52006DC0249

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 24.5.2006

KOM(2006) 249 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Podpora slušné práce pro všechny Příspěvek Unie k provádění agendy slušné práce ve světě

{SEK(2006) 643}

1. ÚVOD

V ZÁřÍ 2005 BYLA NA SUMMITU ORGANIZACE SPOJENÝCH NÁRODů NAVAZUJÍCÍMU NA DEKLARACI TISÍCILETÍ POTVRZENA POTřEBA DOSÁHNOUT SPRAVEDLIVÉ GLOBALIZACE. PODPORA PRODUKTIVNÍHO ZAMěSTNÁNÍ A SLUšNÉ PRÁCE PRO VšECHNY BYLA ZAřAZENA MEZI CÍLE VNITROSTÁTNÍCH A MEZINÁRODNÍCH POLITIK. ROVNěž BYLA ZDůRAZNěNA ZÁSADNÍ ÚLOHA ZAMěSTNANOSTI A KVALITNÍCH PRACOVNÍCH MÍST V BOJI PROTI CHUDOBě A PřI PODPOřE ROZVOJE: NAVZDORY URčITÝM POKROKůM JE PřÍJEM POLOVINY PRACOVNÍKů VE SVěTě NIžšÍ NEž 2 DOLARY ZA DEN A POLOVINA SVěTOVÉ POPULACE NEMÁ žÁDNOU SOCIÁLNÍ OCHRANU [1].

Před konáním summitu se Komise, Rada a Evropský parlament, v souladu se strategií Mezinárodní organizace práce (MOP) v této oblasti, vyslovily pro posílení sociálního rozměru globalizace a podporu slušné práce pro všechny[2].

Podpora slušné práce pro všechny je ústředním bodem politické agendy MOP již od roku 2000: prostřednictvím své agendy slušné práce navrhuje MOP „dát všem mužům a ženám skutečné příležitosti získat přístup ke slušné a produktivní práci v podmínkách svobody, spravedlnosti, jistoty a lidské důstojnosti“. Tato agenda slušné práce byla schválena vládami a sociálními partnery v rámci MOP a představuje soubor všeobecných zásad, které nejsou spojeny s konkrétním modelem rozvoje. V roce 2004 ji ve svých doporučeních převzala Světová komise pro sociální rozměr globalizace.

Agenda slušné práce je založena na integrovaném přístupu, který zahrnuje produktivní a svobodně zvolené zaměstnání, pracovní právo, sociální ochranu, sociální dialog a zohledňování otázek rovnosti žen a mužů[3]. Jsou v ní tak začleněna „základní sociální práva“, jež představují minimální soubor sociálních práv, který vypracovalo mezinárodní společenství a jehož uplatňování již Unie podporuje. Její ambice jsou však větší: cílem není pouze zaručit minimální práva, ale řídit rozvoj podle hodnot a zásad jednání a správy věcí veřejných, které spojují hospodářskou konkurenceschopnost se sociální spravedlností.

Taková kombinace hospodářské konkurenceschopnosti a sociální spravedlnosti tvoří jádro modelu evropského rozvoje. Aktivní podpora slušné práce je nedílnou součástí evropské sociální agendy a snah EU šířit své hodnoty a podělit se o své zkušenosti a svůj integrovaný model hospodářského a sociálního rozvoje[4].

Při podpoře slušné práce pro všechny bere Komise plně v úvahu zvláštnosti a rozdíly hospodářských a sociálních poměrů ve světě. Uznává důležitost strategického přístupu zaměřeného na jednotlivé etapy, který všem partnerům usnadní přijetí této agendy a který odráží situace a priority jednotlivých zemí a regionů.

V tomto sdělení Komise navrhuje určité zásady, jejichž účelem je, aby politiky a opatření EU více přispívaly k prosazování slušné práce. Tyto zásady vyžadují posílení spolupráce mezi evropskými orgány, členskými státy a všemi zúčastněnými stranami.

