52005PC0125

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 15.12.2005

KOM(2005) 125 v konečném znění

2005/0028 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o definici, označování, obchodní úpravě a etiketách lihovin

(předložená Komisí)

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

Předloha tohoto nařízení se řídí těmito hledisky:

- lepší použitelnost, srozumitelnost a jasnost nařízení vycházejícího ze současných právních předpisů týkajících se lihovin,

- sloučení obou stávajících nařízení o lihovinách do jednoho nařízení,

- zavedení řádně vymezené politiky pro lihoviny, která se zakládá na třech kategoriích produktů vycházejích ze současných definic produktů,

- zavedení pružnějšího přístupu tím, že se pravomoci ke změně příloh převedou ze současného postupu spolurozhodování Evropského parlamentu a Rady na Komisi, které by měl být nápomocen Řídící výbor pro lihoviny,

- přizpůsobení nařízení novým technickým požadavkům,

- přizpůsobení nařízení požadavkům WTO, včetně dohody TRIPs,

- definice kritérií pro uznávání nových zeměpisných označení.

STRUKTURA NAřÍZENÍ

Nařízení o lihovinách se skládá ze čtyř kapitol a třech příloh:

Kapitola I: Definicí lihovin se stanoví hlavní definice a klasifikace lihovin.

Zavádějí se tyto tři kategorie lihovin:

- „destiláty“: výlučná skupina lihovin, která zahrnuje pouze nejčistší formu produktu neobsahující ethanol zemědělského původu a používající pouze přírodní aromatické látky, např. rum, whisky, brandy, ...

- „specifické lihoviny“: zvláštní skupina lihovin, které mohou obsahovat ethanol zemědělského původu a přírodně identické aromatické látky, ale pouze v řádně definované a omezené formě, např. gin, vodka, likér, …

- „ostatní lihoviny“: otevřená skupina produktů, které mohou obsahovat ethanol zemědělského původu, aromatické látky, sladidla aj.

Kapitola II se zabývá pravidly pro označování, obchodní úpravu a etikety lihovin.

Nařízením se zavádí ucelený systém založený na tradičních zvyklostech a zavedených kategoriích. Jeho cílem je informovat spotřebitele jasným způsobem o povaze produktu a vyžadovat od producentů poskytnutí všech informací, které jsou nezbytné, aby nebyl spotřebitel uváděn v omyl.

Kapitola III stanoví pravidla pro zeměpisná označení založená na mezinárodních závazcích Evropského společenství.

Do tohoto nařízení se přejímají zeměpisná označení uvedená v současné době v příloze II nařízení (EHS) č. 1576/89, včetně zeměpisných označení, na něž se v současné době vztahuje normativní část uvedeného nařízení, např. grappa, Korn, Pacharán, ouzo, … Vzhledem ke stávající judikatuře Soudního dvora však nařízení stanoví, že technická dokumentace pro tato označení musí být zveřejněna do sedmi let od vstupu nařízení v platnost.

Nové nařízení zohledňuje kritéria stanovená v dohodě TRIPs a na jeho základě se budou do jeho přílohy III zařazovat nová zeměpisná označení.

Kapitola III se vztahuje rovněž k příloze III, v níž jsou uznaná zeměpisná označení uvedena jednotlivě.

Kapitola IV uzavírá nařízení obecnými, přechodnými a závěrečnými ustanoveními.

Příloha I zahrnuje technické definice pro produkci lihovin.

Příloha II zahrnuje jednotlivé lihoviny, které klasifikuje v rámci kategorií zavedených nařízením. V systematické a konzistentní formě uvádí vlastnosti produktů.

Příloha III vyjmenovává výše uvedená zeměpisná označení.

Návrh nemá finanční dopad na rozpočet Společenství.

2005/0028 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o definici, označování, obchodní úpravě a etiketách lihovin

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů,

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

1. Nařízení Rady (EHS) č. 1576/89 ze dne 29. května 1989, kterým se stanoví obecná pravidla pro definici, označování a obchodní úpravu lihovin[1], a nařízení Komise (EHS) č. 1014/90 ze dne 24. dubna 1990, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro definici, označování a obchodní úpravu lihovin[2], se při regulaci v odvětví lihovin osvědčila. Pravidla pro definici, označování, obchodní úpravu a ochranu některých lihovin je však nezbytné vyjasnit v souvislosti s novými zkušenostmi. Nařízení (EHS) č. 1576/89 by mělo proto být zrušeno a nahrazeno novým nařízením.

2. Odvětví lihovin má ve Společenství velký význam jak pro spotřebitele, tak pro producenty. Opatření v uvedeném odvětví by měla přispět k dosažení vysoké úrovně ochrany spotřebitele, zamezení podvodným postupům, k průhlednějšímu trhu a korektní hospodářské soutěži. Tato opatření tak budou chránit pověst, kterou lihoviny Společenství dosáhly ve Společenství a na světovém trhu, protože budou nadále zohledněny tradiční postupy používané při výrobě lihovin a také zvýšené požadavky na ochranu spotřebitele a informace. Rovněž by se mělo přihlížet k technologickým inovacím v případech, kde takové inovace přispívají ke zlepšení jakosti.

3. Za účelem lepšího systematického přístupu k právním předpisům týkajícím se lihovin by takové nápoje měly být klasifikovány ve třech kategoriích podle řádně definovaných kritérií produkce a označování na etiketách.

4. Obecně by se pravidla stanovená tímto nařízením měla zaměřovat na definice lihovin. Uvedené definice by měly zohledňovat tradiční postupy zaměřené na jakost, ale měly by být aktualizovány v případech, kdy byly předchozí definice nedostatečné nebo by mohly být s ohledem na technologický rozvoj zlepšeny.

5. Zejména ethanol používaný pro produkci lihovin by měl být výhradně zemědělského původu, aby tyto lihoviny odpovídaly očekáváním spotřebitelů a byly v souladu s tradičními postupy. Tímto způsobem se rovněž zajistí odbytiště pro základní zemědělské produkty.

6. Vzhledem k významu a složitosti odvětví lihovin by se pro označování a obchodní úpravu měla stanovit zvláštní opatření nad rámec horizontálních pravidel stanovených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy[3]. Uvedená zvláštní opatření by rovněž měla zabránit neoprávněnému použití výrazu „lihovina“ a názvů lihovin pro produkty, které neodpovídají příslušným definicím.

7. Pro zajištění vysoké jakosti lihovin a rozmanitosti v tomto odvětví by členským státům mělo být umožněno přijmout pravidla doplňující nebo přísnější, než jsou pro produkci, označování, obchodní úpravu a zvláštní etikety lihovin produkovaných na jejich územích stanovena v tomto nařízení.

8. V zájmu spotřebitelů by se toto nařízení mělo vztahovat na všechny lihoviny, které se prodávají na trhu Společenství, bez ohledu na to, zda se vyrábějí ve Společenství nebo ve třetích zemích. S cílem zachovat a zlepšit pověst lihovin Společenství na světovém trhu by se toto nařízení mělo vztahovat rovněž na lihoviny vysoké jakosti vyráběné ve Společenství a určené na vývoz.

9. Směrnice Rady 88/388/EHS ze dne 22. června 1988 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se látek určených k aromatizaci pro použití v potravinách a výchozích materiálů pro jejich výrobu[4] se vztahuje také na lihoviny. Proto je postačující stanovit v tomto nařízení pouze pravidla, která ještě nejsou uvedena v dané směrnici.

10. Je nezbytné řádně zohlednit ustanovení Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (dále jen „dohoda TRIPS“), a zejména články 22 a 23 uvedené dohody, a ustanovení Všeobecné dohody o clech a obchodu, která tvoří nedílnou součást Dohody o zřízení Světové obchodní organizace, schválené rozhodnutím Rady 94/800/ES[5].

11. Nařízení Rady (EHS) č. 2081/92 ze dne 14. července 1992 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin[6] se nevztahuje na lihoviny, a proto by pravidla pro ochranu zeměpisných označení lihovin měla být stanovena tímto nařízením. Zeměpisná označení by měla být uvedena na seznamu a označovat lihoviny za produkty pocházející ze země, regionu nebo místa na uvedeném území, jestliže lze danou jakost, pověst nebo jinou vlastnost lihoviny odvozovat především od jejího zeměpisného původu.

12. Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by se měla přijmout v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi[7]

13. Při přechodu od pravidel stanovených nařízením (EHS) č. 1576/89 k pravidlům stanoveným v tomto nařízení by mohly vzniknout potíže, jimiž se toto nařízení nezabývá. Proto by se mělo Komisi umožnit přijmout nezbytná přechodná opatření. Komise by rovněž měla být oprávněna k řešení praktických problémů specifických pro odvětví lihovin,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I DEFINICE A KLASIFIKACE LIHOVIN

Článek 1 Definice lihovin

Pro účely tohoto nařízení se „lihovinou“ rozumí alkoholická tekutina:

a) určená k lidské spotřebě,

b) mající určité organoleptické vlastnosti,

c) o minimálním obsahu alkoholu 15 % objemových a maximálním obsahu alkoholu 80 % objemových,

d) vyrobená:

i) buď přímo

- destilací přírodního zkvašeného produktu, s přidanými látkami určenými k aromatizaci, nebo bez nich, a/nebo

- macerací rostlinných látek a/nebo

- přidáním látek určených k aromatizaci, cukrů nebo jiných sladidel uvedených v bodu 1 přílohy I a/nebo jiných zemědělských produktů k ethanolu zemědělského původu a/nebo k destilátům zemědělského původu nebo k lihovinám ve smyslu toho nařízení,

ii) nebo směsí lihoviny:

- s ostatními lihovinami a/nebo

- s ethanolem zemědělského původu nebo s destiláty (zemědělského původu),

- s alkoholickými nápoji,

- s nápoji.

Za lihoviny se však nepovažují nápoje kódů KN 2203, 2204, 2205, 2206 a 2207.

Článek 2 Původ ethanolu

Ethanol použitý při přípravě lihovin a všech jejich složek musí být pouze zemědělského původu.

Ethanol použitý při přípravě lihoviny k ředění nebo rozpouštění barviv, látek určených k aromatizaci nebo jakýchkoli jiných povolených přídatných látek musí být zemědělského původu.

S výhradou omezení stanovených pro některé produkty v příloze II tohoto nařízení musí být ethanol vyroben ze zemědělských produktů uvedených v příloze I Smlouvy.

Článek 3 Kategorie lihovin

Lihoviny se klasifikují takto:

a) „destiláty“: produkty uvedené v kategorii A přílohy II,

b) „specifické lihoviny“: produkty uvedené v kategorii B přílohy II,

c) „ostatní lihoviny“: produkty uvedené v kategorii C přílohy II.

Článek 4 Obecná pravidla pro kategorie lihovin

1. Aniž jsou dotčena zvláštní pravidla stanovená jednotlivě pro produkty kategorie A přílohy II, platí, že „destiláty“:

a) se vyrábějí alkoholovým kvašením a destilací výhradně ze surovin podle definic v příloze II;

b) neobsahují přidaný ethanol zemědělského původu nebo destilát (zemědělského původu);

c) neobsahují jiné aromatické látky než přírodní aromatické látky a přípravky ve smyslu definic v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodech i) a ii) a v čl. 1 odst. 2 písm. c) směrnice 88/388/EHS;

d) se přislazují pouze kvůli dotvoření konečné chuti produktu, a to v souladu s technickými definicemi a požadavky v příloze I tohoto nařízení a s přihlédnutím ke specifickým předpisům členských států.

