52004SC0621

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 19.05.2004

SEK(2004)621 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

Vyřazování z provozu jaderných zařízení a nakládání s jadernými odpady Úprava odpovědnosti v oblasti jaderné energie vyplývající z činnosti Společného výzkumného střediska (SVS) prováděné v rámci Smlouvy o Euratomu

Pozn.: Toto znění je pouze shrnutím základního francouzského znění dokumentu SEK(2004)621 final v konečném znění.

Obsah

1. Shrnutí 3

2. Účel sdělení 7

3. Závěry 7

1. SHRNUTÍ

Společné výzkumné středisko (SVS) bylo zřízeno na počátku 60. let v rámci Smlouvy o Euratomu. Zpočátku se soustřeďovalo pouze na jadernou oblast, ale později svou činnost rozšířilo na další obory. Činnost v oblasti jaderné technologie tvoří doposud 30 % celkové činnosti Střediska. Tato činnost je zaměřena převážně na otázky ochrany a bezpečnosti, jež patří k prioritám mírového využívání jaderné energie v Evropě a tudíž i k prioritám SVS. Doposud nebylo stanoveno žádné datum pro ukončení této činnosti, jejíž pokračování by si mohlo vyžádat stavbu nových zařízení, popř. nových laboratoří. Podle Smlouvy o Euratomu je však SVS příslušné pro zděděné problémy v jaderné oblasti, související zejména s vyřazováním z provozu odstavených jaderných zařízení. Evropský parlament a Rada za tímto účelem vytvořily po vzájemné dohodě novou rozpočtovou položku.

V roce 1999 rozhodla Komise o neprodleném zahájení programu vyřazování z provozu (program D&WM)[1] svých zastaralých jaderných zařízení, přičemž se řídila novým konceptem „okamžitého vyřazení z provozu“, který přijala většina členských států Unie, a nikoliv konceptem „zpomaleného vyřazování z provozu“, jenž využívá toho, že úroveň radioaktivity v těchto zařízeních klesá.

Cílem tohoto sdělení je předložit předběžný celkový program, do nějž bude začleněno vyřazování z provozu existujících zařízení (ať již byla odstavena, anebo jsou i nadále v činnosti) a nakládání s již vzniklými odpady nebo s odpady, které vzniknou v důsledku vyřazování z činnosti jaderných zařízení. Proto byly vytvořeny hypotézy, na jejichž základě mají být v závěru programu veškerá existující zařízení vyřazena z provozu a odpady odstraněny. Přirozeně bude tento program pravidelně přezkoumáván a k danému okamžiku musí vždy zohlednit případná nově vybudovaná zařízení.

Jaderná zařízení SVS

Většina jaderných zařízení umístěných v lokalitě Ispra (I) je už řadu let zastaralá. Byla s konečnou platností odstavena, a měla by tudíž být vyřazena z provozu.

Ostatní jaderná zařízení SVS umístěná v Pettenu (NL), Geelu (B) a v Karlsruhe (D) jsou dosud v provozu. Jejich vyřazení z provozu bude pravděpodobně provedeno nejdříve v roce 2015, popř. 2025, ne-li ještě později. Komise však nehodlá tak dlouho čekat a v souladu s doporučeními Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) týkajícími se vyřazování z provozu jaderných zařízení a pro nakládání s odpady zamýšlí vypracování plánů vyřazování z provozu zařízení, která jsou v současné době činná, jakož i plánů průběžné modernizace těchto zařízení až do okamžiku jejich vyřazení z provozu.

SVS provádí od roku 1999 opatření s cílem vyřadit z provozu jaderná zařízení a naložit s odpady ve čtyřech lokalitách (zejména v Ispře). Ve svém sdělení KOM(1999)114 předložila Komise svůj program a své záměry Radě a Evropskému parlamentu.

Sdělení KOM(1999)114

Sdělení COM(1999) 114 předložené Radě a Evropskému parlamentu obsahovalo první verzi programu vyřazování z provozu těchto zařízení. Dále v něm bylo oběma orgánům oznámeno rozhodnutí Komise zahájit realizaci takového programu.