Provádění agendy slušné práce bude ústředním tématem segmentu na vysoké úrovni Hospodářské a sociální rady OSN, který se uskuteční v červenci 2006. Práce na agendě slušné práce tak budou pokračovat na mezinárodní úrovni a Komise se na nich hodlá plně podílet.

2. FAKTOR VÝVOJE, SPRÁVY VĚCÍ VEŘEJNÝCH A VÝKONNOSTI

GLOBALIZACE A TECHNOLOGICKÉ A DEMOGRAFICKÉ ZMěNY VEDOU K ZÁSADNÍ PřEMěNě ORGANIZACE VÝROBY A POSKYTOVÁNÍ SLUžEB NA SVěTOVÉ ÚROVNI A STRUKTURY A ROZDěLENÍ PRACOVNÍCH MÍST. TENTO VÝVOJ UMOžNIL VěTšÍMU POčTU ZEMÍ A SOCIÁLNÍCH SKUPIN TěžIT Z VÝHOD MEZINÁRODNÍHO OBCHODU A DÁVÁ TAK KAžDÉMU PřÍLEžITOSTI A PERSPEKTIVY ZÍSKAT SLUšNOU PRÁCI.

Hospodářský růst se však nezbytně neprojevuje vytvářením nových pracovních míst a zlepšením stávajících míst, což by vedlo k odstranění chudoby. V hospodářství mnohých rozvojových zemí převládá stínový sektor a nekvalitní pracovní místa a přetrvává dualita na trhu práce, zejména tam, kde živobytí většiny populace závisí na zemědělství. Ve stínové ekonomice pracují především ženy a mladí lidé, kteří tak mají malé vyhlídky, pokud jde o příjem, odbornou přípravu a sociální ochranu.

Dokonce i ve formálním odvětví snižují slabé služby zaměstnanosti, řízení trhu práce a systémy sociální ochrany schopnost vyrovnat se se změnami.

V nově se rozvíjejících zemích růst nestačí k omezení chudoby velké části obyvatelstva. Růst produktivity vždy nevede ke zvyšování platů. Počet nekvalitních pracovních míst a podíl stínové ekonomiky zůstávají stále na vysoké úrovni. Ve všech těchto zemích, ale v menší míře i v průmyslových zemích se tak na pracovníky ve stínovém sektoru nevztahuje pracovní právo a sociální ochrana.

Podpora slušné práce si vyžaduje soudržný a globální přístup. Je jistě třeba odstranit nejvýraznější nedostatky v oblasti základních sociálních práv, jako například dětskou práci. Avšak je třeba také a především změnit logiku rozvoje. Zkušenost ukazuje, že dětskou práci lze vymýtit mimo jiné prostřednictvím opatření na trhu práce, sociálního dialogu a sociální ochrany (např. příspěvky, které od zaměstnávání dětí odrazují nebo jej činí zbytečným a které podporují vzdělávání).

Chceme-li odstranit chudobu, nestačí poskytovat pomoc v podobě prostředků na živobytí nebo čekat na výsledky růstu a příchodu mezinárodních podniků. Je třeba vytvořit takové prostředí, které bude příznivé pro vnitrostátní a zahraniční investice, jež v daném místě povedou k vytvoření pracovních míst; je třeba zlepšit správu věcí veřejných, například díky sociálnímu dialogu; zjistit, jaké jsou nedostatky v oblasti slušné práce; vypracovat právní rámec, který by chránil pracovníky a zaručil rovnost žen a mužů; zavést životaschopné systémy sociální ochrany a celoživotního vzdělávání a odborné přípravy; zajistit podnikům právní jistotu; snížit korupci a stanovit spravedlivá pravidla hospodářské soutěže. Takovou podporu slušné práce zatím stále požadují i podniky, které se domnívají, že odpovědnost neleží pouze na zaměstnavatelích, ale měly by se o ni podělit i veřejné orgány[5].

