52007DC0146

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 30.3.2007

KOM(2007) 146 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

i2010 – Výroční zpráva o evropské informační společnosti za rok 2007 {SEK(2007) 395}{Volumes 1, 2, 3}

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

i2010 – Výroční zpráva o evropské informační společnosti za rok 2007

OBSAH

1. Úvod 3

2. Vývoj informační společnosti v průběhu roku 2006 3

3. Provádění iniciativy i2010 v roce 2006 a akce na období 2007/2008 4

3.1. Informační prostor 4

3.2. Inovace a výzkum a vývoj v oblasti informačních a komunikačních technologií 5

3.3. Začlenění do informační společnosti, lepší veřejné služby a kvalita života 7

4. Určení budoucích trendů 10

5. Plán budoucích akcí vzhledem k přezkumu iniciativy i2010 v polovině období 11

ÚVOD

i2010 je iniciativou Komise týkající se politiky v oblasti informační společnosti a médií. Zajišťuje soudržnost politik Komise v oblasti informační společnosti a médií a usiluje o další posílení významného příspěvku informačních a komunikačních technologií (IKT) na výkonnosti hospodářství členských států a obnovené lisabonské strategii. Iniciativa i2010 je zasazena do prostředí, které se rychle mění, a proto je nutná její pravidelná aktualizace a dílčí úpravy. Tato zpráva představuje v pořadí již druhou aktualizaci a slouží jako podklad pro obsáhlejší přezkum v polovině období v roce 2008.

Celková bilance za rok 2006 je kladná.[1] Hlavní ukazatele se vyvíjejí správným směrem, přičemž informační a komunikační technologie zůstávají hlavní hnací silou růstu a inovací. Pochyby, jež před čtyřmi či pěti lety zpomalily investice do IKT, vystřídala větší důvěra v naši schopnost vyvíjet aplikace informačních a komunikačních technologií k našemu hospodářskému a sociálnímu prospěchu. Pokud jde o politické akce, uskutečňují se iniciativy na různých úrovních EU, které byly oznámeny při zahájení i2010 v červnu 2005. Na úrovni členských států se do veškerých vnitrostátních reformních programů promítá větší měrou důraz na široké sjednocování politik v oblasti IKT.

Iniciativu i2010 provádí Komise v úzké spolupráci s členskými státy v rámci Skupiny na vysoké úrovni i2010. V roce 2006 Komise, jako součást své průmyslové politiky, iniciovala pracovní skupinu pro IKT[2], složenou ze zástupců průmyslu a občanské společnosti, aby zjistila, zda jsou stávající politiky příznivé pro konkurenceschopnost informačních a komunikačních technologií, či zda je nutné provést určité úpravy. Tato činnost a rovněž zpráva uvedené pracovní skupiny vedly Komisi k závěru, že stávající politický rámec je v zásadě správný. K doporučením pracovní skupiny, která nejsou v souladu se stávajícími politikami, Komise navrhne konkrétní akce.

VÝVOJ INFORMAčNÍ SPOLEčNOSTI V PRůBěHU ROKU 2006

Šest let po „splasknutí internetové bubliny“ se informační společnost ubírá cestou trvalého růstu. Desetiletí investic do informačních a komunikačních technologií přináší výsledky v podobě inovací do oblastí IKT a přeměny EU na znalostní ekonomiku. Od roku 2005 bylo odvětví IKT rostoucí měrou ovlivňováno rozmachem trhu se softwarem, zatímco segment elektronických komunikací se na tomto rozvoji podílel v menší míře. Odráží to inovační trendy, které si žádají masověji využitelné softwarové produkty. Údaje o vysokých objemech prodeje systémového softwaru a aplikací pro elektronické podnikání („eBusiness“) ukazují, že si podniky v rámci elektronického podnikání vybírají nová a dokonalejší řešení, a to i přes to, že se tyto nové investice mnohdy omezují jen na velké společnosti nebo na první uživatele pokročilejších řešení elektronického obchodování.

