Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52006PC0586

Návrh rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropským společenstvím pro atomovou energii a vládou Japonska o společné realizaci činností v rámci širšího přístupu v oblasti výzkumu energie z jaderné syntézy ze strany Komise

/* KOM/2006/0586 konecném znení */

52006PC0586

Návrh rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropským společenstvím pro atomovou energii a vládou Japonska o společné realizaci činností v rámci širšího přístupu v oblasti výzkumu energie z jaderné syntézy ze strany Komise /* KOM/2006/0586 konecném znení */


[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 6.10.2006

KOM(2006) 586 v konečném znění

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o uzavření Dohody mezi Evropským společenstvím pro atomovou energii a vládou Japonska o společné realizaci činností v rámci širšího přístupu v oblasti výzkumu energie z jaderné syntézy ze strany Komise

(předložený Komisí)

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

VÝCHODISKA A ÚVOD

1. Rozhodnutím ze dne 25. listopadu 2004[1] Rada pozměnila pokyny k jednání o projektu ITER, které vydala rozhodnutím ze dne 16. listopadu 2000[2] podle čl. 101 druhého pododstavce Smlouvy o Euratomu. Prostřednictvím této změny Rada pověřila Komisi, aby vyjednala „evropskou účast na výzkumných činnostech prováděných v mezinárodní spolupráci v rámci širšího přístupu k uskutečnění výroby energie z jaderné syntézy“.

2. V souladu s těmito pokyny byla vyřešena otázka umístění ITER, a to na ministerské schůzce dne 28. června 2005 v Moskvě, kde se smluvní strany dohody ITER dohodly, že zařízení ITER i ústředí organizace ITER se budou nacházet ve městě Cadarache. Tomuto výběru napomohlo sblížení názorů mezi Euratomem a Japonskem, zaznamenané ve společném dokumentu o úlohách hostitelské strany a nehostitelské strany projektu ITER (dále jen „společný dokument“), podle nějž jak Euratom, tak Japonsko přispěje částkou 46 miliard jenů / 339 miliónů EUR na společné činnosti v rámci širšího přístupu na japonském území.

3. Po dosažení dohody o umístění ITER vedli zástupci útvarů Komise a vlády Japonska dvoustranná jednání o činnostech v rámci širšího přístupu s cílem uvést obsah společného dokumentu ve skutek. Dne 20. června 2006 byla podepsána závěrečná zpráva z jednání o dohodě o širším přístupu, která potvrzuje dokončení procesu jednání a obsahuje seznam doplňujících dokumentů vypracovaných na jeho závěr. Podstatným výsledkem jednání jsou tyto dokumenty:

3.1. znění Dohody o společné realizaci činností v rámci širšího přístupu v oblasti výzkumu energie z jaderné syntézy (dále jen „dohoda“) mezi Euratomem a vládou Japonska (dále jen „smluvní strany“);

3.2. znění předlohy společného prohlášení, které smluvní strany přijmou při parafování dohody, s těmito připojenými dokumenty a tabulkami:

a) Shoda o příspěvku smluvních stran na projekty v rámci širšího přístupu;

b) Odhady hodnoty a rozdělení příspěvků smluvních stran;

c) Předběžný časový rozvrh provádění projektů v rámci širšího přístupu; a

3.3. Společné dohody o technických zprávách projektů činností v rámci širšího přístupu a připojené zprávy:

a) Zpráva o poslání IFMIF/EVEDA;

b) Zpráva o poslání IFERC;

c) Zpráva pracovní skupiny Japonsko-EU pro satelitní tokamak.

Vysvětlení dohody A SOUVISEJÍCÍCH NÁSTROJů

4. Dohoda se skládá z preambule, 26 obecných článků a tří příloh, které obsahují konkrétní ustanovení pro každý ze tří projektů činností v rámci širšího přístupu.

5. Jedná se o tyto tři projekty (čl. 2 odst. 1 dohody, článek 1 přílohy I, článek 1 přílohy II, článek 1 přílohy III):

a) technická validace a inženýrské projektové činnosti (Engineering Validation and Engineering Design Activities, EVEDA) s cílem vypracovat podrobný, úplný a plně integrovaný technický projekt Mezinárodního zařízení na ozařování materiálů pro jadernou syntézu (International Fusion Materials Irradiation Facility, IFMIF), připravit všechny údaje potřebné pro budoucí rozhodování o sestrojení, provozu, využívání a demontáži IFMIF a ověřit nepřetržité a stabilní fungování každého ze subsystémů IFMIF;

b) Mezinárodní výzkumné středisko pro energii z jaderné syntézy (International Fusion Energy Research Centre, IFERC), jehož účelem bude podílet se na projektu ITER a podporovat případnou rychlou realizaci budoucího demonstračního energetického reaktoru DEMO;

c) program satelitního tokamaku (Satellite Tokamak Programme), který zahrnuje účast na přebudování experimentálního zařízení tokamak ve vlastnictví Japonska na vyspělý supravodivý tokamak a účast na jeho využívání s cílem podpořit využívání ITER a výzkum směřující k DEMO, a to řešením fyzikálních otázek klíčových pro ITER a DEMO.

6. Provádění činností v rámci širšího přístupu úzce souvisí s realizací projektu ITER: všechny tři projekty budou podporovat vědecký cíl projektu ITER a budou prováděny v časovém rámci slučitelném s konstrukční fází ITER (čl. 2 odst. 2 dohody). Dohodu lze ukončit, jestliže bude ukončena dohoda ITER nebo jestliže kterákoli ze smluvních stran přestane být smluvní stranou dohody ITER (čl. 22 odst. 2 dohody).

7. Dohoda stanoví správní strukturu činností v rámci širšího přístupu, která sestává z řídícího výboru, projektových výborů, vedoucích projektů a prováděcích agentur.

7.1. Řídící výbor, který je složen ze zástupců smluvních stran, má odpovědnost za celkové řízení činností v rámci širšího přístupu a za dohled nad nimi. Výbor rozhoduje na základě konsenzu a má právní subjektivitu, aby evropské příspěvky a evropští pracovníci, kteří budou dáni k dispozici pro činnosti v rámci širšího přístupu probíhající v Japonsku, mohli být osvobozeni od daní a cel. Řídícímu výboru je nápomocen sekretariát, který bude sídlit v Japonsku. Správní výdaje řídícího výboru budou hradit smluvní strany na základě vzájemné dohody (článek 3 dohody).

7.2. Pro každý ze tří projektů je zřízen projektový výbor složený ze zástupců smluvních stran. Hlavním úkolem projektových výborů, které rozhodují na základě konsenzu, je podávat doporučení ohledně plánů projektů, pracovních programů a výročních zpráv a sledovat pokrok projektů spadajících do činností v rámci širšího přístupu a podávat o něm zprávy (článek 5 dohody).

7.3. Vedoucí projektů mají odpovědnost za koordinaci a provádění projektů činností v rámci širšího přístupu. Vedoucím projektů jsou nápomocny projektové týmy, jejichž strukturu schvaluje řídící výbor (článek 6 dohody).

7.4. Pro plnění svých závazků při provádění činností v rámci širšího přístupu smluvní strany určí prováděcí agentury (článek 7 dohody).

Prováděcí agenturou odpovědnou za poskytování příspěvků Euratomu na činnosti v rámci širšího přístupu bude společný podnik pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy[3], který bude rovněž odpovědný za poskytování příspěvků Euratomu na organizaci ITER a bude založen podle hlavy II kapitoly V Smlouvy o Euratomu.

