52007DC0804

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 11.12.2007

KOM(2007) 804 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Návrh lisabonského programu Společenství 2008–2010

OBSAH

1. Úvod: k novému lisabonskému programu společenství 3

2. Posílení a obnovení LPS 3

3. 10 hlavních cílů pro nový LPS ve čtyřech prioritních oblastech 4

3.1. Investování do lidí a modernizace trhů práce 5

3.2. Využití podnikatelského potenciálu, zejména malých a středních podniků 7

3.3. Investování do znalostí a inovace 9

3.4. Energetika a změna klimatu 11

4. Vnější agenda 13

5. Zajištění realizace LPS 14

PŘÍLOHA 16

1. ÚVOD: K NOVÉMU LISABONSKÉMU PROGRAMU SPOLEčENSTVÍ

Úzké partnerství mezi členskými státy a Společenstvím je v centru obnovené Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost. Zatímco členské státy provádějí své politiky podle národních programů reforem , další opatření politiky na úrovni Společenství jsou potřebné na doplnění a posílení vnitrostátních opatření. Opatření na úrovni Společenství mohou například poskytnout společný právní rámec a/nebo rámec politik, pomáhají v koordinaci politiky s členskými státy; kromě toho se Společenství přímo angažuje při zajišťování doplňkových zdrojů pro znevýhodněné regiony a členské státy, např. prostřednictvím programů politiky soudržnosti. Pokrok při vytváření správných rámcových podmínek na úrovni členského státu i na úrovni Společenství je potřebný k významnému posílení růstu a zaměstnanosti v EU.

V tomto sdělení se navrhuje lisabonský program Společenství (dále jen „LPS“) na období 2008–2010, přičemž podobně jako u národního programu reforem členského státu se stanoví klíčová opatření na úrovni celého Společenství . Návrh na nový LPS je založen na integrovaných hlavních směrech a opírá se o čtyři prioritní oblasti, které určila Evropská rada na svém jarním zasedání v roce 2006. Zahrnuje opatření, která se mají provést na úrovni Společenství v příštím cyklu, jak jsou navrhovaná ve strategické zprávě Komise, která se má přijmout na jarním zasedání Evropské rady v roce 2008. Stanoví řadu ambiciózních, ale realistických činností , které by se měly provést na úrovni Společenství do roku 2010. V příštích třech letech bude zapotřebí soustředěného politického úsilí v zájmu dosažení dohody všech orgánů EU o těchto opatřeních, aby se posílil růst a zaměstnanost.

2. POSÍLENÍ A OBNOVENÍ LPS

První lisabonský program Společenství na období 2005–2008 přinesl významné výsledky. Pokroku se dosáhlo například ve zlepšení právního rámce jednotného trhu přijetím směrnice o službách a provedením Akčního plánu pro finanční služby. Komise také pokračovala v agendě lepší právní úpravy, jejíž záměrem je snížení nepotřebných výdajů a odstranění překážek pro inovaci. Pro růst a zaměstnanost jsou vyčleněny značně větší částky finančních prostředků Společenství. Podle nového předpisového rámce pro programy politiky soudržnosti se v období 2007–2013 poskytne asi 210 miliard EUR pro investice do oblasti růstu a zaměstnanosti, což je nárůst o více než 25% ve srovnání s obdobím 2000–2006. Více než 87 činností ze 102 oznámených v původním LPS z roku 2005 se uskutečnilo do poloviny roku 2007. Rada a Evropský parlament věnovaly značné úsilí také urychlení interinstitucionálního procesu rozhodování. Z 18 legislativních opatření v interinstitucionálním rozhodovacím procesu, která jsou uvedena ve zprávě o provádění LPS za rok 2006, jich přijaly Rada a Parlament asi 10[1].

Ačkoli se dosáhlo řady úspěchů, LPS 2005–2008 neposkytoval vždy dostatečně silný rámec pro úplné stanovení priorit pro opatření LPS a urychlení jejich přijetí a provádění. LPS byl často vnímán jako reformní program samotné Evropské komise, zatímco jeho realizace si vyžaduje plnohodnotnou účast všech orgánů Společenství a členských států.

Cílem nového LPS na období 2008–2010 je tyto nedostatky odstranit . Komise proto navrhuje program se silněji stanovenými prioritami s jenom 10 hlavními cíli , které lze splnit v období 2008–2010. Všechny tyto navrhované cíle a doprovodné činnosti:

- prokazují značnou přidanou hodnotu na úrovni Společenství nebo významnou součinnost s politikami členských států a/nebo politikami prováděnými na úrovni EU,

- prokazují významný dopad na růst a zaměstnanost buď přímo nebo usnadněním restrukturalizace a přizpůsobení.

3. 10 HLAVNÍCH CÍLů PRO NOVÝ LPS VE čTYřECH PRIORITNÍCH OBLASTECH

Podle návrhu Komise by LPS 2008–2010 měl obsahovat deset hlavních cílů a odpovídající činnosti, které se budou zakládat na integrovaných hlavních směrech a pevně se opírat o čtyři prioritní oblasti.

10 hlavních cílů, kterých se má dosáhnout do roku 2010

1. Komise navrhne do poloviny roku 2008 obnovenou sociální agendu a pomůže řešit otázku nedostatku dovedností.

2. Komise předloží návrhy na společnou přistěhovaleckou politiku pro rok 2008.

3. Společenství přijme akt o malých podnicích pro využití růstového potenciálu malých a středních podniků v průběhu celého jejich životního cyklu.

4. Společenství se přiblíží k cíli snížit administrativní zatížení EU o 25% do roku 2012 a provede ambiciózní program zjednodušení.

5. Společenství posílí jednotný trh, zvýší hospodářskou soutěž v oblasti služeb a podnikne další kroky v integraci evropského trhu finančních služeb.

6. Společenství uskuteční „pátou svobodu“ (volný pohyb znalostí) a vytvoří skutečný evropský výzkumný prostor.

7. Společenství zlepší rámcové podmínky pro inovaci.

8. Společenství dotvoří vnitřní trh pro energie a přijme soubor opatření týkajících se změny klimatu.

9. Společenství podpoří průmyslovou politiku zaměřenou na více udržitelnou výrobu a spotřebu.

10. Společenství bude dvoustranně jednat s klíčovými obchodními partnery o otevření nových příležitostí pro mezinárodní obchod a investice a vytvoří společný prostor pro právní předpisy a normy.