Předložený program byl v podstatě zaměřen na „historickou odpovědnost“, tj. na již odstavená zařízení a nakládání s odpady vzniklými po dobu jejich provozu. Náklady na odstranění zátěže vyplývající z této „historické odpovědnosti“ byly předběžně odhadnuty na 230 milionů eur, náklady na vyřazování z provozu zařízení dosud činných („budoucí odpovědnost“) na 223 milionů eur (v cenách z roku 1998), ve sdělení zaokrouhlené 220 milionů eur, z čehož vyplývá celková částka nákladů ve výši 453 milionů eur (v cenách z roku 1998).

Aktualizace programu

Koncem roku 2002 provedlo SVS novou analýzu své „historické odpovědnosti“ i své „budoucí odpovědnosti“. Celkové náklady byly k tomuto okamžiku odhadnuty na 941 milionů eur (v cenách z roku 2003).

Na návrh Účetního dvora byl program přezkoumán konsorciem externích společností, které mají zkušenosti v tomto oboru. Náklady na jeho provedení byly odhadnuty na 1 069 milionů eur (v cenách z roku 2003); tento odhad je o 13,6 % vyšší než odhad SVS. Náklady na další alternativu nazvanou „zelená louka“, tj. navrácení půdního fondu do původního stavu, se odhadují na 76 milionů eur (v cenách z roku 2003).

Komise dospěla k názoru, že nejnovější odhady SVS i konsorcia týkající se způsobu provádění prací a nejistoty spojené s uskutečňováním programu jsou si relativně blízké. Navíc zdůrazňuje, že oba její odhady vycházejí z údajů, které nebyly při prvním vyhodnocení k dispozici (kompletní inventář a nové radiologické údaje).

V souladu s konzervativním principem a vzhledem k tomu, že pozemky, na nichž se nacházejí jaderná zařízení Euratomu. patří třetím osobám, se Komise rozhodla pro alternativu „zelené louky“. Celkové náklady na provedení programu, které dosahují výše 1 145 milionů eur (v cenách z roku 2003), byly následujícím způsobem rozděleny mezi čtyři střediska:

- 56,3 % Ispra (645 milionů eur)

- 34,0 % Karlsruhe (389 milionů eur)

- 6,0 % Petten (69 milionů eur)

- 3,7 % Geel (42 milionů eur)

Analýza růstu nákladů na provádění programu

Náklady na provádění tohoto programu rostou z několika důvodů:

- Zpřísňování podmínek a s tím spojené zvyšování nákladů na konečné uložení odpadu.

Růst nákladů v zemích, na jejichž území se nacházejí zařízení Euratomu (hostitelských zemí), zejména v Belgii a v Itálii, kde byla u předběžných nákladů provedena význačná oprava směrem vzhůru.

- Další vývoj právních předpisů hostitelských zemí, které upravují nakládání s odpady a jejich balení.

Kategorizace odpadů je přesnější (zpřesnění spektrometrie) a vyžádá si použití výkonných zařízení. Požadavky na balení jsou přísnější a uvolňovací úrovně pro propuštění z regulativní kontroly byly sníženy.

- Zohlednění všech zaměstnanců, kteří se podílejí na řízení zastaralých zařízení.

- Nové vyhodnocení úkolů a technických potíží.

- Nakládaní se „zvláštním“ odpadem a jeho odvoz: jaderný materiál (ozářené a neozářené hořlavé látky), alkalické kovy (Na a NaK).

- Nové rozsáhlé přezkoumání prací na vyřazování z provozu jaderných zařízení, které bude nutno provést, zejména s ohledem na zařízení, která jsou dosud v provozu („budoucí odpovědnost“).

Snížení popř. odstranění rizik a nejistot

Jako u všech programů této povahy se i zde vyskytují rizika a nejistoty“

„Hmotná“ rizika dvojí povahy: „běžná“ rizika spojená s velkými staveništi a tzv. jaderná rizika vyplývající z nakládání s ozářenými nebo radioaktivně kontaminovanými materiály.

