52006DC0614

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 23.10.2006

KOM(2006)614 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE

Vzdělávání dospělých: Na vzdělávání není nikdy pozdě

SDĚLENÍ KOMISE

Vzdělávání dospělých: Na vzdělávání není nikdy pozdě

1. Úvod

Sdělení Komise z roku 2001 Uskutečnění evropského prostoru celoživotního vzdělávání , jakož i usnesení Rady z roku 2002 o celoživotním vzdělávání zdůrazňují význam celoživotního vzdělávání pro konkurenceschopnost a zaměstnatelnost, ale také pro sociální začlenění, aktivní občanskou angažovanost a osobní rozvoj. Vzdělávání dospělých je neodmyslitelnou součástí celoživotního vzdělávání.

Existují různé definice vzdělávání dospělých, avšak pro účely tohoto sdělení je vymezujeme jako všechny formy vzdělávání, jimiž projdou dospělí lidé po ukončení počátečního vzdělávání a odborné přípravy , a to bez ohledu na to, jak daleko mohl takový proces dospět (např. včetně vysokoškolského vzdělání).

Vzdělávání a odborná příprava jsou rozhodujícími faktory pro dosažení cílů lisabonské strategie, tj. zvýšení hospodářského růstu, konkurenceschopnosti a sociálního začlenění. Úloha vzdělávání dospělých se v tomto kontextu – kromě přínosu pro osobní rozvoj a seberealizaci – stále častěji odráží v národních programech reforem jednotlivých členských států. Avšak kromě několika výjimek zůstává provádění velmi nedostatečné[1]. Většina vzdělávacích systémů a systémů odborné přípravy se stále zaměřuje hlavně na vzdělávání a odbornou přípravu mladých lidí, přičemž byl učiněn pouze omezený pokrok při změně systémů tak, aby odrážely potřebu vzdělávání po celý život. Aby bylo dosaženo míry zapojení, kterou členské státy schválily v rámci programu „Vzdělávání a odborná příprava 2010“[2], musely by se do celoživotního vzdělávání zapojit další 4 miliony dospělých. Nedávný výzkum[3] potvrzuje význam investování do vzdělávání dospělých. Veřejné a soukromé přínosy zahrnují vyšší zaměstnatelnost, zvýšenou produktivitu a kvalitnější zaměstnanost, jakož i nižší výdaje na podpory v nezaměstnanosti, sociální dávky a předčasné důchody, ale také zvýšenou společenskou návratnost z hlediska lepší občanské angažovanosti, lepšího zdravotního stavu, nižšího výskytu trestné činnosti a většího osobního blahobytu a seberealizace. Výzkumy starší dospělé populace naznačují, že ti, kdo se učí, jsou zdravější, což má za následek nižší náklady na zdravotní péči[4].

Toto sdělení zdůrazňuje zásadní přínos vzdělávání dospělých – prostřednictvím získávání klíčových schopností všemi zúčastněnými – k zaměstnatelnosti a mobilitě na současném pracovním trhu a ke sociálnímu začlenění. Vychází z poučení vzešlého z dialogu s členskými státy v rámci pracovního programu „Vzdělávání a odborná příprava 2010“ a ze zkušeností získaných ze stávajících vzdělávacích programů EU, zvláště akce „Grundtvig“ programu Socrates[5]. Rovněž odráží přístup navrhnutý ve sdělení o účinnosti a spravedlnosti[6], a to zejména konstatování, že reformy, které činí vzdělávací systémy a systémy odborné přípravy efektivnějšími a spravedlivějšími, jsou možné. Připomíná, že strukturální fondy, a zvláště Evropský sociální fond (ESF), mají potenciál podpořit rozvoj infrastruktur i strategií. Podtrhuje význam určitých specifických otázek, např. problematiky rovnosti žen a mužů, zvláště s ohledem na sběr údajů, odlišnosti v přístupu k celoživotnímu vzdělávání a upřednostňovaných forem vzdělávání.

Toto sdělení poskytuje nezbytnou politickou oporu pro realizaci budoucího programu „Grundtvig“, který bude tvořit součást souhrnného programu celoživotního vzdělávání na období 2007-2013. Nakonec předkládá úvahu o vzdělávání dospělých zahrnující členské státy a příslušné zúčastněné subjekty, která by měla vést k formulaci akčního plánu v roce 2007.