Uživatelé si rychle zvykají na nové služby, které s sebou nese konvergence. V mnohých členských státech jsou širokou měrou využívány širokopásmové technologie, což naopak podněcuje rozvoj pokročilých inovačních služeb. Přeměna trhu s digitálním obsahem je zjevná již z nárůstu prodeje u hudby on-line a nových digitálních zařízení. K pokroku dochází i v případě šíření filmů a televize on-line. Posun od tradičního šíření obsahu k jeho dostupnosti on-line je doprovázen záplavou materiálů vytvořených samotnými uživateli.

Pozadu nezůstává ani veřejný sektor. Veřejné služby on-line jsou stále vyspělejší a vedou k viditelným ziskům v oblasti účinnosti: on-line je zprovozněno více služeb, stávající dostupné služby jsou propracovanější a více Evropanů přichází do styku s veřejným sektorem on-line. Určující silou je v tomto úsilí veřejná správa následovaná zdravotnictví a školstvím.

Na tyto úspěchy může EU při realizaci svých politik v oblasti růstu a inovací navazovat a všechny členské státy uznávají klíčový význam informačních a komunikačních technologií pro dosažení lisabonských cílů. Oproti roku 2006 se ve vnitrostátních reformních programech členských států z roku 2006 promítá větší měrou důraz na sjednocování politik v oblasti IKT[3]. Informační a komunikační technologie jsou určeny jako hnací síly inovací, jako nástroje k přeměně veřejné správy a obchodních modelů a jako nástroje ke zlepšení kvality života. Ukazuje se, že v členských státech bylo, byť nerovnoměrně, dosaženo uspokojivé úrovně pokroku v souvislosti s širokopásmovými technologiemi, elektronickou veřejnou správou („eGovernment“) a digitální gramotností, jež byly určeny v roce 2005 jako prioritní oblasti. Jako nové priority vyvstávají v řadě zemí výzkum a vývoj IKT, otázky důvěryhodnosti a zabezpečení a opatření na snižování správních nákladů pro podniky a orgány veřejné správy. Mezi členskými státy přetrvávají rozdíly, ale v určitých oblastech, například ve využívání širokopásmových technologií, zavádění nových služeb nebo elektronické veřejné správy mají hlavní země EU vedoucí postavení i v celosvětovém měřítku.

PROVÁDěNÍ INICIATIVY I2010 V ROCE 2006 A AKCE NA OBDOBÍ 2007/2008

Informační prostor

Konečně nastal čas digitální konvergence. Ačkoli celý proces dosud rozhodně neskončil, konvergence je již nesporně realitou. Tvůrci politik musí zajistit, aby právní předpisy s dopadem na konvergující odvětví poskytovaly právní jistotu, kterou potřebují zúčastněné strany k inovacím. Cílem je reagovat na technologické změny způsobem, jenž podporuje konkurenceschopnost, konsoliduje vnitřní trh a je uživatelům ku prospěchu. Přezkum daných hlavních otázek politiky poukazuje na to, že celkový právní a předpisový rámec je pro další rozvoj konvergence příznivý[4].

Byla zahájena většina akcí v rámci prvního pilíře iniciativy i2010, jímž je vytvoření jednotného evropského informačního prostoru. V roce 2006 byl proveden přezkum předpisového rámce pro elektronické komunikace, přičemž do poloviny roku 2007 budou k projednávání předloženy změny. V souvislosti se zelenou knihou o budoucnosti univerzální služby v elektronických komunikacích bude v roce 2007 pokračovat diskuze. Jako důležitý prvek přezkumu předpisového rámce se podporuje lepší a efektivnější využívání rádiového spektra, včetně zavádění větší pružnosti[5]. Dále budou předloženy návrhy na společné přístupy ke kolektivnímu využívání spektra a k digitální dividendě. Komise se bude rovněž zabývat obavami a hrozbami v souvislosti s ochranou soukromí, na které v roce 2006 poukázala veřejná konzultace o technologiích rádiové identifikace (RFID) .

Komise bude též pokračovat v diskuzi o pluralitě médií a mediální gramotnosti, čímž položí další stavební kameny evropské audiovizuální politiky . Finanční podpora bude evropské audiovizi poskytována i nadále, a to prostřednictvím nového programu MEDIA 2007 na období 2007–2013. Komise rovněž uvede přehled opatření na podporu zavádění a využívání mobilní televize v celé EU.

