52006DC0085

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 2. 3 2006

KOM (2006) 85 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

Financování rozvoje a účinnost pomoci –Problémy rozšíření pomoci Evropské unie v letech 2006 – 2010{SEK(2006) 294}

1. Východiska

Následně po summitu tisíciletí OSN v září 2005 převzala Evropská unie v zájmu urychlení pokroku a dosažení rozvojových cílů tisíciletí (RCT)[1] nové historické závazky, a to na základě dřívějších závazků z Barcelony, které byly přijaty před konferencí o financování rozvoje v Monterrey v roce 2002. Tato rozhodnutí byla zásadní pro to, aby závazky mohli převzít i další; široce je uvítali hlavě naši partneři z rozvojových zemí, zvláště protože samotné schůzky na nejvyšší úrovni nedosáhly ambicí Evropské unie, konkrétně pokud jde o oblast financování rozvoje. Valné shromáždění OSN se dohodlo na tom, že bude někdy v letech 2008 a 2009 uspořádána následná konference, která by měla přezkoumat další pokrok na základě konsensu z Monterrey.

Tyto nové závazky nadále posílí postavení Evropské unie jako největšího dárce pomoci na světě a jsou to základní prvky „Evropského konsensu o rozvoji“[2] – a Strategie Evropské unie pro Afriku[3], která byla schválena později v roce 2005. Zahrnují:

- nové cíle oficiální rozvojové pomoci (ODA ): na základě postupného zvyšování oficiální rozvojové pomoci bude Evropská unie do roku 2010 společně poskytovat 0,56 % svého hrubého národního důchodu, jako mezistupeň k dosažení cíle OSN ve výši 0,7% do roku 2015. Tento závazek souvisí se slibem poskytnout 56 % zvýšeného objemu pomoci poskytované Africe ;

- další závazky týkající se nových zdrojů financování rozvoje souvisejících s odpouštěním dluhů a mezinárodními veřejnými statky ;

- lépe koordinovanou a účinnější pomoc na úrovni Evropské unie a dále plnění Pařížské deklarace o účinnosti pomoci, včetně spolehlivějších mechanismů pomoci , zvláště rozpočtovou podporu, snižování dopadu vnějších otřesů , osvobození pomoci od jakýchkoli podmínek a reformu mezinárodních finančních institucí ;

- obchodní pomoc (OP), v jejímž případě Rada dále specifikovala závazky před zasedáním ministrů Světové obchodní organizace v Hongkongu[4].

Rada vyzvala Komisi, aby sledovala plnění těchto závazků a aby každoročně oznamovala pokrok týkající se financování a účinnosti pomoci, a to i v případě Afriky. Toto sdělení obsahuje první takové hodnocení plnění rozšířeného souboru závazků Evropské unie a vychází z příspěvků členských států v rámci výročního kontrolního šetření, které se konalo koncem roku 2005. Podrobné hodnocení pokroku je obsaženo v přiloženém pracovním dokumentu útvarů Komise[5].

2. Závazek zvýšit finanční zdroje OFICIÁLNÍ ROZVOJOVÉ POMOCI (ODA)

V roce 2005 Evropská Unie zvýšila základní cílové hodnoty oficiální rozvojové pomoci pro rok 2006 prostřednictvím těch členských států, které přijaly „závazky z Barcelony“ (EU15: 0,33 % jednotlivých základních plánů oficiální rozvojové pomoci z hrubého národního důchodu, aby tak byl zajištěn společný průměr ve výši 0,39 %). Aby bylo do roku 2015 dosaženo cíle OSN ve výši 0,7 %, všech 25 členských států, včetně těch, které přistoupily k Evropské unii v roce 2004 (EU10), přijalo nové závazky : 15 států Evropské unie se zavázalo, že do roku 2010 zajistí dosažení individuální základní úrovně ve výši 0,51 % , zatímco v případě zbývajících 10 států Evropské unie by oficiální rozvojová pomoc měla činit 0,17 % z jejich hrubého národního důchodu; to odpovídá společné výsledné hodnotě oficiální rozvojové pomoci ve výši 0,56 % hrubého národního důchodu. Přistupující země, Bulharsko a Rumunsko , s těmito závazky vyjádřily souhlas.

2.1. Plnění cílů oficiální rozvojové pomoci v roce 2006

Zdá se, že Evropská unie dokáže splnit svůj prvotní záměr, aby oficiální rozvojová pomoc dosáhla v roce 2006 výše 0,39 %. Pokud se splní předpovědi, dosáhne Evropská unie v průměru hodnoty 0,42 %. Evropská unie dosáhla v roce 2004 uspokojivých výsledků, vzhledem k tomu, že dohromady uvolnila na oficiální rozvojovou pomoc 0,34 % hrubého národního důchodu a tím dosahuje podstatně vyšší úrovně, než tomu je v případě dárcovských zemí OECD/DAC, které nejsou členy Evropské unie (kromě Norska a Švýcarska), a nachází se vysoko nad průměrem DAC, který činí 0,26 %. To přináší oproti roku 2003 dodatečnou pomoc ve výši 2,3 miliard EUR, ale ve srovnání s rokem 2003 to nevedlo ke skutečnému nárůstu procentního podílu.

