ex – linie B.A) včetně okruhů:

Bod 18 02 04 02: Schengenský informační systém SIS 1+ *

*Rozpočtová linie bude vytvořena v předběžném návrhu rozpočtu 2008

3.2. Trvání opatření a finančního dopadu:

2008-2009

Očekává že, že návrhy budou přijaty v prosinci 2007 jako nouzové řešení, pokud stávající smlouva o komunikační infrastruktuře systému SIS (SISNET) nebude moci být obnovena. Toto nouzové řešení je pouze dočasným řešením. Opatření skončí poté, co bude dokončen přechod na systém SIS II.

Podle plánu SIS II bude přechod na SIS II završen do konce prosince 2008. Vlastní provádění tohoto řešení by způsobilo zpoždění přechodu na systém SIS II přinejmenším o šest měsíců. Kromě toho musí být v souladu se smlouvou s-TESTA služby smluvně sjednány alespoň na období jednoho roku. Je proto třeba předpokládat, že toto řešení bude trvat po období přibližně jednoho roku, přičemž začne v listopadu 2008 a skončí v roce 2009.

Platnost návrhů skončí dnem 1. listopadu 2009, nebo dnem, který Rada stanoví pro zahájení používání systému SIS II, podle toho, co nastane dříve.

Opatření bude trvat nejvýše jeden rok a deset měsíců. Závazky budou učiněny v roce 2008, zatímco období plateb bude probíhat v letech 2008–2010.

3.3. Rozpočtové charakteristiky:

Rozpočtová linie | Druh výdajů | Nové | Příspěvek ESVO | Příspěvky od kandidátských zemí | Okruh ve finančním výhledu |

18 02 04 02 | Nepov. | Rozl. | ANO | NE | NE | 3a |

4. SHRNUTÍ ZDROJŮ

4.1. Finanční zdroje

4.1.1. Shrnutí položek závazků (PZ) a položek plateb (PP)

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Druh výdajů | oddíl č. | Rok 2008 | Rok 2009 | Rok 2010 | Celkem |

Provozní výdaje[22] |

Položky závazků (PZ) | 8.1. | A | 7.620 | 0 | 7.620 |

Položky plateb (PP) | B | 2.500 | 3.750 | 1.370 | 7.620 |

Administrativní výdaje jako součást referenční částky[23] |

Technická a administrativní pomoc (NP) | 8.2.4. | C | - | - | - | - |

CELKOVÁ REFERENČNÍ ČÁSTKA |

Položky závazků | a+c | 7.620 | 0 | 7.620 |

Položky plateb | b+c | 2.500 | 3.750 | 1.370 | 7.620 |

Lidské zdroje a související výdaje (NP) | 8.2.5. | D | 0.585 | 0.234 | 0.819 |

Administrativní náklady, kromě nákladů na lidské zdroje a souvisejících nákladů, nezahrnuté do referenční částky (NP) | 8.2.6. | E | 0.233 | 0.233 |

PZ CELKEM včetně nákladů na lidské zdroje | a+c+d+e | 8.438 | 0.234 | 8.672 |

PP CELKEM včetně nákladů na lidské zdroje | b+c+d+e | 3.318 | 3.984 | 1.370 | 8.672 |

4.1.2. Soulad s finančním plánem

X Návrh je v souladu se stávajícím finančním plánem.

( Návrh si vyžádá změnu plánu a úpravu příslušného okruhu finančního výhledu.

( Návrh může vyžadovat použití ustanovení interinstitucionální dohody[24] (tj. nástroje pro flexibilitu nebo revizi finančního výhledu).

4.1.3. Finanční dopady na straně příjmů

( Návrh nemá žádné finanční dopady na příjmy

X Návrh má finanční dopady na příjmy s následujícím účinkem:

v milionech EUR (zaokrouhleno na 1 desetinné místo)

Před akcí (Rok n-1) | Situace po akci |

Celkový objem lidských zdrojů | 5 | 2 |

5. CHARAKTERISTIKY A CÍLE

5.1. Potřeba, která má být uspokojena v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Systémy SIS 1+ a SIRENE v současnosti fungují v rámci komunikační sítě SISNET. Stávající smlouva o síťových službách SISNET je řízena náměstkem generálního tajemníka Rady jménem členských států a je financována společně členskými státy. Platnost této smlouvy SISNET skončí dne 13. listopadu 2008.