2. Výzvy, kterým je nutno čelit

Vzdělávání dospělých se vždycky nedostávalo zaslouženého uznání, pokud jde o viditelnost, určování politických priorit a přidělování zdrojů, a to i navzdory politickému důrazu, který byl na celoživotní vzdělávání v nedávných letech kladen. Tento rozpor mezi politickou rétorikou a realitou je daleko zjevnější na pozadí hlavních úkolů, před kterými Unie stojí.

Konkurenceschopnost

Klíčovým hospodářským úkolem Evropy stanoveným v lisabonské strategii je zvýšit hospodářský růst a výkonnost v oblasti zaměstnanosti za současného zachování sociální soudržnosti. Rychlý pokrok v jiných částech světa ukazuje důležitost inovativního, moderního a kvalitního vzdělávání a odborné přípravy jakožto klíčového faktoru hospodářské konkurenceschopnosti. Všeobecná úroveň schopností se musí zvýšit, jednak aby lépe vyhovovala potřebám pracovního trhu a jednak aby se občané mohli dobře uplatnit v dnešní společnosti. Evropa však má přibližně 72 milionů pracovníků s nízkou kvalifikací[7], což představuje jednu třetinu pracovních sil, a při tom odhady ukazují, že do roku 2010 bude pro málo kvalifikované pracovníky k dispozici pouze 15 % nově vytvořených pracovních míst a 50 % nových pracovních míst bude vyžadovat vysokoškolskou kvalifikaci[8]. Kromě toho značná část evropského obyvatelstva stále nedisponuje schopností porozumět tištěným informacím a používat je v každodenním životě. Pro všechny členské státy i nadále platí zásadní úkol zajistit, aby všichni občané získali klíčové schopnosti[9]. Výzkumy ukazují, že rovnoměrná distribuce dovedností napříč všemi skupinami obyvatel má silnější dopad na celkovou hospodářskou výkonnost[10].

Demografické změny

Evropa stojí tváří v tvář nebývalým demografickým změnám, které budou mít zásadní dopad na společnost i na hospodářství – a v důsledku toho také na poskytování a potřeby vzdělávání a odborné přípravy. Evropské obyvatelstvo stárne: v průběhu příštích 30 let se počet mladších Evropanů (do 24 let) sníží o 15 %. Každému třetímu Evropanovi bude přes 60 let a přibližně každému desátému přes 80 let[11]. Tyto trendy představují vážné výzvy pro evropský sociální model. Snížený příliv mladých lidí na pracovní trh spolu se skutečností, že pouze každý třetí člověk ve věku mezi 55–64 lety má placené zaměstnání, ukazuje na zjevnou potřebu využít v plném rozsahu potenciálu vzdělávání dospělých s cílem zvýšit podíl mladých lidí na pracovní síle a rozšířit podíl i lidí starších. To zejména znamená řešit problém osob, které předčasně ukončují školní docházku (6 milionů v roce 2005[12]), a zároveň se zaměřit na zlepšování dovedností a adaptability u osob s nízkou kvalifikací starších 40 let, které je nutno pobízet, aby si zvýšily kvalifikaci alespoň o jeden stupeň.

Vzdělávání dospělých může napomoci při zajištění toho, aby přistěhovalectví, které má potenciál částečně vyvážit situaci s ohledem na stárnoucí obyvatelstvo a uspokojit poptávku po chybějících dovednosti a pracovních silách v určitých odvětvích, probíhalo tak, že prospěje jak přistěhovalcům, tak hostitelské zemi. Většina nových přistěhovalců, a to i vysoce kvalifikovaných, potřebuje získat důležité jazykové a kulturní znalosti. Dále platí, že jelikož jsou jejich schopnosti často podceňovány a nedostatečně uznávány, mohou jejich dovednosti zůstat na pracovním trhu nevyužity. Postavení přistěhovalců na pracovním trhu, včetně vysoce kvalifikovaných, je zpravidla horší než postavení občanů EU. To platí nejen pro nově příchozí, nýbrž i pro druhou a třetí generaci přistěhovalců a ve větší míře pro ženy.