Podrobný seznam činností je uveden v příloze, v níž se opatření dělí na tři kategorie:

- opatření, která má přijmout Evropská komise,

- opatření, která mají prioritně přijmout ostatní orgány,

- opatření, která ještě vyžadují provedení.

Touto kategorizací se jasně zdůrazňuje zodpovědnost každého orgánu. Navrhuje se, aby těmto opatřením byla udělena priorita u všech orgánů EU.

Komise zastává názor, že provedení LPS v plném rozsahu by významně přispělo k úspěchu Lisabonské strategie růstu a zaměstnanosti. Analýza dlouhodobějšího dopadu opatření obsažených v LPS naznačuje, že jejich provádění by mohlo mít významný dopad na úroveň reálného HDP v EU [2] . Jelikož činnostmi LPS by se zvýšila produktivita, zintenzívnila hospodářská soutěž a zlepšila přizpůsobivost, představovalo by to stálý a udržitelný růst reálného HDP a zaměstnanosti.

Na podporu různých politik Společenství, které jsou popsány ve čtyřech prioritních oblastech uvedených níže, jsou vlastní finanční zdroje Společenství zaměřeny na růst a pracovní příležitosti, lepší dohánění růstu a přizpůsobení hospodářství, zejména v nových členských státech a dalších hospodářsky znevýhodněných regionech. K těmto zdrojům patří programy evropské politiky soudržnosti, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (dále jen „EZFRV“), program celoživotního učení a Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci. Finanční prostředky politiky soudržnosti na období 2007–2013 představují přibližně 347 miliard EUR a v případě EZFRV přibližně 91 miliard EUR. Vyčleněním prostředků ze strukturálních fondů se zpřístupnily značné dodatečné finanční prostředky pro strategii růstu a zaměstnanosti. Za účelem dalšího zvýšení pákových efektů vznikajících ve výdajích Společenství je třeba zblízka sledovat a v případě potřeby dále posilovat zaměření na lisabonské priority v průběžném hodnocení programů politiky soudržnosti a EZFRV v polovině roku 2010 prostřednictvím přesnějšího vyčleňování prostředků ve prospěch těch oblastí, které vykazují největší návratnost. Mezi priority patří aktualizace dovedností (včetně e-dovedností), vzdělávání a odborná příprava, investice do důležité infrastruktury, mobilizace soukromých investicí a zvýšená účast v informační společnosti. Odhaduje se, že do roku 2015 se vytvoří přibližně 2 miliony dalších pracovních míst v důsledku investic ze strukturálních fondů a fondu soudržnosti[3].

3.1. Investování do lidí a modernizace trhů práce

Cíl 1: Komise navrhne do poloviny roku 2008 obnovenou sociální agendu, kam patří vzdělávání, migrace a demografický vývoj, a pomůže řešit nedostatek dovedností zlepšením sledování a předvídání budoucích požadavků na dovednosti.

Zvýšení investic do vzdělávání a dovedností je předpoklad pro to, aby si lidé mohli o životě sami rozhodnout. Je významným faktorem pro úspěch Evropy ve věku globalizace a je to také jeden z nejúčinnějších způsobů pro zajištění rovných příležitostí a pro intenzivní boj s nerovností a chudobou. Demografickým vývojem se dále zvýší tlak na nabídku pracovních sil, nedostatek dovedností a rozpočty pro veřejnou péči. V této situaci je zásadní zdokonalovat vzdělávání a dovednosti jak s ohledem na zaměstnatelnost, tak na sociální soudržnost. Potřebná je obnovená sociální agenda zaměřená na vzdělávání, migraci a demografický vývoj, aby se zajistilo řešení těchto otázek z pohledu celého Společenství.

V návaznosti na iniciativu „Novými dovednostmi k novým povoláním“[4] může Společenství také přispět ke zlepšení přizpůsobování se potřebám trhu práce a řešení nedostatku dovedností prostřednictvím příslušné koordinace prognostických nástrojů pro lepší předvídání vývoje trhu práce v celé EU. Ačkoliv Společenství již zahájilo různé projekty na předvídání vývoje trhu práce a požadavků na dovednosti, nyní je nezbytné zlepšit koordinaci těchto různých iniciativ k docílení maximálního účinku. Kromě toho bude rozvoj dovedností podporován strategickým rámcem v celé EU pro politiky odborného vzdělávání a zvláštními opatřeními pro zajištění kvality odborného vzdělávání.

Za účelem zajištění efektivnějšího přizpůsobení se potřebám pracovního trhu a řešení problému nedostatku dovedností musí Komise odstranit významné regulativní překážky, které v současnosti existují na jednotném trhu práce. Ty nejdůležitější zahrnují nedostatečnou srovnatelnost a uznání kvalifikací a omezení přenositelnosti důchodů a sociálních dávek. Odstranění těchto překážek doplní úsilí členských států o podporu lepšího využití dovedností a odstranění nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi.

Činnosti:

- navrhnout obnovenou sociální agendu do poloviny roku 2008,

- posílit transparentnost, uznání a srovnatelnost kvalifikací a zvýšit přenositelnost důchodů a dalších sociálních práv v celé EU,

- zlepšit schopnost předvídání vývoje trhů práce v celé EU a požadavků na dovednosti.

Cíl 2: Komise předloží v roce 2008 návrhy na společnou přistěhovaleckou politiku.

Společenství musí také vypracovat společnou přistěhovaleckou politiku , aby lépe reagovalo na současné a budoucí potřeby trhů práce. Ačkoli čistá migrace do EU je větší než 1,5 milionu osob za rok, většina migrantů patří do skupin pracovní síly s nízkou kvalifikací. Zavedení společné politiky pro ekonomickou migraci je zásadní, aby se podařilo uspokojit poptávku po pracovnících s vyšší kvalifikací a současně předejít nesourodému souboru neefektivních a vzájemně soutěžících projektů členských států. Vyváženější nabídka dovedností migrantů v EU jim umožní lépe reagovat na potřeby trhu práce EU a pomůže snížit nedostatek dovedností. Komise již předložila první návrhy, včetně systému „modré karty“ pro vysoce kvalifikované migranty do EU. Komise předloží další komplexní návrhy na společnou přistěhovaleckou politiku v roce 2008.

