52004PC0817

V Bruselu dne 14.12.2004

KOM(2004) 817 v konecném znení

2001/0241 (COD)

SDĚLENÍ KOMISEEVROPSKÉMU PARLAMENTU podle čl. 251 odst. 2 druhého pododstavce Smlouvy ES o

společném stanovisku Rady k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o harmonizaci určitých sociálních právních předpisů v silniční dopravě a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční dopravě

2001/0241 (COD)

SDĚLENÍ KOMISEEVROPSKÉMU PARLAMENTUpodle čl. 251 odst. 2 druhého pododstavce Smlouvy ESo

společném stanovisku Rady k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o harmonizaci určitých sociálních právních předpisů v silniční dopravě a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční dopravě

1- PODKLADOVÉ INFORMACE

+++++ TABLE +++++

2- CÍL NÁVRHU KOMISE

Nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 ze dne 31. prosince 1985[1] stanoví pravidla pro dobu řízení, přestávky a dobu odpočinku řidičů vozidel, na která se vztahuje působnost nařízení, s cílem harmonizovat podmínky soutěže vnitrostátní dopravy a zlepšit bezpečnost silnic a pracovní podmínky řidičů. Vzhledem k zevrubnému charakteru pravidel, k rozdílům mezi členskými státy ve výkladu a v provádění a k podstatným změnám na úseku silniční dopravy za posledních 15 let přijala Komise návrh nového nařízení za účelem jejich zjednodušení, zprůhlednění a aktualizace. Pokud jde o zjednodušení, byl nahrazen složitý systém náhrad za zkrácenou denní a týdenní dobu odpočinku a byl snížen vysoký počet zvláštních podmínek pro jednotlivé úseky. Zprůhlednění bylo dosaženo podstatným rozšířením počtu nových definic a zřízením výboru pro dohled nad spornými otázkami; zároveň byly aktualizovány a více konkretizovány výjimky a odchylky tak, aby se odrazil nárůst poskytování veřejných služeb soukromým sektorem a omezilo se zneužívání. K lepšímu prosazování došlo zavedením konceptu exteritoriality pro sankce, předpokladu odpovědnosti zaměstnavatele a solidární odpovědnosti za celý řetězec dopravy.

Komise rovněž navrhla, aby pravidla vycházela z „pružného“ týdne, spíše než z kalendářního týdne. Nicméně následné přijetí směrnice o odvětvové pracovní době, směrnice č. 2002/15/ES[2], založené na kalendářním týdnu, podtrhlo potřebu koherentního pojetí. Komise dbala stanoviska Parlamentu k návrhu, který prosazoval návrat k metodě výpočtu podle kalendářního týdne a k velké části pružných úprav stávajícího nařízení. Pozměněný návrh obsáhl většinu úprav Parlamentu a znovu použil pružná opatření, jako je opětovné zavedení omezených náhrad za týdenní dobu odpočinku a současně vyvinul úsilí zachovat rovnováhu prostřednictvím vynutitelnosti pravidel. Pro usnadnění diskuse v Radě přihlédl pozměněný návrh také k několika konstruktivním bodům, u nichž bylo zřejmé, že při diskusích v Radě bude dosažen konsenzus, například k aktualizaci ustanovení o digitálním tachografu v souvisejícím nařízení, nařízení (EHS) č. 3821/85[3] Zároveň v tomto nařízení a v reakci určené Parlamentu návrh navýšil počet předchozích dnů, během nichž jsou pracovníci oprávněni provádět kontrolu, z 8 na 15 a umožnil tak rozsáhlejší výkon rozhodovací pravomoci na silnicích.

3- PŘIPOMÍNKY KE SPOLEČNÉMU POSTOJI

Rada provedla několik obecných změn souvisejících s návrhem Komise. Tyto jsou přijatelné, protože zajišťují naplnění cílů.