Tabulka 1: Výše oficiální rozvojové pomoci EU v letech 2004 – 2005 – 2006

Výše oficiální rozvojové pomoci | 2004 | 2005 | 2006 |

v mil. EUR | % HND | v mil. EUR | % HND | v mil. EUR | % HND |

Česká republika | 88 | 0,11 | 102 | 0,11 | 110 | 0,11 |

Dánsko | 1664 | 0,85 | 1675 | 0,81 | 1715 | 0,80 |

Estonsko | 4 | 0,05 | 5 | 0,06 | 6 | 0,06 |

Finsko | 535 | 0,35 | 600 | 0,39 | 671 | 0,416 |

Francie | 6921 | 0,41 | 8093 | 0,47 | 8213 | 0,47 |

Irsko | 496 | 0,39 | 546 | 0,40 | 675 | 0,47 |

Itálie | 2011 | 0,15 | 3279 | 0,24 | 4577 | 0,33 |

Kypr | 4 | 0,04 | 4 | 0,04 | 5 | 0,04 |

Litva | 8 | 0,042 | 12 | 0,06 | 14 | 0,064 |

Lotyšsko | 7 | 0,06 | 7 | 0,06 | 8 | 0,06 |

Lucembursko | 192 | 0,83 | 204 | 0,85 | 216 | 0,86 |

Maďarsko | 45 | 0,06 | 68 | 0,085 | 89 | 0,1 |

Malta | 8 | 0,18 | 7 | 0,18 | 9 | 0,2 |

Německo | 6155 | 0,28 | 6204 | 0,28 | 7505 | 0,33 |

Nizozemsko | 3434 | 0,73 | 4104 | 0,83 | 4221 | 0,82 |

Polsko | 96 | 0,05 | 200 | 0,09 | 250 | 0,1 |

Portugalsko | 842 | 0,63 | 454 | 0,33 | 450 | 0,33 |

Rakousko | 554 | 0,23 | 1072 | 0,45 | 1080 | 0,43 |

Řecko | 380 | 0,23 | 484 | 0,28 | 589 | 0,33 |

Slovenská republika | 23 | 0,072 | 29 | 0,09 | 30 | 0,085 |

Slovinsko | 25 | 0,1 | 30 | 0,12 | 35 | 0,127 |

Spojené království | 6439 | 0,36 | 7138 | 0,39 | 8061 | 0,42 |

Španělsko | 1991 | 0,24 | 2600 | 0,30 | 3234 | 0,35 |

Švédsko | 2224 | 0,78 | 2587 | 0,88 | 3070 | 1 |

v mil. EUR | % HND | v mil. EUR | % HND | v mil. EUR | % HND |

Česká republika | 110 | 0,11 | 1372 | 0,11 | 212 | 0,17 |

Dánsko | 1715 | 0,80 | 1997 | 0,80 | 1997 | 0,80 |

Estonsko | 6 | 0,06 | 8 | 0,06 | 21 | 0,17 |

Finsko | 671 | 0,416 | 1287 | 0,7 | 1287 | 0,7 |

Francie | 8213 | 0,47 | 11483 | 0,6 | 11483 | 0,6 |

Irsko | 675 | 0,47 | 1227 | 0,62 | 1227 | 0,62 |

Itálie | 4577 | 0,33 | 3519 | 0,24 | 74787 | 0,51 |

Kypr | 5 | 0,04 | 10 | 0,06 | 28 | 0,17 |

Litva | 14 | 0,064 | 20 | 0,07 | 48 | 0,17 |

Lotyšsko | 8 | 0,06 | 13 | 0,07 | 31 | 0,17 |

Lucembursko | 216 | 0,86 | 250 | 0,83 | 258 | 0,86 |

Maďarsko | 89 | 0,1 | 176 | 0,17 | 176 | 0,17 |

Malta | 9 | 0,2 | 7 | 0,17 | 7 | 0,17 |

Německo | 7505 | 0,33 | 12359 | 0,51 | 12359 | 0,51 |

Nizozemsko | 4221 | 0,82 | 4848 | 0,8 | 4848 | 0,8 |

Polsko | 250 | 0,1 | 570 | 0,17 | 570 | 0,17 |

Portugalsko | 450 | 0,33 | 768 | 0,51 | 768 | 0,51 |

Rakousko | 1080 | 0,43 | 13972 | 0,51 | 1397 | 0,51 |

Řecko | 589 | 0,33 | 1041 | 0,51 | 1041 | 0,51 |

Slovenská republika | 30 | 0,085 | 77 | 0,17 | 77 | 0,17 |

Slovinsko | 35 | 0,127 | 58 | 0,18 | 58 | 0,18 |

Spojené království | 8061 | 0,42 | 12863 | 0,59 | 12863 | 0,59 |

Španělsko | 3234 | 0,35 | 7136 | 0,60 | 7136 | 0,6 |

Švédsko | 3070 | 1 | 3783 | 1,00 | 3783 | 1 |

EU 15 | 45854 | 0,44 | 66519 | 0,56 | 70486 | 0,60 |

EU 10 | 556 | 0,10 | 1076 | 0,15 | 1228 | 0,17 |

EU 25 | 46410 | 0,42 | 67595 | 0,54 | 71714 | 0,57 |

Zdroj: Odpovědi členských států EU na výzkum z Monterrey

Zatímco se očekává, že oficiální rozvojová pomoc bude trvale narůstat, zdá se, že významná část tohoto zvýšení se týká odpouštění dluhů (zvláště v případě Iráku a Nigérie v letech 2005-2007). V souladu s Konsensem z Monterrey Komise připomíná, že je třeba zajistit, aby zdroje pro odpouštění dluhů nesnižovaly zdroje oficiální rozvojové pomoci, které mají být k dispozici pro rozvojové země. Proto je třeba řešit otázku zavedení nezbytných dynamických opatření do plánování rozpočtů členských zemí, aby bylo dosaženo trvalých vyšších hodnot oficiální rozvojové pomoci, jak jsou vyjádřeny ve formě cílů pro rok 2010, zvláště pak v zemích, které ještě zdaleka nedosáhly základní výše plánované pro rok 2006. Mezi členskými zeměmi je zřetelný trend zpomalit požadovaný růst rozpočtů určených na pomoc.

2.4 Příspěvek nových členských států

Deset zemí, které přistoupily k Evropské unii v roce 2004 (EU10), souhlasilo se zavedením individuálních základních úrovní, které by odpovídaly jejich konkrétní situaci. Zavázaly se, že se budou snažit pomocí postupného zvyšování své oficiální rozvojové pomoci do roku 2015 dosáhnout „acquis“ Evropské unie z roku 2002 (oficiální rozvojová pomoc ve výši 0,33 % hrubého národního důchodu) a přechodného cíle ve výši 0,17 % do roku 2010.

Graf 2: Plánovaný nárůst oficiální rozvojové pomoci v EU10 v letech 2003 - 2010, ve srovnání s USA a Japonskem

[pic]

Zdroje: Výroční zpráva OECD/DAC za rok 2005 a odpovědi členských států EU na výzkum z Monterrey

Jejich celková výkonnost je působivá, zvláště ve srovnání ostatními velkými dárcovskými zeměmi OECD/DAC. Pokud budou stávající trendy pokračovat, celkový objem oficiální rozvojové pomoci by se od roku 2003, což je rok předcházející jejich přistoupení k Evropské unii, do roku 2010 zvýšil šestkrát a dosáhl by tak základní cílové hodnoty ve výši 0,17 %. Zatímco některé země plánují progresivní nárůst pomoci, jiné by měly své úsilí zvýšit a upravit své rozpočty určené na veřejnou rozvojovou pomoc, zvláště pokud jde o příděly jiné než jejich příspěvek do rozpočtu Evropského společenství a 10. Evropského rozvojového fondu. Do roku 2010 by celková výše kombinované pomoci EU10 dosáhla plánovaného poměru hrubého národního důchodu, který na oficiální rozvojovou pomoc vynakládají USA.

