Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52005AG0030

Společný postoj (ES) č. 30/2005 ze dne 18. července 2005 přijatý Radou v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy s ohledem na přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a o zrušení směrnice 91/157/EHS

Úř. věst. C 264E, 25.10.2005, p. 1–17 (ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, SK, SL, FI, SV)

25.10.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 264/1


SPOLEČNÝ POSTOJ (ES) č. 30/2005

přijatý Radou dne 18. července 2005

s ohledem na přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/…/ES ze dne … o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a o zrušení směrnice 91/157/EHS

(2005/C 264 E/01)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 175 odst. 1 této smlouvy a čl. 95 odst. 1 této smlouvy ve vztahu k článkům 4, 5 a 18 této směrnice,

s ohledem na návrh Komise (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2)

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (3),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (4),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Je žádoucí harmonizovat vnitrostátní opatření týkající se baterií a akumulátorů a odpadních baterií a akumulátorů. Hlavním cílem této směrnice je snížit na minimum nepříznivý dopad baterií a akumulátorů a odpadních baterií a akumulátorů na životní prostředí, a tím přispět k ochraně, uchování a zlepšení kvality životního prostředí. Právním základem směrnice je proto čl. 175 odst. 1 Smlouvy. Je však rovněž vhodné přijmout na základě čl. 95 odst. 1 Smlouvy opatření na úrovni Společenství, jejichž cílem bude harmonizovat požadavky týkající se obsahu těžkých kovů a označování baterií a akumulátorů, a tak zajistit hladké fungování vnitřního trhu a zamezit narušování hospodářské soutěže v rámci Společenství.

(2)

Ve sdělení Komise ze dne 30. července 1996 o přezkumu strategie Společenství v oblasti nakládání s odpady jsou stanoveny hlavní směry budoucí politiky Společenství pro nakládání s odpady. V tomto sdělení se zdůrazňuje potřeba snížit na minimum množství nebezpečných látek v odpadech a uvádějí se v něm potenciální výhody pravidel na úrovni Společenství, jimiž se omezí přítomnost těchto látek ve výrobcích a ve výrobních postupech. Ve sdělení se dále konstatuje, že v případech, kdy nelze vzniku odpadu zabránit, by se měl odpad opakovaně používat anebo využívat z materiálových nebo energetických důvodů.

(3)

Směrnice Rady 91/157/EHS ze dne 18. března 1991 o bateriích a akumulátorech obsahujících určité nebezpečné látky (5) přinesla sblížení právních předpisů členských států v této oblasti. Cílů uvedené směrnice však nebylo v plném rozsahu dosaženo. Nutnost ji přezkoumat se rovněž zdůrazňuje v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1600/2002/ES ze dne 22. července 2002 o Šestém akčním programu Společenství pro životní prostředí (6) a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/96/ES ze dne 27. ledna 2003 o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (7). Směrnice 91/157/EHS by proto měla být z důvodů jasnosti přezkoumána a nahrazena.

(4)

K dosažení cílů v oblasti životního prostředí stanovených v této směrnici se v ní zakazuje uvádět na trh určité baterie a akumulátory obsahující rtuť a kadmium. Směrnice zároveň podporuje vysokou úroveň sběru a recyklování odpadních baterií a akumulátorů a zlepšení práce v oblasti životního prostředí u všech subjektů, které se podílejí na životním cyklu baterií a akumulátorů, například u výrobců, distributorů a konečných uživatelů, a zejména u těch subjektů, které se přímo podílejí na zpracování a recyklování odpadních baterií a akumulátorů. Konkrétními pravidly, jichž je zapotřebí k plnění výše uvedených cílů, se doplňují stávající právní předpisy Společenství o odpadech, zejména směrnice Rady 75/442/EHS ze dne 15. července 1975 o odpadech (8), směrnice Rady 1999/31/EHS ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů (9) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/76/ES ze dne 4. prosince 2000 o spalování odpadů (10).

(5)

Aby se zabránilo tomu, že odpadní baterie a akumulátory budou odkládány tak, že znečistí životní prostředí, a aby se zamezilo nejasnostem konečných uživatelů ohledně různých požadavků na nakládání s různými bateriemi a akumulátory, měla by se tato směrnice vztahovat na všechny baterie a akumulátory uvedené na trh v rámci Společenství. Tato široká působnost směrnice by rovněž měla zajistit úspory z rozsahu při sběru a recyklaci, jakož i optimální šetření se zdroji.

(6)

V naší společnosti mají spolehlivé baterie a akumulátory zásadní význam pro bezpečnost mnoha výrobků, zařízení a služeb a patří k základním zdrojům energie.

(7)

Přitom je žádoucí rozlišovat mezi přenosnými bateriemi a akumulátory na jedné straně a průmyslovými a automobilovými bateriemi a akumulátory na straně druhé. Mělo by se zakázat odstraňování průmyslových a automobilových baterií a akumulátorů ukládáním na skládkách nebo spalováním.

(8)

Příkladem průmyslových baterií a akumulátorů jsou baterie a akumulátory používané pro nouzovou nebo záložní dodávku energie v nemocnicích, na letištích a v kancelářích, baterie a akumulátory používané ve vlacích nebo letadlech a baterie a akumulátory používané na vrtných ropných plošinách na moři nebo na majácích. Příkladem jsou rovněž baterie a akumulátory určené výlučně do přenosných platebních terminálů v obchodech a restauracích, čtecích zařízení čárových kódů v obchodech, profesionálních video zařízení pro televizní kanály a profesionální studia, důlních a potápěčských lamp připevněných k hornickým nebo potápěčským helmám pro profesionály, záložní baterie a akumulátory pro elektrické dveře, aby nezablokovaly nebo nezranily lidi, baterie a akumulátory používané ve vybavení nástrojů nebo v různých druzích měřící a přístrojové techniky a baterie a akumulátory používané ve spojení s solárními panely, fotovoltaickými nebo jinými zařízeními využívajícími obnovitelných zdrojů energie. Průmyslové baterie a akumulátory rovněž zahrnují baterie a akumulátory používané v elektrických vozidlech jako například v elektrických automobilech, vozících pro invalidy, jízdních kolech, letištních vozidlech a vozidlech pro automatickou dopravu. Za průmyslovou baterii nebo akumulátor by měly být kromě výše uvedeného neúplného seznamu příkladů považovány i jakékoli baterie nebo akumulátory, které nejsou hermeticky uzavřené a u kterých se nejedná o automobilové baterie.

(9)

Příkladem přenosných baterií a akumulátorů, jimiž jsou všechny hermeticky uzavřené baterie a akumulátory, které průměrná osoba bez potíží unese a které nejsou ani automobilovými bateriemi nebo akumulátory, ani průmyslovými bateriemi nebo akumulátory, jsou jednočlánkové baterie (jako například baterie AA a AAA) a baterie a akumulátory používané spotřebiteli nebo profesionály u mobilních telefonů, přenosných počítačů, bezšňůrových elektrických nástrojů, hraček a domácích přístrojů, například elektrických kartáčků na zuby, holicích strojků a ručních vysavačů (včetně obdobného zařízení používaného ve školách, obchodech, restauracích, na letištích, v kancelářích nebo v nemocnicích), a všechny baterie, které spotřebitelé mohou používat při běžném provozu domácnosti.