Spolu s nástupem nových služeb on-line se účastníci trhu zapojují do procesu učení s cílem vytvořit nový, mnohojazyčný a inovační obsah . V tomto ohledu je prvním milníkem charta „Film on-line“, která vznikla z podnětu Komise a byla schválena předními zástupci podnikatelské sféry. Komise v současnosti zjišťuje, jak může tato charta připravit cestu k širší politice v oblasti obsahu on-line s cílem podpořit rozvoj inovačního elektronického obsahu vysoké kvality.

Dalším, politickým, úkolem je zajistit, aby ve využívání nových služeb měli důvěru uživatelé . V roce 2006 Komise navrhla nařízení na omezení mezinárodních roamingových tarifů pro uživatele mobilních služeb a v únoru 2007 zahájila na evropské úrovni veřejné konzultace k přezkumu spotřebitelského acquis[6].

Závěrem Komise doplnila svoji novou strategii pro bezpečnou informační společnost o sdělení o boji proti spamu a špionážnímu softwaru („spyware“) a škodlivému softwaru („malicious software“); v roce 2007 se Komise bude zabývat počítačovou trestnou činností. Vyhodnotí fungování Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací (ENISA), aby rozhodla, zda je třeba prodloužit její mandát, a bude sledovat provádění bezpečnostních opatření pro posouzení nutnosti dodatečné akce do roku 2008.

V letech 2007–2008 Komise:

- předloží návrhy na přezkum předpisového rámce pro elektronické komunikace, zahájí diskuzi o budoucnosti univerzální služby v elektronických komunikacích a bude pokračovat v rozvíjení koordinovaného rámce pro pružné a efektivní řízení spektra, zejména se zřetelem na kolektivní využívání spektra a digitální dividendu;

- posoudí politické potřeby v případě mediální gramotnosti a navrhne komplexní přístupy k problematice RFID a mobilní televize;

- podpoří komplexní přístup k vývoji inovačního obsahu vysoké kvality;

- naváže na bezpečnostní strategii sdělením o počítačové trestné činnosti, vyhodnotí fungování agentury ENISA v zájmu rozhodnutí o prodloužení jejího mandátu a posoudí nutnost dodatečné akce v oblasti bezpečnosti (v roce 2008).

Inovace a výzkum a vývoj v oblasti informačních a komunikačních technologií

Podpora výzkumu a inovací je hlavním bodem strategie Komise pro růst a zaměstnanost. Cílem EU je vyčlenit 3 % ze svého HDP na výzkum a vývoj, přičemž 2 % by měla přispívat soukromá sféra. Tohoto cíle EU zdaleka nedosáhla; na výzkum a vědu vynakládá zhruba 1,9 % svého HDP. Ve výroční zprávě k pokroku lisabonské strategie za rok 2006 se zdůrazňuje, že všechny členské státy si stanovily svůj vnitrostátní cíl pro investice do výzkumu a vývoje a bude-li těchto cílů dosaženo, budou výdaje EU do výzkumu a vývoje v roce 2010 na úrovni 2,6 % HDP.

Odvětví IKT se na celkových výdajích na výzkum a vývoj v podnicích podílí výraznou měrou (26 % v roce 2003[7]). Jak zdůraznila pracovní skupina pro IKT, má-li EU dosáhnout cíle 3 %, je nezbytně nutné zvýšit výdaje na výzkum a vývoj v oblasti informačních a komunikačních technologií. Evropskému výzkumu a inovacím se dostane výrazné podpory zahájením sedmého rámcového programu pro výzkum (FP7) , který se uskuteční v letech 2007–2013. EU do IKT investuje více než 9 miliard EUR, jež budou v rámci FP7 představovat největší jednotlivou položku výdajů. Komise bude pokračovat ve spolupráci s devíti evropskými technologickými platformami pro IKT, které byly zřízeny s cílem posilovat partnerství s průmyslovými odvětvími a dosahovat kritického množství výzkumných činností ve strategických oblastech. Dvě z těchto platforem budou základem společných technologických iniciativ (JTI), je nový druh iniciativy, která soustředí prostředky EU, členských států a průmyslových odvětví do partnerství veřejného a soukromého sektoru na podporu špičkového výzkumu v Evropě.

