52006PC0015

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu 18.01.2006

KOM(2006) 15 v konečném znění

2006/0005 (COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o vyhodnocování povodní a protipovodňových opatřeních [SEC(2006) 66]

(předložený Komisí)

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

SOUVISLOSTI NÁVRHU |

Odůvodnění a cíle návrhu V letech 1998 až 2004 utrpěla Evropa přes 100 velkých povodní včetně katastrofálních povodní podél řek Dunaj a Labe v roce 2002. Tyto povodně způsobily přibližně 700 úmrtí, přibližně půl milionu osob přišlo o přístřeší a pojištěné hospodářské ztráty dosáhly přinejmenším 25 miliard EUR. V důsledku povodní, ke kterým došlo během léta 2005 v Rakousku, Bulharsku, Francii, Německu, Rumunsku a na dalších místech, byla tato čísla ještě vyšší. Hodnota majetku ohroženého povodněmi může být obrovská a může zahrnovat obydlí v soukromém vlastnictví, dopravní infrastrukturu a infrastrukturu veřejných služeb, obchodní a průmyslové podniky a zemědělskou půdu. Více než 10 milionů lidí například žije v oblastech ohrožených extrémními povodněmi podél Rýna, kde potenciální škody způsobené povodněmi činí 165 miliard EUR. Celková odhadovaná hodnota hospodářských aktiv nacházejících se do 500 metrů od evropského pobřeží, včetně pláží, zemědělské půdy a průmyslových zařízení, v současné době dosahuje výše 500 až 1 000 miliard EUR[1]. Vedle hospodářských a sociálních škod mohou mít povodně vážné dopady i na životní prostředí, např. v případě zaplavení čistíren odpadních vod nebo továren, ve kterých se nachází velké množství toxických chemických látek. Povodně mohou rovněž poničit mokřadní oblasti a omezit biologickou rozmanitost. Ke zvyšování rizika povodní v Evropě a větším hospodářským škodám vedou dva trendy. Za prvé se rozsah a četnost povodní v budoucnosti pravděpodobně zvýší v důsledku změny klimatu, nevhodné správy vodních toků a výstavby v záplavových územích. Za druhé se kvůli počtu lidí a hospodářských aktiv nacházejících se v záplavových územích značně zvýšila zranitelnost. Cílem této směrnice je omezovat a řídit rizika spojená s povodněmi pro zdraví lidí, životní prostředí, infrastrukturu a majetek. |

Obecné souvislosti Povodně jsou přírodním jevem, kterému nelze zabránit. Činnost člověka však ke zvyšování pravděpodobnosti výskytu povodní a jejich nepříznivých dopadů přispívá. Vezme-li se v úvahu, že většina povodí v Evropě leží na území více států, společná akce na úrovni Společenství by představovala značnou přidanou hodnotu a zvýšila by celkovou úroveň ochrany před povodněmi. Vzhledem k potenciálním rizikům pro lidský život, hospodářská aktiva a životní prostředí by mohl být závazek udržitelného rozvoje Evropy vážně ohrožen, pokud nebudou učiněna příslušná opatření. Společenství má tradici právních předpisů v oblasti životního prostředí, které se týkají jakosti vody; otázkou povodní a dopadu změny klimatu na povodňová rizika se však ještě nezabývalo. Rámcová směrnice o vodě 2000/60/ES[2] zavedla zásadu přeshraniční koordinace povodí s cílem zajistit dobrou jakost všech vod, ale nestanovila cíle ohledně řízení povodňových rizik. Sdělení o řízení povodňových rizik[3] předložilo analýzu a navrhlo společnou akci EU. Součástí uvedené akce je právě tento návrh. |

Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu Na oblast upravovanou návrhem se nevztahují žádné platné předpisy. |

Soulad s ostatními politikami a cíli Unie Evropská výzkumná politika podporuje od začátku 80. let výzkum různých složek řízení povodňových rizik prostřednictvím série rámcových programů. Šestý rámcový program podporuje doposud největší výzkum EU týkající se povodní „FLOODsite“[4], který rozpracovává integrovanou analýzu povodňových rizik a metody jejich řízení. Sedmý rámcový program, který je v návrhu, bude dále podporovat výzkum vyhodnocování a řízení povodňových rizik. Evropská regionální politika financuje investice, které zahrnují opatření spojená s povodněmi (strukturální fondy a Fond soudržnosti). Specifický finanční nástroj pro záchranná opatření v případě závažné katastrofy nabízí Fond solidarity. Jakožto součást prevence rizik budou podle navrhovaných nařízení politiky soudržnosti pro období 2007 až 2013 opatření spojená s povodněmi způsobilá. Reformovaná společná zemědělská politika přispěje k ochraně před povodněmi prostřednictvím mechanismů oddělování a podmíněnosti. Opatření spojená s povodněmi (příprava a plánování plus operativní opatření) jsou zahrnuta mezi činnosti způsobilé k využití podpory i v nařízení o rozvoji venkova přijatém v roce 2005[5]. |

