Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52005PC0600

Návrh rozhodnutí Rady o přístupu do Vízového informačního systému (VIS) za účelem jeho prohlížení pro orgány členských států odpovědné za vnitřní bezpečnost a pro Europol pro účely předcházení teroristickým trestným činům a jiným závažným trestným činům a jejich odhalování a vyšetřování

/* KOM/2005/0600 konecném znení - CNS 2005/0232 */

52005PC0600

Návrh rozhodnutí Rady o přístupu do Vízového informačního systému (VIS) za účelem jeho prohlížení pro orgány členských států odpovědné za vnitřní bezpečnost a pro Europol pro účely předcházení teroristickým trestným činům a jiným závažným trestným činům a jejich odhalování a vyšetřování /* KOM/2005/0600 konecném znení - CNS 2005/0232 */


[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 24.11.2005

KOM(2005) 600 v konečném znění

2005/0232 (CNS)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o přístupu do Vízového informačního systému (VIS) za účelem jeho prohlížení pro orgány členských států odpovědné za vnitřní bezpečnost a pro Europol pro účely předcházení teroristickým trestným činům a jiným závažným trestným činům a jejich odhalování a vyšetřování

(předložený Komisí)

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

Souvislosti návrhu

- Odůvodnění a cíle návrhu

Evropská unie postupně vytváří prostor svobody, bezpečnosti a práva, přičemž má zároveň zajišťovat volný pohyb osob a vysokou úroveň bezpečnosti. V této souvislosti je nejvyšší prioritou vývoj a zřízení Vízového informačního systému (VIS), což je systém pro výměnu údajů o vízech mezi členskými státy. Je jednou z hlavních iniciativ v rámci politik EU zaměřených na dosažení vyšší úrovně bezpečnosti.

Dne 19. února 2004 přijala Rada závěry o vývoji Vízového informačního systému, přičemž zdůraznila, že jedním z cílů VIS je přispívat ke zlepšení správy společné vízové politiky, k vnitřní bezpečnosti a k boji proti terorismu.

Dne 8. června 2004 přijala Rada rozhodnutí Rady 2004/512/ES o zřízení Vízového informačního systému (VIS), který tvoří potřebný právní základ umožňující zanesení nezbytných rozpočtových položek na vývoj VIS do rozpočtu Evropských společenství a plnění této části rozpočtu, vymezuje architekturu VIS a pověřuje Komisi vývojem VIS na technické úrovni, s nápomocí výboru SIS II. Vnitrostátní systémy budou upraveny a/nebo vyvinuty členskými státy. Za účelem provedení tohoto rozhodnutí předložila Komise dne 28. prosince 2004 návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Vízovém informačním systému (VIS) a o výměně údajů o krátkodobých vízech mezi členskými státy.

Další vývoj a zřizování VIS, zejména v oblasti vnitřní bezpečnosti, včetně boje proti terorismu, vyžaduje vypracování uceleného právního rámce, který nařízení o VIS doplní.

Rada během svého zasedání dne 7. března 2005 přijala závěry, které potvrdila dne 13. července 2005, že „za účelem plně dosáhnout cíle zlepšení vnitřní bezpečnosti a boje proti terorismu“ by orgánům členských států odpovědným za vnitřní bezpečnost měl být zaručen přístup do VIS „při plnění jejich povinností v souvislosti s předcházením trestným činům, včetně teroristických činů a hrozeb, a jejich odhalováním a vyšetřováním“ „podléhající přísné shodě s pravidly na ochranu osobních údajů“.

Cílem tohoto návrhu je vytvořit potřebný právní základ podle hlavy VI Smlouvy o Evropské unii, umožňující a stanovující podmínky, za nichž mohou mít orgány členských států odpovědné za vnitřní bezpečnost a Evropský policejní úřad (Europol) přístup do Vízového informačního systému (VIS). To jim umožní prohlížet VIS za účelem předcházení trestným činům a druhům trestných činů a přestupků a jejich odhalování a vyšetřování, pro které je Europol podle článku 2 Úmluvy o Europolu příslušný.

- Obecné souvislosti

Boj proti terorismu je prioritou pro všechny členské státy. Evropská unie se zavazuje bojovat společně proti terorismu a poskytovat svým občanům nejlepší možnou ochranu. Strategie EU musí být komplexní a musí zahrnovat širokou škálu opatření. Cílem těchto opatření je zvýšit spolupráci v oblastech od sdílení zpravodajských služeb až po vymáhání práva, aby bylo možné snadněji nalézt, zadržet a postavit před soud osoby podezřelé z páchání teroristických činů; dále je nutné podporovat a zajistit bezpečnost a zároveň uchovávat a posilovat práva a svobody fyzických osob.

- Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu

- Úmluva o Europolu z roku 1995. Článek 2 stanoví, že cílem Europolu je zdokonalit prostřednictvím opatření uvedených v této úmluvě účinnost a spolupráci příslušných orgánů členských států při předcházení terorismu a jiným závažným druhům mezinárodní a organizované trestné činnosti a při boji proti nim. Europol však v současnosti nemá přístup k údajům uloženým ve VIS.

- Návrh rámcového rozhodnutí Rady o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a soudní spolupráce v trestních věcech {KOM(2005) 475} přijatý Komisí dne 4. října 2005. Tento nástroj stanoví právní rámec pro účinnou ochranu osobních údajů v záležitostech spadajících pod hlavu VI Smlouvy o Evropské unii.

- Návrh rámcového rozhodnutí Rady o výměně informací podle zásady dostupnosti {KOM(2005) 490} přijatý Komisí dne 4. října 2005. Tento nástroj vylučuje ze svého rozsahu přístup do VIS.

