30.6.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 146/69

—

podporuje navrhované zavedení odkladné lhůty deseti kalendářních dnů, jejímž prostřednictvím se má zamezit tomu, aby veřejní zadavatelé uzavřeli smlouvu před sdělením rozhodnutí o zadání zakázky ostatním účastníkům zadávacího řízení. To umožní přezkum rozhodnutí před jeho vstupem v platnost, což bude přínosem pro zadavatele i uchazeče;

—

považuje návrh na zamezení protiprávního udělování zakázek přímou dohodou za příliš dalekosáhlý a upřednostňuje současný systém, který je založen na náhradách škody. Komise sice tvrdí, že protiprávní zadání zakázky přímou dohodou představuje velký problém, avšak nijak to nedokládá, například ani předložením příslušných statistik; vyzývá Evropskou komisi, aby předložila podrobné údaje o šíření protiprávního zadávání zakázek přímou dohodou;

—

má dojem, že oblast působnosti směrnice o přezkumu je s ohledem na zadávání zakázek na služby, jejichž částka překračuje prahovou hodnotu, podle přílohy II B nejasná; podle jeho názoru by přezkum zadávání zakázek na služby kategorie B měl být výslovně vyjmut z oblasti působnosti směrnice; členské státy by měly samy určit, jak bude zabezpečena právní jistota dodavatelů při výběrových řízeních na tyto služby. Řada těchto služeb jako např. nemocenská péče a sociální služby patří do klíčové oblasti činnosti orgánů místní a regionální samosprávy. Pravomoci EU v těchto oblastech jsou velmi omezené a neměly by být prostřednictvím směrnice o přezkumu rozšiřovány – takřka zadními vrátky.

1.1

vítá návrh nové směrnice o přezkumu, neboť se domnívá, že účinný a transparentnější přezkumný systém znamená i více jistoty pro dodavatele, což snad zvýší jejich ochotu k předkládání nabídek. To podpoří hospodářskou soutěž, což bude přínosem pro veřejné zadavatele;

1.2

domnívá se, že jednoduchý právní rámec je jedním z nejdůležitějších předpokladů pro snížení počtu soudních pří. Jednodušší právní předpisy lze snáze dodržovat a nedorozumění jsou méně pravděpodobná. Nové směrnice o veřejných zakázkách tato očekávání bohužel nesplňují. Kvůli složitým procesním předpisům směrnic o zadávání veřejných zakázek se veřejní zadavatelé mohou snadno dopustit chyby. To se týká zejména menších místních a regionálních samospráv, které nemají přístup k odborným znalostem o zadávání veřejných zakázek. Výbor by chtěl Evropskou komisi rovněž upozornit, že nejvíce veřejných zakázek je zadáváno na místní a regionální úrovni, a ne na ústřední státní úrovni;

1.3

rovněž je toho názoru, že příliš vysoké sankce za porušování pravidel zadávání zakázek – především v souvislosti s nepřehledným právním rámcem – mohou mít negativní důsledky. Jedním z možných negativních důsledků by mohlo být, že úřady by mohly jednoduše upustit od externalizování služeb a poskytovaly by je samy. Dalším důsledkem by mohlo být přílišné zaměření na co nejnižší cenu. Nabídku s nejnižší cenou lze jen těžko napadnout, zatímco aspekty kvality a podobné parametry mohou být snáze zpochybněny;

1.4

podporuje navrhované zavedení odkladné lhůty deseti kalendářních dnů, jejímž prostřednictvím se má zamezit tomu, aby veřejní zadavatelé uzavřeli smlouvu před sdělením rozhodnutí o zadání zakázky ostatním účastníkům zadávacího řízení. To umožní přezkum rozhodnutí před jeho vstupem v platnost, což bude přínosem pro zadavatele i uchazeče; souhlasí také s návrhem, podle kterého mohou členské státy od zájemců nebo uchazečů, kteří chtějí podat opravný prostředek, vyžadovat, aby informovali veřejného zadavatele o domnělých nesrovnalostech a o záměru zahájit přezkumné řízení; vyzývá zároveň Komisi, aby již po uplynutí jednoho roku přezkoumala, jaké dopady má zavedení desetidenní lhůty, aby se zjistilo, do jaké míry to povede k výraznému nárůstu přezkumů, jak tomu bylo v řadě členských států;

1.5

je však skeptický, pokud jde o platnost smluv, jejichž uzavření je v rozporu s předpisy. Podle návrhu směrnice jsou takové smlouvy neplatné. VR se však domnívá, že přijetí příslušných předpisů by mělo být ponecháno na členských státech, aby mohlo dojít k harmonizaci v souladu se smluvním právem a právem na náhradu škody v jednotlivých státech;

1.6

má rovněž pochybnosti v souvislosti s předpokladem Komise, že zavedení desetidenní odkladné lhůty může vést k počátečnímu nárůstu podaných opravných prostředků o několik procent. Ve Švédsku například došlo k počátečnímu nárůstu přezkumů po zavedení odkladné lhůty odpovídající tomuto návrhu o 150 procent. Počet podaných opravných prostředků i po tomto počátečním nárůstu dále rostl (1);

1.7

považuje návrh na zamezení protiprávního udělování zakázek přímou dohodou za příliš dalekosáhlý a upřednostňuje současný systém, který je založen na náhradách škody. Komise sice tvrdí, že protiprávní zadání zakázky přímou dohodou představuje velký problém, avšak nijak to nedokládá, například ani předložením příslušných statistik; vyzývá Evropskou komisi, aby předložila podrobné údaje o šíření protiprávního zadávání zakázek přímou dohodou. Zmíněná konzultace na internetu není zdaleka dostačující pro odůvodnění takovýchto radikálních změn. Povinné zveřejňování všech veřejných zakázek, jejichž částka přesahuje prahovou hodnotu a které by podle názoru úřadu mohly být uzavřeny bez oficiálního nabídkového řízení s následnou odkladnou lhůtou, podstatným způsobem poškozuje veřejné zadavatele. Jedná se zde mj. o dohody s vlastními podniky nebo o určité dohody v rámci spolupráce mezi obcemi. Výbor regionů již ve svých dřívějších stanoviscích na problematiku zadávání zakázek vlastním podnikům i na otázky vyplývající ze spolupráce mezi obcemi poukazoval. Podle názoru Výboru by předpisy v oblasti veřejných zakázek neměly tyto postupy ztěžovat či znemožňovat;

1.8

má dojem, že oblast působnosti směrnice o přezkumu je s ohledem na zadávání zakázek na služby, jejichž částka překračuje prahovou hodnotu, podle přílohy II B (2) nejasná; podle jeho názoru by přezkum zadávání zakázek na služby kategorie B měl být výslovně vyjmut z oblasti působnosti směrnice; členské státy by měly samy určit, jak bude zabezpečena právní jistota dodavatelů při výběrových řízeních na tyto služby. Řada těchto služeb jako např. nemocenská péče a sociální služby patří do klíčové oblasti činnosti orgánů místní a regionální samosprávy. Pravomoci EU v těchto oblastech jsou velmi omezené a neměly by být prostřednictvím směrnice o přezkumu rozšiřovány – takřka zadními vrátky; je toho názoru, že otázka právních prostředků souvisejících se zadáváním veřejných zakázek na služby kategorie B a na služby, jejichž částka nedosahuje prahové hodnoty, se týká výhradně členských států;

1.9

souhlasí s návrhem zrušit systém atestací a smírčích řízení.