Činnost:

- pokročit k přijetí společné přistěhovalecké politiky, která reaguje na potřeby jednotného trhu práce EU, včetně systému „modré karty“ pro získání vysoce kvalifikovaných pracovníků.

3.2. Využití podnikatelského potenciálu, zejména malých a středních podniků

Cíl 3: Společenství přijme akt o malých podnicích pro využití růstového potenciálu malých a středních podniků v průběhu celého jejich životního cyklu.

Společenství by mělo do roku 2010 využít potenciál růstu a zaměstnanosti malých a středních podniků , které představují více než 99% všech firem a zaměstnávají 67% pracovní síly EU. Ačkoli mnohá opatření LPS budou také pomáhat malým a středním podnikům, je potřebné specificky se zabývat relativním nedostatkem jejich přístupu na vnitřní a vnější trhy a omezit administrativní zátěž. Společenství proto vytvoří a bude provádět „akt o malých podnicích“, v němž se stanoví zásady a konkrétní opatření na podporu malých a středních podniků v průběhu jejich životního cyklu, například zvláštní statut evropské soukromé společnosti přizpůsobený potřebám malých a středních podniků, výjimky z některých zatěžujících právních požadavků (např. sběr statistických údajů a dokumentace, DPH a účetní požadavky), jednodušší přístup k rizikovému kapitálu, ochrana jejich duševního vlastnictví, podpora náboru a rekvalifikace pracovníků, zjednodušení jejich účasti na veřejných zakázkách a programech výzkumu a vývoje, užší propojení s univerzitami a výzkumnými centry, usnadnění jejich převodu a poskytnutí nové příležitosti podnikatelům v případě neúspěchu v podnikání.

Činnosti:

- přijmout evropský akt o malých podnicích, v němž se stanoví zásady a konkrétní opatření na podporu malých a středních podniků v průběhu jejich životního cyklu,

- provést specifické posouzení acquis Communautaire z hlediska malých a středních podniků a zavést výjimky z administrativních požadavků plynoucích z právních předpisů EU, kdekoli to je možné.

Cíl 4 : Společenství se přiblíží k cíli snížit administrativní zatížení EU o 25% do roku 2012 a provede ambiciózní program zjednodušení.

Společenství dokončí svůj komplexní průzkum právních předpisů Společenství, aby se zjednodušily a odstranily nepotřebné zatěžující požadavky na podniky a zároveň zachovaly původní cíle právních předpisů. Tato práce doplní úsilí členských států o splnění jejich závazků na snížení administrativního zatížení o 25% do roku 2012. Snížením administrativní zátěže se umožní firmám, zejména malým a středním podnikům, zvýšit vnitřní fondy pro investice a zlepší se pobídky pro přizpůsobivost a inovaci. Sledováním politik zjednodušení bude Společenství plně respektovat zásadu subsidiarity a zásadu „mysli nejdříve v malém“.

Činnosti:

- zajistit provádění průběžného programu pro zjednodušení stávajících právních předpisů Společenství v plném rozsahu, aby se odstranily zatěžující požadavky na podniky,

- zajistit provedení akčního programu pro snižování administrativního zatížení vyplývajícího z právních předpisů EU v plném rozsahu. Všechna urychlená opatření na rok 2007 by se měla dokončit do jarního zasedání Evropské rady 2008.

Cíl 5: Společenství posílí jednotný trh, zvýší hospodářskou soutěž v oblasti služeb a podnikne další kroky v integraci evropského trhu finančních služeb.

Existují jasné důkazy, že hospodářská soutěž v oblasti služeb je méně intenzivní než na trzích EU se zbožím. Je potřebné, aby Společenství povzbuzovalo hospodářskou soutěž a zvyšovalo efektivitu, aby se zajistilo, že jednotný trh pro odvětví služeb se stane skutečností. Důležitým faktorem bude komplexní a včasné provádění směrnice o službách členskými státy za podpory Komise. Snížením administrativní zátěže a odstraněním stávajících překážek se značně usnadní usazování poskytovatelů služeb a volné poskytování služeb. To zlepší přístup na trh pro podniky, zejména malé a střední podniky, a zvýší výběr pro spotřebitele a jejich přístup ke službám. Důležitými otázkami na jednotném trhu jsou včasná normalizace a interoperabilita, zejména co se týče zboží a služeb informačních a komunikačních technologií. V tomto rámci může hrát politika hospodářské soutěže doplňující roli.

Z analýzy provedené Komisí, včetně přezkumu jednotného trhu, vyplývá, že existuje řada klíčových odvětví sítí a služeb, které vyžadují zvláštní pozornost, včetně poštovních služeb, elektřiny/plynu, železnic, finančních služeb, elektronických komunikací a maloobchodních a velkoobchodních odvětví. Společenství by proto mělo posílit politiku jednotného trhu a prosazování politiky hospodářské soutěže s cílem zvýšení produktivity a snížení cen pro spotřebitele a zároveň zajistit poskytování služeb obecného zájmu. Za tímto účelem je potřebné, aby Společenství posílilo sledování trhu v klíčových odvětvích včetně účinků na spotřebitele a použilo všechny dostupné nástroje, včetně spotřebitelské hodnotící tabulky, aby se umožnilo dlouhodobé sledování spotřebitelských trhů. Více úsilí je také potřeba na posílení stávajících právních předpisů za účelem zajištění transparentnosti a skutečného výběru pro spotřebitele a další kupující. Zlepšením hospodářské soutěže a efektivnosti ve službách by se zlepšila konkurenceschopnost v celém hospodářství.

Další úsilí Společenství je také potřebné pro integraci trhu evropských finančních služeb , aby se zajistily plné výhody vyplývající ze zavedení eura a uživatelům finančních služeb se nabídla širší škála levnějších produktů s vysokou úrovní ochrany spotřebitele. Nehledě na úspěch akčního plánu pro finanční služby zůstávají některé segmenty finančního systému EU stále roztříštěné. Ještě je potřebné založit jednotnou oblast pro platby v eurech, odstranit překážky pro větší přeshraniční aktivitu a hospodářskou soutěž v maloobchodních finančních službách a dokončit a provést jednotný rámec pro velkoobchodní a investiční trhy.