2. Aniž jsou dotčena zvláštní pravidla stanovená jednotlivě pro produkty kategorie B přílohy II, platí, že „specifické lihoviny“ mohou:

a) být získány z jakéhokoli zemědělského produktu uvedeného v příloze I Smlouvy,

b) obsahovat přidaný ethanol zemědělského původu nebo destilát (zemědělského původu),

c) obsahovat přírodní nebo přírodně identické aromatické látky a přípravky ve smyslu definic v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodech i) a ii) a v čl. 1 odst. 2 písm. c) směrnice 88/388/EHS,

d) být přislazeny v souladu s technickými definicemi a požadavky v příloze I tohoto nařízení, aby odpovídaly specifickým vlastnostem produktu.

3. Aniž jsou dotčena zvláštní pravidla stanovená jednotlivě pro produkty uvedené v kategorii C přílohy II, platí, že „ostatní lihoviny“ mohou:

a) být získány z jakéhokoli zemědělského produktu uvedeného v příloze I Smlouvy a/nebo potraviny určené k lidské spotřebě,

b) obsahovat přidaný ethanol zemědělského původu nebo destilát (zemědělského původu),

c) obsahovat aromatické látky a přípravky podle definic ve směrnici 88/388/EHS,

d) být přislazeny v souladu s technickými definicemi a požadavky v příloze I tohoto nařízení, aby odpovídaly specifickým vlastnostem produktu.

Článek 5 Právní předpisy členských států

Členské státy mohou stanovit doplňující nebo přísnější pravidla, než jsou pro produkci, označování, etikety, obaly a obchodní úpravu lihovin vyráběných na jejich území stanovena v příloze II, pokud jsou taková pravidla slučitelná s právem Společenství.

KAPITOLA II OZNAČOVÁNÍ, OBCHODNÍ ÚPRAVA, ETIKETY LIHOVIN

Článek 6 Obchodní označení

V souladu s článkem 5 směrnice 2000/13/ES se na název, pod kterým je lihovina prodávána („obchodní označení“), vztahují ustanovení této kapitoly.

Článek 7 Zvláštní pravidla pro obchodní označení

1. Pro lihoviny, které splňují požadavky pro produkty definované v kategoriích A a B přílohy II, se použije obchodní označení uvedené pro ně v dané příloze.

2. Pro lihoviny, které splňují požadavky pro produkty definované v kategorii C přílohy II, se použije obchodní označení „lihovina“. Uvedené obchodní označení nesmí být ničím doplněno ani pozměněno.

3. Jestliže lihovina odpovídá definici více než jednoho specifického druhu lihoviny, může být prodávána pod jedním nebo více názvy uvedenými pro tyto specifické druhy lihovin v příloze II.

4. Aniž je dotčen odstavec 8, nesmí být názvy uvedené v odstavcích 1 a 2 žádným způsobem použity k označení nebo obchodní úpravě pro jiný nápoj, než je lihovina, pro kterou jsou uvedeny v příloze II.

5. Obchodní označení mohou být doplněna nebo nahrazena v souladu s kapitolou III zeměpisným označením uvedeným v příloze III, pokud to neuvádí spotřebitele v omyl.

6. Označení, obchodní úprava nebo etikety alkoholických nápojů nesmí používat spojení slov nebo obratů, jako jsou „druh“, „typ“, „styl“, „značka“, „chuť“ nebo jakékoli podobné údaje, s kterýmikoli obchodními označeními uvedenými v tomto nařízení.

7. Obchodní označení lihoviny nelze nahradit ochrannou známkou, obchodní značkou nebo smyšleným názvem.

8. Názvy uvedené v příloze II mohou být zahrnuty na seznam složek, pokud jsou použity v souladu s vnitrostátními opatřeními přijatými k provedení směrnice 2000/13/ES.

Článek 8 Specifická pravidla pro použití obchodních a zeměpisných označení

1. Aniž je dotčena směrnice 2000/13/ES, zakazuje se používat jakýkoli výraz uvedený v kategorii A nebo B přílohy II nebo zeměpisné označení uvedené v příloze III ve složeném výrazu nebo narážku na takový výraz nebo označení v obchodní úpravě potraviny, pokud alkohol nepochází výlučně z lihoviny, na niž se odkazuje.

2. Odchylně od odstavce 1 platí, že tímto nařízením není dotčeno případné použití výrazu „amer“ (hořký) nebo „bitter“ pro produkty, na které se nevztahuje toto nařízení.

3. Odchylně od odstavce 1 a v zájmu zohlednění tradičních výrobních metod mohou být složené výrazy uvedené v bodu 31 písm. d) přílohy II použity v obchodní úpravě likérů vyráběných ve Společenství za podmínek stanovených v uvedeném bodu.

Článek 9 Označení, obchodní úprava a etikety směsí

1. Obchodní označení „lihovina“ musí být jasně a čitelně uvedeno na viditelném místě etikety, pokud je lihovina uvedená v kategorii A přílohy II ve směsi:

a) s jednou nebo více lihovinami a/nebo

b) s jedním nebo více destiláty (zemědělského původu) a/nebo

c) s ethanolem zemědělského původu.

Uvedené obchodní označení nesmí být ničím doplněno ani pozměněno.

2. Odstavec 1 se nevztahuje na označení, obchodní úpravu nebo etikety směsí tam uvedených, pokud tyto směsi odpovídají jedné z definic uvedených v kategorii A nebo B přílohy II.

3. Aniž je dotčena směrnice 2000/13/ES, může být v označení, obchodní úpravě nebo na etiketě produktů ze směsí uvedených v odstavci 1 pouze uveden jeden z výrazů uvedených v kategorii A nebo B přílohy II tohoto nařízení, pokud není uvedený výraz součástí obchodního označení, ale je uveden ve stejném zorném poli se seznamem všech alkoholových složek obsažených ve směsi a předcházejí mu slova „směs lihovin“.

Výraz „směs lihovin“ musí být na etiketě uveden jednotným písmem stejného typu a barvy, jako je písmo použité pro obchodní označení. Písmo nesmí být větší než poloviční velikost písma použitého pro obchodní označení.

4. Pokud jde o etikety a obchodní úpravu směsí uvedených v odstavci 1, podíl každé alkoholové složky se vyjadřuje v „% obj.“ v sestupném pořadí použitých množství. Rovná se podílu obsahu čistého alkoholu dotyčné složky, který se vyjadřuje v % objemových, na celkovém obsahu čistého alkoholu směsi v % objemových.

Článek 10 Zvláštní ustanovení o označování, obchodní úpravě a etiketách lihovin

1. Pokud je v označení, obchodní úpravě nebo na etiketě lihoviny uvedena surovina použitá k výrobě ethanolu zemědělského původu, musí být každý použitý alkohol zemědělského původu uveden v sestupném pořadí podle použitého množství.

2. Označování, obchodní úprava nebo etiketa lihoviny mohou být doplněny výrazem „smíseno“ (blend), pokud byl produkt získán mísením.

3. Pokud jsou doba zrání nebo stáří uvedeny nebo předpokládány v označení, obchodní úpravě nebo na etiketě lihoviny, musí se vztahovat k nejmladší alkoholové složce, přičemž produkt musel zrát pod daňovým dozorem nebo pod dozorem skýtajícím rovnocenné záruky.

Článek 11 Zákaz kapslí nebo fólií vyráběných na bázi olova

Lihoviny nesmějí být drženy za účelem prodeje anebo uváděny do oběhu v nádobách opatřených uzávěrem sestávajícím z kapsle nebo fólie vyráběné na bázi olova.

Článek 12 Používání jazyků v označování, obchodní úpravě a na etiketách lihovin

1. Údaje podle tohoto nařízení musí být uvedeny v jednom nebo více úředních jazycích Společenství tak, aby konečný spotřebitel snadno porozuměl každému údaji, ledaže jsou spotřebitelům tyto informace podány jiným způsobem.

2. Výrazy uvedené v příloze II a psané kurzívou a zeměpisná označení uvedená v příloze III se na etiketě nepřekládají.

3. U produktů pocházejících ze třetích zemí je povoleno použití úředního jazyka třetí země, ve které byl produkt vyroben, jsou-li údaje podle tohoto nařízení uvedeny také v některém úředním jazyce Společenství tak, aby konečný spotřebitel snadno rozuměl každému údaji.

4. S výjimkou případů, kdy byla přijata odchylka na základě článku 14, a aniž je dotčen dotčen odstavec 2 tohoto článku, mohou být údaje podle tohoto nařízení u produktů pocházejících ze Společenství určených na vývoz uvedeny rovněž v jazyce jiném než v úředním jazyce Společenství.

KAPITOLA IIIZEMĚPISNÁ OZNAČENÍ

Článek 13 Zeměpisná označení

1. Pro účely tohoto nařízení se zeměpisným označením rozumí údaj, který označuje lihovinu za produkt pocházející ze země, regionu nebo místa na uvedeném území, jestliže lze danou jakost, pověst nebo jinou vlastnost dotyčné lihoviny odvozovat především od jejího zeměpisného původu.

2. Zeměpisná označení jsou uvedena v příloze III.

3. Názvy, které zdruhověly, nemohou být zapsány v příloze III.

Zeměpisná označení uvedená v příloze III nesmí zdruhovět.

Názvem, který zdruhověl, se rozumí název alkoholického nápoje, který se sice vztahuje k místu nebo regionu, kde byl tento produkt původně vyroben nebo uveden na trh, ale stal se pro produkt běžným názvem.

Článek 14 Ochrana zeměpisných označení

1. Aniž je dotčen článek 8, jsou zeměpisná označení uvedená v příloze III chráněna proti:

a) jakémukoli přímému či nepřímému obchodnímu užití zapsaného označení pro produkty, na které se zápis nevztahuje, v míře, v jaké jsou tyto produkty srovnatelné s produkty zapsanými pod tímto označením, nebo v míře, v jaké užívání tohoto označení těží z dobré pověsti zapsaného zeměpisného označení;

b) jakémukoli zneužití, napodobení nebo vyvolání domněnky, a to i tehdy, je-li uveden skutečný původ produktu nebo je-li zeměpisné označení přeloženo nebo doprovázeno výrazy jako „druh“, „typ“, „styl“, „značka“, „chuť“ nebo jakýmikoli podobnými výrazy;

c) jakémukoli jinému lživému nebo klamavému údaji o místu, odkud byl produkt dovezen, o jeho původu, povaze nebo základních vlastnostech, použitému v jeho označení, obchodní úpravě nebo na etiketě, který by mohl vyvolat nepravdivý dojem o jeho původu;

d) všem ostatním praktikám způsobilým uvést veřejnost v omyl o skutečném původu produktu.

2. Zápis ochranné známky, která obsahuje zeměpisné označení lihoviny nebo je takovým označením tvořena, se zamítá nebo pozbývá platnosti, pokud by její používání vedlo k některé ze situací popsaných v odstavci 1.

3. Pokud žádost o ochrannou známku nebo její zápis byly učiněny v dobré víře nebo práva na ni byla získána používáním v dobré víře, a to buď před 1. lednem 1996, nebo před tím, než začalo být zeměpisné označení chráněno ve své zemi původu, není tímto nařízením na základě toho, že je taková známka totožná se zeměpisným označením chráněným podle tohoto nařízení nebo takovému označení podobná, dotčena způsobilost pro zápis ochranné známky či jeho platnost nebo právo na její používání.