EU je rovněž odhodlána zlepšit rámcové podmínky pro inovace[8] a k tomuto účelu určila 10 klíčových akcí[9]. Komise se zabývá stanovením významných nedostatků v politice, aby zajistila, že politika normalizace v EU v odvětví informačních a komunikačních technologií zvládne úkoly související s rychle se měnícími trhy dnešních dnů. Rovněž bude vybízet orgány veřejné moci ke spolupráci a apelovat na ně, aby posilovaly postavení veřejného sektoru EU jako prvního odběratele inovací a/nebo produktů a služeb ještě před jejich uvedením na trh , čímž by se otevřely nové příležitosti dosáhnout vedoucího postavení na trhu mimo jiné u produktů a služeb založených na informačních a komunikačních technologiích.

Inovace nepřináší pouze výzkum, ale rostoucí měrou je určují i uživatelé technologií nebo k nim dochází v důsledku organizačních změn. Program na podporu politiky IKT (ICT PSP) v rámci programu pro konkurenceschopnost a inovace (CIP) podněcuje inovace a konkurenceschopnost propagací širšího a co možná nejlepšího využívání informačních a komunikačních technologií občany, veřejnou správou a podnikatelskou sférou, zejména pak malými a středními podniky. V roce 2007 se program na podporu politiky IKT zaměří na veřejný sektor jako uživatele informačních a komunikačních technologií a bude se zabývat třemi hlavními tématy: účinnými a interoperabilními službami elektronické veřejné správy („eGovernment“); uplatněním IK z hlediska jejich přístupnosti, jakož i v problematice stárnutí obyvatelstva a sociální integrace a uplatněním IKT v udržitelném a interoperabilním zdravotnictví. V roce 2007 Komise dále přezkoumá politické potřeby v zájmu propagace a usnadnění elektronického podnikání v rámci eBusiness W@tch a evropské podpůrné sítě pro elektronické podnikání (eBSN)[10]. Bude reagovat na výzvu pracovní skupiny pro IKT k navržení dlouhodobé strategie e-dovedností („eSkills“), která by byla napojena mimo jiné na oblast vzdělávání a odborné přípravy.

Členské státy a regiony jsou vybízeny k podpoře šíření informačních a komunikačních technologií v závislosti na jejich potřebách vývoje produktů a služeb informačních a komunikačních technologií a infrastruktury. V rámci strukturálních fondů vyčlenila EU na projekty související s IKT v období 2000–2006 přibližně 7 miliard EUR. Informační a komunikační technologie jsou rovněž jednou z priorit strategických obecných zásad Společenství pro soudržnost na období 2007–2013[11].

V letech 2007–2008 Komise:

- navrhne pro rozhodnutí Radě společné technologické iniciativy pro nanoelektroniku (ENIAC) a pro vestavěné systémy (ARTEMIS);

- přezkoumá normalizaci v oblasti informačních a komunikačních technologií;

- bude se zabývat potenciálem pro získávání produktů ještě před jejich uvedením na trh v zájmu zlepšení kvality veřejných služeb a evropské výkonnosti v oblasti inovací;

- bude pokračovat v koordinaci politiky v oblasti využívání informačních a komunikačních technologií, přezkoumá politiky a trendy v oblasti elektronického obchodování a určí veškerá nezbytná politická opatření;

- bude se věnovat nutnosti akce v oblasti e-dovedností a zaměstnatelnosti v návaznosti na činnost pracovní skupiny pro IKT.

Začlenění do informační společnosti, lepší veřejné služby a kvalita života

Začlenění do informační společnosti

Vzhledem k měnící se úloze uživatelů je stále důležitější udržet si zájem všech těchto aktérů. Na konferenci o začlenění občanů do informační společnosti („eInclusion“) v Rize byly k úvahám nad tímto tématem učiněny první kroky, neboť tam vzniklo prohlášení ministrů stanovující politické pokyny pro další opatření. Komise dále na základě rozsáhlých konzultací nastíní svůj dlouhodobý plán iniciativy v oblasti začlenění občanů do informační společnosti na rok 2008 . Přezkoumá pokrok v oblasti přístupnosti elektronických technologií („eAccessibility“) a zváží nutnost další akce, včetně návrhů právních opatření[12].