Jelikož se všechny projekty činností v rámci širšího přístupu provádějí na území Japonska, má japonská prováděcí agentura odpovědnost za poskytování hostitelské podpory, za správu dohodnutých finančních příspěvků na provozní náklady a na podporu běžných výdajů projektových týmů a za zajištění povolení a licencí nezbytných k provádění činností v rámci širšího přístupu.

8. Každý z projektů činností v rámci širšího přístupu se bude realizovat na základě plánu projektu, který bude dále konkretizován v ročních pracovních programech, jež bude schvalovat řídící výbor. O aktivitách prováděných každý rok při realizaci činností v rámci širšího přístupu se podává výroční zpráva, kterou schvaluje řídící výbor (kapitola 3 dohody).

9. Zdroje na provádění činností v rámci širšího přístupu sestávají z věcného plnění a finančních příspěvků od smluvních stran. Hlavní zásady pro příspěvky smluvních stran jsou uvedeny ve společném prohlášení a v dokumentu „Odhady hodnoty a rozdělení příspěvků smluvních stran“, který je k němu připojen (článek 12 dohody).

9.1. Příspěvky smluvních stran se budou ve velké míře skládat z věcného plnění, včetně pracovníků, kteří budou dáni k dispozici projektovým týmům poté, co je řídící výbor jmenuje jako odborníky, a včetně pracovníků sekretariátu. Poskytování těchto příspěvků bylo rozčleněno na tzv. akviziční balíčky rozdělené mezi smluvními stranami tak, jak je uvedeno v dokumentu „Odhady hodnoty a rozdělení příspěvků smluvních stran“, připojeném ke společnému prohlášení. Za zajišťování těchto příspěvků bude mít odpovědnost smluvní strana, která je poskytuje, zastoupená svou prováděcí agenturou.

Věcné plnění je osvobozeno od dovozních a vývozních cel a platy, mzdy a funkční požitky pracovníků, které dá jedna ze smluvních stran k dispozici jako věcné plnění pro provádění činností v rámci širšího přístupu, jsou osvobozeny od daní na území druhé smluvní strany (článek 13 dohody).

9.2. Každá smluvní strana bude odpovědná za platy, pojištění a dávky vyplácené jejím pracovníkům (čl. 14 odst. 5 dohody). Japonsko jako hostitelská strana se postará o přiměřené ubytování pracovníků, kteří budou dáni k dispozici, a jejich rodinných příslušníků, přijme vhodná opatření usnadňující vstup těchto pracovníků a jejich rodinných příslušníků na své území a v případě, že na tyto pracovníky bude podána jakákoli žaloba v důsledku výkonu jejich povinností, požádá svou prováděcí agenturu, aby vynaložila veškeré úsilí k zajištění vhodných právních a překladatelských služeb (čl. 14 odst. 5 dohody).

9.3. Smluvní strany budou vyplácet finanční příspěvky na základě výzev k zaplacení vydávaných osobou, kterou určí japonská prováděcí agentura, v souladu s plány projektů a pracovními programy (čl. 7 odst. 3 písm. a) dohody). Finanční příspěvky budou vedeny na oddělených účtech pro jednotlivé projekty činností v rámci širšího přístupu (čl. 7 odst. 3 písm. b) dohody). Každá ze smluvních stran může provádět audity těchto účtů kdykoli v době trvání dohody a do pěti let po uplynutí doby její platnosti nebo po jejím ukončení, a to kontrolou dokladů a kontrolou na místě (článek 11 dohody).

Finanční příspěvky smluvních stran mohou být použity na dohodnuté provozní náklady projektů a na běžné výdaje jednotlivých projektových týmů (čl. 7 odst. 3 a článek 17 dohody).

10. Dohoda obsahuje kapitolu o informacích a duševním vlastnictví (kapitola 5 dohody), která vychází z přílohy C Dohody mezi Euratomem, Japonskem, Ruskou federací a Spojenými státy americkými o spolupráci v rámci inženýrských projektových činností pro ITER (dohoda ITER EDA)[4].

11. Dohoda a jakákoli její změna vstupují v platnost dnem, kdy si smluvní strany vzájemně oznámí, že byly dokončeny jejich vnitřní postupy nutné pro její vstup v platnost (články 21 a 23 dohody).

12. Doba platnosti dohody je deset let. Poté dohoda zůstává v platnosti, pokud ji na konci počátečního období nebo následně kdykoli některá smluvní strana neukončí tak, že druhé smluvní straně zašle písemnou výpověď s předstihem alespoň šesti měsíců (čl. 22 odst. 1 dohody).

13. Během počátečního období 10 let může být dohoda ukončena pouze i) dohodou smluvních stran, ii) v případě ukončení dohody ITER nebo iii) v případě, že jedna ze smluvních stran přestane být smluvní stranou dohody ITER (čl. 22 odst. 2 dohody).

14. Další smluvní strany dohody ITER se mohou projektů činností v rámci širšího přístupu zúčastnit, pokud tak rozhodne řídící výbor (článek 25 dohody). Řídící výbor může schvalovat a uzavírat dohody a ujednání o takové účasti s touto další stranou, a to v souladu s vnitřními postupy smluvních stran.

15. Veškeré otázky nebo spory související s výkladem nebo prováděním této dohody se řeší vzájemnou dohodou smluvních stran (článek 24 dohody).

16. Pokud jde o Euratom, dohoda se použije na územích, na něž se vztahuje Smlouva o Euratomu, a v souladu s uvedenou smlouvou a dalšími relevantními dohodami také na území Bulharské republiky, Rumunska a Švýcarské konfederace, které se účastní programu Euratomu pro jadernou syntézu jako plně přidružené třetí země (článek 26 dohody).

17. Přílohy obsahující konkrétní ustanovení pro jednotlivé projekty činností v rámci širšího přístupu mají tuto strukturu: v článku 1 je uveden cíl každého projektu, v článku 2 je vymezen rozsah příslušné činnosti, v článku 3 je stanoveno místo, kde se bude nacházet pracoviště, a v článku 5 je uvedena konkrétní doba trvání každého projektu. Článek 6 přílohy I, která se týká IFMIF/EVEDA, a článek 6 přílohy II, která se týká IFERC, obsahují zvláštní ustanovení o vlastnictví komponent, která se odchylují od obecného ustanovení o vlastnictví v čl. 14 odst. 3.

Rozpočtové důsledky

18. Příspěvky Euratomu na činnosti v rámci širšího přístupu budou poskytovány prostřednictvím společného podniku pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy, který bude založen podle hlavy II kapitoly V Smlouvy o Euratomu. Rozpočtové důsledky uzavření této dohody jsou začleněny do návrhu rozhodnutí Rady o založení Společného evropského podniku pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy[5].

NAVRHOVANÉ ROZHODNUTÍ

19. Navrhuje se, aby

- na základě čl. 101 druhého pododstavce Smlouvy o Euratomu Rada přijala přiložené rozhodnutí o uzavření Dohody mezi Evropským společenstvím pro atomovou energii a vládou Japonska o společné realizaci činností v rámci širšího přístupu v oblasti výzkumu energie z jaderné syntézy ze strany Komise.

