5.7.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 172/29

—

vyzdvihuje velký význam přístavů pro hospodářský a společenský rozvoj i pro konkurenceschopnost a blahobyt Evropy, a to nejen pro pobřežní oblasti;

—

konstatuje, že evropské přístavy jsou velmi rozmanité, a je přesvědčen, že různé struktury posilují hospodářskou soutěž o nejefektivnější dopravní cesty;

—

zdůrazňuje, že správa přístavů pochopitelně probíhá na regionální a místní úrovni, a proto vítá, že Komise nemá v úmyslu činit žádné zásahy za účelem harmonizace různých struktur správy přístavů v EU;

—

zdůrazňuje, že spolu soutěží nejen jednotlivé přístavy, ale celé dopravní řetězce;

—

domnívá se, že pokyny pro státní pomoc přístavům, které mají být vydány v roce 2008, jsou vhodným nástrojem k upřesnění Smlouvy o ES ve vztahu k přístavům, díky němuž bude nadále možné spravedlivě a účinně podporovat hospodářskou soutěž v přístavním sektoru;

—

konstatuje, že v Evropě zatím neexistuje skutečný vnitřní trh s námořní dopravou, a vítá administrativní zjednodušení, pokrok v modernizaci celnictví a iniciativu usilující o vytvoření evropského prostoru námořní dopravy bez překážek, kterou Komise plánuje na rok 2008;

—

požaduje pokračovat ve vývoji a podpoře projektů „čisté lodě“ a „čisté přístavy“ a považuje za nezbytné vynaložit, zejména na mezinárodní úrovni, další snahy o snižování emisí skleníkových plynů z lodí, např. připojením do elektrické sítě v přístavech, aby evropské přístavy neutrpěly újmu v globální hospodářské soutěži.

Zpravodaj

:

Rolf HARLINGHAUSEN, člen Evropského výboru parlamentu spolkové země Hamburk (DE/ELS)

1.

děkuje Komisi za sdělení o budoucí evropské přístavní politice, které je výsledkem rozsáhlých úvah a konzultací z období od května 2006 do června 2007, v jejichž rámci byly na šesti tematických seminářích za účasti všech zainteresovaných stran probírány různé aspekty evropské přístavní politiky;

2.

pokládá sdělení Komise za další vývoj dřívějšího sdělení Evropskému parlamentu a Radě o zlepšování kvality služeb v námořních přístavech: klíčový aspekt pro evropskou dopravu – návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o uvolnění trhu přístavních služeb (KOM(2001) 35 v konečném znění), k němuž Výbor regionů přijal své stanovisko (CdR 161/2001 fin) dne 20. září 2001, a návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o uvolnění trhu přístavních služeb (KOM(2004) 654 v konečném znění), k němuž Výbor regionů přijal své stanovisko (CdR 485/2004 fin) dne 13. dubna 2005;

3.

pohlíží na sdělení v úzké souvislosti s dalšími relevantními tématy, zejména s evropskou námořní politikou a evropskou dopravní politikou, a odkazuje na své stanovisko z vlastní iniciativy ze dne 12. října 2005 k tématu Námořní politika Evropské unie: otázka trvalého rozvoje pro místní a regionální samosprávy (CdR 84/2005 fin), na své stanovisko ze dne 13. února 2007 Směrem k budoucí námořní politice Unie (CdR 258/2006 fin) a na své stanovisko ze dne 14. února 2007 Přezkum bílé knihy Evropské komise o dopravě z roku 2001 v polovině období (CdR 119/2006 fin);

4.

zdůrazňuje, že podoba a provádění budoucí evropské přístavní politiky musí stavět na zásadách subsidiarity a proporcionality;

5.

vyzdvihuje velký význam přístavů pro hospodářský a společenský rozvoj i pro konkurenceschopnost a blahobyt Evropy, a to nejen pro pobřežní oblasti. Přístavy, námořní doprava a příslušná logistika jsou jedním z nejvíce rostoucích sektorů v Evropě. 90 % obchodu Evropské unie (EU) s třetími zeměmi prochází přístavy. 40 % dopravy v EU využívá přístavů. V EU se navíc každoročně přepraví loděmi více než 200 milionů cestujících;

