52006DC0806

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 15.12.2006

KOM(2006) 806 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

Dvouletá zpráva o zvláštním rámci pomoci tradičním dodavatelům banánů zemí AKT

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

Dvouletá zpráva o zvláštním rámci pomoci tradičním dodavatelům banánů zemí AKT

Úvod

Dovoz banánů do Evropského společenství byl tradičně regulován systémem kvót s výrazným preferenčním zacházením s banány dovezenými z afrických, karibských a tichomořských zemí (země AKT). V 90. letech 20. století a na počátku 21. století vzniklo několik sporů o této záležitosti. V systému kvót pak byly provedeny různé změny (v letech 1998 a 2001) a tento systém byl nakonec od 1. ledna 2006 nahrazen systémem založeným pouze na clech.

Aby se dvanáct tradičních dodavatelů banánů ze zemí AKT lépe vyrovnalo s úpravami opatření pro obchod, byl v roce 1999 vytvořen Zvláštní rámec pomoci (SFA) financovaný zvláštní účelovou rozpočtovou položkou. Těchto pět afrických a sedm karibských zemí je považováno za tradiční dodavatele a je příjemci v rámci SFA:

Belize, Kamerun, Kapverdy, Dominika, Grenada, Pobřeží slonoviny, Jamajka, Madagaskar, Svatá Lucie, Svatý Vincent a Grenadiny, Somálsko a Surinam.

Tento rámec poskytuje technickou a finanční pomoc konkrétním projektům předloženým dotčenými zeměmi a je založen na dlouhodobé strategii předem dohodnuté a odsouhlasené Komisí. Prostředky pro jednotlivé země jsou každoročně počítány podle dvou kritérií, jednak podle rozdílu v konkurenceschopnosti zjištěné při srovnání s dodavateli ze třetích zemí a také podle důležitosti produkce banánů pro ekonomiku dotčené země AKT. Roční rozpočet se postupně snížil ze 44,5 milionu EUR v roce 1999 na 30,7 milionu EUR na rok 2006. V letech 1999 až 2003 byl přidělovací klíč vytvářen tak, aby poskytoval větší podporu zemím, které trpí větším rozdílem v konkurenceschopnosti a jejichž podíl odvětví banánů na celkovém HDP je vyšší. Od roku 2004 se musí při výpočtech vnitrostátních prostředků používat maximální snížení o 15 %, přičemž tato sazba je nižší u zemí, kterým se podařilo zvýšit konkurenceschopnost.

Právní základ

Dne 22. dubna 1999 přijala Rada nařízení (ES) č. 856/1999[1] o zvláštním rámci pomoci tradičním dodavatelům banánů AKT. Dne 22. července 1999 přijala Komise nařízení č. 1609/1999[2], kterým se stanoví podrobná pravidla pro jeho provádění.

Celkovým cílem plánu je zlepšit konkurenceschopnost tradičních výrobců banánů ze zemí AKT, nebo jestliže to již nebude proveditelné, podpořit diverzifikaci. Souhrnně, záměrem je dosáhnout tohoto cíle poskytnutím příspěvků na projekty pro

- zvýšení produktivity,

- zlepšení kvality,

- přizpůsobení metod produkce a uvádění na trh normám jakosti Společenství,

- založení organizací producentů za účelem zlepšení uvádění jejich produktů na trh a rozvoje metod šetrných k životnímu prostředí včetně prodeje „ fair-trade “ banánů,

- rozvíjení strategií uvádění na trh, které umožňují vyhovět požadavkům společné organizace trhu banánů v ES,

- podporu producentům při vyvíjení produkčních metod nezatěžujících životní prostředí a prodeji „ fair-trade “ banánů,

- podporu diverzifikace v případech, v nichž není možné trvale udržitelné zlepšení konkurenceschopnosti odvětví banánů.