Přeshraniční opatření pro finanční dohled a řešení krizí také nutně potřebují posílit, aby se zohlednila zvýšená nejistota panující na finančních trzích a rostoucí nestabilita. Jednotný trh pro finanční služby by mohl současně snížit kapitálové náklady pro dlužníky a zvýšit míru návratnosti pro spořitele prostřednictvím efektivnějšího finančního zprostředkování. Efektivní finanční trh je zvláště důležitý pro členské státy, které patří do eurozóny, jelikož usnadňuje přizpůsobení a přerozdělení prostředků a zvýšení jejich odolnosti vůči ekonomickým otřesům.

Bude se pokračovat v práci s cílem snížit náklady na plnění požadavků vyplývajících z různých daňových režimů na vnitřním trhu, zejména pro malé a střední podniky, a zároveň umožnit podnikům zvolit si celounijní základ daně.

Činnosti:

- posílit jednotný trh a hospodářskou soutěž, posílit sledování trhu a jednotlivých odvětví a zlepšit regulaci, kde to je potřebné, zejména se zaměřením na klíčové služby a odvětví sítí,

- zajistit komplexní a včasné provádění směrnice o službách,

- zajistit dosažení jednotné oblasti pro platby v eurech a odstranit překážky, zvýšit hospodářskou soutěž v maloobchodních finančních službách a upevnit jednotný rámec pro přeshraniční velkoobchodní trhy a investiční podnikání,

- posílit stávající opatření v oblasti dohledu a postoupit při vývoji příslušných nástrojů pro přeshraniční řešení krizí ve finančních institucích EU,

3.3. Investování do znalostí a inovace

Společenství vytvoří „pátou svobodu“ – volný pohyb znalostí, který doplní čtyři svobody pohybu zboží, služeb, lidí a kapitálu. Uskutečnění této „páté svobody“ vytvořením evropského výzkumného prostoru a evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání a zlepšením klíčových rámcových podmínek pro inovaci je potřebné k překonání roztříštěnosti vnitrostátních politik v oblasti výzkumu a inovace. Pouze to umožní EU dosáhnout vedoucí světové pozice ve výzkumu a zlepšit atraktivnost pro soukromé investice.

Cíl 6: Společenství uskuteční „pátou svobodu“, volný pohyb znalostí, a vytvoří skutečný evropský výzkumný prostor.

Aby se uskutečnila „pátá svoboda“, tedy volný pohyb znalostí, a vytvořil skutečný evropský výzkumný prostor v partnerství s členskými státy, musí se posílit všechny tři součásti trojúhelníku znalostí – výzkum, inovace a vzdělávání[5]. Společnými programy a rozvojem právního rámce pro vytvoření a provozování celoevropských výzkumných infrastruktur se usnadní větší soustředění výzkumných zdrojů členských států na základě proměnné geometrie. Vývoj strategie Společenství a rámce pro mezinárodní vědeckou a technologickou spolupráci také zvýší spolupráci mezi EU a členskými státy a mezinárodní vliv.

Měl by se vytvořit účinný evropský jednotný trh práce pro výzkumné pracovníky založený na myšlence „evropského pasu“, který zlepší jejich profesní vyhlídky, přeshraniční nábor a mobilitu. Tím se doplní úsilí členských států o posílení a reformování odvětví vyššího vzdělávání a usnadní se vytváření sítí a posilní se spolupráce mezi univerzitami, výzkumnými organizacemi a podniky.

Klíčovým prvkem v této strategii sdružující vzdělávání, výzkum a inovaci je také Evropský inovační a technologický institut. Stane se modelem pro podporu otevřené inovace a předávání znalostí mezi veřejnými výzkumnými organizacemi a průmyslem. Vytvoření evropského výzkumného prostoru povede k úsporám z rozsahu, napomůže efektivnějšímu přidělování prostředků a bude mít za důsledek značné pozitivní přeshraniční přesahy ve prospěch všech členských států.

Činnosti:

- sloučit zdroje na výzkum a vývoj za účelem zajištění jejich účinnějšího využití tím, že se dospěje koncem roku 2008 k dohodě o oblastech pro společné programy a koncem roku 2010 se zahájí společné výzvy pro projekty,

- zlepšit přeshraniční mobilitu a profesní vyhlídky výzkumných pracovníků založené na evropském „pasu“,

- plně zprovoznit Evropský inovační a technologický institut,

- zahájit novou generaci výzkumných zařízení světové úrovně připravením plánů pro zahájení společně odsouhlasených projektů do konce roku 2009. Pro tyto projekty v celosvětovém měřítku zahájit v průběhu roku 2008 dialog se zainteresovanými mezinárodními partnery.

Cíl 7: Společenství zlepší rámcové podmínky pro inovaci, zejména pro rizikový kapitál a práva k duševnímu vlastnictví.

Společenství potřebuje zlepšit klíčové rámcové podmínky pro inovaci prováděním své široké inovační strategie[6]. Patří sem například rozvoj vedoucích trhů v oblasti nových technologií, posílení rámce práv duševního vlastnictví a urychlení stanovení norem zajišťujících interoperabilitu.

Společenství potřebuje zejména vytvořit příznivější podmínky pro financování inovace , aby se usnadnilo rozšířenější zakládání vysoce inovativních malých a středních podniků a usnadnil se vývoj hlavních trhů v oblasti nových technologií, jako jsou nízkouhlíkové technologie. Vypracování režimu pro rizikový kapitál v rámci celé EU je klíčovým požadavkem. Společenství musí těsně spolupracovat s členskými státy, aby odstranilo stávající regulační a daňové překážky bránící přeshraničním investicím z fondů rizikového kapitálu. Musí také pomoci překlenout nedostatek vlastního kapitálu prostřednictvím rizikového financování v raných stádiích budování podniku. Program záruk Evropského investičního fondu pro malé a střední podniky by se měl značně rozšířit, aby se využilo mikroúvěrové a mezaninové financování[7]. Odhaduje se, že zvýšením průměrného využívání rizikového kapitálu v EU na úroveň nejlepších současných podniků by se zpřístupnilo dalších 20 miliard EU ročně pro investice rizikového kapitálu.

