52007DC0396

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 10.7.2007

KOM(2007) 396 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU A EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU

o provádění strategie pro dioxiny, furany a polychlorované bifenyly (KOM(2001) 593) – druhá zpráva o dosaženém pokroku {SEK(2007) 955}

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU A EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU

o provádění strategie pro dioxiny, furany a polychlorované bifenyly (KOM(2001) 593) – druhá zpráva o dosaženém pokroku

Souvislosti

Dioxiny, furany a polychlorované bifenyly (PCDD, PCDF a PCB) jsou skupinou toxických chemických látek, které přetrvávají v životním prostředí, bioakumulují se v potravinovém řetězci a představují nebezpečí pro lidské zdraví a životní prostředí. Mohou způsobit poškození imunitního, nervového a endokrinního systému a reprodukčních funkcí a rovněž existuje podezření, že způsobují rakovinu. Nejcitlivější na jejich vliv jsou lidské plody a novorozeňata. Veřejnost, politiky a vědce velmi znepokojují případné negativní účinky těchto látek na lidské zdraví a životní prostředí při dlouhodobém vystavení i velmi malému množství dioxinů, furanů a polychlorovaných bifenylů.

Všeobecně byly hladiny dioxinů, furanů a PCB v životním prostředí a lidském těle sníženy již během minulých dvou desetiletí, a to zejména kontrolou průmyslových zdrojů emisí jako je spalování odpadů. Vzhledem k přetrvávání těchto chemikálií v životním prostředí je nicméně vhodné pokračovat ve snižování antropogenních emisí s cílem jejich postupné minimalizace, a kde je to možné, konečného odstranění. Hladiny v krmivech a potravinách by navíc měly být dále sníženy, aby se snížilo vystavení člověka vlivu těchto látek.

Za účelem snížení příjmu uvedených látek člověkem je nutné snížit jejich hladinu v potravinovém řetězci, jelikož příjem potravy je nejvýznamnějším způsobem expozice člověka. Kontaminace potravinového řetězce je způsobena kontaminací životního prostředí. Dioxiny vypouštěné do ovzduší se mohou například usadit na rostlinách či ve vodě, následně být vstřebány a nahromaděny zvířaty a rybami při přijímání potravy, a takto vstoupit do potravinového řetězce. Opatření ke snížení přítomnosti dioxinů, furanů a polychlorovaných bifenylů musí být tudíž zaměřena jak na životní prostředí, tak na krmivo a potraviny.

Dne 24. října 2001 přijala Komise sdělení Radě, Evropskému parlamentu a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, které stanoví strategii Společenství pro dioxiny, furany a polychlorované bifenyly[1] (Dioxinová strategie). Dioxinová strategie sestává ze dvou částí: první část obsahuje opatření ke snížení přítomnosti dioxinů, furanů a polychlorovaných bifenylů v životním prostředí a druhá část opatření ke snížení jejich přítomnosti v krmivech a potravinách.

Dne 12. prosince 2001 přijala Rada ve složení pro životní prostředí závěry o sdělení Komise, kterými Dioxinovou strategii Komise podpořila, a požádala Komisi, aby jí podala zprávu o jejím provádění koncem roku 2003 a dále každé tři roky. První zpráva o dosaženém pokroku za období 2002-2003 byla přijata 13. dubna 2004[2].

Toto sdělení je druhou zprávou o dosaženém pokroku, která shrnuje opatření podniknutá Komisí v letech 2004-2006 v oblasti životního prostředí a v oblasti krmiv a potravin. Příloha sdělení obsahuje popis vývoje v různých oblastech (SEK(2007) 955), který je podrobnější a zabývá se technickými detaily.

Opatření v oblasti životního prostředí

Dioxinům, furanům a polychlorovaným bifenylům se věnuje několik oblastí politiky životního prostředí. Nejdůležitější oblastí pro sledované období je provádění dvou mezinárodních smluv o perzistentních organických znečišťujících látkách (POP).

Stejně jako ostatní POP, jsou dioxiny, furany a polychlorované bifenyly převáženy přes mezinárodní hranice a představují hrozbu pro životní prostředí a lidské zdraví na celém světě. Tato globální problematika se odráží ve Stockholmské úmluvě o perzistentních organických znečišťujících látkách Programu OSN pro životní prostředí, kde se Společenství stalo smluvní stranou v únoru 2005, jakož i v protokolu o perzistentních organických znečišťujících látkách z roku 1998 v rámci Úmluvy EHK-OSN o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států.

