25.11.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 294/33

1.1

Ruská federace, která hraje důležitou mezinárodní roli, je pro EU strategickým partnerem. Rozšíření EU dále vyzdvihuje důležitost spolupráce mezi EU a Ruskem jako sousedy. Vytváření co nejlepších vztahů mezi EU a Ruskem má v rámci rozvoje společných evropských hodnot – demokracie, dodržování lidských a občanských práv – pro obě strany zásadní význam.

1.2

Sociální rozvoj a zlepšení životních podmínek, budování právního státu a vytváření předvídatelnějšího podnikatelského prostředí a podmínek pro fungování podniků a také vytváření tržní ekonomiky vyžadují, aby Rusko podniklo rozhodné kroky. Ačkoliv vedení Ruské federace oficiálně deklaruje podporu těmto cílům, každodenní realita, stejně jako stav jejich provádění, má daleko k očekáváním jak ruské společnosti, tak mezinárodního společenství. Podle EHSV není postoj současného ruského vedení vůči hospodářským činitelům, médiím atd. v souladu s vyjádřením záměru úřadů podporovat demokracii a posilovat občanskou společnost. Skutečný směr vývoje situace v Rusku budí znepokojení nejen jeho občanů. Rusko se systematicky odklání od deklarované demokracie, vláda kontroluje média, ruské vojsko je, navzdory mezinárodním závazkům, umístěno v Moldavsku a Gruzii, soudní systém slouží politice. Vytváření organizované občanské společnosti je tedy v takových podmínkách prakticky velmi obtížné.

1.3

Prohlubování integrace EU v oblasti vnitřního trhu, jednotné měny a rostoucí spolupráce ve stále větším počtu oblastí politiky je stěžejním cílem historického významu, ke kterému se všechny členské státy zavázaly i přes nedávné nezdary tohoto procesu. Vnitřní integrace EU ale nesmí vést k situaci, kdy se bude EU vzdalovat Rusku a zbytku Evropy, který se nerozvíjí stejně, protože by to mohlo vést k rozdělení Evropy.

1.4

Prohlášení francouzského ministra zahraničí Roberta Schumana z 9. května 1950 o budování sjednocené Evropy čerpá svou inspiraci z myšlenky, že evropská integrace musí být založena na touze společně pracovat za stejných podmínek, aby se dosáhlo stanovených cílů, na společných hodnotách a usmíření a na představě občanů o společné budoucnosti. Robert Schuman také řekl, že Evropa nemůže být vybudována najednou, ale spíše prostřednictvím praktických úspěchů a především vytvořením opravdové solidarity. Poselství Schumanovy deklarace má význam také pro vztahy mezi EU a Ruskem a úsilí o posílení jejich spolupráce.

2.1

Posilování vztahů mezi EU a Ruskem vyžaduje také jednotnou podporu organizované občanské společnosti v EU. Úsilí občanské společnosti v EU je zaměřeno na dosažení lepší spolupráce mezi EU a Ruskem a na podporu rozvoje struktur občanské společnosti a demokracie v Rusku.

2.2

Zkušenosti nových členských států EU, které během deseti let úspěšně ukončily proces postkomunistické transformace, jsou důležité a mohou poskytnout přidanou hodnotu při spolupráci mezi EU a Ruskem. Důležitou roli, pokud jde o demokratizaci a ochranu lidských a občanských práv v Rusku, mohou hrát zejména aktéři občanské společnosti (nevládní organizace) z těchto zemí.

2.3

Sdružení evropských průmyslových a zaměstnavatelských svazů (UNICE) po mnoho let předkládá návrhy a stanoviska k vývoji hospodářských vztahů a čelní obchodní představitelé EU a Ruska tuto otázku pravidelně diskutují v rámci tzv. Kulatého stolu průmyslníků EU-Rusko a své názory předkládají vrcholným schůzkám EU-Rusko. Také Evropská konfederace odborových svazů (EKOS) předkládá vrcholným schůzkám své názory. V roce 2004 zaslala předsedovi Evropské komise a ruskému prezidentovi společný dopis s Federací nezávislých odborových svazů Ruska (FNPR), ve kterém navrhly, aby evropská konfederace a ruská federace odborových svazů dostaly úlohu podobnou Kulatému stolu průmyslníků EU-Rusko. Další aktéři občanské společnosti z vlastní iniciativy vypracovali způsoby, jak vyjádřit své názory na vývoj vztahů mezi EU a Ruskem ve svých konkrétních odvětvích. Ruská společnost ještě není dobře organizovaná, zakládání nevládních organizací je pomalé a stále ještě nehrají důležitou roli.