Společenství musí také usilovat o zlepšení využití a ochrany nehmotných aktiv, zejména práv duševního vlastnictví, což také pomůže získávání financí. Patentový systém v EU stále trpí v důsledku drahého a zatěžujícího roztříštění, které překáží výměně a rozšíření znalostí a inovace v celé EU[8]. Zvýšením jeho efektivnosti a prosazováním se zajistí návratnost investic do výzkumu a vývoje, což povede k povzbuzení aktivit výzkumu a vývoje, finančním investicím a komercializaci inovací. Zesíleným systémem Společenství pro patenty, včetně vytvoření patentu Společenství a zdokonalení systému na řešení sporů týkajících se patentů, by se nejenom značně snížily náklady na patenty, ale také se dosáhlo větší právní jistoty.

Činnosti:

- podporovat trh pro rizikový kapitál v celé EU,

- zlepšit připravenost malých a středních podniků investovat a jejich přístup k financím,

- vytvořit patent Společenství a zlepšit systém řešení sporů týkajících se patentů, čím se značně sníží náklady na registraci patentu a zvýší právní jistota.

3.4. Energetika a změna klimatu

Cíl 8: Společenství dotvoří vnitřní trh v odvětví energetiky a přijme soubor opatření týkajících se změny klimatu, aby se zřídil rámec pro dosažení přinejmenším 20% snížení emisí skleníkových plynů a 20% podílu obnovitelné energie do roku 2020.

Aby Evropa mohla čelit rostoucí globální hospodářské soutěži v oblasti dodávek energie a dosáhla ambiciózní cíle pro rok 2020 ve snížení skleníkových plynů a zvýšení podílu obnovitelných energií, potřebuje vytvořit v rámci celé EU vnitřní trh pro energie a široký systém pro obchodování s emisemi . Vytvořením vnitřního trhu s energiemi se zvýší efektivnost a zlepší energetická bezpečnost. Liberalizace vnitrostátních trhů s energetikou v minulosti nevedla vždy k vytvoření silné hospodářské soutěže. Provádění stávajících právních předpisů v plném rozsahu a efektivní oddělení výroby a dodávky od provozu sítí je potřebné pro další zvýšení hospodářské soutěže a efektivnosti tím, že se umožní novým konkurentům vstup na trh. Kromě toho je potřebné posílit nezávislost a spolupráci národních energetických regulačních orgánů a odstranit technické překážky pro integraci trhu, zejména prostřednictvím významného posílení přeshraniční propojovací kapacity za účelem vytvoření dostatečné přenosové kapacity pro integraci vnitrostátních trhů. Cílem těchto opatření je vytvořit skutečné pobídky pro investice ve výši 1000 miliard EUR do nové generace podniků a lepšího přeshraničního propojení, které jsou potřebné v příštích 20 letech. Vnitřní trh s energiemi bude potřebovat doplnit nákladově efektivnějším systémem pro obchodování s emisemi, aby se dosáhlo cílů pro rok 2020 na snížení emisí skleníkových plynů a rámcem Společenství pro nákladově efektivnější vývoj obnovitelných energií, aby se do roku 2020 dosáhlo 20% podílu obnovitelných energií.

Činnosti:

- přijmout balíček právních předpisů pro vytvoření vnitřního trhu s elektřinou a plynem do května 2009, s cílem vytvoření vnitřního trhu pro energie příznivého pro hospodářskou soutěž a investice, posílení nezávislosti a spolupráce energetických regulačních orgánů a odstranění technických překážek tržní integrace,

- přijmout balíček právních předpisů pro dosažení cílů EU v oblasti skleníkových plynů a obnovitelné energie do května 2009.

Cíl 9: Společenství podpoří průmyslovou politiku zaměřenou na více udržitelnou výrobu a spotřebu, která se soustředí na obnovitelné energie a nízkouhlíkové produkty, služby a technologie a efektivní z hlediska zdrojů.

Ambiciózní cíle Evropské rady týkající se změny klimatu pro rok 2020 budou vyžadovat nebývalé investice do nových nízkouhlíkových technologií a budou mít za důsledek zásadní změny v hospodářství EU. Společenství potřebuje konat důrazně, aby se zajistil rozvoj dynamického vnitřního trhu pro environmentální technologie, zejména nízkouhlíkové, které nejsou náročné na energii a zdroje. Úsilí členských států na podporu těchto odvětví nevyhnutně chybí tržní příležitosti a úspory z rozsahu, které by bylo možné využít prostřednictvím rozvoje trhu v rámci skutečně celé EU pro produkty, služby a technologie příznivé životnímu prostředí. Úspěch proto vyžaduje novou udržitelnou průmyslovou strategii v rámci Společenství s cílem umožnit přechod na nízkouhlíkové hospodářství efektivní z hlediska zdrojů[9].

Nové trhy by se měly podpořit prováděním strategií rozhodujících trhů v takových oblastech, jako jsou udržitelné stavebnictví, recyklace, produkty založené na biotechnologiích a obnovitelná energie. Takovými strategiemi by se posílila poptávka po environmentálních technologiích vedoucí k značným ekonomickým přínosům a přínosům v oblasti životního prostředí. Zahrnovaly by také včasný rozvoj dynamických norem EU v oblasti životního prostředí na jednotném trhu, což by v návaznosti na mezinárodní uznání těchto norem znamenalo přínos v oblasti hospodářské soutěže. Dalšími nástroji jsou požadavky na označování a podpora zadávání ekologických veřejných zakázek. Prostředky Společenství by se také měly využívat k podnícení financování soukromého sektoru pro výzkum a komercializaci nízkouhlíkových produktů a technologií, jako je například financování čistých technologií rizikovým kapitálem. Spolu se systémem pro obchodování s emisemi by přezkum směrnice o energetické dani měl za cíl zajistit, aby zdanění energie bylo efektivnějším a podpůrným nástrojem pro cíle EU v oblasti energetiky a změny klimatu a přispělo k efektivnosti nákladů takových politik. Kromě toho by se měla prozkoumat možnost využití dalších daňových nástrojů včetně DPH na podporu výrobků s nízkým podílem energie.

Činnosti:

- vytvořit vnitřní trh pro environmentální technologie a podpořit rozvoj vedoucích evropských trhů pro technologii efektivní z hlediska energie a zdrojů,

- provést revizi směrnice o energetické dani, aby se dosáhlo těsnějšího propojení s cíli EU pro energetiku a životní prostředí,

- provést revizi opatření na posílení zadávání veřejných zakázek na vysoce účinné produkty, technologie a služby šetrné k životnímu prostředí, také v souvislosti s budovami.