Komise se bude dále zasazovat o umožnění přístupu k vysokorychlostním širokopásmovým technologiím pro všechny Evropany. Půjde o příspěvek k ambiciózní iniciativě Komise nazvané „Regiony pro hospodářskou změnu“, která byla zahájena v rámci strukturálních fondů.[13] V rámci plnění dalších závazků z rižského prohlášení přezkoumá Komise opatření a politiky týkající se digitální gramotnosti v úzké souvislosti s počiny v oblasti vzdělávání a odborné přípravy.

V letech 2007–2008 Komise:

- stanoví dlouhodobý plán komplexní politiky v oblasti začlenění občanů do informační společnosti (v roce 2007) a připraví evropskou iniciativu v oblasti začlenění občanů do informační společnosti na rok 2008;

- přezkoumá pokrok v oblasti přístupnosti elektronických technologií a případně navrhne další akce;

- zasadí se o zvyšování povědomí veřejnosti (v podobě významné osvětové akce o širokopásmových technologiích pořádané v roce 2007 pro venkovské komunity) a o výměnu osvědčených postupů (prostřednictvím internetových stránek) k umožnění přístupu k vysokorychlostním širokopásmovým technologiím pro všechny Evropany;

- jako součást iniciativy regionů pro hospodářskou změnu zahájí činnost regionálních sítí pod názvy „Lepší propojení informačních a komunikačních technologií mezi regiony“ a „Zprovoznění elektronické veřejné správy v regionech a podnicích“;

- přezkoumá opatření a politiky v oblasti digitální gramotnosti.

Lepší veřejné služby

V roce 2006 došlo k nejviditelnějšímu zdokonalení veřejných služeb on-line v oblastech elektronické veřejné správy („eGovernment“) a elektronického zdravotnictví („eHealth“). Členské státy dosahují pokroku v rámci vnitrostátních iniciativ v oblasti elektronické veřejné správy a na úrovni EU se zapojují do společných činností v zájmu splnění cílů akčního plánu týkajícího se elektronické veřejné správy do roku 2010. V roce 2006 byl pro účely elektronického zdravotnictví zprovozněn portál EU. Všechny členské státy dokončily své strategie pro elektronické zdravotnictví a k dispozici bude souhrn vnitrostátních správných postupů v oblasti elektronického zdravotnictví .

Členské státy uznávají evropský rozměr veřejných služeb využívajících informační a komunikační technologie a stanovily klíčové předpoklady pro dosažení přeshraniční interoperability. Pod hlavičkou programu IDABC Komise v roce 2007 přepracuje evropský rámec interoperability[14]. Komise rovněž vydá doporučení o interoperabilitě elektronického zdravotnictví a zahájí opatření ve prospěch trhu elektronického zdravotnictví, jenž je vstřícný k inovacím v oblasti sledování a řízení zdraví osob. Cílem do roku 2008 je zavést sítě zdravotnických informací, které by byly založeny na pevných a bezdrátových širokopásmových technologiích, jakož i na mobilních infrastrukturách a gridových technologiích.

V rámci programu na podporu politiky IKT budou v letech 2007–2008 rozsáhlé pilotní projekty dále propagovat lepší veřejné služby například v oblastech elektronických průkazů totožnosti („eID“), bezpečného přenosu dokumentů mezi orgány veřejné správy, elektronického zadávání zakázek („eProcurement), elektronické účasti („eParticipation“), informací o pacientech v ohrožení života a elektronického vystavování receptů. Velké pilotní projekty týkající se elektronického zadávání zakázek a elektronických průkazů totožnosti budou rovněž podpořeny stávající činností programu IDABC v uvedených oblastech.

V letech 2007–2008 Komise:

- bude pokračovat v provádění akčního plánu týkajícího se elektronické veřejné správy, včetně snah o integraci a přeměnu vlastní správy, a přepracuje evropský rámec interoperability;

- vydá doporučení o interoperabilitě elektronického zdravotnictví, bude podporovat trh elektronického zdravotnictví, jenž je vstřícný k inovacím, a zřídí interoperabilní síť zdravotnických informací (v roce 2008);

- v rámci programu pro konkurenceschopnost a inovace zahájí rozsáhlé pilotní projekty.