V roce 2005 činila tato rozpočtová položka 34,5 milionu EUR, v roce 2006 30,7 milionu EUR. Příslušná rozhodnutí Komise, kterými se stanoví (jednotlivé) částky dostupné v letech 2005 a 2006, byla přijata dne 29. dubna 2005[3] a dne 31. března 2006[4]. Vzorec pro prostředky jednotlivých zemí vychází ze dvou kritérií: z rozdílu v konkurenceschopnosti mezi každou zemí AKT a dodavateli banánů ze třetích zemí a z důležitosti odvětví pro hospodářství každého příjemce. Pokud jde o první kritérium, hodnocení, na které se odkazuje v oddíle 7, dospělo k závěru, že volba cen CIF jakožto nástroje k měření konkurenceschopnosti má svá úskalí, neboť nutně plně neodráží rozdíl v konkurenceschopnosti mezi zeměmi AKT a dodavateli podle doložky nejvyšších výhod (DNV).

Článek 9 nařízení Rady stanoví, že „k 31. prosinci 2000 a potom každé dva roky předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení a případně vhodné návrhy" . Tato zpráva se týká let 2005 a 2006. Předchozí zpráva, která se týkala let 2003 a 2004, byla vydána dne 21. prosince 2004[5].

INFORMACE O TRHU

V roce 2005 bylo v ES spotřebováno 4 371 324 tun banánů, z nichž 3 722 949 tun bylo dovezeno a 648 375 tun bylo vypěstováno ve Společenství, čímž se ES stalo druhým největším dovozním trhem po USA (3 824 409 tun). Téměř všechny banány dovezené v roce 2005 do USA byly jihoamerického původu (banány ze zemí AKT představovaly pouze 4 437 tun neboli 0,12 % z celkového dovozu).

Naopak do ES dodávají tři různé skupiny: Jižní Amerika, země AKT a producenti ES. V roce 2005 činil jihoamerický podíl dovozu do ES 79,5 % z celkového objemu, zatímco zbývajících 20,5 % představoval podíl zemí AKT. Hlavními jihoamerickými dodavateli do ES v roce 2005 byly Ekvádor s 1 059 245 tunami, Kolumbie s 878 229 tunami a Kostarika s 623 468 tunami. V průběhu téhož období byli hlavními dodavateli do Společenství ze zemí AKT: Kamerun, Pobřeží slonoviny a Dominikánská republika, které v uvedeném pořadí vyvezly 253 349 tun, 183 397 tun a 144 683 tun.

Od 1. ledna 2006 ES upravilo svůj dovozní režim. V prvních šesti měsících roku 2006 byly ceny všech banánů (z Jižní Ameriky, ze zemí AKT i z ES) nižší než v roce 2005, i když byly na úrovni srovnatelné s rokem 2004.

Režim obchodování ES

Od 1. ledna 2006 používá ES nový dovozní režim pro banány, který spočívá v clu 176 EUR za tunu v rámci DNV a v bezcelní celní kvótě 775 000 tun pro banány pocházející ze zemí AKT. Tento nový režim reaguje na závazky ES přejít od roku 2006 od svého předchozího systému kvót na režim založený pouze na clech. Bere také v úvahu dva rozhodčí nálezy z roku 2005 o sazbě cla navrhované ES, které byly vydány po zvláštním rozhodčím řízení WTO stanoveném v příloze Upuštění od Dohody z Cotonou.

ES se zavázalo pečlivě sledovat dopad nového režimu na dovozy různého původu, aby zajistilo zachování rovných podmínek přístupu na trh jako v předchozím režimu.

Co se týče dodavatelů ze zemí AKT, budou konečný režim obchodování s banány upravovat dohody o hospodářském partnerství, které v současnosti vyjednává ES se zeměmi AKT a které mají vstoupit v platnost dne 1. ledna 2008.

Finanční rozhodnutí

Rozpočtová položka 2005

Finanční návrhy předložené všemi dvanácti příjemci byly schváleny v listopadu 2005 na zasedání Výboru ERF. Na základě toho přijala Komise v prosinci 2005 odpovídající finanční rozhodnutí a všechny finanční dohody byly podepsány v první polovině roku 2006. Celková částka všech finančních dohod činila 34,5 milionu EUR, což představovalo snížení plnění rozpočtu z roku 2004 o 7,5 %.

