52006PC0168

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 26.4.2006

KOM(2006) 168 v konečném znění

2005/0127 (COD)

Pozměněný návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

která se týká trestních opatření k prosazování práv duševního vlastnictví

(předložený Komisí)

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

Odůvodnění návrhu

Tento návrh směrnice pozměňuje návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, která se týká trestních opatření k prosazování práv duševního vlastnictví (2005/0127/ COD). Návrh zapracovává sdělení Komise ze dne 23. listopadu 2005 KOM(2005) 583 v konečném znění o důsledcích rozsudku Soudního dvora ze dne 13. září 2005 (C–176/03 Komise/Rada). Z uvedeného rozsudku vyplývá, že trestně právní ustanovení nezbytná k účinnému provádění práva Společenství vyplývají ze Smlouvy o ES. Pokud jde o projednávané návrhy, sdělení upřesňuje, že Komise v případě potřeby zařadí do svých návrhů nezbytné změny. Sdělení výslovně uvádí návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, která se týká trestních opatřeních k prosazování práv duševního vlastnictví a návrh rámcového rozhodnutí Rady pro posílení trestního rámce pro boj proti porušování práv duševního vlastnictví (KOM(2005) 0276 v konečném znění). V důsledku toho byl návrh rámcového rozhodnutí stažen a byl vypracován pozměněný návrh směrnice týkající se trestních opatření.

Ustanovení týkající se sankcí a rozšířených práv konfiskace, která byla součástí návrhu rámcového rozhodnutí, jsou nyní zapracována do nového návrhu směrnice.

Pouze ustanovení článku 5 rámcového rozhodnutí týkající se působnosti a koordinace stíhání nebyla do nového návrhu zapracována. Komise v rámci zelené knihy o kompetenčních konfliktech a zásadě ne bis in idem v trestním řízení, která byla přijata dne 23. prosince 2005[1], totiž předpokládá horizontální přístup k této problematice. V této souvislosti Komise nepovažuje za nutné stanovit pro ochranu duševního vlastnictví specifický režim.

Padělání, pirátství a obecněji porušování práv duševního vlastnictví jsou neustále rostoucím jevem, který dnes nabývá mezinárodního rozměru a představuje vážnou hrozbu pro národní hospodářství a státy. Rozdíly ve vnitrostátních systémech trestního práva, které jsou mimo jiné škodlivé pro řádný chod vnitřního trhu, znesnadňují účinné potírání padělání a pirátství. Vedle hospodářských a sociálních důsledků, které vyvolávají, způsobují padělání a pirátství rovněž problémy při ochraně spotřebitelů, zejména pokud se jedná o zdraví a bezpečnost. Rozvoj používání internetu umožňuje okamžité a globální rozšiřování pirátských výrobků. Také se ukazuje, že tento jev je čím dál více spojený s organizovanou trestnou činností. Boj proti tomuto jevu má tedy pro Společenství velký význam. Padělání a pirátství se skutečně staly činnostmi stejně přitažlivými jako další trestné činnosti organizované ve velkém měřítku, jako je např. nedovolený obchod s drogami. Skutečně umožňují dosáhnout vysokých potenciálních zisků bez rizika vysokých zákonných sankcí. Proto musí směrnici 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví doplnit trestní ustanovení týkající se posílení a zlepšení boje proti padělání a pirátství. Vedle opatření, řízení a náhrad občanskoprávní a správní povahy stanovených podle uvedené směrnice 2004/48/ES představují v určitých případech také trestní sankce prostředek k prosazování práv duševního vlastnictví[2].

Počátek harmonizace byl položen vstupem v platnost dohody o obchodních aspektech práv duševního vlastnictví (TRIPS), kterou se stanoví minimální ustanovení o prostředcích k prosazování práv duševního vlastnictví v obchodu. Tyto prostředky zahrnují provádění trestních řízení a sankcí, avšak v právních řádech jednotlivých členských států Společenství jsou ještě velké rozdíly, které držitelům práva duševního vlastnictví neumožňují využívat stejnou úroveň ochrany na celém území Společenství. Pokud se jedná o trestní sankce, existují značné rozdíly, zejména s ohledem na trestní sazby stanovené vnitrostátními právními řády.