2.5 Zvláštní závazky pro Afriku

Evropská Unie se zavázala zvýšit pomoc poskytovanou subsaharské Africe a zajistit, aby bylo plánované zvýšení kolektivní pomoci od roku 2006 přiděleno Africe. Zatímco skupina států G8 – vycházejíc hlavně z finančního úsilí Evropské unie – též přislíbila Africe zvýšenou pomoc do roku 2010, sliby Evropské unie doposud nebyly doplněny závazky ze strany ostatních států, a to ani co se týče jejich rozsahu ani ověřitelných ukazatelů. Slib daný Africe se vztahuje ke kolektivnímu úsilí Evropské unie, aniž by docházelo k zasahování do vnitrostátních priorit poskytování pomoci jednotlivých členských států. Další úsilí v oblasti dělby práce musí zajistit spravedlivé rozdělení zátěže mezi dárcovské země Evropské unie a jejich mezinárodní partnery.

Graf 3: Podíl příspěvků Africe v poměru k celkové oficiální rozvojové pomoci Evropské unie – průměr 2000 - 2004

[pic]Zdroj: Výroční zpráva OECD/DAC za rok 2005

Komise vyzývá Radu, aby:

- vyzvala ostatní dárce, aby se více věnovali otázce zajištění řádného financování střednědobých i dlouhodobých rozvojových cílů tisíciletí, zvláště v Africe;

- ve světle nepříznivého vlivu závěrů finančních výhledů Evropské rady na pomoc Evropského společenství, vyzvala členské státy, aby přispívaly ke společným nástrojům pomoci Evropské unie, zvláště těm určeným Africe, aby se zajistilo účinné plnění závazků budoucího zvyšování pomoci;

- podpořila členské státy, jejichž výše oficiální rozvojové pomoci je stále nižší než jejich základní cílová hodnota, aby vynaložily maximální úsilí, aby dosáhly cílů plánovaných jak pro rok 2006, tak i pro rok 2010;

- zajistila, aby další vývoj odpouštění dluhů i nadále odpovídal duchu konsensu z Monterrey a závazkům Evropské unie;

- podpořila členské státy, které přistoupily k Evropské unii po roce 2002, aby udržely a zvýšily úsilí o dosažení individuální hodnoty oficiální rozvojové pomoci ve výši 0,17 % hrubého národního důchodu do roku 2010.

3. Závazky ohledně nových zdrojů financování

V roce 2005 zvažovala Rada na základě řady technických analýz, které provedla Komise,[7] nejslibnější možnosti nových zdrojů financování rozvoje. V důsledku tohoto procesu získaly podporu některých členských států dva návrhy:

- Mezinárodní finanční nástroj pro očkování (International Finance Facility (IFF) for Immunisation (IFF-Im)), vytvořený v září 2005 Francií, Itálií, Španělskem, Švédskem a Spojeným královstvím jako mechanismus umožňující dřívější využití zdrojů, které již byly přislíbeny partnerským zemím k provádění programů očkování, ve výši 3,3 miliardy EUR v průběhu deseti let; první výplata by se měla uskutečnit v roce 2006;

- Solidární daň z letenek na podporu financování stávajících závazků ohledně oficiální rozvojové pomoci, zvláště na projekty v oblasti zdravotnictví: Spojené království dalo najevo, že část stávajících letištních tax by měla být použita na rozvojové financování. Francie se rozhodla zavést od července 2006 daň z letenek a očekává se, že s její pomocí získá za rok přibližně 210 milionů EUR.

Technický pracovní seminář útvarů Komise a členských států o nových způsobech financování, který se konal v únoru 2006, ukázal, že realizace připravovaných iniciativ by mohla mít pozitivní vliv na připravenost členských států připojit se k uskutečňování návrhů nových způsobů financování rozvoje nebo v nich průběžně pokračovat.

Vazba nových zdrojů financování na konkrétní otázky a cíle může vést ke vzniku dalších vertikálních a specializovaných fondů a programů, kde je též nutno zajistit vlastnictví zemí.

Diskuse o nových způsobech a formách financování musí být vedena s cílem získávat další a stabilnější zdroje financování, což by ze střednědobého hlediska mělo vést k zajištění spolehlivějších zdrojů.

Na základě těchto východisek Komise navrhuje, aby Rada nadále zvažovala nové zdroje financování, včetně možnosti monitorovat plnění stávajících iniciativ.

4. závazky týkající se odpouštění dluhů

Hlavní událostí v oblasti dluhů byl v roce 2005 návrh skupiny G8 na zrušení zbývajících dluhů vůči MMF, Světové bance (SB) a Africké rozvojové bance v případě zemí, které dosáhly bodu ukončení v iniciativě pro HIPC (silně zadlužené chudé země). Tato multilaterální iniciativa za odpouštění dluhů (MDRI) byla schválena v září 2005 na výročním zasedání mezinárodních finančních institucí a nyní ji příslušné tři instituce uvádějí do praxe. Země, které budou moci využít výhod tohoto dalšího snížení dluhů, tak pravděpodobně dosáhnou dlouhodobé udržitelnosti zadlužení.

5. ZÁVAZKY TÝKAJÍCÍ SE ÚčINNOSTI POMOCI

OD ROKU 2004 SE JAK EVROPSKÁ UNIE TAK I DÁRCOVSKÉ ZEMě OBECNě – SPOLEčNě S PřIJÍMAJÍCÍMI ZEMěMI – DOHODLY NA KONKRÉTNÍCH ZPůSOBECH ÚčINNÉ REALIZACE POMOCI. LETOS SE BUDE NA ZÁKLADě SKUTEčNÉHO PLNěNÍ HODNOTIT, JAK JSME BYLI PřI PLNěNÍ TOHOTO ZÁVAZKU ÚSPěšNÍ.

Komise hraje aktivní úlohu při vývoji účinných mechanismů sledování cílů a ukazatelů Pařížské deklarace. Vzhledem k zpoždění při dokončení tohoto nástroje sledování je pro udržení nezbytného tempa reforem podstatné, aby byl tento proces uveden v roce 2006 do řádného provozu, aniž by se zapomnělo na dané závazky.