Tímto odstavcem není dotčeno právo držitele zeměpisného označení, aby jej čestným způsobem používal v průmyslových nebo obchodních záležitostech v souladu s čl. 6 odst. 1 písm. b) směrnice Rady 89/104/EHS[8] a čl. 12 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 40/94[9].

Článek 15 Zápis zeměpisných označení

1. Žádosti o zeměpisná označení, jež mají být zapsána do přílohy III, se podávají Komisi v jednom z úředních jazyků Společenství nebo k nim musí být překlad do jednoho z úředních jazyků Společenství přiložen. K takovým žádostem se připojuje technická dokumentace včetně specifikací, jimž musí dotčena lihovina odpovídat. Tato technická dokumentace se zveřejňuje v řadě C Úředního věstníku Evropské unie .

Do tří měsíců ode dne zveřejnění může jakákoli fyzická nebo právnická osoba s oprávněným zájmem podat proti zařazení do zeměpisného označení do přílohy III námitku z důvodu nedodržení podmínek stanovených tímto nařízením. Námitka musí být řádně odůvodněna.

2. V technické dokumentaci podle odstavce 1 musí být uvedeny alespoň tyto údaje:

a) název lihoviny včetně zeměpisného označení,

b) popis lihoviny včetně základních fyzikálních, chemických, mikrobiologických a/nebo organoleptických vlastností produktu nebo potraviny,

c) definice příslušné zeměpisné oblasti,

d) popis metody získání lihoviny, popřípadě hodnověrných a neměnných místních metod,

e) skutečnosti potvrzující souvislost se zeměpisným prostředím nebo zeměpisným původem,

f) další náležitosti podle vnitrostátních předpisů a/nebo předpisů Společenství,

g) jméno a kontaktní adresa žadatele.

3. Rozhodnutí zařadit zeměpisné označení do přílohy III se přijímá postupem podle čl. 19 odst. 2, přičemž se zohledňují všechny námitky podané podle odstavce 1 tohoto článku.

4. Při zápisu homonymních zeměpisných označení splňujících požadavky tohoto nařízení se náležitě přihlíží k místnímu a tradičnímu používání a ke skutečnému riziku záměny, zejména:

- nesmí být zapsán homonymní název, který uvádí veřejnost v omyl a vzbuzuje domněnku, že se jedná o produkt pocházející z jiného území, a to ani v případě, že název svým zněním danému území, regionu nebo místu původu dotyčných zemědělských produktů nebo potravin přesně odpovídá;

- zapsané homonymní zeměpisné označení lze použít pouze tehdy, pokud s ohledem na potřebu zacházet rovným způsobem s dotyčnými producenty a neuvádět spotřebitele v omyl je v praxi jasný rozdíl mezi homonymním označením zapsaným později a názvem již v rejstříku zapsaným.

5. Spory o zápis jednotlivých zeměpisných označení se podávají úřední cestou Komisi. Takové spory se řeší na základě ustanovení této kapitoly a tradičních práv postupem podle čl. 19 odst. 2.

Článek 16 Zeměpisná označení chráněná na základě nařízení (ES) č. 1576/89

Pro každé zeměpisné označení chráněné na základě nařízení (ES) č. 1576/89 v době vstupu tohoto nařízení v platnost se technická dokumentace předkládá Komisi nejpozději do sedmi let od data vstupu tohoto nařízení v platnost.

Tato technická dokumentace se po přezkoumání Komisí zveřejňuje v řadě C Úředního věstníku Evropské unie .

V případě, že nebude do sedmi let od vstupu tohoto nařízení v platnost technická dokumentace zveřejněna, přestává být zeměpisné označení chráněno.

KAPITOLA IVOBECNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 17 Kontrola ochrana lihovin

1. Členské státy odpovídají za kontrolu lihovin. Činí všechna opatření nezbytná k zajištění souladu s tímto nařízením, zejména jmenují jeden nebo více orgánů k zajištění takového souladu a k ochraně zeměpisných označení zařazených do přílohy III.

2. Členské státy a Komise si navzájem sdělují údaje nezbytné pro provádění tohoto nařízení.

Článek 18 Vývoz lihovin

Lihoviny vyvážené ze Společenství musí vyhovovat tomuto nařízení, s výjimkou případů, kdy byly na základě řádně odůvodněných žádostí přijaty odchylky postupem podle čl. 19 odst. 2.

Článek 19 Výbor

1. Komisi je nápomocen Řídící výbor pro lihoviny (dále jen „výbor“).

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je jeden měsíc.

3. Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 20 Změna příloh

Přílohy lze změnit postupem podle čl. 19 odst. 2.

Článek 21 Prováděcí pravidla

Prováděcí pravidla k tomuto nařízení se přijímají postupem podle čl. 19 odst. 2.

Článek 22 Přechodná a jiná specifická opatření

Postupem podle čl. 19 odst. 2 se případně přijmou pravidla:

a) k usnadnění přechodu od pravidel stanovených nařízením (EHS) č. 1576/89 k pravidlům zaváděným tímto nařízením,

b) k řešení specifických praktických problémů, např. stanovením povinnosti uvádět v některých případech místo výroby na etiketě, aby se zamezilo uvádění spotřebitele v omyl, a zachovávat a vyvíjet referenční metody Společenství určené pro rozbor lihovin,

c) ke stanovení odchylek od některých ustanovení tohoto nařízení v řádně odůvodněných případech.

Článek 23 Zrušující ustanovení

Zrušuje se nařízení (EHS) č. 1576/89.

Článek 24 Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne ….

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne […].

Za Evropský parlament Za Radu

předseda/ předsedkyně předseda/ předsedkyně

PŘÍLOHA I TECHNICKÉ DEFINICE A POŽADAVKY

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1) Přislazování:

Přislazováním se rozumí použití jednoho nebo více následujících produktů při přípravě lihovin:

a) cukr polobílý, cukr bílý, rafinovaný cukr bílý, dextrosa, fruktosa, škrobový sirup, tekutý cukr, tekutý invertní cukr, sirup z invertního cukru, jak jsou definovány ve směrnici Rady 2001/111/ES[10];

b) rektifikovaný moštový koncentrát, zahuštěný hroznový mošt, čerstvý hroznový mošt;

c) karamelizovaný cukr, tj. produkt získaný výhradně řízeným zahříváním sacharosy bez zásad, minerálních kyselin nebo jiných chemických přídatných látek;

d) med ve smyslu definice směrnice Rady 2001/110/ES[11];

e) sirup z karubinu;

f) jiné přírodní sacharidy s podobným účinkem jako výše uvedené produkty;

g) sladidla definovaná ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 94/35/ES[12].

2) Směs:

Směsí se rozumí spojení dvou či více různých nápojů nebo nápoje s jedním či více destiláty zemědělského původu či ethanolem zemědělského původu za účelem vytvoření nového nápoje.

3) Ethanol zemědělského původu:

Ethanol zemědělského původu má tyto vlastnosti:

a) organoleptické vlastnosti: bez zjistitelné cizí příchuti;

b) minimální obsah alkoholu 96,0 % objemových;

c) nejvyšší přípustná množství zbytkových látek:

i) celkový obsah kyselin vyjádřený v gramech kyseliny octové na hektolitr alkoholu o 100 % objemových: 1,5;

ii) estery vyjádřené v gramech octanu ethylnatého na hektolitr alkoholu o 100 % objemových: 1,3;

iii) aldehydy vyjádřené v gramech acetaldehydu na hektolitr alkoholu o 100 % objemových: 0,51;

iv) vyšší alkoholy vyjádřené v gramech 2-methyl-1propanolu na hektolitr alkoholu o 100 % objemových: 0,5;

v) methanol vyjádřený v gramech na hektolitr alkoholu o 100 % objemových: 50;

vi) suchý extrakt vyjádřený v gramech na hektolitr alkoholu o 100 % objemových: 1,5;

vii) těkavé dusíkaté látky vyjádřené v gramech dusíku na hektolitr alkoholu o 100 % objemových: 0,1;

viii) furfural: nesmí být prokázán.

4) Přidání vody:

Při přípravě lihovin je povoleno přidání vody, případně destilované nebo demineralizované, pokud jakost vody vyhovuje vnitrostátním předpisům přijatým k provedení směrnic 80/777/EHS[13] a 80/778/EHS[14] a přidaná voda nemění vlastnosti produktu.Tato voda může být destilovaná, demineralizovaná, deionizovaná nebo změkčená.

5) Mísení (blending) :

Mísením se rozumí spojení dvou nebo více lihovin stejného druhu lišících se pouze nepatrnými rozdíly ve složení způsobenými jednou nebo více z následujících skutečností:

a) výrobní metodou,

b) použitým destilačním zařízením,

c) dobou zrání,

d) zeměpisnou oblastí produkce.

Takto vyrobená lihovina musí být stejného specifického druhu jako původní lihoviny před smísením.

6) Zrání:

Zráním se rozumí postup, který umožňuje, aby v odpovídajících nádobách proběhly přirozené reakce, a byly tak dotyčné lihovině dodány organoleptické vlastnosti, které předtím neměla.

7) Aromatizace:

Aromatizací se rozumí použití jedné nebo více látek určených k aromatizaci, které jsou definovány v čl. 1 odst. 2 písm. a) směrnice 88/388/EHS, při přípravě lihovin.

8) Barvení:

Barvením se rozumí použití jednoho nebo více barviv, která jsou definována ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 94/36/ES[15]., při přípravě lihovin.

9) Destilát (zemědělského původu):

Destilátem (zemědělského původu) se rozumí alkoholická tekutina, která je získána destilací po alkoholovém kvašení zemědělských produktů uvedených v příloze I Smlouvy, ale nemá vlastnosti ethanolu nebo lihoviny, avšak stále si zachovává aroma a chuť použité suroviny.

Jestliže se odkazuje na použitou surovinu, musí být destilát získán pouze z této suroviny.

10) Obsah alkoholu v % objemových:

Obsahem alkoholu v % objemových se rozumí poměr objemu čistého alkoholu přítomného v dotyčném produktu při 20 °C a celkového objemu tohoto produktu při stejné teplotě.

11) Obsah těkavých látek:

Obsahem těkavých látek se rozumí množství těkavých látek jiných než ethanol a methanol, které jsou obsaženy v lihovině získané výhradně destilací a které jsou výhradně výsledkem destilace nebo redestilace použitých surovin.

12) Místo výroby:

Místo nebo region, kde se provádí u konečného produktu výrobní fáze, během níž získává lihovina své základní charakteristické a konečné vlastnosti.

13) Označování:

Označováním se rozumějí slova používaná při označování lihovin na etiketách, v průvodních dokladech při přepravě lihovin, v obchodních dokladech, zejména na fakturách a dodacích listech, jakož i při reklamě.

14) Etiketa:

Etiketou se rozumějí veškerá označení a ostatní výrazy, značky, vyobrazení nebo ochranné známky, podle kterých se nápoje rozlišují a které jsou uvedeny na téže nádobě včetně uzávěru, visačky připevněné k nádobě a krycího obalu hrdla lahví.

15) Obchodní úprava:

Obchodní úpravou se rozumějí slova použitá na nádobách včetně uzávěru, na etiketách, balení, v reklamě a v propagaci prodeje.

16) Balení:

Balením se rozumějí ochranné obaly, jako je papír, opletení všeho druhu, krabice a bedny používané při přepravě jedné nebo více nádob.

