52006IP0488

P6_TA(2006)0488

Nová rámcová strategie pro mnohojazyčnost

Usnesení Evropského parlamentu o nové rámcové strategii pro mnohojazyčnost (2006/2083(INI))

Evropský parlament,

- s ohledem na čl. 192 odst. 2 Smlouvy o ES,

- s ohledem na články 149, 151 a 308 Smlouvy o ES,

- s ohledem na články 21 a 22 Listiny základních práv Evropské unie,

- s ohledem na své usnesení ze dne 14. ledna 2003 o roli regionálních a místních orgánů v Evropské unii [1] a odkaz v tomto usnesení na jazykovou rozmanitost v Evropě,

- s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1934/2000/ES o evropském roce jazyků 2001 [2] ze dne 17. července 2000,

- s ohledem na usnesení Rady ze dne 14. února 2002 o podpoře jazykové rozmanitosti a studia jazyků v rámci plnění cílů Evropského roku jazyků 2001 [3],

- s ohledem na Evropskou chartu regionálních či menšinových jazyků Rady Evropy, která vstoupila v platnost dne 1. března 1998,

- s ohledem na Rámcovou úmluvu Rady Evropy o ochraně národnostních menšin, která vstoupila v platnost dne 1. února 1998,

- s ohledem na usnesení ze dne 4. září 2003 s doporučeními Komisi týkajícími se evropských regionů a méně používaných jazyků - jazyky menšin v EU - v kontextu rozšíření a kulturní rozmanitosti [4],

- s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

- s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání (A6-0372/2006),

A. vzhledem k tomu, že respektování jazykové a kulturní rozmanitosti je základní zásadou EU a je následujícím způsobem zakotveno v článku 22 Listiny základních práv Evropské unie: "Unie respektuje kulturní, náboženskou a jazykovou rozmanitost",

B. vzhledem k tomu, že mnohojazyčnost je zvláštním rysem EU, díky kterému je jasným příkladem, ale také základní složkou evropské kultury,

C. vzhledem k tomu, že ve svém výše uvedeném usnesení ze dne 14. ledna 2003 vyzval EP k začlenění do Smlouvy o ES nového článku 151a: "Společenství v rámci svých kompetencí respektuje a podporuje jazykovou rozmanitost v Evropě, včetně regionálních či menšinových jazyků jako výraz této rozmanitosti, a to podporou spolupráce mezi členskými státy a používáním dalších vhodných nástrojů k dosažení tohoto cíle",

D. vzhledem k tomu, že podpora mnohojazyčnosti v pluralistické Evropě je základním faktorem kulturní, hospodářské a sociální integrace, obohacujícím dovednosti občanů a usnadňujícím jejich mobilitu,

E. vzhledem k tomu, že některými jazyky se mluví také v nečlenských státech a tyto jazyky jsou důležitou spojnicí mezi lidmi a národy rozdílných regionů na světě,

F. vzhledem k tomu, že některé evropské jazyky mají zvláštní schopnost ustanovit okamžité přímé spojení s dalšími částmi světa,

G. vzhledem k tomu, že jazyková rozmanitost může být prvkem sociální soudržnosti a zdrojem tolerance, přijímání rozdílů, identifikace a vzájemného porozumění mezi národy,

H. vzhledem k tomu, že mnohojazyčnost by měla mít za cíl podporu respektování rozmanitosti a tolerance s ohledem na předcházení propuknutí aktivních a pasivních konfliktů mezi různými jazykovými společnostmi v členských státech,

I. vzhledem k tomu, že všechny jazyky - jako vynikající prostředky, které umožňují přístup ke kultuře - jsou výrazem odlišného způsobu vnímání a popisování skutečnosti, a proto jim musí být umožněny takové podmínky, které jsou potřebné pro jejich rozvoj,

J. vzhledem k tomu, že k podpoře učení se dalším jazykům, a tím dosažení cíle "mateřský jazyk +2", je důležité být si vědom principů učit se mluvit a formulovat a získávat základní pojmy v raném dětství, což podpoří schopnost ovládání mateřského jazyka,

K. vzhledem k tomu, že regionální a menšinové jazyky jsou hlavním kulturním pokladem a vzhledem k tomu, že představují společné kulturní dědictví, měla by se péče o ně zlepšovat,