V rámci dohodnutých programů se 48 % finančních prostředků věnuje na zlepšení konkurenceschopnosti vyvážejícího odvětví banánů v šesti zemích. Přibližně 52 % finančních prostředků se věnuje na diverzifikaci v osmi zemích AKT. Příloha 1 stanoví podrobný přehled rozdělování finančních prostředků mezi dva hlavní cíle programu.

Rozpočtová položka 2006

Finanční návrhy předložené všemi dvanácti zeměmi byly schváleny v říjnu 2006 na zasedání Výboru ERF. Na základě toho přijala Komise v prosinci 2006 odpovídající finanční rozhodnutí. Očekává se, že všechny finanční dohody budou podepsány v první polovině roku 2007. Celková částka těchto dvanácti finančních dohod činila 30,7 milionu EUR, což představovalo snížení rozpočtu na rok 2005 o 11 %.

V rámci dohodnutých programů se 39 % finančních prostředků věnuje na zlepšení konkurenceschopnosti vyvážejícího odvětví banánů v pěti státech AKT. Přibližně 61 % finančních prostředků se věnuje na diverzifikaci v devíti přijímajících státech AKT. Příloha 1 stanoví podrobný přehled rozdělování finančních prostředků mezi dva hlavní cíle programu nařízení Rady (ES) č. 856/1999. Graf 1 poskytuje přehled přidělení finančních prostředků těmto cílům v průběhu doby, kdežto graf 2 podle zemí.

Provádění

Obecné správní provádění programů

Zavedení nových finančních pravidel mělo hluboký účinek na výkonné modality všech programů financovaných z této rozpočtové položky. V průběhu let 2005 a 2006 byla dokončena většina potřebných adaptací těchto modalit. Zahrnovaly prodloužení platnosti většiny programů rozhodnutých před rokem 2003 o 24 měsíců.

Výsledky prvního ověřování v roce 2004 podle článku 164 finančního nařízení vedly k tomu, že si deset zemí zvolilo částečně decentralizovaný způsob řízení programu, zatímco ve zbývajících dvou zemích se programy měly provádět centralizovaným řízením. Tyto modality byly přijaty pro programy rozhodnuté pro rozpočtové roky 2003, 2004 a 2005 a pro program navržený na rok 2006, s výjimkou Belize, které přechází na způsob částečně decentralizovaného řízení. Pro programy prováděné v rámci centralizovaného řízení (Belize, Grenada, Surinam, Kamerun a Somálsko) všechny zakázky připravuje a všechny platby uskutečňuje Komise. U programů prováděných v rámci částečně decentralizovaného řízení (Jamajka, Dominika, Svatá Lucie, Svatý Vincent a Grenadiny, Kapverdy, Pobřeží slonoviny a Madagaskar) provádí část programu zadavatel určený ve finanční dohodě prostřednictvím programových odhadů. Komise schvaluje programové odhady a kontroluje ex ante výběrová řízení u zakázek nad 50 000 EUR a ex post u zakázek pod 50 000 EUR. Prostřednictvím programových odhadů jsou decentralizovány platby pro provozní náklady a menší zakázky do této výše:

Práce | Dodávky | Služby | Granty |

< 300 000 EUR | < 150 000 EUR | < 200 000 EUR | ≤ 100 000 EUR |

U zakázek, na které se programové odhady nevztahují, Komise kontroluje ex ante výběrová řízení u zakázek nad 50 000 EUR a ex post u zakázek pod 50 000 EUR a provádí platby.

V průběhu roku 2005 byla zodpovědnost za programy všech přijímajících států AKT předána příslušným delegacím. V srpnu 2005 byla tato akce dokončena a velice přispěla k lepšímu provádění programů jak z hlediska množství (podepsaných smluv), tak z hlediska kvality. Dotyčnými delegacemi jsou Jamajka (Jamajka a Belize), Barbados (Dominika, Svatá Lucie, Svatý Vincent a Grenadiny a Grenada), Pobřeží slonoviny, Kamerun, Keňa (Somálsko) a Madagaskar i úřady v Surinamu a na Kapverdách.

