52005DC0675

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 21.12.2005

KOM(2005) 675 v konečném znění

ZPRÁVA KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU A EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU

Druhá zpráva o používání směrnice Rady 93/7/EHS o navracení kulturních statků neoprávněně vyvezených z území členského státu

OBSAHD

1. Úvod 3

2. Obecný rámec 3

3. První hodnotící zpráva o používání směrnice 93/7/EHS (1993-1998) 4

3.1. Závěry první zprávy 4

3.2. Odpověď jednotlivých institucí 4

4. Vývoj od první zprávy 5

4.1. Legislativní změna: směrnice 2001/38/ES 5

4.2. Příprava deseti nových členských států na přistoupení 5

4.3. Příspěvek ke zlepšení ochrany evropského kulturního dědictví: studie o sledovatelnosti kulturních statků 5

4.4. Zlepšení správní spolupráce: přijetí obecných směrů 6

5. Používání směrnice v období 1999-2003 6

5.1. Obsah zpráv členských států o používání směrnice 6

5.2. Hodnocení používání směrnice 7

5.2.1. Spolupráce a výměna informací mezi orgány 7

5.2.2. Řízení o navrácení 8

5.2.3. Ochrana kulturních statků 8

6. Závěry 9

6.1. Zlepšení spolupráce a výměny informací mezi členskými státy 9

6.2. Prodloužení lhůty pro řízení o navrácení 9

6.3. Podržení finančních prahů 9

6.4. Periodicita hodnotící zprávy 10

6.5. Předání věci Poradnímu výboru pro kulturní statky 10

1. ÚVOD

Směrnice Rady 93/7/EHS, která byla přijata dne 15. března 1993[1], zavádí mechanismy spolupráce mezi národními orgány a právní řízení o navrácení kulturních statků, pokud byly neoprávněně vyvezeny z území členského státu.

Podle čl. 16 odst. 2 směrnice zasílá Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru každé tři roky zprávu o posouzení používání uvedené směrnice.

Tento dokument tvoří druhou hodnotící zprávu a týká se období 1999-2003; hodnotí používání směrnice v 15 členských státech. První zpráva se týkala období 1993-1998[2].

2. OBECNÝ RÁMEC

Na úrovni Společenství se na kulturní statky vztahují ustanovení Smlouvy o založení Evropského společenství (dále jen „Smlouva o EU“), a zejména ustanovení o volném pohybu zboží. Zejména články 28 a 29 Smlouvy o ES zakazují opatření s účinkem rovnocenným množstevním omezením dovozu nebo vývozu.

Článek 30 však stanoví, že články 28 a 29 Smlouvy o ES nebrání zákazům nebo omezením dovozu, vývozu nebo tranzitu, které jsou odůvodněny zejména „ochranou národních pokladů s uměleckou, historickou nebo archeologickou hodnotou“. Mají-li být přípustné, musejí být tyto zákazy nebo omezení každopádně nezbytné a přiměřené vůči cíli, jehož chtějí dosáhnout, nesmějí tedy být ani prostředkem svévolné diskriminace, ani zastřeným omezením obchodu mezi členskými státy.

V tomto rámci je směrnice 93/7/EHS doprovodným opatřením k vnitřnímu trhu, jehož cílem je sladit působení vnitřního trhu se zárukou ochrany kulturních statků se statusem národních pokladů umělecké, historické nebo archeologické hodnoty podle článku 30 Smlouvy o ES pro členské státy.

Účelem směrnice není potírání nelegálního obchodu s kulturními statky. Směrnice také neupravuje to, jak mohou členské státy používat článek 30 Smlouvy o ES. Na základě tohoto článku si tedy členské státy podržují právo definovat své národní poklady a způsobilost k přijímání vnitrostátních předpisů nezbytných k zajištění ochrany těchto národních pokladů.

3. PRVNÍ HODNOTÍCÍ ZPRÁVA O POUžÍVÁNÍ SMěRNICE 93/7/EHS (1993-1998)

3.1. Závěry první zprávy

Tato první zpráva[3] konstatovala, že k transpozici směrnice do vnitrostátního práva dochází pomalu a že v důsledku toho dochází ke zpoždění v jejím provádění. Doba, během níž skutečně došlo k provedení směrnice, tedy nebyla považována za dostatečnou k tomu, aby mohla být vyhodnocena její efektivita.