2.4

Pokud jde o EHSV, ten v posledních letech předložil několik stanovisek ke vztahům mezi EU a Ruskem, ve kterých se zabýval také fungováním ruské občanské společnosti. Hlavní stanoviska jsou uvedena v poznámce pod čarou č. 1. Toto stanovisko bere v úvahu doporučení a závěry předložené v uvedených stanoviscích, ale bez toho, že by na ně výslovně odkazovalo (1). Toto úsilí vedlo EHSV k navázání přímých kontaktů s mnoha hlavními aktéry ruské občanské společnosti.

3.1.1

Důsledný rozvoj spolupráce mezi EU a Ruskem je bržděn tím, že jednotlivé členské státy prosazují své vlastní zájmy a spolupracují s Ruskem dvoustranně, a to i v oblastech, jejichž řízením byla pověřena EU. Rozvoj konstruktivních a otevřených dvoustranných vztahů mezi jednotlivými členskými státy a Ruskem by samozřejmě neměl být nijak omezován v oblastech, které nespadají do kompetence EU. Naopak, tento druh dvoustranných, regionálních a odvětvových aktivit je velmi důležitý a každý členský stát EU za něj musí nést zodpovědnost.

3.1.2

Za účelem dosažení kladných výsledků ve spolupráci mezi EU a Ruskem by občanské společnosti EU měly rozhodněji přistupovat ke vzájemné výměně organizačních metod a k podpoře obnovy solidarity v ruské občanské společnosti. Evropská unie může ruské občanské společnosti a tedy Rusku předat to, co tvoří její přednosti, tedy různorodost, pluralitu forem organizace společnosti, způsob šíření demokratických, společenských a kulturních hodnot, kterou tato různorodost a pluralita poskytuje. Všechny členské státy musí pracovat na podpoře společných cílů, což je úkol, který se po rozšíření stal ještě důležitějším. Stejně tak je zřejmé, že otevřený a přímočarý přístup je nejlepší způsob, jak dosáhnout výsledků při rozvoji spolupráce mezi EU a Ruskem. EU by také měla rozvinout technickou pomoc, která by Rusku pomohla stát se stabilní, demokratickou a prosperující zemí. Struktura stávajících programů technické pomoci by měla být přehodnocena. Pokroku se nejlépe dosáhne malými, ale rozhodnými kroky.

3.2.1

EU a Rusko rozšiřují a prohlubují vzájemné vztahy na základě „cestovních map“, aby dosáhly cílů čtyř tzv. společných prostorů. Čtyři společné prostory jsou 1) společný hospodářský prostor, 2) společný prostor svobody, bezpečnosti a práva, 3) společný prostor spolupráce na poli vnější bezpečnosti a 4) společný prostor výzkumu, vzdělávání a kultury. „Cestovní mapy“ stanovují okolo 400 opatření, které se mají během několika let přijmout. EHSV to považuje za vynikající přístup a zdůraznil by, že EU musí zvýšit své úsilí, aby byly vytvořeny otevřené a rozsáhlé politické, hospodářské a sociální vztahy mezi EU a Ruskem.

3.2.2

Několik aspektů „cestovních map“ je závažných pro občanskou společnost, například upřednostňovaná odvětví pro regulační a hospodářský dialog, podpora hospodářské soutěže, investic a obchodu, meziregionální a přeshraniční spolupráce, životní prostředí, podpora pout mezi lidmi, pohyb osob, mládež, spolupráce v oblasti civilní ochrany, výzkum a vzdělávání a postupné propojení dopravních sítí.