Zlepšování konkurenceschopnosti

Projekty zaměřené na konkurenceschopnost vývozců banánů pokračovaly v pěti zemích, které tento cíl podporovaly v letech 2002–2004. V letech 2005 a 2006 k těmto programům patří:

- Obnova plantáží v Belize, Kamerunu, na Jamajce a v Surinamu. Na Jamajce plantáže těžce zasáhly hurikány jak v roce 2004, tak v roce 2005. V Belize, na Jamajce a v Surinamu se zavádějí nové odrůdy banánů, které jsou odolnější vůči chorobám jako černá sigatoka.

- Investice do získání nebo udržení osvědčení jakosti EUREGAP nebo ISO 14001 v Belize, Kamerunu, na Pobřeží slonoviny, Jamajce a v Surinamu. Tyto jakostní normy ukládají větší evropští maloobchodníci.

- Manipulace, balení a skladování banánů v Kamerunu, na Pobřeží slonoviny a v Surinamu.

- Sociální infrastruktury na plantážích a sociální mikroprojekty pro pracovníky na plantážích v Kamerunu a na Pobřeží slonoviny.

- Technická pomoc pro Belize, Kamerun a Jamajku, zaměřená hlavně na rozvoj venkova a institucionální posilování.

V rámci SFA 2005 požádala Svatá Lucie o použití 30 % svých prostředků na odborné vzdělávání a technickou pomoc na podporu zbývajícího odvětví vývozu banánů. Ačkoliv programy na podporu konkurenceschopnosti vývozu banánů využily v roce 2005 téměř 50 % dostupných prostředků, v roce 2006 toto číslo kleslo na 39 %, což je podobné procento jako v období od roku 2000 (viz přílohu 1). Všech pět zemí, které podporují tento cíl, bylo v období 2003 až 2006 schopno udržet nebo zvýšit množství banánů vyvážených do ES.

[pic]

Diverzifikace

Cíle diverzifikace si v letech 2005 a 2006 zvolilo sedm zemí (Kapverdy, Dominika, Grenada, Madagaskar, Somálsko, Svatá Lucie a Svatý Vincent a Grenadiny). Tyto země přestaly vyvážet nebo jejich vývoz banánů v období 1990 až 2000 podstatně klesl. Žádná z nich nebyla v období 2003 až 2006 schopna získat zpět trhy. Plánované činnosti se týkají celé řady hospodářských odvětví a typů investic, ale cílem všech je poskytnout (bývalým) pěstitelům banánů a pracovníkům v tomto odvětví alternativní zdroje příjmu. Programy také déle trvají, obvykle čtyři až pět let, jelikož jim déle trvá dosáhnout úplného dopadu. K programům na léta 2005 a 2006 patří:

- Odborná příprava, včetně gramotnosti dospělých, za účelem zlepšení zaměstnatelnosti bývalých pěstitelů / pracovníků v odvětvích služeb ve východokaribských zemích.

- Zemědělská diverzifikace směrem k zahradnictví zaměřená na místní trh na Madagaskaru a na odvětví cestovního ruchu a místní trhy ve východním Karibiku. Na Jamajce je bývalým vývozcům banánů pomáháno diverzifikovat se na produkci banánů a plantejnů pro místní trh (Jamajka spotřebuje přibližně 100 000 tun čerstvých i zpracovaných banánů a plantejnů ročně). Podpora zemědělské diverzifikace zahrnuje posilování služeb rozšiřování zemědělství poskytovaných ministerstvy zemědělství.

- Posilování cestovního ruchu nebo soukromého sektoru obecně ve východním Karibiku.

- Rozvoj venkova v oblastech, které tradičně produkují banány, v Belize, na Kapverdách, Jamajce a v Somálsku (včetně investic do zavlažování v malém měřítku).

- Technická pomoc a institucionální podpora ve všech sedmi zemích.

[pic]

Závazky a výlohy

Provádění programů se celkově zpožďuje. Pouze 48 % všech přidělených finančních prostředků bylo určeno na práce, dodávky a zakázky na služby nebo poskytování grantů a pouze 35 % bylo vyplaceno. Proto u programů rozhodnutých v letech 1999 až 2005 zbývá kontrahovat (RAC) přibližně 150 milionů EUR a vyplatit (RAL) přibližně 186 milionů EUR.