KONZULTACE ZÚčASTNěNÝCH STRAN A POSOUZENÍ DOPADů |

Konzultace zúčastněných stran |

Metody konzultací, hlavní cílová odvětví a obecný profil respondentů Poté, co došlo k povodním v roce 2002, byl Komisí, členskými státy, kandidátskými zeměmi a dalšími zúčastněnými stranami vypracován návrh technického dokumentu o osvědčených postupech, k jehož konečnému znění se dospělo v roce 2003. V návaznosti na sdělení z července 2004 o řízení povodňových rizik a závěry Rady z října 2004, které byly příznivé a požadovaly, aby Komise předložila příslušný návrh, svolala Komise odborné poradní fórum, na němž se sešli odborníci z členských států, evropských zastřešujících organizací, průmyslu, nevládních organizací a vědecké obce, kteří se účastní na významných výzkumných projektech, a další zúčastněné strany. Jádro konzultační činnosti utvořila tři zasedání odborného poradního fóra během roku 2005, která doplnily internetové konzultace. |

Shrnutí odpovědí a způsob, jakým byly vzaty v úvahu Jak se ukázalo během konzultací, navrhovaný přístup k akčnímu programu, se těší široké podpoře, pokud jde o oblast působnosti, koordinaci činnosti v rámci povodí a hlavní prvky, které je třeba do něj zahrnout. Cenné příspěvky se týkaly vymezení oblasti působnosti (předejít vynakládání úsilí v oblastech bez významného rizika povodní pomocí předběžného vyhodnocení rizik), uznávání stávajících plánů řízení povodňových rizik, které zamezí zdvojování práce, a vypracování map povodňových rizik a plánů řízení povodňových rizik. Další podrobnosti ohledně konzultací jsou uvedeny v připojeném posouzení dopadů (SEK (2006)66 ze dne 18.01.2006). Kopie dokumentů vzniklých a projednávaných během konzultací, jakož i výsledky internetových konzultací, jsou k dispozici na stránkách: http://europa.eu.int/comm/environment/water/flood_risk/index.htm |

Shromáždění a využití výsledků odborných konzultací |

Příslušné vědecké / odborné oblasti Odborníci z členských států, zúčastněné strany a členové konsorcií, která pracují na významných výzkumných projektech, byli konzultováni prostřednictvím odborného poradního fóra. Byly zastoupeny poznatky ze všech významných odborných oblastí, od hydrologie a geologie až po místní a regionální správu a pojišťovnictví. |

Použitá metodika V letech 2003 až 2005 se konala řada schůzek. |

Hlavní konzultované organizace / odborníci Odborníci ze všech členských států, kandidátských zemí a zemí ESVO; mezinárodní komise pro ochranu řek; významné evropské zúčastněné strany, organizace a nevládní organizace; vyčerpávající seznam je uveden v posouzení dopadů. |

Shrnutí obdržených a použitých stanovisek Existenci potenciálně vážných rizik s nezvratnými důsledky uznaly a přijaly všechny konzultované strany. Shoda rovněž panovala v tom, že akce na úrovni Společenství představuje přidanou hodnotu. |

Uznává se, že je sice proveditelné omezit riziko pro lidské životy, životní prostředí a hospodářská aktiva, avšak úplně zabránit zaplavení území nelze. Akce na úrovni Společenství doprovázená pružným přístupem, v jehož rámci se zohledňuje dosavadní činnost na vnitrostátní a místní úrovni, má širokou podporu. V rámci konzultací navíc získala značnou podporu odstupňovanost jednotlivých kroků, kdy se začíná s předběžným vyhodnocením povodňových rizik a poté, je-li to odůvodněné, se přechází k mapování povodňových rizik a následně k vypracování a provedení plánů řízení povodňových rizik. Souhrnně lze říci, že z konzultací jasně vyplynulo, že problematika řízení povodňových rizik vyžaduje akci na evropské úrovni, úrovni členských států a úrovni regionu nebo povodí. |

Prostředky zveřejnění odborných stanovisek Dokumenty o osvědčených postupech i výsledku internetových konzultací jsou k dispozici na internetových stránkách Komise. |

PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU |

Shrnutí navrhovaných opatření Cílem navrhované směrnice je omezovat a řídit rizika spojená s povodněmi pro zdraví lidí, životní prostředí, infrastrukturu a majetek. Stanoví mapování povodňových rizik pro všechny oblasti s významným rizikem povodní, koordinaci činností v rámci povodí ležících na území více států a vytvoření plánů řízení povodňových rizik postupem, při němž mají strany široké zastoupení. Vzhledem k tomu, jak je EU rozmanitá geograficky, hydrologicky a z hlediska struktury lidských sídel, poskytuje navrhovaná směrnice členským státům možnost pružného přístupu při stanovení požadované úrovně ochrany, opatření, která mají být učiněna k dosažení této úrovně ochrany, a časových plánů pro provádění plánů řízení povodňových rizik. Navrhovaná směrnice a opatření k jejímu provedení jsou úzce spojeny s prováděním rámcové směrnice o vodě. Komise navrhuje plně sladit organizační a institucionální hlediska a načasování obou směrnic, a to podle oblastí povodí, příslušných orgánů a výboru ustaveném rámcovou směrnicí o vodě. Časové plány jsou plně sladěny[6], a úzká koordinace veřejných konzultací bude tedy rovněž zajištěna. Jakmile bude navrhovaná směrnice o povodních přijata, bude potřeba provádění obou směrnic, jejichž cíle se doplňují, úzce koordinovat. Dále je plně sladěno podávání zpráv členskými státy a členské státy smějí zahrnout plány řízení povodňových rizik do plánů povodí. Z toho plyne, že některá hlediska, která uvádí rámcová směrnice o vodě, zvláště v článku 4, 11 a 13 směrnice, budou mít důsledky pro obsah map povodňových rizik a plánů jejich řízení. |

Právní základ Odpovídajícím právním základem je čl. 175 odst. 1 Smlouvy o ES, jenž je v souladu s podobnými nástroji, které se zabývají prevencí rizik a správou vodních toků, především směrnice Seveso (96/82/ES) a rámcová směrnice o vodě (2000/60/ES). |

Zásada subsidiarity Zásada subsidiarity se použije, nespadá-li návrh do výlučné působnosti Společenství. |

Cílů návrhu nemohou členské státy uspokojivě dosáhnout z těchto důvodů: |

Řeky a regionální moře nepodléhají stávajícím geopolitickým hranicím, naopak většina povodí a pobřežních oblastí leží na území více zemí. Za těchto podmínek není čistě vnitrostátní přístup k řízení povodňových rizik ani technicky, ani ekonomicky proveditelný. |

Akce podniknutá pouze členskými státy by zřejmě vyústila v různost a dost možná protichůdnost přístupů, což by nejen oddalovalo řešení problémů spojených s povodňovými riziky, ale vedlo by to k nevhodnému využívání omezených zdrojů. |

Návrh vytvoří společný rámec k řešení společných problémů a vytvoří společné přístupy k řízení povodňových rizik. Koordinace plánování a činnosti v povodích a dílčích povodích zajistí, že zájmy všech zúčastněných stran budou patřičně zohledňovány, ale také že budou nejvhodnějším způsobem využívány zdroje. Tato spolupráce mezi zeměmi již začala pod záštitou mezinárodních komisí pro ochranu řek, jako jsou komise pro povodí Dunaje, Odry, Labe, Rýna, Másy a Šeldy. Podrobné znění cílů ochrany proti povodním, nejvhodnější opatření k dosažení těchto cílů a termíny nebudou na úrovni EU vymezeny. |

Návrh je proto v souladu se zásadou subsidiarity. |

Zásada proporcionality Návrh je v souladu se zásadou proporcionality z těchto důvodů: |

Na pozadí nedávných zkušeností se škodami na soukromém majetku, infrastruktuře, podnicích a životním prostředí, které jsou spojeny s povodněmi, potenciální škody, které lze v budoucnu očekávat, pokud se žádná akce neuskuteční, jasně převažují nad náklady např. na mapování povodňových rizik, systémy předpovídání povodní a systémy včasného varování, jak uvádí posouzení dopadů. Povodí, dílčí povodí a regiony bez významných povodňových rizik mohou být vyňaty ze všech opatření plynoucích z této směrnice; totéž bude platit i o povodích, dílčích povodích a regionech, kde již byla opatření učiněna v souladu s ustanoveními o mapování povodňových rizik a/nebo plánech řízení povodňových rizik. Rozhodnutí, zda je přítomno „významné riziko“, bude záviset na místních a regionálních okolnostech a bez ohledu na zásadu koordinace s povodím a dílčím povodím nebude učiněno na úrovni Společenství. |

Volba nástrojů |

Navrhované nástroje: směrnice. |

Jiné prostředky by nebyly přiměřené z těchto důvodů: Nařízení by s sebou neslo rozhodování na úrovni ochrany před povodněmi, jakož i opatření a termíny pro všechny regiony Společenství stanovené prostřednictvím právních předpisů Společenství, což se považuje za přístup, jenž je jak politicky, tak technicky neproveditelný. Na pozadí již dostupného technického dokumentu a pokynů týkajících se osvědčených postupů by doporučení nezajistila potřebnou koordinaci mezi jednotlivými správními a politickými útvary. Směrnice by přinesla potřebný regulativní rámec pro zásady a struktury posuzování a rozhodování a zároveň umožnila, aby se na hlavní body, jako jsou úroveň ochrany, výběr a sdružování opatření a termíny dosažení cílů, vztahovala subsidiarita. |