Tato zpráva o pokroku v budoucnosti zhodnotí stav vlastních závazků Evropské unie, jak byly přijaty na pařížském fóru na vysoké úrovni. Komplexní akční plán pro účinnost pomoci Evropské unie spojuje devět úkolů, které Evropská unie bude muset v roce 2006 dále rozvíjet a do roku 2008 realizovat v praxi.[8]

Rada opakovaně zdůraznila potřebu zvýšit komplementaritu našich činností prostřednictvím lepší dělby práce jakožto klíčové součásti zvýšení účinnosti pomoci Evropské unie. Přestože je obtížné provádět reorganizaci probíhajících činností, je to velmi důležité z hlediska plánovaného zvýšení pomocí a vyžaduje to vzájemně koordinované úsilí. Akční plán Evropské unie na tyto výzvy reaguje.

Zajištění vyšší účinnosti pomoci vyžaduje od partnerských i dárcovských zemí následující: partnerské země musí zavést systém řízení zadávání veřejných zakázek a financování, který by odpovídal mezinárodním standardům. Dárcovské země zase musí prozkoumat způsoby, díky nimž by při neexistenci harmonizovaných systémů dokázaly snížit náklady transakcí. Pomocí většího využívání rozpočtové a sektorové podpory Komise zjednodušila smluvní ujednání platná pro mezinárodní organizace a návrhy na zjednodušení regulačního a legislativního rámce v souladu se závazky Pařížské deklarace. Mimo to by stávající procedurální a právní omezení vztahující se na pomoc poskytovanou Evropskou unií a týkající se způsobu financování „basket funding“ a spolufinancování neměly po roce 2006 platit pro nové nástroje podle finančního výhledu pro léta 2007 - 2013 a po roce 2007 v případě Evropského fondu rozvoje.

Komise vyzývá, aby Rada:

- podpořila vznik nových forem sledování do konce roku 2006, a to jak v rámci DAC tak i na úrovni Evropské unie;

- podpořila vznik pravidel pro poskytování pomoci Evropského společenství zvýhodňující spolufinancování s členskými státy a dalšími dárcovskými státy pomocí nových nástrojů spolupráce v rámci rozpočtu Evropského společenství na období 2007 – 2013 a v rámci 10. Evropského rozvojového fondu;

- se zavázala dále prohloubit svůj přístup k provozní komplementaritě pomocí přijetí zásad lepší dělby práce;

- přijala společnou strategii Evropské unie, která by v širším kontextu měla za úkol řešit problematiku rozšíření pomoci Evropské unie na základě účinnosti pomoci a dělby práce;

- schválila v roce 2006 realizaci úkolů obsažených v akčním plánu o účinnosti pomoci Evropské unie a jeho cílů pro progresivní provádění těchto úkolů do roku 2010.

6. Závazek vytvořit VÍCE PřEDVÍDATELNÝ A STÁLEJšÍ MECHANISMUS POMOCI

V případě rozvojových zemí, které dosahují nejlepších výsledků, jsou klíčovými prvky vyšší předvídatelnost při rozdělování podpory z rozpočtu průběžné víceleté plány a méně časté ověřování plnění podmínek. Ovšem, i když řada členských států uvedla, že považují rozpočtovou podporu za nejvhodnější způsob poskytování pomoci, zdá se, že jenom Portugalsko a Spojené království jsou ochotny přejít na víceletou rozpočtovou podporu s kratší než roční kontrolou plnění podmínek ve smyslu závěrů rady ze dne 24. května 2005. Technický pracovní seminář, který uspořádala Komise v únoru 2006 v reakci na výzvu Rady, aby vytvořila návrh nového dlouhodobého rozpočtového mechanismu[9] se zaměřením na rozvojové země, které dosahují nejlepších výsledků, též ukázal rozdíly mezi členskými státy. Přesto se členské státy shodly na tom, že je důležité zajistit vyšší předvídatelnost pomoci a vyjádřily zájem o nápady, které Komise předložila ohledně víceleté „smlouvy o rozvojových cílech tisíciletí“ , která se má soustředit na země, jež dosahují dobrých výsledků, a poskytnout vyšší záruku předvídatelného financování výměnou za rozšířené plánování, sledování a výkonnost ze strany přijímajících zemí ve vztahu k rozvojovým cílům tisíciletí. Komise bude tuto otázku dále analyzovat, a to i prostřednictvím neformálních pracovních skupin s odborníky ze zúčastněných členských států, stejně smýšlejících dárcovských států a příslušných mezinárodních organizací.

7. S NÍžENÍ VLIVU VNěJšÍCH OTřESů

EVROPSKÁ UNIE JE NA DOBRÉ CESTě OHLEDNě PLNěNÍ SVÉHO ZÁVAZKU ZAMěřENÉHO NA PODPORU FUNGOVÁNÍ TRžNÍCH ZAJIšťOVACÍCH SYSTÉMů, S JEJICHž POMOCÍ LZE SNIžOVAT NEPřÍZNIVÉ VLIVY VNěJšÍCH OTřESů NA EKONOMIKY ROZVOJOVÝCH ZEMÍ. PROSTřEDNICTVÍM EVROPSKÉHO ROZVOJOVÉHO FONDU (EDF) PřIDěLILA KOMISE 25 MILIONů EUR NA PODPORU globálního nástroje indexovaného pojištění (Global Index Insurance Facility - GIIF), který začala připravovat Světová banka v průběhu roku 2005. GIIF bude zahrnovat zajišťovací systém, který umožní pojistné krytí indexovatelných cenových rizik ovlivněných počasím a přírodními katastrofami a vztahujících se ke komoditám v rozvojových zemích; ten by měl začít fungovat v polovině roku 2006. Vedle výhradně komerčních zájmů se akcionáři GIIF velice pravděpodobně stanou i rozvojové banky, jako je Evropská investiční banka a Německá investiční a rozvojová společnost (DEG). Aktivní účast ze strany členských států v rámci mezinárodní pracovní skupiny pro řízení komoditního rizika (International Task Force on Commodity Risk Management) bude mít zásadní důležitost při zlepšování výměny informací o možnostech řízení rizik.