Za účelem úplného splnění závazků vyplývajících z těchto dvou mezinárodních úmluv přijala Evropská unie v roce 2004 nařízení (ES) č. 850/2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách[3]. Přijetí tohoto nařízení představuje významný krok ke snížení hladiny dioxinů, furanů a polychlorovaných bifenylů. Nařízení vyžaduje, aby členské státy vypracovaly vnitrostátní seznamy úniků dioxinů, furanů a polychlorovaných bifenylů a určily opatření k řešení těchto situací. Byly vypracovány vnitrostátní prováděcí plány respektive k jejich vypracování dojde v nejbližší době. Nařízení o POP tímto zajistí, že budou k dispozici kvalitnější údaje o vnitrostátních únicích dioxinů, furanů a polychlorovaných bifenylů a že budou vypracována vnitrostátní opatření k řešení těchto situací.

Komise také vypracovala prováděcí plán Společenství[4] stanovující činnosti, které mají být podniknuty na úrovni Evropské unie. Pro účely tohoto plánu bylo provedeno vyhodnocení priorit, aby byla určena opatření pro neúmyslné úniky POP, včetně dioxinů, furanů a PCB. Prováděcí plán zejména stanoví, že průmyslové zdroje zůstávají vázány stávajícím právním rámcem, včetně směrnice IPPC[5] a směrnice o spalování odpadů[6]. Zdroje pocházející z domácností, jako je vytápění dřevem a uhlím, nabývají stále více na významu a Komise přispěje k řešení tohoto problému podporováním výměny zkušeností a informací mezi zúčastněnými stranami a členskými státy.

Vedle tohoto obecného vývoje byl díky opatřením v oblasti životního prostředí přijatých v rámci dioxinové strategie během období 2004-2006 zaznamenán pokrok v mnoha konkrétních oblastech:

V oblasti průmyslových emisí nadále pokračovala práce na určení nejlepších dostupných technik (BAT) v oblasti prevence a omezení znečištění a koncem roku 2006 bylo dokončeno posledních šest ze série 32 dokumentů BREF (referenční dokumenty nejlepších dostupných technik – BAT). Pro některé dříve přijaté dokumenty BREF již začalo přezkoumání, které bere v úvahu nový vývoj; včetně odvětví cementu a vápna, buničiny a papíru, a železa a oceli.

Tematická strategie pro ochranu půdy byla přijata v září 2006. Její součástí je návrh na rámcovou směrnici vyžadující, aby členské státy předcházely znečištění půdy, aby vytvořily seznam kontaminovaných lokalit a provedly jejich sanaci. Pokud se jedná o odpad , stanoví nařízení o POP, že odpady obsahující POP mají být zničeny nebo nevratně přetvořeny na jiné látky. Od tohoto obecného pravidla existují určité výjimky a v letech 2006 a 2007 byla přijata dvě nařízení[7], která určila krajní hodnoty pro dioxiny, furany a PCB pro použití těchto výjimek.

V rámci přístupu veřejnosti k údajům o průmyslových emisích byl v lednu 2006 přijat nový veřejně přístupný evropský registr znečišťujících látek (E-PRTR)[8]. V porovnání se stávajícím registrem (EPER) jsou jím určené prahové hodnoty pro zpravodajskou povinnost pro dioxiny a furany nižší a obsahuje rovněž zpravodajskou povinnost pro PCB.

V období let 2002-2005 byly provedeny dvě významné studie s cílem poskytnout srozumitelné informace o dioxinech, furanech a PCB v deseti nových členských zemích EU. Výsledky byly projednávány na semináři v Bruselu v únoru 2005, během kterého bylo pro budoucí postup určeno jako prioritní provádění stávající legislativy a zvýšení pozornosti vůči drobným emisním zdrojům domácností[9].

Opatření v oblasti krmiv a potravin

Dioxinová strategie představuje integrovaný přístup k právním předpisům v oblasti krmiv a potravin s cílem snížit přítomnost dioxinů, furanů a PCB v potravinovém řetězci. Tento přístup sestává ze třech pilířů:

1. Stanovení přísných, ale reálných maximálních limitů v krmivech a v potravinách, které berou v úvahu dosažené výsledky v oblasti snižování obsahu dioxinů v životním prostředí.

2. Stanovení intervenčních prahových hodnot, kdy je v případě, že shledaná hladina v krmivech a v potravinách překračuje výrazně základní hodnotu, nutné podniknout opatření. Tyto intervenční prahové hodnoty mají funkci včasného varování.

3. Stanovení cílových hodnot, které mají být časem dosaženy, aby se expozice většiny evropské populace dostala do mezí doporučených Vědeckým výborem pro potraviny.

Během sledovaného období byly právní předpisy vztahující se k maximálním limitům v krmivech a potravinách aktualizovány stanovením maximálních limitů pro sumu dioxinů, furanů a PCB s dioxinovým efektem[10], aby také obsahovaly PCB s dioxinovým efektem. V zájmu zajištění hladkého přechodu jsou dočasně vedle nově zavedených maximálních limitů pro sumu dioxinů, furanů a PCB s dioxinovým efektem zachovány stávající maximální limity pro dioxiny a furany.