Co se týče vlivu na základní práva, je třeba zdůraznit, že tato iniciativa má přímo za cíl provést v praxi čl. 17 odst. 2 Listiny základních práv, který říká, že „duševní vlastnictví je chráněno“; tento cíl provádí sbližováním právních předpisů, přičemž respektuje tradice a rozdílné soudní systémy členských států a další základní práva a zásady uznávané touto listinou. Druhy trestů byly vybrány na základě závažnosti daného chování za použití čl. 49 odst. 3 Listiny, podle něhož nesmí být výše trestu nepřiměřená trestnému činu.

Vzhledem k tomu, že sledovaný cíl je možné lépe realizovat na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity uvedenou v článku 5 Smlouvy.

Obsah návrhu

Článek 1

Tímto článkem se vymezuje předmět a oblast působnosti směrnice. Jedná se o trestní opatření nezbytná k prosazování práv duševního vlastnictví. Stejně jako ve směrnici 2004/48/ES o dodržování práv duševního vlastnictví zahrnuje výraz „práva duševního vlastnictví“ veškerá práva duševního vlastnictví. Stejně jako čl. 17 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie, podle něhož „duševní vlastnictví je chráněno“, je oblast působnosti trestní ochrany horizontální.

Směrnici lze použít na všechna ustanovení práv duševního vlastnictví stanovená právním řádem Společenství nebo vnitrostátními právními řády členských států, jako např. směrnicí 2004/48/ES. Prohlášení Komise 2005/295/ES, které se týká článku 2 směrnice 2004/48/ES, stanoví seznam těchto práv[3], jejichž cílem je poskytnout v oblasti působnosti směrnice větší právní jistotu. Směrnice se použije, aniž jsou tím dotčeny přísnější předpisy stanovené v členských státech.

Článek 2

Tímto článkem se vymezuje pojem právnické osoby uváděný ve směrnici.

Článek 3

Jedná se o článek, který zavazuje členské státy označit za trestný čin jakékoliv úmyslné porušení práva duševního vlastnictví, pokud je spácháno v obchodním měřítku. Směrnice uvádí i pokus, spolupachatelství a návod. Kritérium obchodního měřítka je převzato z článku 61 dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (dohoda TRIPS) uzavřené dne 15. dubna 1994, která spojuje všechny členy Světové obchodní organizace. Článek 61 dohody TRIPS říká, že „členové stanoví trestní řízení a tresty používané alespoň pro úmyslné činy padělání výrobní nebo obchodní značky nebo pro činy pirátství, které poškozují autorské právo, spáchané v obchodním měřítku. Sankce budou zahrnovat tresty odnětí svobody nebo pokuty dostačující k odstrašení a budou odpovídat výši trestů za přestupky odpovídající závažnosti. Ve zvláštních případech budou možné sankce rovněž zahrnovat zajištění, konfiskaci a zničení daného zboží a všech prostředků a nástrojů, které v zásadě sloužily ke spáchání přestupku. Členové budou moci stanovit trestní řízení a tresty používané na ostatní činy porušující práva duševního vlastnictví, zvláště pokud jsou spáchány vědomě a v obchodním měřítku“.

Protiprávní jednání musí být úmyslné, to znamená, že čin musí být vědomý, ať už se jedná o porušení práv duševního vlastnictví nebo o pokus o takové porušení, spolupachatelství při něm, či návod k němu. Toto nezpochybňuje zvláštní systémy odpovědnosti, které byly ustanoveny, jako systém odpovědnosti poskytovatelů internetových služeb stanovený články 12 až 15 směrnice 2000/31/ES o elektronickém obchodu[4].