- Soulad s ostatními politikami a cíli Unie

Tato iniciativa nepřekračuje rámec nezbytný pro dosažení svých cílů a omezuje svoji působnost na teroristické trestné činy stanovené v rámcovém rozhodnutí Rady 2002/475/SVV o boji proti terorismu a trestným činům spadajícím do působnosti Europolu. Zároveň stanoví, že používání údajů z VIS je přípustné pouze v určitých případech, a tím vylučuje běžný přístup k těmto údajům. Pouze vnitrostátní orgány odpovědné za předcházení některým trestným činům a jejich odhalování a vyšetřování jsou oprávněny k přístupu do VIS a mají povinnost kontaktovat ústřední přístupové místo, které bude případ od případu a po obdržení řádně odůvodněné žádosti jejich jménem nahlížet do VIS. Tyto orgány, jež odpovídají za vnitřní bezpečnost a ústřední přístupové místo, jsou vedeny v příloze tohoto rozhodnutí.

Toto rozhodnutí usiluje o zajištění plného uznání práva na svobodu a bezpečnost, respektování soukromého a rodinného života, práva na ochranu osobních údajů a zásad zákonnosti a přiměřenosti trestných činů a trestů (články 6, 7, 8, 48 a 49 Listiny základních práv Evropské unie).

Rámcové rozhodnutí Rady o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a soudní spolupráce v trestních věcech (2005/XX/SVV), Úmluva o Europolu a nařízení (ES) 45/2001 se budou podle tohoto rozhodnutí vztahovat na zpracování osobních údajů. Rámcové rozhodnutí zejména požaduje, aby členské státy stanovily ve věcech porušení ustanovení o ochraně údajů účinné, přiměřené a odrazující sankce, včetně trestních sankcí pro zvlášť závažné a úmyslně spáchané porušení předpisů.

Konzultace zúčastněných stran a posouzení dopadů

- Konzultace zúčastněných stran

Kvůli naléhavosti této věci nepředcházely předložení tohoto návrhu žádné formální konzultace, protože Rada požádala Komisi, aby předložila návrh do listopadu 2005, a legislativní proces pro předmětné nařízení o VIS byl již zahájen.

Dne 24. října 2005 Komise pozvala a konzultovala odborníky zastupující vlády členských států EU. Kromě toho proběhla výměna informací o otázce rozvoje schengenského acquis s představiteli norské vlády. Ostatní příslušné zúčastněné strany, jako pracovní skupina založená podle článku 29[1], již vyjádřily své názory na obecný cíl tohoto návrhu v souvislosti s návrhem nařízení o VIS.

- Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Byly využity stávající odborné poznatky shromážděné v souvislosti s návrhem nařízení o VIS.

- Posouzení dopadů

Na základě závěrů Rady ze dne 7. března 2005 byly zvažovány tyto možnosti: nepředkládat legislativní návrh Komise, tudíž nepodniknout žádnou akci; vytvořit právní základ pro neomezený přístup do VIS pro orgány členských států odpovědné za vnitřní bezpečnost a pro Europol; vytvořit právní základ pro omezený přístup do VIS pro orgány členských států odpovědné za vnitřní bezpečnost a pro Europol;

Nepředložení legislativního návrhu Komise a tudíž nepodniknutí žádné akce by bylo znamenalo, že společný Vízový informační systém (VIS) by jako systém pro výměnu údajů o vízech mezi členskými státy nebyl z právního hlediska přístupný pro účely vymáhání práva. Nevýkonnost v boji proti obchodování s vízy, podvodům a v provádění kontrol však také způsobuje nevýkonnost, pokud jde o vnitřní bezpečnost členských států. Pachatelé trestných činů a podezřelé osoby mohou při vstupu do schengenského prostoru obdržet vízum nebo mít příležitost použít vízum padělané. Výměna údajů VIS není v působnosti rámcového rozhodnutí Rady o výměně informací podle zásady dostupnosti, a členské státy by tudíž poptávku po další policejní spolupráci v této oblasti na úrovni EU dříve či později zvýšily.

VIS je systém, jehož odhadovaná kapacita – zejména co se týče biometrických údajů – by od roku 2007 mohla podle odhadů obsahovat údaje týkající se asi 20 milionů žadatelů o vízum ročně. Výsledkem by bylo 70 milionů údajů o otiscích prstů uložených v systému na období pěti let uvedeném v tomto návrhu nařízení o VIS.

Vytvoření právního základu pro neomezený přístup do VIS pro orgány členských států odpovědné za vnitřní bezpečnost a pro Europol by znamenalo, že přístup by byl udělen pro sledování jakéhokoli trestného činu, vymezeného samotnými členskými státy. Tím by se VIS stal běžnou databází pro boj s trestnou činností a mohlo by to otevřít cestu k běžnému přístupu do VIS pro donucovací orgány. Toto by však nebylo ve shodě s hlavním účelem původního VIS a mělo by to neospravedlnitelný dopad na základní práva fyzických osob, jejichž údaje jsou zpracovávány ve VIS a s nimiž má být zacházeno jako s nevinnými osobami a nikoli jako s podezřelými osobami v trestním vyšetřování.

Vytvoření právního základu pro omezený přístup do VIS pro orgány členských států odpovědné za vnitřní bezpečnost a pro Europol by znamenalo zákaz běžného přístupu pro orgány odpovědné za vnitřní bezpečnost, decentralizovaný přístup do VIS a prohlížení, které se může uskutečnit pouze pro konkrétní účely předcházení jasně definovaným teroristickým trestným činům a jiným závažným trestným činům a jejich odhalování a vyšetřování a které musí být omezené na míru, která je potřebná pro plnění úkolů v souladu s těmito účely. Prohlížení bude navíc omezeno pouze na některé základní údaje VIS; a pouze pokud je za konkrétních okolností případu zapotřebí dalších informací, mohou být prohlíženy další příslušné údaje. Pokud jde o nezbytná zvláštní ochranná opatření, rámcové rozhodnutí Rady o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a soudní spolupráce v trestních věcech (2005/XX/SVV), nařízení (ES) 45/2001 a Úmluva o Europolu se budou podle tohoto rozhodnutí vztahovat na zpracování osobních údajů. Rámcové rozhodnutí zejména požaduje, aby členské státy stanovily ve věcech porušení ustanovení o ochraně údajů účinné, přiměřené a odrazující sankce, včetně trestních sankcí pro zvlášť závažné a úmyslně spáchané porušení předpisů. Účinný dozor se předpokládá prostřednictvím ročního přezkoumání, které provádějí příslušné orgány dozoru pro ochranu údajů.

