52006IP0340

P6_TA(2006)0340

Evropský sociální model pro budoucnost

Usnesení Evropského parlamentu o evropském sociálním modelu budoucnosti (2005/2248(INI))

Evropský parlament,

- s ohledem na sdělení Komise o evropských hodnotách v globalizovaném světě (KOM2005)0525),

- s ohledem na Smlouvu o Ústavě pro Evropu [1],

- s ohledem na Evropskou sociální chartu,

- s ohledem na své usnesení ze dne 18. ledna 2006 o postoji Evropské rady k finančnímu výhledu a obnovení interinstitucionální dohody na období 2007-2013 [2],

- s ohledem na úmluvy Mezinárodní organizace práce (ILO) o mezinárodních pracovních a ekologických normách,

- s ohledem na své usnesení ze dne 15. března 2006 o sociální ochraně a sociálním začlenění [3],

- s ohledem na zprávu skupiny na vysoké úrovni k budoucnosti sociální politiky v rozšířené Evropské unii z května 2004,

- s ohledem na sdělení Komise o Sociální agendě na období 2006-2010 (KOM(2005)0033),

- s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise o udržitelném financování sociálních politik v Evropské unii (SEK(2005)1774),

- s ohledem na sdělení Komise o evropských politikách týkajících se mládeže - řešení problémů mladých lidí v Evropě - provádění Evropského paktu pro mládež a podpora aktivního občanství (KOM(2005)0206),

- s ohledem na pracovní dokument Komise o sociální situaci v Evropské unii - 2004 (SEK(2004)0636),

- s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

- s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a stanoviska Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví, Výboru pro mezinárodní obchod a Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A6-0238/2006),

A. vzhledem k tomu, že evropský sociální model odráží společný soubor hodnot, založený na zachování míru, sociální spravedlnosti, rovnosti, solidaritě, podpoře svobody a demokracie a dodržování lidských práv,

B. vzhledem k tomu, že jedním ze základních kamenů evropského sociálního modelu je sociální hospodářství,

C. vzhledem k tomu, že soubor společných hodnot odrážený v evropském sociálním modelu v uplynulých šedesáti letech umožnil, aby se rostoucí EU úspěšně stala prostorem větší ekonomické prosperity a sociální spravedlnosti,

D. vzhledem k tomu, že přestože mají členské státy odlišné sociální systémy a realizují tyto hodnoty různými způsoby, je jejich společným cílem dosáhnout rovnováhy založené na aktivní vzájemné závislosti mezi hospodářským růstem a sociální solidaritou, což se v evropském sociálním modelu odráží jako jednota hodnot v rozmanitosti systémů,

E. vzhledem k tomu, že členské státy a EU dávají přednost prosazování hodnot spojených s evropským sociálním modelem, což dokazují cíle Lisabonské strategie, která považuje sociální rozvoj za jeden z pilířů udržitelného rozvoje,

F. vzhledem k tomu, že evropský sociální model je rozhodně třeba zmodernizovat a zreformovat, aby mohl reagovat na demografické změny, výzvy globalizace a aby se zlepšila schopnost lidských zdrojů přizpůsobit se rychlému technologickému vývoji, tak aby bylo lépe dosaženo sociálního začlenění, sociální spravedlnosti a vymýcení chudoby,

G. vzhledem k tomu, že evropský sociální model musí poskytovat opatření, která odpoví na výzvy větší migrace a přistěhovalectví a na jejich dopady na sociální soudržnost,

H. vzhledem k tomu, že žádná reforma evropského sociálního modelu nesmí oslabit hodnoty, které jsou jeho podstatou,

I. vzhledem k tomu, že stěžejní myšlenkou evropského sociálního modelu je stejné odměňování za stejnou práci na jednom pracovišti,

J. vzhledem k tomu, že rychlejší hospodářský růst je zásadní pro udržitelnost evropských sociálních standardů a že sociální standardy jsou podstatou udržitelného růstu,

K. vzhledem k tomu, že odpovídající příjem je nezbytný pro sociální začlenění a aktivní účast ve společnosti i pro důstojný život,