3.2.3

EHSV naléhavě žádá EU a Rusko, aby bez odkladu prováděly „cestovní mapy“. Jejich obsah by měl být neustále aktualizován, aby byly co nejpoužitelnější, a jejich provádění by mělo být každoročně posouzeno oběma stranami. Jak EU, tak Rusko by také měly určit orgány zodpovědné za jejich provádění. EHSV je v návaznosti na toto stanovisko připraven aktivně přispět k tomuto procesu v oblastech týkajících se občanské společnosti. V tomto ohledu výbor zamýšlí předložit návrhy k obsahu a provádění „cestovních map“ a zintenzívnit své přímé kontakty s hlavními aktéry ruské občanské společnosti (vizte odstavce 3.4.3 a 3.5.5).

3.2.4

Počáteční desetileté období Dohody o partnerství a spolupráci mezi EU a Ruskem, která byla sepsána v první polovině 90. let minulého století, vyprší v roce 2007, pokud si to kterákoliv ze smluvních stran bude přát. „Cestovní mapy“ pro čtyři společné prostory by měly sloužit jako základ pro novou, moderní dohodu mezi EU a Ruskem, založenou na strategickém partnerství. Rusko by mělo být povzbuzováno, aby odstranilo přetrvávající překážky obchodu se zbožím a službami a zaručilo dobře fungující regulační rámec pro investice, aby EU a Rusko mohly začít sestavovat dohodu o volném obchodu založenou na statutu Ruska jako tržní ekonomiky a jeho členství ve Světové obchodní organizaci (WTO).

3.2.5

EU a Rusko by také měly spolupracovat na oživení regionální spolupráce – Severní dimenze (včetně spolupráce v oblasti Baltského moře a spolupráce v arktické oblasti) a spolupráce v oblasti Černého moře – na podobných principech. EHSV s potěšením konstatuje, že „cestovní mapy“ vzaly toto hledisko náležitě v úvahu, a podporuje další opatření k rozvoji regionální spolupráce jako části vztahů mezi EU a Ruskem.

3.3.1

Posílení vztahů mezi EU a Ruskem udržitelným způsobem bude omezené, pokud se aktivity zúčastněných stran nebudou řídit společnými hodnotami. Ty zahrnují osobní odpovědnost, respektování právního státu, respektování jednotlivce a majetku, lidská práva (tj. svobodu tisku, pořádání svobodných voleb, politický pluralismus, rovné příležitosti a práva menšin), transparentnost, poctivost, lidskou důstojnost, rovnoprávnost a svobodu projevu, právo se organizovat a základní práva pracujících, zdravé průmyslové vztahy a odpovídající sociální ochranu. Pokud tyto hodnoty nebudou pevně zakotveny v základech socio-ekonomického a politického života Ruska, nebude existovat ani společný základ pro spolupráci a vzájemné porozumění.

3.3.2

EHSV považuje celkové cíle „cestovních map“ za odpovídající. S potěšením konstatuje, že důležitost společných hodnot byla zdůrazněna jako nezbytný základ ve třech „cestovních mapách“ (společný prostor vnější bezpečnosti, společný prostor svobody, bezpečnosti a práva a společný prostor výzkumu a vzdělávání, včetně kulturních aspektů).

3.3.3

Posílení spolupráce mezi EU a Ruskem bude ovlivněno tím, co se v těchto oblastech bude v Rusku dít. EHSV doporučuje, aby byl tento problém zdůrazněn při provádění „cestovních map“. Výbor pevně věří, že „cestovní mapy“ by měly zahrnovat konkrétnější kroky k dosažení společných hodnot, které jsou podstatné pro rozvoj fungující občanské společnosti.

3.3.4

Je důležité, aby v Rusku bylo vytvořeno prostředí, ve kterém sociální partneři a jiní organizovaní aktéři občanské společnosti budou moci působit nezávisle a s jistotou se účastnit přípravy sociálních a ekonomických rozhodnutí, která se jich týkají. To vyžaduje otevřený dialog a networking (navazování a udržování kontaktů), k čemuž jsou nutná nezávislá média. Je také nutné, aby klíčové mezinárodní dohody, jako například základní pracovní standardy Mezinárodní organizace práce, byly prováděny v praxi.