Za účelem zajištění, že dopad na základní práva fyzických osob, jejichž údaje jsou zpracovávány ve VIS, je přístupem orgánů odpovědných za vnitřní bezpečnost k těmto údajům za účelem prohlížení ve skutečnosti snížen a že technické důsledky zůstanou na nízké úrovni, je jedinou uspokojivou volbou rozhodnutí o takovém přístupu pro prohlížení Vízového informačního systému (VIS) pro orgány členských států odpovědné za vnitřní bezpečnost a pro Europol za účelem předcházení teroristickým trestným činům a jiným závažným trestným činům a jejich odhalování a vyšetřování, který bude omezen a bude posuzován případ od případu.

Právní stránka návrhu

- Shrnutí navrhovaných opatření

Cílem tohoto návrhu je poskytnout právní základ umožňující a stanovující podmínky, za nichž mohou mít orgány členských států odpovědné za vnitřní bezpečnost a Evropský policejní úřad (Europol) přístup do Vízového informačního systému (VIS) pro prohlížení pro účely předcházení teroristickým trestným činům a druhům trestných činů a přestupkům, pro které je podle článku 2 Úmluvy o Europolu příslušný EUROPOL („závažná trestná činnost“), a pro jejich odhalování a vyšetřování.

- Právní základ

Toto rozhodnutí je založeno na čl. 30 odst.1 písm. b) a na čl. 34 odst. 2 písm. c) Smlouvy o Evropské unii. Aby bylo dosaženo jednoho z cílů Unie, zejména poskytnout občanům vysoký stupeň bezpečí v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva prostřednictvím předcházení trestné činnosti, organizované či jiné, zvláště terorismu, a boje s ní, pomocí užší spolupráce mezi policejními silami, celními orgány a jinými příslušnými orgány členských států, přímo i prostřednictvím Evropského policejního úřadu (Europolu), stanoví čl. 30 odst. 1 písm. b), že shromažďování, uchovávání, zpracování, analýza a výměna příslušných informací, zejména prostřednictvím Europolu, podléhá příslušným předpisům o ochraně osobních údajů. Údaje zpracovávané ve VIS mohou být ve zvláštních případech příslušnými informacemi, jak těchto účelů dosáhnout.

- Zásada subsidiarity

Zásada subsidiarity se uplatňuje na opatření Evropské unie.

Cílů návrhu nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států z těchto důvodů:

Pro takové opatření neexistuje právní základ: protože VIS je databáze zřízená z pravomoci Společenství, nemůže žádný jednotlivý členský stát sám pověřit své donucovací orgány k přístupu do VIS. Kromě toho stávající vnitrostátní vízové databáze, které lze prohlížet v rámci specifických režimů spolupráce mezi příslušnými orgány pro výměnu údajů o vízech mezi členskými státy zřízených podle hlavy VI Smlouvy o Evropské unii, nemají stejné kategorie údajů jako ve VIS a umožňují pouze přímý informační tok z jednoho členského státu do jiného členského státu. „Zásada dostupnosti“ stanovená v návrhu rámcového rozhodnutí Rady o výměně informací podle zásady dostupnosti vylučuje ze své působnosti přístup do VIS a k jeho údajům.

Cílů návrhu bude lépe dosaženo prostřednictvím opatření na úrovni Společenství z těchto důvodů:

Cílů rozhodnutí poskytnout jediný přípustný právní základ podle evropského práva umožňující a stanovující podmínky, za nichž mohou mít orgány členských států odpovědné za vnitřní bezpečnost a Evropský policejní úřad (Europol) přístup do Vízového informačního systému (VIS) pro prohlížení údajů pro účely předcházení teroristickým trestným činům a závažným trestným činům a jejich odhalování a vyšetřování, nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, a tudíž jich bude kvůli rozsahu a dopadu akce lépe dosaženo na úrovni EU.

Návrh je tedy v souladu se zásadou subsidiarity.

- Zásada proporcionality

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality z těchto důvodů:

Tato iniciativa nepřekračuje rámec nezbytný pro dosažení svých cílů: Toto rozhodnutí usiluje o zajištění plného dodržování základních práv. Také omezuje podmínky používání údajů VIS pouze pro zvláštní případy, čímž vylučuje běžný přístup.

Prohlížení údajů je výlučně vyhrazeno pro řádně oprávněné pracovníky příslušných orgánů každého členského státu a pro úředníky Europolu. Přístup do VIS se může uskutečnit jen pro konkrétní účely vymezené v tomto rozhodnutí a musí být omezen pouze na údaje potřebné pro plnění úkolů v souladu s těmito účely. Prohlížení je zpočátku omezeno na některé vyjmenované údaje VIS. Pouze pokud je za konkrétních okolností případu zapotřebí dalších informací, lze prohlížet další příslušné údaje.

Finanční důsledky lze minimalizovat, neboť tento návrh umožňuje omezený další přístup do již existujícího informačního systému. Pokud jde o další náklady, předpokládá se, že každý členský stát a Europol zřídí a bude udržovat na své náklady technickou infrastrukturu nezbytnou pro provedení tohoto rozhodnutí a nese náklady vzniklé z přístupu do VIS pro účely tohoto rozhodnutí.

- Volba nástrojů

Navrhované nástroje: rozhodnutí založené na čl. 30 odst. 1 písm. b) a na čl. 34 odst. 2 písm. c) Smlouvy o EU.