(10)

Komise by měla zvážit potřebu upravit tuto směrnici s ohledem na výsledky technického a vědeckého pokroku. Zvláště by Komise měla přezkoumat výjimku ze zákazu kadmia stanovenou pro přenosné baterie a akumulátory, určené k používání u bezšňůrových elektrických nástrojů. Příkladem bezšňůrových elektrických nástrojů jsou nástroje, které používají spotřebitelé i profesionálové při soustružení, frézování, broušení, mletí, řezání, stříhání, vrtání, bourání, dírkování, zatloukání, nýtování, šroubování, leštění nebo při podobných způsobech zpracování dřeva, kovu a jiných materiálů, jakož i při sekání, řezání a jiných zahradnických pracích.

(11)

Komise by měla také sledovat a členské státy by měly podporovat technický vývoj zaměřený na zlepšení vlivu baterií a akumulátorů na životní prostředí po celou dobu jejich životního cyklu, a to i prostřednictvím účasti v systému řízení a auditu z hlediska ochrany životního prostředí Společenství (EMAS).

(12)

K ochraně životního prostředí je nutno provádět sběr odpadních baterií a akumulátorů. U přenosných baterií by se měly zřídit systémy sběru, u nichž se dosáhne vysoké úrovně sběru. Znamená to zřídit systémy sběru, aby měli koneční uživatelé možnost zbavovat se přenosných odpadních baterií a akumulátorů zdarma a bez potíží. Pro různé druhy baterií a akumulátorů jsou vhodné různé systémy sběru a způsoby financování.

(13)

Je žádoucí, aby členské státy dosáhly vysoké úrovně sběru a recyklace odpadních baterií a akumulátorů, čímž se v rámci Společenství dosáhne vysokého stupně ochrany životního prostředí a využití materiálu. Proto by se měly ve směrnici stanovit pro členské státy minimální cíle sběru a recyklace. Je vhodné, aby se úrovně sběru vypočítávaly na základě průměrného ročního prodeje v předchozích letech, čímž by se získaly srovnatelné cíle pro všechny členské státy, úměrné vnitrostátní úrovni spotřeby baterií.

(14)

Pro kadmiové a olověné baterie a akumulátory by se měly stanovit konkrétní recyklační požadavky, čímž by se dosáhlo vysoké úrovně materiálového využití v rámci Společenství a předešlo by se rozdílům mezi členskými státy.

(15)

Všechny zúčastněné strany by měly mít možnost podílet se na systémech sběru, zpracování a recyklace. Tyto systémy by měly být navrženy tak, aby zabránily diskriminaci dovážených výrobků, překážkám obchodu nebo narušování hospodářské soutěže.

(16)

Systémy sběru a recyklace by se měly optimalizovat, zejména tak, aby se na minimum snížily náklady a nepříznivý vliv dopravy na životní prostředí. Při zpracování a recyklaci by se mělo používat nejlepších dostupných technik definovaných v čl. 2 odst. 11 směrnice Rady 96/61/ES ze dne 24. září 1996 o integrované prevenci a omezování znečisťování (11).

(17)

Hlavní zásady financování nakládání s odpadními bateriemi a akumulátory by měly být stanoveny na úrovni Společenství. Systémy financování by měly napomoci dosažení vysokých úrovní sběru a recyklace a měla by se v nich uplatnit zásada odpovědnosti výrobce. Výrobci by měli financovat náklady na sběr, zpracování a recyklaci veškerých sebraných baterií a akumulátorů po odečtení zisku z prodeje využitých materiálů. Za určitých okolností by se však na drobné výrobce mohla vztahovat pravidla de minimis.

(18)

K úspěšnému sběru je zapotřebí poskytovat konečným uživatelům informace o vhodnosti odděleného sběru, o stávajících systémech sběru a o úloze konečných uživatelů, co se týče nakládání s odpadními bateriemi a akumulátory. Měla by být přijata prováděcí ustanovení o systému označování, v němž by konečný uživatel získal průhledné, spolehlivé a jasné informace o bateriích a akumulátorech a o těžkých kovech v nich obsažených.

(19)

Pokud budou členské státy v zájmu dosažení cílů této směrnice, a zejména k dosažení vysoké úrovně odděleného sběru a recyklace, používat ekonomické nástroje, jako například odstupňované daňové sazby, uvědomí o tom Komisi.

(20)

Je zapotřebí spolehlivých a srovnatelných údajů o množství baterií a akumulátorů uvedených na trh, sesbíraných a recyklovaných, aby bylo možno na jejich základě sledovat, zda je dosahováno cílů této směrnice.

(21)

Členské státy by měly stanovit pravidla pro sankce použitelné v případě porušení ustanovení této směrnice a zajistit jejich uplatňování. Tyto sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující.

(22)

Podle bodu 34 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů (12) by Rada měla vybízet členské státy k tomu, aby jak pro sebe, tak i v zájmu Společenství sestavily vlastní tabulky, z nichž bude co nejvíce patrné srovnání mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a aby tyto tabulky zveřejnily.

(23)

Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (13).

(24)

Jelikož cílů této směrnice, totiž ochrany životního prostředí a zajištění správného fungování vnitřního trhu, nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, a proto z důvodu rozsahu nebo účinků činnosti jich může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(25)

Tato směrnice se použije, aniž jsou dotčeny právní předpisy Společenství týkající se požadavků na bezpečnost, kvalitu a ochranu zdraví a zvláštní právní předpisy Společenství o nakládání s odpady, zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/53/ES ze dne 18. září 2000 o vozidlech s ukončenou životností (14) a směrnice 2002/96/ES.

(26)

Co se týče odpovědnosti výrobců, jsou výrobci baterií a akumulátorů a výrobci jiných výrobků s zabudovanou baterií nebo akumulátorem odpovědni za nakládání s odpadem spojeným s bateriemi a akumulátory, které uvedou na trh. Je zapotřebí zaujmout pružný postoj a umožnit zavádění systémů financování, které budou odrážet různé podmínky v různých státech a které vezmou v úvahu stávající systémy, zejména systémy zavedené pro dosažení souladu se směrnicemi 2000/53/ES a 2002/96/ES, přičemž je nutno zamezit dvojímu finančnímu zatížení.

(27)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/95/ES ze dne 27. ledna 2003 o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (15) se nevztahuje na baterie a akumulátory používané v elektrických a elektronických zařízeních.

(28)

Automobilové a průmyslové baterie a akumulátory používané ve vozidlech by měly splňovat požadavky směrnice 2000/53/ES, zejména jejího článku 4. Proto by mělo být používání kadmia v průmyslových bateriích a akumulátorech pro elektrická vozidla zakázáno, pokud u nich nelze využít vynětí podle přílohy II uvedené směrnice,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Předmět

Tato směrnice stanoví:

1.

pravidla pro uvádění baterií a akumulátorů na trh a

2.

zvláštní pravidla pro sběr, zpracování, recyklaci a odstraňování odpadních baterií a akumulátorů, doplňující příslušné právní předpisy Společenství o odpadech.