[pic]

Tabulka 2 uvádí pokrok při přidělování prostředků za jednotlivé roky.

[pic]

Prostředky na rok 2006 jsou obsaženy v tabulce 2, ale jelikož je ještě zapotřebí podepsat finanční dohody, nejsou zahrnuty v mezisoučtech. Zejména se zpožďují programy rozhodnuté po zavedení finančního nařízení v roce 2003.

[pic]

Finanční stav podle zemí uvedený v tabulce 3 ukazuje velkou rozmanitost, kdy je zapotřebí kontrahovat téměř všechny finanční prostředky pro Somálsko, a pouze 1/4 určenou pro Madagaskar a Kapverdy. Největší zpoždění vykazují programy rozhodnuté pro východokaribské země, všechny na podporu diverzifikace. Avšak jelikož je přizpůsobení programů téměř dokončené a zodpovědnost za provádění předána delegacím, provádění programů se zlepšilo. Jak ukazuje graf 3, pro rok 2006 se částky vázané v zakázkách a vyplacené do konce října v předchozích letech podstatně zlepšily. Komise očekává, že v nadcházejících dvou letech bude schopna znovu nabýt část ztracené jistoty.

V hodnocení SFA uvedeném v oddíle 7 srovnání rychlosti financování činností diverzifikace a konkurenceschopnosti ukazuje, že činnosti konkurenceschopnosti si vedly lépe. Analýza dosavadního provádění programů ukazuje, že dlouhodobé úsilí potřebné ze strany odvětví banánů lze jen obtížně sladit s požadavkem podle rozhodnutí Rady rozhodovat o podpůrných programech každoročně. Kromě toho nutnost upravit modality programů po zavedení nového finančního nařízení dočasně omezila činnosti, a tedy dopad programů. Avšak pro většinu provozních problémů, které se objevily, bylo v roce 2005 nalezeno řešení. To přispělo k výraznému zrychlení programů v roce 2006.

[pic]

Hodnocení dopadu SFA

Obecně

V období od konce roku 2005 do začátku roku 2006 bylo provedeno vnější hodnocení programu[6]. Bylo možné prozkoumat zásahy v devíti zemích AKT (Belize, Kamerun, Pobřeží slonoviny, Dominika, Grenada, Jamajka, Svatá Lucie, Svatý Vincent a Grenadiny a Surinam), jelikož v těchto zemích došlo v období 2003-2005 obecně k silnému zrychlení projektových činností, kdežto tři zbývající příjemci (Kapverdy, Madagaskar a Somálsko) na počátku studie ještě nezahájili žádnou investici v rámci SFA.

Význam strategií jednotlivých zemí v rámci SFA

Středně až dlouhodobé strategie (vyjádřené ve strategických dokumentech o trhu s banány), které byly dohodnuty s přijímajícími zeměmi AKT a které představují základ programů dohodnutých každoročně s jejich vládami, dokázaly svůj význam. Státy, které se rozhodly podporovat konkurenceschopnost svých odvětví banánů, byly schopné udržet nebo zvýšit množství banánů vyvážených do ES, včetně několika prvních měsíců roku 2006. Země, které se rozhodly podporovat diverzifikaci, zjistily, že jejich vývozy banánů (Návětrné ostrovy v roce 1996 vyvezly celkem přibližně 191 000 tun, a v roce 2004 pouze 79 000 tun) a podíl na trhu v ES v období 1996–2004 dále klesaly. Zvláštním případem je Jamajka, která podporuje oba cíle.

Zjistilo se také, že tyto strategie jsou v souladu s rozvojovými strategiemi příslušných zemí AKT a s podpůrnými strategiemi dohodnutými s Komisí ve strategických dokumentech zemí.