Kvalita života

Informační a komunikační technologie nejsou pouze hybnou silou inovací a konkurenceschopnosti, ale mění způsob života a komunikaci. Na tuto skutečnost iniciativa i2010 reaguje zaměřením na oblasti, ve kterých by mohly technologické inovace významně zlepšit kvalitu života: konkrétně na stárnutí obyvatelstva, kulturní rozmanitost, „inteligentní automobily“ a změnu klimatu.

V roce 2007 Komise zahájí vzorovou iniciativu k problematice důstojného stáří v informační společnosti . Její součástí bude na základě článku 169 Smlouvy o EU výzkum v podobě iniciativy pro asistované žití v domácím prostředí (AAL), která si všímá zapojení technologií do produktů a služeb v zájmu zajištění spojitosti mezi pokročilým výzkumem a jeho využitím. Iniciativu dále doplní dlouhodobý výzkum v rámci šestého a sedmého rámcového programu a uplatnění v rámci činností programu pro konkurenceschopnost a inovace, jakými je například domácí péče o seniory.

V současnosti dochází k provádění vzorových iniciativ v oblasti digitálních knihoven a inteligentních automobilů . Komise vydala pokyny k digitalizaci, dostupnosti kulturního materiálu on-line a uchovávání digitálních záznamů a k vědeckým zdrojům. Na členských státech se požaduje, aby se opět plně zapojily do příprav systému tísňového volání „eCall“. V roce 2007 Komise posoudí pokrok v oblasti inteligentních automobilů a posun v jednáních k otázce dobrovolné instalace systému „eCall“ do vozidel.

Nové technologie založené na IKT mají zásadní význam nejen z důvodu vyšší účinnosti zdrojů, ale též kvůli dosažení kvalitativních posunů směrem k zcela odlišným modelům spotřeby, jež budou udržitelnější z hospodářského i sociálního hlediska. V roce 2007 bude v rámci i2010 vypracována vzorová iniciativa, která by měla řešit priority jako například energetickou účinnost a udržitelnost v oblasti životního prostředí .

V letech 2007–2008 Komise:

- zahájí vzorovou iniciativu k problematice „důstojného stáří v informační společnosti“, na základě článku 169 Smlouvy o EU navrhne iniciativu pro asistované žití v domácím prostředí a v rámci programu pro konkurenceschopnost a inovace navrhne pilotní projekty zaměřené na nezávislý život a sledování chronických nemocí;

- provede přezkum toho, jak je prováděno doporučení o digitalizaci, dostupnosti kulturního materiálu on-line a o uchovávání digitálních záznamů (v roce 2008);

- posoudí provádění vzorové iniciativy v oblasti digitálních automobilů a přípravy systému „eCall“;

- vypracuje vzorovou iniciativu o využití informačních a komunikačních technologií k udržitelnému růstu.

URčENÍ BUDOUCÍCH TRENDů

Lisabonská strategie stanovila inovace za klíčovou prioritu a EU k tomuto účelu vytvořila komplexní politickou agendu. Informační a komunikační technologie jsou obecně uznávány jako klíčový předpoklad pro inovace. Aby EU navázala na dosažené úspěchy iniciativy i2010 v letech 2005 a 2006, musí zaujmout přístup, jenž by se více orientoval na budoucnost a posílil propojení mezi politikami v oblasti IKT a prioritami lisabonské strategie. Tvůrci politik rovněž musí porozumět tomu, jak nový hospodářský a společenský vývoj rozšiřuje při zapojení široké veřejnosti přínosy informační společnosti i na nové skupiny, podněcuje hospodářskou soutěž a vedoucí postavení průmyslu v Evropě. Přezkum v polovině období v roce 2008 by se proto měl věnovat třem níže uvedeným otázkám.

Nová vlna inovací v oblasti sítí a internetu

Informační společnost se stává skutečností. Nízkonákladové sítě, doplněné o mobilní a bezdrátové sítě, umožňují bezproblémové připojení a využití aplikací a služeb integrovaných do sítě a jejich uplatnění ve společnosti dále roste.