Sociální začlenění

Nedávné zprávy potvrzují, že chudoba a sociální vyloučení představují i nadále vážný problém pro všechny členské státy[13]. Různé okolnosti nebo podmínky, jakými jsou nízká úroveň počátečního vzdělání, nezaměstnanost, izolovanost na venkově a omezené životní šance v důsledku široké škály důvodů, vedou k marginalizaci velkého počtu lidí a k jejich vyloučení z možnosti využívat výdobytků společnosti a být aktivními občany. Nové formy negramotnosti v podobě vyloučení z přístupu k informačním a komunikačním technologiím a jejich využívání při práci a v běžném životě popsané vyčleňování jen prohlubují; dospělí lidé, kteří nejsou počítačově gramotní, jsou připraveni o důležité informace a možnosti, které jsou ve stále se zvyšující míře k dispozici pouze v elektronické podobě[14]. Vzdělávání dospělých přísluší klíčová úloha při řešení sociálního vyloučení.

3. Jak dál s programem vzdělávání dospělých

Zvyšování celkové úrovně dovedností dospělého obyvatelstva prostřednictvím nabídky většího počtu lepších příležitostí k vzdělávání po celý dospělý život je zásadní jak z důvodů účinnosti, tak spravedlnosti, a to se zřetelem k úkolům vymezeným výše[15]. Nejen že jejich další vzdělávání napomáhá činit z dospělých lidí výkonnější pracovníky, nýbrž i lépe informované a aktivnější občany. Rovněž přispívá k jejich osobnímu blahu.

Jedním z hlavních úkolů pro tvůrce politik v této oblasti je optimálně využít nejrůznější poskytovatele vzdělání i nastavení, která jsou pro systémy vzdělávání dospělých charakteristická. Mnozí partneři se podílejí na tvorbě politik a jejich provádění; to se týká ministerstev, sociálních partnerů, vzdělávacích institucí, církví, nevládních organizací a regionálních a místních orgánů. Politická rozhodnutí jsou činěna na ústřední, regionální nebo místní úrovni a někdy na několika úrovních současně; mnohé země v tomto ohledu vykazují vysoký stupeň decentralizace[16]. V této souvislosti je důležitá lepší koordinace a partnerství v zájmu zlepšení jednotnosti, zamezení zdvojování a přispění k efektivnějšímu vynakládání omezených zdrojů. Koordinace umožňuje stanovit priority, vypracovávat jednotné politiky podepřené legislativními reformami a zajistit jejich provádění. To rovněž přispívá k lepšímu informování a poskytování poradenství směrem k potenciálním subjektům vzdělávání.

Členské státy zahrnuly do svých národních programů reforem plány a politiky za účelem posílení celoživotního vzdělávání. Nyní je třeba pokročit od plánování k činu. Provádění lze podpořit prostřednictvím využívání evropských strukturálních fondů, zejména pak Evropského sociálního fondu, s cílem zlepšit jak infrastrukturu, tak nabídku vzdělávacích příležitostí pro dospělé. Existuje mnoho příkladů dobrých projektů vypracovaných v členských státech s podporou EU, na které by mohly navázat i další[17].

Členské státy si již nemohou dovolit existovat bez efektivních systémů vzdělávání dospělých začleněných do jejich strategie celoživotního vzdělávání, pomocí kterých poskytnou účastníkům snadnější přístup na pracovní trh a lepší společenské začlenění a připraví je na aktivní stárnutí v budoucnosti. Státy by měly zavést systémy, které jim umožní stanovit priority a sledovat jejich realizaci.

Klíčová sdělení

Níže uvádíme pět klíčových sdělení pro zúčastněné strany v oblasti vzdělávání dospělých.

1. Odstranění překážek bránících v účasti

Účast dospělých na vzdělávání a odborné přípravě zůstává omezená (viz příloha). V porovnání s referenčním cílem 12,5% účasti na vzdělávání dospělých do roku 2010 byla průměrná účast v roce 2005 10,8 %. Navzdory širokému kolísání kolem uvedeného průměru sahajícímu od 1,1 % do 34,7 %[18] existuje značná podobnost mezi členskými státy v distribuci vzdělávání dospělých, jelikož ve všech zemích jsou těmi, u nichž je nejnižší pravděpodobnost účasti na vzdělávání dospělých, osoby s nejnižší úrovní počátečního vzdělání, starší lidé, lidé žijící na venkově a postižení. Překážky bránící účasti jednotlivců mohou souviset s příslušnými politikami; může se jednat o informační překážky (úroveň přístupu k dobrým a včasným informacím), překážky související s poskytovateli (vstupní požadavky, náklady, úroveň podpory vzdělávání, povaha výsledků vzdělávání atd.); překážky související se zázemím jednotlivců (kulturní hodnota připisovaná vzdělání; míra, do jaké životní situace nebo rodina a sociální prostředí dospělého podporuje jeho účast) a osobní překážky (sebeúcta a sebedůvěra dospělého studujícího často související s nezdarem při předchozích vzdělávacích zkušenostech). Nejvážnější překážky souvisejí často s vnějšími nároky: nedostatek času z pracovních či rodinných důvodů; nedostatečná informovanost a motivace, protože lidé jsou často přesvědčeni, že vzdělání není dostatečně oceňováno a odměňováno, a tudíž nejsou s to vnímat jeho přínos; nedostatek informací o tom, jaká je nabídka, a nedostatek financí[19].