Článek 4

Tento článek se týká druhů sankcí: kromě odnětí svobody u fyzických osob stanoví řadu sankcí, které mohou být použity jak pro fyzické, tak pro právnické osoby: jedná se o pokuty, konfiskaci majetku náležejícího odsouzené osobě, ať se jedná o zboží, které je předmětem sporu, nebo o prostředky, nástroje nebo podklady, které v zásadě sloužily k výrobě nebo rozšiřování příslušného zboží. Pro zvláštní případy jsou stanoveny další sankce: zničení zboží, které je předmětem sporu, a majetku, který v zásadě sloužil k výrobě daného zboží, celkové, dílčí definitivní nebo dočasné uzavření podniku nebo provozovny, které v zásadě sloužily ke spáchání protiprávního činu. Rovněž se stanoví trvalý nebo dočasný zákaz provozování obchodní činnosti, umístění pod soudní dohled nebo soudní likvidace a zákaz přístupu k veřejné podpoře a dotacím. Nakonec je stanoveno zveřejnění soudních rozhodnutí. Tato možnost představuje odstrašující prvek a může rovněž sloužit jako informační prostředek jak pro oprávněné osoby, tak pro širokou veřejnost.

Článek 5

Tento článek se týká výše trestních sankcí: protiprávní jednání musí být trestána maximálním trestem odnětí svobody na 4 roky, pokud byla spáchána v rámci zločinného spolčení. Stejně tak, pokud tato protiprávní jednání mají za následek riziko pro zdraví nebo bezpečnost osob. Hranice 4 let odnětí svobody byla stanovena proto, že obecně odpovídá kritériu stanovenému pro označení závažného protiprávního jednání. Jedná se o hranici stanovenou ve společném opatření 98/733/SVV a v návrhu rámcového rozhodnutí, které se týká potírání organizované trestné činnosti [KOM(2005) 6 v konečném znění] a v úmluvě OSN o přeshraniční organizované trestné činnosti. Pro fyzické nebo právnické osoby zodpovědné za protiprávní jednání uvedené v článku 3 sankce zahrnují peněžité nebo nepeněžité tresty v maximální výši 100 000 EUR v případech jiných, než jsou nejzávažnější případy, a v maximální výši 300 000 EUR v případech protiprávních jednání, která mají za následek riziko pro zdraví nebo bezpečnost osob. Musí existovat možnost vzít tuto okolnost v úvahu, je-li riziko potvrzeno, i když nebezpečný výrobek ještě škodlivý účinek nevyvolal.

Pojem riziko pro zdraví nebo bezpečnost osob se týká případů, kdy padělaný výrobek uvedený na trh přímo vystavuje druhé osoby riziku onemocnění nebo nehody.

Článek 6

Tímto článkem se stanoví celková nebo částečná konfiskace majetku, který náleží osobě odsouzené za protiprávní jednání spáchané za okolností uvedených v článku 5. Jeho sestavení odkazuje na ustanovení článku 3 rámcového rozhodnutí 2005/212/SVV ze dne 24. února 2005 o konfiskaci výnosů a majetku z trestné činnosti a nástrojů trestné činnosti[5].

Článek 7

Rámcové rozhodnutí ze dne 13. června 2002 představuje rámce nezbytný k vytvoření společných vyšetřovacích týmů. K usnadnění vyšetřování trestné činnosti, která se týkají protiprávních jednání porušujících práva duševního vlastnictví, musí členské státy dotčeným držitelům práva duševního vlastnictví nebo jejich zástupcům a také odborníkům umožnit, aby přispěli k vyšetřování řízenému těmito týmy. Vést vyšetřování v této oblasti je skutečně velmi obtížné a často je pro zjištění, že výrobky byly padělány, nutné získat aktivní účast obětí, zástupců držitele práva duševního vlastnictví nebo odborníků. Oběti nebo jejich zástupci mohou také v případě pochybností rychle určit, zda byly výrobky nalezené v rámci vyšetřování padělány. Zjednoduší se tak získávání důkazů o protiprávních jednáních porušujících právo duševního vlastnictví v rámci vyšetřování vedeného společnými týmy. Členské státy mají v tomto ohledu dosti široký prostor k posuzování.