PŘÍLOHA II KATEGORIE LIHOVIN

Kategorie A: Destiláty

1. Rum

a) Rum je:

1) lihovina vyráběná výhradně alkoholovým kvašením a destilací buď melasy, nebo sirupu vyráběného při výrobě třtinového cukru nebo ze samotné šťávy z cukrové třtiny, destilovaná na méně než 96 % objemových, takže destilát má zřetelné specifické organoleptické vlastnosti rumu, nebo

2) destilát vyráběný výhradně alkoholovým kvašením a destilací šťávy z cukrové třtiny, který má zvláštní aromatické vlastnosti rumu a obsahuje těkavé látky v množství nejméně 225 gramů na hektolitr alkoholu o 100 % objemových.

b) Minimální obsah alkoholu v rumu je 37,5 % objemových.

c) Rum neobsahuje přidaný ethanol zemědělského původu.

d) Při výrobě rumu mohou být použity pouze přírodní aromatické látky a přípravky ve smyslu definic v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodu i) a v čl. 1 odst. 2 písm. c) směrnice 88/388/EHS.

e) K zeměpisným označením uvedeným v bodu 1 přílohy III lze doplnit výraz „tradiční“, pokud se rum získává destilací na méně než 80 % objemových po alkoholovém kvašení výchozích látek, které pocházejí výlučně z daného místa produkce. Musí obsahovat těkavé látky v množství nejméně 225 gramů na hektolitr alkoholu o 100 % objemových a nesmí být přislazen nebo aromatizován. Použití výrazu „tradiční“ nebrání tomu, aby byly k označení „rum“ připojeny výrazy „vyrobeno z cukru“ nebo „zemědělský“.

Tímto ustanovením není v žádném případě dotčeno použití výrazu „tradiční“ pro všechny produkty, na které se toto ustanovení nevztahuje, v souladu s jejich specifickými kritérii.

2. Whisky nebo whiskey

a) Whisky nebo whiskey je lihovina:

1) vyrobená destilací obilné zápary s celými zrny jiných obilovin nebo bez nich,

2) zesladovaná v ní přítomnou sladovou amylázou nebo jinými přírodními enzymy nebo bez nich,

3) zkvašená pomocí kvasinek,

4) destilovaná jednou nebo více destilacemi na méně než 94,8 % objemových, takže destilát má aroma a chuť použité suroviny,

5) se zráním konečného destilátu po dobu alespoň tří let v dřevěných sudech o objemu nejvýše 700 litrů.

Destilát, k němuž lze přidat pouze vodu a karamel, si zachovává barvu, aroma a chuť pocházející z výrobního procesu uvedeného v bodech 1 až 5.

b) Minimální obsah alkoholu ve whisky nebo whiskey je 40 % objemových.

c) Whisky nebo whiskey neobsahuje přidaný ethanol zemědělského původu.

d) Whisky nebo whiskey se nesmí přislazovat, aromatizovat ani obsahovat přídatné látky jiné než karamel.

3. Obilný destilát

a) Obilný destilát je lihovina vyrobená destilací zkvašené obilné zápary a mající organoleptické vlastnosti použitých surovin.

b) Minimální obsah alkoholu v obilném destilátu je 35 % objemových.

c) Obilný destilát neobsahuje přidaný ethanol zemědělského původu.

d) Při výrobě obilného destilátu mohou být použity pouze přírodní aromatické látky a přípravky ve smyslu definic v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodu i) a v čl. 1 odst. 2 písm. c) směrnice 88/388/EHS.

e) Obilný destilát, který se má označit jako „obilná pálenka“, musí být získán destilací na méně než 95 % objemových zkvašené obilné zápary a musí mít organoleptické vlastnosti použitých surovin.

4. Vinný destilát

a) Vinný destilát je lihovina:

1) vyráběná výhradně z vína nebo alkoholizovaného vína, a to destilací na méně než 86 % objemových nebo redestilací vinného destilátu na méně než 86 % objemových,

2) obsahující těkavé látky v množství nejméně 125 gramů na hektolitr alkoholu o 100 % objemových a

3) obsahující nejvýše 200 gramů methanolu na hektolitr alkoholu o 100 % objemových.

b) Minimální obsah alkoholu ve vinném destilátu je 37,5 % objemových.

c) Vinný destilát neobsahuje přidaný ethanol zemědělského původu.

d) Při výrobě vinného destilátu mohou být použity pouze přírodní aromatické látky a přípravky ve smyslu definic v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodu i) a v čl. 1 odst. 2 písm. c) směrnice 88/388/EHS.

5. Brandy nebo Weinbrand

a) Brandy nebo Weinbrand je lihovina:

1) vyráběná z vínovice, smísená nebo nesmísená s vinným destilátem destilovaným na méně než 94,8 % objemových za předpokladu, že daný destilát netvoří více než 50 % konečného produktu,

2) zrající alespoň jeden rok v dubových nádobách nebo alespoň šest měsíců v dubových sudech o objemu menším než 1 000 litrů,

3) obsahující těkavé látky v množství nejméně 125 gramů na hektolitr alkoholu o 100 % objemových, které pocházejí výhradně z destilace nebo redestilace použitých surovin,

4) obsahující nejvýše 200 gramů methanolu na hektolitr alkoholu o 100 % objemových.

b) Minimální obsah alkoholu v brandy nebo Weinbrandu je 36 % objemových.

c) Brandy nebo Weinbrand neobsahuje přidaný ethanol zemědělského původu.

d) Při výrobě brandy nebo Weinbrand mohou být použity pouze přírodní aromatické látky a přípravky ve smyslu definic v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodu i) a v čl. 1 odst. 2 písm. c) směrnice 88/388/EHS.

6. Matolinová pálenka nebo matolinovice

a) Matolinová pálenka nebo matolinovice je lihovina, která splňuje tyto podmínky:

1) vyrábí se ze zkvašených vinných matolin destilací s vodní parou nebo po přidání vody;

2) k matolinám mohou být přidány kaly v množství nejvýše 25 kg na 100 kg použitých matolin;

3) množství alkoholu pocházejícího z kalů nesmí překročit 35 % z celkového množství alkoholu v konečném produktu.

4) destilace samotných matolin se provádí na méně než 86 % objemových;

5) redestilace na stejný obsah alkoholu je povolena;

6) obsahuje těkavé látky v množství nejméně 140 gramů na hektolitr alkoholu o 100 % objemových a methanol v množství nejvýše 1000 gramů na hektolitr alkoholu o 100 % objemových.

b) Minimální obsah alkoholu v matolinové pálence nebo matolinovici je 37,5 % objemových.

c) Matolinová pálenka nebo matolinovice neobsahuje přidaný ethanol zemědělského původu.

d) Při výrobě matolinové pálenky nebo matolinovice mohou být použity pouze přírodní aromatické látky a přípravky ve smyslu definic v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodu i) a v čl. 1 odst. 2 písm. c) směrnice 88/388/EHS.

7. Pálenka z ovocných výlisků

a) Pálenka z ovocných výlisků je lihovina, která splňuje tyto podmínky:

1) vyrábí se výhradně kvašením a destilací ovocných výlisků, přičemž destilace se provádí na méně než 86 % objemových;

2) obsahuje těkavé látky v množství nejméně 200 gramů na hektolitr alkoholu o 100 % objemových;

3) obsah methanolu musí být nejvýše 1500 gramů na hektolitr alkoholu o 100 % objemových;

4) v případě lihoviny z výlisků peckovin je obsah kyseliny kyanovodíkové nejvýše 10 gramů na hektolitr alkoholu o 100 % objemových;

5) je povolena redestilace na stejný obsah alkoholu.

b) Minimální obsah alkoholu v pálence z ovocných výlisků je 37,5 % objemových.

c) Pálenky z ovocných výlisků neobsahují přidaný ethanol zemědělského původu.

d) Při výrobě pálenek z ovocných výlisků mohou být použity pouze přírodní aromatické látky a přípravky ve smyslu definic v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodu i) a v čl. 1 odst. 2 písm. c) směrnice 88/388/EHS.

e) Obchodní označení je „lihovina z výlisků...“ s doplněním názvu ovoce. Jestliže jsou použity výlisky z několika různých druhů ovoce, použije se obchodní označení „lihovina z výlisků ovoce“.

8. Korintská pálenka nebo raisin brandy

a) Korintská pálenka nebo raisin brandy je lihovina vyráběná destilací produktu získaného alkoholovým kvašením výtažku ze sušených „korintských černých“ rozinek nebo rozinek „Malaga muscat“, destilovaná na méně než 94,5 % objemových, takže destilát má aroma a chuť pocházející z použité suroviny.

b) Minimální obsah alkoholu v korintské pálence nebo raisin brandy je 37,5 % objemových.

c) Korintská pálenka nebo raisin brandy neobsahují přidaný ethanol zemědělského původu.

d) Při výrobě korintské pálenky nebo raisin brandy mohou být použity pouze přírodní aromatické látky a přípravky ve smyslu definic v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodu i) a v čl. 1 odst. 2 písm. c) směrnice 88/388/EHS.

9. Ovocný destilát

a) Ovocné destiláty jsou lihoviny:

1) vyráběné alkoholovým kvašením a destilací čerstvého ovoce nebo moštu takového ovoce, s peckami nebo bez pecek,

2) destilované na méně než 86 % objemových, takže destilát má aroma a chuť použitého ovoce,

3) obsahující těkavé látky v množství nejméně 200 gramů na hektolitr alkoholu o 100 % objemových a

4) v případě ovocného destilátu z peckovin je obsah kyseliny kyanovodíkovou nejvýše 10 gramů na hektolitr alkoholu o 100 % objemových.

b) Ovocné destiláty obsahují nejvýše 1 000 gramů methanolu na hektolitr alkoholu o 100 % objemových.

Obsah methanolu je však nejvýše:

i) 1200 gramů na hektolitr alkoholu o 100 % objemových, který pochází z těchto druhů ovoce:

- slívy ( Prunus domestica L.),

- mirabelky ( Prunus domestica L., odrůda syriaca),

- švestky ( Prunus domestica L.),

- jablka ( Malus domestica Borkh.),

- hrušky ( Pyrus communis L.), s výjimkou hrušek odrůdy „Williams“ ( Pyrus communis Williams),

- maliny ( Rubus idaeus L.),

- ostružiny ( Rubus fruticosus L.);

ii) 1350 gramů na hektolitr alkoholu o 100 % objemových, který pochází z těchto druhů ovoce:

- hrušek odrůdy „Williams“ ( Pyrus communis Williams),

- rybíz a černý rybíz (druh Ribes ),

- jeřáb obecný ( Sorbus aucuparia ),

- bezinky ( Sambucus nigra ).

c) Minimální obsah alkoholu ovocných destilátů je 37,5 % objemových.

d) Ovocné destiláty neobsahují přidaný ethanol zemědělského původu.

e) Při výrobě ovocných destilátů mohou být použity pouze přírodní aromatické látky a přípravky ve smyslu definic v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodu i) a v čl. 1 odst. 2 písm. c) směrnice 88/388/EHS.

f) V označení ovocných destilátů se u výrazu „destilát“ uvádí název použitého ovoce, jako například: třešňový destilát neboli kirsch , švestkový destilát neboli slivovice, mirabelkový, broskvový, jablkový, hruškový, meruňkový, fíkový destilát, destilát z citrusových plodů, hroznový destilát nebo destilát z jiných plodů. Tyto produkty mohou být také nazývány wasser s uvedením názvu ovoce.