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o uzavření Dohody mezi Evropským společenstvím pro atomovou energii a vládou Japonska o společné realizaci činností v rámci širšího přístupu v oblasti výzkumu energie z jaderné syntézy ze strany Komise

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na čl. 101 druhý pododstavec této smlouvy,

s ohledem na rozhodnutí Rady 2002/668/Euratom[6], jímž byl přijat šestý rámcový program Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom) v oblasti jaderného výzkumu a vzdělávání, který rovněž přispívá k vytváření Evropského výzkumného prostoru (2002 až 2006), a na rozhodnutí Rady 2002/837/Euratom[7], kterým se přijímá specifický program (Euratom) pro výzkum a odborné vzdělávání v oblasti jaderné energie (2002–2006),

s ohledem na návrh Komise[8],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Komise v souladu se směrnicemi Rady ze dne 16. listopadu 2000 ve znění rozhodnutí Rady ze dne 27. května 2002, 26. listopadu 2003 a 25. listopadu 2004 vedla s čínskou vládou, japonskou vládou, vládou Indické republiky, vládou Korejské republiky, vládou Ruské federace a vládou Spojených států amerických jednání o Dohodě o založení Mezinárodní organizace energie z jaderné syntézy ITER pro společnou realizaci projektu ITER.

(2) Strany účastnící se jednání o projektu ITER se na ministerské schůzce v Moskvě dne 28. června 2005 dohodly, že středisko ITER bude vybudováno v lokalitě Cadarache. Rovněž se dohodly na znění připojeného společného dokumentu o úlohách hostitelské strany (Euratom) a nehostitelské strany (Japonsko) projektu ITER.

(3) Komise v souladu s výše uvedeným společným dokumentem a pozměněnými směrnicemi Rady jednala s japonskou vládou ohledně Dohody o společné realizaci činností v rámci širšího přístupu.

(4) Na jednání v Tokiu dne 20. června 2006 přijali zástupci Euratomu a Japonska závěrečnou zprávu o jednáních týkajících se dohody o širším přístupu; uvedená zpráva potvrdila dokončení jednání a obsahuje seznam doplňujících dokumentů vyhotovených ze strany Euratomu a Japonska.

(5) Dne [datum] zástupci Euratomu a Japonska podepsali Společné prohlášení o realizaci činností v rámci širšího přístupu, ve kterém jsou stanoveny podrobnosti o přispění stran k činnostem v rámci širšího přístupu.

(6) Uzavření Dohody mezi Evropským společenstvím pro atomovou energii a vládou Japonska o společné realizaci činností v rámci širšího přístupu v oblasti výzkumu energie z jaderné syntézy ze strany Komise by mělo být schváleno,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

1. Uzavření Dohody mezi Evropským společenstvím pro atomovou energii a vládou Japonska o společné realizaci činností v rámci širšího přístupu v oblasti výzkumu energie z jaderné syntézy za Evropské společenství pro atomovou energii a jeho jménem ze strany Komise se schvaluje.

2. Znění dohody je připojeno k tomuto rozhodnutí.

V Bruselu dne

Za Radu

předseda / předsedkyně

Příloha I předlohy rozhodnutí Rady

DOHODA MEZI EVROPSKÝM SPOLEČENSTVÍM PRO ATOMOVOU ENERGII A VLÁDOU JAPONSKA O SPOLEČNÉ REALIZACI ČINNOSTÍ V RÁMCI ŠIRŠÍHO PŘÍSTUPU V OBLASTI VÝZKUMU ENERGIE Z JADERNÉ SYNTÉZY

Vláda Japonska a Evropské společenství pro atomovou energii (dále jen „Euratom“) dále společně jen „smluvní strany“),

s ohledem na Dohodu o spolupráci mezi vládou Japonska a Evropským společenstvím pro atomovou energii v oblasti řízené termonukleární fúze,

s ohledem na „Společné prohlášení zástupců stran účastnících se jednání o projektu ITER u příležitosti ministerské schůzky k projektu ITER v Moskvě dne 28. června 2005“ a k němu připojený „společný dokument Úlohy hostitelské a nehostitelské strany projektu ITER“ (dále jen „společný dokument“), v nichž jsou stanoveny hlavní zásady pro provádění činností v rámci širšího přístupu,

s ohledem na „Společné prohlášení zástupců Euratomu a vlády Japonska o společné realizaci činností v rámci širšího přístupu“ [přijaté u příležitosti ministerské schůzky k projektu ITER [ v Bruselu ] [ dne ]] (dále jen „ [ bruselské ] společné prohlášení“),

připomínajíce přispění smluvních stran k přípravě na společnou realizaci projektu ITER prostřednictvím inženýrských projektových činností pro ITER a prostřednictvím založení Mezinárodní organizace energie z jaderné syntézy ITER,

uznávajíce úlohu Mezinárodní agentury pro atomovou energii v projektu ITER a spolupráci smluvních stran v oblasti výzkumu a vývoje jaderné syntézy v rámci Mezinárodní agentury pro energii při Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj,

přejíce si společně provádět činnosti v rámci širšího přístupu na podporu projektu ITER a brzkého uskutečnění výroby energie z jaderné syntézy pro mírové účely v časovém rámci slučitelném s konstrukční fází ITER,

se dohodly takto:

Kapitola 1 Úvod

Článek 1

Cíl

Cílem této dohody je vytvořit rámec pro konkrétní postupy a podrobné podmínky společné realizace činností v rámci širšího přístupu (dále jen „činnosti v rámci širšího přístupu“) na podporu projektu ITER a brzkého uskutečnění výroby energie z jaderné syntézy pro mírové účely v souladu se společným dokumentem.

Článek 2

Charakteristika činností v rámci širšího přístupu

1. Činnosti v rámci širšího přístupu sestávají z těchto tří projektů:

(a) projekt týkající se technické validace a inženýrských projektových činností pro Mezinárodní zařízení na ozařování materiálů pro jadernou syntézu (dále jen „IFMIF/EVEDA“),

(b) projekt týkající se Mezinárodního výzkumného střediska pro energii z jaderné syntézy (dále jen „IFERC“) a

(c) projekt týkající se programu satelitního tokamaku.

2. V souladu se společným dokumentem a na základě [ bruselského ] společného prohlášení se činnosti v rámci širšího přístupu provádějí v časovém rámci slučitelném s konstrukční fází ITER.

3. Obecné zásady, kterými se řídí činnosti v rámci širšího přístupu, jsou uvedeny v této dohodě. Zvláštní zásady pro jednotlivé projekty činností v rámci širšího přístupu jsou uvedeny v přílohách I, II a III, které tvoří nedílnou součást této dohody.

Kapitola 2 Správní struktura činností v rámci širšího přístupu

Článek 3

Řídící výbor pro činnosti v rámci širšího přístupu

1. Zřizuje se řídící výbor pro činnosti v rámci širšího přístupu (dále jen „řídící výbor“), který má v souladu s touto dohodou odpovědnost za celkové řízení realizace činností v rámci širšího přístupu a dohled nad ní.

2. Řídícímu výboru je nápomocen sekretariát zřízený podle čl. 4 odst. 1 (dále jen „sekretariát“).

3. Řídící výbor má právní subjektivitu a ve vztazích s jinými státy a mezinárodními organizacemi, jakož i na územích smluvních stran, má takovou způsobilost k právním úkonům, jakou potřebuje k plnění svých úkolů a dosahování svých cílů.