Článek 8

Tento článek má za cíl zajistit, aby vyšetřování nebo trestní stíhání týkající se protiprávních jednání ve věci padělání a pirátství nezávisela na prohlášení nebo na obvinění osobou, která je obětí protiprávního jednání, alespoň pokud k tomuto jednání došlo na území členského státu. Takové opatření je nutné k tomu, aby vyšetřování protiprávních jednání porušujících právo duševního vlastnictví mohlo být vedeno v příznivých podmínkách. Často se totiž stává, že jsou objeveny zásoby výrobků, u nichž existuje podezření, že se jedná o padělky, ale je občas obtížné rychle kontaktovat nebo identifikovat držitele práva duševního vlastnictví na vnitřním trhu. Podniky, které jsou obětí protiprávního jednání, se mohou nacházet na jakémkoli místě v rámci Společenství a může se jednat o malé nebo střední podniky, nikoli tedy jen o velké podniky, které vyrábějí obecně známé zboží. V rámci vyšetřování by nebylo vhodné vyžadovat, aby oběť nejprve podala trestní oznámení. K porušení práva duševního vlastnictví často dochází, aniž by jej držitel práva duševního vlastnictví zjistil, a nepodání trestního oznámení v této oblasti nepředstavuje nedbalost oběti.

Článek 9

Tento článek se týká opatření pro provedení směrnice do vnitrostátního práva členských států. Lhůta pro provedení do vnitrostátního práva v délce osmnácti měsíců vychází z toho, co bylo stanoveno v jiných směrnicích.

Článek 10

Tento článek stanoví, že směrnice vstoupí v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku v souladu s ustanoveními čl. 254 odst. 1 Smlouvy o ES.

Článek 11

Tento článek stanoví, že tato směrnice je určena členským státům.

2005/0127 (COD)

Pozměněný návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

která se týká trestních opatření k prosazování práv duševního vlastnictví

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise[6],

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[7],

s ohledem na stanovisku Výboru regionů[8],

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy[9],

(1) V Zelené knize o boji proti padělání a pirátství na vnitřním trhu předložené Komisí dne 15. října 1998 se konstatovalo, že padělání a pirátství se stalo jevem celosvětových rozměrů, který má velký dopad na ekonomickou a sociální oblast a na ochranu spotřebitelů, zvláště pokud se jedná o veřejné zdraví a bezpečnost. V rámci opatření vyvozených ze zelené knihy byl vypracován akční plán, který byl zahrnut do sdělení ke stejnému tématu, které Komise dne 30. listopadu 2000 zaslala Radě, Evropskému parlamentu a Hospodářskému a sociálnímu výboru.

(2) Evropská rada v Bruselu konaná ve dnech 20. a 21. března 2003 vyzvala ve svých závěrech Komisi a členské státy, aby zlepšily využívání práv duševního vlastnictví přijetím opatření proti padělání a pirátství.

(3)(1) Členské státy a, v otázkách vycházejících z jeho působnosti, Společenství jsou na mezinárodní úrovni vázány dohodou o obchodních aspektech práv duševního vlastnictví („dohoda TRIPS“), kterou Společenství schválilo v rámci Světové obchodní organizace rozhodnutím Rady 94/800/ES[10]. Dohody TRIPS obsahuje zejména trestní předpisy, které tvoří společné normy používané na mezinárodní úrovni, avšak rozdíly mezi členskými státy zůstávají příliš velké a neumožňují účinně předcházet porušování práv duševního vlastnictví, zejména v jeho nejvážnějších projevech. Tato skutečnost vyvolává ztrátu důvěry ve vnitřní trh v hospodářských kruzích, a tedy snižování investic do oblasti inovace a tvorby.

(4) Komise rovněž přijala v listopadu 2004 Strategii prosazování práv duševního vlastnictví ve třetích zemích.

(5)(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví[11] stanoví opatření, řízení a náhrady občanskoprávní a správní povahy. Ustanovení této směrnice by měla být doplněna o dostatečně odstrašující trestní ustanovení platná na celém území Společenství. K účinnému boji proti padělání a pirátství na vnitřním trhu je nutná harmonizace některých trestních ustanovení. Zákonodárce Společenství má pravomoc schválit taková trestní ustanovení, která jsou nutná k úplnému zajištění účinnosti norem, které přijal v oblasti ochrany duševního vlastnictví.