Riziko běžných nehod (pády, pohmožděniny, popáleniny, úrazy elektrickým proudem) je stejné povahy jako na jiných staveništích obdobné velikosti. Obecně však při pracích na vyřazování z provozu jaderných zařízení dochází jen k malému množství nehod. To je bezpochyby výsledkem dobré přípravy všech prací ve spojení s postupy k zajištění kvality, jež platí pro veškerou činnost v oblasti jaderných technologií. SVS zavádí tato opatření s cílem zabránit způsobení újmy na zdraví lidí a majetkovým škodám a práce zadává pouze společnostem, které mají zkušenosti s organizací obdobných prací.

Jaderné riziko jsou podstatně nižší v odstavených zařízeních, zejména pak po odvozu jaderného paliva, jež se provádí před vyřazením z provozu. Zůstává však zbytkové riziko (nebezpečí šíření kontaminace nebo vystavení ionizačnímu záření) v důsledku kontaminovaných nebo radioaktivních odpadů a zařízení; riziko šíření kontaminace vzrůstá se stářím zařízení, jestliže takovéto zařízení není náležitě udržováno. To představuje jeden z důvodů pro co nejrychlejší vyřazení z provozu zastaralých zařízení. Zaměstnanci SVS a pověřených společností, jež mají zkušenosti s pracemi v oboru jaderné technologie, jsou schopni zamezit riziku rozšíření kontaminace. Zařízení vyřazovaná z provozu se izolují (uzavření, odvětrávání, filtrace) a uplatní se přísné předpisy pro nakládání s odpady a jejich balení. Riziko vystavení ionizačnímu záření je omezováno uplatňováním tzv. zásady ALARA (As Low As Reasonable Achievable), která zahrnuje například vzájemné porovnávání nejrůznějších možných scénářů a jejich radiologických implikací i zavádění vhodných biologických ochranných opatření, jako je použití ochranných oděvů a prostředků k ochraně dýchacích orgánů.

Tato opatření k ochraně pracovníků a jejich pracovního prostředí přirozeně rovněž přispívají k ochraně širší veřejnosti a celkového životního prostředí.

Kromě technických rizik existují i finanční rizika:

- Zvýšení nákladů spojených s nakládáním s odpady a jejich konečným uložením: Toto riziko se vyskytuje ve všech čtyřech hostitelských zemích, ať již proto, že neexistují možnosti definitivního vyřazení z provozu jaderných zařízení, v jehož důsledku by byl původce odpadů zproštěn finančních závazků (Německo a Itálie) a/nebo z toho důvodu, že se náklady na konečné vyřazení z provozu mohou do provedení posledních likvidačních prací (2015 – 2003) ještě dále zvýšit. To představuje jeden z důvodů pro předložení návrhu směrnice Rady[2], jež má urychlit zřízení konečných úložišť v zemích, které je ještě nemají. Nezávisle na tom, o kterou hostitelskou zemi se jedná, lze však rozumně vycházet z toho, že na základě zkušeností určitých členských států i podrobných studií mohou být v současné době náklady na nakládání s odpady a jejich konečné uložení lépe odhadnuty, takže bude tento proces možno napříště lépe zvládnut.

- Další rozvoj mezinárodních a vnitrostátních právních předpisů upravujících zejména nakládání s odpady, balení odpadů a jejich ukládání, radiační ochranu (stanovení mezní hodnoty tak, aby bylo zajištěno nepřekročení provozních limitů ozáření), …

- Zvýšení administrativních překážek: zvýšení rozsahu povinné dokumentace, komplexnější správní řízení (veřejná šetření), …

- Zvýšení mzdových nákladů a míry inflace.

- „Klasická“ průmyslová rizika vyplývající se smluvních vztahů s dodavateli a poskytovateli služeb.