Na druhé straně bude systém SIS II, vyvinutý jako náhrada za systém SIS 1+, pro členské státy používající systém SIS 1+ uveden do provozu až 17. prosince 2008.

Je proto třeba provést opatření pro zajištění síťové služby pro systém SIS 1+ mezi 13. listopadem 2008 a datem, kde bude systém SIS II uveden do provozu.

5.2. Přidaná hodnota zásahu ze strany Společenství, provázanost návrhu s dalšími finančními nástroji a možná synergie

Udržování schengenského prostoru volného pohybu bez hraničních kontrol závisí na zajištění neustálého a bezpečného provozu komunikační sítě pro systémy v schengenském prostředí.

Bez provozu Schengenského informačního systému by bylo velmi obtížné udržet po jakkoli dlouhou dobu prostor bez hraničních kontrol. V únoru 2007 dospěla Rada k závěru, že náměstek generálního tajemníka Rady by měl opět jménem příslušných členských států vypsat veřejnou zakázku na obnovení smlouvy SISNET s cílem zajistit dostupnost služby po listopadu 2008. Rada však s ohledem na jí provedenou analýzu rizik vyplývajících z postupu zadávání veřejných zakázek rozhodla, že pro schengenské systémy je třeba mít k dispozici alternativní řešení.

Rada proto vyzvala Komisi, aby co nejdříve navrhla možnost přechodu ze systému SIS 1+ na bezpečnou komunikační síť s-TESTA, která je poskytována podle rámcové smlouvy uzavřené Komisí.

5.3. Cíle, očekávané výsledky a související ukazatele návrhu v kontextu rámce ABM

Celkovým cílem je stanovit možnost, jak by Komise financovala a řídila komunikační infrastrukturu pro SIS 1+ jako dočasné nouzové řešení pro případ, že smlouvu SISNET nebude možné prodloužit.

Toto nouzové řešení, které bude financováno ze souhrnného rozpočtu EU, musí být provedeno a uvedeno do provozu nejpozději 13. listopadu 2008, což je datum, kdy skončí platnost stávající smlouvy SISNET.

Opatření 1: Zavedení a zkoušení sítě s-TESTA pro systém SIS 1+

Bude podepsána zvláštní smlouva podle rámcové smlouvy s-TESTA. Nová síť bude vytvořena jako oddělená virtuální soukromá síť, ale dle možností bude používat části fyzické síťové infrastruktury systému SIS II. Dále je zapotřebí externích odborných konzultací, zejména v otázkách bezpečnosti a sítě, jakož i vysoce kvalitní odborné pomoci pro následná opatření, zkoušky a koordinaci s členskými státy.

Ukazatel: síť schopná provozu do října 2008

Opatření 2: Přechod uživatelů systému SIS 1+ na novou síť v rámci platformy s-TESTA

Pokud členské státy nejsou schopny včas přejít na systém SIS II a nemohou pokračovat v rámci stávající sítě SISNET, je zapotřebí přechodu ze sítě SISNET na prozatímní síť s-TESTA. O datu přechodu rozhodne Rada.

Z tohoto opatření vyplývají náklady spojené s přechodem. Vzhledem k omezeným vnitřním zdrojům bude třeba na následná opatření a koordinaci s členskými státy využít vysoce kvalifikovaných externích pracovníků.

Ukazatel: všichni uživatelé systému SIS 1+ přešli na nový systém

Opatření 3: provoz systému SIS 1+ v rámci síťového provozu s-TESTA

V případě použití alternativního dočasného síťového řešení se předpokládají provozní náklady.

Ukazatel: zprovozněná síť u všech členských států používajících síť SIS 1+ do listopadu 2008

5.4. Způsob provádění (orientační)

X Centralizované řízení

X přímo ze strany Komise

( nepřímo na základě pověření pro:

( výkonné agentury

( subjekty, které Společenství zřídila, uvedené v článku 185 finančního nařízení

( vnitrostátní veřejné subjekty / subjekty pověřené veřejnou službou

( Sdílené nebo decentralizované řízení

( spolu s členskými státy

( spolu se třetími zeměmi

( Společné řízení s mezinárodními organizacemi (uveďte s kterými)

Příslušné poznámky:

Část rozpočtových prostředků lze vnitrostátním orgánům veřejného sektoru přidělit prostřednictvím smlouvy o službách s cílem financovat provoz sítě.