L. vzhledem k tomu, že správně nastavené sociální politiky by neměly být považovány za náklady, ale za pozitivní faktor v hospodářském růstu EU, a to nejen díky zvýšené produktivitě a konkurenceschopnosti, ale také kvůli vytváření sociální soudržnosti, zvyšování životní úrovně občanů a zajištění přístupu k základním právům a rovnosti, čímž se stávají významným faktorem, který přispívá k sociálnímu smíru a politické stabilitě, bez nichž nemůže existovat trvalý hospodářský pokrok,

M. vzhledem k tomu, že tyto sociální politiky musí zohledňovat, že většinu zaměstnavatelů tvoří malé a střední podniky a že zaměstnávají většinu zaměstnanců,

N. vzhledem k tomu, že služby obecného zájmu a služby obecného hospodářského zájmu byly v Amsterodamské smlouvě poprvé popsány jako základní prostředky členských států k zajištění sociální a územní soudržnosti a jako oblasti, které mají členské státy i nadále právo definovat a financovat, a tato pozice byla dále posílena ve Smlouvě o Ústavě pro Evropu, jež poskytla evropským rámcovým právním předpisům v této oblasti jasnější právní základ,

O. vzhledem k tomu, že se koncept evropského sociálního modelu odráží v navrhované Ústavní smlouvě a je podpořen zásadami rovnosti, solidarity a nediskriminace,

P. vzhledem k tomu, že by se členské státy měly řídit plánem pro dosažení rovného postavení žen a mužů 2006-2010 (KOM(2006)0092) a evropským paktem pro rovné postavení žen a mužů a měly by plně provést stávající právní předpisy Společenství proti diskriminaci ve svém vnitrostátním právu,

Q. vzhledem k tomu, že EU má možnost díky svému způsobu obchodování pozitivně nebo negativně ovlivňovat hospodářství v mnoha částech světa, a to jak v rámci své úlohy ve Světové obchodní organizaci (WTO), tak pomocí podmínek, které jsou uplatňovány při obchodu s méně rozvinutými regiony a zeměmi, a v rámci dohod, které jsou s nimi uzavírány,

R. vzhledem k tomu, že provádění obchodní politiky založené na společných evropských preferencích a globálně sdílených hodnotách a politiky pomoci, která usiluje o podporu vzdělání, odstranění dětské práce, a o podporu základních pracovních a ekologických norem, stejně jako norem transparentnosti a řádné veřejné správy, přispěje k posílení politického postavení EU v mezinárodních institucích,

Reforma evropského sociálního modelu

1. zdůrazňuje nutnost zachovat a posílit hodnoty spojené s evropským sociálním modelem - rovnost, solidaritu, práva a odpovědnost jednotlivce, nediskriminaci, přerozdělování a přístup všech občanů k vysoce kvalitním veřejným službám - stejně jako vysoké sociální standardy, kterých již bylo dosaženo;

2. trvá na tom, že pouze EU založená na hospodářské a sociální soudržnosti, která bude chránit své společné hodnoty, může být dostatečně silná, aby chránila své zájmy;

3. je přesvědčen, že neexistuje jiná možnost než naléhavě reformovat ty hospodářské a sociální systémy, které nesplňují kritéria účinnosti a sociálně udržitelného rozvoje a které nejsou schopny čelit demografickým změnám, globalizaci a prudkému nástupu informačních technologií;

4. vyjadřuje hluboké zklamání nad současným tempem růstu EU, kvůli kterému je uskutečnění strukturální reformy značně obtížné;

5. je si vědom toho, že mezi občany EU jsou obecně rozšířeny obavy týkající se nezaměstnanosti - zvláště nezaměstnanosti mezi mladými lidmi - vyloučení, chudoby, nejistoty na pracovním trhu a možného selhání systémů sociálního zabezpečení;

6. domnívá se, že v těch případech, kdy demografické změny a nezaměstnanost ovlivňují určité skupiny nestejnoměrně, musí Evropská unie usilovat o zajištění rovného přístupu k vysoce kvalitním zaměstnáním;