Článek 2

Oblast působnosti

1.   Tato směrnice se vztahuje na všechny druhy baterií a akumulátorů, bez ohledu na jejich tvar, objem, hmotnost, materiálové složení nebo použití. Použije se, aniž jsou dotčeny směrnice 2000/53/ES a 2002/96/ES.

2.   Tato směrnice se nevztahuje na baterie a akumulátory používané v:

a)

zařízeních, které souvisejí s ochranou podstatných bezpečnostních zájmů členských států, zbraních, střelivu a vojenském materiálu, kromě výrobků, které nejsou určeny výlučně k vojenským účelům;

b)

zařízeních určených pro vyslání do vesmíru.

Článek 3

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

1.

„baterií“ nebo „akumulátorem“ zdroj elektrické energie generované přímou přeměnou chemické energie, který se skládá z jednoho nebo více primárních článků (neschopných opětovného nabití) nebo z jednoho nebo více sekundárních článků (schopných opětovného nabití);

2.

„napájecí sadou“ jakýkoli soubor baterií nebo akumulátorů, které jsou propojeny či zabudovány do vnějšího obalu tak, aby tvořily celistvou jednotku, která není určena k tomu, aby ji konečný uživatel rozděloval nebo otevíral;

3.

„přenosnou baterií nebo akumulátorem“ jakákoli baterie nebo akumulátor, které:

a)

jsou hermeticky uzavřeny a

b)

mohou být ručně přenášeny a

c)

nejsou ani průmyslovou baterií či akumulátorem, ani automobilovou baterií či akumulátorem;

4.

„knoflíkovým článkem“ jakákoli malá okrouhlá přenosná baterie nebo akumulátor, s průměrem větším než výškou, jež se využívá pro zvláštní účely, jako jsou pomůcky pro nedoslýchavé, hodinky, malá přenosná zařízení a zálohové zdroje elektrického proudu;

5.

„automobilovou baterií nebo akumulátorem“ jakákoli baterie nebo akumulátor používané pro automobilové startéry, osvětlení nebo zapalování motorových vozidel;

6.

„průmyslovou baterií nebo akumulátorem“ jakákoli baterie nebo akumulátor určené výlučně k průmyslovému nebo profesionálnímu použití nebo používané v jakémkoli druhu elektrických vozidel;

7.

„odpadní baterií nebo akumulátorem“ jakákoli baterie nebo akumulátor, jež je odpadem ve smyslu čl. 1 písm. a) směrnice 75/442/EHS;

8.

„recyklací“ přepracování odpadních materiálů ve výrobním procesu pro původní využití nebo pro jiné účely, ale s vyloučením energetického využití;

9.

„odstraňováním“ jakýkoli z použitelných postupů uvedených v příloze IIA směrnice 75/442/EHS;

10.

„zpracováním“ jakákoli činnost prováděná s odpadními bateriemi a akumulátory po jejich předání do zařízení pro třídění, přípravu na recyklaci nebo přípravu na odstranění;

11.

„zařízením“ jakékoli elektrické nebo elektronické zařízení vymezené směrnicí 2002/96/ES, které je nebo může být úplně nebo zčásti napájeno bateriemi nebo akumulátory;

12.

„výrobcem“ jakýkoli subjekt některého členského státu, který bez ohledu na způsob prodeje, včetně komunikačních prostředků na dálku, v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES ze dne 20. května 1997 o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených na dálku (16), uvede poprvé na trh na území dotyčného členského státu v rámci své obchodní činnosti baterie nebo akumulátory, včetně baterií nebo akumulátorů zabudovaných do zařízení nebo vozidel;

13.

„distributorem“ jakýkoli subjekt, který dodává v rámci své obchodní činnosti baterie a akumulátory konečnému uživateli;

14.

„uváděním na trh“ dodání nebo poskytnutí třetím osobám ve Společenství, ať za úplatu nebo bezplatně, včetně dovozu na celní území Společenství;

15.

„hospodářským subjektem“ jakýkoli výrobce, distributor, sběrač, recyklátor nebo jiný zpracovatel;

16.

„bezšňůrovým elektrickým nástrojem“ jakékoli ruční zařízení s bateriovým nebo akumulátorovým napájením určené pro údržbářské, stavební nebo zahradnické činnosti.

Článek 4

Zákazy

1.   Aniž je dotčena směrnice 2000/53/ES, členské státy zakáží uvádění na trh:

a)

všech baterií a akumulátorů, které obsahují více než 0,0005 % hmotnostních rtuti, bez ohledu na to, zda jsou či nejsou zabudované do zařízení, a

b)

přenosných baterií a akumulátorů, které obsahují více než 0,002 % hmotnostních kadmia, včetně baterií a akumulátorů zabudovaných do zařízení.

2.   Zákaz stanovený v odst. 1 písm. a) se nevztahuje na knoflíkové články s obsahem rtuti nepřesahujícím 2 % hmotnostní.

3.   Zákaz stanovený v odst. 1 písm. b) se nevztahuje na přenosné baterie a akumulátory určené pro použití v:

a)

nouzových a poplašných systémech, včetně nouzového osvětlení;

b)

zdravotnických přístrojích nebo

c)

bezšňůrových elektrických nástrojích.

4.   Komise přezkoumá výjimku uvedenou v odst. 3 písm. c) a předloží Evropskému parlamentu a Radě do … (17) zprávu s případnými odpovídajícími návrhy za účelem zákazu kadmia v bateriích a akumulátorech.

Článek 5

Uvádění na trh

1.   Členské státy nesmějí z důvodů uvedených v této směrnici bránit, zakazovat nebo omezovat uvádění baterií a akumulátorů, které splňují její požadavky, na trh na svém území.

2.   Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily, že baterie nebo akumulátory, které nesplňují požadavky této směrnice, nebudou uváděny na trh nebo z něj budou staženy.

Článek 6

Celkový cíl

Členské státy budou usilovat o co největší oddělený sběr odpadních baterií a akumulátorů, přičemž zohlední dopad dopravy na životní prostředí, a o co největší snížení odstraňování baterií a akumulátorů jako netříděného komunálního odpadu.

Článek 7

Systémy sběru

1.   Členské státy zajistí, že pro odpadní přenosné baterie a akumulátory budou zavedeny vhodné systémy sběru. Tyto systémy:

a)

umožní konečným uživatelům odkládat odpadní přenosné baterie nebo akumulátory na dostupném sběrném místě v jejich okolí s přihlédnutím k hustotě obyvatelstva;

b)

nesmí být konečným uživatelům zpoplatněny při odkládání odpadních přenosných baterií nebo akumulátorů, ani je nesmí zavazovat ke koupi nové baterie nebo akumulátoru;

c)

lze provozovat ve spojení se systémy uvedenými v čl. 5 odst. 2 směrnice 2002/96/ES.

Článek 10 směrnice 75/442/EHS se nevztahuje na sběrná místa zřízená v souladu s písmenem a) tohoto odstavce.

