Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52006IP0096

    Usnesení Evropského parlamentu o strategickém dokumentu Komise o rozšíření za rok 2005 (2005/2206(INI))

    Úř. věst. C 291E, 30.11.2006, p. 402–409 (ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, SK, SL, FI, SV)

    52006IP0096

    Usnesení Evropského parlamentu o strategickém dokumentu Komise o rozšíření za rok 2005 (2005/2206(INI))

    Úřední věstník 291 E , 30/11/2006 S. 0402 - 0409


    P6_TA(2006)0096

    Strategický dokument v procesu rozšíření (2005)

    Usnesení Evropského parlamentu o strategickém dokumentu Komise o rozšíření za rok 2005 (2005/2206(INI))

    Evropský parlament,

    - s ohledem na strategický dokument Komise o rozšíření za rok 2005 (KOM(2005)0561),

    - s ohledem na návrh Komise k rozhodnutí Rady o zásadách, prioritách a podmínkách přístupového partnerství s Chorvatskem (KOM(2005)0556),

    - s ohledem na návrh Komise k rozhodnutí Rady o zásadách, prioritách a podmínkách přístupového partnerství s Tureckem (KOM(2005)0559),

    - s ohledem na stanovisko Komise k žádosti Bývalé jugoslávské republiky Makedonie o členství v Evropské unii (KOM(2005)0562) a s tím spojený návrh rozhodnutí Rady o zásadách, prioritách a podmínkách přístupového partnerství s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií (KOM(2005)0557),

    - s ohledem na sdělení Komise Radě o pokroku dosaženém Bosnou a Hercegovinou v provádění priorit stanovených ve studii proveditelnosti připravenosti Bosny a Hercegoviny jednat o Dohodě o stabilizaci a přidružení s Evropskou unií (KOM(2005)0529),

    - s ohledem na zprávu Komise o pokroku Albánie (SEK(2005)1421), Kosova (SEK(2005)1423), Bosny a Hercegoviny (SEK(2005)1422), Srbska a Černé Hory (SEK(2005)1428), Turecka (SEK(2005)1426) a Chorvatska (SEK(2005)1424),

    - s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. ledna 2006 nazvané "Západní Balkán na cestě do EU: upevňování stability a zvyšování prosperity" (KOM(2006)0027),

    - s ohledem na své usnesení o zahájení jednání s Tureckem [1] ze dne 28. září 2005,

    - s ohledem na svá usnesení ze dne 16. září 2004 [2] a ze dne 29. září 2005 [3] o situaci etnických a národnostních menšin v srbské oblasti Vojvodiny a na zprávu z období leden-únor 2005 vypracovanou průzkumnou misí EP,

    - s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

    - s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A6-0025/2006),

    1. vítá skutečnost, že strategický dokument Komise se vyslovuje pro Unii otevřenou navenek, která se nadále prezentuje sousedním zemím jako důvěryhodný partner, který se zavázal podporovat stabilní demokracie a prosperující hospodářství;

    2. vyzývá členské státy a Komisi, aby úzce spolupracovaly při návrhu komunikační strategie a reagovaly na oprávněné obavy evropské veřejnosti týkajících se rozšíření EU a integrace;

    3. bere s uspokojením na vědomí, že podněty nabízené strategií rozšíření Evropské unie bezpochyby přispěly k zahájení reforem v Turecku, Chorvatsku a ve všech zemích západního Balkánu;

    4. schvaluje a podporuje důraz, který Komise klade na spravedlivé a přísné uplatňování kritérií, kdy Komise stanoví jasné a objektivní požadavky pro každou fázi procesu přistoupení a umožní pokračování jednání pouze tehdy, pokud je zcela přesvědčena, že byly splněny všechny příslušné podmínky; připomíná proto, že pokrok každé kandidátské země závisí na jejím vlastním úsilí;

    5. připomíná, že absorpční kapacita Unie, jak byla stanovena v roce 1993 na zasedání Evropské rady v Kodani, zůstává jednou z původních podmínek pro přistoupení nových zemí; věří, že definice povahy Evropské unie včetně jejích zeměpisných hranic je základem pro pochopení koncepce absorpční kapacity; žádá Komisi, aby předložila do 31. prosince 2006 zprávu, která stanoví zásady, o něž se tato koncepce opírá; vyzývá Komisi, aby tento prvek zohlednila v celkovém harmonogramu jednání; vyzývá, aby byl Výbor pro zahraniční věci EP společně s Výborem pro ústavní záležitosti oprávněn v této věci k vypracování zprávy z vlastního podnětu;