Výraz „destilát“ a u něj uvedený název použitého ovoce lze nahradit názvem ovoce pouze u těchto druhů ovoce:

- mirabelky ( Prunus domestica L., odrůda syriaca ),

- slívy ( Prunus domestica L.),

- švestky ( Prunus domestica L.),

- plody planiky ( Arbutus unedo L.),

- jablka Golden delicious.

g) Výraz Williams může být použit pouze pro označení hruškového destilátu vyráběného výhradně z hrušek odrůdy „Williams“.

h) Jestliže je destilát vyráběn ze dvou nebo více druhů ovoce, musí být produkt prodáván pod názvem „ovocný destilát“. Pojmenování může být doplněno názvy každého druhu ovoce v sestupném pořadí jejich použitých množství.

10. Destilát z jablečného vína (ze cidru) nebo destilát z hruškového vína (z perry)

a) Destilát z jablečného vína (ze cidru) nebo destilát z hruškového vína (z perry) jsou lihoviny:

1) vyráběné výhradně destilací jablečného vína (cidru) nebo hruškového vína (perry) na méně než 86 % objemových, takže destilát má aroma a chuť použitého ovoce,

2) obsahující těkavé látky v množství nejméně 200 gramů na hektolitr alkoholu o 100 % objemových a

3) obsahující nejvýše 1 000 gramů methanolu na hektolitr alkoholu o 100 % objemových.

b) Minimální obsah alkoholu v destilátu z jablečného vína (ze cidru) nebo destilátu z hruškového vína (z perry) je 37,5 % objemových.

c) Destiláty z jablečného vína (ze cidru) nebo destiláty z hruškového vína (z perry) neobsahují přidaný ethanol zemědělského původu.

d) Při výrobě destilátů z jablečného vína (ze cidru) nebo destilátů z hruškového vína (z perry) mohou být použity pouze přírodní aromatické látky a přípravky ve smyslu definic v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodu i) a v čl. 1 odst. 2 písm. c) směrnice 88/388/EHS.

11. Hefebrand

a) Hefebrand je lihovina vyrobená z vinných kalů nebo zkvašeného ovoce.

b) Minimální obsah alkoholu v lihovině Hefebrand je 38 % objemových.

c) Hefebrand neobsahuje přidaný ethanol zemědělského původu.

d) Při výrobě lihoviny Hefebrand mohou být použity pouze přírodní aromatické látky a přípravky ve smyslu definic v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodu i) a v čl. 1 odst. 2 písm. c) směrnice 88/388/EHS.

e) Obchodní označení lihoviny Hefebrand lze nahradit názvem použitých surovin.

12. Bierbrand nebo eau de vie de bière

a) Bierbrand nebo eau de vie de bière je lihovina získaná výhradně přímou destilací čerstvého piva na méně než 86 % objemových tak, že získaný destilát má organoleptické vlastnosti pocházející z piva.

b) Minimální obsah alkoholu v Bierbrandu nebo eau de vie de bière je 38 % objemových.

c) Bierbrand nebo eau de vie de bière neobsahuje přidaný ethanol zemědělského původu.

d) Při výrobě Bierbrandu nebo eau de vie de bière mohou být použity pouze přírodní aromatické látky a přípravky ve smyslu definic v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodu i) a v čl. 1 odst. 2 písm. c) směrnice 88/388/EHS.

Kategorie B: Specifické lihoviny

13. Destilát (s uvedením názvu ovoce) vyráběný macerací a destilací

a) Destiláty (s uvedením názvu ovoce) vyráběné macerací a destilací jsou lihoviny:

1) vyráběné macerací určitých bobulovin a jiných plodů, jako např. malin, ostružin, borůvek apod., částečně zkvašených nebo nezkvašených, s podílem plodů nejméně 100 kilogramů na 20 litrů alkoholu o 100 % objemových, v ethanolu zemědělského původu nebo v pálence či v destilátu a následnou destilací;

2) získané z těchto druhů ovoce:

- ostružiny ( Rubus fruticosus L.),

- jahody ( Fragaria L.),

- borůvky ( Vaccinium myrtillus L.),

- maliny ( Rubus idaeus L.),

- rybíz ( Ribes vulgare Lam.),

- trnky ( Prunus spinosa L.),

- jeřáb oskeruše ( Sorbus domestica L.),

- jeřáb pravý ( Sorbus domestica L.),

- cesmína ( Ilex cassine L.),

- jeřáb břek ( Sorbus torminalis L.),

- bezinky ( Sambucus nigra L.),

- šípky ( Rosa canina L.),

- černý rybíz ( Ribes nigrum L.).

- banány ( Musa paradisiaca ),

- plody mučenky ( Passiflora edulis ),

- mombín sladký ( Spondias dulcis ),

- mombín žlutý ( Spondias mombin ).

b) Minimální obsah alkoholu v destilátech (s uvedením názvu ovoce) vyráběných macerací a destilací je 37,5 % objemových.

c) Aroma těchto destilátů (spolu s uvedením názvu ovoce) vyráběných macerací a destilací může být doplněno aromatickými látkami a/nebo aromatickými přípravky, které nepocházejí z použitého ovoce. Při výrobě destilátů (spolu s uvedením názvu ovoce) vyráběných macerací a destilací mohou být použity pouze přírodní aromatické látky a přípravky ve smyslu definic v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodu i) a v čl. 1 odst. 2 písm. c) směrnice 88/388/EHS. Charakteristická chuť nápoje a jeho barva však musí pocházet výhradně z použitého ovoce.

d) Pokud jde o etikety a obchodní úpravu destilátů (spolu s uvedením názvu ovoce) vyráběných macerací a destilací, musí být slova „vyrobeno macerací a destilací“ uvedena v označení, obchodní úpravě a na etiketách písmem stejného typu, stejné velikosti a barvy a na stejném řádku jako slova „destiláty (spolu s uvedením názvu ovoce)“ a v případě láhve na přední etiketě.

14. Geist (s uvedením názvu ovoce)

a) Geist (s uvedením názvu ovoce) je lihovina získaná macerací nezkvašených bobulovin, např. malin, ostružin, borůvek apod., v ethanolu zemědělského původu a následnou destilací.

b) Minimální obsah alkoholu v lihovině Geist (s uvedením názvu ovoce) je 37,5 % objemových.

c) Aroma lihoviny Geist (s uvedením názvu ovoce) může být doplněno aromatickými látkami a/nebo aromatickými přípravky, které nepocházejí z použitého ovoce. Při výrobě lihoviny Geist (s uvedením názvu ovoce) mohou být použity pouze přírodní aromatické látky a přípravky ve smyslu definic v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodu i) a v čl. 1 odst. 2 písm. c) směrnice 88/388/EHS. Charakteristická chuť nápoje a jeho barva však musí pocházet výhradně z použitého ovoce.

15. Ovocné lihoviny

a) Ovocné lihoviny jsou lihoviny získané macerací ovoce v ethanolu zemědělského původu a/nebo v destilátu zemědělského původu a/nebo v destilátu, pokud je množství použitého ovoce nejméně 5 kg na 20 litrů použitého alkoholu o 100 % objemových.

b) Minimální obsah alkoholu v ovocných lihovinách je 25 % objemových.

c) Aroma těchto lihovin může být doplněno aromatickými látkami a/nebo aromatickými přípravky, které nepocházejí z použitého ovoce. Při výrobě ovocných lihovin mohou být použity pouze přírodní aromatické látky a přípravky ve smyslu definic v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodu i) a v čl. 1 odst. 2 písm. c) směrnice 88/388/EHS. Charakteristická chuť nápoje a jeho barva však musí pocházet výhradně z použitého ovoce.

d) Ovocné lihoviny mohou být prodávány pod názvem „lihovina“, u nějž je uveden název ovoce.

16. Enzian

a) Enzian je lihovina vyrobená destilací zkvašených kořenů hořce s přidáním nebo bez přidání ethanolu zemědělského původu.

b) Minimální obsah alkoholu v enzianu je 37,5 % objemových.

c) Při výrobě enzianu mohou být použity pouze přírodní aromatické látky a přípravky ve smyslu definic v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodu i) a v čl. 1 odst. 2 písm. c) směrnice 88/388/EHS.

17. Jalovcové lihoviny

a) Jalovcové lihoviny jsou lihoviny vyrobené aromatizací ethanolu zemědělského původu a/nebo obilné pálenky a/nebo obilného destilátu plody jalovce ( Juniperus communis ).

b) Minimální obsah alkoholu v jalovcových lihovinách je 15 % objemových.

c) Mohou být přidány jiné přírodní nebo přírodně identické aromatické látky, jak jsou definovány v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodech i) a ii) směrnice 88/388/EHS, a/nebo aromatické přípravky definované v čl. 1 odst. 2 písm. c) výše uvedené směrnice a/nebo aromatické rostliny nebo části aromatických rostlin, ale organoleptické vlastnosti jalovce musí být zřetelné, třebaže někdy zeslabené.

d) Jalovcové lihoviny mohou být prodávány pod názvy „ Wacholder“ , „ ginebra “ nebo „ genebra “.

18. Gin

a) Gin je jalovcová lihovina vyrobená aromatizací organolepticky vhodného ethanolu zemědělského původu.

b) Minimální obsah alkoholu v ginu je 37,5 % objemových.

c) Pro výrobu ginu mohou být použity pouze přírodní a/nebo přírodně identické aromatické látky, jak jsou definovány v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodech i) a ii) směrnice 88/388/EHS, a/nebo aromatické přípravky, jak jsou definovány v čl. 1 odst. 2 písm. c) výše uvedené směrnice, ale musí být zachována převládající chuť jalovce.

19. Destilovaný gin

a) Destilovaný gin je:

1) jalovcová lihovina vyrobená pouze redestilací organolepticky vhodného ethanolu zemědělského původu o vhodné jakosti, s počátečním obsahem alkoholu nejméně 96 % objemových, pomocí destilačního přístroje tradičně používaného pro gin a za přítomnosti plodů jalovce a ostatních přírodních rostlinných látek za předpokladu, že chuť jalovce převládá, nebo

2) směs produktů takové destilace a ethanolu zemědělského původu, který má stejné složení, stejnou čistotu a stejný obsah alkoholu; přírodní a/nebo přírodně identické aromatické látky a/nebo aromatické přípravky ve smyslu bodu 18 písm. c) mohou být rovněž použity k aromatizaci destilovaného ginu .

b) Minimální obsah alkoholu v destilovaném ginu je 37,5 % objemových.

c) Za „destilovaný gin “ se nepovažuje gin získaný prostým přidáním tresti nebo látek určených k aromatizaci k ethanolu zemědělského původu.

20. London gin

a) London gin je druh destilovaného ginu:

1) vyráběný výhradně z ethanolu zemědělského původu, s obsahem methanolu nejvýše 5 gramů na hektolitr čistého alkoholu,

2) jehož aroma vzniká výhradně v důsledku redestilace ethanolu, která se provádí za přítomnosti všech použitých přírodních rostlinných látek v tradičních destilačních přístrojích,

3) jehož výsledný destilát obsahuje nejméně 70 % objemových alkoholu,

4) ve kterém musí veškerý přidaný ethanol pocházet ze stejné suroviny,

5) který neobsahuje přidaná sladidla nebo barviva,

6) který neobsahuje jiné přidané látky než vodu.

b) Minimální obsah alkoholu London ginu je 37,5 % objemových.

c) Výraz „ London gin “ lze doplnit výrazem „dry“.