Tato zpráva zdůrazňovala, že členské státy mají za to, že směrnice je nezbytná a vhodná pro ochranu kulturního dědictví. Většina členských států měla za to, že právní rámec vytvořený směrnicí je dostatečný, ačkoli některé členské státy by si přály, aby směrnice prodělala další vývoj. Itálie byla třeba toho názoru, že promlčecí lhůta by měla být z jednoho roku prodloužena na tři roky, zatímco Nizozemsko navrhovalo rozšířit právo podat podnět k zahájení řízení o navrácení na soukromé osoby.

Z této zprávy však vyplývalo, že správní spolupráce mezi orgány na vnitrostátní i evropské úrovni v praxi nefunguje. Většina členských států se tudíž přimlouvala za zlepšení této spolupráce. Zpráva také poukazovala na to, že je třeba zlepšit sledovatelnost kulturních statků vzhledem k nedostatku informací o kulturních statcích, které jsou neoprávněně vyváženy z území členských států.

3.2. Odpověď jednotlivých institucí

Evropský parlament a Rada ve svých odpovědích navrhovaly vylepšení směrnice.

Evropský parlament vyjádřil v usnesení[4] přesvědčení, že Evropská unie má v rámci svých pravomocí přiznat zvýšený význam potírání protiprávního obchodu s kulturními statky a že Komise má v tomto rámci hrát ústřední roli. Parlament tedy požadoval zejména:

- změnu promlčecí lhůty, jejíž délka je směrnicí 93/7/EHS stanovena na 1 rok;

- osvětovou kampaň v 15 členských státech, jakož i v 10 kandidátských zemích o negativních dopadech protiprávního obchodu s kulturními statky;

- vypracování taxativních a veřejných seznamů statků ve vlastnictví veřejnoprávních a soukromoprávních institucí, nadací a organizací; a

- vypracování Zelené knihy o protiprávním obchodu s kulturními statky a konkrétních návrhů na úrovni Společenství pro potírání tohoto obchodu.

Předmětem této zprávy není to, jak byly uvedené tři požadavky vyřízeny, neboť zpráva pojednává výlučně o používání směrnice.

Rada zase vyzvala ve svém usnesení[5] členské státy k maximálnímu využití možností ochrany, které směrnice nabízí, zejména prostřednictvím zintenzivněné správní spolupráce. Rada vyzvala Komisi k tomu, aby:

- pokračovala v iniciativách obsažených v návrhu a případně vyvinula iniciativy nové s cílem lépe přispívat k ochraně kulturního dědictví členských států a k fungování směrnice; a aby

- věnovala zvláštní pozornost zavádění správních struktur a správních kapacit v nových členských státech, kterým přináleží ochrana nových vnějších hranic Evropské unie.

4. VÝVOJ OD PRVNÍ ZPRÁVY

4.1. Legislativní změna: směrnice 2001/38/ES

V souladu s první zprávou směrnice 2001/38/ES[6] mění přílohu směrnice 93/7/EHS tak, aby se od 1. ledna 2002 přizpůsobily částky v národních měnách euru a nahradil se odkaz na hodnotu 0 (nula) finančních prahů slovy „bez ohledu na hodnotu“. Všechny členské státy směrnici transponovaly.

4.2. Příprava deseti nových členských států na přistoupení

Komise prověřila vnitrostátní plány opatření na transpozici směrnice u deseti nových členských států. Komise tak poskytla technickou pomoc pro usnadnění správné transpozice směrnice ve stanovených lhůtách. Přesto však v roce 2004 zahájila Komise řízení pro porušení Smlouvy proti některým členským státům, neboť neoznámily svá vnitrostátní prováděcí ustanovení.

4.3. Příspěvek ke zlepšení ochrany evropského kulturního dědictví: studie o sledovatelnosti kulturních statků

Hlavním cílem této studie dokončené koncem roku 2004 bylo zkoumat struktury a mechanismy šíření informací, které byly zavedeny v členských státech za účelem sběru, předávání a výměny informací o kulturních statcích uvedených v příloze směrnice[7].

Tato studie ukázala, že režim ochrany kulturního dědictví v každém členském státě se skládá z jádra tvořeného národními poklady, jež nesmějí definitivně opustit státní území, z druhého pásma zahrnujícího kulturní statky, k jejichž převozu za hranice je nutné státní povolení, a ze třetího pásma vytvářeného všemi statky, jež lze přemísťovat volně a bez kontroly, neboť mají relativně nepatrný kulturní význam. Ve studii byl vyjádřen závěr, že sledovatelnost je zajištěna pouze u kulturních statků, které patří do jádra, a v menší míře u kulturních statků ze druhého pásma, které lze přemístit mimo území státu na základě povolení.