6.

je přesvědčen, že evropská přístavní politika musí zohlednit nejen tyto aspekty, ale i rostoucí globalizaci a nové prostředí rozšířené Unie. Pro udržitelný a vyvážený růst a pro úspěch evropských regionů je při tom velmi důležitá také ochrana klimatu a životního prostředí, jakož i zdraví občanů;

7.

konstatuje, že evropské přístavy jsou velmi rozmanité, a je přesvědčen, že různé struktury posilují hospodářskou soutěž o nejefektivnější dopravní cesty;

8.

proto hodnotí kladně, že po neúspěchu obou návrhů směrnic o uvolnění trhu přístavních služeb v Evropském parlamentu, které kritizoval i Výbor regionů, se v případě sdělení a v něm oznámených dalších opatření jedná většinou o nezávazné právo (soft law), a ne o nové legislativní návrhy, takže je možné lépe zohlednit různé struktury;

9.

je potěšen, že Komise využila příležitosti zasadit sdělení do širokého kontextu mnoha témat, který překračuje rámec obou návrhů směrnic, jejichž přístup se tematicky omezoval hlavně na uvolnění přístavních služeb;

10.

vítá navržená opatření na vyjasnění příslušných právních předpisů. Opatření při tom musí sloužit dalšímu zlepšení účinné hospodářské soutěže a volnému přístupu na trh. Výbor regionů v této souvislosti konstatuje, že v mnoha oblastech Unie mezi evropskými přístavy i v nich již existuje velká a účinná hospodářská soutěž;

11.

zdůrazňuje, že spolu soutěží nejen jednotlivé přístavy, ale celé dopravní řetězce, a že je to ve všech předpisech týkajících se přístavů třeba zohlednit, neboť tyto předpisy mají dopad na celý logistický řetězec v navazující vnitrozemské dopravě;

12.

domnívá se, že opatření Společenství, jež mohou mít dopad na dopravní toky, jako například politika transevropských dopravních sítí či pokyny k uplatňování právních předpisů Společenství v oblasti životního prostředí při rozvoji přístavního sektoru, musejí být založena na potřebě ochrany stabilního investičního prostředí a příznivého sociálního prostředí v přístavech, udržitelného rozvoje přístavů, jednotného uplatňování ustanovení Smlouvy a konzultace s vnitrostátními, regionálními a místními orgány;

13.

v zásadě souhlasí s Komisí a její analýzou ke zvýšení výkonnosti přístavů a doporučuje upřednostnit zvýšení účinnosti před rozšířením infrastruktury; požaduje ale vypracování strategií ve prospěch intermodality a multimodality, které zohlední rozmanitost jednotlivých regionů, a zdůrazňuje, že racionálnějšího rozložení dopravy v rámci Evropy musí být dosaženo prostřednictvím trhu v rámci globálního politického rámce;

14.

chce však také poukázat na to, že přístavy, tj. spojení mezi otevřeným mořem a vnitrozemím, by také měly zahrnovat vlastní vstup do přístavu (tzn. prolamování ledu a bagrování);

15.

je si vědom nutnosti rozvíjet přístavy při respektování životního prostředí i zájmů a potřeb těch, kdo žijí v přístavních městech;

16.

podporuje proto záměr Komise vydat pokyny k uplatňování a výkladu právních předpisů na ochranu životního prostředí při rozvoji přístavů. Při tom je nevyhnutelné se v rámci konzultací opět široce zabývat přístavním sektorem, ale také regionálními a místními orgány, které jsou pro rozvoj přístavů rozhodující. Opatření na rozvoj přístavů a ochranu životního prostředí musí být ve vzájemném souladu a vzájemně vyvážená;

17.

vítá plánovaná opatření na nakládání s odpady a sedimenty a podporuje záměr Komise zaručit uplatňování příslušných právních předpisů EU ve všech členských státech;

18.

podporuje záměr Komise snížit emise v přístavech, avšak v této souvislosti zdůrazňuje důležitou úlohu Mezinárodní námořní organizace (IMO) a zasazuje se o mezinárodní dohody namísto sólových evropských aktivit, které by oslabily globální konkurenceschopnost EU; je však toho názoru, že EU musí jednat samostatně, pokud IMO nepřistoupí v přiměřené době ke konkrétním řešením;