(6) Na základě sdělení Komise o reakci celních orgánů na padělání a pirátství přijatého v říjnu 2005 [12] přijala Rada dne 13. března 2006 usnesení, v němž zdůrazňuje, že cílů Lisabonské strategie „lze dosáhnout pouze prostřednictvím řádně fungujícího vnitřního trhu a adekvátních opatření k podnícení investic ve společnosti založené na znalostech a uvědomuje si hrozbu, kterou pro hospodářství Unie představuje závažný nárůst padělatelství a pirátství, zejména v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti osob (…)“.

(7) Je třeba provést harmonizaci, zejména pokud se jedná o výši trestů ukládaných fyzickým nebo právnickým osobám, které spáchaly taková protiprávní jednání neboj jsou za ně odpovědné. Tato harmonizace se musí týkat trestů odnětí svobody, peněžitých trestů a konfiskace.

(8) Musí být vytvořena ustanovení určená ke zjednodušení vyšetřování trestných činů. Členské státy musí stanovit, že dotčení držitelé práva duševního vlastnictví nebo jejich zástupci a také odborníci mohou přispět svou pomocí při vyšetřování řízených společnými vyšetřovacími týmy.

(9) Za účelem zjednodušení vyšetřování a trestních stíhání, která se týkají protiprávních jednání porušujících právo duševního vlastnictví, nesmějí vyšetřování a trestní stíhání záviset na prohlášení nebo obvinění pocházejícím od oběti protiprávního jednání.

(10)(3) Tato směrnice nezpochybňuje systém odpovědnosti poskytovatelů internetových služeb, stanovený články 12 až 15 směrnice 2000/31/ES o elektronickém obchodu[13].

(11)(4) Jelikož cíle navrhované akce nemůže být v dostatečné míře dosaženo samotnými členskými státy a lze jich tedy lépe dosáhnout na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity podle článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality podle uvedeného článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné k dosažení uvedeného cíle.

(12)(5) Tato směrnice uznává základní práva a dodržuje zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie. Tato směrnice se zejména snaží zajistit úplné respektování duševního vlastnictví v souladu s čl. 17 odst. 2 této listiny.

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1 Předmět a oblast působnosti

Touto směrnicí se stanoví trestní opatření nezbytná k prosazování práv duševního vlastnictví.

Tato opatření se použijí na práva duševního vlastnictví přiznaná právním řádem Společenství nebo vnitrostátním právními řády členských států.

Článek 2 Definice

Pro účely této směrnice se „právnickou osobou“ rozumí jakýkoli právní subjekt, který má tento statut na základě použitelného vnitrostátního práva, s výjimkou států a všech ostatních veřejných subjektů činných v rámci výkonu veřejné moci a také veřejné mezinárodní organizace.

Článek 3 Protiprávní jednání

Členské státy musí zajistit, aby bylo za trestné jednání označeno jakékoli úmyslné porušení práva duševního vlastnictví v obchodním měřítku a také jakýkoli pokus o takové porušení, spolupachatelství při něm a návod k takovému porušení.

Článek 4 Druhy sankcí

1. Za protiprávní jednání uvedená v článku 3 stanoví členské státy následující sankce:

a) pokud se jedná o fyzické osoby, tresty odnětí svobody;

b) pokud se jedná o fyzické i právnické osoby:

i) pokuty,

ii) konfiskace předmětu, nástrojů a produktů pocházejících z protiprávního jednání nebo majetku v hodnotě, která odpovídá těmto produktům.