Vzhledem k tomu, že zdroje dioxinů a PCB s dioxinovým efektem jsou odlišné, byly intervenční prahové hodnoty stanovené pro dioxiny a furany v roce 2002 zachovány a v roce 2006 byly stanoveny samostatné intervenční prahové hodnoty pro PCB s dioxinovým efektem a zároveň maximální limity pro sumu dioxinů, furanů a PCB s dioxinovým efektem[11].

Právní předpisy vztahující se k metodě analýzy a ke sledování krmiv a potravin byly přezkoumány a aktualizovány s cílem zahrnout PCB s dioxinovým efektem do stanovených limitů a vzít v úvahu získané zkušenosti[12].

Pokud se jedná o PCB bez dioxinového efektu, provedl Evropský úřad pro bezpečnost potravin hodnocení rizika přítomnosti PCB bez dioxinového efektu v krmivech a v potravinách na zdraví lidí a zvířat[13]. S přihlédnutím k závěrům tohoto vyhodnocení rizika dále pokračují debaty na téma možného stanovení regulativních hodnot pro PCB bez dioxinového efektu v krmivech a potravinách.

Výzkumná činnost

Dioxiny, furany a PCB jsou spolu s dalšími látkami předmětem mnoha výzkumných projektů založených podle šestého rámcového programu pro výzkum, které se zaměřují na vlivy na zdraví, kontaminaci potravinového řetězce a environmentální otázky. Cílem je vyplnit stávající znalostní mezery. Tyto látky jsou rovněž zkoumány Společným výzkumným střediskem, pokud se jedná o půdu, vodu, ovzduší a emise.

[1] KOM(2001) 593 v konečném znění.

[2] KOM(2004) 240 v konečném znění.

[3] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 ze dne 29. dubna 2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách a o změně směrnice 79/117/EHS, Úř. věst. L 158, 30.4.2004.

[4] SEK(2007) 341.

[5] Směrnice Rady 96/61/ES ze dne 24. září 1996 o integrované prevenci a omezování znečištění (Úř. věst. L 257, 10.10.1996, s. 26).

[6] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/76/ES ze dne 4. prosince 2000 o spalování odpadů (Úř. věst. L 332, 28.12.2000, s. 91).

[7] Nařízení rady (ES) č. 1195/2006 ze dne 18. července 2006, kterým se mění příloha IV nařízení (ES) č. 850/2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách, Úř. věst. L 217, 8.8 2006, s. 1, a nařízení Rady (ES) č. 172/2007 ze dne 16. února 2007, kterým se mění příloha V nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/ 2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách, Úř. věst. L 55, 23.2.2007, s. 1.

[8] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 ze dne 18. ledna 2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek, Úř. věst. L 33, 4.2.2006, s. 1.

[9] Studie a dokumenty vztahující se k semináři jsou k dispozici na: http://ec.europa.eu/environment/dioxin/index.htm#enlarged_eu

[10] Směrnice Komise 2006/13/ES ze dne 3. února 2006, kterou se mění přílohy I a II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES o nežádoucích látkách v krmivech, pokud jde o dioxiny a PCB s dioxinovým efektem (Úř. věst. L 32, 4.2.2006, s. 44) v případě krmiv; a nařízení Komise (ES) 199/2006 ze dne 3. února 2006 o změně nařízení Komise (ES) č. 466/2001, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách, pokud jde o dioxiny a PCB s dioxinovým efektem (Úř. věst. L 32, 4.2.2006, s. 34) v případě potravin. Posledně uvedené nařízení bylo nahrazeno nařízením Komise (ES) č. 1881/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách (Úř. věst. L 364, 20.12.2006, s. 5).

[11] Doporučení Komise 2006/88/ES ze dne 6. února 2006 o snižování přítomnosti dioxinů, furanů a PCB v krmivech a potravinách (Úř. věst. L 42, 14.2.2006, s. 26).

[12] Úř. věst. L 364, 20.12.2006, s. 32. Nařízení nahrazující směrnici 2002/69/ES ze dne 26. července 2002, kterou se stanoví metody odběru vzorků a metody analýzy pro úřední kontrolu dioxinů a stanovení PCB s dioxinovým efektem v potravinách (Úř. věst. L 209, 6.8.2002, s. 5).

[13] www.efsa.europa.eu/etc/medialib/efsa/science/contam/contam_opinions/1229.Par.0003.File.dat/contam_op_ej284_ndl-pcb_en1.pdf