19.

konstatuje, že v Evropě zatím neexistuje skutečný vnitřní trh s námořní dopravou, a vítá administrativní zjednodušení, pokrok v modernizaci celnictví a iniciativu usilující o vytvoření evropského prostoru námořní dopravy bez překážek, kterou Komise plánuje na rok 2008;

20.

ponechává však k úvaze praktické problémy při uskutečňování námořní dopravy bez překážek a doporučuje podrobně analyzovat status quo dříve, než budou přijata nová opatření;

21.

zdůrazňuje, že správa přístavů pochopitelně probíhá na regionální a místní úrovni, a proto vítá, že Komise nemá v úmyslu činit žádné zásahy za účelem harmonizace různých struktur správy přístavů v EU;

22.

domnívá se, že pokyny pro státní pomoc přístavům, které mají být vydány v roce 2008, jsou vhodným nástrojem k upřesnění Smlouvy o ES ve vztahu k přístavům, díky němuž bude nadále možné spravedlivě a účinně podporovat hospodářskou soutěž v přístavním sektoru;

23.

v této souvislosti rovněž vítá rozšíření ustanovení o průhlednosti ve směrnici 2006/111/ES na všechny přístavy, bez ohledu na jejich velikost a roční obrat;

24.

bere na vědomí výroky sdělení, že při udělování koncesí musí být respektována příslušná judikatura Evropského soudního dvora jakožto platné právo a že na udílení koncesí, na které se nevztahují právní předpisy o zadávání veřejných zakázek, musí být vypsáno transparentní výběrové řízení. Výbor regionů spatřuje ještě potřebu vyjasnit úlohu přístavních orgánů a jejich možností odpovídajícím způsobem podporovat regionální zájmy a rozvoj přístavů;

25.

je znepokojen tím, že nepružné provádění navržených opatření způsobí právní nejistotu nebo omezení investičních pobídek u již existujících poskytovatelů, což by mohlo oslabit konkurenceschopnost Evropy;

26.

vychází z toho, že přístavy mají nadále možnost přijímat v rámci efektivního rozvoje nezbytná opatření na modernizaci přístavů, jejich rozšiřování a úpravu i bez výběrových řízení;

27.

spatřuje ještě další potřebu vyjasnění práv pracovníků v případě převedení určitého podniku zejména tehdy, když nelze uplatnit uvedenou směrnici 2001/23/ES;

28.

bere na vědomí, že technicko-plavební služby (jako jsou lodivodské služby, služby vlečných lodí a vyvazování) jsou považovány za služby obecného hospodářského zájmu, a proto podléhají ustanovením článků 86, 87 a 88 Smlouvy o založení Evropského společenství. Podle těchto článků a zásady subsidiarity je na členských státech, aby stanovily své služby obecného hospodářského zájmu v souladu s podmínkami upřesněnými v rozhodnutí z 28. listopadu 2005. Pokud členský stát rozhodne, že podnik vykonává nějakou službu obecného hospodářského zájmu, má tento podnik nárok na kompenzaci za veřejnou službu v případě, že jeho příjmy z poskytování této služby obecného hospodářského zájmu nestačí k pokrytí nákladů. Tato kompenzace nemůže být vyšší než skutečně vynaložené náklady, včetně přiměřeného zisku. V této souvislosti rovněž připomíná, že náklady na technicko-plavební služby, jež jsou nezbytné pro zajištění bezpečnosti plavby v přístavních oblastech, představují velmi malou část celkových nákladů na dopravu, a odmítá tedy myšlenku podporovat snižování nákladů na tyto služby, aby byla námořní doprava atraktivnější;

29.

spatřuje ještě potřebu vyjasnit oblast lodivodství a s ním spojené bezpečnostní otázky spadající do působnosti místních a regionálních samospráv;

30.

souhlasí s Komisí v jejím hodnocení zvláštních agentur (tzv. pools) pro zaměstnance a vyzdvihuje jejich význam v náboru a odborné přípravě přístavních dělníků při respektování platného práva Společenství, především ustanovení o svobodě usazování a volném pohybu služeb;