2.   Pokud systémy splňují kritéria uvedená v odstavci 1, členské státy mohou:

a)

požadovat po výrobcích, aby takové systémy zřídili;

b)

požadovat po ostatních hospodářských subjektech, aby se takových systémů účastnily;

c)

dále provozovat dosavadní systémy.

3.   Členské státy zajistí, že výrobci průmyslových baterií a akumulátorů nebo třetí strany jednající jejich jménem nebudou odmítat brát nazpět odpadní průmyslové baterie a akumulátory od konečných uživatelů, bez ohledu na jejich chemické složení a původ. Průmyslové baterie a akumulátory mohou rovněž sbírat nezávislé třetí strany.

4.   Členské státy zajistí, že výrobci automobilových baterií a akumulátorů nebo třetí strany zřídí systémy pro sběr odpadních automobilových baterií a akumulátorů u konečných uživatelů nebo na dostupném sběrném místě v jejich blízkosti, kde není sběr prováděn podle systému uvedeného v čl. 5 odst. 1 směrnice 2000/53/ES. V případě automobilových baterií a akumulátorů ze soukromých vozidel, které nejsou používány k podnikatelským účelům, nesmí být takové systémy konečným uživatelům zpoplatněny při odkládání odpadních baterií nebo akumulátorů, ani je nesmí zavazovat ke koupi nové baterie nebo akumulátoru.

Článek 8

Ekonomické nástroje

Členské státy mohou použít ekonomické nástroje, aby podpořily sběr odpadních baterií a akumulátorů nebo použití baterií a akumulátorů obsahujících méně látek znečišťujících životní prostředí, například tím, že přijmou odstupňované daňové sazby nebo systémy zálohování. Pokud tak učiní, oznámí Komisi opatření související s použitím uvedených nástrojů.

Článek 9

Cíle sběru

1.   Pro účely tohoto článku se „úrovní sběru“ pro dotyčný členský stát a daný kalendářní rok rozumí procentuální podíl vypočítaný tak, že hmotnost odpadních přenosných baterií a akumulátorů sebraných podle čl. 7 odst. 1 v uvedeném kalendářním roce se vydělí průměrem ročního prodeje přenosných baterií a akumulátorů konečným uživatelům v uvedeném členském státu v uvedeném kalendářním roce a v předchozích dvou kalendářních letech, vyjádřených v hmotnosti. Členské státy vypočítají úroveň sběru poprvé vzhledem k šestému úplnému kalendářnímu roku následujícímu po vstupu této směrnice v platnost.

Aniž je dotčena směrnice 2002/96/ES, roční údaje o sběru a prodejích zahrnou baterie a akumulátory zabudované do zařízení.

2.   Členské státy musí dosáhnout těchto minimálních úrovní sběru:

a)

25 % do … (18);

b)

45 % do … (19).

3.   Členské státy budou sledovat úrovně sběru každoročně v souladu se systémem stanoveným v příloze I. Aniž je dotčeno nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2150/2002 ze dne 25. listopadu 2002 o statistice odpadů (20), členské státy předají Komisi odpovídající zprávy do šesti měsíců po skončení dotyčného kalendářního roku. Zprávy uvedou, jak byly získány údaje nezbytné pro výpočet úrovní sběru.

4.   V souladu s postupem uvedeným v čl. 21 odst. 2:

a)

je možné přijmout přechodná ustanovení pro řešení potíží vzniklých v jakémkoli členském státu při plnění požadavků odstavce 2 v důsledku zvláštních vnitrostátních okolností;

b)

se do … (21) zavede společná metodika výpočtu ročních prodejů přenosných baterií a akumulátorů konečným uživatelům.

Článek 10

Zpracování a recyklace

1.   Členské státy zajistí, že nejpozději do … (22):

a)

výrobci nebo třetí strany zavedou systémy používající nejlepší dostupné technologie zpracovávání a recyklace odpadních baterií a akumulátorů a

b)

všechny identifikovatelné baterie a akumulátory sebrané v souladu s článkem 7 budou zpracovány a recyklovány prostřednictvím takových systémů.

Členské státy však v souladu se Smlouvou mohou ukládat sebrané přenosné baterie nebo akumulátory obsahující kadmium, rtuť nebo olovo na skládkách nebo v podzemních skladovacích prostorách v rámci strategie postupného útlumu těžkých kovů, nebo pokud neexistuje žádný praktický odbyt. Členské státy oznámí Komisi navržená opatření v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (23).

2.   Zpracování musí splňovat minimální požadavky stanovené v příloze III části A.

3.   Procesy recyklace musí nejpozději do … (24) splňovat recyklační cíle a související ustanovení uvedené v příloze III části B.

4.   Členské státy podají zprávu o úrovni recyklace dosažené v každém dotyčném kalendářním roce a o tom, zda cíle uvedené v příloze III části B byly skutečně splněny. Předají Komisi údaje do šesti měsíců po skončení dotyčného kalendářního roku.

5.   Příloha III může být s ohledem na technický nebo vědecký vývoj upravena nebo doplněna postupem podle čl. 21 odst. 2. Zejména:

a)

se doplní podrobná pravidla pro výpočet recyklačních cílů nejpozději do … (25) a

b)

minimální recyklační cíle se pravidelně vyhodnotí a přizpůsobí nejlepším dostupným technikám s ohledem na vývoj uvedený v odst. 1 druhém pododstavci.

6.   Před návrhem jakýchkoli změn přílohy III bude Komise konzultovat zúčastněné subjekty, zejména výrobce, sběrače, recyklátory, zpracovatele, organizace zabývající se ochranou životního prostředí, spotřebitelské organizace a sdružení zaměstnanců. O výsledku těchto konzultací Komise uvědomí výbor uvedený v čl. 21 odst. 1.

Článek 11

Odstraňování

Členské státy zakáží odstraňování průmyslových nebo automobilových baterií a akumulátorů ukládáním na skládkách nebo spalováním. Zbytky z jakýchkoli baterií a akumulátorů, které prošly jak zpracováním, tak recyklací v souladu s čl. 10 odst. 1, však mohou být odstraněny ukládáním na skládkách nebo spalováním.

Článek 12

Vývoz

1.   Zpracování a recyklace mohou být prováděny mimo dotyčný členský stát nebo mimo Společenství za předpokladu, že přeprava odpadních baterií a akumulátorů je v souladu nařízením Rady (EHS) č. 259/93 ze dne 1. února 1993 o dozoru nad přepravou odpadů v rámci Evropského společenství, do něj a z něj a o její kontrole (26).

2.   Odpadní baterie a akumulátory vyvážené ze Společenství v souladu s nařízením (EHS) č. 259/93, nařízením Rady (ES) č. 1420/1999 ze dne 29. dubna 1999, kterým se stanoví společná pravidla a postupy pro přepravu některých druhů odpadů do některých nečlenských zemí OECD (27), a nařízením Komise (ES) č. 1547/1999 ze dne 12. července 1999, kterým se stanoví kontrolní postupy podle nařízení Rady (EHS) č. 259/93 pro přepravu některých druhů odpadů do některých zemí, na něž se nevztahuje rozhodnutí OECD C(92) 39 v konečném znění (28), se zahrnou do plnění povinností a cílů stanovených v příloze III této směrnice, pouze pokud se dostatečně prokáže, že recyklace proběhla za podmínek v podstatě vyhovujících požadavkům této směrnice.