Na základě konzultací se skupinou AKT ohledně nástroje EU-AKT pro přírodní katastrofy v současné době Komise též zpracovává finanční návrh na vytváření kapacit v oblasti prevence, resp. připravenosti na přírodní katastrofy v oblastech AKT s rozpočtem 12 milionů EUR poskytnutých z 9. Evropského rozvojového fondu. Druhá etapa bude projednána s vnitrostátními a regionálními orgány v rámci přípravy 10. Evropského rozvojového fondu, s cílem prosadit zařazení této otázky do vnitrostátních a regionálních strategických plánů, zvláště pokud jde o země a regiony, kde často dochází k přírodním katastrofám.

Ve světle dalších iniciativ, které se uskutečnily v roce 2005 za účelem řešení nepříznivých vlivů vnějších otřesů (včetně restrukturalizace dluhu po tsunami ze strany Pařížského klubu a fondu MMF pro vnější otřesy ), a dalších činností v rámci stávajících mechanismů ( FLEX pro země AKT), je stále důležitější, aby byly tyto nástroje dobře koordinovány a poskytovaly komplementární reakci na tyto otřesy. Mimo to by mezinárodní společenství mělo zajistit, aby tato reakce byla rychlá a spolehlivá a vycházela ze strategie, v jejímž rámci je věnována dostatečná pozornost prevenci rizik a plánování snižování rizik. Zranitelnost vnějšími otřesy by mohla být zařazena mezi kritéria poskytování rozvojové pomoci Evropského společenství a členských států, zatímco řízení otřesů by mělo zajistit, aby dodatečná pomoc nebyla periodická.

Komise vyzývá Radu, aby přispěla k podpoře Globálního nástroje indexovaného pojištění (GIIF) a tak umožnila, aby rozvojové země měly přístup k tržním pojistným nástrojům.

8. Závazky týkající se uvolňování podmínek poskytování pomoci

Většina členských států, které jsou členy DAC, zcela ustoupilo od vázání své dvoustranné pomoci na jakékoli podmínky, a 40% ostatních zvažuje další uvolnění přístupu ke své rozvojové pomoci za současnou hranici uvolnění.

Mimo to, více než polovina členských států zrušila veškeré podmínky týkající se poskytování finančních prostředků prostřednictvím orgánů OSN nebo nevládních organizací, a to včetně několika nových členských států. Kromě toho třetina členských států zavedla systém místních preferencí zaměřených na vytváření místních kapacit a posilování místních trhů.

V prosinci 2005 přijalo Evropské společenství dvě nařízení, která umožňují přístup ke všem zdrojům externí pomoci Evropského společenství. Více než dvě třetiny pomoci Evropského společenství poskytované prostřednictvím zeměpisných nebo tématických nástrojů jsou nyní do značné míry nepodmíněné. Zbývající část pomoci bude zbavena podmínek ve vztahu k rozvojovým zemím a všem dárcům, jakmile přestanou vázat na podmínky svoji vlastní pomoc.

Všechny členské státy Evropské unie se zavázaly dále rozšířit rozsah doporučení OECD/DAC týkající se osvobození pomoci určené pro nejméně rozvinuté země od jakýchkoli podmínek a vyzvaly k úplnému osvobození potravinové pomoci a její přepravy od jakýchkoli podmínek. V tomto ohledu Komise lituje, že pokrok je stále zdržován negativními komerčními přístupy ze strany jiných dárců.

Komise potvrzuje svoji povinnost zajistit důslednost jednotného trhu a svoji ochotu sledovat v souladu se Smlouvou přístup všech členských států k veřejným dodávkám v ostatních členských státech, včetně rozvojové oblasti.

Komise doporučuje Radě, aby nadále vyvíjela úsilí na podporu dalšího osvobození potravinové pomoci a její dopravy od dalších podmínek , v souladu s mandátem k jednání přijatým vzhledem k revizi Londýnské úmluvy.

9. Mezinárodní veřejné statky ( MVS)

Závazek týkající se mezinárodních veřejných statků (MVS) se vztahuje na vydání a znění závěrečné zprávy pracovní skupiny pro globální veřejné statky. Řada členských států i Komise se domnívají, že tato pracovní skupina přinesla cenný příspěvek k rozvoji diskuse a ke zvýšení povědomí o otázce mezinárodních veřejných statků, litují zpoždění, ke kterému došlo při vydávání závěrečné zprávy a těší se, až bude konečně k dispozici. Komise dále poznamenává, že nové ambiciózní závazky v oblasti rozvoje, zvláště závazky Evropské unie (konkrétně zvýšení objemů oficiální rozvojové pomoci a „Evropský konsensus o rozvoji“) doprovází snižující se zájem o přístup k mezinárodním veřejným statkům, zvláště o jeho finanční aspekt. Na základě tohoto východiska Komise vyzývá Radu , aby vyzvala mezinárodní pracovní skupinu pro globální veřejné statky, aby závěrečnou zprávu urychleně vydala .

10. Reforma mezinárodních finančních institucí

Naprostá většina členských států podporuje systematičtější vydávání společných prohlášení zástupců členských států Evropské unie v řídících orgánech mezinárodních finančních institucí a oficiálnější koordinační mechanismus mezi členskými státy Evropské unie ohledně záležitostí Světové banky, které mají význam pro Evropskou unii.

Tím, že bude co nejčastěji předkládat společná prohlášení , se Evropská unie zviditelní a zvýší se její vliv na mezinárodní finanční instituce, v souladu s Evropským konsensem o rozvoji a strategií Evropské unie pro Afriku. Na podporu tohoto procesu vytvořila Komise meziútvarovou síť.

Členské státy dále vyjádřily všeobecné uspokojení nad lepší neoficiální koordinací EU mezi výkonnými řediteli EU v MMF a ve Světové bance ve Washingtonu; odehrává se ve formě pravidelných koordinačních schůzek , jichž se Komise aktivně účastní. Zatímco Hospodářský a finanční výbor (EFC) vytvořil zvláštní podvýbor, který koordinuje stanoviska Evropské unie ohledně MMF a souvisejících otázek (SCIMF), ve vztahu k záležitostem týkajícím se Světové banky žádný takový oficiální koordinační mechanismus neexistuje. Spolupráci podporují výroční návštěvy výkonných ředitelů EU ze Světové banky v institucích Evropské unie. Podobné mechanismy by měly být vytvořeny v zájmu zlepšení součinnosti s EU mezi výkonnými řediteli z regionálních rozvojových bank , kde má Evropská unie významné kolektivní podíly, například v Africké rozvojové bance, v Asijské rozvojové bance a v Meziamerické rozvojové bance. Komise brzy uspořádá návštěvu výkonných ředitelů EU z regionálních rozvojových bank v evropských institucích.