Celkově strategie na období 2003–2006 (základ pro finanční dohody, podle kterých se zahajují investice) jednotněji odrážejí vnitrostátní a mezinárodní změny a budoucí vyhlídky pro trh s banány Společenství. Tato úvaha platí tím více pro země, které odhodlaně směřují ke zlepšení konkurenceschopnosti svých vnitrostátních odvětví banánů: Kamerun, Pobřeží slonoviny, Belize a Surinam.

Dopady SFA na odvětví banánů

V zemích, kde za období, které předcházelo investicím v rámci SFA, odvětví banánů rostlo nebo bylo stabilní, se dopad SFA projevil v posílení produktivity a účinnosti a ve snížení nákladů. To je případ Kamerunu i Pobřeží slonoviny. Zde je odvětví čím dál tím víc spojené a opírá se o přítomnost středních až velkých výrobních společností nebo obchodních společností (ať již mnohonárodních či ne). Rámec SFA měl cenný dopad na produkci a organizaci odvětví, která již byla příznivá. U Kamerunu údaje ukazují, že průměrný výnos vzrostl o 13,9 %, srovnáme-li období 1994–1998 s obdobím 2002-2004; vývoz se v letech 1998 až 2003 zvýšil o 20 %; počet zaměstnaných pracovníků na 1 000 tun klesl z 50,78 v roce 1998 na 40,77 v roce 2003; a u jedné konkrétní společnosti klesly náklady na balený výrobek v období 2000 až 2005 o 12,8 %. Na Pobřeží slonoviny již došlo k podstatnému pokroku v období 1991-1999, kdy vývozy vzrostly ze 118 400 tun vyprodukovaných na rozloze 12 000 hektarů v roce 1991 na 217 500 tun vyprodukovaných na rozloze 5 493 hektarů v roce 1999. K dalšímu zlepšení došlo v období 1999–2004, kdy vývozy dosáhly 229 000 tun vyprodukovaných v roce 2004 na rozloze 5 120 hektarů. Výnos byl tedy v roce 1991 9,9 tuny na hektar, v roce 1999 39,6 tuny na hektar a v roce 2004 činil 41,7 tuny na hektar.

Přizpůsobení strategií SFA kontextovým a strukturálním charakteristikám odvětví přineslo dobré výsledky v Belize i Surinamu, kde rámec SFA sehrál základní úlohu při oživení odvětví. V Belize po hurikánu Iris, který v roce 2001 zničil všechny plantáže, vzrostla produkce ze 472 beden na akr v roce 2001 na 760 beden na akr v roce 2004. V Surinamu po krizi a uzavření závodu v letech 2002–2003 klesl výnos produkce z 15,7 tuny na hektar v roce 2001 na 14,5 tuny na hektar v roce 2004, ale v roce 2005 opět silně vzrostl na 34,8 tuny na hektar.

Lepší konkurenceschopnost (měřená celkovými vývozními trendy a umístěním na trhu Společenství), k níž došlo částečně díky investicím v rámci SFA do zvýšení produktivity (měřeno objemy výroby a produktivitou práce spolu s klesajícími výrobními náklady), měla navíc příznivé důsledky pro zaměstnanost v odvětví banánů, zejména u Kamerunu, Surinamu a Belize.

Jamajka využila SFA na podporu konkurenceschopnosti společností, které zůstaly v odvětví vývozu banánů, prostřednictvím dobře navržené strategie technické pomoci se zaměřením na obchodní jakost výrobku. Její první účinky lze pozorovat ve vývoji ukazatelů konkurenceschopnosti. Rámec SFA také podporoval činnosti (financované jak v rámci cíle konkurenceschopnosti, tak cíle diverzifikace) zaměřené na podporu producentů při přechodu na místní trh a k plantejnovým banánům s docela úspěšnými výsledky.