3.   Prováděcí pravidla k tomuto nařízení se přijmou postupem podle čl. 21 odst. 2.

Článek 13

Financování

1.   Členské státy zajistí, že výrobci nebo třetí strany jednající jejich jménem pokryjí jakékoli čisté náklady, které vzniknou při:

a)

sběru, zpracování a recyklaci všech odpadních přenosných baterií a akumulátorů sebraných podle čl. 7 odst. 1 a 2 a

b)

sběru, zpracování a recyklaci všech odpadních průmyslových baterií a akumulátorů sebraných podle čl. 7 odst. 3 a 4.

2.   Členské státy zajistí, že provádění ustanovení odstavce 1 nebude zahrnovat jakékoli dvojí finanční zatížení výrobců v případě baterií nebo akumulátorů sebraných v rámci systémů zřízených v souladu se směrnicí 2000/53/ES nebo směrnicí 2002/96/ES.

3.   Náklady na sběr, zpracování a recyklaci nesmějí být konečným uživatelům při prodeji nových přenosných baterií a akumulátorů uváděny odděleně.

4.   Výrobci a uživatelé průmyslových a automobilových baterií a akumulátorů mohou uzavírat dohody, v nichž upraví způsoby financování jinak, než jak je uvedeno v odstavci 1.

Článek 14

Registrace

Členské státy zajistí registraci všech výrobců.

Článek 15

Malí výrobci

Pravidla de minimis pro uplatňování čl. 13 odst. 1 a článku 14 se zavedou postupem podle čl. 21 odst. 2 nejpozději do … (29).

Článek 16

Účast

1.   Členské státy zajistí, že všechny hospodářské subjekty a všechny příslušné veřejné orgány budou mít možnost se zúčastnit systémů sběru, zpracování a recyklace uvedených v článcích 7 a 10.

2.   Tyto systémy se rovněž vztahují na výrobky dovážené ze třetích zemí za nediskriminačních podmínek a budou navrženy tak, aby nepředstavovaly překážky obchodu nebo nenarušovaly hospodářskou soutěž.

Článek 17

Informace pro konečné uživatele

1.   Členské státy zajistí, zejména informačními kampaněmi, plnou informovanost konečných uživatelů:

a)

o možných účincích látek používaných v bateriích a akumulátorech na životní prostředí a lidské zdraví;

b)

o tom, že je žádoucí, aby odpadní baterie a akumulátory nebyly odstraňovány jako netříděný komunální odpad a aby se účastnili jejich odděleného sběru v zájmu usnadnění jejich zpracování a recyklace;

c)

o systémech sběru a recyklace, které jsou jim k dispozici;

d)

o jejich příspěvku k recyklaci odpadních baterií a akumulátorů;

e)

a o významu symbolu přeškrtnuté pojízdné popelnice vyobrazené v příloze II a chemických symbolů Hg, Cd a Pb.

2.   Členské státy mohou požadovat, aby hospodářské subjekty poskytovaly některé nebo všechny informace uvedené v odstavci 1.

Článek 18

Označování

1.   Členské státy zajistí, že všechny baterie, akumulátory a napájecí sady budou náležitě označeny symbolem vyobrazeným v příloze II.

2.   Baterie, akumulátory a knoflíkové články obsahující více než 0,0005 % rtuti, 0,002 % kadmia nebo 0,004 % olova musí být označeny chemickým symbolem pro dotyčný kov: Hg, Cd nebo Pb. Symbol označující obsah těžkého kovu musí být vytištěn pod symbolem vyobrazeným v příloze II a zabírat plochu odpovídající nejméně jedné čtvrtině plochy tohoto symbolu.

3.   Symbol vyobrazený v příloze II musí zabírat nejméně 3 % plochy největší strany baterie, akumulátoru nebo napájecí sady, nejvýše však plochu 5 × 5 cm. V případě válcových článků musí symbol zabírat nejméně 1,5 % celkové plochy baterie nebo akumulátoru a nejvýše plochu 5 × 5 cm.

4.   Pokud je velikost baterie, akumulátoru nebo napájecí sady taková, že by symbol byl menší než 0,5 × 0,5 cm, baterie, akumulátor nebo napájecí sada nemusí být označeny, avšak na balení musí být natištěn symbol o rozměrech nejméně 1 × 1 cm.

5.   Symboly musejí být vytištěny viditelně, čitelně a nesmazatelně.

6.   Výjimku z požadavků na označování uvedených v tomto článku je možno udělit postupem podle čl. 21 odst. 2.

Článek 19

Zprávy členských států o provádění

1.   Členské státy zašlou Komisi jednou za tři roky zprávu o provádění této směrnice. První zpráva se však bude týkat období do … (30).

2.   Zpráva se vypracuje na základě dotazníku nebo osnovy stanovených postupem podle čl. 21 odst. 2. Dotazník nebo osnova se členským státům zašle šest měsíců před začátkem období, jehož se zpráva týká.

3.   Členské státy rovněž podají zprávu o všech opatřeních, které přijaly v zájmu podpory vývoje ovlivňujícího dopad baterií a akumulátorů na životní prostředí, zejména o:

a)

vývoji vedoucímu ke snižování množství těžkých kovů a ostatních nebezpečných látek obsažených v bateriích a akumulátorech, včetně dobrovolných kroků učiněných výrobci;

b)

nových technikách recyklace a zpracování;

c)

účasti hospodářských subjektů na programech řízení životního prostředí;

d)

výzkumu v uvedených oblastech a

e)

opatřeních přijatých na podporu předcházení vzniku odpadů.

4.   Zpráva bude Komisi k dispozici nejpozději do devíti měsíců po skončení dotyčného tříletého období nebo, v případě první zprávy, nejpozději do … (31).

5.   Komise zveřejní zprávu o provádění této směrnice a o jejím dopadu na životní prostředí a na fungování vnitřního trhu nejpozději do devíti měsíců po obdržení zpráv z členských států podle odstavce 4.

Článek 20

Přezkum

1.   Komise přezkoumá provádění této směrnice a dopad této směrnice na životní prostředí a na fungování vnitřního trhu, po obdržení druhých zpráv z členských států podle čl. 19 odst. 4.

2.   Druhá zpráva, kterou Komise zveřejní podle čl. 19 odst. 5, uvede vyhodnocení těchto hledisek této směrnice:

a)

vhodnost dalších opatření k řízení rizik u baterií a akumulátorů obsahujících těžké kovy;

b)

vhodnost minimálních cílů sběru pro všechny použité přenosné baterie a akumulátory uvedené v čl. 9 odst. 2 a možnost zavedení náročnějších cílů pro další roky s ohledem na technický vývoj a praktické zkušenosti získané v členských státech;

c)

vhodnost minimálních recyklačních požadavků stanovených v příloze III části B s ohledem na informace poskytnuté členskými státy, technický vývoj a praktické zkušenosti získané v členských státech.

3.   V případě potřeby budou ke zprávě přiloženy návrhy na revizi souvisejících ustanovení této směrnice.

Článek 21

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen výbor zřízený podle článku 18 směrnice 75/442/EHS.