Podpora slušné práce, při níž je kladen důraz na zaměstnanost, kvalitní pracovní místa a vhodné sociální politiky, je jedním z faktorů sociální spravedlnosti a soudržnosti a rovněž hospodářské výkonnosti.

Stanovení cílů v sociální oblasti nesmí být v žádném případě využito k ochranářským účelům. Cílem je všeobecný sociální pokrok a spravedlivé rozdělení jeho výsledků ve prospěch všech.

3. ZÁVAZKY A ZÁSADY POLITIK EU

EU SE AKTIVNě ZAPOJUJE DO PROVÁDěNÍ DEKLARACE TISÍCILETÍ. PřISPÍVÁ K RůSTU A UDRžITELNÉMU ROZVOJI NA CELÉM SVěTě, ZEJMÉNA PROSTřEDNICTVÍM SVÉ OBCHODNÍ POLITIKY A KROKů, KTERÉ PODNIKÁ V OBLASTI ROZVOJE A VNěJšÍ POMOCI. Podporuje všechny země v uzavírání a účinném uplatňování úmluv o základních sociálních právech[6].

K podpoře slušné práce může přispět zvláště tím, že se s mezinárodními organizacemi podělí o své zkušenosti a odborné znalosti a že bude rozvíjet politický dialog se třetími regiony a zeměmi. Komise již v tomto ohledu zahájila konkrétní iniciativy, například posílila svou spolupráci s MOP, zavedla systém všeobecných preferencí v obchodní oblasti, vypracovala dokument „Evropský konsensus o rozvoji“ a zahájila dialogy o zaměstnanosti s asijskými a latinskoamerickými zeměmi.

3.1. Slušná práce: závazek pro Unii

EU během let vytvořila model hospodářského a sociálního rozvoje, který jde nad rámec rozdílů mezi jednotlivými státy a opírá se o společné hodnoty a zásady, zejména cíl, stanovený ve Smlouvě, podporovat společně hospodářský i sociální pokrok.

Acquis communautaire v oblasti zaměstnanosti, sociální politiky a rovných příležitostí v mnoha ohledech přesahuje mezinárodní normy a opatření, které stojí v pozadí pojmu slušné práce, a přebírá jejich hlavní zásady. Normy MOP slouží jako základ mnoha politik, právních předpisů a kolektivních smluv v členských státech i na evropské úrovni. Kromě toho normy a opatření MOP doplňují acquis communautaire v oblastech, na něž se nevztahují nebo na něž se vztahují pouze částečně právní předpisy a politiky Společenství, jako jsou např. správa služeb zaměstnanosti a inspekce práce, svoboda sdružování, kolektivní vyjednávání a minimální normy v oblasti sociálního zabezpečení.

Členské státy již ratifikovaly velký počet úmluv MOP týkajících se zejména základních sociálních práv, inspekce práce, služeb zaměstnanosti, zaměstnání, sociálního zabezpečení a mezd[7]. Mnohé z nich zahájily ratifikaci novějších úmluv (bezpečnost a ochrana zdraví při práci, pracovní podmínky). Nejnovější konsolidovaná úmluva MOP o práci na moři z roku 2006 má velký význam pro evropský sociální dialog a budoucí normativní kroky Společenství a členských států.

Je důležité, aby členské státy pokračovaly v procesu ratifikace a uplatňování úmluv, zejména těch, které byly aktualizovány. Komise bude tento proces podporovat a v případě potřeby i usnadňovat tím, že bude zohledňovat příslušné kompetence a politiky Společenství.

Kromě cílů agendy slušné práce poskytují lisabonská strategie a evropská sociální agenda širší politický rámec pro důraznou akci ve prospěch zaměstnanosti, rovných příležitostí a sociální soudržnosti.