4. Každá smluvní strana do řídícího výboru jmenuje stejný počet členů a jednoho z nich jmenuje vedoucím své delegace.

5. Řídící výbor se schází nejméně dvakrát za rok, a to střídavě v Evropě a v Japonsku nebo v jiných dohodnutých časech a na jiných dohodnutých místech. Zasedání předsedá vedoucí delegace smluvní strany, která zasedání hostí. Zasedání řídícího výboru svolává jeho předseda.

6. Řídící výbor rozhoduje na základě konsenzu.

7. Výdaje řídícího výboru hradí smluvní strany na základě vzájemné dohody.

8. Řídící výbor má tyto úkoly:

(a) jmenování pracovníků sekretariátu podle čl. 4 odst. 1;

(b) jmenování vedoucího projektu pro každý projekt činností v rámci širšího přístupu podle čl. 6 odst. 1 (dále jen „vedoucí projektu“);

(c) schvalování plánu projektu (dále jen „plán projektu“), pracovního programu (dále jen „pracovní program“) a výroční zprávy (dále jen „výroční zpráva“) všech projektů činností v rámci širšího přístupu podle kapitoly 3;

(d) schvalování struktury projektového týmu podle čl. 6 odst. 2 (dále jen „projektový tým“);

(e) každoroční jmenování odborníků, které dávají smluvní strany k dispozici projektovým týmům v rámci svého věcného plnění v souladu s čl. 12 odst. 1 písm. a) bodem ii) (dále jen „odborníci“);

(f) rozhodování podle článku 25 o účasti jakékoli jiné smluvní strany Dohody o založení Mezinárodní organizace energie z jaderné syntézy ITER pro společnou realizaci projektu ITER (dále jen „dohoda ITER“) na projektu činností v rámci širšího přístupu a následné uzavírání dohod a ujednání o takové účasti s touto stranou a

(g) jakékoli další úkoly, které mohou být nutné k řízení činností v rámci širšího přístupu a k dohledu nad nimi.

Článek 4

Sekretariát

1. Řídící výbor zřídí sekretariát se sídlem v Japonsku. Pracovníky sekretariátu jmenuje řídící výbor.

2. Sekretariát je nápomocen řídícímu výboru. Úkoly sekretariátu, které určuje řídící výbor, zahrnují:

(a) přijímání a předávání úředních sdělení řídícího výboru;

(b) přípravu zasedání řídícího výboru;

(c) přípravu administrativních a dalších zpráv pro řídící výbor a

(d) provádění jakýchkoli dalších činností, o kterých rozhodne řídící výbor.

Článek 5

Projektový výbor

1. Smluvní strany zřídí projektový výbor (dále jen „projektový výbor“) pro každý projekt činností v rámci širšího přístupu.

2. Do každého projektového výboru jmenuje každá smluvní strana stejný počet členů.

3. Každý projektový výbor se schází alespoň dvakrát za rok. Pokud se projektový výbor nedohodne jinak, jeho zasedání se konají v Japonsku. Předsedu každého projektového výboru jmenuje řídící výbor ze členů tohoto projektového výboru.

4. Každý projektový výbor rozhoduje na základě konsenzu.

5. Sekretariát pro každý projektový výbor zajišťuje příslušný vedoucí projektu, jak je stanoveno v článku 6.

6. Každý projektový výbor má tyto úkoly:

(a) podávání doporučení k příslušným předlohám plánů projektů, pracovních programů a výročních zpráv, které příslušný vedoucí projektu předkládá řídícímu výboru v souladu s kapitolou 3;

(b) sledování pokroku příslušného projektu činností v rámci širšího přístupu a podávání zpráv o tomto pokroku a

(c) plnění jakýchkoli dalších povinností podle pokynů řídícího výboru.

Článek 6

Vedoucí projektu a projektový tým

1. Pro každý projekt činností v rámci širšího přístupu jmenuje řídící výbor vedoucího projektu. Vedoucí projektu má odpovědnost za koordinaci provádění projektu tak, jak je uvedeno v přílohách I, II a III.

2. Každému vedoucímu projektu je při plnění jeho povinností a úkolů nápomocen příslušný projektový tým. Každý projektový tým se skládá z odborníků a z dalších členů, například hostujících vědců. Strukturu každého projektového týmu schvaluje řídící výbor na návrh příslušného vedoucího projektu.

3. Každý vedoucí projektu má tyto úkoly:

(a) organizování a řízení projektového týmu a dohled nad ním při provádění pracovního programu;

(b) příprava plánu projektu, pracovního programu a výroční zprávy a předání těchto podkladů řídícímu výboru ke schválení po konzultaci s příslušným projektovým výborem;

(c) podávání žádostí prováděcí agentuře určené vládou Japonska v souladu s čl. 7 odst. 1 (dále jen „japonská prováděcí agentura“), aby v souladu s článkem 17 hradila výdaje příslušného projektového týmu;

(d) vedení evidence o příspěvcích každé smluvní strany;

(e) zajištění sekretariátu pro projektový výbor a

(f) podávání zpráv projektovému výboru o pokroku příslušného projektu činností v rámci širšího přístupu.

Článek 7

Prováděcí agentury

1. Pro plnění svých závazků při provádění činností v rámci širšího přístupu, a zejména kvůli uvolňování zdrojů na jejich realizaci, určí každá smluvní strana prováděcí agenturu (dále jen „prováděcí agentura“). V případě, že prováděcí agentury nejsou určeny ani po vstupu této dohody v platnost, přistoupí smluvní strany okamžitě ke vzájemné konzultaci o způsobu řešení tohoto problému.

2. Japonská prováděcí agentura je hostitelem projektových týmů a dává k dispozici pracoviště, včetně kancelářských prostor, zboží a služeb potřebných k plnění úkolů, které mají projektové týmy plnit za podmínek uvedených v přílohách I, II a III.

3. S výhradou čl. 3 odst. 1 je japonská prováděcí agentura odpovědná za správu dohodnutých finančních příspěvků na provozní náklady a finančních příspěvků na běžné výdaje každého projektového týmu určených na jednotlivé projekty činností v rámci širšího přístupu v souladu s příslušným plánem projektu a pracovním programem. Za účelem správy těchto finančních příspěvků japonská prováděcí agentura určí odpovědnou osobu pověřenou správou finančních příspěvků smluvních stran. Uvedená osoba má tyto úkoly:

(a) vyzývání smluvních stran nebo prováděcích agentur k poskytování finančních příspěvků v souladu s plány projektů a pracovními programy a

(b) vedení oddělených účtů o finančních příspěvcích na každý projekt činností v rámci širšího přístupu a jejich uchování spolu se všemi účetními knihami, záznamy a veškerými ostatními doklady, které se těchto finančních příspěvků týkají, po dobu alespoň pěti let po uplynutí doby platnosti této dohody nebo po jejím ukončení.

4. Japonská prováděcí agentura učiní nezbytné kroky k získání všech povolení a licencí, které jsou stanoveny v právních a správních předpisech platných v Japonsku a jsou potřebné k realizaci činností v rámci širšího přístupu.

Kapitola 3 Prováděcí nástroje

Článek 8

Plán projektu

1. Po konzultaci s příslušným projektovým výborem každý vedoucí projektu nejpozději dne 31. března každého roku předloží řídícímu výboru ke schválení plán projektu pro příslušný projekt činností v rámci širšího přístupu.