Pro zvýšení sledovatelnosti kulturních statků v Evropě při přemístění z jednoho členského státu do druhého doporučuje studie tato opatření:

- přijetí jednotného vzoru povolení pro přepravu kulturních statků uvnitř Společenství;

- vytvoření databanky na evropské úrovni pro povolení k převozu a pro povolení k vývozu do třetích zemí;

- zavedení efektivních systémů pro označování kulturních statků a zřízení sítě založené na pravidelných setkáních a na používání společných technických pomůcek ke zintenzivnění spolupráce mezi příslušnými orgány členských států[8].

4.4. Zlepšení správní spolupráce: přijetí obecných směrů

Poradní výbor pro kulturní statky uvedený v článku 17 směrnice přijal obecné směry pro zlepšení a zintenzivnění správní spolupráce mezi příslušnými orgány, a to vytvořením sítě kontaktů a výměnou informací[9]. Poskytují dotyčným institucím a zainteresovaným osobám veškeré užitečné informace týkající se existence právních nástrojů Společenství, jimiž jsou upraveny vývoz kulturních statků do třetích zemí a navracení kulturních statků neoprávněně vyvezených z území členského státu.

5. POUžÍVÁNÍ SMěRNICE V OBDOBÍ 1999-2003

5.1. Obsah zpráv členských států o používání směrnice

Jelikož nedošlo k podání zprávy o používání směrnice, kterou musí členské státy zaslat podle článku 16 směrnice, zaslala Komise v únoru 2004 členským státům dotazník pro usnadnění srovnatelnosti údajů od členských států. Přispěly všechny členské státy, i když bylo třeba více upomínek k tomu, aby Komise v březnu 2005 obdržela poslední příspěvek. V březnu 2005 byl potom ústředním orgánům příslušným pro používání směrnice rozeslán doplňkový dotazník: do konce září 2005 na tento druhý dotazník neodpověděly čtyři státy (Francie, Lucembursko, Nizozemsko a Rakousko).

Členské státy považují směrnici za vhodný nástroj pro navracení národních pokladů neoprávněně vyvezených z území některého členského státu od roku 1993. Tyto příspěvky členských států však vypovídají o tom, že:

- směrnice se nepoužívá často,

- mezi příslušnými orgány je na úrovni Společenství nedostatečná spolupráce,

- ústřední orgány nemají k dispozici údaje o konkrétním používání směrnice.

Statistické údaje o používání článků 4 a 5 směrnice 93/7/EHS, které členské státy zaslaly Komisi, jsou v příloze. Stručně shrnuto: na základě spolupráce mezi vnitrostátními orgány došlo k pěti případům skutečného navrácení kulturních statků, aniž by došlo k zahájení soudního řízení stanoveného směrnicí 93/7/EHS. Ve dvou dalších případech doposud probíhalo řízení o navrácení, jež bylo zahájeno během předmětného období.

Dále bylo zaznamenáno dvanáct žádostí o dohledání kulturních statků a devět oznámení o nálezu kulturních statků na území členských států. Pokud jde o žádosti o ověření, Nizozemsko uvádí osm případů ze šesti členských států. Rakousko zmiňuje jediný případ.

Německo a Portugalsko hlásí, že přijaly nezbytná opatření k fyzickému uchování kulturních statků. Itálie uvádí, že Francie a Německo přijaly předběžná opatření v její prospěch, aby znemožnily vyhnout se řízení o navrácení kulturních statků. Tyto členské státy uvedené informace nepotvrdily.

Členské státy také zmínily tři řízení o navrácení na základě článku 5 směrnice: ke dvěma dalo podnět Řecko a k jednomu Francie.

Některé členské státy jako Německo a Nizozemsko odůvodňují nedostatečné použití směrnice neznalostí vnitrostátních předpisů, jimiž se transponuje směrnice, na straně státního zastupitelství a policejních orgánů; jiné, jako např. Španělsko, se domnívají, že lhůta pro podání podnětu k zahájení řízení o navrácení je příliš krátká, takže se dává přednost podání občanskoprávní žaloby k soudu.

Některé členské státy mají za to, že by se mohla změnit periodicita podávání zpráv; Irsko se přiklání k tomu, aby se zpráva vypracovávala ročně, zatímco Dánsko a Belgie navrhují prodloužit dobu, za kterou se zpráva podává, na 5 respektive 10 let.