Komise vyzývá Radu, aby:

- ve spolupráci s Komisí podpořila vznik neoficiálního koordinačního mechanismu pro evropské výkonné ředitele z regionálních rozvojových bank , kde Evropská unie vlastní podstatné podíly, podobně, jako tomu je v případě Světové banky;

- zajistila pravidelné pořádání koordinačních schůzek EU za účasti zástupců Komise, které by se měly konat vždy před významnými rozhodnutími, které mají přijímat řídící orgány mezinárodních finančních institucí, kde Evropská unie vlastní významné podíly;

- podpořila vyšší průhlednost vztahů mezi výkonnými řediteli a Komisí, v prvé řadě pomocí včasného a pravidelného poskytování dokumentů řídících orgánů MMF, Světové banky a regionálních rozvojových bank Komisi.

11. Obchod a rozvoj

Po zasedání Rady v květnu 2005 Evropská unie dále rozšířila své závazky týkající se obchodní pomoci. Na schůzce G8 na nejvyšší úrovni slíbil předseda Barroso, že se pomoc Evropského společenství v oblasti obchodu zvýší na 1 miliardu EUR za rok. V prosinci 2005 se Rada[10] zavázala, že se členské státy budou snažit do roku 2010 společně zvýšit obchodní pomoc na 1 miliardu EUR za rok. Společně s EU by tedy měl jejich příspěvek činit 2 miliardy EUR. Členské státy a Evropské společenství dále slíbily poskytnout odpovídající a spolehlivé financování v rámci rozšířeného a posíleného integrovaného rámce (IF ); příspěvek Evropského společenství do rozšířeného Integrovaného rámce má činit 10 milionů EUR. Komise je ochotna prozkoumat možnosti sdružování finančních prostředků členských států a Evropského společenství v zájmu zvýšení účinnosti obchodní pomoci, a v budoucích vydáních této zprávy zkontroluje, jak Komise a členské státy tyto závazky plní.

Na základě deklarace ministrů Světové obchodní organizace v Hongkongu, bude vytvořena pracovní skupina pro obchodní pomoc; v jejím rámci hodlá Komise v koordinaci s členskými státy a při využití stávajících kanálů zásadním způsobem podpořit agendu „ obchodní pomoc“.

V hodnocení koordinace EU obchodní pomoci v letech 2005-06 je uveden závěr, že hlavním nástrojem koordinace mezi Komisí a členskými státy na úrovni vedení zůstává i nadále neformální expertní skupina EU pro obchod a rozvoj. Mezi další důležitá zjištění patří: k výměně informací na úrovni vedení většinou dochází ze strany Komise k členským státům a nikoli naopak; vnitrostátní koordinace se odehrává jen jako ad hoc proces, díky němuž sice nedochází k duplikaci, ale stále ještě se musí dále rozvíjet, aby mohl hrát úlohu obecné strategické reakce na potřeby obchodní pomoci; některé členské státy přispívají k vytváření multilaterálních iniciativ, ale ohledně těchto iniciativ neexistuje žádná společná strategie Evropské unie.

Na základě těchto východisek Komise vyzývá Radu, aby :

- provedla závěry „obchodní pomoci“ , zvláště účinným a včasným plněním cílů objemu obchodní pomoci do roku 2010 ze strany členských států; snažila se provádět účinnější a širší aktivity v rámci obchodní infrastruktury; podpořila rozšířený integrovaný rámec; a zajistila důvěryhodnou pomoc na podporu obchodních úprav;

- přispěla k lepší zapojení obchodu do strategie na snížení chudoby a pro rozvoj ; systematicky, a podle potřeby společně, využívala hodnocení obchodních potřeb při přípravě programů obchodní pomoci;

- dále zvýšila úsilí o koordinaci v rámci Evropské unie v oblasti vedení i realizace ; na úrovni vedení by se při výměně informací a správných postupů měla systematičtěji využívat neformální expertní skupina pro obchod a rozvoj; na realizační úrovni by měl integrovaný rámec, nebo podle okolností hodnocení obchodních potřeb, zahrnovat silný koordinační mechanismus; a zajišťovat včasný a úplný přísun informací o závazcích v oblasti obchodní pomoci do databáze v Doha.

12. Závěry

Na základě výjimečného úsilí, které vynaložila Evropská unie v roce 2005, aby přijetím nových a ambiciózních závazků a posílením rámce Evropské unie prostřednictvím Evropského konsensu o rozvoji a Strategie EU-Afrika přispěla k pozitivnímu výsledku Summitu OSN, nyní začíná plnění těchto slibů. Evropská unie, i když s obtížemi, naznačuje ochotu splnit své přechodné cíle oficiální rozvojové pomoci pro rok 2006. Plnění cílů stanovených pro rok 2010 bude vyžadovat další úsilí a věrohodnou činnost podpořené veřejným míněním. Je třeba posílit komunikaci o rozvojové aktivitě Evropské unie. Některé členské státy zavádějí nové zdroje financování, zatímco multilaterální iniciativa za odpouštění dluhů reaguje na obavy Evropské unie týkající se udržitelnosti zadlužení chudých zemí. Nyní je třeba se dohodnout na konkrétních způsobech realizace účinnosti pomoci, např. na společném rámci EU pro strategie zemí[11] a akčním plánu.

PŘÍLOHA

SHRNUTÍ REVIDOVANÝCH ZÁVAZKů EVROPSKÉ UNIE

o financování rozvoje a účinnosti pomoci v roce 2005

Výtah ze závěrů Rady o rozvojových cílech tisíciletí ze dne 24. května 2005, včetně odkazů na závěry Rady z Mezinárodní konference o financování rozvoje ze dne 14. března 2002, a dále včetně závěrů Rady ze dne 9. prosince 2005 o obchodní pomoci