6. SLEDOVÁNÍ A HODNOCENÍ

6.1. Systém sledování

Pokrok bude pravidelně hodnocen a plnění měřeno předepsanými standardy a předem stanovenými kritérii. Tím má být prokázáno, že investice přináší požadované výsledky.

Sledování bude provádět subjekt externí podpory smluvně sjednaný za účelem zabezpečení kvality.

Komise bude o výsledcích tohoto sledování informovat ve své výroční zprávě o činnosti.

6.2. Hodnocení

6.2.1. Hodnocení předem (ex-ante)

Hodnocení ex-ante bylo zahrnuto do posouzení dopadů.

6.2.2. Opatření přijatá po průběžném / následném hodnocení (ex post) (na základě podobných zkušeností z minulosti)

Nepoužije se

6.2.3. Podmínky a periodicita budoucího hodnocení

Komise vypracuje celkové hodnocení fungování komunikační infrastruktury poté, co byl provoz infrastruktury ukončen. Toto hodnocení se provádí v rámci celkového hodnocení horizontálních opatření IDABC a posoudí zejména účinnost této nové komunikační infrastruktury při poskytování síťových služeb systému SIS 1+.

7. OPATřENÍ PROTI PODVODůM

Pro zadávání zakázek budou použity postupy Komise, které jsou v souladu s předpisy Společenství o zadávání veřejných zakázek.

8. PODROBNOSTI O ZDROJÍCH

8.1. Cíle návrhu z hlediska jejich finanční náročnosti

Položky závazků v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

(Je třeba uvést cílové okruhy, akce a výstupy) | Druh výstupu | Prům. nákl. | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 a násl. | CELKEM |

2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 |

Úředníci nebo dočasní zaměstnanci (XX 01 01)[26] | A*/AD | 5 | 2 |

B*, C*/AST |

Zaměstnanci financovaní podle čl. XX 01 02[27] |

Ostatní zaměstnanci financovaní podle čl. XX 01 04/05[28] |

CELKEM | 5 | 2 |

8.2.2. Popis úkolů, které vyplývají z akce

Řízení projektu;

Technické řízení;

Hodnocení a podávání zpráv;

Řízení veřejných zakázek, smluv a financí.

8.2.3. Původ lidských zdrojů (statutární pracovní místa)

( Pracovní místa vyčleněná v současnosti na řízení programu, který má být nahrazen nebo prodloužen.

( Pracovní místa předběžně vyčleněná v rámci procesu RSP / PNR na rok n

( Pracovní místa, o něž je třeba požádat v příštím procesu RSP / PNR

X Pracovní místa, jež mají být obsazena převedením stávajících zdrojů v rámci řídícího útvaru (interní přeobsazování)

( Pracovní místa požadovaná pro rok n, avšak neplánovaná v procesu RSP / PNR dotyčného roku

8.2.4. Další administrativní výdaje zahrnuté v referenční částce (XX 01 04/05 – Výdaje na správu a řízení)

Nepoužije se

8.2.5. Finanční náklady na lidské zdroje a související náklady nezahrnuté v referenční částce

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Druh lidských zdrojů | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 |

Úředníci nebo dočasní zaměstnanci (XX 01 01) | 0.585 | 0.234 |

Zaměstnanci financovaní podle čl. XX 01 02 (pomocní pracovníci, přidělení národní odborníci, smluvní zaměstnanci, atd.) (upřesněte rozpočtovou linii) |

Náklady na lidské zdroje a související náklady celkem (nezahrnuté do referenční částky) | 0.585 | 0.234 |

Výpočet – Úředníci a dočasní zaměstnanci

117 000 (na osobu ročně)