3.2. Důkladnější poznání v zájmu větší přesvědčivosti a většího zapojení

Komise bude spolupracovat s MOP, OSN a dalšími organizacemi s cílem více se zabývat problematikou slušné práce, zvýšit kapacitu partnerských zemí a vypracovat vhodné ukazatele. Předmětem této spolupráce bude:

- stanovení správných postupů a zjištění dosažených úspěchů v dané oblasti;

- rozšíření studií týkajících se slušné práce a jejích interakcí s ostatními politikami;

- vyvinutí metodik umožňujících zjistit účinky liberalizace obchodu a účinky výrobních a distribučních systémů ve světovém měřítku, včetně svobodných výrobních pásem, na slušnou práci; rozšíření probíhajícího pilotního projektu vedeného ve spolupráci s MOP s cílem zjistit dopad obchodu na slušnou práci;

- prohloubení studií o dopadu obchodu na udržitelný rozvoj (SIA);

- zlepšení vazeb mezi studiemi, operačními činnostmi a plánováním vnější pomoci; podpora postupů sdílených s partnerskými zeměmi a regiony, které mají pomoci při volbě priorit a zvyšování vnější pomoci.

V této souvislosti je zapojení politiky EU v oblasti výzkumu důležité jednak pro šíření znalostí, jednak pro podporu sociálního a hospodářského rozvoje.

Komise podporuje ratifikaci a uplatňování úmluv o základních sociálních právech a provádění národních programů pro slušnou práci, jak bylo dohodnuto v rámci MOP, nebo obdobných plánů, zejména v případě národních rozvojových strategií. Komise bude spolupracovat s MOP, OSN a dalšími mezinárodními organizacemi na zlepšení prováděných studií a na stanovení ukazatelů vztahujících se k provádění agendy slušné práce.

Komise bude ve svých delegacích ve třetích zemích pořádat vzdělávací a informační akce týkající se slušné práce a rovněž semináře na regionální úrovni s cílem posílit kapacity zúčastněných stran.

3.3. Větší zapojení zahraničních politik EU

Rozšíření

Před přistoupením musejí kandidátské země zahrnout do své legislativy celé acquis communautaire . Předvstupní strategie, která toto začleňování acquis communautaire doprovází, přímo přispívá k podpoře agendy slušné práce v kandidátských zemích. Je třeba zdůraznit, jak je tato agenda pro kandidátské země důležitá vzhledem k závazku EU v oblasti slušné práce a vzájemnému doplňování některých úmluv a strategií MOP s acquis communautaire . V této souvislosti bude Komise podporovat především iniciativy týkající se:

- podpory svobody sdružování a kolektivního vyjednávání v zájmu posílení schopností zapojených subjektů v oblasti samostatného sociálního dialogu;

- posílení služeb zaměstnanosti, inspekcí práce a struktur pro řízení sociální ochrany;

- rozvoje strategií pro prevenci v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Politika sousedství, vztahy na regionální a dvoustranné úrovni

Sousedství

Agenda slušné práce je důležitá i pro země, na které se vztahuje evropská politika sousedství a které zahájily proces postupného sbližování s Unií, přestože nemají tytéž povinnosti, pokud jde o přejímání acquis communautaire . Politika sousedství bude přispívat k podpoře slušné práce prostřednictvím:

- realizace konkrétních závazků provést reformy v oblasti základních sociálních práv, zaměstnanosti, sociálních věcí a rovných příležitostí, které jsou obsaženy v akčních plánech, na nichž se dohodla EU s příslušnými zeměmi;

- pravidelného politického dialogu o těchto otázkách v rámci institucionálních struktur vytvořených na základě dohod o partnerství a spolupráci a dohod o přidružení;

- provádění pětiletého pracovního plánu schváleného v rámci barcelonského procesu v listopadu 2005, jehož cílem je zejména posílit systémy sociální ochrany v zemích jižního Středomoří;

- jejího zohledňování ve strategických dokumentech pro jednotlivé země a regiony, tematického plánování a dalších nástrojů spolupráce; případné účasti příslušných zemí na některých programech a na spolupráci s agenturami Společenství podle podmínek, jež budou stanoveny.