31.

vítá definici pojmu „přístavní poplatky“ a jeho omezení na všeobecnou infrastrukturu a v této souvislosti požaduje diferencované vyjasnění užívání přístavních poplatků v připravovaných pokynech pro státní pomoc, aby se zamezilo křížovým dotacím narušujícím hospodářskou soutěž;

32.

konstatuje, že v oblasti přístavních poplatků již panuje velká transparentnost, a proto považuje jejich další úpravu za zbytečnou;

33.

vítá záměr Komise blíže se zabývat hospodářskou soutěží mezi evropskými přístavy a třetími zeměmi a příslušné přístavy podporovat, neboť mnoho z nich je znevýhodněno nejen kvůli své zeměpisné poloze v nejvzdálenějších oblastech, ale také kvůli zostřené hospodářské soutěži s třetími zeměmi;

34.

má obavy, že 100 % prohlídka („scanning“) všech námořních kontejnerů určených pro USA požadovaná v „US-Safe-Port-Act“ z roku 2006 a v „House Resolution No. 1“ z roku 2007 je pro evropské přístavy stěží proveditelná a způsobí vysoké náklady, a vyzývá proto Komisi, aby vyjednávala s úřady USA o praktických řešeních;

35.

podporuje záměr Komise zlepšit image přístavů a jejich integraci s městy. Přístavy jsou v mnoha regionech velmi důležité nejen z hlediska hospodářství a zaměstnanosti. Často utvářejí ráz města a významně se podílejí na rozvoji města či regionu;

36.

proto požaduje inovační přístup, který využije potenciálu přístavních měst v oblasti kultury, cestovního ruchu a volného času, a navrhuje vyznamenat výzkumné projekty a projekty územní spolupráce, jež zviditelňují budoucí vývoj;

37.

vítá plánovaná opatření Komise pro veřejnost, vidí však v této souvislosti problém ve stávajících požadavcích na bezpečnost a ochranu proti terorismu a zločinnosti;

38.

spatřuje ještě potřebu vyjasnění plánovaných víceúčelových přístupových karet a jejich významu;

39.

domnívá se, že evropská přístavní politika musí zohlednit také rozměr zaměstnanosti, aby byla zajištěna a vytvořena kvalifikovaná pracovní místa;

40.

vítá proto záměr Komise podporovat sociální dialog na evropské úrovni. Ten musí probíhat v úzké spolupráci se sociálními partnery. Dobré a jisté pracovní podmínky a neustálé zlepšování vzdělávání a odborné přípravy přístavních dělníků, např. běžné používání simulátorů, jsou rozhodujícími faktory dalšího pozitivního a udržitelného rozvoje přístavů a regionů, v nichž leží;

41.

vyzdvihuje to, že Evropa může v globální hospodářské soutěži obstát jen tehdy, když bude nadprůměrně inovační a oproti jiným regionům kvalitnější, a zdůrazňuje zásadní význam akademického vzdělání a další odborné přípravy pro dosažení tohoto cíle;

42.

vyjadřuje znepokojení nad tím, že počet pracovních úrazů v přístavech a na lodích je stále ještě vysoký. Výbor regionů poukazuje na to, že místní a regionální samosprávy hrají důležitou roli v monitorování a prosazování zdravotních předpisů a předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci v přístavech;

43.

lituje zpoždění při budování infrastruktury transevropských sítí (TEN) a vyslovuje se pro to, aby Komise lépe informovala členské státy i regiony a města o dostupných možnostech financování, a pomohla jim tak při zvětšování kapacit a rozvoji infrastruktury pro pozemní přístup k přístavům (spojení s vnitrozemím) a pro vlastní vstup do přístavů (spojení přístavu a moří plavebními cestami) a při budování logistických distribučních sítí;

44.

považuje za nutné, aby v příštích právních předpisech, které budou upravovat poskytování podpory pro námořní dálnice, byla formálně uvedena účast regionů, a zasazuje se v této souvislosti o celkově zjednodušený postup, který bude více respektovat zájmy podniků, a přispěje tak k většímu šíření a přijímání ekologické námořní dopravy;