Členské státy mají před sebou dvojí úkol: zvýšit celkový objem účasti na vzdělávání dospělých a zabývat se nerovnoměrnou účastí v zájmu dosažení spravedlivějšího sociálního rozložení prostřednictvím motivace, pobídek, poskytování možností a podpory dospělým, u nichž je nejméně pravděpodobné, že se budou účastnit vzdělávání ve všech jeho podobách - formální, neformální i informální[20]. To vyžaduje veřejné investice cílené a vázané na ty, kteří v minulosti nejméně využívali systémů vzdělávání a odborné přípravy.

Motivování lidí k účasti na vzdělávání musí být podepřeno zlepšením kvality informací a využíváním potenciálu takových míst jako jsou komunitní centra, sportovní kluby, kulturní zařízení i zařízení počátečního vzdělávání a odborné přípravy.

Sdělení 1

Růst účasti na vzdělávání dospělých a jeho spravedlivější distribuce je rozhodující. Všechny zúčastněné strany mají vlastní úlohy, ale veřejným orgánům příslušní úloha vést na cestě k odstraňování překážek a k podpoře poptávky se zvláštním zaměřením na osoby s nízkou kvalifikací. To bude zahrnovat zavádění systémů vysoce kvalitního poradenství a informačních systémů, které se zaměří více na studující, jakož i cílenou finanční motivaci jednotlivců a podporu budování místních partnerství.

2. Zajišťování kvality vzdělávání dospělých

Nedostatečná kvalita vzdělávání dospělých vede k jeho špatným výsledkům. Kvalita sestává z mnoha faktorů: informace a poradenství; rozbor potřeb; náležitý obsah vzdělávání, který je v souladu s reálnými potřebami a požadavky; vhodné poskytování služby; podpora vzdělávání; hodnotící přístupy; uznávání, validace a osvědčování schopností. Ačkoliv je třeba uznat, že jsou všechny výše uvedené faktory velmi důležité, tyto faktory zasluhují zvláštní pozornost[21]:

Výukové metody - Výukové metody a materiály by měly zohledňovat specifické potřeby a přístupy ke vzdělávání ze strany dospělých. Předpokládané výsledky vzdělávání by měly být jasně formulované. Dále musí mít dospělí možnost čerpat ze zdrojů podpory vzdělávání, jakými jsou poradenství, výuka gramotnosti a rozvoj požadovaných studijních dovedností.

Kvalita pracovníků – Odborný růst osob pracujících v oblasti vzdělávání dospělých představuje zásadní určující faktor kvality vzdělávání dospělých. Dosud se věnuje malá pozornost vymezení obsahu a procesu počáteční odborné přípravy pracovníků, kteří vzdělávají dospělé. Existuje řada vzdělávacích a profesních cest, jak se stát učitelem dospělých, přičemž v rámci formálních profesních struktur není tato profese vždy uznávána. V porovnání s jinými vzdělávacími subsystémy je pro vzdělávání dospělých typické vysoké procento externích učitelů (a dobrovolníků), kterým se nenaskýtá vyhlídka na kariérní postup a jsou často placeni od hodiny. Sociální partneři by se měli zapojit do uznávání způsobilostí potřebných pro výkon práce učitele dospělých.