    6. je názoru, že patová situace procesu ratifikace Smlouvy o ústavě pro Evropu brání Unii posílit její absorpční kapacitu;

    7. připomíná Radě, že před přijetím konečného rozhodnutí o jakémkoli novém členském státě vstupujícím do Evropské unie musí zajistit, že budou k dispozici přiměřené rozpočtové prostředky pro financování vlastních politik Evropské unie;

    8. připomíná svůj požadavek na zvýšení o 2,5 miliardy euro a o přesun 1,2 miliardy euro pod okruhem 4 (EU jako globální partner) ve srovnání s příslušným návrhem Komise, zejména pro nástroje předvstupní pomoci (IPA) a sousedství a partnerství (ENPI);

    9. připomíná, že dlouhodobá evropská perspektiva zůstává cílem, k němuž je třeba postupovat na základě již uvedených kritérií a podmínek, včetně absorpční kapacity Unie, stejně jako na základě závazků Unie, které musí všechny tvořit součást možného harmonogramu pro jednání;

    10. žádá tedy Komisi a Radu, pokud by tato strategie vyžaduje širší spektrum operačních možností, aby předložily pro všechny Evropské země, které v současnosti nemají perspektivu členství, návrhy na užší vícestranné vztahy s EU; zdůrazňuje, že všechny země s uznanou perspektivou členství by se měly připojit k tomuto mnohostrannému rámci jako k přechodnému kroku k plnému členství;

    11. je názoru, že takováto volba by rovněž mohla poskytnout perspektivu vstupu do Unie, která je nezbytná k podpoře mnoha vnitřních reforem vyžadovaných v dotčených zemích;

    12. znovu potvrzuje, že proces integrace EU se nemůže řídit čistě technokratickými kritérii, ale vyžaduje plně angažovaný závazek prosazovat základní zásady svobody, demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod a právního státu; hodlá považovat soulad s těmito zásadami za rozhodující činitel v hodnocení připravenosti na přistoupení k Unii;

    13. vyzývá členské státy Evropské unie k dodržování jejich závazků týkajících se možného přistoupení daných zemí; zdůrazňuje, že účinné uplatňování politických kritérií závisí také na přesvědčení, že Evropská unie pevně zastává rozhodnutí týkající se vyhlídek na členství v EU pro tyto země;

    14. připomíná však kandidátským a možným kandidátským zemím, že důsledné provádění a vymáhání právních předpisů, které byly přijaty za účelem sladění s právními předpisy Společenství, má zásadní význam; je v této souvislosti přesvědčen, že zásadní podmínkou pro to je skutečně nezávislý, výkonný systém veřejné správy a soudnictví vybavený nezbytnými logistickými a finančními zdroji; vyzývá tedy tyto země, aby s podporou Komise přijaly v tomto směru konkrétní opatření;

    15. je toho názoru, že jakmile se kandidátské země stanou stranami Schengenské dohody, musí prokázat svou schopnost ochránit vnější hranice Unie;

    16. znovu zdůrazňuje potřebu podpořit regionální spolupráci v zásadních otázkách týkajících se států západního Balkánu, jako je etnické a náboženské usmíření, přeshraniční spolupráce a volný pohyb osob, boj proti organizovanému zločinu, usnadnění návratu uprchlíků, zřízení zóny volného obchodu, která dokáže přilákat zahraniční investory, sdílení environmentálních zdrojů a rozvoj integrovaných přeshraničních sítí; domnívá se, že by Komise měla na různých jednacích fórech a prostřednictvím různých podpůrných programů, které má k dispozici, aktivně prosazovat tento cíl a poskytovat skutečné pobídky; připomíná přínos Paktu stability v tomto ohledu a podporuje jeho úsilí o podporu většího zapojení zemí západního Balkánu do regionálního integračního procesu;