První se týká vložení článku, který odkládá datum zavedení digitálního tachografu na 5. srpen 2005. Rada uvážila, že tak bude nastolena právní jistota za předpokladu, že k současnému právnímu meznímu datu 5. srpna 2004 nejsou a k dispozici žádná vozidla vybavená těmito tachografy. Komise mohla toto ustanovení přijmout, ale pro zachování záruky plné právní jistoty znění blíže určuje, že datum 5. srpna 2005 nahrazuje datum 5. srpna 2004, a to ode dne 5. srpna 2004.

Zadruhé, společný postoj stanoví kompromisní znění o denní a týdenní dávce odpočinku. Ve srovnání se současným nařízením vyvažuje toto znění omezující ustanovení o rozdělení denní doby odpočinku na 3 hodiny a 9 hodin a odstraňuje náhrady za zkrácení denní doby odpočinku z 11 hodin na 9 hodin třikrát mezi dvěma týdenními dobami odpočinku. Co se týče týdenní doby odpočinku jsou zachovány současné podmínky náhrad koncem třetího týdne, ale s možností prodloužení lhůty ke kontrole na silnici (až do 15 dnů do 1.1.2008 a až do 28 dnů po 1.1.2008). Navíc je řidič povinen po každých dvou po sobě následujících týdnech čerpat obvyklou týdenní dobu odpočinku o délce alespoň 45 hodin. Společný postoj také zavádí podrobnější tabulku přestávek.

Komise vítá jednoduchost nového rozdělení denní doby odpočinku, nicméně úpravu zkrácené denní doby odpočinku považuje vzhledem k bezpečnosti silničního provozu a pracovních podmínek za krok zpět. Zatímco přijímá zdlouhavé lhůty pro náhrady týdenní doby odpočinku, nové ustanovení požadavku minimální pravidelné týdenní doby odpočinku nad dva týdny považuje za pokrok a možnost až do 28 dnů provést kontrolu záznamů ze silnic považuje za výhodu pro kontrolní orgány.

Zatřetí, společný postoj zahrnuje podstatnou část článku 9 o přestupcích a sankcích souvisejícího návrhu o provádění silniční dopravy, pro který byl dne 11. června 2004 získán také politický souhlas v Radě pro dopravu, i když je Komise zklamána, že byl vynechán seznam obvyklých závažných přestupků. Proto budou mít tato ustanovení přímý účinek.

V neposlední řadě byl poněkud rozšířen seznam zrušených národních právních úprav; všeobecně lze podotknout, že si většina obecných výjimek a zrušených národních právních úprav ve společném postoji zachovává omezující charakter více než v nařízení (EHS) č. 3820/85.

Komise přijala zcela nebo částečně čtyřicet sedm ze šedesáti devíti změn navržených Evropským parlamentem během prvního čtení. Z nich Rada do svého společného postoje převzala třicet čtyři buď doslova nebo z velké části.

4- PODROBNÉ PŘIPOMÍNKY KOMISE

4.1 Změny přijaté Komisí a zahrnuté zcela nebo zčásti do společného postoje

Níže uvedené odkazy se vztahují na úvodní části a články společného postoje.

Změny 1, 33, 37, 44. Společný postoj se vrací k systému výpočtu podle kalendářního týdne.

Změny 2-5, 7, 12(část), 18(část), 25-27, 30, 41, 43, 51(část), 52, 53, 62, 64(část), 65 a 66. Všechny tyto změny sebou přináší užitečná vysvětlení textu a jsou vzaty v úvahu ve společném postoji.

Změny 17 a 54. Vložení všeobecné výjimky pro historická vozidla používaná pro nekomerční účely se jeví logické a je zahrnuto do společného postoje. Mimoto by mohlo být zachováno vyloučení místních poštovních služeb s tím, že řízení nepředstavuje jejich hlavní činnost.

Změny 21, 34, 47 a 107(část). Tyto změny zavádí vyšší stupeň pružnosti pro průmysl.

Změny 31, 32, 45 Tyto změny tvoří část kompromisní dávky denní a týdenní doby odpočinku.