Kvalita poskytovatelů – Kvalitu poskytovatelů je třeba řešit komplexně prostřednictvím mechanismů akreditací poskytovatelů, rámců zajišťování jakosti, dále skrze vnitřní i vnější monitorování a vyhodnocování pracovních výsledků vyučujících a výsledků výuky samé. V tomto ohledu hrají rozhodující úlohu vlády, neboť vytvářejí regulační rámce, stanovují normy jakosti, a to zejména na základě existujících příkladů a zásad odborného vzdělávání, odborné přípravy a vyššího vzdělávání, a osvědčují dodržování uvedených norem.

Kvalita poskytování – Pro nárůst účasti studentů je nezbytné zlepšení kvality poskytovaného vzdělávání dospělých. Opatření na podporu efektivního poskytování zahrnují místní dostupnost učebních prostor a zařízení péče o děti; veřejně přístupné služby distančního vzdělávání pro osoby žijící v odlehlých regionech; informace a poradenství; specializované programy sestavené podle požadavků klientů a pružné uspořádání výuky.

Sdělení 2 V zájmu prosazování kultury kvality v oblasti vzdělávání dospělých by měly členské státy investovat do zdokonalování výukových metod a učebních materiálů uzpůsobených pro potřeby dospělých studentů a zavést opatření pro počáteční a další navazující profesní rozvoj učitelů dospělých. Měly by zavést mechanismy zajišťování jakosti a zlepšit kvalitu poskytování této služby. |

3. Uznávání a validace výsledků vzdělávání

Vzorec celoživotního vzdělávání oceňuje všechny typy vzdělávání – formální, neformální i informální. Uznávání a validace neformálního a informálního vzdělávání je základním kamenem strategie celoživotního vzdělávání. Výsledky vzdělávání by se měly uznávat a cenit bez ohledu na to, kde a jak jich bylo dosaženo. Takové uznávání neformálního a informálního vzdělávání umožní studentům rozpoznat svá východiska, získat přístup do studijního programu na specifické úrovni, obdržet kredity směřující k získání určité kvalifikace, resp. dosáhnout plné kvalifikace na základě získaných schopností. To poslouží k motivaci pasivnějších studentů, zvýší hodnotu předchozího vzdělání a ušetří čas a peníze prostřednictvím omezení nebo odstranění potřeby učit se znovu něco, co si student již dříve osvojil. I společnosti při tom plyne prospěch z dovedností získaných bez nutnosti vynakládat jakékoli veřejné prostředky.

Důraz na uznávání a validaci není sám o sobě ničím novým a mnohé členské státy již systémy uznávání a validace studijních výsledků zavedly[22].

V zájmu pěstování důvěry v takové systémy byly v roce 2004 Radou ve složení pro vzdělávání přijaty společné evropské zásady pro určení a validaci neformálního a informálního vzdělávání[23].

Nicméně další rozvoj metod validace a systémů v jednotlivých členských státech vyžaduje, aby byly splněny níže uvedené úkoly:

- zavedení validace se musí zakládat na začlenění příslušných zúčastněných stran, zvláště sociálních partnerů, za účelem podpory vlastnictví a důvěryhodnosti;

- je třeba zlepšit kvalitu metod, hodnocení i orgánů, které je provádějí;

- cíle vzdělávání a odborné přípravy na všech úrovních musí být přeformulovány z hlediska výsledků vzdělávání. To je pro validaci rozhodující: Pokud jsou cíle založeny na vstupních faktorech, je obtížné validaci realizovat.

Sdělení 3 V příštích pěti letech by měly členské státy zavést systémy validace a uznávání neformálního a informálního vzdělávání založené na společných evropských zásadách pro validaci a uznávání, které v plném rozsahu zohlední stávající zkušenosti. Rozvoj validace a uznávání lze propojit s vypracováváním vnitrostátních rámců kvalifikací v celkovém kontextu evropského rámce kvalifikací. |

4. Investování do stárnoucího obyvatelstva a přistěhovalců

Je potřebné investovat do stárnoucího obyvatelstva a přistěhovalců.

Aktivní stárnutí

Měnící se demografický stav popsaný výše volá nejen po zvýšení věku odchodu do důchodu, ale i po zavedení politik „aktivního stárnutí“, které se budou týkat jak života před odchodem na odpočinek z formálního zaměstnání, tak i po něm. Úloha pro systémy vzdělávání dospělých je dvojí:

- V zájmu zajištění delšího produktivního života je třeba starším pracovníkům poskytnout možnosti pro zvyšování kvalifikace a širší příležitosti pro celoživotní vzdělávání. Všeobecně se uznává, že chceme-li, aby starší pracovníci zůstali zaměstnatelní, je třeba investovat po celé trvání životního cyklu, přičemž podpora by měla přicházet od vlády, profesních organizací a příslušných odvětví. Zvláštní pozornost je třeba věnovat osobám vstupujícím do střední části své profesní dráhy.