Tento vývoj doprovázejí nové technologické trendy, jakými je například přechod na sítě velmi vysoké rychlosti, všudypřítomné bezdrátové technologie, web 2.0, internet věcí („Internet of Things“), gridové technologie, nové síťové architektury, webové služby, uživatelská rozhraní, materiály vytvořené uživatelem a vytváření sociálních sítí. Tyto trendy ovlivní podnikání a pracovní prostředí, poskytnou nové průmyslové možnosti a nová řešení pro elektronické podnikání a zaměstnanost, čímž dojde ke zlepšení rovnováhy mezi kariérou a soukromým životem. Rozšíří rovněž úlohu uživatelů jako inovátorů. O tom ostatně zjevně svědčí záplava materiálů vytvořených uživateli.

Ačkoli po jistou dobu nebude možné realizovat mnohé aspekty budoucích sítí a internetu, lze již nyní určit překážky vývoje informační společnosti. Jde o celou řadu otázek: od investic na větší šířku pásma a neutralitu sítě přes dostupnost spektra až po bezpečnost. Je třeba brzy zahájit diskusi se zúčastněnými stranami, v níž by se měla posoudit nutnost případné politické akce.

Pohled na inovace ze strany uživatele

S nástupem nových služeb je zapotřebí zamyslet se nad postavením uživatele. Vzestup množství materiálů vytvořených uživatelem otevírá další vyhlídky k tvořivější a inovativnější informační společnosti. Stejně jako přistupovali k softwaru s otevřeným zdrojovým kódem, využívají nyní uživatelé informační a komunikační technologie k inovačním způsobům vytváření a výměny vlastního obsahu. Vznikají tak další otázky, zejména v souvislosti s právní odpovědností za šíření obsahu, opětovným použitím materiálu chráněného autorskými právy a ochranou soukromí.

V informační společnosti se tudíž změní tradiční pohled na uživatele. Politiky, jež mají za cíl odstranit překážky širšího využití informačních a komunikačních technologií podle vymezení v iniciativě i2010, nicméně neztratí nic ze své aktuálnosti. Zaměření na uživatele se stalo nedílnou součástí i2010 díky iniciativě v oblasti začlenění občanů do informační společnosti na rok 2008 a zájem uživatelů již je zastoupen v politikách Komise v oblasti informačních a komunikačních technologií. Aktuálním příkladem tohoto přístupu je návrh Komise k roamingu, jenž má za cíl odstranit bezdůvodné poplatky pro spotřebitele.

Služeb a produktů informačních a komunikačních technologií využívají nové vrstvy obyvatelstva. Vzrůstají též obavy uživatelů v souvislosti s ochranou soukromí, nevyhovující interoperabilitou, nejasnými smluvními podmínkami a cenami, příliš složitými aplikacemi a nedostatečnou účinností soudních sporů. Je třeba, aby na tyto obavy nyní reagovali tvůrci politik.

Zlepšování rámcových podmínek

Inovační strategie EU vnímá dotvoření vnitřního trhu jako cestu vpřed k zajištění účinné hospodářské soutěže a k dostatečné pomoci velkým podnikům a mnohým malým a středním podnikům pro udržení konkurenceschopnosti v celosvětovém měřítku. Komise proto hodlá strategii pro vnitřní trh přepracovat tak, aby podněcovala inovace a zkvalitnila právní předpisy.

Jedním z hlavních cílů iniciativy i2010 je vytvoření jednotného informačního prostoru. Tato iniciativa se stále se zaměřuje hlavně na sítě a právní úpravu obsahu. Navzdory pokroku v EU dosud existuje 27 oddělených vnitrostátních trhů, takže k vytvoření jednotného informačního prostoru zbývá ještě dlouhá cesta. Trhy se službami on-line jsou sice již celosvětové, ale mnozí spotřebitelé v EU se brání nákupu zboží a služeb z jiného členského státu prostřednictvím internetu. Podniky mají kvůli právním dopadům stále obavy zapojit se do elektronického obchodování, přičemž v některých oblastech byly určeny právní bariéry vedoucí k možným překážkám konkurenceschopnosti.[15]