ROZPOčTOVÉ DůSLEDKY |

Třebaže provádění a financování politiky v oblasti životního prostředí zpravidla patří mezi práva a povinnosti členských států (čl. 175 odst. 4 Smlouvy o ES), má Společenství řadu různých mechanismů financování, které lze použít na podporu ochrany před povodněmi, např. v rámci politiky výzkumu, politiky soudržnosti, zemědělské politiky a politiky rozvoje venkova. Opatření a iniciativy spojené s povodněmi jsou způsobilé jak podle platných právních předpisů v těchto oblastech politik, tak podle právních předpisů navržených na období 2007 až 2013. Tento návrh však nebude mít žádný finanční dopad mimo okruh návrhu, které již Komise přijala. |

DALšÍ INFORMACE |

Zjednodušení |

Návrh přináší zjednodušení správních postupů pro veřejné orgány (Společenství i vnitrostátní) a pro soukromé subjekty, zejména pokud jde o synchronizaci a koordinaci s rámcovou směrnicí o vodě. |

Řízení povodňových rizik a péče o jakost vody jsou součástí integrované správy povodí. Týkají se týchž povodí a regionů a týchž obcí a zúčastněných stran. V důsledku toho existuje silná vazba mezi péčí o jakost vody již uskutečňovanou podle rámcové směrnice o vodě a opatřeními řízení povodňových rizik předkládanými v tomto návrhu. Komise je názoru, že prováděcí cyklus podle rámcové směrnice o vodě a cyklus, s nímž přichází tento návrh, by měly být synchronizovány a integrovány, pokud jde o oblasti povodí, příslušné orgány, časové plány provádění a přezkoumání, mechanismy pro podávání zpráv, výbor a účast veřejnosti. |

Díky účasti veřejnosti na procesu plánování budou plně zapojeny soukromé subjekty a součinnost bude pro ně přínosem. |

Přezkum / revize / ustanovení o skončení platnosti |

Návrh neobsahuje ustanovení o přezkumu. |

Srovnávací tabulka Členským státům se ukládá, aby sdělily Komisi znění vnitrostátních ustanovení, v nichž se směrnice provádí, jakož i srovnávací tabulku mezi uvedenými ustanoveními a touto směrnicí. |

Evropský hospodářský prostor Návrh má význam pro EHP, a měl by proto být rozšířen na Evropský hospodářský prostor. |

Podrobné vysvětlení návrhu Článek 1 (předmět): Cílem navrhované směrnice je omezovat rizika spojená s povodněmi pro zdraví lidí, životní prostředí a hospodářskou činnost. Vztahuje se na celé území Společenství, a tudíž na řízení povodňových rizik jak na řekách, tak v pobřežních oblastech. Článek 2 (definice): K definicím z rámcové směrnice o vodě přistupují definice pojmů „povodeň“ a „povodňové riziko“. Článek 3 (koordinace v rámci oblastí povodí) přejímá přístup stanovený v článku 3 rámcové směrnice o vodě, zejména pokud jde o použití správní jednotky oblasti povodí a příslušných orgánů, které byly určeny podle rámcové směrnice o vodě. K příslušným oblastem povodí se vedle povodí a dílčích povodí rovněž přidělují všechny úseky pobřeží, a směrnice se na ně tudíž vztahuje. Kapitoly II, III a IV stanovují transparentní přístup odstupňovaných kroků sestávající z: označení oblastí s potenciálně významnými povodňovými riziky (kapitola II, články 4, 5 a 6); přípravy map povodňových rizik pro oblasti s potenciálně významnými povodňovými riziky (kapitola III, články 7 a 8, příloha); vypracování a provedení plánů řízení povodňových rizik ve zranitelných povodích a pobřežních oblastech, jakož i koordinace mechanismů pro tyto plány řízení v rámci oblastí povodí (kapitola IV, články 9, 10, 11 a 12); Časové plány v kapitole III a IV jsou plně sladěny s časovými plány provádění rámcové směrnice o vodě, včetně šestiletého období na přezkoumání, a je zajištěna koordinace s postupy rámcové směrnice o vodě a jejími cykly pro charakterizaci oblasti povodí (spolu s mapováním povodňových rizik) a plány povodí (s plány řízení povodňových rizik). Dále se navrhuje, aby členské státy směly zapracovat plán řízení povodňových rizik do plánů povodí z rámcové směrnice o vodě. Článek 14 (informování veřejnosti a účast veřejnosti) požaduje účast veřejnosti na vypracování plánů řízení povodňových rizik a jejich přezkoumání. Postup bude rovněž koordinován s rámcovou směrnicí o vodě. Články 15 a 16 (technická přizpůsobení a výbor) stanoví možná technická přizpůsobení článků a přílohy, jakož i technické formáty pro účely předávání a zpracování údajů, včetně statistických a kartografických dat. Výbor ustavený rámcovou směrnicí o vodě je použit rovněž pro tuto směrnici. Článek 17 (podávání zpráv) uvádí nezbytné ustanovení o podávání zpráv. To je spolu se zprávou Komise o provádění navrhované směrnice (článek 18) rovněž sladěno s časovým plánem rámcové směrnice o vodě. Články 19, 20 a 21 se týkají provedení do vnitrostátního práva, vstupu v platnost a určení. |

1. 2006/0005(COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o vyhodnocování povodní a protipovodňových opatřeních (Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 75 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise[7],

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[8],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[9],

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy[10],

vzhledem k těmto důvodům:

2. Povodně potenciálně způsobují úmrtí, ztrátu přístřeší, těžce poškozují hospodářský rozvoj a podkopávají hospodářské činnosti Společenství.