7. považuje nutnost, aby EU znovu potvrdila své odhodlání k budování sociální Evropy, za klíčovou k obnovení důvěry občanů v projekt EU, který přináší pracovní místa, růst a prosperitu;

8. plně si uvědomuje, že politika zaměstnanosti a sociální politika spadají v převážné míře do působnosti členských států, zdůrazňuje však, že tato oblast rovněž spadá do působnosti EU, jak stanoví Smlouvy, a že je třeba, aby EU vytvořila silnější hospodářský a sociální rámec, který členským státům umožní provádět nutné reformy na vnitrostátní úrovni v závislosti na vlastních hospodářských, sociálních a politických podmínkách;

9. žádá Komisi, aby vyvinula další iniciativy vedoucí k plnému zavedení vnitřního trhu, který, pokud bude plně realizován, povede k hospodářskému růstu a konkurenceschopnosti, s ohledem na to, že je třeba vyloučit náhlé zhoršení sociálních podmínek, podmínek pro ochranu spotřebitelů a norem životního prostředí;

10. podporuje snahu Komise povzbudit vznik a úspěchy evropských podniků, zvláště malých a středních podniků, které významně přispívají k ekonomice EU a mají zásluhu na většině pracovních míst v soukromém sektoru;

11. vyzývá Komisi a Radu, aby respektovaly původní rovnostranný trojúhelník Lisabonské strategie a vyvinuly přístup, který bude lépe vyvažovat ekonomickou koordinaci na straně jedné a politiku zaměstnanosti a sociální na straně druhé;

12. vyjadřuje své znepokojení nad tím, že mnohé členské státy mají daleko k dosažení cílů Lisabonské strategie, a proto znovu vyzývá členské státy, aby plně realizovaly revidovanou Lisabonskou strategii, která je považována za jediný udržitelný způsob dosažení hospodářského růstu, zvýšení konkurenceschopnosti a vytvoření více a lepších pracovních míst; zejména vyzývá členské státy, aby plnily konkrétní cíle týkající se zaměstnanosti, a to zvláště žen a mladých lidí, investic do výzkumu a vývoje, péče o děti a celoživotního vzdělávání; považuje cíle Lisabonské strategie za minimální základ, jehož je třeba dosáhnout, pokud mají členské státy provést potřebné strukturální reformy;

13. doporučuje, aby členské státy prohloubily spolupráci a výměnu osvědčených postupů prostřednictvím rozšířené otevřené metody koordinace, čímž bude vytvořen účinný nástroj k vytváření politiky v oblasti zaměstnanosti, sociální ochrany, sociálního vyloučení, rovnosti mužů a žen na pracovním trhu, důchodů a zdravotní péče; věří, že by otevřená metoda koordinace měla posílit roli parlamentů, sociálních partnerů a příslušných organizací;

14. vyzývá Komisi, aby demokratizovala otevřenou metodu koordinace a zajistila tak, aby nejen Evropský parlament, ale i národní parlamenty hrály plnoprávnou roli při stanovování a plnění cílů ze strany vlád členských států;

15. zdůrazňuje, že je třeba zahájit veřejné kampaně, které umožní vysvětlit a vyjednat základní cíle reformy, v níž mají orgány EU, národní vlády, veřejné orgány, sociální partneři a nevládní organizace hrát aktivní roli;

16. znovu zdůrazňuje svou podporu usnesení ze dne 12. ledna 2005 o Smlouvě o Ústavě pro Evropu [4] a kampani Komise "3D" jako dialog, diskuse a demokracie; vyzývá Komisi, aby nyní do svých analýz dopadu začlenila sociální rozměr v souladu se sociální doložkou podle Ústavní smlouvy;

17. vyzývá Komisi, aby respektovala sociální hospodářství a předložila sdělení, které se tímto základním kamenem evropského sociálního modelu bude zabývat, a aby zavedla statut evropského vzájemného pojištění a evropského sdružení;