1. OFICIÁLNÍ ROZVOJOVÁ POMOC

1.1 Zvýšení objemu oficiální rozvojové pomoci po roce 2006: „K dosažení rozvojových cílů tisíciletí je nezbytně nutné zvýšit objem oficiální rozvojové pomoci. V souvislosti s dosažením stávajícího závazku naplnit mezinárodně schválený záměr a dosáhnout hodnoty oficiální rozvojové pomoci ve výši 0,7 % hrubého národního důchodu Evropská unie poznamenává s uspokojením, že její členské státy jsou na nejlepší cestě dosáhnout cílové hodnoty objemu oficiální rozvojové pomoci v souladu se závazky z Barcelony, která byla pro rok 2006 stanovena ve výši 0,39 %. V současnosti jsou čtyři z pěti zemí, jejichž oficiální rozvojová pomoc přesahuje cíl stanovený OSN ve výši 0,7 % hrubého národního důchodu, členskými státy Evropské unie. Pět dalších přijalo závazný časový plán, jak tohoto cíle dosáhnout. Evropská unie potvrdila svůj záměr dosáhnout těchto cílů a současně schválila do roku 2010 nový kolektivní cíl oficiální rozvojové pomoci EU ve výši 0,56 % hrubého národního důchodu, takže tato oficiální rozvojová pomoc se do té doby zvýší o dalších 20 miliard EUR ročně.

i. Členské státy, které doposud nedosáhly úrovně oficiální rozvojové pomoci ve výši 0,51 % hrubého národního důchodu, se zavazují, že tohoto cíle dosáhnou v rámci svých individuálních rozpočtových přídělů do roku 2010, a ty, které již tuto hodnotu překročily, se zavazují v tomto úsilí pokračovat;

ii. členské státy, které přistoupily k Evropské unii po roce 2002 a doposud nedosáhly hodnoty oficiální rozvojové pomoci ve výši 0,17 % hrubého národního důchodu, se pokusí svou veřejnou rozvojovou pomoc zvýšit tak, aby v rámci svých individuálních rozpočtových přídělů dosáhly této úrovně do roku 2010, a ty, které již tuto hodnotu překročily, se zavazují v tomto úsilí pokračovat;

iii. členské státy se zavazují, že do roku 2015 dosáhnou cíle oficiální rozvojové pomoci ve výši 0,7 % hrubého národního důchodu, a ty, které již tohoto cíle dosáhly, se zavazují, že jejich pomoc pod tuto hodnotu nepoklesne; členské státy, které přistoupily k Evropské unii po roce 2002, se pokusí svou veřejnou rozvojovou pomoc zvýšit do roku 2015 na 0,33 % hrubého národního důchodu.“

1.2 Zaměření na Afriku: „Evropská unie zvýší finanční pomoc poskytovanou subsaharské Africe a společně tomuto světadílu poskytne nejméně 50 % schváleného zvýšení zdrojů oficiální rozvojové pomoci a zároveň bude respektovat priority jednotlivých členských států v oblasti rozvojové pomoci.“

1.3 Cíle oficiální rozvojové pomoci pro rok 2006 (Závěry Rady ze dne 14. března 2002): „…ty členské státy, které doposud nedosáhly cílové hodnoty ve výši 0,7 %, se zavazují, že – jako první podstatný krok – samostatně zvýší objem své oficiální rozvojové pomoci … v rámci svých individuálních rozpočtových přídělů, …., tak, aby průměr za celou Evropskou unii dosáhl v roce 2006 výše 0,39 %. S tímto cílem se budou všechny členské státy Evropské unie v každém případě snažit, aby v rámci svých individuálních rozpočtových přídělů dosáhly do roku 2006 objemu oficiální rozvojové pomoci alespoň ve výši 0,33 % hrubého národního důchodu.“

2. NOVÉ ZDROJE FINANCOVÁNÍ

„Rada bude i nadále zvažovat nejslibnější možnosti získávání nových zdrojů financování rozvoje, aby tak udržitelným a předvídatelným způsobem zvýšila dostupné zdroje. Zaznamenává záměr některých členských států zavést solidární daň z letenek.“

3. DLUH

„Evropská Unie má i nadále zájem na nalezení řešení, ve spolupráci s mezinárodními finančními institucemi, týkající se neudržitelného břemene dluhů, a má zájem na úplné provedení rozšířené iniciativy HIPC. Bude nezbytné shodnout se na rozsahu a způsobu dalšího multilaterálního odpouštění dluhů, aby bylo možno případ od případu zajistit dlouhodobou udržitelnost zadlužení.

Evropská unie bude nadále na základě individuálního přístupu vynakládat a zvyšovat úsilí směřující k zajištění a zachování udržitelnosti zadlužení, zejména

a) prozkoumáním možností zavedení mechanismu k dočasnému pozastavení splácení dluhů rozvojových zemí postižených vnějšími otřesy,

b) konkrétními opatřeními pro země nacházející se v etapě následující po konfliktu, které mají nesplacené externí dluhy, a tedy ještě nesplňují kritéria iniciativy HIPC.“

4. ÚčINNOST POMOCI

„Evropská unie bude nadále na základě individuálního přístupu vynakládat a zvyšovat úsilí směřující k zajištění a zachování udržitelnosti zadlužení, zejména

(a) prozkoumáním možností zavedení mechanismu k dočasnému pozastavení splácení dluhů rozvojových zemí postižených vnějšími otřesy,

(b) konkrétními opatřeními pro země nacházející se v etapě následující po konfliktu, které mají nesplacené externí dluhy, a tedy ještě nesplňují kritéria iniciativy HIPC.

V rámci příprav na Pařížské fórum na vysoké úrovni přijala Rada dne 22. listopadu 2004 komplexní reakci Evropské unie ve formě zprávy o „Pokroku v koordinaci, harmonizaci a vyrovnání“. Evropská unie zajistí plnění konkrétních doporučení obsažených v této zprávě, včetně účinnějšího rámce poskytování rozvojové pomoci na úrovni Evropské unie a dělby práce a komplementarity na úrovni zemí v kontextu společného víceletého plánování vycházejícího ze strategie snižování chudoby partnerských zemí.