3. Povodně jsou přírodním jevem, kterému nelze zabránit. Činnost člověka však ke zvyšování pravděpodobnosti výskytu extrémních povodní a jejich nepříznivých dopadů přispívá.

4. Omezit riziko škod na lidském zdraví, životním prostředí a infrastruktuře, které jsou spojeny s povodněmi, je proveditelné a žádoucí, nicméně pokud mají být opatření k omezení rizik povodňových škod účinná, je nutné je koordinovat v rámci povodí.

5. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky[11], požaduje vytvoření integrovaných plánů pro každé povodí v zájmu dosažení dobrého ekologického a chemického stavu a přispěje ke zmírnění účinků povodní. Omezovat riziko povodní však nepatří k hlavním cílům uvedené směrnice, která rovněž nezohledňuje budoucí rizika způsobená změnou klimatu.

6. Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Řízení povodňových rizik; protipovodňová prevence, ochrana a zmírňování povodní“[12] předkládá analýzu řízení povodňových rizik a přístup k nim na úrovni Společenství a uvádí, že společná a koordinovaná akce na úrovni Společenství by přinesla značnou přidanou hodnotu a zvýšila všeobecnou úroveň ochrany před povodněmi.

7. Rozhodnutí Rady 2001/792/ES ze dne 23. října 2001 o vytvoření mechanismu Společenství na podporu zesílení spolupráce při asistenčních zásazích v oblasti civilní ochrany[13] mobilizuje podporu a pomoc ze členských států v případě velkých mimořádných událostí, včetně povodní. Civilní ochrana může odpovídajícím způsobem reagovat ve prospěch obyvatelstva zasaženého povodní a zlepšit připravenost a odolnost, základními příčinami povodní se však nezabývá.

8. Podle nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie[14] lze poskytnout rychlou finanční pomoc v případě velké katastrofy a napomoci dotyčným lidem, regionům a zemím k návratu k pokud možno normálním životním podmínkám, ale lze ji poskytnout pouze na záchranné operace, a nikoli ve fázích, které mimořádným událostem předcházejí.

9. Po celém Společenství dochází k různým typům povodní, jako jsou říční povodně, přívalové povodně, městské povodně, kanalizační povodně a pobřežní povodně. Škody způsobené povodněmi rovněž mohou být různé v různých zemích a regionech Společenství. Cíle týkající se řízení povodňových rizik by tudíž měly být odvozeny od místních a regionálních podmínek.

10. V některých oblastech Společenství lze povodňová rizika považovat za nevýznamná, např. v řídce osídlených či neosídlených oblastech nebo oblastech s omezenými hospodářskými aktivy nebo ekologickou hodnotou. Na úrovni oblasti by v každém povodí, dílčím povodí a pobřežních zónách, jež k ní příslušejí, mělo být provedeno předběžné vyhodnocení povodňových rizik s cílem určit pro každý z případů povodňové riziko a případnou nutnost další akce.

11. Aby byl k dispozici účinný nástroj pro informovanost, jakož i solidní základ pro stanovení priorit a přijímání dalších technických, finančních a politických rozhodnutí, je potřeba stanovit vytvoření povodňových map a indikativních map povodňových škod znázorňujících různé úrovně povodňového rizika.

12. S cílem předejít nepříznivým dopadům povodní na dotyčnou oblast nebo je omezit, je vhodné stanovit vypracování plánů řízení povodňových rizik. Příčiny a následky povodní jsou různé v různých zemích a regionech Společenství. Plány řízení povodňových rizik by tedy měly zohlednit konkrétní geografické, hydrologické a další významné okolnosti povodí, dílčího povodí a úseku pobřeží a přijít s řešeními navrženými přesně podle potřeb a priorit povodí, dílčího povodí nebo pobřeží a zajistit při tom koordinaci s oblastmi povodí.

13. Cyklus řízení povodňových rizik zahrnující prevenci, ochranu, připravenost, reakci v případě mimořádné události a obnovu a přezkoumání by měl být jedním ze základních prvků plánů řízení povodňových rizik se zaměřením na hlediska prevence, ochrany a připravenosti.

14. Aby se předešlo zdvojování práce, členské státy by měly být pro účely splnění požadavků této směrnice schopny použít stávající mapy povodňových rizik a plány řízení povodňových rizik.

15. Vypracování plánů povodí podle směrnice 2000/60/ES a plánů řízení povodňových rizik představuje prvky integrované správy povodí; oba postupy by tedy měly využít možnost vzájemné součinnosti. Za účelem zajištění účinnosti a uvážlivého využívání zdrojů je třeba provádění této směrnice úzce koordinovat se směrnicí 2000/60/ES.