2. Každý plán projektu se týká celé doby trvání daného projektu a pravidelně se aktualizuje. Plán projektu obsahuje:

(a) stručný popis celkového plánu činností, včetně časového rozvrhu a hlavních dílčích cílů realizace daného projektu s přihlédnutím k dosaženému pokroku a

(b) podrobný přehled již poskytnutých příspěvků na realizaci tohoto projektu a příspěvků, které mají být poskytnuty v budoucnosti.

Článek 9

Pracovní program

Po konzultaci s příslušným projektovým výborem každý vedoucí projektu nejpozději dne 31. října každého roku předloží řídícímu výboru ke schválení roční pracovní program příslušného projektu činností v rámci širšího přístupu na následující rok. Pracovní programy obsahují podrobné informace k příslušným plánům projektů a programový popis činností, které se mají provést, včetně cílů, plánování, běžných výdajů a příspěvků, které poskytne každá smluvní strana.

Článek 10

Výroční zpráva

1. Nejpozději dne 31. března každého roku předloží každý vedoucí projektu řídícímu výboru ke schválení výroční zprávu o všech činnostech vykonaných při provádění příslušného projektu činností v rámci širšího přístupu, včetně souhrnu příspěvků každé smluvní strany a úhrad japonské prováděcí agentury na tento projekt provedených v souladu s čl. 7 odst. 3. Po schválení výroční zprávy řídícím výborem ji vedoucí projektu zašle spolu s případnými připomínkami řídícího výboru smluvním stranám a prováděcím agenturám.

2. Japonská prováděcí agentura poskytne každému vedoucímu projektu údaje nezbytné pro vypracování souhrnu příspěvků jednotlivých smluvních stran a úhrad japonské prováděcí agentury na daný projekt.

3. Plány projektů, pracovní programy a výroční zprávy podle článků 8 až 10, jakož i všechny ostatní dokumenty podstatné pro provádění činností v rámci širšího přístupu, se sepisují v anglickém jazyce.

Článek 11

Finanční audit

Kterákoli ze smluvních stran může zahájit finanční audit oddělených účtů vedených japonskou prováděcí agenturou pro účely činností v rámci širšího přístupu kdykoli v době trvání této dohody a do pěti let po uplynutí doby její platnosti nebo po jejím ukončení, a to ve formě kontroly dokladů a kontroly na místě. Všechny účetní knihy, záznamy a další doklady o činnostech v rámci širšího přístupu, které vedou prováděcí agentury a vedoucí projektů, jsou podle potřeby vhodným způsobem k dispozici pro účely takového auditu.

Kapitola 4 Zdroje

Článek 12

Obecné zásady

1. Na realizaci činností v rámci širšího přístupu jsou určeny tyto zdroje:

(a) věcné plnění poskytované podle technických specifikací a za podmínek uvedených v [ bruselském ] společném prohlášení a jeho přílohách, které sestává z:

(i) konkrétních komponent, zařízení, materiálů a dalšího zboží a služeb a

(ii) odborníků, které po jejich jmenování řídícím výborem dává smluvní strana k dispozici projektovým týmům, a pracovníků, které po jejich jmenování řídícím výborem dává smluvní strana k dispozici sekretariátu;

(b) finanční příspěvky za podmínek uvedených v [ bruselském ] společném prohlášení a jeho přílohách.

2. Dokument „Odhady hodnoty a rozdělení příspěvků smluvních stran“ připojený k [ bruselskému ] společnému prohlášení může být jednou za rok aktualizován rozhodnutím řídícího výboru v souladu s právními a správními předpisy obou smluvních stran.

Článek 13

Daně

1. Obě smluvní strany udělí povolení k bezcelnímu dovozu na své území a bezcelnímu vývozu ze svého území, pokud jde o zboží nezbytné k provedení této dohody, a zajistí osvobození tohoto zboží od veškerých dalších daní a poplatků vybíraných celními orgány a jeho vynětí ze zákazů dovozu a dovozních omezení. Tento odstavec se použije bez ohledu na zemi původu tohoto nezbytného zboží.

2. Odborníci, které dá jedna ze smluvních stran k dispozici projektovým týmům, a pracovníci, které dá k dispozici sekretariátu v rámci věcného plnění podle čl. 12 odst. 1 písm. a) bodu ii) poté, co byli tito odborníci a pracovníci jmenováni řídícím výborem, jsou na území druhé smluvní strany osvobozeni od daní z platů, mezd a funkčních požitků.

Článek 14

Věcné plnění

1. Každé věcné plnění je předmětem akvizičního ujednání (dále jen „akviziční ujednání“) dohodnutého mezi prováděcími agenturami se souhlasem dotčeného vedoucího projektu.

2. Akviziční ujednání obsahuje podrobný technický popis příspěvků, které budou poskytnuty, včetně technických specifikací, časových rozvrhů, dílčích cílů, posouzení rizik, výstupů a kritérií pro jejich uznání, a jsou v něm uvedena opatření, která dotčenému vedoucímu projektu umožní vykonávat odborný dohled nad uskutečňováním věcného plnění. V akvizičním ujednání jsou uvedeny především tyto údaje:

(a) hodnota připsaná každému věcnému plnění;

(b) úlohy a povinnosti prováděcích agentur a vedoucího projektu;

(c) postup akvizice;

(d) časový rozvrh a podmínky, při jejichž splnění je uznáno dosažení dílčích cílů a výstupů;

(e) použití opatření pro zajištění kvality;

(f) vztah mezi dotčeným vedoucím projektu, prováděcími agenturami a subjekty, které se podílejí na dodávce výstupů, a monitorovací postupy, které se mezi nimi uplatňují;

(g) postupy k řešení změn při zadávání zakázek, které mohou mít vliv na náklady, plánování a výsledky a

(h) přijetí konečných výstupů a popřípadě převod vlastnictví.

3. Vlastnictví komponent, které ve formě věcného plnění dodá prováděcí agentura určená Euratomem v souladu s čl. 7 odst. 1 (dále jen „evropská prováděcí agentura“), se převádí na japonskou prováděcí agenturu v okamžiku jejich přijetí příslušným vedoucím projektu a japonskou prováděcí agenturou na příslušném pracovišti. Japonská prováděcí agentura má odpovědnost za přepravu komponent dodaných evropskou prováděcí agenturou z místa jejich vstupu na japonské území na pracoviště.

4. Pokud jde o odborníky či o pracovníky sekretariátu, má akviziční ujednání podobu ujednání o vyslání pracovníků. Odborníkům či pracovníkům sekretariátu je připsána hodnota uvedená v dokumentu „Odhady hodnoty a rozdělení příspěvků smluvních stran“ připojeném k [ bruselskému ] společnému prohlášení, kterou může řídící výbor podle potřeby příležitostně aktualizovat.

5. Každá smluvní strana má odpovědnost za platy, pojištění a dávky vyplácené odborníkům a pracovníkům sekretariátu, které tato smluvní strana dává k dispozici, a pokud není dohodnuto jinak, hradí jejich cestovní náklady a diety. Smluvní strana, která je hostitelem projektových týmů nebo sekretariátu, zajistí vhodné ubytování pro odborníky a pracovníky sekretariátu a jejich rodinné příslušníky. Smluvní strana, která je hostitelem projektových týmů nebo sekretariátu, rovněž přijme vhodná opatření usnadňující vstup odborníků a pracovníků sekretariátu a jejich rodinných příslušníků na své území a v případě, že je na tyto odborníky nebo pracovníky sekretariátu podána jakákoli žaloba v důsledku výkonu jejich povinností, požádá svou prováděcí agenturu, aby vynaložila veškeré úsilí k zajištění vhodných právních a překladatelských služeb. Odborníci a pracovníci sekretariátu při výkonu svých povinností u druhé smluvní strany dodržují obecné a zvláštní pracovní předpisy a bezpečnostní předpisy, jež platí v hostitelské instituci nebo jsou dohodnuty v ujednání o vyslání pracovníků.