Financování reformy

18. vyzývá členské státy, aby zahájily reformy, které pomohou zajistit finanční udržitelnost vnitrostátních sociálních systémů, aniž by došlo k ohrožení dosažených práv, vzájemné podpory a mezigenerační solidarity, s ohledem na měnící se situaci a pracovní trh, na demografické změny, globalizaci a technologický vývoj; zdůrazňuje, že některé nejúspěšnější členské státy takové reformy již provedly, aniž by byla narušena udržitelnost a účinnost jejich sociálních systémů; domnívá se proto, že by měly být vypracovány srovnávací analýzy již uskutečněných reforem spolu s analýzami silných stránek, slabin, možností a hrozeb těch reforem, které mají být teprve provedeny; zdůrazňuje význam podpory excelence mimo jiné shromažďováním osvědčených postupů;

19. je si vědom toho, že v některých členských státech mohou být současné příspěvky do systémů sociální ochrany nedostatečné k naplnění očekávání občanů; domnívá se, že členské státy by při dodržování zásady solidarity a subsidiarity měly uvažovat o alternativních způsobech financování těch systémů, které by podpořily dynamické reformy, ale neprojevily se nepříznivě na mzdách, a to například využitím přidané hodnoty vytvořené společnostmi, propagací zásady vertikální i horizontální subsidiarity mezi orgány a obyvatelstvem;

20. vyzývá členské státy k lepší koordinaci svých daňových politik s cílem předejít škodlivé soutěži v oblasti daní, zajistit udržitelný přísun financí do oblasti sociální ochrany a dosáhnout toho, že daňová politika bude příznivější pro zaměstnanost; upozorňuje na skutečnost, že u kapitálu a spotřeby zůstaly obecně daňové sazby v posledních 30 letech stabilní, zatímco v případě práce skutečné daňové sazby ve stejném období stouply, a doporučuje, aby členské státy koordinovaným způsobem zvážily možnosti zlepšení stávajících daňových systémů v Unii, neboť by daňové reformy tohoto typu prospěly finanční udržitelnosti vnitrostátních sociálních systémů;

21. zdůrazňuje potřebu posílení strukturálních fondů a Fondu soudržnosti s cílem zohlednit hospodářskou a sociální soudržnost a vyzývá členské státy, aby účinněji využívaly fondy EU, jako například strukturální fondy, ke spolufinancování vnitrostátních reforem; lituje skutečnosti, že nedávná dohoda o finančním rámci byla zjevně nedostatečná k zajištění řádných zdrojů pro programy ve prospěch soudržnosti, vzdělání a odborné přípravy, celoživotního vzdělávání, mobility a sociálního dialogu;

22. zdůrazňuje, že všechny reformy je třeba posuzovat v kontextu "manévrovacího prostoru" v rozpočtech členských států, připomíná však, že reformovaný Pakt stability a růstu nabízí nové příležitosti k investicím v sociální oblasti;

Služby obecného zájmu a služby obecného hospodářského zájmu

23. připomíná, že služby obecného zájmu a služby obecného hospodářského zájmu jsou významnou součástí evropského sociálního modelu a jsou základem pro všeobecné poskytování zdravotní péče, vzdělávání, veřejné dopravy a dodávek vody a energie všem občanům; považuje za nezbytně nutné, aby při reformě sociálních systémů EU byl brán ohled na služby obecného zájmu a služby obecného hospodářského zájmu, jejichž role je klíčová nejen pro poskytování kvalitnějšího života občanům, ale také ke zvýšení efektivity podniků a zlepšení jejich přístupu k vysoce kvalitní pracovní síle;

24. upozorňuje, že v souladu se zásadou subsidiarity je třeba se odpovídajícím způsobem zabývat novými typy rodiny a rozšířit rozsah sociálních služeb, jako je dostupná péče o děti, péče o osoby se zvláštními potřebami nebo zdravotním postižením a dlouhodobá péče o starší osoby; je také třeba zachovat vysokou úroveň konzultací do střednědobého a dlouhodobého plánování;

Sociální dialog

25. připomíná, že sociální dialog je ve svých různých projevech významnou součástí tradic členských států a že každá úspěšná reforma sociálních systémů by měla v souladu s národními zvyky a postupy zahrnovat všechny zúčastněné strany, zejména sociální partnery; vyzývá k obnově sociálního dialogu jak na národní, tak i evropské úrovni, a vybízí, aby byla trialogu na evropské úrovni přisouzena důležitější úloha;