Na Návětrných ostrovech po počátečním zaměření na programy, jejichž částečným cílem je zlepšení konkurenceschopnosti odvětví banánů, došlo k postupnému přechodu k projektům zřetelně orientovaným na diverzifikaci. Ačkoliv při vytváření původní strategie byly pravděpodobně podceněny slabiny odvětví banánů na Návětrných ostrovech a zvyšující se úroveň konkurence na trhu ES, byla tato změna důsledkem rostoucího vědomí potřeby změnit hlavní zaměření hospodářského vývoje na ostrovech. Navzdory obecnému poklesu od 90. let 20. století však zůstává odvětví banánů Návětrných ostrovů přítomné na konkrétních trzích ES. Klíčovým prvkem tohoto poměrného úspěchu strategie Návětrných ostrovů pro jejich odvětví banánů je její orientace na spravedlivý obchodní trh. Ačkoliv rámec SFA podporuje odvětví banánů obecně, dosud nebyl předložen žádný projekt, který by přímo podporoval uvedený aspekt jejich strategie.

Za povšimnutí stojí vztah mezi SFA a obchodní jakostí. Na Jamajce, v Belize a Kamerunu byly v průběhu hodnoceného období finanční prostředky SFA věnovány na obchodní strategii s cílem získat osvědčení EUREGAP (norma evropských maloobchodníků založená na ekologických a sociálních kritériích) a ISO 14001 (řízení životního prostředí). Osvědčení o jakosti je čím dál tím důležitější požadavek maloobchodu, zvláště na trhu Společenství. Tyto investice, financované SFA s cílem získat osvědčení, měly příznivý dopad na zlepšení ekologických aspektů i sociálně-ekonomických pracovních podmínek na plantážích, a navíc posílily postavení odvětví v odbytovém řetězci.

Dopady na diverzifikaci hospodářství a na sociální podmínky

Ačkoliv je ještě brzy na celkové hodnocení, dopadová studie přinesla smíšené výsledky diverzifikačních činností financovaných v období 1999 až 2004. Celkově však lze konstatovat, že diverzifikační činnosti v rámci SFA měly zřejmě sociální dopad, jelikož cílem sociálních projektů a infrastruktur, které financovaly, bylo zlepšit životní podmínky obyvatelstva postiženého úpadkem odvětví banánů.

Závěry a doporučení

Ve své analýze stavu provádění SFA Komise uznává potíže, s nimiž se setkala při provádění tohoto nástroje. Většina provozních problémů, které se objevily v souvislosti s finančním nařízením, však byla vyřešena v roce 2005, což přispělo k silnému zrychlení programů v roce 2006. Komise nadále vynaloží veškeré úsilí, aby dále zrychlila provádění a zároveň zajistila kvalitu zásahů.

Vzhledem ke složitosti programu a k omezením, s nimiž se většina příjemců setkává, se doporučuje posílit pomoc technickým orgánům pověřeným prováděním na místní úrovni i konečným příjemcům. Tato technická podpora se musí zaměřit na správní a procesní problémy a očividně vyžaduje vysoce kvalifikované odborné znalosti.

Pokud jde o rozdělení rozpočtu mezi přijímající země, zdůrazňuje hodnocení úskalí používání cen CIF k měření rozdílů v konkurenceschopnosti. Jelikož však SFA každopádně skončí v roce 2008, není v zájmu dobré správy uvažovat v tomto okamžiku o jakýchkoliv změnách v této oblasti.

A konečně, pokud jde o dopady SFA na sociálně-ekonomickou situaci odvětví banánů a dotčených zemí, hodnocení ukázalo, že je stále brzy na měření dopadů SFA na diverzifikaci dotčených hospodářství. Dopad byl obecně uspokojivý u programů zaměřených na odvětví banánů, kde podmínky pro jeho konkurenceschopnost byly přiměřeně příznivé. Rámec SFA však také mohl přinést poučení z jiných poměrně úspěšných zkušeností, jako je přechod Návětrných ostrovů ke spravedlivému obchodnímu trhu jakožto příležitost pro menší podniky přežít v konkurenci na celosvětovém trhu.