    17. je toho názoru, že programy regionálního rozvoje a investiční programy, společné iniciativy v oblasti vzdělávání a zaměstnanosti a společné projekty v oblasti dopravy a cestovního ruchu by měly v konečném výsledku vytvořit společný mechanismus, jako je Balkánská celní unie, již dlouho před tím, než všechny dotyčné země vstoupí do Unie;

    18. naléhavě žádá země západního Balkánu, aby zajistily práva menšin a práva členů těchto menšin na návrat do místa svého původu;

    19. vítá nedávno prohlášení Chorvatska, Bosny a Hercegoviny a Srbska a Černé Hory o návratu uprchlíků a reparacích majetku podepsané 31. ledna 2005 v Sarajevu jako významný krok v řešení problému asi tří milionů uprchlíků a osob vyhnaných ze svých obydlí; naléhá na Evropskou komisi a na členské státy, aby dále nesnižovaly své příspěvky na rekonstrukci bydlení a projekty hospodářské udržitelnosti a pokud je to možné, aby podmiňovaly dary, půjčky a investice vytvářením možností zaměstnání pro navrátilce;

    20. bere na vědomí, že nehledě na hospodářský růst je nezaměstnanost v západobalkánských státech stále nepřijatelně vysoká; vyzývá proto Komisi, aby zařadila vytváření pracovních příležitostí mezi své priority do obecné politiky týkající se tohoto regionu;

    Turecko

    21. věří, že demokratické a sekulární Turecko by mohlo hrát konstruktivní úlohu při podpoře porozumění mezi civilizacemi;

    22. konstatuje, že i když v Turecku probíhá proces politických změn, tempo změn se v roce 2005 zpomalilo a provádění reforem zůstává nerovnoměrné; vyjadřuje naději, že zahájení jednání urychlí nezbytné další reformy, k nimž by Turecko mělo přistoupit, aby plně vyhovělo všem politickým a ekonomickým kritériím; očekává, že Komise důkladně a pečlivě přezkoumá, zda v jednotlivých oblastech došlo ke zlepšení, na základě toho, do jaké míry Turecko skutečně provádí právní předpisy týkající se zejména lidských práv a základních svobod, právního státu a demokracie;

    23. naléhavě vyzývá Turecko, aby odstranilo všechny existující právní a praktické překážky tomu, aby se všichni turečtí občané mohli těšit základním právům a svobodám, a zvláště svobodě projevu, náboženským svobodám a kulturním právům, právům menšin obecně, a zejména právu ekumenického patriarchy a právům řecké menšiny v Istanbulu, Imbrosu a Tenedosu;

    24. očekává, že Turecko zajistí plnou nezávislost soudů a jejich řádné fungování; že okamžitě odstraní mučení a špatné zacházení a vyvine rozhodné úsilí na podporu práv žen a bude stíhat násilí vůči ženám; naléhavě žádá Turecko, aby poskytlo ochranu ženám, které jsou vystaveny riziku násilí;

    25. vítá kladné vyjádření předsedy vlády Erdogana, že je třeba vyřešit kurdskou otázku demokratickými prostředky; lituje současného zhoršování bezpečnostní situace na jihovýchodě Turecka, zejména nárůstu násilí po znovuzahájení teroristických útoků; připomíná všem zainteresovaným stranám, že další provokace nebo eskalace násilí by nejen vážně ovlivnila obyvatele tohoto regionu, ale byla by i překážkou jednacího procesu;

    26. vítá rozhodnutí tureckých soudních orgánů nadále nepronásledovat Organa Pamuka, ale odsuzuje pokračující pronásledování dalších osob ze nenásilné vyjádření názoru; naléhavě žádá turecké orgány, aby revidovaly svá právní ustanovení, někdy dokonce i na základě nedávno přijatého trestního zákoníku uplatňovaná soudní mocí s cílem stíhat a v některých případech odsoudit jednotlivé osoby, přestože vyjádřili svůj názor nenásilně;

    27. lituje jednostranného prohlášení, které Turecko učinilo při příležitosti podepsání dodatkového protokolu k Dohodě o přidružení ES-Turecko (Ankarská dohoda); připomíná Turecku, že uznání všech členských států je nezbytnou součástí procesu přistoupení;