5.2. Hodnocení používání směrnice

Komise na základě informací z národních zpráv konstatuje velmi nízký počet případů použití článků 4 a 5. Je ovšem těžké vědět, zda tento číselný údaj odpovídá skutečnému počtu případů použití, neboť Komise se setkala s obtížemi co do porovnatelnosti údajů poskytnutých členskými státy[10]. Stává se opravdu, že nějaký členský stát nahlásí, že nikdy neobdržel žádost o dohledání věci nebo oznámení o nálezu věci, zatímco jiný členský stát naopak tvrdí, že mu takovou žádost nebo takové oznámení předal. Nepatrný počet případů použití by mohl rovněž souviset s tím, že:

- kulturní statky neoprávněně vyvezené z jedné země se znovu objeví v průměru až za 20 až 30 let,

- do působnosti směrnice spadají pouze národní poklady uvedené na seznamu v příloze směrnice.

5.2.1. Spolupráce a výměna informací mezi orgány

Z národních vyjádření vyplývá vzhledem k nepatrnému počtu případů použití, že k uskutečnění správní spolupráce a konzultace mezi ústředními orgány v praxi docházelo nepříliš často.

Některé státy jako Belgie a Německo v tomto ohledu poukazují na mezery ve shromažďování a předávání informací, a to jak mezi členskými státy navzájem, tak uvnitř těchto států.

V každém případě se ukazuje, že informace o krocích podniknutých v rámci článku 4 směrnice nepodávají dotyčná místa tak, aby došly dostatečného ohlasu u ústředních orgánů pověřených používáním směrnice. Tyto ústřední orgány se tedy přimlouvají za zlepšení výměny informací jak na úrovni vnitrostátní, tak mezi členskými státy, aby se odstranily překážky pro účinné používání směrnice.

Dánsko, Francie, Španělsko, Itálie, Portugalsko a Spojené království vyzdvihují výsledky obdržené díky dobré shodě mezi orgány příslušnými pro provádění směrnice, a zároveň poukazují na málo kooperativní postoj jiných ústředních orgánů.

Pokud jde o spolupráci mezi různými dotyčnými orgány na vnitrostátní úrovni podle oblasti kulturních statků (kultura, cla, policie a soudnictví), ukazují informace dodané členskými státy na značné rozdíly v situaci v jednotlivých členských zemích. Ze zkušeností Portugalska, Irska, Francie, Belgie, Itálie a Spojeného království tedy vyplývá, že existence jedné pracovní skupiny pro výměnu informací a správnou praxi složené z různých dotčených útvarů vede, jak se jeví, k dobrým výsledkům.

5.2.2. Řízení o navrácení

Na základě článku 5 podaly členské státy v období 1999-2003 ve třech případech podnět k zahájení řízení o navrácení. Jedná se o dva podněty Řecka proti Německu a jeden podnět Francie proti Belgii.

Malý počet těchto podnětů lze vysvětlit skutečností, že pouhá existence soudního řízení má kladný vliv na hledání mimosoudních smírných řešení. Z vyjádření členských států však nevyplývá přesný počet navrácení dosažených smírnou cestou v důsledku provedení směrnice. Některé členské státy (Řecko, Španělsko, Francie, Nizozemsko) raději obecně používají jiné prostředky pro opětovné získání kulturních statků, neboť považují podmínky pro podání podnětu k řízení o navrácení za příliš restriktivní (neoprávněný vývoz od roku 1993 a/nebo jednoletá promlčecí doba).

Na základě poskytnutých údajů je třeba učinit závěr, že ustanovení článku 6, kterým se zakládá výměna informací mezi členskými státy při podání podnětu k zahájení řízení o navrácení, nebyla použita.

5.2.3. Ochrana kulturních statků

Režim navracení kulturních statků, který vytvořila směrnice, má zajistit ochranu kulturního dědictví členských států.

Členské státy jsou zajedno v tom, že, ačkoli má směrnice určitou preventivní povahu co do zachování dědictví, není sama o sobě nástrojem pro potírání protiprávního obchodu s kulturními statky. Předmětem směrnice není ostatně ani úprava volného pohybu kulturních statků. Její účinnost by se tedy neměla posuzovat podle toho, nakolik přispívá k potírání protiprávního obchodu s kulturními statky.