Jiné prostředky by nebyly přiměřené z těchto důvodů:

Byla zvolena forma rozhodnutí, neboť je nutné přijmout akt se všeobecnou použitelností, který je pro členské státy závazný v celém rozsahu.

- Účast v rozhodnutí o VIS

Nařízení o VIS upravuje výměnu údajů o krátkodobých vízech mezi členskými státy, které „zrušily kontroly na vnitřních hranicích“, na základě čl. 62 odst. 2 písm. b) bodu ii) a článku 66 Smlouvy o ES. Toto rozhodnutí umožňuje přístup k údajům VIS pro účely předcházení teroristickým trestným činům a jiným druhům trestných činů a přestupků a jejich odhalování a vyšetřování, u nichž je Europol příslušný jednat, tj. pro účely, které nejsou zahrnuty ve společné vízové politice.

Tento návrh však upravuje další používání údajů o krátkodobých vízech pro sekundární účely. Těmito údaji jsou schengenské údaje shromažďované v rámci společné vízové politiky. Vytvoření dalších přístupových práv k těmto údajům vyžaduje ochranu těchto osobních údajů ve smyslu článku 1, bodu F rozhodnutí Rady 1999/437/ES. Schengenské acquis se v rámci policejní spolupráce vztahuje také na pomoc „za účelem předcházení trestným činům a jejich vyšetřování” (čl. 39 odst. 1 Schengenské úmluvy) a „každá smluvní strana může v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy, aniž by o to byla požádána, sdělit v konkrétních případech dotyčné smluvní straně informace, které pro ni mohou být důležité, a napomáhat při potírání budoucích trestných činů, při předcházení trestným činům nebo při předcházení nebezpečí pro veřejný pořádek a veřejnou bezpečnost” (čl. 46 odst. 1 Schengenské úmluvy). Toto rozhodnutí tudíž rozvíjí schengenské acquis. Důsledky pro přístup k údajům VIS jsou tyto:

Spojené království a Irsk o:

Jelikož se Irsko a Spojené království neúčastní společné vízové politiky, a tudíž nejsou členskými státy, na něž se vztahuje nařízení o VIS, nemají orgány těchto členských států odpovědné za vnitřní bezpečnost přímý přístup do VIS pro účely tohoto rozhodnutí. Je však vhodné, aby údaje VIS byly zpřístupněny orgánům odpovědným za vnitřní bezpečnost Spojeného království a Irska.

Island a Norsko:

Postupy stanovené v dohodě o přidružení[2] uzavřené Radou a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení Islandu a Norska k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jsou použitelné, neboť tento návrh vychází ze schengenského acquis, jak je vymezeno v příloze A dohody.

Švýcarsko:

Toto rozhodnutí rozvíjí ustanovení schengenského aquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis[3], která spadá do oblasti uvedené v čl. 4 odst. 1 rozhodnutí Rady 2004/849/ES [4] o podepsání jménem Evropské unie a o prozatímním provádění některých jejích ustanovení.

Dohoda se Švýcarskem podepsaná dne 26. října 2004 stanoví prozatímní provádění některých ustanovení po jejím podepsání, zejména účast Švýcarska ve smíšeném výboru zabývajícím se vývojem schengenského acquis.

Rozpočtové důsledky

Důsledky návrhu na rozpočet Společenství jsou takové, že při zřizování a udržování systému bude třeba zohlednit dodatečný počet přístupů do VIS činěný orgány odpovědnými za vnitřní bezpečnost prostřednictvím ústředního přístupového místa. Provedení navrhovaného rozhodnutí by pro rozpočet Evropských společenství znamenalo jen malou částku dodatečných administrativních nákladů - pro schůzky a kancelářské služby nového výboru ustanoveného podle článku 10 tohoto rozhodnutí.

Dodatečné informace

- Přezkum/revize/ustanovení o skončení platnosti

Návrh obsahuje ustanovení o přezkumu.

2005/0232 (CNS)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o přístupu do Vízového informačního systému (VIS) za účelem jeho prohlížení pro orgány členských států odpovědné za vnitřní bezpečnost a pro Europol pro účely předcházení teroristickým trestným činům a jiným závažným trestným činům a jejich odhalování a vyšetřování

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 30 odst. 1 písm. b) a čl. 34 odst. 2 písm. c) této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise[5],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu[6],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Rozhodnutím Rady 2004/512/ES ze dne 8. června 2004 o zřízení Vízového informačního systému (VIS)[7] byl zřízen VIS jako systém pro výměnu vízových údajů mezi členskými státy. Zřízení VIS představuje jednu z hlavních iniciativ v rámci politik Evropské unie v oblasti spravedlnosti, svobody a bezpečnosti. Jedním z cílů VIS je přispět ke zlepšení správy společné vízové politiky i vnitřní bezpečnosti a k boji proti terorismu.

(2) Na zasedání dne 7. března 2005 přijala Rada závěry stanovující, že „za účelem plně dosáhnout cíle zlepšení vnitřní bezpečnosti a boje proti terorismu“ by orgánům členských států odpovědným za vnitřní bezpečnost měl být zaručen přístup do VIS „při plnění jejich povinností týkajících se předcházení trestným činům, včetně teroristických činů a hrozeb, a jejich odhalování a vyšetřování“, „podléhající přísné shodě s pravidly na ochranu osobních údajů“[8].

(3) Pro boj proti terorismu a jiným závažným trestným činům je důležité, aby příslušné služby měly podle své příslušnosti úplné a aktuální informace. Příslušné vnitrostátní služby členských států potřebují informace, aby mohly plnit své úkoly. Informace obsažené ve VIS mohou být důležité pro účely předcházení terorismu a závažným trestným činům a boj proti nim, a proto by měly být dostupné k prohlížení pro orgány odpovědné za vnitřní bezpečnost.