Na celou problematiku je nutno pohlížet v širších souvislostech, které by přihlížely k novým trendům. Například internet umožňuje pacientům vyhledávat léčení po celé EU i mimo ni a obdobně lékaři jeho prostřednictvím mohou poskytovat své služby na dálku. Tato skutečnost ovlivňuje organizaci služeb a má dopad na veřejné finance. Úvahy o vnitřním trhu by se proto měly ubírat směrem, jenž půjde nad rámec posouzení právních překážek uvedených v přezkumu právního rámce pro elektronické komunikace a ve směrnici o audiovizuálních médiích. Je nutno, aby se v návaznosti na činnost pracovní skupiny pro IKT v daných úvahách řešily překážky poskytování celoevropských služeb on-line, zjišťovalo se, jak mohou informační a komunikační technologie posilovat vnitřní trh, a aby byl proveden odhad nákladů a rizik v souvislosti s roztříštěností evropské informační společnosti.

PLÁN BUDOUCÍCH AKCÍ VZHLEDEM K PřEZKUMU INICIATIVY I2010 V POLOVINě OBDOBÍ

V rámci přípravy na diskuze k přezkumu iniciativy i2010 v polovině období v roce 2008 Komise navrhuje, aby se členské státy, Skupina na vysoké úrovni i2010, průmysl, občanská společnost a další zúčastněné strany aktivněji zapojily do činností souvisejících s propracováním různých témat. Komise:

- ve spolupráci se Skupinou na vysoké úrovni i2010 se bude hlouběji zabývat tématy uvedenými v kapitole 4;

- za účelem potvrzení přístupů navrhovaných k propracování klíčových témat zahájí veřejnou konzultaci se zapojením veškerých zúčastněných stran;

- bude se věnovat hlavním otázkám pro přezkum v polovině období, jenž proběhne na setkání k iniciativě i2010 na vysoké úrovni v roce 2008.

Výsledky těchto diskuzí budou předloženy na jarním zasedání Evropské rady v roce 2008, které se bude věnovat otázkám nové generace sítí a internetu. Přezkum i2010 v polovině období by měl zajistit, že tato iniciativa bude i nadále platným referenčním rámcem evropské politiky v oblasti informační společnosti a médií a umožní Evropě plně využít vývoj v daných oblastech k provádění lisabonské agendy pro růst a zaměstnanost.

[1] Toto posouzení vychází z informací o 25 členských státech EU. Údaje o všech 27 členských státech budou k dispozici od roku 2007.

[2] http://ec.europa.eu/enterprise/ict/taskforce.htm

[3] Provádění obnovené lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost – Rok výsledků, KOM(2006) 816, 12.12.2006.

[4] „Úkoly konvergence“, pracovní dokument pro Skupinu na vysoké úrovni i2010, 12.12.2006.

[5] Rychlý přístup služeb bezdrátové elektronické komunikace ke spektru prostřednictvím větší pružnosti, KOM(2007) 50, 8.2.2007.

[6] Zelená kniha o přezkumu spotřebitelského acquis, KOM(2006) 744, 8.2.2007, http://ec.europa.eu/consumers/cons_int/safe_shop/acquis/index_en.htm.

[7] Odhad útvarů Komise vychází z průzkumu OECD/Eurostatu k výdajům na výzkum a vývoj v roce 2003.

[8] Moderní a vůči inovacím přátelská Evropa, KOM(2006) 589, 12.10.2006

[9] Uvádění znalostí do praxe: široce založená inovační strategie pro EU, KOM(2006) 502, 13.9.2006.

[10] http://www.ebusiness-watch.org/ a http://ec.europa.eu/enterprise/e-bsn/index_en.html

[11] KOM (2006) 386, 13.7.2006

[12] Komise například do svých změněných návrhů směrnice o audiovizuálních médiích zahrne ustanovení, které má za cíl zpřístupnit audiovizuální služby lidem se zrakovým a sluchovým postižením.

[13] Regiony pro hospodářskou změnu, KOM(2006) 675, 8.11.2006.

[14] http://ec.europa.eu/idabc/en/document/6227.

[15] http://ec.europa.eu/enterprise/ict/taskforce.htm