Vzhledem k tomu, že členské státy i evropské instituce mají zájem na aktivním pokračování v potírání protiprávního obchodu s kulturními statky, považuje nicméně Komise za vhodné podrobně prověřit doporučení studie o sledovatelnosti kulturních statků. I když závěry studie překračují oblast působnosti směrnice, Komise se domnívá, že Poradní výbor pro kulturní statky disponuje vhodnými odbornými zkušenostmi k zahájení takové diskuse.

Na základě žádosti Evropského parlamentu z jeho usnesení[11] zvažuje Komise, zda má předložit sdělení o pohybu kulturních statků uvnitř Unie, jež by obsahovalo zejména vylíčení situace v členských státech.

6. ZÁVěRY

6.1. Zlepšení spolupráce a výměny informací mezi členskými státy

Hodnocení používání směrnice 93/7/EHS během období 1999-2003 vyjevuje mezery ve správní spolupráci a v konzultaci mezi členskými státy, tedy v základních podmínkách pro ochranu kulturního dědictví členských států.

Pro odstranění tohoto nedostatku zamýšlí Komise prověřit závěry vyvozené z obecných směrů ke zlepšení správní spolupráce. Toto prověření by umožnilo zbilancovat provádění těchto obecných směrů a vyhodnotit, do jaké míry odpovídají skutečným potřebám. Komise má za to, že je nutné cíleně prosazovat na vnitrostátní úrovni i na úrovni Společenství akce nezbytné pro odstranění nedostatků ve spolupráci, aby se zaručilo dobré fungování režimu pro ochranu kulturních statků ve Společenství a usnadnilo se používání směrnice 93/7/EHS. Některé členské státy jako Španělsko a Německo by v tomto ohledu byly příznivě nakloněny zavedení postupu pro použití článku 4 směrnice, pokud by tento postup bez zvýšení byrokracie mohl přispět ke zlepšení správní spolupráce mezi členskými státy. Kupříkladu Dánsko považuje za důležité, aby existovaly lhůty pro odpověď na žádosti o spolupráci. Oproti tomu ostatní členské státy se nezdají být nakloněny společnému postupu. V této fázi považuje Komise za předčasné činit závěry.

6.2. Prodloužení lhůty pro řízení o navrácení

Členské státy se domnívají, že lhůta jednoho roku pro podání podnětu k řízení o navrácení je nedostatečná. Přiklánějí se k prodloužení této lhůto na tři roky. Tento požadavek byl již formulován při první hodnotící zprávě.

S výhradou konzultací uvnitř Poradního výboru pro kulturní statky by se dalo počítat se změnou čl. 7 odst.1 směrnice tak, aby se promlčecí lhůta prodloužila na tři roky ode dne, v němž se žádající členský stát dozvěděl o místě výskytu kulturního statku a o totožnosti jeho vlastníka nebo držitele.

6.3. Podržení finančních prahů

Směrnice stanoví, že Rada na návrh Komise každé tři roky přezkoumá částky uvedené v příloze a v případě potřeby je na základě hospodářských a měnových ukazatelů ve Společenství zvýší.

Odpovědi, které členské státy poskytly v rámci přípravy této zprávy, nejsou jednotné. Některé členské státy jako Španělsko, Rakousko a Švédsko se domnívají, že tyto prahy jsou příliš vysoké a neumožňují zajistit dostatečnou ochranu. Jiné členské státy jako Spojené království by daly přednost zvýšení těchto prahů, aby se zmenšil seznam kulturních statků spadajících do působnosti směrnice 93/7/EHS. Vzhledem k odlišnému přístupu, který již byl vysvětlen v první zprávě a který přetrvává, nehodlá Komise v této fázi navrhnout aktualizaci prahových částek.

6.4. Periodicita hodnotící zprávy

Vzhledem k tomu, že od členských států lze obtížně získat informace o používání směrnice, a vzhledem k omezenému množství případů použití článků 4 a 5 se Komise domnívá, že není nutné podržet povinnost vypracovat každé tři roky zprávu, která je stanovena v článku 16.

6.5. Předání věci Poradnímu výboru pro kulturní statky

Komise má v úmyslu předložit výboru níže uvedená témata.

***

- Komise vyzývá Evropský parlament, Radu a Evropský hospodářský a sociální výbor, aby vzaly tuto zprávu na vědomí.

- Na základě této zprávy bude Komise s Poradním výborem pro kulturní statky konzultovat návrhy na změnu směrnice 93/7/EHS, pokud jde o lhůty pro řízení o navrácení a o periodicitu zpráv.