45.

navrhuje do budoucna při plánování přístupů z moře či pevniny více využívat nástrojů územního plánování a integrované správy pobřežních zón;

46.

požaduje rychlé zveřejnění pokynů pro státní pomoc, po konzultacích s členskými státy, regiony a zainteresovanými stranami;

47.

požaduje zavedení finančních pobídek, jejichž cílem by bylo zajistit náležité přístavní infrastruktury a dostatečnou námořní dopravu pro ostrovní regiony a vzdálené přímořské oblasti, a to na podporu udržitelného rozvoje těchto oblastí a za účelem minimalizace působení faktorů s negativními dopady na jejich podnikatelskou činnost a na možnosti rovného přístupu na velké evropské trhy;

48.

zdůrazňuje nezbytnost boje proti znečištění ovzduší a změně klimatu, do nějž musí být zapojeny i přístavy a námořní doprava, např. rychlým přechodem na čistá lodní paliva a rychlým uplatňováním pravidel IMO o manipulaci s balastovými vodami pocházejícími z plavidel;

49.

požaduje pokračovat ve vývoji a podpoře projektů „čisté lodě“ a „čisté přístavy“ a považuje za nezbytné vynaložit, zejména na mezinárodní úrovni, další snahy o snižování emisí skleníkových plynů z lodí, např. připojením do elektrické sítě v přístavech, aby evropské přístavy neutrpěly újmu v globální hospodářské soutěži. Měla by být také přijata dodatečná opatření na evropské úrovni, aby se neprodleně zlepšila kvalita života obyvatel v přístavech;

50.

považuje za nezbytné, aby byla veřejnost lépe informována o velkém významu přístavů a moří pro hospodářský růst a pro vytváření pracovních míst v Evropě. Tento úkol by měl být z velké části přenechán členským státům, regionům a přístavům;

51.

s velkým zájmem očekává opatření, která Komise plánuje na rok 2008 v souvislosti s vypracováním integrované námořní politiky EU, a jak do nich budou přístavy zapojeny;

52.

uznává, že při dodržování zásady subsidiarity a proporcionality je ke zohlednění všech aspektů přístavní politiky zapotřebí mnoho opatření na úrovni EU. Výbor regionů se však obává, že tato opatření nemohou být všechna uskutečněna v předpokládaném časovém plánu, a proto postrádá jasné zdůraznění priorit jednotlivých opatření;

53.

navrhuje, aby Komisí při přijímání navrhovaných opatření zohlednila i malé přístavy s lokálním či regionálním dosahem, jejichž aktivity jsou převážně nekomerční povahy a jsou pro místní obyvatelstvo životně důležité a jež mají velmi omezené ekonomické a lidské zdroje na provádění pokynů a právních předpisů EU. Dále navrhuje, aby byly nové právní nástroje EU přezkoumány z hlediska dopadů na kapacity a objem činnosti těchto přístavů, aby nedošlo k ohrožení jejich životaschopnosti;

54.

požaduje proto přepracovat seznam opatření tak, aby byl řazen podle priority jednotlivých cílů, jichž má být za pomoci jednotlivých opatření dosaženo, a současně podle předpokládaných pravomocí v souladu se zásadou subsidiarity a podle časové posloupnosti;

55.

nabízí svoji spolupráci a podporu při vypracovávání návrhů na upřednostňování uvedených opatření a na budoucí přístavní politiku a vyjadřuje své přání být pravidelně informován o vývoji této oblasti politiky;

56.

doporučuje zřídit strukturu, která by umožnila pravidelně konzultovat všechny zainteresované strany, aby bylo možné zapracovat výsledky do dalšího vývoje evropské přístavní politiky, vyvarovat se konfliktů a vyměňovat si osvědčené postupy, a zmiňuje v této souvislosti také možnost pobízet a podporovat místní a regionální grémia v zajišťování všeobecného přijetí;

57.

požaduje, aby Komise do 31. prosince 2009 předložila hodnocení evropské přístavní politiky v polovině období a návrh opatření na odstranění problémů mezi přístavy a vnitrozemím.