L. vzhledem k tomu, že Parlament a Výbor regionů se při mnoha příležitostech zabývaly otázkou významu méně používaných jazyků, a že v současnosti neexistuje žádné právní ustanovení na úrovni EU, které se týká evropských regionálních a méně používaných jazyků,

M. vzhledem k tomu, že by měla být věnována zvláštní pozornost podpoře přístupu k osvojení si cizího jazyka osobám ve znevýhodněných nebo složitých situacích nebo osobám s postižením,

Zvláštní připomínky k rámcové strategii

1. vítá závazek Komise, a zejména pak novou rámcovou strategii, podporovat znalosti jazyků a využívat těchto znalostí v oblasti kultury i v socioekonomické oblasti;

2. domnívá se, že za účelem dosažení cílů daných lisabonskou strategií je podstatné zlepšit kvalitu, efektivitu a přístupnost vzdělání a školicích systémů v Evropské unii podporou učení se cizím jazykům;

3. uznává strategický význam evropského světového jazyka jakožto komunikačního prostředku a prostředku k zajištění solidarity, spolupráce a hospodářské investice a tudíž jakožto hlavního politického směru Evropské politiky mnohojazyčnosti;

4. vítá dlouhodobý cíl Komise zlepšit jazykové dovednosti jednotlivců, který byl stanoven na zasedání Evropské rady v Barceloně v roce 2000 a který spočívá v tom, že by se občané kromě svého rodného jazyka měli naučit ještě nejméně dva cizí jazyky;

5. za tím účelem připomíná členským státům, že je nezbytné podniknout příslušná opatření k podpoře a uskutečnění politiky učení se cizím jazykům; navíc opětovně zdůrazňuje, že rané učení se jazykům má důležitý význam a mělo by být založeno na účinných metodách v souladu s nejlepšími dostupnými technikami;

6. domnívá se, že je nedostatek podrobných a spolehlivých údajů a odpovídajících ukazatelů týkajících se stávajícího stavu znalostí cizích jazyků v členských státech, a proto vítá návrh vytvoření Evropského ukazatele jazykových znalostí; tento ukazatel by měl zahrnovat všechny úřední jazyky EU a mohl by být, pokud je to z procedurálního hlediska uskutečnitelné, rozšířen nad pět široce používaných jazyků a zahrnout i ostatní jazyky EU, aby byl obrázek jazykových znalostí kompletní;

7. věří, že návrhy týkající se mnohojazyčnosti by se neměly omezovat na hlavní úřední jazyky/jazyky členských států;

8. vítá závazek Komise umožnit občanům přístup k právním předpisům EU, k procesům a informacím v jejich vlastním jazyce, tato možnost by ovšem měla zahrnovat co nejvíce jazyků členských států používaných občany EU; tím by se stalo skutečností prohlášení Komise, že občané mají právo obracet se na EU ve svém jazyce bez jakýchkoli překážek; to by bylo významným krokem k překonání vzdálenosti mezi EU a mnoha jejími občany, což je hlavním cílem Plánu D pro demokracii, dialog a diskusi;

9. vyzývá Komisi a další evropské orgány, aby na svých internetových stránkách co nejlépe využily nové digitální a technologické překládací nástroje, aby umožnily evropským občanům využívat je a získat z internetu informace o Evropě ve svém jazyce;

10. domnívá se, že přistěhovalcům by mělo být nabídnuto co nejvíce příležitostí naučit se jazyk nebo jazyky hostitelské země, jak jsou definovány právními předpisy těchto zemí, s ohledem na sociální a kulturní začlenění přistěhovalců do společnosti, tak dalece, jak je to nutné, s použitím metod, které byly ověřeny jako účinné pro výuku jazyků a pro začlenění přistěhovalců do společnosti, a měla by jím být poskytována výuka v jejich mateřském jazyce jako způsob zachování jejich vazeb k vlasti;

11. vítá záměr povzbuzovat členské státy k vytvoření národních plánů, neboť tyto plány uznávají potřebu jazykového plánování na úrovni členského státu; to posílí mnoho jazyků, které jsou používány v menší míře, a zvýší povědomí o významu jazykové rozmanitosti; navrhuje, aby plány členských států zahrnovaly méně používané jazyky v rámci každého členského státu a aby prozkoumaly možnost, aby dospělí, kteří o to mají zájem, mohli tyto jazyky studovat, a aby tyto projekty byly zařazeny mezi příklady osvědčených postupů;