(4) Evropská rada navíc uvedla, že Europol má klíčový význam, pokud jde o spolupráci mezi orgány členských států v oblasti vyšetřování přeshraniční trestné činnosti, při podporování předcházení trestné činnosti, analýz a vyšetřování na úrovni Unie. Proto by měl mít také Europol přístup k údajům VIS v rámci svých úkolů a v souladu s Úmluvou ze dne 26. července 1995 o zřízení Evropského policejního úřadu[9].

(5) Toto rozhodnutí doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady o Vízovém informačním systému (VIS) a o výměně údajů mezi členskými státy o krátkodobých vízech 2005/XX/ES[10] (dále jen „nařízení o VIS“) tak, že stanoví právní základ podle hlavy VI Smlouvy o Evropské unii pověřující přístupem do VIS orgány odpovědné za vnitřní bezpečnost a Europol.

(6) Je nezbytné určit příslušné orgány členských států odpovědné za vnitřní bezpečnost a ústřední přístupové místo a řádně oprávněné pracovníky, kteří mají přístup k údajům VIS pro konkrétní účely předcházení teroristickým trestným činům a druhům trestných činů a přestupků, pro který je příslušný Europol, a pro účely jejich odhalování a vyšetřování, a to v míře, která je nezbytná pro plnění jejich úkolů.

(7) Pro účely ochrany osobních údajů, a zejména za účelem vyloučení běžného přístupu, by zpracovávání údajů VIS mělo probíhat pouze v určitých případech. Orgány odpovědné za vnitřní bezpečnost a Europol by tedy měly vyhledávat pouze údaje obsažené ve VIS na základě rozumných důvodů a konkrétních skutečností.

(8) Účinné sledování provádění tohoto rozhodnutí by mělo být hodnoceno v pravidelných intervalech.

(9) Jelikož cílů opatření, které má být přijato, konkrétně stanovení povinností a podmínek pro přístup orgánů členských států odpovědných za vnitřní bezpečnost a Europolu k údajům VIS za účelem jejich prohlížení, nelze uspokojivě dosáhnout na úrovni členských států, a bylo by jich tedy z důvodu rozsahu a účinků akce lépe dosaženo na úrovni Evropské unie, může Rada přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity, jak stanoví článek 2 Smlouvy o EU a jak je uvedeno v článku 5 Smlouvy o založení Evropského společenství. V souladu se zásadou proporcionality toto rozhodnutí nepřekračuje rámec toho, co je pro dosažení těchto cílů nezbytné.

(10) V souladu s článkem 47 Smlouvy o Evropské unii se toto rámcové rozhodnutí nedotýká pravomocí Evropského společenství, zejména v rámci nařízení VIS a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů[11].

(11) Spojené království se účastní tohoto rozhodnutí v souladu s článkem 5 Protokolu o začlenění schengenského acquis do rámce Evropské unie, připojeného ke Smlouvě o EU a Smlouvě o ES, a v souladu s čl. 8 odst. 2 rozhodnutí Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis[12].

(12) Irsko se účastní tohoto rozhodnutí v souladu s článkem 5 Protokolu o začlenění schengenského acquis do rámce Evropské unie, připojeného ke Smlouvě o EU a Smlouvě o ES, a v souladu s čl. 6 odst. 2 rozhodnutí Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis[13].

(13) Jelikož se Spojené království a Irsko neúčastní společné vízové politiky, a tudíž nejsou členskými státy, na něž se vztahuje nařízení o VIS, nemají orgány těchto členských států odpovědné za vnitřní bezpečnost přímý přístup do VIS pro účely tohoto rozhodnutí. Je však vhodné, aby údaje VIS byly vyměňovány také s orgány odpovědnými za vnitřní bezpečnost ve Spojeném království a Irsku. Tímto rozhodnutím členské státy, na něž se vztahuje nařízení o VIS, souhlasí, že údaje VIS mohou být zpřístupněny kterýmkoli z nich orgánům odpovědným za vnitřní bezpečnost ve Spojeném království a v Irsku.

(14) Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto rozhodnutí ustanovení schengenského acquis ve smyslu dohody uzavřené Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis[14], která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodu F rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních uplatňování dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis[15].

(15) Pokud jde o Švýcarsko, představuje toto rozhodnutí rozpracování ustanovení schengenského acquis ve smyslu dohody podepsané mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodu F rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 ve spojení s čl. 4 odst. 1 rozhodnutí Rady 2004/849/ES o podpisu dohody jménem Evropské unie a o prozatímním provádění některých ustanovení uvedené dohody[16].

(16) Toto rozhodnutí respektuje základní práva a dodržuje zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie.

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Toto rozhodnutí stanoví podmínky, za nichž mohou orgány členských států odpovědné za vnitřní bezpečnost a Evropský policejní úřad získat přístup k prohlížení Vízového informačního systému pro účely předcházení teroristickým trestným činům a jiným závažným trestným činům a jejich odhalování a vyšetřování.

Článek 2

Definice

1. Pro účely tohoto rozhodnutí platí následující definice:

1. „Vízovým informačním systémem (VIS)“ se rozumí Vízový informační systém zřízený rozhodnutím Rady 2004/512/ES;

2. „Europolem” se rozumí Evropský policejní úřad zřízený Úmluvou ze dne 26. července 1995 o zřízení Evropského policejního úřadu („Úmluva o Europolu“);

3. „teroristickými trestnými činy“ se rozumějí trestné činny podle vnitrostátního práva, které odpovídají nebo jsou rovnocenné trestným činům v článcích 1 až 4 rámcového rozhodnutí Rady 2002/475/SVV o boji proti terorismu[17];

4. „závažnými trestnými činy“ se rozumějí druhy trestných činů uvedené v článku 2 Úmluvy o Europolu a v příloze této úmluvy;

5. „orgány odpovědnými za vnitřní bezpečnost“ se rozumějí orgány členských států, které jsou odpovědné za předcházení teroristickým trestným činům a jiným závažným trestným činům a jejich odhalování a vyšetřování.