Vztahy na regionální a dvoustranné úrovni

Komise nedávno předefinovala své strategické vztahy s Latinskou Amerikou, karibskou oblastí a Afrikou. Zahrnula do svých návrhů prvky týkající se slušné práce a bude je aktivně uplatňovat.

Komise prohloubí svou spolupráci s latinskoamerickými a karibskými zeměmi v oblasti sociální soudržnosti. Vypracovala pracovní programy s Chile a Andským společenstvím a připravuje další spolupráci na dvoustranné úrovni, zejména s Brazílií a Mexikem. Bude podporovat spolupráci všech zemí Latinské Ameriky v této oblasti.

Komise zahájí spolupráci s Africkou unií týkající se sociálního rozměru regionální integrace a slušné práce a spolupráci na dvoustranné úrovni s Jihoafrickou republikou. Bude zohledňovat otázky slušné práce v souvislosti s dohodou z Cotonou a v regionálních strategiích (Afrika, Karibik, Tichomoří).

Komise rovněž zahrne tyto otázky do politických dialogů s asijskými zeměmi. V roce 2005 zahájila dialog s Čínou v oblastech jako zaměstnanost, pracovní právo, sociální dialog, sociální ochrana a sociální soudržnost. V oblasti zaměstnanosti také začala spolupracovat s Indií a s asijsko-evropským setkáním (ASEM) na provádění agendy slušné práce na celém světě.

Komise bude podporovat sociální dialog v procesech regionální integrace mimo Evropu, v nichž EU poskytuje svou pomoc.

Rozvojová spolupráce

Základním dokumentem je evropský konsensus o rozvojové politice EU ze dne 20. prosince 2005, který poprvé vyzývá evropské orgány a členské státy ke zlepšení koordinace, soudržnosti a doplňkovosti jejich akcí. Sociální soudržnost a zaměstnanost jsou zde považovány za oblast politiky Společenství a konsensus stanoví, že Společenství a členské státy budou podporovat slušnou práci pro všechny.

V rámci tematického plánování a plánování podle jednotlivých zemí a regionů bude Komise podporovat tyto kroky:

- začlenění slušné práce do národních a regionálních strategií rozvoje a odstraňování chudoby,

- její postupné větší zohledňování v opatřeních rozpočtové podpory,

- zvýšení kapacity příslušných úřadů a organizací občanské společnosti,

- rozvoj malých a středních podniků,

- zapojení sociálních partnerů a občanské společnosti do strategií rozvoje a odstraňování chudoby,

- posílení vnější pomoci věnované sociálním adaptacím ve třetích zemích a regionech, které zahájily liberalizaci obchodu,

- podpora politické soudržnosti a spolupráce s příslušnými mezinárodními a regionálními organizacemi.

Nařízení (ES) č. 2110/2005 ukládá účastníkům řízení, jimž byla zadána zakázka, dodržování základních sociálních práv v případě smluv financovaných z podpory Společenství. Komise má v úmyslu rozšířit toto ustanovení na smlouvy financované z Evropského rozvojového fondu a vyzývá členské státy a ostatní dárce k uplatnění téhož přístupu.

V příloze II jsou uvedeny příklady opatření na podporu slušné práce, která mohou být rozvíjena v rámci plánování vnější pomoci s přihlédnutím k situaci a potřebám dotyčných zemí.

Obchod – faktor udržitelného rozvoje

Liberalizace obchodu by měla přispět k cílům, jakými jsou větší růst, plná zaměstnanost, omezení chudoby a podpora slušné práce.

V obchodní politice Společenství je upřednostňovaným nástrojem na podporu základních sociálních práv nový systém všeobecných preferencí (SVP) a jeho zvláštní forma podporující udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných, SVP + (2006–2008).

Nový SVP již měl významné dopady, jako např. zrychlení procesu ratifikace úmluv MOP o základních sociálních právech.