Článek 15

Úpravy rozdělení příspěvků

Jestliže to vyžadují nepředvídané okolnosti, může smluvní strana navrhnout úpravu rozdělení příspěvků uvnitř projektu činností v rámci širšího přístupu. Je-li podán takový návrh, dotčený vedoucí projektu po konzultaci s dotčeným projektovým výborem řídícímu výboru navrhne revidované rozdělení zdrojů při zachování celkových nákladů daného projektu a celkového rozdělení příspěvků v rámci tohoto projektu mezi smluvními stranami.

Článek 16

Finanční příspěvky

Všechny platby ze strany evropské prováděcí agentury se provádějí v eurech. Všechny platby ze strany japonské prováděcí agentury se provádějí v jenech.

Článek 17

Běžné výdaje projektových týmů

Běžné výdaje každého projektového týmu hradí v souladu s čl. 7 odst. 3 japonská prováděcí agentura. Za tímto účelem japonská prováděcí agentura přijímá potřebná opatření na žádost dotčeného vedoucího projektu a v rámci horních limitů stanovených v příslušném pracovním programu.

Kapitola 5 Informace a duševní vlastnictví

Článek 18

Šíření, využití a ochrana informací

1. Pro účely této kapitoly se

(a) „informacemi“ rozumí výkresy, projekty, výpočty, zprávy a další dokumenty, dokumentované údaje z výzkumu a vývoje a výzkumné a vývojové metody, jakož i popisy vynálezů a objevů bez ohledu na to, zda jsou chráněné, či nikoli, a

(b) „důvěrnými obchodními informacemi“ rozumí informace obsahující know-how, obchodní tajemství či technické, obchodní nebo finanční informace, které:

(i) jejich vlastník uchovává jako důvěrné;

(ii) nejsou všeobecně známé ani dostupné z jiných zdrojů;

(iii) jejich vlastník nedal k dispozici jiným stranám bez závazku ohledně jejich důvěrnosti a

(iv) nejsou přijímající straně k dispozici bez závazků ohledně jejich důvěrnosti.

2. S výhradou ustanovení této kapitoly smluvní strany podporují co největší šíření informací vzniklých při provádění této dohody.

3. S výhradou ustanovení této kapitoly jsou všechny informace vytvořené členy projektových týmů při plnění úkolů, které jim byly přiděleny v rámci této dohody, volně dostupné každé ze smluvních stran pro využití ve výzkumu a vývoji jaderné syntézy jakožto zdroje energie pro mírové účely.

4. S výhradou ustanovení této kapitoly má každá smluvní strana nárok na celosvětovou, nevýlučnou, neodvolatelnou a bezplatnou licenci k překládání, rozmnožování a veřejnému šíření článků uveřejněných ve vědeckých a odborných časopisech, zpráv a knih, které jsou přímým výsledkem provádění této dohody. Na všech veřejně rozšiřovaných kopiích díla chráněného autorskými právy, které bylo vypracováno v souladu s ustanoveními této kapitoly, jsou uvedena jména autorů tohoto díla, ledaže by některý autor uvedení svého jména výslovně odmítl.

5. S výhradou ustanovení této kapitoly jsou všechny informace vytvořené pracovníky prováděcí agentury při plnění úkolů, které jí byly přiděleny v rámci této dohody, volně dostupné projektovým týmům a každé ze smluvních stran pro využití ve výzkumu a vývoji jaderné syntézy jakožto zdroje energie pro mírové účely.

6. Každá zakázka zadaná z iniciativy prováděcí agentury nebo vedoucího projektu pro splnění úkolu, který mu byl přidělen v rámci této dohody, obsahuje ustanovení umožňující smluvním stranám dostát svým závazkům podle této dohody.

7. S výhradou vlastních právních a správních předpisů, svých závazků vůči třetím stranám a ustanovení této kapitoly učiní každá smluvní strana vše pro to, aby veškeré informace, které má k dispozici a které projektové týmy a prováděcí agentury potřebují k plnění úkolů, jež jim byly přiděleny v rámci této dohody, byly projektovým týmům a prováděcím agenturám volně dostupné.

8. Jestliže jsou při provádění této dohody poskytnuty důvěrné obchodní informace, musejí být jako takové řádně označeny a předávány v souladu s ujednáním o důvěrnosti. Příjemce takových informací je využije k provádění této dohody a zachová jejich důvěrnost v míře stanovené v uvedeném ujednání.

Článek 19

Duševní vlastnictví

1. Pro účely této dohody se „duševním vlastnictvím“ rozumí pojem vymezený v článku 2 Úmluvy o založení Světové organizace duševního vlastnictví, podepsané ve Stockholmu dne 14. července 1967. Každá smluvní strana v souladu se svými právními a správními předpisy zajistí, aby druhá smluvní strana mohla získat práva k duševnímu vlastnictví, která jí podle této kapitoly připadají. Touto kapitolou se nemění ani není dotčeno rozdělení práv mezi smluvní stranou a jejími státními příslušníky. O tom, zda mají být práva k duševnímu vlastnictví v držení smluvní strany, nebo jejích státních příslušníků, se rozhodne mezi nimi v souladu s právními a správními předpisy, které jsou pro ně použitelné.

2. Jestliže členové projektových týmů při provádění této dohody vytvoří duševní vlastnictví, které může být předmětem ochrany, příslušný vedoucí projektu o tom bezodkladně uvědomí řídící výbor a podá mu doporučení ohledně zemí, kde by měla být získána ochrana tohoto duševního vlastnictví. Každá smluvní strana, její prováděcí agentura či členové projektových týmů, které tato strana dala k dispozici, jsou ovšem oprávněni získat všechna práva, nároky a výhody vyplývající z duševního vlastnictví na území této smluvní strany. O tom, zda a jak žádat o ochranu tohoto duševního vlastnictví ve třetích zemích, rozhodne řídící výbor. Ve všech případech, kdy smluvní strana, její prováděcí agentura nebo členové projektových týmů, které tato strana dala k dispozici, získají ochranu duševního vlastnictví, tato smluvní strana zajistí, aby členové projektových týmů mohli dané duševní vlastnictví volně využívat pro plnění úkolů, jež byly projektovým týmům přiděleny.

3. Jestliže duševní vlastnictví vytvoří pracovníci prováděcí agentury při provádění úkolu, který jí byl přidělen v rámci této dohody, smluvní strana, o jejíž prováděcí agenturu se jedná, tato prováděcí agentura nebo její pracovníci jsou oprávněni získat ve všech zemích všechna práva, nároky a výhody vyplývající z tohoto duševního vlastnictví v souladu s použitelnými právními a správními předpisy. Smluvní strana, o jejíž prováděcí agenturu se jedná, zajistí, aby členové projektových týmů mohli dané duševní vlastnictví volně využívat pro plnění úkolů přidělených projektovým týmům a aby byla druhé smluvní straně udělena neodvolatelná, nevýlučná a bezplatná licence s právem udělovat sublicence pro účely výzkumu a vývoje jaderné syntézy jakožto zdroje energie pro mírové účely.