2. Použijí se rovněž definice nařízení o VIS.

Článek 3

Orgány odpovědné za vnitřní bezpečnost

1. Orgány odpovědné za vnitřní bezpečnost, které jsou v každém členském státě oprávněny k přístupu k údajům VIS podle tohoto rozhodnutí, jsou uvedeny v příloze.

2. Změny příloh se provádějí v souladu s postupem uvedeným v článku 11.

Komise zveřejní změny v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Ústřední přístupová místa do VIS

6. Každý členský stát, na nějž se vztahuje nařízení o VIS, určí jeden vnitrostátní orgán jako ústřední přístupové místo a v jeho rámci specializovanou jednotku složenou ze zaměstnanců oprávněných k přístupu do VIS pro prohlížení pro účely tohoto rozhodnutí. Ústřední přístupová místa jsou stanovena v příloze.

7. Změny příloh se provádějí v souladu s postupem uvedeným v článku 11.

Komise zveřejní takové změny v Úředním věstníku Evropské unie.

8. Každé ústřední přístupové místo nahlíží do VIS jménem orgánů odpovědných za vnitřní bezpečnost v členském státě, kterým bylo určeno.

Článek 5

Podmínky pro přístup orgánů členských států odpovědných za vnitřní bezpečnost, na něž se vztahuje nařízení o VIS, k údajům VIS

9. Přístup k prohlížení údajů ve VIS orgány odpovědnými za vnitřní bezpečnost se uskutečňuje v rozsahu jejich pravomocí a jsou-li splněny tyto podmínky:

10. řádně odůvodněná písemná nebo elektronická žádost musí být podána ústřednímu přístupovému místu;

11. přístup k prohlížení je nezbytný pro účely předcházení teroristickým trestným činům nebo jiným závažným trestným činům a jejich odhalování nebo vyšetřování;

12. přístup k prohlížení musí být nezbytný ve zvláštním případě; zvláštní případ nastane zejména tehdy, je-li přístup k prohlížení spojen s konkrétní událostí určené dnem a místem nebo s bezprostředním nebezpečím spojeným s trestnou činností nebo s konkrétní osobou, u níž se lze vážně domnívat, že spáchá teroristický trestný čin nebo závažný trestný čin nebo že je ve vztahu s takovou osobou;

13. existují-li na základě konkrétních skutečností rozumné důvody domnívat se, že prohlížení údajů VIS podstatně přispěje k předcházení jakémukoli uvedenému trestnému činu a jeho odhalování nebo vyšetřování;

2. Přístup do VIS k prohlížení je omezen na vyhledávání následujících údajů VIS ve složkách žádostí:

14. příjmení, rodné jméno (dřívější příjmení), jména, pohlaví; den, místo a země narození;

15. současná státní příslušnost žadatele;

16. druh a číslo cestovního dokladu; orgán, který jej vydal, a den vydání a den skončení platnosti;

17. hlavní cíl cesty a délka zamýšleného pobytu;

18. účel cesty;

19. den příjezdu a odjezdu;

20. hraniční přechod prvního vstupu, případně trasa průjezdu;

21. bydliště;

22. fotografie;

23. otisky prstů;

24. druh víza a počet vízových štítků.

3. Jestliže první prohlížení údajů vyjmenovaných v odstavci 2 ukáže, že jakékoli z těchto údajů jsou ve VIS zaznamenány, a je-li za konkrétních okolností případu zapotřebí dalších informací, mohou orgány odpovědné za vnitřní bezpečnost obdržet přístup k prohlížení následujících dalších údajů obsažených ve složce žádosti i v související složce/-kách žádosti:

25. jakýchkoli dalších údajů uvedených ve formuláři žádosti;

26. údajů vložených ohledně jakýchkoli vydaných víz, zamítnutých víz, víz se zrušenou platností, zrušených víz či prodloužených víz.

Článek 6

Podmínky pro přístup orgánů členských států odpovědných za vnitřní bezpečnost, na něž se nařízení o VIS nevztahuje, k údajům VIS

1. Přístup do VIS pro prohlížení orgány odpovědnými za vnitřní bezpečnost členských států, na které se nevztahuje nařízení o VIS, se uskutečňuje v rozsahu jejich pravomocí a

27. podléhá podmínkám uvedeným v čl. 5 odst. 1 písm. b) až d); a

28. řádně odůvodněné písemné nebo elektronické žádosti zaslané orgánu odpovědnému za vnitřní bezpečnost členského státu, na který se vztahuje nařízení o VIS; tento orgán požádá své vnitrostátní ústřední přístupové místo o prohlížení VIS.

2. Členské státy, na které se nařízení o VIS nevztahuje, zpřístupní své údaje o vízech členským státům, na které se nařízení o VIS vztahuje, a to na základě řádně odůvodněné písemné nebo elektronické žádosti v souladu s podmínkami uvedenými v čl. 5 odst. 1 písm. b) až d).

Článek 7

Podmínky pro přístup Europolu k údajům VIS

1. Přístup do VIS pro prohlížení pro Europol se uskuteční v rozsahu jeho mandátu a

29. v případě potřeby pro plnění jeho úkolů podle čl. 3 odst. 1 bodu 2 Úmluvy o Europolu a pro účely zvláštních analýz uvedených v článku 10 Úmluvy o Europolu; nebo

30. v případě potřeby pro plnění jeho úkolů podle čl. 3 odst. 1 bodu 2 Úmluvy o Europolu a pro analýzy obecné povahy a analýzy strategického typu, jak je uvedeno v článku 10 Úmluvy o Europolu, za předpokladu, že údaje VIS jsou poskytovány Europolem před jejich zpracováním anonymně a jsou uchovávány ve formě, kde identifikace subjektů údajů již není možná.

2. Článek 5 odst. 2 a 3 tohoto rozhodnutí se použijí odpovídajícím způsobem.