Ke zvládnutí těchto rizik byla přijata preventivní opatření. Kromě získání stanoviska skupiny nezávislých odborníků a prací a studií, které provedly na místě společnosti s potřebnými zkušenostmi, byly udržovány průběžné kontakty s vnitrostátními orgány, zejména v Itálii, s cílem dosáhnout převzetí baleného odpadu vnitrostátní organizací a vyloučit tak možnost, že budou muset být znovu baleny po zřízení konečného úložiště. Organizace a metody řízení byly přizpůsobeny potřebám provádění významných dlouhodobých průmyslových projektů a probíhá výměna informací s vnitrostátními orgány členských států, které uskutečňují obdobné programy.

Transparentnost

Na základě uvedených opatření lze program sledovat a alespoň jednou ročně aktualizovat; což zároveň umožňuje účinnou komunikaci se zúčastněnými stranami: Radou a Evropským parlamentem, úřady státní a místní správy hostitelských zemí i s veřejností.

KOMISE žÁDÁ RADU A EVROPSKÝ PARLAMENT, ABY VZALY OBSAH TOHOTO SDěLENÍ NA VěDOMÍ

2. ÚčEL SDěLENÍ

Účelem tohoto sdělení je poskytnout Evropskému parlamentu a Radě aktuální informace o vývoji programu vyřazování z provozu zastaralých jaderných zařízení a nakládání s jaderným odpadem (program D&WM[3]), který byl zahájen Komisí v roce 1999.

Toto nové sdělení představuje zároveň odpověď na žádost Rady a Evropského parlamentu o předložení dlouhodobého akčního plánu programu D&WM. Proto jsou v něm představeny výsledky přezkoumání programu, které v roce 2002 provedl SVS a v roce 2003 konsorcium společností, jež mají bohaté zkušenosti v tomto oboru (dále jen „Konsorcium“).

3. ZÁVěRY

Program předložený v roce 1999 Evropskému parlamentu a Radě byl zásadně zrevidován v souladu s doporučeními obou uvedených orgánů i doporučeními Účetního dvora a správní rady. Byl aktualizován tak, aby odpovídal vývoji rámcových podmínek (nové právní předpisy, nové vnější náklady) i výsledkům podrobnějšího přezkoumání „odpovědnosti“ Komise, a to jak „historické“ (zachovávání bezpečnosti, nakládání s existujícími odpady, vyřazování z provozu odstavených zařízení), tak i „budoucí“ (likvidace zařízení, která jsou dosud v provozu, a nakládání s příslušnými odpady).

SVS pověřilo konsorcium externích společností provedením přezkumu programu aktualizovaného v roce 2002. Konsorcium schválilo hlavní směry programu a potvrdilo plán nákladů vypracovaný CCR a zvýšený o 13 %.

Skupina nezávislých odborníků, která radí CCR, se seznámila se zprávou konsorcia a schválila její závěry.

Komise považuje přezkoumání svého programu D&WM a konečných výsledků za uspokojivé. Podle jejího názoru je vyhodnocení konsorcia potvrzením hodnocení vypracovaného SVS. Jedná se zřejmě o velmi střízlivé zhodnocení, které může v případě potřeby umožnit vyvážení rizik, jež mohou vyplynout náhodných událostí podrobněji vymezených v předchozím textu. Komise oceňuje podporu, kterou jí při sestavování tohoto sdělení poskytla správní rada SVS.

Komise zamýšlí pokračovat v provádění programu D&WM. Program hodlá každoročně aktualizovat a každé čtyři roky provést jeho hodnocení a odpovídající revizi. O každé revizi bude podrobně informován Evropský parlament a Rada.

[1] D&WM: Decommissioning and Waste Management (vyřazování z provozu a nakládání s odpady)

[2] Návrh směrnice Rady o likvidaci vyhořelého jaderného paliva a radioaktivních odpadů KOM(2003) 32 v konečném znění

[3] D&WM: Decommissioning and Waste Management (vyřazování z provozu a nakládání s odpady)