16. V případě víceúčelového využití vodních útvarů pro různé formy udržitelných lidských činností (např. řízení povodňových rizik, ekologie, vnitrozemská plavba nebo využití vodní energie) a dopadů těchto využití na vodní útvary stanoví směrnice 2000/60/ES jasné a transparentní postupy k řešení těchto využití a dopadů, včetně možných výjimek z cílů „dobrého stavu“ nebo „nezhoršování“ v čl. 4 odst. 7.

17. Opatření nezbytná pro provedení této směrnice mají být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi[15].

18. V této směrnici jsou dodržována základní práva a zachovávány zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie. Cílem je zejména podpora začlenění vysoké úrovně ochrany životního prostředí do politik Společenství v souladu se zásadou udržitelného rozvoje podle článku 37 Listiny základních práv Evropské unie.

19. Jelikož cílů zamýšlené činnosti nelze v uspokojivé míře dosáhnout na úrovni členských států, a lze jich z důvodu jejího rozsahu a účinků tedy lépe dosáhnout na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality uvedenou ve zmíněném článku toto rozhodnutí nepřekračuje rámec toho, co je pro dosažení těchto cílů nezbytné,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Kapitola I Obecná ustanovení

Článek 1

Tato směrnice stanoví rámec pro omezování rizik pro lidské zdraví, životní prostředí a hospodářskou činnost, která jsou spojena s povodněmi ve Společenství.

Článek 2

Pro účely této směrnice se vedle definic pojmů „řeka“, „povodí“, „dílčí povodí“ a „oblast povodí“ stanovených v článku 2 směrnice 2000/60/ES použijí tyto definice:

1. „povodní“ se rozumí dočasné zaplavení území vodou, které obvykle není zaplaveno.

2. „povodňovým rizikem“ se rozumí pravděpodobnost výskytu povodně určité závažnosti doprovázená odhadovanými škodami na lidském zdraví, životním prostředí a hospodářské činnosti, které jsou spojeny s povodní takové závažnosti.

Článek 2

Pro účely této směrnice využijí členské státy opatření podle čl. 3 odst. 1, 2 , 3 a 6 směrnice 2000/60/ES.

Kapitola IIPředběžné vyhodnocení povodňových rizik

Článek 4

1. Členské státy provedou v souladu s odstavcem 2 předběžné vyhodnocení povodňových rizik pro každou oblast povodí nebo část mezinárodní oblasti povodí, jež leží na jejich území.

2. Předběžné vyhodnocení povodňových rizik zahrnuje přinejmenším toto:

a) mapu oblasti povodí, včetně hranic povodí, dílčích povodí a případně pobřežních zón, jež k ní příslušejí, znázorňující topografii a využití území;

b) popis povodní, ke kterým došlo v minulosti;

c) popis povodňových procesů a jejich citlivost vůči změnám, včetně úlohy záplavových území jako přirozeného prvku se zadržovací nebo nárazníkovou funkcí a nynější i budoucí cesty postupu povodňové vlny;

d) popis rozvojových plánů, který zahrnuje změnu využití území nebo rozmístění populace a hospodářských činností, které vede ke zvýšení povodňových rizik ve vlastní oblasti nebo v jiných regionech po nebo proti proudu vodního toku;

e) posouzení pravděpodobnosti výskytu povodní v budoucnosti založené na hydrologických údajích, typech povodní a zohledněného dopadu změny klimatu a vývoji ve využití území;

f) prognózu odhadovaných následků budoucích povodní na zdraví lidí, životní prostředí a hospodářskou činnost, která zohledňuje dlouhodobý vývoj, včetně změny klimatu.

Článek 5

1. Na základě vyhodnocení stanoveném v článku 4 se každé povodí, dílčí povodí nebo úsek pobřeží spadající pod oblast povodí zařazuje do jedné z těchto kategorií:

a) Povodí, dílčí povodí nebo úsek pobřeží, v jejichž případě se dospělo k závěru, že žádná potenciálně významná povodňová rizika neexistují nebo se jejich výskyt nepovažuje za pravděpodobný nebo se možné následky pro lidské zdraví, životní prostředí nebo hospodářskou činnost považují za přijatelně omezené;

b) Povodí, dílčí povodí a úsek pobřeží, v jejich případě se dospělo k závěru, že existují potenciálně závažná povodňová rizika nebo že jejich výskyt je pravděpodobný.

2. Zařazení podle odstavce 1 mezinárodního povodí nebo dílčího povodí či úseku pobřeží mezinárodní oblasti povodí se koordinuje mezi dotyčnými členskými státy.

Článek 6

1. Členské státy završí předběžné vyhodnocení povodňových rizik nejpozději tři roky ode dne vstupu této směrnice v platnost.

2. Je-li to potřeba, nejpozději v roce 2018 a poté každých šest let členské státy vyhodnocení přezkoumají a aktualizují podle odstavce 1.