ANNEXE

Tableaux des restitutions, des actions en restitution et des actions de coopération administrative entre les Etats membres de 1999 à 2003[12]

- Récapitulatif des restitutions (toutes à l’amiable en dehors de la procédure de restitution juridictionnelle)

Année | Etat restituant | Etat requérant | Objet |

2003 | Royaume uni | Portugal | Manuscrits d’archives du XVIII siècle |

? | Royaume uni | Suède | Livres |

2001 | Portugal | Espagne | Peinture « Romany» de Frederico Madrazo Kuntz |

2000 | Pays-Bas | Autriche | Tableau |

2003 | Pays-Bas | Royaume uni | Manuscrits |

- Récapitulatif des négociations en vue de la restitution à l’amiable

Année | Etat restituant | Etat requérant | Résultat |

? | Allemagne | Italie | En cours |

2002 | Pays-Bas | Italie | En cours (cuirasse) |

- Récapitulatif des demandes de restitution introduites (article 5 de la directive 93/7/CEE)

Année | Requérant | Requis | Objet |

2002 | Grèce | Allemagne | 438 antiquités d’origine grecque |

2003 | Grèce | Allemagne | 13 antiquités d’origine grecque |

2003 | France | Belgique | Archives publiques (33.000 documents) |

- Demande de recherche d’objet (article 4, 1 de la directive 93/7/CEE)

Année | Requérant | Requis | Résultat |

2003 | Pays-Bas | Royaume Uni | Suite un accord entre les parties, les objets ont été renvoyés aux Pays-Bas sans besoin d’appliquer la directive |

2003 | Allemagne | Royaume uni | La sortie d’Allemagne n’était pas illicite |

2003 | Allemagne (Peinture de Degas) | Autriche | Aucun résultat. Le tableau n’est pas connu en Autriche |

2001 | Autriche (Diplôme militaire romain) | Allemagne | Aucun résultat, faute d’intervention des autorités |

1999 2000 | Italie (2) | Pays-Bas | Réglé en dehors du cadre de la directive |

? | Italie | Allemagne | En cours |

? | Portugal | Espagne | En cours |

? | Espagne | Allemagne | Sans succès (Tableau de Bernardo Belotto) |

? | Grèce (2) | Allemagne | Saisie des objets |

? | Italie | Pays-Bas | ? |

- Notifications de découverte d’objet (article 4, 2 de la directive 93/7/CEE)

Année | Etat notifiant | Etat notifié | Résultat |

2003 | Royaume uni | France | Les autorités françaises ont accordé une autorisation avec effet rétroactif et les autorités britanniques ont pu accorder la licence d’exportation |

2001 (1) 2003 (2) | Royaume-Uni (3) | Portugal | Dans deux cas, les autorités portugaises ont accordé une autorisation avec effet rétroactif et les autorités britanniques ont pu accorder la licence d’exportation. Dans l’autre cas, le bien culturel a été renvoyé au Portugal sur une base volontaire, suite à l’intermédiation des autorités britanniques entre le possesseur et les autorités portugaises. |

2003 | Allemagne (objets grecs) | Autriche | Sans résultat : Renonciation à la restitution faute des conditions |

1999 | Italie (Reliefs gotiques) | Autriche | Sans résultat : l’origine n’a pas pu être déterminé |

1999 | Autriche | Italie | ? |

? | Espagne | Italie | En cours |

2002 | France | Grèce | Interdiction de la vente |

ANNEX

Tables showing returns and instances of administrative cooperation

between Member States 1999-2003 [13]

- List of returns (all amicable settlements outside the legal return procedure)

Year | Returning State | Requesting State | Object |

2003 | UK | Portugal | Archive of Manuscripts from the 18th century |

? | UK | Sweden | Books |

2001 | Portugal | Spain | Painting “Romany” of Frederico Madrazo Kuntz |

2000 | Netherlands | Austria | Painting |

2003 | UK | Netherlands | Manuscripts |

- Summary of ongoing requests for return

Year | Returning State | Requesting State | Result |

? | Germany | Italy | ongoing |

2002 | Netherlands | Italy | ongoing (armour) |

- List of legal return procedures (article 5 of directive 93/7/EEC)

Year | Requesting State | Requested State | Object |

2002 | Greece | Germany | 438 antiquities of Greek origin |

2003 | Greece | Germany | 13 antiquities of Greek origin |

2003 | France | Belgium | Public archives (33.000 documents) |

- List of requests for search (article 4, 1 of Directive 93/7/EEC)

Year | Requesting State | Requested State | Result |

2003 | Netherlands | UK | Due to an agreement between the parties, the objects were returned to the Netherlands without the need to apply the Directive. |

