29.8.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 206/40

1.1

konstatuje, že Evropa v Lisabonské strategii stanovila celoživotní učení za základní prvek lidského a odborného růstu. Vzdělávání a odborná příprava budou mít nejen v rámci přípravy na kariéru, ale po dobu celého pracovního života rozhodující význam, co se týče technologické inovace a konkurenceschopnosti, pro vytváření pracovních míst a přípravu pracovníků na tato místa;

1.2

zdůrazňuje, že učení je mnohem efektivnější, pokud je plánováno a realizováno jako proces aktivního hledání, a ne jen jako pasivní přijímání skutečnosti. Vzdělávací programy pro dospělé jsou efektivnější, pokud změny z nich vyplývající umožní rozvoj schopností a dovedností, které současná společnost požaduje. Účastníci programu mohou pak vědomě rozvíjet svůj vlastní přístup a budoucí kariéru jako jednotlivci i občané. Účast na vzdělávacích programech nabývá své hodnoty, pokud jednotlivci aktivně plánují svou budoucí kariéru a život tak, aby to bylo přínosem pro jejich osobní růst i pro rozvoj společnosti;

1.3

zdůrazňuje, že vzdělávací, odborné a pracovní zkušenosti získané v cizí zemi jsou obzvláště účinnými nástroji, které jednotlivcům pomáhají prozkoumat jejich vlastní poznávací postupy a strategie, a tím, že používají a přizpůsobují své schopnosti jinému prostředí, jim také pomáhají zdokonalit jejich přístup k využívání intelektuálních zdrojů a k rozvíjení a podpoře jejich samostatnosti a komunikačních schopností;

1.4

prohlašuje, že odborné nebo pracovní zkušenosti získané v jiné zemi mají v případě vhodné přípravy, vedení a podpory význam, který je mnohem důležitější a má také mnohem větší dosah než jen úspěšné zakončení vlastní odborné přípravy. Pokud kulturou chápeme nejen množství vědomostí, ale také celý soubor způsobů chování, hodnot a kombinovaných praktických znalostí určité skupiny lidí, co by mohlo být lepší pro vytvoření skutečné kultury Evropské unie než zkušenost získaná v zahraničí?

1.5

konstatuje, že za předpokladu, že práce a odborná příprava poskytují ideální prostředí pro srovnání a odlišení kulturních rozdílů a charakteristik, je smysl pro změnu a empatii předpokladem mezikulturního přístupu k různým situacím. Význam, který se práci a odborné přípravě připisuje, různorodost a flexibilita organizačních postupů a interpersonální vztahy pomáhají překonat předsudky a generalizování;

1.6

domnívá se, že zlepšováním kvality zkušeností v oblasti mobility se vytvářejí podmínky pro plné uznání role jednotlivců ve zvyšování úrovně znalostí a kvalifikace v zemi původu a v přinášení nových vědomostí, kulturních podnětů, zvyků a jazyků do hostitelské země;

1.7

vítá návrh Komise, protože ve smyslu zde uvedené logiky slouží zvyšování celkové úrovně kvality evropského vzdělávání tím, že navrhuje model, který na základě individuálního přístupu zajišťuje, aby příslušný jedinec a společnost měli ze vzdělávací příležitosti ten nejlepší přínos a aby dopad byl co nejlepší;

1.8

zdůrazňuje, že hodnota, kterou jednotlivci připisují zkušenosti získané při výměnách by měla odpovídat hodnotě, kterou země původu a hostitelská země připisují jednotlivým zkušenostem a celkovému rozsahu programů mobility. Směrnice obsažené v Evropské chartě kvality mobility jsou tedy předpokladem toho, aby zkušenost účastníků byla pozitivní nejen v hostitelské zemi, ale také po jejich návratu domů. Na tento model by bylo možné se více zaměřit, pokud by programy mobility byly koordinovány a řízeny na místní a regionální úrovni;

1.9

domnívá se, že místní a regionální celky mohou zajistit základní šíření přesných informací, motivovat lidi, aby využívali možnosti cestovat za vzděláním do zahraničí a učinili z toho nedílnou součást svého odborného rozvoje a aby získané dovednosti přizpůsobili pracovním podmínkám ve své zemi původu. Místní samosprávy mohou tedy hrát významnou úlohu při rozhodování o kvalitě a účinnosti programů mobility;

1.10

konstatuje, že regionální a místní orgány mohou nejlépe provádět opatření týkající se základního povědomí pro širokou veřejnost a zejména mladé lidi, zabývající se příležitostmi, které mobilita představuje v rámci kulturního a odborného rozvoje. Mobilita ve skutečnosti zajišťuje, že kulturní i ekonomické překážky, bránící v plném profesionálním rozvoji, budou překonány;

1.11

dále se domnívá, že jednotliví účastníci musejí mít k dispozici nejen přiměřenou jazykovou, vzdělávací a praktickou přípravu, ale také poradenskou pomoc zaměřenou na vypracování svého projektu kulturního a profesionálního rozvoje. Programy evropské pracovní mobility by měly být dnes víc než dříve zaměřeny na jednotlivce a představovat zdroj, který by se dal využít na trhu práce. Z tohoto důvodu je třeba při skončení vzdělávacího pobytu poskytnout pomoc, aby získané dovednosti mohly být uplatněny na pracovišti, např. použitím současných nástrojů vytvořených za účelem uznání a podpory získaných dovedností (např. Europass - nástroj mobility);

1.12

zastává názor, že kromě úlohy koordinace a kontaktu s organizacemi v hostitelských zemích zaměřené na dohled nad kvalitou logistického zabezpečení a nad patronátem je velmi důležité, aby existoval pečlivý a komplexní monitoring a hodnocení dopadu celkové zkušenosti z mobility na širokou veřejnost, na vzdělávací a výrobní systém. Z tohoto důvodu je nutné vytvořit synergie, které by zahrnovaly podniky, centra odborné přípravy, školy a university, a ty by v příslušných oblastech podporovaly formální a neformální znalosti, jež účastníci získali;

1.13

zdůrazňuje, že nelze podceňovat skutečnost, že provádění Evropské charty kvality mobility vytváří výměnu znalostí a kontakty mezi místními orgány a speciálními službami v různých členských státech tak, aby bylo možno načrtnout společný modus operandi. Tyto postupy budou jistě podporou pro konstruktivní projekty v mnoha oblastech, od územního ekonomického rozvoje po výměny v oblasti vzdělávání a výměny pracovníků, a tím vytvoří nové vztahy založené na důvěře a spolupráci, které budou základem pro vzájemné uznání.