2. U protiprávního jednání uvedeného v článku 3 stanoví členské státy, že v určitých případech platí také následující sankce:

a) zničení majetku poškozujícího právo duševního vlastnictví;

b) celkové, dílčí, definitivní nebo dočasné uzavření podniku, který v zásadě sloužil ke spáchání protiprávního činu;

c) trvalý nebo dočasný zákaz provozování obchodní činnosti;

d) umístění pod soudní dohled;

e) soudní zrušení;

f) zákaz přístupu k veřejné podpoře a dotacím;

g) zveřejnění soudních rozhodnutí.

Článek 5 Výše sankcí

3. Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby fyzické osoby odpovědné za protiprávní jednání uvedená v článku 3 byly trestány maximálním trestem odnětí svobody na 4 roky, pokud tato protiprávní jednání byla spáchána v rámci zločinného spolčení ve smyslu rámcového rozhodnutí … o boji proti organizované trestné činnosti a také pokud tato protiprávní jednání přináší riziko pro zdraví a bezpečnost osob.

4. Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby fyzické nebo právnické osoby odpovědné za protiprávní jednání uvedené v článku 3 podléhaly účinným a přiměřeným sankcím s odstrašujícím účinkem. Tyto sankce zahrnují peněžité nebo nepeněžité tresty:

a) v maximální výši alespoň 100 000 EUR v případech jiných, než jsou nejzávažnější případy;

b) v maximální výši alespoň 300 000 EUR v případech uvedených v odstavci 1.

Článek 6 Rozšířená práva konfiskace

Členské státy přijmou nezbytná opatření, která jim umožní celkovou nebo částečnou konfiskaci majetku náležejícího fyzické nebo právnické osobě odsouzené v souladu s ustanoveními podle článku 3 rámcového rozhodnutí 2005/212/SVV ze dne 24. února 2005 o konfiskaci výnosů a majetku z trestné činnosti a nástrojů trestné činnosti, pokud tato protiprávní jednání byla spáchána v rámci zločinného spolčení ve smyslu rámcového rozhodnutí ... o boji proti organizované trestné činnosti a také pokud tato protiprávní jednání přináší riziko pro zdraví a bezpečnost osob.

Článek 7 Společné vyšetřovací týmy

Členské státy dohlížejí na to, aby dotčení držitelé práv duševního vlastnictví nebo jejich zástupci a také odborníci mohli přispět svou pomocí při vyšetřování protiprávních jednání uvedených v článku 3 řízených společnými vyšetřovacími týmy.

Článek 8 Zahájení trestního stíhání

Členské státy zajistí, aby možnost zahájit vyšetřování nebo trestní stíhání, která se týkají protiprávních jednání uvedených v článku 3, nezávisela na prohlášení nebo na obvinění osobou, která je obětí protiprávního jednání, alespoň pokud k tomuto jednání došlo na území členského státu.

Článek 59 Provedení

5. Předpisy členských států nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí vstoupí v platnost nejpozději …. [osmnáct měsíců od data přijetí této směrnice]. Členské státy neprodleně sdělí Komisi znění těchto předpisů a srovnávací tabulku mezi těmito předpisy a touto směrnicí.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

6. Členské státy sdělí Komisi znění vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 610 Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

Článek 711

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne .

Za Evropský parlament Za Radu

předseda/předsedkyně předseda/předsedkyn

[1] KOM(2005) 696 v konečném znění.

[2] V bodu odůvodnění 28 úvodního ustanovení směrnice 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 se uvádí, že „vedle opatření, řízení a náhrad občanské a správní povahy stanovených podle této směrnice, představují v určitých případech rovněž trestní sankce, mimo jiné, prostředek k zajištění dodržování práv duševního vlastnictví“.

[3] Úř. věst. L 94, 13.4.2005, s. 37.

[4] Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1.

[5] Úř. věst. L 68, 15.3.2005, s. 49.

[6] Úř. věst. C […], […], s. […].

[7] Úř. věst. C […], […], s. […].

[8] Úř. věst. C […], […], s. […].

[9] Úř. věst. C […], […], s. […].

[10] Úř. věst. L 336, 23.12.1994, s. 1.

[11] Úř. věst. L 195, 2.6.2004, s. 16.

[12] COM(2005) 479 v Konečném znění ze dne 11.10.2005

[13] Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1.