Komise využije svého obchodního významu k větší podpoře sociálních norem a slušné práce při svých iniciativách v rámci obchodních jednání na dvoustranné či vícestranné úrovni. Přeje si především:

- dosáhnout lepšího poměru mezi SVP, SVP + a vnější pomocí Společenství;

- zohledňovat sociální rozměr a slušnou práci, jakož i doporučení vyplývající ze studií o dopadu na udržitelnost (SIA) při obchodních jednáních na dvoustranné a regionální úrovni (včetně dohod o hospodářském partnerství se zeměmi AKT, Mercosuru, Rady spolupráce Zálivu, středomořskými zeměmi a zeměmi Střední Ameriky);

- použít politiky a nástroje EU jakožto vnější pomoc při podpoře slušné práce v souvislosti s otevřeným obchodním režimem;

- zachovat přístup zaměřený na interakci mezi obchodem, sociálními právy a zaměstnaností, který byl představen v roce 2004 v návrzích na revizní mechanismus obchodní politiky, a propagovat jej v ostatních zemích, jež jsou členy Světové obchodní organizace (WTO);

- podporovat spolupráci mezi WTO, UNCTAD, MOP a dalšími organizacemi působícími v této oblasti.

3.4. Podpora správy věcí veřejných na mezinárodní a vícestranné úrovni

Posílení správy věcí veřejných na mezinárodní a vícestranné úrovni je nezbytné pro podporu sociálního rozměru globalizace a přijetí agendy slušné práce ze strany partnerů.

Hospodářská a sociální spolupráce

Komise podporuje dialogy zahájené nedávno mezi mezinárodními finančními institucemi, MOP, OSN a WTO, týkající se vzájemného doplňování a soudržnosti jejich politik a souvislostí mezi hospodářským růstem, investicemi, obchodem a slušnou prací. Vyzývá tyto organizace a státy G8, aby přispěly k podpoře slušné práce při vytváření a provádění svých politik, strategií a nástrojů.

Komise zintenzivní svou spolupráci s MOP.

Zapojí se do činnosti OSN, pokud jde o realizaci závěrů summitu z roku 2005 o produktivním zaměstnání a slušné práci, a zvláště do práce segmentu na vysoké úrovni Hospodářské a sociální rady OSN v červenci 2006.

Lepší řízení hospodářské migrace

Řízení migrace si vyžaduje spolupráci mezi zeměmi a regiony původu, tranzitními a cílovými zeměmi a regiony a spolupráci s mezinárodními organizacemi (MOP, Mezinárodní organizace pro migraci, OSN).

Komise v roce 2005 přijala akční plán pro legální hospodářskou migraci. Podporuje snahy o soudržný přístup k otázce mezinárodní migrace, jakými jsou např. zpráva Světového výboru o mezinárodní migraci (2005) a akční plán MOP pro migrující pracovníky (2004). Podílí se na přípravě dialogu OSN na vysoké úrovni o migraci a rozvoji (2006).

Aby migrační politika EU přispívala k rozvoji, je třeba usnadnit zasílání finančních prostředků do zemí původu a jejich přispění k rozvoji těchto zemí, zapojit příslušníky diaspor, podporovat kruhovou migraci, zmírnit negativní důsledky „úniku mozků“ a zodpovědně omezovat přijímání pracovníků, jež brání rozvoji v odvětvích s nedostatkem kvalifikované pracovní síly, zejména ve zdravotnictví[8].

Dále je třeba pomáhat orgánům dotyčných zemí lépe řídit migrační toky, chránit přistěhovalce proti vykořisťování a lépe zacházet s přistěhovalci pobývajícími na jejich území. Součástí tohoto úsilí je boj proti nelegální imigraci a obchodu s lidmi.

Komise rovněž poskytuje vnitrostátním a regionálním orgánům své zkušenosti, pokud jde o volný pohyb pracovníků a podporu práv, imigrační politiky a začlenění přistěhovalců do společnosti.