3. Europol určí specializovanou jednotku pro účely tohoto rozhodnutí složenou ze zaměstnanců Europolu oprávněných jednat jako ústřední přístupové místo, kteří mohou přistupovat do VIS pro účely prohlížení.

4. Zpracovávání informací získaných Europolem z přístupu do VIS podléhá souhlasu členských států, které do VIS vkládají tyto údaje. Takový souhlas lze získat prostřednictvím vnitrostátní jednotky Europolu daného členského státu.

Článek 8

Ochrana osobních údajů

1. Rámcové rozhodnutí Rady o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a soudní spolupráce v trestních věcech (2005/XX/SVV) se budou podle tohoto rozhodnutí vztahovat na zpracování osobních údajů. Na zpracování osobních údajů dohlíží nezávislý vnitrostátní orgán ochrany údajů nebo orgány uvedené v článku 30 rámcového rozhodnutí Rady.

2. Zpracování osobních údajů Europolem podle tohoto rozhodnutí musí být v souladu s Úmluvou o Europolu a musí na ně dohlížet nezávislý společný kontrolní orgán zřízený článkem 24 této úmluvy.

3. Zpracování osobních údajů Evropskou komisí podle tohoto rozhodnutí se provádí v souladu s s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi společenství a o volném pohybu těchto údajů[18] a dohlíží na ně evropský inspektor ochrany údajů, jak je uvedeno v článku 41 tohoto nařízení.

4. Pracovní skupina pro ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů za účelem předcházení trestným činům, jejich vyšetřování, odhalování a stíhání zřízená článkem 31 rámcového rozhodnutí Rady 2005/XX/SVV o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a soudní spolupráce v trestních věcech plní také úkoly stanovené v článku 32 tohoto rámcového rozhodnutí s ohledem na záležitosti, na které se toto rozhodnutí vztahuje.

31. Předávání osobních údajů získaných přístupem do VIS orgány odpovědnými za vnitřní bezpečnost a Europolem je zakázáno, s výjimkou případu, kdy se údaje předávají příslušným orgánům odpovědným za vnitřní bezpečnost členských států za podmínek a pro účely článků 5 a 6 v plném souladu s použitelnými předpisy o ochraně osobních údajů uvedenými v tomto článku.

32. Příslušný nezávislý vnitrostátní orgán ochrany údajů nebo orgány vyšetřují zákonnost zpracování osobních údajů podle tohoto rozhodnutí nejméně jednou za rok. Výsledné zprávy budou zveřejněny.

33. Členské státy, Komise a Europol poskytnou příslušným kontrolním orgánům ochrany údajů nezbytné informace, které jim umožní provádět své úkoly v souladu s tímto článkem.

Článek 9

Náklady

Každý členský stát a Europol zřizuje a udržuje na své náklady technickou infrastrukturu nezbytnou pro provedení tohoto rozhodnutí a nese náklady vzniklé z přístupu do VIS pro účely tohoto rozhodnutí.

Článek 10

Vedení záznamů

1. Každý členský stát, Europol a Komise vedou jako orgány odpovědné za zřízení a provozování Ústředního vízového informačního systému záznamy všech operací zpracování údajů, jež jsou výsledkem přístupu do VIS k prohlížení podle tohoto rozhodnutí. Tyto záznamy ukazují přesný účel přístupu pro prohlížení, den a čas přístupu, druh prohlížených údajů a údaje užité pro prohlížení a název orgánu, který uskutečňuje přístup a prohlíží údaje. Každý členský stát a Europol navíc vedou záznamy osob odpovědných za prohlížení údajů.

2. Tyto záznamy obsahující osobní údaje mohou být použity pouze ke sledování zákonnosti zpracování údajů a rovněž k zajištění bezpečnosti údajů. Pro sledování a hodnocení uvedené v článku 12 mohou být použity pouze záznamy obsahující údaje, jež nemají osobní povahu.

3. Tyto záznamy jsou odpovídajícími opatřeními chráněny proti nepovolenému přístupu a zneužití a po uplynutí lhůty jednoho roku po lhůtě pěti let uchovávání uvedené v čl. 20 odst. 1 nařízení o VIS jsou vymazány, ledaže jsou potřebné pro postupy sledování, které již byly zahájeny.

Článek 11

Poradní výbor

1. Odkazuje-li se na tento článek, je Komisi nápomocen poradní výbor složený ze zástupců členských států, kterému předsedá zástupce Komise.

2. Výbor přijme na návrh předsedy svůj jednací řád na základě vzorového jednacího řádu, který byl zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie . Každý členský stát určí jednoho zástupce.

3. Zástupce Komise předloží výboru návrh opatření, která mají být přijata. Výbor zaujme stanovisko k návrhu, v případě nutnosti hlasováním, ve lhůtě, kterou může předseda stanovit podle naléhavosti věci. Předseda nehlasuje.

4. Stanovisko výboru je uvedeno do zápisu. Každý členský stát má právo požádat, aby byl v tomto zápisu uveden jeho postoj.

5. Komise stanovisko poskytnuté výborem zohlední v co nejvyšší míře. Sdělí výboru způsob, jakým vzala toto stanovisko na vědomí.

Článek 12

Sledování a hodnocení

1. Komise zajistí zavedení systémů pro sledování fungování VIS podle tohoto rozhodnutí a porovná jeho výsledky, účinnost vynaložených prostředků a kvalitu služeb se stanovenými cíli.

2. Dva roky po zahájení provozu VIS a poté každé dva roky předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o technickém fungování VIS podle tohoto rozhodnutí. Zpráva bude obsahovat informace o výkonnosti VIS vůči množstevním ukazatelům, které Komise předem stanovila.