2.   Odkazuje-li se na tento článek, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí Rady 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

3.   Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 22

Sankce

Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušování vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou všechna opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy o těchto opatřeních vyrozumí Komisi nejpozději do … (32) a neprodleně jí oznámí veškeré jejich následné změny.

Článek 23

Provedení

1.   Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do … (32). Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.   Členské státy sdělí Komisi znění všech platných právních a správních předpisů přijatých v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 24

Dobrovolné dohody

1.   Budou-li cíle stanovené touto směrnicí dosaženy, mohou členské státy provést články 7, 12 a 17 prostřednictvím dohod mezi příslušnými orgány a dotyčnými hospodářskými subjekty. Tyto dohody musí splňovat tyto požadavky:

a)

musí být vymahatelné;

b)

musí upřesnit cíle a odpovídající lhůty;

c)

musí být zveřejněny v úředním věstníku dotčeného členského státu nebo v úředním dokumentu rovněž přístupném veřejnosti a předány Komisi.

2.   Dosažené výsledky musí být pravidelně kontrolovány, sdělovány příslušným orgánům a Komisi a zpřístupňovány veřejnosti za podmínek stanovených v dohodě.

3.   Příslušné orgány musí zajistit, že budou přezkoumány výsledky dosažené v rámci uvedených dohod.

4.   V případě neplnění dohody musí členské státy provádět příslušná ustanovení této směrnice formou přijímání právních a správních opatření.

Článek 25

Zrušení

Směrnice 91/157/EHS se zrušuje s účinkem od … (32).

Odkazy na směrnici 91/157/EHS se považují za odkazy na tuto směrnici.

Článek 26

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 27

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne …

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda


(1)  Úř. věst. C 96, 21.4.2004, s. 5.

(2)  Úř. věst. C 117, 30.4.2004, s. 5.

(3)  Úř. věst. C 121, 30.4.2004, s. 35.

(4)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 20. dubna 2004 (Úř. věst. C 104E, 30.4.2004, s. 354), společný postoj Rady ze dne ... (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Evropského parlamentu ze dne ... (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(5)  Úř. věst. L 78, 26.3.1991, s. 38. Směrnice ve znění směrnice Komise 98/101/ES (Úř. věst. L 1, 5.1.1999, s. 1).

(6)  Úř. věst. L 242, 10.9.2002, s. 1.

(7)  Úř. věst. L 37, 13.2.2003, s. 24. Směrnice ve znění směrnice 2003/108/ES (Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 106).

(8)  Úř. věst. L 194, 25.7.1975, s. 39. Směrnice naposledy pozměněná nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

(9)  Úř. věst. L 182, 16.7.1999, s. 1. Směrnice ve znění nařízení (ES) č. 1882/2003.

(10)  Úř. věst. L 332, 28.12.2000, s. 91.

(11)  Úř. věst. L 257, 10.10.1996, s. 26. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 1882/2003.

(12)  Úř. věst. C 321, 31.12.2003, s. 1.

(13)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

(14)  Úř. věst. L 269, 21.10.2000, s. 34. Směrnice ve znění rozhodnutí Komise 2002/525/ES (Úř. věst. L 170, 29.6.2002, s. 81).

(15)  Úř. věst. L 37, 13.2.2003, s. 19.

(16)  Úř. věst. L 144, 4.6.1997, s. 19. Směrnice ve znění směrnice 2002/65/ES (Úř. věst. L 271, 9.10.2002, s. 16).

(17)  Čtyři roky po vstupu této směrnice v platnost.

(18)  Šest let po vstupu této směrnice v platnost.

(19)  Deset let po vstupu této směrnice v platnost.

(20)  Úř. věst. L 332, 9.12.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 783/2005 (Úř. věst. L 131, 25.5.2005, s. 38).

(21)  Jeden rok po vstupu této směrnice v platnost.

(22)  Tři roky po vstupu této směrnice v platnost.

(23)  Úř. věst. L 204, 21.7.1998, s. 37. Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení z roku 2003.

(24)  Pět let po vstupu této směrnice v platnost.

(25)  42 měsíců po vstupu této směrnice v platnost.

(26)  Úř. věst. L 30, 6.2.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 2557/2001 (Úř. věst. L 349, 31.12.2001, s. 1).

(27)  Úř. věst. L 166, 1.7.1999, s. 6. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 105/2005 (Úř. věst. L 20, 22.1.2005, s. 9).

(28)  Úř. věst. L 185, 17.7.1999, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 105/2005.

(29)  42 měsíců po vstupu této směrnice v platnost.

(30)  Šest let po vstupu této směrnice v platnost.

(31)  81 měsíců po vstupu této směrnice v platnost.

(32)  24 měsíců po vstupu této směrnice v platnost.


PŘÍLOHA I

SLEDOVÁNÍ PLNĚNÍ ČLÁNKU 9 CÍLE SBĚRU

Rok

Sběr údajů

Výpočet

Povinnost podat zprávu

X (1) +1

-

 

 

 

X + 2

Prodej v roce 2 (S2)

 

X + 3

Prodej v roce 3 (S3)

 

X + 4

Prodej v roce 4 (S4)

Sběr v roce 4 (C4)

Úroveň sběru (CR4) = 3*C4/(S2 + S3 + S4)

(Cíl stanoven na 25 %.)

 

X + 5

Prodej v roce 5 (S5)

Sběr v roce 5 (C5)

Úroveň sběru (CR5) = 3*C5/(S3 + S4 + S5)

CR4

X + 6

Prodej v roce 6 (S6)

Sběr v roce 6 (C6)

Úroveň sběru (CR6) = 3*C6/(S4 + S5 + S6)

CR5

X + 7

Prodej v roce 7 (S7)

Sběr v roce 7 (C7)

Úroveň sběru (CR7) = 3*C7/(S5 + S6 + S7)

CR6

X + 8

Prodej v roce 8 (S8)

Sběr v roce 8 (C8)

Úroveň sběru (CR8) = 3*C8/(S6 + S7 + S8)

(Cíl stanoven na 45 %.)

CR7

X + 9

Prodej v roce 9 (S9)

Sběr v roce 9 (C9)

Úroveň sběru (CR9) = 3*C9/(S7 + S8 + S9)

CR8

X + 10

Prodej v roce 10 (S10)

Sběr v roce 10 (C10)

Úroveň sběru (CR10) = 3*C10/(S8 + S9 + S10)

CR9

X + 11

Atd.

Atd.

Atd.

CR10

Atd.

 

 

 

 


(1)  Rokem X se rozumí rok včetně dne uvedeného v článku 23.


PŘÍLOHA II

SYMBOLY PRO BATERIE, AKUMULÁTORY A NAPÁJECÍ SADY PRO ODDĚLENÝ SBĚR

Symbolem označujícím pro všechny baterie a akumulátory „oddělený sběr“ je níže znázorněná přeškrtnutá pojízdná popelnice:

Image


PŘÍLOHA III

PODROBNÉ POŽADAVKY NA ZPRACOVÁNÍ A RECYKLACI

ČÁST A:   ZPRACOVÁNÍ

1.