- Je třeba rozšířit možnosti vzdělávání pro důchodce (včetně např. zvyšování účasti dospělých osob na vysokoškolském vzdělávání), protože se lidé dožívají důchodu v lepším tělesném i duševním zdraví a průměrný věk života na odpočinku se prodlužuje. Vzdělávání by se mělo stát integrální součástí této nové etapy života důchodců. Ve svém nedávném sdělení o univerzitách Komise vyzvala univerzity, „aby byly otevřenější a poskytovaly studijní programy pro studenty ve vyšším věku“. Takové možnosti sehrají zásadní úlohu při udržování důchodců v kontaktu s jejich sociálním prostředím. V mnoha zemích vzdělávací systémy ještě ani nezačaly vznikající potřeby této skupiny občanů řešit; přitom mají tito lidé obrovský potenciál i z hlediska svého vlastního přínosu pro vzdělávání jiných. Nadto je nutno považovat stále rostoucí počet evropských důchodců za potenciální studnici pedagogů a instruktorů v oblasti vzdělávání dospělých.

Migrace

Jak bylo uvedeno výše, výzvou pro vzdělávání dospělých je jednak podpora začlenění přistěhovalců do společnosti a hospodářství a jednak co nejvyšší využití jejich schopností a studijních zkušeností získaných před migrací. To by mělo zahrnovat:

- podpůrné politiky a aktivity EU realizované prostřednictvím příslušných programů zlepšování kvality vzdělávání a odborné přípravy v zemích původu přistěhovalců, a to zejména v zemích sousedících s EU;

- urychlení mechanismů posuzování schopností a uznávání formálního, neformálního a informálního vzdělávání přistěhovalců, kteří do EU přicházejí;

- rozšiřování příležitostí ke vzdělávání dospělých s ohledem na jazykové, společenské a kulturní začlenění;

- přípravu náležité a účinné výuky a prosazování mezikulturního vzdělávání.

Sdělení 4 Členské státy by měly zajistit dostatečné investice do vzdělávání a odborné přípravy starších lidí a přistěhovalců, ale především by měly zajistit efektivitu tím, že navrhnou vzdělávání a odbornou přípravu tak, aby byly v souladu s potřebami studujících. Rovněž by měly zvyšovat povědomí o významné úloze přistěhovalců a starších lidí ve společnosti a v hospodářství. |

5. Ukazatele a referenční kritéria

Aby bylo možné monitorovat mnohotvárnost vzdělávání dospělých a vypracovávat politiky na průkazném základě, jsou zapotřebí spolehlivé údaje. V porovnání s povinnou školní docházkou jsou údaje o vzdělávání dospělých omezené, a to nejen proto, že jsou poskytovatelé rozptýleni, mají rozdílný charakter, a často působí mimo veřejný sektor. Dostupnost a kvalita údajů se zlepšuje a v příštích letech tomu nebude jinak díky stávajícím a plánovaným mezinárodním průzkumům. Výsledky dvou průzkumů provedených Eurostatem – průzkumu vzdělávání dospělých a třetího průzkumu o dalším odborném vzdělávání v podnicích – poskytnou koncem roku 2007 aktuální údaje, zejména o účasti dospělých v celoživotním vzdělávání, o investování podniků a o účasti na dalším odborném vzdělávání v podnicích. V současné době připravuje OECD průzkum dovedností dospělých (PIAAC).

Jsou zapotřebí další průzkumy a rozbory, které sehrají klíčovou úlohu při využívání stávajících statistických údajů a při zkoumání rozhodujících problémů jako návratnost formálního, neformálního a informálního vzdělávání a obecná úloha informálního vzdělávání v životě dospělých. Je třeba se více zaměřit na trendy a odhady, aby bylo možné podpořit tvorbu nových politik a navrhování programů. Komise k tomu rovněž přispívá nedávným zřízením výzkumného pracoviště pro celoživotní vzdělávání ve Společném výzkumném středisku v Ispře.