3.5. Práce s občanskou společností a podniky

Sociální partneři, sociální dialog a partnerství

Komise bude podporovat:

- posílení technických kapacit sociálních partnerů a občanské společnosti,

- rozvoj institucí, mechanismů a postupů, jež usnadňují a posilují proces sociálního dialogu na dvoustranné i třístranné úrovni,

- větší zapojení sociálních partnerů a ostatních subjektů občanské společnosti do světové správy věcí veřejných (WTO, mezinárodní finanční instituce) podle modelu OECD pro konzultace,

- uzavírání nadnárodních kolektivních smluv a světových rámcových dohod.

Sociální odpovědnost podniků

Komise přiznává významnou úlohu sociální odpovědnosti podniků, která doplňuje právní předpisy, kolektivní vyjednávání a kontrolu pracovních podmínek. Domnívá se, že kodexy chování a ostatní nástroje sociální odpovědnosti podniků se musejí opírat o nástroje schválené na mezinárodní úrovni (OECD, MOP).

Komise bude sociální odpovědnost podniků i nadále podporovat. Vyzývá podniky, Evropskou alianci pro sociální odpovědnost podniků[9] a ostatní zúčastněné strany, aby vyvíjely iniciativy s cílem přispět k podpoře slušné práce pro všechny.

4. ZÁVĚRY

PODPORA SLUšNÉ PRÁCE PRO VšECHNY JE SOUčÁSTÍ SNAH EU O šÍřE ní jejích hodnot a zkušeností a jejich sdílení s ostatními.

EU a její členské státy přispěly ke stanovení tohoto cíle v závěrech summitu OSN v roce 2005.

Komise má v úmyslu výrazně přispět k provádění tohoto cíle v úzké spolupráci s příslušnými subjekty, partnerskými zeměmi a regiony a mezinárodními a regionálními organizacemi. Vyzývá ostatní orgány EU, členské státy, sociální partnery a všechny aktéry ke spolupráci, jejímž cílem bude podpora slušné práce pro všechny ve světě.

Za tímto účelem zmobilizuje své vnější politiky, svou rozvojovou pomoc a svou obchodní politiku. Vybízí nejen k dodržování základních sociálních práv, ale také k provádění ambiciózních programů na podporu slušné práce v každé zemi. Spolu s mezinárodními organizacemi bude pracovat na vytvoření ukazatelů pro sledování vynaloženého úsilí.

Komise vypracuje do léta 2008 souhrnnou zprávu navazující na toto sdělení.

[1] Světové trendy zaměstnanosti, 2006, MOP; Zpráva Světové komise pro sociální rozměr globalizace, 2004, MOP.

[2] KOM(2004) 383; závěry Rady o sociálním rozměru globalizace, 3.3.2005, dok. 6286/05; zpráva Evropského parlamentu, A 6-0308/2005 ze dne 15.11.2005; stanovisko Hospodářského a sociálního výboru ze dne 9.3.2005 a Výboru regionů ze dne 23.2.2005; závěry Evropské rady z prosince 2004 a června 2005.

[3] Základní referenční dokumenty týkající se slušné práce viz přílohy I a III.

[4] Evropské hodnoty v globalizovaném světě, KOM(2005) 525.

[5] Slušná práce: jak ji uvést do praxe; stanovisko zaměstnavatelů, 2002, IOE (Mezinárodní organizace zaměstnavatelů).

[6] KOM(2001) 416; závěry Rady ze dne 21.7.2003 a 3.3.2005; zprávy EP z července 2003 a listopadu 2005.

[7] http://www.ilo.org/ilolex/french/newratframeF.htm

[8] Sdělení Komise „Vzájemné souvislosti migrace a rozvoje: Některé konkrétní pokyny“, KOM(2005) 390, 1.9.2005.

[9] Viz KOM(2006)136.