4. Jestliže duševní vlastnictví vytvoří pracovníci, které dala k dispozici prováděcí agentura, při práci v prováděcí agentuře druhé smluvní strany, pak s výhradou příslušných použitelných právních předpisů platí, že:

(a) přijímající strana, její prováděcí agentura nebo její pracovníci jsou oprávněni získat všechna práva, nároky a výhody vyplývající z tohoto duševního vlastnictví na svém vlastním území a ve třetích zemích a

(b) vysílající strana, její prováděcí agentura nebo její pracovníci jsou oprávněni získat všechna práva, nároky a výhody vyplývající z tohoto duševního vlastnictví na svém vlastním území.

5. Aniž by byla dotčena jakákoli práva vynálezců nebo autorů podle použitelných právních a správních předpisů, podnikne každá smluvní strana všechny nezbytné kroky k zajištění spolupráce těchto vynálezců nebo autorů, včetně pracovníků své prováděcí agentury, které jsou potřebné v zájmu provádění této dohody. Každá smluvní strana zajistí úhradu odměn a náhrad vynálezcům nebo autorům podle svých právních a správních předpisů.

6. Bez ohledu na odstavce 2 až 4 platí, že pokud se některá smluvní strana rozhodne neuplatňovat své právo žádat o ochranu duševního vlastnictví v kterékoli zemi či regionu, oznámí to druhé smluvní straně, která pak o tuto ochranu může sama požádat.

Článek 20

Uplynutí doby platnosti či ukončení

Práva a povinnosti, které smluvním stranám vznikají podle této kapitoly, trvají v souladu s použitelnými právními a správními předpisy i po uplynutí doby platnosti nebo ukončení této dohody.

Kapitola 6 Závěrečná ustanovení

Článek 21

Vstup v platnost

Tato dohoda vstupuje v platnost dnem, kdy si smluvní strany diplomatickými nótami navzájem oznámí, že byly dokončeny jejich vnitřní postupy nezbytné pro její vstup v platnost.

Článek 22

Doba trvání a ukončení

1. Platnost této dohody činí deset let; po uplynutí této doby zůstává v platnosti, pokud ji na konci tohoto desetiletého období nebo následně kdykoli některá smluvní strana neukončí tak, že druhé smluvní straně s alespoň šestiměsíčním předstihem písemně oznámí svůj úmysl tuto dohodu ukončit.

2. Tuto dohodu lze ukončit před uplynutím doby její platnosti pouze v případě, že:

(a) se na tom obě smluvní strany dohodnou;

(b) je ukončena dohoda ITER nebo

(c) některá ze smluvních stran přestane být smluvní stranou dohody ITER.

3. Uplynutím doby platnosti nebo ukončením této dohody není dotčena platnost ani doba trvání jakýchkoli ujednání přijatých na jejím základě ani zvláštních práv a povinností vzniklých na základě kapitoly 5.

Článek 23

Změna

Smluvní strany na žádost kterékoli z nich zahájí vzájemné konzultace o možné změně této dohody a mohou se na změně dohodnout. Daná dohoda vstupuje v platnost dnem, kdy si smluvní strany diplomatickými nótami navzájem oznámí, že byly dokončeny jejich vnitřní postupy nezbytné pro její vstup v platnost.

Článek 24

Řešení sporů

Veškeré otázky nebo spory mezi smluvními stranami týkající se výkladu nebo provádění této dohody se řeší prostřednictvím konzultací a jednání mezi nimi.

Článek 25

Účast dalších stran dohody ITER

V případě, že úmysl účastnit se projektu činností v rámci širšího přístupu vyjádří kterákoli další smluvní strana dohody ITER, dotčený vedoucí projektu po konzultaci s projektovým výborem předloží řídícímu výboru návrh podmínek účasti této strany na daném projektu. O účasti této strany rozhodne na návrh vedoucího projektu řídící výbor, který s výhradou schválení smluvními stranami podle jejich vnitřních postupů může s touto stranou uzavírat dohody a ujednání o její účasti.

Článek 26

Použití s ohledem na Euratom

V souladu se Smlouvou o založení Euratomu se tato dohoda použije na územích, na která se uvedená smlouva vztahuje. V souladu s uvedenou smlouvou a dalšími relevantními dohodami se použije také na území Bulharské republiky, Rumunska a Švýcarské konfederace, které se účastní programu Euratomu pro jadernou syntézu jako plně přidružené třetí státy.

NA DŮKAZ TOHO připojili níže podepsaní zplnomocnění zástupci vlády Japonska a Evropského společenství pro atomovou energii k této dohodě své podpisy.

V [ Bruselu ] dne [datum] ve dvojím vyhotovení v jazyce anglickém a japonském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.

Za Evropské společenství pro atomovou energii

[podepisující osoba]

Za vládu Japonska

[podepisující osoba]

Příloha I IFMIF/EVEDA

Článek 1

Cíl

1. V souladu s touto dohodou, jakož i se svými právními a správními předpisy, smluvní strany provádějí technickou validaci a inženýrské projektové činnosti (dále jen „EVEDA“) s cílem vypracovat podrobný, úplný a plně integrovaný technický projekt Mezinárodního zařízení na ozařování materiálů pro jadernou syntézu (dále jen „IFMIF“), připravit všechny údaje potřebné pro budoucí rozhodování o sestrojení, provozu, využívání a demontáži IFMIF a ověřit nepřetržité a stabilní fungování každého ze subsystémů IFMIF.

2. Tento technický projekt a dané údaje se pak stanou součástí konečné zprávy o technickém projektu, kterou přijme řídící výbor na návrh vedoucího projektu, předložený po konzultaci s projektovým výborem, a poskytnou se oběma smluvním stranám k využití v rámci programu mezinárodní spolupráce nebo jejich vlastních domácích programů.

Článek 2

Oblast působnosti

1. Pro dosažení cílů uvedených v článku 1 této přílohy se plní tyto úkoly:

(a) vypracování technického projektu IFMIF, včetně:

(i) úplného popisu zařízení IFMIF zahrnujícího jeho tři hlavní subsystémy (urychlovače, terčové zařízení a testovací zařízení), budovy, včetně horkých komor pro poradiační zkoumání, pomocné systémy a bezpečnostní systémy;

(ii) podrobných návrhů komponent, subsystémů a budov, se zvláštním zřetelem k jejich rozhraní a integraci;

(iii) harmonogramu jednotlivých fází dodávek, konstrukce, montáže, zkoušek a uvedení do provozu spolu s odpovídajícím plánem požadavků na lidské a finanční zdroje a

(iv) technických specifikací komponent, které umožní vypisovat výběrová řízení na dodávky součástí potřebných k zahájení konstrukčních prací;

(b) stanovení požadavků na lokalitu pro IFMIF a provedení nezbytných bezpečnostních a environmentálních analýz;

(c) návrh programu a příslušné odhady nákladů, lidských zdrojů a termínů pro provoz, využívání a demontáž IFMIF a

(d) ověřovací výzkumné a vývojové práce potřebné pro provedení činností uvedených v písmenech a) až c), včetně:

(i) vypracování návrhu, sestrojení a montáže prototypu nízkoenergetické části a první vysokoenergetické sekce jednoho ze dvou urychlovačů, včetně jejích radiofrekvenčních zdrojů energie, generátorů a jejich pomocných zařízení, a provedení jejich provozních zkoušek s využitím integrovaných svazků;

(ii) vypracování návrhu, výroby a zkoušek škálovatelných modelů s cílem zajistit technickou proveditelnost terčového zařízení a testovacího zařízení a

(iii) výstavby budov pro prototyp urychlovače a jeho pomocné systémy.