12. podporuje činnosti zaměřené na odbornou přípravu učitelů, také učitelů nejazykových předmětů a odborných učitelů, a dodává, že počet jazyků vyučovaných jak v rámci, tak mimo školu by měl být rozšířen, aby umožnil budoucím učitelům naučit se a následně vyučovat větší rozmanitost jazyků za stejných podmínek, za předpokladu, že je o to zájem; v této souvislosti připomíná, že výuka jazyků je důležitá k podpoření a usnadnění mobility nejenom pro studenty, ale pro všechny pracovníky usilující o pokračování v zaměstnání v jednom z členských států;

13. naléhá, aby byla věnována zvláštní pozornost podpoře přístupu k osvojení cizího jazyka osobám ve znevýhodněných nebo složitých situacích nebo osobám s postižením;

14. domnívá se, že získávání jazykových znalostí by mělo být základním prvkem programu celoživotního vzdělávání;

15. vítá vyšší využití integrované výuky obsahu a jazyka, v jejímž rámci se žáci učí předmět prostřednictvím cizího jazyka, a vyzývá členské státy k vytvoření sítě osvědčených postupů, zejména analyzováním výsledků obdržených z intenzivních kurzů v mnohojazyčných zemích;

16. vítá skutečnost, že vysokoškolská zařízení hrají aktivnější roli v podpoře mnohojazyčnosti mezi studenty a zaměstnanci, jakož i v šířeji pojaté místní komunitě, a proto věří, že by se měly podporovat vazby mezi univerzitami, národními, místními a regionálními orgány;

17. vítá důraz kladený na aktivity v oblasti výzkumu a technologického rozvoje informačních technologií souvisejících s jazyky v rámci sedmého rámcového programu s cílem posílit mnohojazyčnost prostřednictvím nových informačních technologií;

18. podporuje návrhy týkající se mnohojazyčnosti v informační společnosti a vytvoření a oběh mnohojazyčného obsahu a znalostí; přibývají technologie, které napomůžou většímu používání všech jazyků, včetně těch, které jsou používány v menší míře; technologie nabízejí největší potenciál, který zajistí sociálně jazykový prostor pro všechny evropské jazyky;

19. podporuje návrhy na rozvoj profesí a odvětví související s jazyky; všechny evropské jazyky budou potřebovat nové technologie, jako jsou zpracování řeči, rozpoznávání řeči a jiné, ale také budou potřebovat pracovat na terminologii, rozvoji výuky jazyků, certifikaci jazyků a jazykových zkouškách; jinak budou méně používané jazyky se svým sociálně jazykovým prostorem zaostávat a převahu nad ním získají jazyky používané ve větší;

20. vítá návrh na zlepšení průhlednosti při výuce jazyků, jazykových zkouškách a certifikaci jazyků zveřejněním seznamu systémů, které jsou momentálně k dispozici

Navrhovaná opatření

21. vyzývá evropské orgány a instituce, aby zlepšily svou komunikaci s občany v jejich národním jazyce bez ohledu na to, zda je jejich příslušný jazyk úředním jazykem na úrovni členského státu či na úrovni EU;

22. vyzývá evropské orgány a instituce, aby úzce spolupracovaly s Radou Evropy při podpoře a ochraně jazykové rozmanitosti a studia jazyků, a aby stavěly na jejích zkušenostech v oblasti jazykové politiky (jako např. Evropské jazykové portfolio nebo Evropská charta regionálních a menšinových jazyků);

23. podporuje Komisi, aby pokračovala v zavádění návrhů obsažených ve výše uvedeném usnesení ze dne 4. září 2003 v takové míře, jak je to možné, a aby o výsledcích pravidelně informovala Parlament;

24. vyzývá evropského veřejného ochránce práv, aby věnoval zvláštní pozornost zaručení dodržování jazykových práv evropských občanů a nabídnul více způsobů řešení konfliktních situací, k nimž v souvislosti s jazyky v EU dochází;

25. vyzývá Komisi k usnadnění a podporování přístupu k informacím a dotacím pro žadatele usilující o podporu mnohojazyčnosti prostřednictvím sítí nebo projektů financovaných Komisí od roku 2007;

*

* *

26. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě a vládám členských států.

[1] Úř. věst. C 38 E, 12.2.2004, s. 167.

[2] Úř. věst. L 232, 14.9.2000, s. 1.

[3] Úř. věst. C 50, 23.2.2002, s. 1.

[4] Úř. věst. C 76 E, 25.3.2004, s. 374.

--------------------------------------------------