    28. vyzývá turecké orgány, aby plně provedly ustanovení vyplývající z Ankarské dohody a priorit přístupového partnerství a bezodkladně odstranily veškerá omezení volnému pohybu zboží, kterými jsou postiženy, mimo jiné, lodě plující pod vlajkou Kyperské republiky nebo lodě připlouvající do Turecka z přístavů v Kyperské republice, nebo kyperská letadla; vyzývá tureckou vládu, aby jasně prohlásila, že výše uvedené prohlášení není součástí ratifikačního procesu v tureckém Velkém národním shromáždění, a umožnila tak Evropskému parlamentu ratifikovat výše uvedený dodatkový protokol;

    29. vítá dohodu, které bylo dosaženo na zasedání Rady pro všeobecné záležitosti dne 27. února 2006 o přijetí nařízení, kterým se zřizuje nástroj finanční pomoci na podporu hospodářského rozvoje společenství kyperských Turků; vyzývá Radu, aby znovu vyvinula úsilí o dosažení dohody o nařízení na usnadnění obchodu týkající se severní části Kypru, přičemž toto úsilí by mělo být založeno na závěrech zasedání Rady ze dne 26. dubna 2004, se zohledněním konzultací konaných za lucemburského předsednictví, a na protokolu č. 10 k aktu o přistoupení Kyperské republiky;

    30. znovu vyjadřuje postoj, že priority uvedené v přístupovém partnerství, které se týkají politických kritérií, musí být splněny v první fázi jednání; s uspokojením bere na vědomí, že Komise nyní tento názor podporuje tím, že stanovila, že tato kritéria musí být splněna ve lhůtě jednoho či dvou roků; vyzývá Turecko, aby co nejdříve předložilo plán včetně časového harmonogramu a zvláštních opatření, jak hodlá tuto lhůtu dodržet; naléhavě vyzývá Komisi a Radu, aby podmínila pokrok v jednáních včasným splněním těchto priorit;

    31. očekává, že Turecko nebude bránit provádění dohody EU-NATO "Berlín plus";

    Chorvatsko

    32. vítá rozhodnutí EU zahájit v říjnu 2005 s Chorvatskem jednání o přistoupení, po hodnocení generálního žalobkyně Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) že Chorvatsko nyní plně spolupracuje, a vítá uspokojivé pokroky, jichž bylo až dosud dosaženo; naléhavě žádá chorvatské orgány, aby pokračovaly ve svém reformním programu, nadále plně spolupracovaly s ICTY a celkově posílily své správní a soudní kapacity;

    33. vítá zajetí generála Gotoviny španělskými orgány; doufá, že to vytvoří další tlak na Srbsko a Republiku Srpskou, aby plně spolupracovaly s ICTY, a že tento soudní proces přispěje k zahájení diskuse o válečných událostech v Bývalé federální republice Jugoslávii, do nichž byl generál Gotovina zapojen;

    34. zaznamenává s potěšením, že Chorvatsko splňuje nezbytná politická kritéria, ale zdůrazňuje, že čelí řadě důležitých výzev v oblasti reformy soudnictví, zejména s ohledem na značné množství nevyřízených případů a rozsudky, v nichž se projevuje etnická zaujatost proti obžalovaným srbské národnosti při pronásledování válečných zločinů; zdůrazňuje dále, že je třeba zvýšit úsilí o omezení korupce a že přes existenci ústavního zákona o národnostních menšinách, je naléhavě třeba dále zlepšovat situaci Romů;

    35. uznává, že bylo dosaženo pokroku na poli regionální spolupráce jak ve vztazích Chorvatska se sousedními zeměmi, tak v regionálních iniciativách; zastává názor, že je třeba vyvinout vyšší úsilí k vyřešení pokračujících bilaterálních problémů, zejména problémů souvisejících s hranicemi a vlastnickými vztahy; žádá Chorvatsko a Slovinsko, aby řešily své bilaterální problémy v atmosféře dobrých sousedských vztahů a vzájemného respektu; vyjadřuje politování nad skutečností, že i přes rozhodnutí chorvatské vlády zaslat parlamentu k ratifikaci návrh dohody o státních hranicích mezi Chorvatskou republikou a Bosnou a Hercegovinou, nemůže být dohoda vzhledem k nesouhlasu Republiky Srbska s některými jejími aspekty ratifikována; vybízí vlády obou zemí, aby v zájmu konečného urovnání problémů souvisejících s hranicemi vyvinuly diplomatické úsilí;