2. Realizace úkolů uvedených v odstavci 1 je dále konkretizována v plánu projektu a v pracovních programech.

Článek 3

Pracoviště

Pracoviště projektu IFMIF/EVEDA se nachází ve městě Rokkasho v prefektuře Aomori.

Článek 4

Zdroje

Smluvní strany dají k dispozici zdroje potřebné k realizaci projektu IFMIF/EVEDA, jak je uvedeno v [ bruselském ] společném prohlášení a jeho přílohách.

Článek 5

Doba trvání

Projekt IFMIF/EVEDA se uskuteční po dobu šesti let, přičemž tato doba trvání může být rozhodnutím řídícího výboru prodloužena.

Článek 6

Vlastnictví komponent urychlovače

Bez ohledu na čl. 14 odst. 3 této dohody zůstává evropská prováděcí agentura vlastníkem komponent prototypu urychlovače uvedených v tomto článku, které poskytuje jako věcné plnění, a má odpovědnost za jejich přepravu zpět po demontáži prototypu urychlovače; jedná se o:

(a) injektor;

(b) radiofrekvenční zdroje energie, generátory a jejich pomocná zařízení a

(c) řídící systém.

Příloha II IFERC

Článek 1

Cíl

V souladu s touto dohodou, jakož i se svými právními a správními předpisy, smluvní strany provádějí výzkumné a vývojové činnosti v IFERC s cílem přispět k realizaci projektu ITER a podpořit případnou rychlou realizaci budoucího demonstračního energetického reaktoru (dále jen „DEMO“).

Článek 2

Oblast působnosti

Pro dosažení cílů uvedených v článku 1 této přílohy se plní tyto úkoly:

(a) činnosti Koordinačního střediska výzkumu a vývoje pro návrh DEMO (DEMO Design Research and Development Coordination Centre), zaměřené na vytvoření společného základu pro návrh DEMO, včetně:

(i) pořádání seminářů a dalších setkání;

(ii) poskytování a výměny vědeckotechnických informací;

(iii) činností souvisejících s koncepčním návrhem DEMO a

(iv) výzkumných a vývojových činností zaměřených na technologie pro DEMO;

(b) činnosti Střediska počítačových simulací (Computational Simulation Centre), včetně dodání a využívání superpočítače pro rozsáhlé simulace, jejichž účelem je analyzovat experimentální údaje o fúzním plazmatu, připravovat provozní scénáře ITER a prognózy výkonnosti jednotlivých zařízení ITER a přispět k vypracování návrhu DEMO a

(c) činnosti Střediska ITER pro pokusy na dálku (ITER Remote Experimentation Centre), jehož cílem je umožnit širokou účast vědců na experimentech projektu ITER, včetně vývoje dálkových experimentálních metod pro hoření plazmatu v tokamaku, které se budou zkoušet ve stávajících zařízeních, jako je vyspělý supravodivý tokamak, jak je uvedeno v článku 1 přílohy III.

Článek 3

Pracoviště

Pracoviště projektu IFERC se nachází ve městě Rokkasho v prefektuře Aomori.

Článek 4

Zdroje

Smluvní strany dají k dispozici zdroje potřebné k realizaci činností IFERC, jak je uvedeno v [ bruselském ] společném prohlášení a jeho přílohách.

Článek 5

Doba trvání

Činnosti IFERC se uskuteční po dobu desíti let, přičemž tato doba trvání může být rozhodnutím řídícího výboru prodloužena.

Článek 6

Dodání a případný převod vlastnictví superpočítačových systémů

Bez ohledu na čl. 14 odst. 3 této dohody rozhodne o konkrétních podmínkách dodání a možném převodu vlastnictví superpočítačových systémů řídící výbor v souladu s plánem projektu.

Příloha III Program satelitního tokamaku

Článek 1

Cíl

1. V souladu s touto dohodou, jakož i se svými právními a správními předpisy, smluvní strany provádějí program satelitního tokamaku (dále jen „program satelitního tokamaku“). Tento program zahrnuje:

(a) účast na přebudování experimentálního zařízení tokamak ve vlastnictví japonské prováděcí agentury na vyspělý supravodivý tokamak (dále jen „vyspělý supravodivý tokamak“) a

(b) účast na jeho využívání s cílem podpořit využívání ITER a výzkum směřující k DEMO, a to řešením fyzikálních otázek klíčových pro ITER a DEMO.

2. Konstrukce a využívání vyspělého supravodivého tokamaku se realizuje v rámci programu satelitního tokamaku a v rámci japonského vnitrostátního programu. Možnost využívat vyspělý supravodivý tokamak se rovnoměrně rozděluje mezi uvedený vnitrostátní program a program satelitního tokamaku.

Článek 2

Oblast působnosti

1. Pro dosažení cílů uvedených v článku 1 této přílohy se plní tyto úkoly:

(a) konstrukční fáze: projekt, výroba komponent a systémů a montáž vyspělého supravodivého tokamaku a

(b) fáze využití: příprava a provádění pokusů programu satelitního tokamaku.

2. V plánu projektu a v pracovních programech je realizace úkolů uvedených v odstavci 1 dále konkretizována na tomto základě:

(a) japonská prováděcí agentura předloží a smluvní strany přezkoumají a přijmou zprávu o koncepčním návrhu, která obsahuje funkční specifikace komponent, jež mají smluvní strany dodat pro provádění programu satelitního tokamaku;

(b) každá prováděcí agentura vypracuje podrobný konstrukční návrh komponent, které má dodat jakožto věcné plnění;

(c) za integraci komponent vyspělého supravodivého tokamaku a za jeho celkovou montáž a provoz odpovídá japonská prováděcí agentura;

(d) Euratom je oprávněn podílet se na využívání vyspělého supravodivého tokamaku na spravedlivém základě.

Článek 3

Pracoviště

Pracoviště programu satelitního tokamaku se nachází ve městě Naka v prefektuře Ibaraki.

Článek 4

Zdroje

Smluvní strany dají k dispozici zdroje potřebné k realizaci programu satelitního tokamaku, jak je uvedeno v [ bruselském ] společném prohlášení a jeho přílohách.

Článek 5

Doba trvání

Program satelitního tokamaku se uskuteční po dobu desíti let, včetně tří let na uvedení do provozu a provoz, přičemž tato doba trvání může být rozhodnutím řídícího výboru prodloužena.

[1] 15085/04 VYHRAZENÉ.

[2] Ve znění rozhodnutí Rady ze dne 27. května 2002 a ze dne 26. listopadu 2003.

[3] KOM(2006) 458 v konečném znění.

[4] SEK(1991) 2535 v konečném znění.

[5] KOM(2006) 458 v konečném znění.

[6] Úř. věst. L 232, 29.8.2002, s. 34.

[7] Úř. věst. L 294, 29.10.2002, s. 86.

[8] KOM(2006) xxx v konečném znění.

Top