21. Kmínové lihoviny nebo kmínka

a) Kmínové lihoviny nebo kmínka jsou lihoviny vyráběné aromatizací ethanolu zemědělského původu kmínem ( Carum carvi L.).

b) Minimální obsah alkoholu v kmínových lihovinách nebo kmínce je 30 % objemových.

c) Mohou být použity jiné přírodní a/nebo přírodně identické aromatické látky, jak jsou definovány v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodech i) a ii) směrnice 88/388/EHS, a/nebo aromatické přípravky, jak jsou definovány v čl. 1 odst. 2 písm. c) výše uvedené směrnice, ale musí být zachována převládající chuť kmínu.

22. Akvavit nebo aquavit

a) Akvavit nebo aquavit je kmínová lihovina aromatizovaná destilátem z bylin nebo koření.

b) Minimální obsah alkoholu v a kvavitu nebo aquavitu je 37,5 % objemových.

c) Mohou být přidány jiné aromatické látky, ale aroma těchto nápojů musí převážně pocházet z destilace semen kmínu a/nebo kopru ( Anethum graveolens L.), přičemž použití éterických olejů je zakázáno.

d) Chuť hořkých látek nesmí převládat; obsah suchého extraktu nesmí překročit 1,5 gramů na 100 mililitrů.

23. Anýzové lihoviny

a) Anýzové lihoviny jsou lihoviny vyrobené aromatizací ethanolu zemědělského původu přírodními výluhy badyánu ( Illicium verum ), anýzu ( Pimpinella anisum ), fenyklu ( Foeniculum vulgare ) nebo jakékoli jiné byliny, která obsahuje stejnou hlavní aromatickou složku, jedním z následujících postupů:

1) macerací a/nebo destilací,

2) redestilací alkoholu za přítomnosti semen nebo jiných částí výše uvedených bylin,

3) přidáním přírodních destilovaných výluhů bylin s aromatem semen anýzu.

b) Minimální obsah alkoholu v anýzových lihovinách je 15 % objemových.

c) Při výrobě anýzových lihovin mohou být použity pouze přírodní aromatické látky a přípravky ve smyslu definic v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodu i) a v čl. 1 odst. 2 písm. c) směrnice 88/388/EHS.

d) Mohou být také použity jiné přírodní bylinné výluhy nebo aromatická semena, avšak chuť po anýzu musí převládat.

24. Pastis

a) Pastis je anýzová lihovina, která obsahuje přírodní výtažky kořene lékořice ( Glycyrrhiza glabra ), a tím barviva známá jako „chalkoné“, jakož i kyselinu glycyrrhiziovou v množství nejméně 0,05 gramu na litr a nejvýše 0,5 gramu na litr.

b) Minimální obsah alkoholu v pastisu je 40 % objemových.

c) Při výrobě pastisu mohou být použity pouze přírodní aromatické látky a přípravky ve smyslu definic v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodu i) a v čl. 1 odst. 2 písm. c) směrnice 88/388/EHS.

d) Pastis obsahuje méně než 100 gramů cukru na litr a obsah anetholu na litr je nejméně 1,5 gramu a nejvýše 2 gramy.

25. Pastis de Marseille

a) Pastis de Marseille je pastis o obsahu anetholu 2 gramy na litr.

b) Minimální obsah alkoholu v lihovině pastis de Marseille je 45 % objemových.

c) Při výrobě lihoviny pastis de Marseille mohou být použity pouze přírodní aromatické látky a přípravky ve smyslu definic v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodu i) a v čl. 1 odst. 2 písm. c) směrnice 88/388/EHS.

26. Anis

a) Anis je anýzová lihovina, jejíž charakteristické aroma pochází výhradně z anýzu ( Pimpinella anisum ) a/nebo badyánu ( Illicium verum ) a/nebo fenyklu ( Foeniculum vulgare ).

b) Minimální obsah alkoholu v anisu je 35 % objemových.

c) Při výrobě anisu mohou být použity pouze přírodní aromatické látky a přípravky ve smyslu definic v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodu i) a v čl. 1 odst. 2 písm. c) směrnice 88/388/EHS.

27. Destilovaný anis

a) Destilovaný anis je anis , pokud je nejméně 20 % obsahu alkoholu v tomto nápoji tvořeno alkoholem destilovaným za přítomnosti daných semen.

b) Minimální obsah alkoholu v destilovaném anisu je 35 % objemových.

c) Při výrobě destilovaného anisu mohou být použity pouze přírodní aromatické látky a přípravky ve smyslu definic v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodu i) a v čl. 1 odst. 2 písm. c) směrnice 88/388/EHS.

28. Hořké lihoviny nebo lihoviny bitter

a) Hořké lihoviny nebo lihoviny bitter jsou lihoviny s převládající hořkou chutí vyráběné aromatizací ethanolu zemědělského původu přírodními a/nebo přírodně identickými aromatickými látkami, jak jsou definovány v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodech i) a ii) směrnice 88/388/EHS, a/nebo aromatickými přípravky, jak jsou definovány v čl. 1 odst. 2 písm. c) výše uvedené směrnice.

b) Minimální obsah alkoholu v hořkých lihovinách nebo lihovinách bitter je 15 % objemových.

c) Hořké lihoviny nebo lihoviny bitter mohou být prodávány pod názvy „hořký“ nebo „bitter“ s dalším termínem nebo bez něj.

29. Vodka

a) Vodka je lihovina vyráběná z ethanolu zemědělského původu:

1) získaná kvašením zemědělských surovin za přítomnosti kvasnic a

2) vyrobená destilací a/nebo rektifikací, takže organoleptické vlastnosti suroviny a vedlejší produkty kvašení jsou zeslabeny.

Po tomto postupu může následovat redestilace a/nebo ošetření vhodnými pomocnými látkami, včetně ošetření aktivním uhlím, s cílem zajistit zvláštní organoleptické vlastnosti.

Nejvyššími přípustnými množstvími zbytkových látek jsou množství stanovená v příloze I pro ethanol, s výjimkou methanolu, v jehož případě nesmí množství zbytkových látek v konečném produktu překročit 10 gramů na litr čistého alkoholu.

b) Minimální obsah alkoholu ve vodce je 37,5 % objemových.

c) K aromatizaci lze použít pouze přírodní aromatické látky přítomné v destilátu z kvašených surovin. Kromě toho může produkt nabýt zvláštní organoleptické vlastnosti odlišné od převažujícího aroma.

d) Aniž je dotčena směrnice 2000/13/ES, popis, obchodní úprava a označování vodky uvádějí ve stejném zorném poli jako obchodní označení suroviny použité při výrobě ethanolu zemědělského původu. Písmo nesmí být větší než poloviční velikost písma použitého pro obchodní označení a menší než jedna třetina velikosti téhož písma.

30. Aromatizovaná vodka

a) Aromatizovaná vodka je vodka, jejíž převažující aroma je jiné než aroma surovin.

b) Minimální obsah alkoholu v aromatizované vodce je 37,5 % objemových.

c) Při výrobě aromatizované vodky jsou povoleny tyto postupy: přislazení, aromatizace, mísení, zrání a barvení.

d) Aromatizovaná vodka může být prodávána pod názvem jakéhokoli převažujícího aroma spojeného se slovem „vodka“.

31. Likéry

a) Likér je lihovina:

1) o obsahu cukru, vyjádřeno jako invertní cukr, nejméně:

i) 80 gramů na litr pro likéry z hořce připravené s hořcem jako jedinou aromatickou látkou,

ii) 70 gramů na litr pro třešňové likéry, jejichž ethanol sestává výhradně z třešňového destilátu,

iii) 100 gramů na litr ve všech ostatních případech;

2) vyrobená aromatizací ethanolu zemědělského původu nebo destilátu zemědělského původu nebo jedné či více lihovin nebo jejich směsí, přislazená a popřípadě obsahující přídavek produktů zemědělského původu, jako jsou smetana, mléko nebo jiné mléčné výrobky, ovoce, víno nebo aromatizované víno.

b) Minimální obsah alkoholu v likéru je 15 % objemových.

c) Při výrobě likéru mohou být použity pouze přírodní aromatické látky a přípravky ve smyslu definic v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodu i) a v čl. 1 odst. 2 písm. c) směrnice 88/388/EHS.

Přírodně identické aromatické látky a přípravky, jak jsou definovány v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodu ii) směrnice 88/388/EHS, jsou však v likérech, s výjimkou následujících likérů, povoleny:

1) Ovocné likéry:

- z černého rybízu,

- třešňový,

- malinový,

- ostružinový,

- borůvkový,

- z citrusových plodů,

- moruškový,

- z arktických ostružin,

- klikvový,

- brusinkový,

- rakytníkový;

2) bylinné likéry:

- mentolový,

- enzian,

- anýzový,

- pelyňkový,

- léčivý.

d) V obchodní úpravě likérů vyráběných ve Společenství mohou být v případě, že je ethanol zemědělského původu použit na základě tradičních výrobních metod, použity tyto složené výrazy:

- prune brandy ,

- orange brandy ,

- apricot brandy ,

- cherry brandy ,

- solbaerrom , také nazývaný blackurrant rum .

Pokud jde o etikety a obchodní úpravu uvedených likérů, musí být složený výraz uveden na etiketě na jednom řádku písmem stejného typu, stejné velikosti a barvy a slovo „likér“ musí být uvedeno v bezprostřední blízkosti a písmem ne menším, než je písmo složeného výrazu. Jestliže alkohol nepochází z udávané lihoviny, musí být jeho původ uveden na etiketě ve stejném zorném poli jako složený výraz a slovo „likér“, přičemž se uvádí buď údaj o druhu použitého zemědělského alkoholu, nebo slova „zemědělského alkoholu“, kterým předcházejí slova „vyrobený ze“ nebo „vyrobený za použití“.

32. Crème de (s uvedením názvu ovoce nebo použité suroviny)

a) Lihoviny označené jako „ Crème de…“ s uvedením názvu ovoce nebo použité suroviny, s výjimkou mléčných výrobků, jsou likéry s obsahem cukru nejméně 250 gramů na litr, vyjádřeno jako invertní cukr.

b) Minimální obsah alkoholu v lihovině „Crème de…“ (s uvedením názvu ovoce nebo použité suroviny) je 15 % objemových.

c) Na tento produkt se vztahují pravidla stanovená v bodu 31 pro aromatické látky a přípravky pro likéry.

33. Crème de cassis

a) Crème de cassis je likér z černého rybízu obsahující nejméně 400 gramů cukru na litr, vyjádřeno jako invertní cukr.

b) Minimální obsah alkoholu v lihovině crème de cassis je 15 % objemových.

c) Na crème de cassis se vztahují pravidla stanovená v bodu 31 pro aromatické látky a přípravky pro likéry.

34. Guignolet

a) Guignolet je likér získaný macerací višní v ethanolu zemědělského původu.

b) Minimální obsah alkoholu v Guignoletu je 15 % objemových.

c) Na Guignolet se vztahují pravidla stanovená v bodu 31 pro aromatické látky a přípravky pro likéry.

35. Punch au rhum

a) Punch au rhum je likér, jehož obsah alkoholu pochází výhradně z rumu.

b) Minimální obsah alkoholu v lihovině punch au rhum je 15 % objemových.

c) Na punch au rhum se vztahují pravidla stanovená v bodu 31 pro aromatické látky a přípravky pro likéry.

36. Sloe gin

a) Sloe gin je likér vyrobený macerací trnek v ginu s případným přídavkem šťávy z trnek.

b) Minimální obsah alkoholu v sloe ginu je 25 % objemových.

c) Při výrobě sloe ginu mohou být použity pouze přírodní aromatické látky a přípravky ve smyslu definic v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodu i) a v čl. 1 odst. 2 písm. c) směrnice 88/388/EHS.