3. Čtyři roky po zahájení provozu VIS a poté každé čtyři roky vypracuje Komise celkové hodnocení VIS podle tohoto rozhodnutí. Toto hodnocení bude zahrnovat přezkoumání dosažených výsledků v porovnání s vytyčenými cíli, posouzení trvající platnosti důvodu pro vznik rozhodnutí a důsledky budoucího provozování systému. Komise předloží hodnotící zprávy Evropskému parlamentu a Radě.

4. Členské státy a Europol poskytnou Komisi informace nezbytné k tomu, aby mohla plnit úkoly v souladu s tímto článkem.

Článek 13

Vstup v platnost a použitelnost

1. Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie .

2. Toto rozhodnutí se použije ode dne, který určí Komise, jakmile budou splněny následující podmínky:

34. nařízení o VIS vstoupilo v platnost a je použitelné;

35. rámcové rozhodnutí Rady o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a soudní spolupráce v trestních věcech (2005/XX/SVV) vstoupilo v platnost;

Komise zveřejní toto datum v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne

Za Radu

předseda/předsedkyně

PŘÍLOHA

Část I. Seznam orgánů odpovědných za vnitřní bezpečnost, které mají podle článku 3 přístup do VIS pro účely tohoto rozhodnutí

1. Členský stát

- Orgán odpovědný za vnitřní bezpečnost:

Část II. Seznam ústředních přístupových míst, která mají přístup do VIS pro účely tohoto rozhodnutí, jak vyžaduje článek 4(použitelné pouze pro členské státy, na které se vztahuje nařízení o VIS)

1. Členský stát

- Ústřední přístupové místo

LEGISLATIVE FINANCIAL STATEMENT

This document is intended to accompany and complement the Explanatory Memorandum. As such, when completing this Legislative Financial Statement, and without prejudice to its legibility, an attempt should be made to avoid repeating information contained in the Explanatory Memorandum. Before filling in this template, please refer to the specific Guidelines that have been drafted to provide guidance and clarification for the items below.

36. NAME OF THE PROPOSAL

Proposal for a Council decision concerning the access for consultation to the Visa Information System (VIS) to authorities of member states responsible for internal security and to Europol for the purposes of the prevention, detection and investigation of terrorist offences and of other serious criminal offences (VIS access decision)

37. ABM / ABB FRAMEWORK

Policy Area(s) concerned and associated Activity/Activities:

Justice and Home Affairs; 1806 – Establishing a genuine area of freedom, security and justice in criminal and civil matters

38. BUDGET LINES

39. Budget lines (operational lines and related technical and administrative assistance lines (ex- B.A lines)) including headings:N.A.

40. Duration of the action and of the financial impact:From 2006

41. Budgetary characteristics ( add rows if necessary ): N.A.

Budget line | Type of expenditure | New | EFTA contribution | Contributions from applicant countries | Heading in financial perspective |

| 2006 |2007 |2008 |2009 |2010 |2011

and later |TOTAL | |XX 01 02 11 01 – Missions | | | | | | | | |XX 01 02 11 02 – Meetings & Conferences |41.440 |41.440 |41.440 |41.440 |41.440 |41.440 |248.640 | |XX 01 02 11 03 – Committees[32] | | | | | | | | |XX 01 02 11 04 – Studies & consultations | | | | | | | | |XX 01 02 11 05 - Information systems | | | | | | | | | 2 Total Other Management Expenditure (XX 01 02 11) | | | | | | | | | 3 Other expenditure of an administrative nature (specify including reference to budget line)

| | | | | | | | | Total Administrative expenditure, other than human resources and associated costs (NOT included in reference amount) | 41.440 |41.440 |41.440 |41.440 |41.440 |41.440 |248.640 | |Calculation - Other administrative expenditure not included in reference amount

2 meetings X 28 (One participant per Member State and per State to which the VIS Regulation applies [Iceland, Norway, Switzerland]) X 740€ per annum

[1] Pracovní skupina pro ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů, zřízená článkem 29 směrnice 95/46/ES ze dne 24.10.1995, Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

[2] Úř. věst. L 176, 10. 7. 1999, s. 36.

[3] Úř. věst. L 368, 15.12.2004, s. 26.

[4] Dokument Rady 13054/04.

[5] Úř. věst. C […], […], s. […].

[6] Úř. věst. C […], […], s. […].

[7] Úř. věst. L 213, 15.6.2004, s. 5.

[8] Závěry schůzky Rady ve složení pro konkurenceschopnost , 7.3.2005, dok. 6811/05.

[9] Úř. věst. C 316, 27.11.1995, s. 2, naposledy pozměněná protokolem vypracovaným na základě čl. 43 odst. 1 Úmluvy o zřízení Evropského policejního úřadu (Europol), kterým se mění tato Úmluva – Úř. věst. C 2, 6.1.2004, s. 3.

[10] Úř. věst. C, s.

[11] Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

[12] Úř. věst. L 131, 1.6.2000, s. 43.

[13] Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20.

[14] Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31.

[15] Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36.

[16] Úř. věst. L 368, 15.12.2004, s. 26.

[17] Úř. věst. L 164, 22.6.2002, s.3.

[18] Úř. věst. L 8 , 12.1.2001, s. 1.

[19] Differentiated appropriations

[20] Non-differentiated appropriations hereafter referred to as NDA

[21] Expenditure that does not fall under Chapter xx 01 of the Title xx concerned.

[22] Expenditure within article xx 01 04 of Title xx.

[23] Expenditure within chapter xx 01 other than articles xx 01 04 or xx 01 05.

[24] See points 19 and 24 of the Interinstitutional agreement.

[25] Additional columns should be added if necessary i.e. if the duration of the action exceeds 6 years

[26] If more than one method is indicated please provide additional details in the "Relevant comments" section of this point

[27] As described under Section 5.3

[28] Cost of which is NOT covered by the reference amount

[29] Cost of which is NOT covered by the reference amount

[30] Cost of which is included within the reference amount

[31] Reference should be made to the specific legislative financial statement for the Executive Agency(ies) concerned.

[32] Specify the type of committee and the group to which it belongs.

Top