Zpracování musí zahrnovat minimálně vyjmutí všech kapalin a kyselin.

2.

Zpracování a jakékoli skladování ve zpracovatelských zařízeních, včetně dočasného skladování, se musí uskutečňovat na plochách s nepropustným povrchem a vhodným nepropustným pokrytím nebo ve vhodných nádobách.

ČÁST B:   RECYKLACE

3.

Recyklační procesy musí dosahovat těchto minimálních recyklačních cílů:

a)

recyklace 65 % průměrné hmotnosti olověných baterií a akumulátorů, včetně recyklace obsahu olova na nejvyšší úrovni, která je technicky proveditelná bez nadměrných nákladů;

b)

recyklace 75 % průměrné hmotnosti niklkadmiových baterií a akumulátorů, včetně recyklace obsahu kadmia na nejvyšší úrovni, která je technicky proveditelná bez nadměrných nákladů a

c)

recyklace 50 % průměrné hmotnosti ostatních použitých baterií a akumulátorů.


ODŮVODNĚNÍ RADY

I.   ÚVOD

V listopadu 2003 přijala Komise návrh (1) nové směrnice o bateriích a akumulátorech.

Evropský parlament přijal stanovisko při prvním čtení v dubnu roku 2004.

Poté Výbor regionů přijal stanovisko v dubnu roku 2004 (2). Hospodářský a sociální výbor přijal stanovisko v dubnu roku 2004 (3).

Rada přijala společný postoj dne 18. července 2005.

II.   CÍL

V souladu s článkem 8 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1600/2002/ES ze dne 22. července 2002 o Šestém akčním programu Společenství pro životní prostředí (4) je cílem navrhované směrnice:

omezit zneškodňování odpadních baterií a akumulátorů;

snížit objem výroby nebezpečných baterií a akumulátorů a

zvýšit úroveň sběru a recyklace odpadních baterií a akumulátorů.

III.   ANALÝZA SPOLEČNÉHO POSTOJE

1.   Obecně

Společný postoj zahrnuje většinu změn přijatých Evropským parlamentem při prvním čtení, a to buď doslovně nebo částečně nebo v souladu s jejich duchem. Zahrnuje zejména úpravy původního návrhu Komise, které by zpřísnily současná omezení, pokud jde o používání těžkých kovů v bateriích a akumulátorech, stanovily přezkum potřeby tato omezení rozšířit, zrušily požadavek na monitorování komunálního pevného odpadu a cíle sběru založily na údajích o prodeji v minulosti.

To však neodráží celou řadu změn, u kterých Rada souhlasila s Komisí, že nejsou nutné ani žádoucí. Rada souhlasí s Komisí zejména v tom, že:

změna 9 je nepřijatelná, protože by byla v rozporu se směrnicí 2002/96/ES o odpadních elektrických a elektronických zařízeních („směrnice OEEZ“);

změny 2, 6, 18, 19, 41, 54, 63 a 65 nejsou nutné a mohly by být matoucí nebo obtížně proveditelné;

změny 39, 45, 77, 92 a 101 jsou neproveditelné;

změny 32 a 55 se zabývají otázkami (systémy vratných záloh a financování informačních kampaní), které není vhodné regulovat na úrovni Společenství;

změny 25, 67 a 68 jsou nepřijatelné, protože není vhodné snažit se prostřednictvím navrhované směrnice regulovat palivové články.

Společný postoj zahrnuje rovněž celou řadu jiných změn, s nimiž Evropský parlament při prvním čtení nepočítal. Podstatné z těchto změn jsou popsány v následujících oddílech. Kromě toho jsou zde obsaženy formulační změny, které objasňují znění nebo zajišťují celkovou jednotnost směrnice.

2.   Předmět, oblast působnosti a definice (články 1, 2 a 3)

Společný postoj je částečně v souladu se změnami 7 a 8 Evropského parlamentu, a to tím, že se v bodě 4 objevuje podobné odůvodnění cílů směrnice.

Článek 2 je v zásadě v souladu se změnou 10, a to tím, že objasňuje navrhovanou výjimku pro vojenské baterie a akumulátory a že z oblasti působnosti směrnice vylučuje baterie a akumulátory používané v zařízeních určených pro vyslání do vesmíru. Znění výjimky pro vojenské baterie a akumulátory je v souladu s článkem 296, odst. 1 písm. b) Smlouvy.

Článek 2 rovněž stanoví, že by směrnice měla být použitelná, aniž by byla dotčena směrnice 2000/53/ES o vozidlech s ukončenou životností a směrnice o odpadních elektrických a elektrotechnických zařízeních.

Definice stanovené v článku 3 jsou zcela v souladu se změnami 11, 12, 14, 16 a 21.

Definice uvedené ve společném postoji se podobně jako změna 85 snaží vyhnout se vzájemnému překrývání definic tří typů baterií a akumulátorů (přenosné, průmyslové a automobilové). Jejich cílem je také zajistit, aby společně zahrnovaly veškeré baterie a akumulátory. Ve společném postoji je však výchozí spíše kategorie „přenosná“ než „průmyslová“. Společný postoj rovněž zjednodušuje definice, protože neuvádí příklady přenosných a průmyslových baterií a akumulátorů. Místo toho se objevuje rozšířený seznam příkladů v bodech 8 a 9. Společný postoj rovněž objasňuje, že přenosné baterie a akumulátory musí být zapečetěné.

Definice „výrobce“ je částečně v souladu se změnou 20, a to tím, že zahrnuje veškeré baterie a akumulátory vestavěné do zařízení. Rada zjednodušila definici, aby zajistila, že každá baterie uvedená na trh v některém členském státu měla v daném státu snadno definovatelného výrobce. To je nutné proto, aby se zefektivnila zásada odpovědnosti výrobců.

Společný postoj není v souladu se změnou 22. Neobsahuje již vymezení pojmu „systém uzavřené smyčky“, protože směrnice již tento pojem nepoužívá. Jiná ustanovení společného postoje však přejímají obavy stojící v pozadí změny tím, že vyjasňují, že baterie a akumulátory pro recyklaci mohou rovněž sbírat nezávislé třetí strany.

Ve srovnání s původním návrhem Komise zahrnuje společný postoj tři nové definice, které mají vyjasnit význam pojmů „uvádění na trh“, „hospodářské subjekty“ a „bezšňůrové elektrické nástroje“.

3.   Těžké kovy (článek 4)

Společný postoj je částečně v souladu se změnami 23 a 82 Evropského parlamentu, a to tím, že stanovuje zákaz kadmia s výhradou výjimek a přezkum, jehož cílem je zvážit rozšíření zákazu. Zákaz kadmia by se však zpočátku nevztahoval na bezšňůrové elektrické nástroje. Na používání olova by se nevztahovala žádná omezení. Specifické přezkoumávání stanovené v článku 4 by se navíc vztahovalo pouze na bezšňůrové elektrické nástroje (ačkoli článek 20 odst. 2 písm. a) stanovuje další přezkoumání toho, zda by nebyla žádoucí ještě další omezení používání těžkých kovů obecně).

V důsledku toho společný postoj neklade na členské státy požadavky na monitorování pevných komunálních odpadů. To je v souladu se změnami 1 a 26.