2003 | Germany | UK | Removal from Germany was not unlawful. |

2003 | Germany (painting of Degas) | Austria | No result. The painting is not known in Austria. |

2001 | Austria (Latin military diploma) | Germany | No result for lack of intervention by the authorities. |

1999 2000 | Italy (2) | Netherlands | Resolved outside the ambit of the Directive. |

? | Italy | Germany | Ongoing |

? | Portugal | Spain | ongoing |

? | Spain | Germany | Without success (Painting of Bernardo Belotto) |

? | Greece (2) | Germany | Securing of the objects |

? | Italy | Netherlands | ? |

- Notifications of discoveries (Article 4, 2 of Directive 93/7/EEC)

Year | Notifying State | Notified State | Result |

2003 | UK | France | The French authorities have granted retroactive authorisation and the British authorities have issued an export licence. |

2001 (1) 2003 (2) | UK (3) | Portugal | In two cases the Portuguese authorities granted retroactive authorisation and the British authorities issued export licences. In the other case, the article has been sent back to Portugal on a voluntary basis following mediation by the British authorities between the holder and the Portuguese authorities. |

2003 | Germany (objects of Greek origin) | Austria | No result. Restitution abandoned for lack of conditions. |

1999 | Italy (gothic reliefs) | Austria | No result. Origin could not be determined. Item returned to owner. |

1999 | Austria | Italy | ? |

? | Spain | Italy | ongoing |

2002 | France | Greece | Prohibition of the sale |

ANHANG

Tabellarische Übersicht über Rückgaben, Rückgabemaßnahmen und Zusammenarbeit im Verwaltungsbereich zwischen Mitgliedsstaaten 1999-2003[14]

- Rückgaben (Einigung außerhalb des Rückgabeverfahrens )

Jahr | Ersuchter Mitgliedstaat | Ersuchender Mitgliedstaat | Objekt |

2003 | Vereinigtes Königreich | Portugal | Archiv von Manuskripten aus dem 18. Jahrhundert. |

? | Vereinigtes Königreich | Schweden | Bücher |

2001 | Portugal | Spanien | Gemälde mit dem Titel “Romany” von Frederico Madrazo Kuntz |

2000 | Niederlande | Österreich | Gemälde |

2003 | Vereinigtes Königreich | Niederlande | Manuskripte |

- Liste der laufenden Verhandlungen, die auf eine Einigung außerhalb des Rückgabeverfahrens gerichtet sind

Jahr | Ersuchter Mitgliedstaat | Ersuchender Mitgliedstaat | Ergebnis |

? | Deutschland | Italien | laufend |

2002 | Niederlande | Italien | laufend (Harnisch) |

- Liste der eingeleiteten Rückgabeverfahren (Artikel 5 der Richtlinie 93/7/EWG)

Jahr | Ersuchender Mitgliedstaat | Ersuchter Mitgliedstaat | Objekt |

2002 | Griechenland | Deutschland | 438 Antiquitäten griechischer Herkunft |

2003 | Griechenland | Deutschland | 13 Antiquitäten griechischer Herkunft |

2003 | Frankreich | Belgien | Öffentliches Archiv (33.000 Dokumente) |

- Anträge auf Nachforschung nach Kulturgütern (Artikel 4 Absatz 1 der Richtlinie 93/7/EWG)

Jahr | Ersuchender Mitgliedstaat | Ersuchter Mitgliedstaat | Ergebnis |

2003 | Niederlande | Vereinigtes Königreich | Dank eines Abkommens zwischen den Parteien wurden die Kulturgüter in die Niederlande zurückgebracht, ohne die Richtlinie anwenden zu müssen. |

2003 | Deutschland | Vereinigtes Königreich | Verbringung aus Deutschland war nicht unrechtmäßig. |

2003 | Deutschland (Degas-Gemälde) | Österreich | Kein Ergebnis. Das Gemälde ist in Österreich unbekannt. |

2001 | Österreich (Römisches Militärzeugnis) | Deutschland | Kein Ergebnis, weil die Behörden nicht eingegriffen haben. |

1999 2000 | Italien (2) | Niederlande | Der Fall wurde außerhalb der Richtlinie gelöst. |