Výpočet – Zaměstnanci financovaní podle článku XX 01 02

Nepoužije se

8.2.6. Další administrativní výdaje nezahrnuté do referenční částky

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) |

Rok 2008 | Rok 2009 | Rok 2010 | Rok n+3 | Rok n+4 | Rok n+5 a násl. | CELKEM |

XX 01 02 11 01 – Služební cesty | 0.081 |

XX 01 02 11 02 – Schůze a konference | 0.120 |

XX 01 02 11 03 – Výbory[29] |

XX 01 02 11 04 – Studie a konzultace |

XX 01 02 11 05 - Informační systémy |

2 Ostatní výdaje na řízení celkem (XX 01 02 11) |

3 Ostatní výdaje administrativního charakteru Specifická odborná příprava související se sítí s-Testa Rozpočtová linie XX 01 02 11 06 | 0.032 |

Administrativní výdaje celkem, kromě nákladů na lidské zdroje a souvisejících nákladů (NEZAHRNUTÉ do referenční částky) | 0.233 | 0.233 |

Pod služební cesty patří cesty pro dvě osoby do všech 27 členských států podílejících se na systému SIS 1+ (0,081 milionu EUR).

Pod schůze patří všechny schůze s členskými státy a dalšími odborníky, které jednotka organizuje pravidelně během fáze zavádění a zkoušení sítě s-Testa pro systém SIS+1 (plánuje se 12 schůzí). Je třeba poznamenat, že náklady budou vyšší, pokud bude potřeba proplatit cestovné odborníkům členských států.

Specifickou odbornou přípravu související se sítí s-Testa pro systém SIS 1+ poskytne provozovatel sítě s-Testa čtyřem zaměstnancům Komise (0,032 milionu EUR).

Výpočet - Další administrativní výdaje nezahrnuté do referenční částky[pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic]

[1] Uvedené rozhodnutí musí být ještě formálně přijato Radou.

[2] Úř. věst. C […], […], s. […].

[3] Úř. věst. C […], […], s. […].

[4] Úř. věst. L 239, 22.9.2000, s. 19. Úmluva naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 1160/2005 (Úř. věst. L 191, 22.7.2005, s. 18).

[5] Úř. věst. L 328, 13.12.2001, ve znění nařízení Rady (ES) č. 1988/2006 ze dne 21. prosince 2006 (Úř. věst. L 411, 30.12.2006).

[6] Úř. věst. L 328, 13.12.2001, ve znění rozhodnutí Rady (ES) č. 2006/1007/SVV ze dne 21. prosince 2006 (Úř. věst. L 411, 30.12.2006).

[7] Úř. věst. L 381, 28.12.2006.

[8] Úř. věst. L 337, 30.12.1999.

[9] Úř. věst. L 116, 26.4.2001.

[10] Úř. věst. L 66, 6.3.2007.

[11] Úř. věst. L 181, 18.5.2004.

[12] Úř. věst. L 181, 18.5.2004.

[13] Úř. věst. L […], […], s. […].

[14] Úř. věst. L […], […], s. […].

[15] Úř. věst. L 248, 16.9.2002.

[16] Úř. věst. L 176, 10.7.1999.

[17] Úř. věst. L 176, 10.7.1999.

[18] Rozhodnutí Rady 2004/849/ES ze dne 25. října 2004 o podpisu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropské unie a o prozatímním provádění některých jejích ustanovení (Úř. věst. L 368, 15.12.2004, s. 26).

[19] Rozhodnutí Rady 2004/860/ES ze dne 25. října 2004 o podpisu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropského společenství a o prozatímním provádění některých jejích ustanovení (Úř. věst. L 370, 17.12.2004, s. 78).

[20] Úř. věst. L 131, 1.6.2000.

[21] Úř. věst. L 64, 7.3.2002.

[22] Výdaje, které nespadají pod kapitolu xx 01 příslušné hlavy xx.

[23] Výdaje v rámci článku xx 01 04 hlavy xx.

[24] Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody.

[25] V případě potřeby, např. potrvá-li akce déle než 6 let, je třeba doplnit další sloupce.

[26] Tyto náklady NEJSOU zahrnuty v referenční částce.

[27] Tyto náklady NEJSOU zahrnuty v referenční částce.

[28] Tyto náklady jsou zahrnuty do referenční částky.

[29] Uveďte přesně druh výboru a skupinu, do níž náleží.