37. Sambuca

a) Sambuca je bezbarvý likér aromatizovaný anýzem:

1) obsahující destiláty anýzu ( Pimpinella anisum L. ), badyánu ( Illicium verum L.) nebo jiných aromatických bylin,

2) s minimálním obsahem cukru ekvivalentním 350 gramům invertního cukru na litr,

3) s obsahem přírodního anetholu nejméně 1 gram a nejvýše 2 gramy na litr.

b) Minimální obsah alkoholu v lihovině Sambuca je 38 % objemových.

c) Na lihovinu Sambuca se vztahují pravidla stanovená v bodu 31 pro aromatické látky a přípravky pro likéry.

38. Mistrà

a) Mistrà je bezbarvý likér aromatizovaný anýzem nebo přírodním anetholem, který:

1) obsahuje přírodní anethol v množství nejméně 1 gram a nejvýše 2 gramy na litr,

2) může rovněž obsahovat destilát z aromatických bylin,

3) neobsahuje přidaný cukr.

b) Mistrà má obsah alkoholu nejméně 40 % objemových a nejvýše 47 % objemových.

c) Na lihovinu Mistrà se vztahují pravidla stanovená v bodu 31 pro aromatické látky a přípravky pro likéry.

39. Maraschino nebo Marrasquino

a) Maraschino nebo Marrasquino je bezbarvý likér, jehož aroma je dáno především destilátem višní marasca nebo produktem macerace višní nebo jejich částí v alkoholu zemědělského původu a který má minimální obsah cukru ekvivalentní 250 gramům invertního cukru na litr.

b) Minimální obsah alkoholu v lihovině Maraschino nebo Marrasquino je 24 % objemových.

c) Na Maraschino nebo Marrasquino se vztahují pravidla stanovená v bodu 31 pro aromatické látky a přípravky pro likéry.

40. Nocino

a) Nocino je likér, jehož aroma je dáno především macerací a/nebo destilací celých jader vlašských ořechů ( Juglans regia L.) a který má minimální obsah cukru ekvivalentní 100 gramům invertního cukru na litr.

b) Minimální obsah alkoholu v lihovině Nocino je 30 % objemových.

c) Na Nocino se vztahují pravidla stanovená v bodu 31 pro aromatické látky a přípravky pro likéry.

41. Vaječný likér nebo advocaat nebo avocat nebo Advokat

a) Vaječný likér nebo advocaat nebo avocat nebo Advokat je lihovina aromatizovaná nebo nearomatizovaná, získaná z ethanolu zemědělského původu, jejímiž složkami jsou jakostní vaječný žloutek, vaječný bílek a cukr nebo med. Obsah cukru nebo medu musí být nejméně 150 gramů na litr. Obsah žloutku musí být nejméně 140 gramů na litr konečného produktu.

b) Odchylně od čl. 1 písm. c) musí být obsah alkoholu vaječného likéru nebo advocaatu nebo avocatu nebo Advokat u nejméně 14 % objemových.

c) Při výrobě vaječného likéru nebo advocaatu nebo avocatu nebo Advokatu mohou být použity pouze přírodní aromatické látky a přípravky ve smyslu definic v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodu i) a v čl. 1 odst. 2 písm. c) směrnice 88/388/EHS.

42. Likérem s přídavkem vajec

a) Likér s přídavkem vajec je lihovina aromatizovaná nebo nearomatizovaná, získaná z ethanolu zemědělského původu, jejímiž složkami jsou jakostní vaječný žloutek, vaječný bílek a cukr nebo med. Obsah cukru nebo medu musí být nejméně 150 gramů na litr. Obsah žloutku musí být nejméně 70 gramů na litr konečného produktu.

b) Minimální obsah alkoholu likéru s přídavkem vajec je 15 % objemových.

c) Při výrobě likéru s přídavkem vajec mohou být použity pouze přírodní aromatické látky a přípravky ve smyslu definic v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodu i) a v čl. 1 odst. 2 písm. c) směrnice 88/388/EHS.

43. Vaekevae gloegi nebo Spritgloegg

a) Vaekevae gloegi nebo Spritgloegg je lihovina vyráběná aromatizací ethanolu zemědělského původu přírodním nebo přírodně identickým aroma hřebíčku a/nebo skořice, přičemž se používá jeden z těchto postupů: macerace a/nebo destilace, redestilace alkoholu za přítomnosti části výše uvedených rostlin, přidání přírodního nebo přírodně identického aroma hřebíčku nebo skořice nebo kombinace těchto metod.

b) Minimální obsah alkoholu v lihovině Vaekevae gloegi nebo Spritgloegg je 15 % objemových.

c) Mohou být přidány jiné přírodní nebo přírodně identické aromatické látky v souladu se směrnicí 88/388/EHS, ale chuť uvedeného koření musí převládat.

d) Obsah vína nebo vinařských produktů nesmí přesáhnout 50 %.

44. Berenburg nebo Beerenburg

a) Berenburg nebo Beerenburg je lihovina, která:

1) byla vyrobena použitím ethanolu zemědělského původu,

2) byla vyrobena macerací ovoce nebo bylin nebo jejich částí,

3) obsahuje specifické aroma z destilátu kořene hořce ( Gentiana lutea L.), z jalovcových bobulí ( Juniperus commusis L.) a z listů vavřínu ( Laurus nobilis L.),

4) je světle hnědé až tmavě hnědé barvy,

5) může být přislazena na maximální obsah cukru ekvivalentní 20 gramům invertního cukru na litr.

b) Minimální obsah alkoholu v lihovině Berenburg nebo Beerenburg je 30 % objemových.

c) Při výrobě lihoviny Berenburg nebo Beerenburg mohou být použity pouze přírodní aromatické látky a přípravky ve smyslu definic v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodu i) a v čl. 1 odst. 2 písm. c) směrnice 88/388/EHS.

45. Topinambur

a) Topinambur je lihovina vyrobená výhradně zkvašením hlíz slunečnice topinambur ( Helianthus tuberosus L.).

b) Minimální obsah alkoholu v lihovině Topinambur je 38 % objemových.

c) Při výrobě lihoviny Topinambur mohou být použity pouze přírodní aromatické látky a přípravky ve smyslu definic v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodu i) a v čl. 1 odst. 2 písm. c) směrnice 88/388/EHS.

Kategorie C: Ostatní lihoviny

1. U všech lihovin, které odpovídají definicím v článku 1, ale nevyhovují požadavkům pro zařazení do kategorie A nebo B, se v označení, obchodní úpravě a na etiketách použije obchodní označení „lihovina“.

2. Rum-Verschnitt je produkt vyrobený v Německu a získaný řezáním rumu a alkoholu, přičemž minimální podíl alkoholu, který pochází z rumu, musí v tomto produktu činit 5 % z celkového množství alkoholu obsaženého v konečném produktu. Pokud jde o etikety a obchodní úpravu produktu Rum-Verschnitt , musí být slovo Verschnitt v označení, obchodní úpravě a na etiketách písmem stejného typu, stejné velikosti a barvy a na stejném řádku jako slovo „Rum“ a v případě láhve musí být uvedeno na přední etiketě. Jestliže je tento produkt prodáván mimo trh Německa, musí být jeho alkoholové složení uvedeno na etiketě.

3. Slivovice se vyrábí v České republice a získává se tím, že se před konečnou destilací přidá do švestkového destilátu nejvýše 30 % objemového podílu ethanolu zemědělského původu. Tento produkt musí být označován jako „lihovina“ a může rovněž používat název slivovice ve stejném zorném poli na přední etiketě. Jestliže je tato slivovice vyráběná v České republice uváděna na trh ve Společenství, musí být její alkoholové složení uvedeno na etiketě. Tímto ustanovením není dotčeno používání názvu slivovice pro ovocné destiláty podle bodu 9 kategorie A.