? | Italien | Deutschland | laufend |

? | Portugal | Spanien | laufend |

? | Spanien | Deutschland | Ohne Erfolg (Gemälde von Bernardo Belotto) |

? | Griechenland (2) | Deutschland | Sicherstellung der Kulturgüter |

? | Italien | Niederlande | ? |

- Notifizierung über das Auffinden von Kulturgütern (Artikel 4 Absatz 2 der Richtlinie 93/7/EWG)

Jahr | Notifizierender Mitgliedstaat | Notifizierter Mitgliedstaat | Ergebnis |

2003 | Vereinigtes Königreich | Frankreich | Die französischen Behörden haben eine rückwirkende Genehmigung erteilt und die britischen Behörden haben eine Ausfuhrgenehmigung ausgestellt. |

2001 (1) 2003 (2) | Vereinigtes Königreich (3) | Portugal | In zwei Fällen haben die portugiesischen Behörden eine rückwirkende Genehmigung erteilt und die britischen Behörden haben Ausfuhrgenehmigungen ausgestellt. Im dritten Fall wurde das Kulturgut auf freiwilliger Basis nach Portugal zurückgeschickt, nachdem die britischen Behörden zwischen dem Besitzer und den portugiesischen Behörden vermittelt haben. |

2003 | Deutschland (Kulturgüter griechischer Herkunft) | Österreich | Kein Ergebnis. Rückgabeverfahren wurde abgebrochen wegen mangelnder Bedingungen. |

1999 | Italien (gotische Reliefs) | Österreich | Kein Ergebnis. Die Herkunft der Gegenstände konnte nicht bestimmt werden. |

1999 | Österreich | Italien | ? |

? | Spanien | Italien | laufend |

2002 | Frankreich | Griechenland | Verkauf des Gegenstandes wurde verboten. |

[1] Směrnice Rady 93/7/EHS ze dne 15. března 1993 o navracení kulturních statků neoprávněně vyvezených z území členského státu (Úř. věst. L 74, 27.3.1993, s. 74) ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/100/EHS ze dne 17. února 1997 (Úř. věst. L 60, 1.3.1997, s. 59) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/38/ES ze dne 5. června 2001 (Úř. věst. L 187, 10.7. 2001, s. 43).

[2] Zpráva Komise Radě, Evropskému parlamentu a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru o používání nařízení Rady (EHS) č. 3911/92 o vývozu kulturních statků a směrnice Rady 93/7/EHS o navracení kulturních statků neoprávněně vyvezených z území členského státu, COM (2000)325 v konečném znění ze dne 25. května 2000.

[3] Srovnej bod 2.

[4] Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. června 2001 o zprávě Komise Radě, Evropskému parlamentu a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru o používání nařízení Rady (EHS) č. 3911/92 o vývozu kulturních statků a směrnice Rady 93/7/EHS o navracení kulturních statků neoprávněně vyvezených z území členského státu, Úř. věst. C 53 E, 28.2.2002, s. 125, s. 7.

[5] Usnení Rady ze dne 21. ledna 2002 o zprávě Komise Radě, Evropskému parlamentu a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru o používání nařízení Rady (EHS) č. 3911/92 o vývozu kulturních statků a směrnice Rady 93/7/EHS o navracení kulturních statků neoprávněně vyvezených z území členského státu, Úř. věst. C 32, 5.2.2002, s. 3.

[6] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/38/ES ze dne 5. června 2001, Úř. věst. L 187, 10.7.2001, s. 43.

[7] http://europa.eu.int/comm/enterprise/regulation/inst_sp/dir937_en.htm

[8] Na základě tohoto doporučení došlo již ke schválení prvního výzkumného projektu v rámci 6. rámcového programu pro výzkum (2002-2006). V okamžiku, kdy se redigovala tato zpráva, se vypracovávala nová výzva k podávání výzkumných návrhů, a to zejména na zlepšení sledovatelnosti a označování kulturních statků.

[9] http://europa.eu.int/comm/taxation_customs/customs/customs_controls/cultural_goods/index_en.htm. V okamžiku redigování této zprávy se tyto obecné směry aktualizují.

[10] Vzhledem k těmto obtížím předložila Komise tabulky v příloze ke schválení ústředním orgánům 15 členských států.

[11] Srovnej bod 4.

[12] Source / Mesures communiquées par les autorités centrales chargées de l’application de la Directive 93/7/CEE à la Commission européenne

[13] Source / Mesures notified by the central authorities charged with the application of Directive 93/7/EEC to the European Commission.

[14] Quelle: Maßnahmen, über die die für die Anwendung der Richtlinie 93/7/EWG zuständigen Behörden die Europäische Kommission benachrichtigt haben.