4. VNěJšÍ AGENDA

Cíl 10: Při práci na uzavření multilaterálních obchodních jednání z Dohá bude Společenství vést dvoustranná jednání s klíčovými obchodními partnery za účelem otevření nových možností pro mezinárodní obchod a investice, zlepšení přístupu na trh zaměřeného na země a odvětví, v nichž zůstávají významné překážky, a vytvoření společného prostoru právních předpisů a norem.

Společenství hodlá dále odstraňovat obchodní a investiční překážky tím, že bude bojovat s nekalými obchodními a investičními praktikami a porušováním hospodářské soutěže. Úspěšné dokončení kola jednání z Dohá zůstává nejlepším způsobem, jak to zajistit. Všechny dostupné nástroje se použijí pro zajištění, aby za svou otevřenost Evropa získala lepší přístup na trhy třetích zemí. Komise každoročně předloží zprávu o činnostech zaměřených k zajištění přístupu na trh, přičemž se určí země a odvětví, v nichž zůstávají významné překážky a provedou se konzultace s dotčenými zeměmi. Pokud se problémy neodstraní, zváží se využití obchodních nástrojů Společenství a/nebo opatření WTO.

Společenství hodlá ovlivňovat globalizaci, aby co nejlépe využilo jejích přínosů a podělilo se o ně se svými partnery. Společenství se potřebuje dál angažovat ve spolupráci s klíčovými obchodními partnery, včetně sousedních zemí a nově rostoucích ekonomik, a mělo by dál podporovat regionální hospodářskou integraci se svým sousedstvím. Dvoustranné obchodní dohody s klíčovými obchodními partnery, včetně sousedních zemí (jako např. vyjednání nové rozšířené dohody s Ukrajinou) a nově rostoucích ekonomik, umožňují EU překročit závazky k WTO a zahrnout ambiciózní ustanovení pro spolupráci v rámci regulace a přeshraniční spolupráci. Dvoustranné dohody o volném obchodu se v současnosti projednávají s Jižní Koreou, Indií a zeměmi, které jsou členy ASEAN, a plánuje se, že další budou následovat. Dohodou o partnerství s Čínou se zlepší přístup na její trh pro podniky EU a podpoří se sbližování předpisů. Těmito dohodami se podpoří mezinárodní obchod a investice, zvýší hospodářská soutěž a sníží spotřebitelské ceny. Dále jednání o dohodách o přidružení s Mercosurem (Společný jihoamerický trh), Andským společenstvím a Střední Amerikou obsahují důležité součásti o obchodu a dalších ekonomických vztazích. Tato jednání, spolu s rozšířenými politickými dialogy, mohou také přispět k další podpoře udržitelného rozvoje v partnerských zemích, podpoře společných hodnot a mezinárodně schválených evironmentálních norem a sociálních standardů, včetně práce za důstojných podmínek.

Vytvořením stabilního společného regulačního prostoru s hlavními obchodními partnery, jako jsou USA (v rámci Transatlantické hospodářské rady), začne proces vedoucí k harmonizaci právních předpisů a norem, zejména v souvislosti s novými technologiemi, z nichž budou mít nakonec užitek všechny obchodující země. To významně sníží náklady na podnikání snížením necelních překážek a podpoří se obchod. Je také potřeba přijmout opatření na zlepšení efektivnosti vynucovacího systému pro práva duševního vlastnictví proti padělání. Klíčovými iniciativami jsou zvýšená spolupráce s hlavními obchodními partnery na podporu spolupráce v celní oblasti a vynucování v hlavních zdrojových zemích, například prostřednictvím akční strategie EU a USA pro vymahatelnost práv duševního vlastnictví, a uzavření jednání o nové Obchodní dohodě proti padělání (Anti-Counterfeiting Trade Agreement, ACTA)

Činnosti:

- podporovat ambiciózní dvoustranné dohody s důležitými obchodními partnery a podporovat integraci se sousedními a kandidátskými zeměmi vytvářením společného hospodářského prostoru,

- možné využití obchodních nástrojů Společenství v návaznosti na výroční zprávu Komise o přístupu na trh,

- plně využít potenciál Transatlantické hospodářské rady a spolupracovat s dalšími klíčovými obchodními partnery na vytvoření společného prostoru pro regulativní právní předpisy a normy,

- zlepšit efektivnost vynucovacího systému pro práva duševního vlastnictví proti padělání, mj. prostřednictvím mnohostranné dohody proti padělání (ACTA).

5. ZAJIšTěNÍ REALIZACE LPS

LPS představuje klíčové ekonomické reformní cíle na období 2008–2010, které mohou být největším příspěvkem k růstu a zaměstnanosti na úrovni Společenství při současné podpoře a doplnění úsilí jednotlivých států. Tento strategický plán by měl být vodítkem pro práci všech orgánů EU ohledně aspektů strategie pro růst a zaměstnanost souvisejících se Společenstvím. Pomoci mohou i další opatření, avšak činnosti uvedené v LPS byly označeny jako nejnaléhavější a nejdůležitější kroky pro ekonomickou reformu, které lze realizovat v období 2008–2010. Pro zajištění této realizace navrhuje Komise dva klíčové prvky :

Za prvé je zásadní, aby se Evropský parlament, Rada a Evropská komise shodly na cílech a činnostech strategické reformy. Na tomto základě by Evropský parlament a budoucí předsednictví Rady měly být vyzvány, aby považovaly lisabonské cíle a akce Společenství za největší prioritu.

Za druhé, aby se zaručila včasná realizace, je nezbytné pečlivé sledování provádění LPS. To by se mohlo provést informováním o dosažených úspěších Společenství v jeho ekonomických reformách prostřednictvím výroční zprávy o provádění , přičemž se posoudí, do jaké míry Společenství úspěšně provádí konkrétní opatření, která jsou uvedená v přiložené tabulce. Zpráva by představovala důležitý vklad do podzimního multilaterálního dohledu a umožňovala systematické zhodnocení pokroku na úrovni Společenství spolu s tematickým hodnocením reforem na úrovni členských států. Ke kontrole pokroku by byl také vyzván Evropský parlament. Tento proces by se zohlednil ve výroční zprávě Komise o pokroku , v níž by se uvedla případná doporučení týkající se aktualizace LPS. Na základě toho by se na jarním zasedání Evropské rady jako součást každoročního celkového posouzení strategie růstu a zaměstnanosti vyhodnotila situace a případně by se definovalo další směřování.