PŘÍLOHA III ZEMĚPISNÁ OZNAČENÍ

Kategorie produktů[16] | Zeměpisné označení | Zeměpisný původ |

A. Destiláty |

1. Rum |

Rhum de la Martinique / Rhum de la Martinique traditionnel | Martinik |

Rhum de la Guadeloupe / Rhum de la Guadeloupe traditionnel | Guadeloupe |

Rhum de la Réunion / Rhum de la Réunion traditionnel | Réunion |

Rhum de la Guyane / Rhum de la Guyane traditionnel | Guyana |

Ron de Málaga | … |

Ron de Granada | … |

Rum da Madeira | … |

2. Whisky / Whiskey |

Scotch Whisky / Scotch | Skotsko |

Irish Whisky | Irsko |

Whisky español | Španělsko |

(Tato označení lze doplnit výrazem „malt“ nebo „grain“) |

Irish Whiskey | Irsko |

Uisce Beatha Eireannach / Irish Whiskey | Irsko |

(Tato označení lze doplnit výrazem „Pot Still“ nebo „malt“ nebo „grain“) |

3. Obilné destiláty |

Eau-de-vie de seigle de marque nationale luxembourgeoise | Lucembursko |

Korn / Kornbrand | Rakousko, Německo |

4. Vinné destiláty |

Eau-de-vie de Cognac | … |

Eau-de-vie des Charentes | … |

Cognac | … |

(Označení „Cognac“ lze doplnit následujícími výrazy: |

– Fine | … |

– Grande Fine Champagne | … |

– Grande Champagne | … |

– Petite Fine Champagne | … |

– Fine Champagne | … |

– Borderies | … |

– Fins Bois | … |

– Bons Bois) | … |

Fine Bordeaux | … |

Armagnac | … |

Bas-Armagnac | … |

Haut-Armagnac | … |

Ténarèse / Armagnac-Ténarèze | … |

Eau-de-vie de vin de la Marne | … |

Eau-de-vie de vin originaire d'Aquitaine | … |

Eau-de-vie de vin de Bourgogne | … |

Eau-de-vie de vin originaire du Centre-Est | … |

Eau-de-vie de vin originaire de Franche-Comté | … |

Eau-de-vie de vin originaire du Bugey | … |

Eau-de-vie de vin de Savoie | … |

Eau-de-vie de vin originaire des Coteaux de la Loire | … |

Eau-de-vie de vin des Côtes-du-Rhône | … |

Eau-de-vie de vin originaire de Provence | … |

Eau-de-vie de Faugères / Faugères | … |

Eau-de-vie de vin originaire du Languedoc | … |

Aguardente do Minho | … |

Aguardente do Douro | … |

Aguardente da Beira Interior | … |

Aguardente da Bairrada | … |

Aguardente do Oeste | … |

Aguardente do Ribatejo | … |

Aguardente do Alentejo | … |

Aguardente do Algarve | … |

5. Brandy |

Brandy de Jerez | … |

Brandy del Penedés | … |

Brandy italiano | Itálie |

Brandy Αττικης / Brandy of Attica | … |

Brandy Πελλοπονησου / Brandy of the Peloponnese | … |

Brandy Κεντρικης Ελλαδας / Brandy of Central Greece | … |

Deutscher Weinbrand | Německo |

Wachauer Weinbrand | … |

Weinbrand Dürnstein | … |

Karpatské brandy špeciál | … |

6. Matolinové pálenky |

Eau-de-vie de marc de Champagne | … |

Marc de Champagne | … |

Eau-de-vie de marc originaire d'Aquitaine | … |

Eau-de-vie de marc de Bourgogne | … |

Eau-de-vie de marc originaire du Centre-Est | … |

Eau-de-vie de marc originaire de Franche-Comté | … |

Eau-de-vie de marc originaire de Bugey | … |

Eau-de-vie de marc originaire de Savoie | … |

Marc de Bourgogne | … |

Marc de Savoie | … |

Marc d'Auvergne | … |

Eau-de-vie de marc originaire des coteaux de la Loire | … |

Eau-de-vie de marc des côtes du Rhône | … |

Eau-de-vie de marc originaire de Provence | … |

Eau-de-vie de marc originaire du Languedoc | … |

Marc d'Alsace Gewürztraminer | … |

Marc de Lorraine | … |

Bagaceira do Minho | … |

Bagaceira do Douro | … |

Bagaceira da Beira Interior | … |

Bagaceira da Bairrada | … |

Bagaceira do Oeste | … |

Bagaceira do Ribatejo | … |

Bagaceiro do Alentejo | … |

Bagaceira do Algarve | … |

Orujo gallego | … |

Grappa | Itálie |

Grappa di Barolo | … |

Grappa piemontese / Grappa del Piemonte | … |

Grappa lombarda / Grappa di Lombardia | … |

Grappa trentina / Grappa del Trentino | … |

Grappa friulana / Grappa del Friuli | … |

Grappa veneta / Grappa del Veneto | … |

Südtiroler Grappa / Grappa dell'Alto Adige | … |

Τσικουδια Κρητης / Tsikoudia of Crete | … |

Τσιπουρο Μακεδονιας / Tsipouro of Macedonia | … |

Τσιπουρο Θεσσαλιας / Tsipouro of Thessaly | … |

Τσιπουρο Τυρναβου / Tsipouro of Tyrnavos | … |

Eau-de-vie de marc de marque nationale luxembourgeoise | Lucembursko |

Zivania | Kypr |

Pálinka | Maďarsko |

9. Ovocné destiláty |

Schwarzwälder Kirschwasser | … |

Schwarzwälder Himbeergeist | … |

Schwarzwälder Mirabellenwasser | … |

Schwarzwälder Williamsbirne | … |

Schwarzwälder Zwetschgenwasser | … |

Fränkisches Zwetschgenwasser | … |

Fränkisches Kirschwasser | … |

Fränkischer Obstler | … |

Mirabelle de Lorraine | … |

Kirsch d'Alsace | … |

Quetsch d'Alsace | … |

Framboise d'Alsace | … |

Mirabelle d'Alsace | … |

Kirsch de Fougerolles | … |

Südtiroler Williams / Williams dell'Alto Adige | … |

Südtiroler Aprikot / Aprikot dell'Alto Adige | … |

Südtiroler Marille / Marille dell'Alto Adige | … |

Südtiroler Kirsch / Kirsch dell'Alto Adige | … |

Südtiroler Zwetschgeler / Zwetschgeler dell'Alto Adige | … |

Südtiroler Obstler / Obstler dell'Alto Adige | … |

Südtiroler Gravensteiner / Gravensteiner dell'Alto Adige | … |

Südtiroler Golden Delicious / Golden Delicious dell'Alto Adige | … |

Williams friulano / Williams del Friuli | … |

Sliwovitz del Veneto | … |

Sliwovitz del Friuli-Venezia Giulia | … |

Sliwovitz del Trentino-Alto Adige | … |

Distillato di mele trentino / Distillato di mele del Trentino | … |

Williams trentino / Williams del Trentino | … |

Sliwovitz trentino / Sliwovitz del Trentino | … |

Aprikot trentino / Aprikot del Trentino | … |

Medronheira do Algarve | … |

Medronheira do Buçaco | … |

Kirsch Friulano / Kirschwasser Friulano | … |

Kirsch Trentino / Kirschwasser Trentino | … |

Kirsch Veneto / Kirschwasser Veneto | … |

Aguardente de pèra da Lousa | … |

Eau-de-vie de pommes de marque nationale luxembourgeoise | Lucembursko |

Eau-de-vie de poires de marque nationale luxembourgeoise | Lucembursko |

Eau-de-vie de kirsch de marque nationale luxembourgeoise | Lucembursko |

Eau-de-vie de quetsch de marque nationale luxembourgeoise | Lucembursko |

Eau-de-vie de mirabelle de marque nationale luxembourgeoise | Lucembursko |

Eau-de-vie de prunelles de marque nationale luxembourgeoise | Lucembursko |

Wachauer Marillenbrand | … |

Szatmári Szilvapálinka | … |

Kecskeméti Barackpálinka | … |

Békési Szilvapálinka | … |

Szabolcsi Almapálinka | … |

Bošácka Slivovica | … |

Pálinka | Rakousko (pouze ve spolkových zemích Dolní Rakousko, Burgenland, Štýrsko, Vídeň), Maďarsko |

10. Destiláty z jablečného vína (ze cidru) a hruškového vína (z perry) |

Calvados | … |

Calvados Pays d'Auge | … |

Eau-de-vie de cidre de Bretagne | … |

Eau-de-vie de poiré de Bretagne | … |

Eau-de-vie de cidre de Normandie | … |

Eau-de-vie de poiré de Normandie | … |

Eau-de-vie de cidre du Maine | … |

Aguardiente de sidra de Asturias | … |

Eau-de-vie de poiré du Maine | … |

B. Specifické lihoviny |

15. Ovocné lihoviny |

Pacharán navarro | … |

Pacharán | Španělsko |

16. Enzian |

Bayerischer Gebirgsenzian | … |

Südtiroler Enzian / Genzians dell'Alto Adige | … |

Genziana trentina / Genziana del Trentino | … |

17. Jalovcové lihoviny |

Genièvre / Jenever / Genever[17] | Belgie, Nizozemsko a francouzské departementy Nord (59) a Pas-de-Calais (62) |

Jonge jenever, jonge genever | Belgie, Nizozemsko a francouzské departementy Nord (59) a Pas-de-Calais (62) |

Oude jenever, oude genever | Belgie, Nizozemsko a francouzské departementy Nord (59) a Pas-de-Calais (62) |

Graanjenever, graangenever, genièvre de grains | Belgie, Nizozemsko a francouzské departementy Nord (59) a Pas-de-Calais (62) |

Ostfriesischer Korngenever | … |

Genièvre Flandres Artois | … |

Hasseltse jenever | … |

Balegemse jenever | … |

O´ de Flander-Oost-Vlaamse Graanjenever | … |

Peket-Pékêt / Peket-Pékêt de Wallonie | … |

Steinhäger | … |

Plymouth Gin | … |

Gin de Mahón | … |

Vilniaus Džinas | … |

Spišská Borovička | … |

Slovenská Borovička Juniperus | … |

Slovenská Borovička | … |

Inovecká Borovička | … |

Liptovská Borovička | … |

21. Kmínové lihoviny nebo kmínka |

Dansk Akvavit / Dansk Aquavit | Dánsko |

Svensk Aquavit / Svensk Akvavit / Swedish Aquavit | Švédsko |

23. Anýzové lihoviny |

Anis español | Španělsko |

Évoca anisada | … |

Cazalla | … |

Chinchón | … |

Ojén | … |

Rute | … |

Ouzo / Oύςο | Kypr, Řecko |

28. Hořké lihoviny |

Demänovka bylinná horká | … |

29. Vodka |

Svensk Vodka / Swedish Vodka | Švédsko |

Suomalainen Vodka / Finsk Vodka / Vodka of Finland | Finsko |

Polska Wódka / Polish vodka | Polsko |

Laugarício Vodka | … |

Originali Lietuviška degtiné | Litva |

Herbal vodka from the North Podlasie Lowland aromatised with an extract of bison grass / Wódka ziolowa z Niziny Pólnocnopodlaskiej aromatyzowana ekstraktem z trawy żubrowej | … |

Latvijas Dzidrais | Lotyšsko |

Rīgas Degvīns | … |

31. Likéry | … |

Berliner Kümmel | … |

Hamburger Kümmel | … |

Münchener Kümmel | … |

Chiemseer Klosterlikör | … |

Bayerischer Kräuterlikör | … |

Cassis de Dijon | … |

Cassis de Beaufort | … |

Irish Cream | Irsko |

Palo de Mallorca | … |

Ginjinha portuguesa | Portugalsko |

Licor de Singeverga | … |

Mirto di Sardegna | … |

Benediktbeurer Klosterlikör | … |

Ettaler Klosterlikör | … |

Ratafia de Champagne | … |

Ratafia catalana | … |

Anis português | Portugalsko |

Finnish berry / Finnish fruit liqueur | Finsko |

Grossglockner Alpenbitter | … |

Mariazeller Magenlikör | … |

Mariazeller Jagasaftl | … |

Puchheimer Bitter | … |

Puchheimer Schlossgeist | … |

Steinfelder Magenbitter | … |

Wachauer Marillenlikör | … |

Jägertee / Jagertee / Jagatee | Rakousko |

Allažu Kimelis | … |

Čepkeliu | … |

Demänovka Bylinný Likér | … |

Polish Cherry/ Wisniowka | Polsko |

Karlovarská Hořká | … |

Ostatní lihoviny |

Pommeau de Bretagne | … |

Pommeau du Maine | … |

Pommeau de Normandie | … |

Svensk Punsch / Swedish Punch | Švédsko |

[1] Úř. věst. L 160, 12.6.1989, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné aktem o přistoupení z roku 2003.

[2] Úř. věst. L 105, 25.4.1990, s. 9. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2140/1998 (Úř. věst. L 270, 7.10.1998, s. 9).

[3] Úř. věst. L 109, 6.5.2000, s. 29. Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení z roku 2003.

[4] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Směrnice naposledy pozměněná nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

[5] Úř. věst. L 336, 23.12.1994, s. 1.

[6] Úř. věst. L 208, 24.7.1992, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 1215/2004 (Úř. věst. L 232, 1.7.2004, s. 21).

[7] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

[8] Úř. věst. L 40, 11.2.1989, s. 1.

[9] Úř. věst. L 11, 14.1.1994, s. 1.

[10] Úř. věst. L 10, 12.1.2002, s. 53.

[11] Úř. věst. L 10, 12.1.2002, s. 47.

[12] Úř. věst. L 237, 10.9.1994, s. 3.

[13] Úř. věst. L 229, 30.8.1980, s. 1.

[14] Úř. věst. L 229, 30.8.1980, s. 11.

[15] Úř. věst. L 237, 10.9.1994, s. 13.

[16] Číslování kategorií produktů odpovídá číslování v příloze II.

[17] Označení, obchodní úprava a reklama lihovin „genièvre“, „jenever“, „genever“ uváděných na trh ve Španělsku a Nizozemsku a lihovin „ginebra“, „genebra“ uváděných na trh v Belgii, Francii a Nizozemsku, které mají obsah alkoholu menší než 37,5 % objemových, musí v blízkosti obchodního označení uvádět následující odpovídající odkaz učiněný zřetelným, čitelným a nesmazatelným způsobem písmem o výšce nejméně 3 milimetry:

– v případě „genièvre“, „jenever“ a „genever“ uváděných na trh ve Španělsku se použijí výrazy „espirituoso al enebro“,

– v případě „ginebra“ a „genebra“ uváděných na trh v Belgii se použijí výrazy „spiritueux au genièvre“/„met jeneverbessen gearomatiseerde gedistilleerde drank“, uváděných na trh v Nizozemsku výrazy „met jeneverbessen gearomatiseerde gedistilleerde drank“ a uváděných na trh ve Francii výrazy „spiritueux au genièvre“.