Evropská unie je plně oddána myšlence včasného splnění a monitorování Pařížské deklarace o účinnosti pomoci, včetně zavedení měřitelných cílů do roku 2010 a konkrétních závazků Evropské unie, jak je přijalo Pařížské fórum.“

5. PřEDVÍDATELNěJšÍ A STABILNěJšÍ MECHANISMY POMOCI

„V zájmu lepší reakce na potřebu stabilních zdrojů a vzhledem ke zvýšení objemu oficiální rozvojové pomoci vyvine Evropská unie nové předvídatelnější a stabilnější mechanismy pomoci. Tyto mechanismy by se mohly týkat poskytování určité minimální výše střednědobé rozpočtové pomoci propojené s plněním politiky v partnerských zemích, zvláště v souvislosti se závazkem dosažení rozvojových cílů tisíciletí pomocí strategie snižování vnitrostátní chudoby.“

6. VNěJšÍ OTřESY

„V zájmu snížení vlivu vnějších otřesů, včetně nestálosti cen, na ekonomiky rozvojových zemí podpoří Evropská unie fungování tržních pojistných systémů a prozkoumá možnosti dočasného pozastavení splácení dluhů na základě individuálního přístupu. Mimo to Evropská unie posílí a zlepší přístup ke stávajícím mechanismům financování, jako jsou ty, které vycházejí z dohody z Cotonou (FLEX) o poskytování krátkodobého krytí proti vlivu těchto otřesů na příjmy těchto zemí.“

7. ODSTRAňOVÁNÍ PODMÍNEK POMOCI

„Při řešení problému odstraňování podmínek pomoci na základě co nejrychlejšího přijetí nařízení o přístupu k externí pomoci Evropského společenství, které navrhne Komise, podpoří Evropská unie probíhající mezinárodní diskusi o dalším odstraňování podmínek pomoci, které přesahuje doporučení OECD/DAC.“

8. MEZINÁRODNÍ VEřEJNÉ STATKY (MVS)

„Prozkoumat na základě zprávy pracovní skupiny pro globální veřejné statky možnosti, aby byl do roku 2006 na úrovni Evropské unie přijat akční plán o poskytování prioritních mezinárodních veřejných statků (MVS), a dohodnout se na prozkoumání forem financování mezinárodních veřejných statků.“

9. REFORMA MEZINÁRODNÍHO FINANčNÍHO SYSTÉMU

9.1 Závěry ze dne 24. května 2005: „Podpora společného evropského stanoviska o posilování hlasu rozvojových zemí a zemí v přechodné etapě a o dalším zlepšování stávající koordinace EU v rámci mezinárodních finančních institucí.“

9.2 Závěry ze dne 14. března 2002: „Ovlivnit reformu mezinárodního finančního systému pomocí boje proti zneužívání finanční globalizace, posilování hlasu rozvojových zemí v rámci mezinárodního ekonomického rozhodování a, při respektování jejich úlohy, posilovat soudržnost OSN, mezinárodních finančních institucí a Světové obchodní organizace.“

10. OBCHOD A ROZVOJ

10.1 Závěry ze dne 24. května 2005: „…Evropská unie se zavazuje dále zlepšovat a lépe koordinovat obchodní pomoc a – vzhledem k potenciálním nákladům obchodní integrace, které ponesou rozvojové země – poskytovat dodatečnou pomoc při úpravách a integraci obchodu v rámci globální ekonomiky. Proto souhlasí s tím, aby různé možnosti, které se objevily v tomto sdělení ohledně lepší a širší pomoci, včetně mezinárodních mechanismů sloužících úpravě obchodu a vytváření kapacit, byly nadále plněny v rámci Evropské unie a mezinárodního společenství.“

„Evropská unie bude nadále poskytovat podporu rozvojovým zemím, aby mohly využívat obchodních příležitostí, a bude jim pomáhat především při integrování obchodu do jejich vnitrostátní rozvojové strategie a při zajištění nezbytné domácí reformy.“

10.2 Závěry ze dne 9. prosince 2005: Integrovaný rámec : „Vzhledem k tomu, že v rámci rozšíření integrovaného rámce je nutno řešit v úplnosti jeho stávající slabé stránky, Evropská unie se rozhodla, že pomocí dostupných rozpočtových zdrojů a společně s dalšími dárci poskytne zdroje k tomu, aby mohl být rozšířený integrovaný rámec odpovídajícím způsobem a spolehlivě financován. Některé členské státy se mohou alternativně rozhodnout, že poskytnou pomoc na stejný účel jiným způsobem.“

Obchodní pomoc : „V rámci závazku zvyšovat v budoucnosti rozvojovou pomoc se budou členské státy snažit zvyšovat kolektivní výdaje Evropské unie na obchodní pomoc (tak, jak jsou definovány), jako reakci na potřeby, které budou stanoveny jako prioritní v rámci strategie snižování chudoby partnerských zemí nebo rozvojových plánů, s cílem dosáhnout do roku 2010 výše 1 miliardy EUR za rok, včetně výdajů na rozšířený integrovaný rámec. Tím způsobem příspěvek Evropské unie jako celku, včetně přípěvku Společenství, dosáhne do roku 2010 výše 2 miliard EUR za rok.“

[1] Závěry Rady z května 2005. „Rozvojové cíle tisíciletí: Příspěvek Evropské unie při přezkoumání rozvojových cílů tisíciletí na Summitu OSN v roce 2005“.

[2] Společné prohlášení Rady a zástupců vlád členských států ze setkání v Radě, Evropském parlamentu a Komisi; dokument Rady 14820/05.

[3] Zasedání Evropské rady ze dne 15. - 16.12.2005 „Evropská unie a Afrika: Ke strategickému partnerství“ (dokument 15961/05 ze dne 19.12.2005).

[4] „Pomoc v oblasti obchodu“ Dokument rady 15579/05 DEVGEN 250 RELEX 748 ze dne 9.12.2005.

[5] „Dohled Evropské unie nad financováním rozvoje a účinností pomoci: Počátek plnění nových závazků SEK(2006) 294.

[6] „ Finanční výhledy 2007 – 2013 “- Dokument Rady 15915/05 CADREFIN 268 ze dne 19.12.2005.

[7] "Nové zdroje financování rozvoje: Přehled možností” SEK(2005)467 ze dne 5.4.2005; "Analýza možných příspěvků z letenek jako nový zdroj financování rozvoje" SEK(2005) 733 ze dne15.6.2005; "Možnosti příspěvků z letenek jako nový zdroj financování rozvoje: technické úvahy před zasedáním OSN na vysoké úrovni” SEK(2005) 1067 ze dne 1.9.2005 .

[8] Sdělení Komise „Pomoc EU: Poskytovat více pomoci rychleji a lépe“ KOM(2006) 87.

[9] Závěry Rady ze dne 22.11.2005 „Orientační debata o účinnosti externích činností Evropské unie“ (dokument 14821/05 DEVGEN 230 RELEX 679).

[10] „ Obchodní pomoc“ Dokument Rady 15579/05 DEVGEN 250 RELEX 748 ze dne 9.12.2005.

[11] „ Zvyšování vlivu pomoci EU: společný rámec pro přípravu návrhů plánů strategie zemí a společné víceleté plánování” KOM(2006) 88; „Pomoc EU: Poskytovat více pomoci rychleji a lépe“ KOM(2006) 87.