    36. zdůrazňuje, že je třeba více usilovat o vytvoření podmínek pro trvalý návrat uprchlíků v rámci výše uvedené sarajevské deklarace o návratu uprchlíků; vítá v této souvislosti společnou iniciativu mise OBSE v Chorvatsku, chorvatské vlády, UNHRC a delegace Evropského společenství v Chorvatsku s cílem zahájit kampaň pro zvýšení povědomí veřejnosti o návratu uprchlíků; domnívá se, že iniciativy zaměřené na aktivní podporu usmíření mezi různými etnickými skupinami jsou zásadní pro budoucí stabilitu země a celé oblasti;

    37. vítá skutečnost, že na Chorvatsko může být pohlíženo jako na stát s fungující tržní ekonomikou a že pokud bude nadále provádět reformy, bude schopno se vyrovnat s hospodářskou soutěží; upozorňuje Chorvatsko na přetrvávající slabiny, jako jsou nadměrné státní zásahy do hospodářství a složité předpisy a nedostatky ve veřejné správě, které brzdí rozvoj soukromého sektoru a přímých zahraničních investic; a vyzývá chorvatské orgány, aby bez diskriminace povolily všem občanům Evropské unie přístup k trhu s bydlením;

    38. vítá podepsání Memoranda o porozumění o zřízení národního fondu, které poskytuje právní základ pro zavedení decentralizovaného systému uskutečňování předvstupní pomoci EU;

    Bývalá jugoslávská republika Makedonie

    39. vítá rozhodnutí Rady poskytnout Bývalé jugoslávské republice Makedonii postavení kandidátské země; považuje to za uznání úsilí, které tato země vyvíjí, aby plně uskutečňovala Ochridskou dohodu a vytvořila stabilní, demokratický, mnohonárodnostní stát a společnost a aby reformovala svoje soudní a policejní struktury a zavedla účinnou tržní ekonomiku;

    40. domnívá se, že zvláštní pozornost je třeba věnovat rozvoji dalších strategií pro posílení Ochridské dohody a tím pro budoucí stabilitu země;

    41. s uspokojením bere na vědomí pokrok dosažený Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií při přejímání standardů a právních předpisů EU; vyjadřuje znepokojení nad průtahy v takových oblastech, jako je volný pohyb zboží, právo na duševní vlastnictví, politika hospodářské soutěže a finanční kontrola; společně s Komisí naléhavě žádá orgány Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, aby zvýšily úsilí k provedení právních předpisů v některých klíčových oblastech, včetně soudnictví a vnitřních věcí, a provedly doporučení OBSE/ODHIR do příštích parlamentních voleb; zdůrazňuje, že je třeba v tomto ohledu zajistit, aby volební komise a její podpůrné orgány byly zcela nezávislé na jakémkoli politickém vlivu a současně aby i nadále dbaly na zájmy a postoje všech politických stran;

    42. je přesvědčen, že tempo přijímání acquis communautaire by mělo odpovídat rozvoji požadovaných schopností toto acquis provádět a vymáhat, jinak by byla důvěryhodnost právních předpisů EU v očích veřejného mínění kompromitována; vítá v této souvislosti rozvíjející se spolupráci mezi Chorvatskou republikou a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií, s cílem podělit se o nabyté zkušenosti a znalosti;

    43. vyzývá Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii, aby konstruktivně a pružně s Řeckem brzy nalezly vzájemně přijatelné řešení dosud nevyřešeného problému názvu země; zastává názor, že otázka názvu této republiky nemůže být v žádném případě překážkou pro její integraci do Evropské unie;

    Další země západního Balkánu

    44. připomíná a plně podporuje závěry předsednictví z Evropské rady v Soluni ve dnech 19. a 20. června 2003, na němž hlavy států a vlád znovu připomněly své odhodlání plně a účinně podporovat vyhlídky na členství v EU pro země západního Balkánu, které se po splnění stanovených kritérií stanou nedílnou součástí EU;