3.3.5

Nezbytnými předpoklady fungující občanské společnosti jsou značná míra reprezentativnosti ekonomických a sociálních aktérů v Rusku, jejich nezávislost a schopnost zapojit se do konstruktivního a transparentního odborného dialogu se správními orgány a dalšími aktéry ve společnosti.

3.3.6

EHSV vítá zahájení konzultací mezi EU a Ruskem na jaře 2005 v rámci druhého společného prostoru na téma lidských práv a souvisejících základních práv, např. práv menšin. Tyto konzultace by se měly zabývat tím, jak řešit problémy národního a místního sebeurčení a vyvarovat se použití konfliktních metod (Čečensko), které uvádějí obyvatelstvo Ruska v nebezpečí a rovněž představují hrozbu pro občany EU.

3.3.7

EU během let prokázala svoji schopnost vyvolat podstatné změny ve třetích zemích na základě dialogu, což by mělo být i cílem dialogu s Ruskem. Rada Evropy a OBSE v těchto otázkách samozřejmě hrají klíčovou úlohu. EHSV s uspokojením konstatuje, že EU a Rusko se v „cestovních mapách“ dohodly na posílení vzájemné spolupráce v rámci těchto diskusí.

3.3.8

Pro rozvoj vztahů mezi EU a Ruskem je potřebná dostatečná finanční pomoc ze strany EU. Více využit by měl být TACIS, tj. prostředky pro rozvoj občanské společnosti, vzdělávání a nezávislých médií, a rovněž nástroj evropského sousedství a partnerství (ENPI) by měl toto vzít v úvahu. EHSV doporučuje, aby Evropská komise předložila návrh, jak by ruská občanská společnost mohla mít větší prospěch z příslušných nástrojů EU.

3.4.1

EU zdůraznila, že cílem budování vztahů mezi EU a Ruskem je nalézt kvalitativně udržitelná řešení a cesty vpřed. To vyžaduje, aby byly přijaty názory různých zainteresovaných stran v občanské společnosti, z čehož plyne důležitost jejího rozvoje v Rusku.

3.4.2

EHSV doporučuje, aby úloha důvěryhodných aktérů občanské společnosti byla v mechanismech spolupráce mezi EU a Ruskem posílena zřízením poradního výboru podle článku 93 Dohody o partnerství a spolupráci. Tím by se umožnilo, aby z jejich odborných znalostí plynul při spolupráci mezi EU a Ruskem maximální užitek. Kladné zkušenosti jsou s podobnými programy ve vztazích EU se státy v oblasti Středozemního moře, Indií, Latinskou Amerikou a zeměmi AKT. EHSV má za to, že Rusko má také velmi mnoho aktérů, kteří mají potřebné schopnosti, aby mohli přispět k tomuto cíli.

3.4.3

Cílem EHSV je hrát významnou roli v procesu hledání správného způsobu, jakým by měla být občanská společnost zapojena do spolupráce mezi EU a Ruskem. Záměr EHSV posílit své kontakty s hlavními aktéry ruské občanské společnosti uvedený v odstavcích 3.2.3 a 3.5.5 by v ideálním případě měl být v dohledné budoucnosti rozšířen do poradního fóra v rámci formální spolupráce mezi EU a Ruskem.

3.5.1

Některé zájmové skupiny, včetně odborového hnutí, spotřebitelů, zaměstnavatelů, zemědělců a dalších skupin občanské společnosti, si během let vytvořily kontakty se svými protějšky v Rusku. Tak tomu je jak na úrovni EU, tak na dvoustranné úrovni. Také ruské organizace jsou často zapojeny do mezinárodní spolupráce ve svých oborech. Cílem je podpořit přímé vazby, networking, vzájemnou součinnost a výměnu zkušeností a znalostí mezi obyčejnými občany. Hlavní cíle spolupráce občanské společnosti by měly zahrnovat rozšíření vztahů důvěry mezi EU a Ruskem.