Sdělení 5

Kvalita a porovnatelnost údajů o vzdělávání dospělých se musí i nadále zlepšovat. Zejména existuje potřeba lepšího pochopení přínosů vzdělávání dospělých a překážek na cestě k jeho využívání, jakož i potřeba přesnějších údajů o poskytovatelích, instruktorech a poskytování výuky samé.

Činnost Evropské komise v této oblasti, včetně práce Eurostatu, by se měla soustředit na co nejlepší využívání stávajících výzkumů a údajů, na zdokonalování harmonizace pojmů a definic a na zvyšování záběru, četnosti a aktuálnosti údajů. Jsou zapotřebí spolehlivé údaje rozčleněné podle pohlaví.

4. Akce Evropské unie

Vzdělávání dospělých přísluší významná úloha při plnění úkolů, před kterými Evropa stojí, avšak jeho potenciál nebyl dosud náležitě využit. Toto sdělení dokládá, že zaměření na kvalitu, účinnost a spravedlnost by bylo přínosné jak pro společnost, tak pro hospodářství.

Odpovědnost v této oblasti leží na členských státech. Úlohou Komise je členské státy podporovat v jejich úsilí modernizovat vzdělávací systémy. Komise proto navrhuje, aby se rozvinul dialog s členskými státy a s příslušnými zúčastněnými stranami. Dialog by se měl zabývat níže uvedenými aspekty:

- způsoby co nejlepšího využívání finančních mechanismů, které jsou k dispozici na evropské úrovni (jako jsou strukturální fondy a program celoživotního vzdělávání);

- jak náležitě zohlednit potřeby vzdělávání dospělých v národních programech reforem v souladu s lisabonskou strategií;

- jak nejlépe zapojit zúčastněné strany v zájmu zajištění toho, aby byly návrhy obsažené v tomto sdělení uplatňovány v odlišných podmínkách v jednotlivých členských státech;

- jak podněcovat výměny osvědčených postupů prostřednictvím aktivit vzájemné výměny zkušeností a učení se (tzv. peer learning activities) v rámci programu „Vzdělávání a odborná příprava 2010“, včetně činností odvíjejících se z výsledků stávajících programů EU;

- nejlepší přístupy s cílem zkvalitnit statistické monitorování.

Na základě této úvahy navrhuje Komise vypracovat v roce 2007 akční plán v zájmu zajištění efektivní návaznosti na návrhy obsažené v tomto sdělení.

ANNEX

Participation in adult learning

Participation of adults in lifelong learning (2005)

(Percentage of population aged 25-64 participating in education and training in four weeks prior to the survey, ISCED 0-6)

[pic]

Source: Eurostat (Labour Force Survey)

Additional notes:

- DE: data for 2004.

- LU, MT and the UK: provisional data.

Participation in lifelong learning by age and educational attainment (2005)

[pic]

[pic] | Low | [pic] | Medium | [pic] | High | [pic] | All |

Source : Eurostat (Labour Force Survey)

Additional notes:

- DE : data for 2004.

- LU, MT and the UK : provisional data.

Rate of participation (%) of 25-64 year olds in formal and non-formal education and training (2003)

[pic]

[pic] | Formal | [pic] | Non-formal |

Source: Eurostat LFS, ad-hoc module on Lifelong Learning 2003. Target population: 25-64 years, reference period: 12 months..

Percentage of population 25-64 year olds involved in education and training (2003)

[pic]

Participation rate 55-64 years old in any kind of learning (2005)

[pic] (*)Informal training is not included in UK Source: Eurostat LFS, Ad Hoc module on Lifelong Learning 2003 Target population: 25-64 years old

[1] „Modernizace vzdělávání a odborné přípravy: zásadní příspěvek k prosperitě a sociální soudržnosti v Evropě - Společná průběžná zpráva Rady a Komise pro rok 2006 o pokroku dosaženém v rámci pracovního programu "Vzdělávání a odborná příprava 2010" http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/site/en/oj/2006/c_079/c_07920060401en00010019.pdf

[2] http://ec.europa.eu/education/policies/2010/objectives_en.html#measuring

[3] Podpora vzdělávání dospělých (Promoting Adult Learning) , OECD (2005).

[4] Tom Schuller, John Preston, Cathie Hammond, Angela Brassett-Grundy a John Bynner, Přínosy vzdělávání (The Benefits of Learning) , University of London, 2004.