    45. věří, že evropská strategie integrace s perspektivou členství v EU je základní pobídkou pro dosažení reforem, které jsou nezbytné pro vytvoření trvalého míru a stability na západním Balkánu jako evropském regionu, jenž bude brzy zcela obklopen členskými státy EU;

    46. domnívá se, že budoucí přistoupení západobalkánských zemí je nutno spatřovat jako další stádium znovusjednocení Evropy po studené válce;

    47. upozorňuje, že "cestovní mapa" vypracovaná pro období před přistoupením pro západobalkánské státy vyžaduje podrobný a konkrétní přístup a také političtější přístup založený na pobídkách, který by byl přizpůsoben dotyčným zemím, jejichž společným rysem jsou slabé ústřední státní orgány, takový přístup, který umožní v dlouhodobějším horizontu udržet tempo reforem;

    48. pobízí Komisi, aby i nadále přeorientovávala pomoc Společenství v tomto regionu a soustředila podporou EU na rozvoj účinné státní správy a soudnictví, zřízení moderního nesegregačního vzdělávacího systému, a konečně podporu opatření sociálního a ekonomického začleňování pro navrátilce; domnívá se, že tato pomoc by měla být využita k pokračování vízové politiky, který bude více zaměřená na budoucnost, vůči těmto zemím, zaměřené na boj s organizovaným zločinem, ale nebránící přeshraničním výměnám mezi obchodními komunitami, sociálními partnery a studenty;

    49. bere na vědomí skutečnost, že Albánie brzy ukončí jednání o Dohodě o stabilizaci a přidružení (SAA), která je dosvědčením snah této země o dodržování evropských standardů, ale naléhá na politické orgány, aby uplatňovaly přijaté právní předpisy a očekává od nich, že se jim podaří dosáhnout hmatatelných výsledků v boji proti korupci a v podpoře svobodných a nezávislých sdělovacích prostředků před uzavřením dohody; naléhavě žádá vládu a parlament Albánie, aby do příštích voleb změnily volební zákon a zajistily tak spravedlivé zastoupení politických sil podporovaných albánskými občany v parlamentu a předešly stávajícím praktikám taktického hlasování;

    50. naléhá na Komisi, aby pomohla Albánii ukončit pokračující krveprolití, které mimo jiné brání dětem chodit do školy a ostatním uplatňovat jejich volební právo;

    51. vítá rozhodnutí Rady pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy zahájit jednání o SAA stabilizaci a přidružení s Bosnou a Hercegovinou, ale žádá orgány Bosny a Hercegoviny, s podporou Komise a nastupujícího vysokého zástupce, aby revidovaly daytonská ústavní ustanovení dalším upevňováním státních orgánů a zároveň zajistily, aby převody pravomocí v oblasti soudnictví, obrany a policie byly doprovázeny odpovídajícími finančními přesuny; zdůrazňuje, že takové ústavní reformy musí usilovat o spojení demokracie a účinnosti s reprezentativností a mnohonárodnostní povahou; s politováním konstatuje, že jednání napříč politickým spektrem o ústavních reformách země uvízly na mrtvém bodě a vyzývá nového Vysokého zástupce, aby využil svých možností a napomohl k obnovení tohoto procesu; připomíná orgánům Bosny a Hercegoviny, že pro jednání o Dohodě o stabilitě a přidružení s Unií je nadále základním požadavkem plná spolupráce s ICTY;

    52. připomíná prohlášení bývalého Vysokého zástupce, že Bosna a Hercegovina konečně překročila Dayton a rozhodně vykročila k Evropě; vítá odhodlání, s kterým vystoupil nový Vysoký zástupce pan Christian Schwarz-Schilling na pomoc této zemi při dosahování zásadního politického, sociálního a hospodářského pokroku; věří, že v této zásadní fázi budou programy pomoci Společenství a mise v rámci společné bezpečnostní a zahraniční politiky úzce koordinovány; vyzývá proto významné činitele EU, aby podnikli příslušné kroky a zajistila, že Evropská unie bude vyjadřovat jednotné stanovisko;

    53. domnívá se, že v rámci jednání o uzavření SAA musí být upřednostňováno další snižování potřeby zahraničního působení na vládu v Bosně a Hercegovině; vyzývá Radu a Komisi, aby připravovaly podmínky pro zrušení úřadu vysokého zástupce;