Země | Zvýšení produktivity (I) |

Země | 1999 |2000 |2001 |2002 |2003 |2004 |2005 |2006 |Celkem | | | | Částka |Druh |Částka |Druh |Částka |Druh |Částka |Druh |Částka |Druh |Částka |Druh |Částka |Druh |Částka |Druh | | | |Belize | | | | |0,45 |(9/10) |0,80 |(7) | | | | | | |0,89 |(9,12,13) |2,14 |23,88 | |Kamerun | | | | | | | | | | | | | | |0,00 | |0,00 |38,41 | |Kapverdy |0,50 |(7) | | | | |0,50 |(7) |0,50 |(7/14) |0,50 |(7/14) |0,5 |(7/12) |0,5 |(7,12) |3,00 |3,00 | |Dominika |1,01 |(7/10) |1,27 |(7/10) |6,70 |(7/10/11) |6,40 |(10/14) |5,90 |(17/18) |5,30 |(15/19) |4,51 |(16) |3,83 |(13/14/17) |34,92 |45,64 | |Grenada |0,06 |(14) |0,00 |(-) |0,50 |(10) |0,50 |(10) |0,50 |(12/13/14) |0,50 |(15) |0,5 |(15/16) |0,5 |(13/14) |3,06 |4,50 | |Pobřeží slonoviny |0,38 |(7/14) |0,30 |(7/14) |0,25 |(7/14) | | | | | | | | |0,00 | |0,93 |25,85 | |Jamajka | | | | |1,53 |(14) |1,80 |(7) |1,65 |(7/14) |2,42 |(7/14) |1,65 |(12/14) |1,75 |(7,12,14) |10,80 |37,14 | |Madagaskar |0,00 | |0,00 | |0,00 | |0,50 |(7) |0,50 |(7) |0,50 |(7) |0,5 |(7/12) |0,5 |(7) |2,50 |2,50 | |Svatá Lucie |3,81 |(7/11) |3,92 |(7/11) |9,20 |(7/9/10/11/13/14) |8,80 |(7/9/10/11/13/14) |8,00 |(20) |7,26 |(7/11/12/14) |3,06 |(7/11/15/20) |5,41 |(7/11/13/14/21) |49,46 |60,56 | |Svatý Vincent a Grenadiny |4,84 |(8/14) |5,65 |(8/14) |6,40 |(8) |6,10 |(11/14) |5,60 |(11/14) |5,33 |(15) |4,53 |(16) |3,85 |(14/17) |42,30 |44,36 | |Somálsko | | | | |0,60 |(14) |2,80 |(1/7) |2,60 |(1/7/14) |2,07 |(1/7) |1,76 |(7/13) |1,5 |1/7 |11,33 |11,33 | |Surinam | | | | | | | | | | | | | | | | |0,00 |19,14 | |CELKEM |10,60 | |11,14 | |25,63 | |28,20 | |25,25 | |23,88 | |17,01 | |18,73 | |160,44 |316,31 | |% diverzifikace |24% | |26% | |60% | |64% | |63% | |64% | |52% | |61% | |51% | | | |45,00 | |43,48 | |43,00 | |44,00 | |40,00 | |37,30 | |32,83 | |30,70 | |316,31 | | |

Poznámky k tabulkám Zvýšení produktivity a Diverzifikace:

1 ZAVLAŽOVÁNÍ A ODVODŇOVÁNÍ

2 OBNOVA PLANTÁŽÍ

3 ROSTLINOLÉKAŘSKÁ PÉČE

4 HNOJIVA

5 BALENÍ

6 CHLADÍRENSTVÍ

7 ZEMĚDĚLSTVÍ / ROZVOJ VENKOVA

8 SILNICE

9 SOCIÁLNÍ INFRASTRUKTURA

10 MIKROÚVĚR

11 SOCIÁLNÍ PROJEKTY

12 ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ

13 INSTITUCIONÁLNÍ PODPORA

14 TECHNICKÁ POMOC

15 SOUKROMÝ SEKTOR

16 INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (ICT)

17 CESTOVNÍ RUCH

18 VODA

19 INFRASTRUKTURA

20 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

21 ENERGETIKA

22 LANOVÉ DRÁHY

[1] Úř. věst. L 108, 27.4.1999, s. 2.

[2] Úř. věst. L 190, 23.7.1999, s. 14.

[3] Rozhodnutí Komise C/2005/1303

[4] Rozhodnutí Komise C/2006/1137

[5] KOM(2004)823 v konečném znění

[6] Č. zakázky CRIS 2005/102-529.