Kapitola IIIMapy povodňových rizik

Článek 7

1. Členské státy připraví na úrovni oblastí povodí povodňové mapy a indikativní mapy povodňových škod, dále jen „mapy povodňových rizik“, pro povodí, dílčí povodí a úseky pobřeží určené podle čl. 5 odst. 1 písm. b).

2. Povodňové mapy zobrazí zeměpisné oblasti, které mohou být zaplaveny, v těchto případech:

a) povodně s vysokou pravděpodobností (pravděpodobný interval opakování jednou za 10 let);

b) povodně se středně vysokou pravděpodobností (pravděpodobný interval opakování jednou za 100 let);

c) povodně s nízkou pravděpodobností (extrémní události).

Ke každému případu uvedeném v prvním pododstavci se vyznačí tyto prvky:

a) předpokládaná hloubka vody;

b) případně průtoková rychlost;

c) oblasti možného výskytu eroze břehů a nánosu naplavenin.

3. Indikativní mapy povodňových škod vyznačí potenciální škody spojené s povodněmi podle případů uvedených v odstavci 2 a vyjádřené:

a) počtem potenciálně zasažených obyvatel;

b) potenciálními hospodářskými škodami v oblasti;

c) potenciálními škodami na životním prostředí.

Článek 8

1. Členské státy zajistí, že se mapy povodňových rizik dokončí nejpozději do dne 22. prosince 2013.

2. Nejpozději do dne 22. prosince 2019 a poté každých šest let se mapy přezkoumají a podle potřeby aktualizují.

Kapitola IVPlány řízení povodňových rizik

Článek 9

1. Pro povodí, dílčí povodí a úseky pobřeží určené podle čl. 5 odst. 1 písm. b) členské státy na úrovni oblasti povodí připraví a provedou plány řízení povodňových rizik v souladu s odstavci 2 a 3 tohoto článku.

2. Členské státy zřídí příslušné úrovně ochrany, jednotlivě pro každé povodí, dílčí povodí nebo úsek pobřeží, přičemž se soustředí na snížení pravděpodobnosti zaplavení a omezení možných následků zaplavení na lidské zdraví, životní prostředí a hospodářskou činnost a zohlední významná hlediska: hospodaření s vodou a půdou, územní plánování, využití území a ochranu životního prostředí.

3. Plány řízení povodňových rizik zahrnou opatření, jejichž cílem je dosáhnout úrovní ochrany stanovených v souladu s odstavcem 2.

Plán řízení povodňových rizik se zabývá všemi etapami cyklu řízení povodňových rizik a soustřeďuje se na prevenci, ochranu, připravenost, přičemž zohledňuje charakteristiky konkrétního povodí nebo dílčího povodí.

4. Opatření řízení povodňových rizik učiněná v jednom členském státě nesmějí zvýšit povodňová rizika v sousedních zemích.

Článek 10

1. První plán řízení povodňových rizik zahrne prvky, které jsou stanoveny v části A přílohy. Následné přezkoumání v souladu s čl. 11 odst. 2 zahrne prvky, které jsou stanoveny v části B přílohy.

2. Členské státy Komisi předloží dílčí zprávu, v níž popíšou pokrok v provádění naplánovaných opatření za tři roky po zveřejnění každého plánu řízení povodňových rizik nebo jeho aktualizace.

Článek 11

1. Členské státy zajistí, že se plány řízení povodňových rizik dokončí a zveřejní nejpozději do dne 22. prosince 2015 a provedou ode dne 23. prosince 2015.

2. Plán nebo plány řízení povodňových rizik se přezkoumají a aktualizují nejpozději v roce 2021 a každých šest let poté.

Článek 12

1. Členské státy zajistí, že se pro oblasti povodí, které leží zcela na jejich území, vypracuje pouze jediný a jednotný plán řízení povodňových rizik.

2. V případě mezinárodní oblasti povodí ležící zcela na území Společenství zabezpečí členské státy koordinaci s cílem vypracování jediného a jednotného mezinárodního plánu řízení povodňových rizik.

Pokud se takový plán nevypracovává, vypracuje členský stát plány řízení povodňových rizik, které se vztahují alespoň na ty části mezinárodní oblasti povodí, jež zcela leží na jejich území.

3. V případě mezinárodní oblasti povodí přesahující hranice Společenství, pokud se nevypracovává jediný a jednotný mezinárodní plán řízení povodňových rizik zahrnující některou dotyčnou třetí zemi, vypracují členské státy plány řízení povodňových rizik, které se vztahují alespoň na ty části mezinárodní oblasti povodí, jež leží na území dotyčných členských států.

Kapitola VKoordinace se směrnicí 2000/60/ES, informování veřejnosti a účast veřejnosti

Článek 13

1. Vypracování prvních map povodňových rizik a jejich následných aktualizací podle článku 8 této směrnice se úzce koordinuje s přezkoumáními stanovenými v čl. 5 odst. 2 směrnice 2000/60/ES a v případě, že se to považuje za vhodné, se do nich začlení.