26. uznává pozitivní roli, kterou může společenská odpovědnost firem hrát v podpoře sociální soudržnosti, a to jak prostřednictvím dopadů jednání těchto společností na každodenní život společenství, v nichž jsou zapojeny, tak prohlubováním jejich odpovědnosti vůči zainteresovaným stranám; k povzbuzení odpovědného chování společností doporučuje využít požadavky na podávání zpráv o sociálních otázkách a o životním prostředí spolu s opatřeními veřejného pořádku, jako je přidělování veřejných zakázek;

Lidské zdroje

27. trvá na tom, že jako ústřední prvek modernizace sociálních systémů spolupracují Komise a členské státy na přípravě konkrétních programů a iniciativ zaměřených na zlepšení pracovních a životních podmínek a udržitelný rozvoj lidských zdrojů, jako je stanovení cílů a norem pro zlepšení zdravotní péče;

28. vyzývá k široké diskusi týkající se práva každého na důchod v přijatelné výši; je si vědom obav, že penzijní reformy započaté v mnoha členských státech zvýší počet důchodců již žijících v chudobě; upozorňuje, že je naléhavě nutné vyvinout pozitivní snahu s cílem povzbudit starší pracovníky a umožnit jim, aby zůstali na pracovním trhu nebo se na něj vrátili, a zaručit jim spravedlivý přístup k penzijním a důchodovým programům a větší flexibilitu při jejich výběru; vyzývá Komisi, aby studovala národní úsilí s cílem řešit důsledky demografických změn na udržitelnost důchodového systému a chudobu důchodců, a aby účinněji sledovala provádění existujících právních předpisů proti diskriminaci na základě věku;

29. upozorňuje na situaci žen, jejichž nárok na důchod by neměl být zmenšován na základě jejich rodinného stavu či přerušení zaměstnání z důvodu mateřské nebo rodičovské dovolené, nebo kvůli přestávkám věnovaným péči o dítě;

30. uznává výhody systémů "flexicurity" (pružného zabezpečení), které by členské státy měly podle svých možností přijmout, aby ochránily schopnosti pracovníků udržet si nebo si najít pracovní místo pomocí mobility nebo lepších profesionálních dovedností získaných v rámci odborného a celoživotního vzdělávání, a které by měly považovat za prostředek podporující skloubení pracovního a osobního života, stejně jako koncepcí práce a životního cyklu;

31. bere na vědomí vytvoření fondu pro přizpůsobení se globalizaci jakožto potenciálního doplňku Evropského sociálního fondu, stejně jako snahy členských států poskytovat na vnitrostátní, regionální i místní úrovni specifickou podporu pracovníkům při hledání nového nebo lepšího zaměstnání;

32. připomíná, že do všech sociálních politik musí být podle článku 13 Smlouvy o ES, který poskytuje právní základ pro vhodné kroky v boji proti diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženství nebo víry, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace, systematicky začleňována rovnost pohlaví a ras a zásada nediskriminace; domnívá se, že vznikající politiky EU v oblasti integrace ve skutečnosti představují konkrétní formu sociální politiky, která by měla být dále rozvíjena; věří, že zajištění skutečné integrace všech žen, mužů, menšinových skupin a přistěhovalců přinese společenský prospěch a sociální výhody v podobě soudržnosti a připravenosti na pracovní prostředí;

33. zdůrazňuje zejména, že je důležité učinit opatření, která by umožnila znevýhodněným osobám, které mají potíže vstoupit bez pomoci na trh práce, začlenit se do společnosti a najít si práci, jak je uvedeno v nařízení Komise (ES) č. 2204/2002 ze dne 12. prosince 2002 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory zaměstnanosti [5], a to jak v zájmu uskutečňování boje proti diskriminaci, tak i v zájmu vytvoření nástroje, který by těmto osobám umožnil získat příjem i nezávislost, ale také nástroje, který by začleněným osobám umožnil růst a integraci a který by nahrazoval či doplňoval systém sociálního zabezpečení;