Evropská komise proto vyzývá:

– Evropský parlament, Radu, Evropský hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů ke schválení navrhovaného lisabonského programu Společenství 2008–2010, zejména pak aby:

- schválily 10 hlavních cílů činností Společenství a opatření navržená pro každý cíl,

- souhlasily s každoročním hodnocením pokroku a přípravou dalšího směřování,

- stanovily prioritu činností požadovaných k provádění 10 hlavních cílů.

- ANNEX

Guideline 20 (Matching of Labour ,Market needs), 21 (Flexicurity), 23 (Investment in Human Capital), & 24 (Education and training systems) | The Commission will propose a renewed Social Agenda by mid-2008, particularly covering education, migration, and demographic evolutions, and help to address the skills gap by improving the monitoring and forecasting of future skills requirements | Proposal for a DIRECTIVE on Portability of pensions - possible political agreement at the Council (end of 2007 ) |

Ensure progressive removal of transitional restrictions on the free movement of workers from the new Member States (by 2011) |

Revision of REGULATION on Portability of social security rights (2nd half 2009 ) (( | Projected adoption (2nd half 2010) |

Monitor the implementation of the RECOMMENDATION OF THE EUROPEAN PARLIAMENT AND OF THE COUNCIL on the establishment of the European Qualifications Framework for lifelong learning (Projected adoption: February 2008): Member States are asked to relate national qualifications systems to the EQF by 2010 |

DIRECTIVE- Monitoring the implementation of the Professional Qualifications Directive – Deadline for implementation by Member States:20 October 2007 |

Ensure the implementation of the basic skills communication (by 2010) |

RECOMMENDATION on EU-wide credit system transfer and accumulation systems for vocational training (March 2008) (( | Projected adoption (March 2010) |

RECOMMENDATION on quality assurance in vocational education and training (March 2008) (( | Projected adoption (March 2010) |

EU-wide inventory and monitoring system for on-going anticipation of future skills requirements in the context of "new skills for new jobs" initiative -Implementation in the course of 2008 and 2009 |

Ensure effective implementation of the Flexicurity common principles including the review "flexicurity: 3 years after". |

Guideline 20 (Matching of Labour ,Market needs) | The Commission will make proposals for a common policy on immigration in 2008 | Proposal for a DIRECTIVE Entry of highly skilled workers; "Blue Card" |

DIRECTIVE setting conditions of entry of seasonal workers (end 2008) (( | Projected adoption (End 2010) |

Guideline 15 (SMEs) | The Community will adopt a Small Business Act to unlock the growth potential of SMEs throughout their life-cycle | Measures following Communication on "Small Business Act" (May /June 2008) (( | Projected adoption (2010) |

Proposal for a Directive on the Small Company Statute (2nd half 2008)(( | Projected adoption (2nd half 2010.) |

Guideline 14 (Better regulation) | The Community will move towards the target to reduce EU administrative burdens by 25 % by 2012 and implement an ambitious simplification programme | Rolling SIMPLIFICATION PROGRAMME (2006-2009) including 109 actions (2009) (( | Pending proposals from SIMPLIFICATION PROGRAMME |

Proposals to reduce administrative burdens following administrative burden mapping and measurement of EC legislation and related transposition measures (2007-2008) in 13 priority areas. Proposals in 2008-2010. (( |

First batch of fast track administrative burden reduction actions | First batch of fast track administrative burden reduction actions in comitology |

Proposal for next batch of fast track actions alongside the strategic review on better regulation (January 2008) (( |

Guideline 9 (Information Society), 12 (Internal Market) &13 (Open Markets) | The Community will strengthen the single market, increase competition in services, and take further steps to integrate the financial services market | Proposal for a DIRECTIVE Revision of the regulatory framework for electronic communications and services Projected adoption (2009) |

Market monitoring in key markets |

DIRECTIVE amending Directive 97/67/EC concerning the full accomplishment of the internal market of Community postal services (Implementation 2011/ 2013) |

DIRECTIVES - Third Package on Rail (Implementation by 2009) |

DIRECTIVE on services in the internal market - Implementation by the MSs 28 December 2009 |

Actions to improve implementation of single market following Communication on the application of Community Law (SMR) |

Proposals to allow companies to choose an EU-wide tax base (3rd Q 2008) (( | Projected adoption (3rd Q 2010) |

Follow up of Retail banking (including payment cards and payment systems) and Business Insurance Sector Inquiries |

Measures to promote the creation of an EU mortgage credit market following a communication (White paper 19/12/07) (( | Projected adoption (2009) |

Proposal for a DIRECTIVE amending Directive 85/611 on EU harmonised investment funds- UCITS (February 2008) (( | Projected adoption (February 2010) |

DIRECTIVE - Monitoring Implementation of MiFiD- Entered in force 1 November 2007 |

Measures to ensure the realisation of Single Payments Area following a communication (2nd Q 2008) (( | Projected adoption (2010) |

Strengthening EU arrangements for financial stability, through review of cooperation obligations, (End 2008) (( | Projected adoption (2010) |

Proposal for a DIRECTIVE Solvency II -on the taking-up and pursuit of the business of Insurance and Reinsurance Projected adoption (End 2008) |

Proposal for a DIRECTIVE - Amendments to Directive 2006/48/EC and 2006/49/EC Capital Requirements (October 2008) (( | Projected adoption (October 2010) |

Guideline 7 (R&D) | The Community will make the "fifth freedom" (the free movement of knowledge) a reality and create a genuine European Research area. | Framework REGULATION -Legal framework for construction and operation of pan-European research infrastructures (July 2008) (( | Projected adoption (July 2010) |

Legislative and other proposals following Communication on "Partnership for a European researchers' passport for mobility and career development" (April 2008) (( | Projected adoption (2010) |

Implementation of legal and financial decision on European Institute of Innovation and Technology Projected adoption (2nd Q 2008) |