2. Vypracování prvních plánů řízení povodňových rizik a jejich následných aktualizací podle článku 10 této směrnice se úzce koordinuje s přezkoumáními stanovenými v čl. 13 odst. 7 směrnice 2000/60/ES, a v případě, že se to považuje za vhodné, se do nich začlení.

3. Členské státy zajistí, že se aktivní zapojení všech zúčastněných stran podle článku 14 této směrnice koordinuje s aktivním zapojením všech zúčastněných stran podle článku 14 směrnice 2000/60/ES.

Článek 14

1. Členské státy předběžná vyhodnocení povodňových rizik, mapy povodňových rizik a plány řízení povodňových rizik zpřístupní veřejnosti.

2. Členské státy zajistí aktivní zapojení všech zúčastněných stran při vypracovávání, přezkoumání a aktualizaci plánů řízení povodňových rizik uvedených v kapitole IV.

Kapitola VIProváděcí opatření a změny

Článek 15

1. Postupem podle čl. 16 odst. 2 může Komise přijmout technické formáty pro účely předávání a zpracování údajů, včetně statistických a kartografických dat.

2. S ohledem na období k přezkoumání a aktualizaci a v souladu s postupy stanovenými v čl. 16 odst. 2 může Komise přizpůsobit čl. 4 odst. 2, čl. 7 odst. 2 a 3 a přílohu vědeckému a technickému pokroku.

Článek 16

1. Komisi je nápomocen výbor zřízený podle článku 21 směrnice 2000/60/ES (dále jen „výbor“).

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 uvedeného rozhodnutí.

Dobou uvedenou v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES jsou tři měsíce.

3. Výbor přijme svůj jednací řád.

Kapitola VIIZprávy a závěrečná ustanovení

Článek 17

Členské státy Komisi předloží předběžné vyhodnocení povodňových rizik, mapy povodňových rizik a plány řízení povodňových rizik do tří měsíců po jejich dokončení.

Článek 18

Nejpozději do dne 22. prosince 2018 a poté každých šest let Komise podává Radě a Evropskému parlamentu zprávu o provádění této směrnice.

Článek 19

1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do [dvou let ode dne vstupu v platnost]. Neprodleně Komisi sdělí znění těchto předpisů a srovnávací tabulku mezi ustanoveními těchto předpisů a této směrnice.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musejí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 20

Tato směrnice vstupuje v platnost [dvacátým] dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

Článek 21

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne […].

Za Evropský parlament Za Radu

předseda / předsedkyně předseda / předsedkyně

[…] […]

Příloha

Plány řízení povodňových rizik

A. První plán řízení povodňových rizik tvoří tyto prvky:

1. závěry předběžného vyhodnocení povodňových rizik podle požadavků v kapitole II;

2. mapy povodňových rizik připravené podle kapitoly III a závěry, které lze z těchto map vyvodit;

3. popis příslušné úrovně ochrany stanovené v souladu s čl. 9 odst. 2;

4. popis opatření požadovaných k dosažení příslušných úrovní ochrany, včetně opatření učiněných v souladu s článkem 9, a opatření spojených s povodněmi, učiněných podle jiných aktů Společenství;

5. popis opatření nebo akcí, jejichž prostřednictvím se informuje a konzultuje veřejnost;

6. popis koordinačního postupu v rámci všech mezinárodních oblastí povodí a koordinačního postupu se směrnicí 2000/60/ES a seznam příslušných orgánů.

B. Následnou aktualizaci plánu řízení povodňových rizik tvoří tyto prvky:

1. všechny změny a aktualizace od zveřejnění předchozí verze plánu řízení povodňových rizik, včetně souhrnu přezkoumání provedených v kapitolách II, III a IV;

2. zhodnocení pokroku při dosahování úrovně ochrany;

3. popis a vysvětlení všech opatření, která předpokládala předešlá verze plánu povodí a která nebyla provedena;

4. popis všech dalších opatření od zveřejnění předchozí verze plánu řízení povodňových rizik.

[1] EUrosion: http://www.eurosion.org

[2] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky, Úř. věst. L 327, 22.12.2000.

[3] KOM(2004)472 v konečném znění, 12.7.2004

[4] http://www.floodsite.net

[5] Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), Úř. věst. L 277 21.10.2005.

[6] Všechny termíny v rámcové směrnici o vodě se vztahují k 22. prosinci, dni jejího vstupu v platnost.

[7] Úř. věst. C […], […], s. […].

[8] Úř. věst. C […], […], s. […].

[9] Úř. věst. C […], […], s. […].

[10] Úř. věst. C […], […], s. […].

[11] Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1. Směrnice ve znění rozhodnutí č. 2455/2001/ES (Úř. věst L 331, 15.12.2001, s. 1)

[12] KOM(2004) 472 v konečném znění ze dne 12.7.2004.

[13] Úř. věst. L 297, 15.11.2001, s. 7.

[14] Úř. věst. L 311, 14.11.2002, s. 3.

[15] Úř.věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.