    54. respektuje přání černohorských orgánů předložit lidovému hlasování, v souladu s ústavními ustanoveními Srbska a Černé Hory a evropskými standardy, otázku postavení Černé Hory ve státní unii; je si jist, že vláda a opozice budou úspěšné s pomocí Evropské unie v roli prostředníka a že společně určí termíny a postupy pro konání referenda tak, aby výsledek byl z vnitrostátního i mezinárodního pohledu zcela legitimní; bez ohledu na konečný výsledek vybízí orgány obou republik, aby úzce a konstruktivně spolupracovaly v rámci jednání o SAA a aby přijaly opatření požadovaná k dosažení plné ekonomické integrace svých příslušných trhů;

    55. oceňuje, že bělehradské orgány dosáhly významného pokroku při spolupráci s ICTY; podporuje a opakuje výzvu hlavní žalobkyně Carly Del Ponte, aby bývalý velitel Ratko Mladić a bývalý lídr Republiky srpska Radovan Karadžić byli neprodleně vydáni ICTY; opakuje, že plná a aktivní spolupráce s ICTY je základním předpokladem pro pokračování ve vyjednávání SAA; naléhá proto na srbské orgány, aby nepromarnily příležitost, která jim byla nabídnuta a aby rozhodně pokračovaly ve své politice další evropské integrace; připomíná jim, že je zásadní zajistit, aby vládní politika vůči ICTY měla plnou podporu na všech úrovních – správní, policejní, soudní i v armádě;

    56. poukazuje na strategický význam zachování současné mnohonárodnostní povahy oblasti Vojvodiny;

    57. vítá skutečnost, že první vyjednávací rozhovory se konaly v atmosféře vzájemné úcty; je však znepokojen tím, že jak je popsáno ve zprávě zvláštního zpravodaje generálního tajemníka OSN, situace vztahů mezi etniky a práv menšin, zejména pokud jde o srbskou a romskou menšinu, je i nadále "bezútěšná"; vyzývá Dočasné orgány samosprávy, aby v rámci rozhovorů o decentralizaci předložily návrhy na řešení tohoto problému;

    58. spolu s Komisí zdůrazňuje pokrok Kosova, ale rovněž mnoho nedostatků při uplatňování standardů OSN;

    59. připomíná, že uzavření jednání o postavení Kosova je podmíněno plným souladem se standardy OSN a souhlasí s Radou, že řešením otázky postavení Kosova může být pouze multietnické Kosovo, kde mohou všichni občané volně žít, pracovat a cestovat, a zároveň Kosovo, jehož územní celistvost je zaručena OSN a Evropskou unií; zdůrazňuje, že konečné urovnání by mělo být přijatelné pro obyvatele Kosova; zastává názor, že tato otázka by měla být zvážena s ohledem na integraci Kosova do EU a měla by přispět k posílení míru, bezpečnosti a stability v tomto regionu;

    60. nadále se domnívá, že rozhodnutí o konečném postavení by měla doprovázet "cestovní mapa" pro jeho provedení, v níž by byly upřesněny nezbytné podmínky pro to, aby nedošlo k destabilizaci tohoto regionu;

    61. naléhavě žádá Evropskou unii a Komisi, aby hrály vedoucí úlohu, v úzké spolupráci s OSN a všemi členy kontaktní skupiny (Francie, Německo, Rusko, Velká Británie, USA), při jednáních o budoucím postavení Kosova; domnívá se, že tato jednání jsou výzvou pro celý region a že by všechny dotčené země měly podporovat tento proces a přijmout jeho konečné výsledky;

    *

    * *

    62. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, parlamentům a vládám členských států, parlamentům a vládám Turecka, Chorvatska, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, Albánie, Bosny a Hercegoviny, Srbska a Černé Hory, Dočasným orgánům kosovské samosprávy a misi OSN v Kosovu.

    [1] Přijaté texty, P6_TA(2005)0350.

    [2] Úř. věst. C 140 E, 9.6.2005, s. 163.

    [3] Přijaté texty, P6_TA(2005)0369.

    --------------------------------------------------

    Top