[5] Zpráva Komise „Průběžná hodnotící zpráva o dosažených výsledcích a kvalitativních a kvantitativních ukazatelích provádění druhé etapy akčního programu Společenství v oblasti vzdělávání „Socrates“, KOM (2004) 153 v konečném znění, 8.3.2004.

[6] Sdělení Komise „Účinnost a spravedlnost v evropských systémech vzdělávání a odborné přípravy“, KOM (2006) 481 v konečném znění, 8.9.2006.

[7] Průzkum pracovních sil v EU 2004 (EU Labour Force Survey), Eurostat.

[8] Odborné vzdělávání a odborná příprava – klíč k budoucnosti , syntéza Maastrichtské studie provedená Evropským střediskem pro rozvoj odborného vzdělávání (CEDEFOP), Lucemburk, 2004.

[9] Návrh doporučení Evropského parlamentu a Rady o klíčových schopnostech pro celoživotní vzdělávání, KOM (2005) 548 v konečném znění, 10.11.2005.

[10] Coulombe, S., J.F. Tremblay a S. Marchand, Mezinárodní výzkum gramotnosti dospělých, bodová hodnocení gramotnosti, lidský kapitál a růst napříč 14 zeměmi OECD (International Adult Literacy Survey, Literacy Scores, Human Capital and Growth across Fourteen OECD Countries) , Statistics Canada, Ottawa, 2004.

[11] Příslušné údaje jsou k dispozici v Zelené knize „Nová mezigenerační solidarita jako odpověď na demografické změny“, sdělení Komise, KOM (2005) 94 v konečném znění, 16.3.2005, základní scénář Eurostatu pro odhady počtu obyvatel, předběžné výsledky 2004.

[12] Pracovní dokument útvarů Komise „Pokroky v plnění lisabonských cílů v oblasti vzdělávání a odborné přípravy – zpráva založená na ukazatelích a referenčních kritériích – Zpráva 2006“, SEK (2006) 639, 16.5.2006, strana 40.

[13] „Společná zpráva o sociální ochraně a sociálním začlenění 2006“, http://ec.europa.eu/employment_social/social_inclusion/docs/2006/cs2006_7294_en.pdf

[14] V roce 2005 nemělo v Evropě žádné základní počítačové dovednosti 37 % lidí ve věku 16-74 let a jejich počet s věkem narůstá (65 % lidí ve věku 55-74 let). Zdroj: Eurostat, Statistics in Focus (Statistika v kostce), č. 17/2006.

[15] Sdělení Komise „Účinnost a spravedlnost v evropských systémech vzdělávání a odborné přípravy“, odstavec 25.

[16] Decentralizace v rozmanitých formách a stupních je zjevná ve většině zemí: Rakousko, Belgie, Bulharsko, Dánsko, Finsko, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Španělsko, Švédsko, Rumunsko, Velká Británie (Zdroj: OECD 2005; Eurydice 2006).

[17] ESF060603-Podkladový dokument - Podpora vzdělávání a odborné přípravy z ESF.

[18] „Pokroky v plnění lisabonských cílů v oblasti vzdělávání a odborné přípravy – zpráva založená na ukazatelích a referenčních kritériích – Zpráva 2006“, strany 35-40, a její příloha „Podrobný rozbor pokroku“, kapitola 6.2.

[19] Celoživotní vzdělávání: názory občanů v detailním záběru. Výsledky průzkumu Eurobarometru , Cedefop, Lucemburk, 2004. Zpráva rovněž ukazuje, že dospělí dávají ve značné míře přednost vzdělávání v neformálním prostředí.

[20] Definice viz „Memorandum o celoživotním vzdělávání“ (SEK(2000) 1832, 30.10.2000) a další materiály jako např. Klasifikace výukových činností vydaná Eurostatem.

[21] „Trendy a problémy vzdělávání dospělých v Evropě“, studie provedená Evropským sdružením pro vzdělávání dospělých v roce 2006. Dosud nezveřejněno.

[22] Zdroj: European Inventory – Validace neformálního a informálního vzdělávání, http://www.ecotec.com/europeaninventory/

[23] http://ec.europa.eu/education/policies/2010/doc/validation2004_en.pdf. Určitá povolání, pro která jsou stanoveny minimální požadavky na vzdělání a odbornou přípravu, nejsou zahrnuta – viz směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací, Úř. věst. L 255/22, 30.9.2005.