3.5.2

Tyto vztahy ale musí být dále diversifikovány a rozvíjeny, protože mnoho ruských organizací nemá odpovídající kontakty mezi sebou navzájem a s podobnými organizacemi v jiných zemích. EHSV vyzývá všechny aktéry organizované občanské společnosti, aby dále posílili a rozšířili svoji spolupráci s ruskými protějšky ve svých vlastních oblastech zájmu. EU by měla iniciovat akce, které by této spolupráci napomohly.

3.5.3

Členské státy EU by měly zvýšit úsilí o zapojení organizací občanské společnosti do přípravy společných projektů, podpory vzdělávacích a výměnných programů v tomto rámci a spouštění společných ekonomických projektů. Vlády členských států EU by také měly zveřejnit více informací o existenci podobných projektů a instruovat sektor občanské společnosti, jak projekty připravovat.

3.5.4

Je také důležité najít způsoby, jak vytvořit kontakty se všemi oblastmi Ruska, včetně Kaliningradu. Návrhy Výboru regionů (2) na rozvoj regionální spolupráce mezi EU a Ruskem jsou v tomto ohledu relevantní. EHSV je podporuje a doporučuje, aby Stálá rada partnerství toto téma posunula ve svém programu výše.

3.5.5

EHSV využije svého postavení k podpoře rozvoje vazeb mezi organizovanou občanskou společností v EU a Rusku. Prvním krokem tímto směrem by bylo zorganizování pravidelných kontaktů, společných seminářů, atd. s ruskými partnery na konkrétní témata (např. hospodářské reformy a zaměstnanost, reforma systémů sociálního zabezpečení, rozvoj sociálního dialogu v Rusku, zapojení aktérů občanské společnosti do spolupráce mezi EU a Ruskem). Jejich cílem by bylo vytvoření pravidelné a intenzivnější spolupráce mezi oběma stranami. To vše by se mělo v pravý čas vyvinout do poradního fóra, jež by bylo oporou mechanismu spolupráce mezi EU a Ruskem (vizte také odstavce 3.2.3, 3.4.2 a 3.4.3).

3.6.1

Je důležité, aby vztahy mezi Ruskem a jeho východoevropskými sousedy (například Ruskem a Ukrajinou, ale také Moldavskem a Běloruskem) byly upevněny zároveň se zintenzívněním vztahů mezi EU a jejími východoevropskými sousedy. Jsou potřebné užší vztahy a intenzivnější součinnost v politických, ekonomických a sociálních otázkách s cílem zlepšit evropskou spolupráci. EHSV navrhuje, aby EU takový vývoj podpořila jako součást své politiky sousedství a partnerství.

3.6.2

EHSV doporučuje, aby se v této souvislosti také podpořily přeshraniční kontakty mezi aktéry občanské společnosti v těchto zemích. Pokud jde o EHSV, už podnikl opatření k rozvinutí dialogu a zamýšlí o něm pravidelně informovat Komisi.

3.7.1

Dobré dopravní spojení a snadné cestování jsou pro podporu přeshraniční mobility nepostradatelné. EHSV podporuje úsilí o rozvoj a propojení dopravních spojení, což vyžaduje investice na zlepšení infrastruktury a logistiky jak v EU, tak v Rusku. Do této činnosti by se měly více zapojit významnější mezinárodní finanční organizace, především EIB a EBOR.

3.7.2

EHSV s potěšením konstatuje, že cíl usnadnit kontakty mezi lidmi a cestování mezi EU a Ruskem, např. pomocí propojení dopravních sítí, usnadnění legálního přechodu hranic a udělování víz a zásad zpětného přebírání osob (readmisních zásad), byl v „cestovních mapách“ přesně vymezen. Dohody o hranicích jsou stavebními kameny hladké přeshraniční mobility.

3.7.3

Současná procedura udělování víz je pomalá a drahá a limituje turistiku a užší přeshraniční součinnost mezi aktéry občanské společnosti, včetně mladých lidí a studentů, nebo je dokonce jejich překážkou. Procedury při žádosti o vízum a pracovní povolení musí být zjednodušeny, což pomůže podpořit přeshraniční mobilitu a vztahy. Proto je důležité, aby současná jednání mezi EU a Ruskem o usnadnění vízových povinností vedla co nejdříve k výsledku přijatelnému pro obě strany.