4.   Sběr (články 6 a 9 a příloha I)

Článek 6 společného postoje stanoví celkovou zásadu (usilovat o co největší oddělený sběr odpadních baterií a akumulátorů, jakož i o co nejmenší zneškodňování baterií a akumulátorů). To nahrazuje pojem systému uzavřené smyčky, s nímž počítal původní návrh Komise. Společný postoj proto není v souladu se změnou 27 Evropského parlamentu.

Článek 7 se snaží vyjasnit minimální požadavky na systémy sběru baterií a akumulátorů a dává členským státům volnost, aby vzaly v úvahu vnitrostátní okolnosti a dosavadní opatření. Sběrná místa by byla vyjmuta z povinnosti získávat povolení. Článek je v souladu s cíli změn 28, 108 a 30, 51 a 109, nikoli však se změnami 29 a 47 (protože požadavek na konečné spotřebitele, aby využívali sběrných zařízení, by byl nevynutitelný).

Článek 9 stanovuje cíle sběru a upravuje obecnou moc přijímat přechodná opatření postupem projednávání ve výborech. (Nahrazuje poněkud složitá pravidla o odchylkách od sběrných cílů a o jejich přizpůsobování, stanovená článkem 14 původního návrhu Komise.) Je částečně ve shodě se změnami 34 až 37 a v souladu s cíli změn 66 a 69 až 76, a to tím, že stanovuje sběrné cíle vycházející z údajů o prodeji, přičemž v případě niklokadmiových baterií není stanoven žádný specifický sběrný cíl a postup při výjimkách je tak průhlednější.

Členské státy by musely zajistit dosažení úrovně sběru, která se rovná 25 % prodeje v období 4 let od provedení směrnice. Osm let po provedení by se cíl sběru zvýšil na 45 %. Aby se zajistily rovné podmínky, bude třeba postupem projednávání ve výborech stanovit společnou metodiku pro výpočet údajů o prodeji. Tabulka v příloze I objasňuje, co musí členské státy do výpočtu zahrnout, kdy se výpočty provádějí a jak.

5.   Zpracování, recyklace a zneškodňování (články 10 až 12 a příloha III)

Společný postoj znovu shrnuje opatření o zpracování, recyklaci a zneškodňování, zejména přesunutím podrobných doporučení a recyklačních cílů do nové přílohy III. To je vhodné, protože to umožní měnit podrobné požadavky a cíle ve světle vědeckého a technického rozvoje postupem projednávání ve výborech.

Ustanovení článku 10 o oblasti působnosti, terminologii a postupu projednávání ve výborech jsou v zásadě v souladu se změnami 43, 99 a 100 Evropského parlamentu. Společný postoj je také částečně v souladu s dodatky 38 a 120, 40 a 95, a to tím, že body odůvodnění vyjasňují význam nejlepší dostupné technologie, že zahrnuje společná ustanovení pro zpracování a recyklaci a že příloha III požaduje odstranění kadmia a olova během recyklace v nejvyšší míře, která je technicky proveditelná bez nadměrných nákladů.

Navíc společný postoj objasňuje, že zákaz zneškodňování automobilových a průmyslových baterií a akumulátorů ukládáním na skládkách se vztahuje pouze na celé baterie, nikoli na jejich zbytky. Za určitých okolností povoluje zneškodňování sebraných přenosných baterií obsahujících těžké kovy v rámci strategie postupného útlumu těžkých kovů nebo pokud pro ně není praktický odbyt, což je částečně v souladu se změnou 33. Snižuje recyklační cíl pro baterie a akumulátory s výjimkou niklokadmiových a olověných z 55 % na 50 %.

6.   Financování (články 13 až 15)

Společný postoj se snaží objasnit rozsah finanční odpovědnosti výrobců baterií. Zejména stanoví, že by nemělo dojít k dvojímu finančnímu zatížení výrobců, kteří rovněž přispívají ke schématům zavedeným podle směrnice o vozidlech s ukončenou životností a směrnice o odpadních elektrických a elektrotechnických zařízeních. Ve snaze vyhnout se vzájemnému překrývání různých schémat se společný postoj shoduje s cíli změny 46 Evropského parlamentu. Rovněž je v souladu se změnami 44 a 112, a to tím, že výslovně stanoví, že náklady na sběr mají nést výrobci, a zakazuje viditelné zpoplatňování konečných uživatelů.

Společný postoj obsahuje pouze minimální požadavky, čímž zachovává prostor pro systémy jednotlivých států. Nezahrnuje žádná výslovná ustanovení týkající se odpadů, které vznikly v minulosti. Proto není společný postoj v souladu se změnami 48, 49, 50 a 103. Článek 13 by se však vztahoval na všechny baterie, které se stanou odpadem po provedení směrnice, a to bez ohledu na to, kdy se ocitly na trhu.

Aby byla poskytnuta ještě větší volnost, umožňuje článek 15 postupem projednávání ve výborech zavedení pravidel de minimis pro malé výrobce, pokud by použití pravidel o zodpovědnosti výrobce působilo praktické problémy výrobcům používajícím velmi malý počet baterií a akumulátorů.

7.   Informace pro konečné uživatele (články 17 a 18 a příloha II)

Společný postoj nijak zásadně nemění ustanovení o poskytování informací konečným uživatelům, pokud to není nutné pro plné nebo částečné uplatnění změn 4, 52, 53, 56, 57, 59 až 62, 64 a 78 až 81 Evropského parlamentu. Nezahrnuje změny 5 nebo 58, protože se Rada nedomnívá, že je vhodné požadovat označení, na němž by se uváděla kapacita baterií a akumulátorů.

8.   Zpráva a přezkum (články 19 a 20)

Společný postoj rozděluje požadavky na zprávu a přezkum. V důsledku toho by sice byly pravidelně podávány zprávy o provádění směrnice, ale směrnice by stanovila jen jeden obecný přezkum.

9.   Ostatní

Navíc společný postoj:

na místo obecných a nevynutitelných výzev k podpoře zlepšení účinnosti ochrany životního prostředí obsažených v článcích 5 a 17 původního návrhu Komise obsahuje v čl. 19 odst. 3 požadavky na podávání zpráv a v preambuli konkrétní a obecnou podporu (což je částečně v souladu se změnou 24 Evropského parlamentu);

mírně odsouvá datum provedení (článek 23) a

omezuje oblast působnosti dobrovolných dohod na systémy sběru a vývozu a na informace pro konečné uživatele (článek 24).

IV.   ZÁVĚR

Rada se domnívá, že společný postoj představuje vyvážený balík opatření, který přispěje k ochraně životního prostředí, aniž by přitom vznikaly neodůvodněné společenské či hospodářské náklady. Očekává konstruktivní jednání s Evropským parlamentem, aby mohla být směrnice brzy přijata.


(1)  Úř. věst. C 96, 21.4.2004, s. 5.

(2)  Úř. věst. C 121, 30.4.2004, s. 35.

(3)  Úř. věst. C 117, 30.4.2004, s. 5.

(4)  Úř. věst. L 242, 10.9.2002, s. 1.


Top