Sociální ochrana

34. zdůrazňuje, že systémy sociální ochrany by měly být účinné při plnění svých cílů spočívajících v prevenci chudoby a sociálního vyloučení a v boji proti nim, se zvláštním důrazem na odstranění "pastí chudoby";

35. domnívá se, že zaměstnanost je rozhodujícím faktorem k dosažení sociálního začlenění; vyzývá proto k uskutečnění reforem, které nasměrují veřejné výdaje ke zvýšení míry zaměstnanosti a návratu do zaměstnání a budou pobízet k práci odstraněním "pastí chudoby" a jiných podob sociálního vyloučení, a které se s naléhavostí zaměří na počet nezaměstnaných žen a příslušníků některých etnických menšin,z nichž mnozí musí při vstupu na trh práce čelit společenským nebo strukturálním překážkám; vyzývá také ke studiu a řešení specifických problémů, kterým čelí ženy z etnických menšin a přistěhovalkyně;

36. uznává, že v přístupu "flexicurity" je vytváření a udržování přiměřených mechanismů sociálníochrany nezbytným předpokladem pružnosti, stejně jako důsledná ochrana proti nespravedlivému propuštění;

Vnější dimenze

37. znovu potvrzuje, že EU bude schopná úspěšně chránit své zájmy na mezinárodní úrovni, pouze pokud si dokáže zachovat svou hospodářskou a sociální soudržnost;

38. uznává, že navzdory svým kladným účinkům vytváří globalizace hospodářské a sociální nerovnosti, čímž vyvolává u občanů Evropy hluboké obavy, zejména v členských státech s vysokou nezaměstnaností a v regionech, které jsou nejvíce postiženy přemisťováním podniků; proto vyzývá členské státy, aby zahájily strukturální reformy, které jsou potřebné, má-li EU zůstat na světové scéně atraktivním subjektem s vysoce hodnotnými produkty a službami;

39. zdůrazňuje, že EU by měla s přesvědčením prosazovat své sociální hodnoty solidarity a sociální spravedlnosti ve všech obchodních a rozvojových jednáních a dohodách;

40. vyzývá EU a členské státy, aby učinily politické kroky ve vztahu ke třetím zemím s vysokým hospodářským růstem (Brazílie, Rusko, Indie a Čína), a dosáhly rozvojového modelu, který zajišťuje dodržování lidských práv, demokracii, svobodu, pracovní a ekologické normy a sociální spravedlnost; naléhavě žádá EU, aby byla nápomocna při hledání celosvětové rovnováhy mezi hospodářským růstem a vysokými sociálními a ekologickými standardy;

41. vyzývá Komisi a členské státy, aby na fórech, jako jsou Mezinárodní organizace práce (ILO), OECD a mnohostranné agentury pro životní prostředí, postupovaly konzistentně; zvláště se domnívá, že by činnost ILO měla být ve větší míře začleněna do dohod WTO a že by základní pracovní normy ILO měly být součástí strategií EU vůči WTO a dvoustranným jednáním; vyzývá Komisi, aby prostřednictvím dvoustranných dohod zajistila, že budou alespoň dodržovány normy ILO, což zajistí odstranění dětské práce a zároveň budou zaručeny humánní pracovní podmínky;

42. vítá zavedení všeobecného systému celních preferencí plus (GSP+), který obsahuje pobídky pro vyšší sociální a ekologické normy, a vyzývá, aby byl tento přístup rozšířen i na dvoustranné obchodní dohody; upozorňuje, že je třeba, aby Komise pozorně sledovala uplatňování tohoto systému a zajistila tak, že jsou tyto normy dodržovány;

*

* *

43. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

[1] Úř. věst. C 310, 16.12.2004, s.1.

[2] Přijaté texty, P6_TA(2006)0010.

[3] Přijaté texty, P6_TA(2006)0089.

[4] Úř. věst. C 247 E, 6.10.2005, s. 88.

[5] Úř. věst. L 337, 13.12.2002, s. 3.

--------------------------------------------------