Measures for preparation of joint programming of research following a communication (September 2008) (( | Projected adoption (2010) |

Guideline 8 (Innovation) | The Community will improve the framework conditions for innovation, in particular for venture capital and intellectual property rights. | Measures for mutual recognition process following Communication on "Removing regulatory obstacles to cross-border investments by venture capital funds" (December 2007) (( | Projected adoption ( 2010) |

Proposal for a COUNCIL REGULATION on the Community Patent and additional measures to set up an EU wide jurisdictional system for patent litigation Projected adoption (2010) |

The Joint European Resources for Micro to Medium Enterprises initiative (JEREMIE) |

EIF - The High Growth and Innovative SME Facility (GIF): risk capital for innovative SMEs in their early stages (GIF1-€ 255m) and in their expansion phase (GIF2-€ 299 m) |

EIF- The SME Guarantee Facility, providing loan guarantees to encourage banks to make more debt finance available to SMEs, (€506 m) |

EIF-The Seed Capital Action and the Partnership Action: helping to reinforce the capacity of financial intermediaries to invest in and lend to SMEs. (€69 m) |

Guideline 11 (Environment), 12 (Internal Market) 13 (Open Markets) & 16 (Infrastructure) | The Community will complete the internal market for energy and adopt the climate change package in order to put in place the framework to achieve at least a 20% reduction in greenhouse gas emissions and reach a 20% renewables energy share by 2020. | Proposal for a DIRECTIVE amending Directive 2003/54/EC concerning common rules for the internal market in electricity Projected adoption (end 2009) |

Proposal for a DIRECTIVE amending Directive 2003/55/EC concerning common rules for the internal market in natural gas Projected adoption (end 2009) |

Proposal for a REGULATION establishing an Agency for the Cooperation of Energy Regulators Projected adoption (end 2009) |

Proposal for a REGULATION amending Regulation (EC) No 1228/2003 on conditions for access to the network for cross-border exchanges in electricity Projected adoption (end 2009) |

Proposal for a REGULATION amending Regulation (EC) No 1775/2005 on conditions for access to the natural gas transmission networks Projected adoption (end 2009) |

Follow up measures to the energy sector inquiry |

Guideline 10 (Industrial Base) & 11 (Environment) | The Community will promote an industrial policy geared towards more sustainable production and consumption, focusing on renewable energies and low-carbon and resource-efficient products, services and technologies. | Proposal for a DIRECTIVE - Amending the Emission Trading Directive, 2003/87/EC (January, 2008) (( | Projected adoption (January 2010) |

Legislative proposal on Carbon Capture and Geological Storage (CCS) (January, 2008) (( | Projected adoption (January 2010) |

Proposal for a DIRECTIVE - Review of the Energy Taxation Directive (4th Q 2008) (( | Projected adoption (4th Q 2010) |

Proposal for a DIRECTIVE on the promotion of renewable energy (January 2008) (( | Projected adoption (January 2010) |

Initially 14 Implementing DIRECTIVES for priority product groups for adoption of minimum energy performance standards (eco-design requirements) (Comitology until 2011) |

Revision of DIRECTIVES on Energy labelling and household appliances (2008) (( | Projected adoption (2010) |

Measures to strengthen the Public Procurement of high-performance environmentally-friendly products, technologies and services-following communication (Green Public Procurement (1st Q 2008 ) (( | Projected adoption (2010) |

- 7th Framework Programme (2007-13): €2.3 billion for energy, €1.8 billion for environment (including climate change) - Competitiveness and Innovation Programme (CIP) (2007-13), Entrepreneurship and Innovation Programme (EIP) € 430 million for eco-innovation and Intelligent Energy for Europe (IEE) €730 million |

Legislative proposals following the "Sustainable industrial policy/Sustainable consumption policy", notably extension of EUP Directive (March 2008) (( | Projected adoption (March 2010) |

Guideline 13 (Open Markets) | Whilst working to conclude the Doha multilateral trade negotiations, the Community will negotiate bilaterally with key trading partners to open up new opportunities for international trade and investment, improve market access focussing on countries and sectors where significant barriers remain, and create a common space of regulatory provisions and standards. | International Agreement - Conclusion of the most important bilateral FTAs (ASEAN, India, South Korea) |

International Agreement - New Partnership and Cooperation Agreement (PCA) with China |

Bilateral regulatory cooperation with US, Japan, China and Russia |

Multi-party Agreement - Anti Counterfeiting Trade Agreement (ACTA) |

Lifelong learning Programme |

European Globalisation Adjustment Fund |

[1] „Lisabonský program Společenství: Zpráva o technickém plnění za rok 2006“, SEK(2006) 1379.

[2] Viz pracovní dokument „Spillovers and complementarities in the context of the Lisbon Growth and Jobs Strategy including the economic effects of the Community Lisbon Programme“ (Přesahy a doplňkovost v souvislosti s Lisabonskou strategií pro růst a zaměstnanost včetně hospodářských účinků lisabonského programu Společenství), v němž se odhaduje, že hospodářský důsledek opatření LPS by do roku 2020 zvýšil úroveň reálného HDP v EU až o 2,75 procentních bodů. Jelikož se však tato studie opírá o různé ekonomické modely, metodiky, zdroje údajů a předpoklady, musí být při interpretaci výsledků zachována opatrnost.

[3] Evropská komise (2007): Čtvrtá zpráva o hospodářské a sociální soudržnosti.

[4] „Novými dovednostmi k novým povoláním“, závěry Rady pro vzdělávání ze dne 15. listopadu 2007.

[5] Výzkum a vývoj byly klíčovou výzvou v 24 z 25 národních programů reforem v roce 2005.

[6] „Široká inovační strategie: devět strategických opatření pro inovaci na úrovni EU“, závěry Rady pro konkurenceschopnost ze 4. prosince 2006.

[7] Program EIF pro rok 2006 dosáhl částky o něco vyšší než 2 miliardy EUR a pomohl asi 180 000 MSP v celé EU.

[8] Průměrné náklady na zpracovánní a překlad patentů v EU jsou více než desetkrát vyšší než v USA a Japonsku.

[9] Sdělení Komise „Přezkum průmyslové politiky v polovině období: Příspěvek ke strategii EU pro růst a zaměstnanost.“ KOM(2007) 374 ze dne 4.7.2007.