Změna 48. Tato změna zavádí solidární odpovědnost za celý řetězec dopravy. Společný postoj v čl. 10 odst. 4 rozvádí seznam potenciálně solidárně odpovědných osob a soustředí se na smluvně dohodnuté časové plány.

4.2 Změny přijaté Komisí a nezahrnuté do společného postoje

Změny 14 – 16. Tyto změny se snaží rozšířit působnost nařízení na kurýrní a expresní dodavatelské služby a také na registrovaná vozidla ze třetích zemí během jejich celkového pohybu v unii. Zatímco Komise byla schopna vnímat věcnou podstatu obou případů, vyjádřila Rada nízkou podporu k rozšíření dodavatelských služeb; zároveň se ve společném postoji odlišně nakládá s otázkou působnosti nařízení a AETR.

Změny 28 a 29. Tyto změny vysvětlují definici „řidiče“ a připojují definici doby řízení. Rada upřednostnila původní širší definici řidiče vypracovanou Komisí a definici „doby řízení“ shledala spornou a zbytečnou. Společný postoj se vrací zpět k původnímu návrhu Komise.

Změna 78 část. Změna znovu zavádí dva druhy zkrácené týdenní doby odpočinku (36 hodin na základně, 24 hodin mimo základnu) s náhradou pro řidiče na dlouhé vzdálenosti během tří týdnů. Komise přijala znovuzavedení dvou druhů zkrácené týdenní doby odpočinku spolu s rychlejší náhradou za zkrácenou týdenní dobu odpočinku. Pokud jde o podmínky náhrady vrací se společný postoj k nařízení (EHS) č. 3820/85 jako části kompromisu týkajícího se týdenní doby odpočinku a zároveň se vyhýbá dvěma druhům zkrácené týdenní doby odpočinku.

Změna 42 (část). Změna znovu zavádí koncept rozdělené denní doby odpočinku, který Komise schválila za účelem podpory vyšší pružnosti pro průmysl. Společný postoj také obsahuje rozdělenou denní dobu odpočinku, ale nikoliv v souvislostech vymezených touto změnou.

Změny 9 – 11, 60, 63 a 70. Tyto změny se snažily zavést prováděcí opatření k ustanovením tohoto nařízení. Komise k nim přihlédla při vypracování svého prováděcího návrhu a také[4] (co se týče změn 9 a 70(a)) ve svých změnách nařízení (EHS) č. 3821/85 pro účely povolení kontrol předcházejících 15 dnů na silnicích. Společný postoj podává věrnější obraz záměru právě zmíněných dvou změn tím, že od 1.1.2008 povoluje kontroly na silnicích až do 28 předchozích dnů.

4.3 Změny zamítnuté Komisí, ale zahrnuté do společného postoje

Změna 20. Změna se vrací k širší obecné výjimce pro zvláštní vozidla pro lékařské účely a uvádí se ve společném postoji.

Změny 23, 24 a 58. První dvě změny znovu vkládají všeobecné výjimky pro vozidla pro sběr mléka a svoz z farem a také rozsáhlý seznam vozidel technické služby uvedený ve stávajícím nařízení. Změna 58 znovu vkládá přepravu jatečních zvířat / jatečního odpadu, které je v současné době na národní úrovni zrušeno. Společný postoj potvrzuje všechny volitelné případy národního zrušení (čl. 13 odst. 1 písm. l), h) a n)) a zároveň zachovává zkrácený seznam Komise týkající se vozidel technických služeb.

Změna 49. Obranu při podnikání v dopravě proti odpovědnosti za porušení práva nahrazuje dalšími dvěma požadavky: vedením záznamů a povinností zkontrolovat celkovou pracovní dobu řidiče. Společný postoj včlenil podstatu těchto doplňujících změn do článku 19 (bis).

4.4 Změny zamítnuté Komisí a nezahrnuté do společného postoje

Změna 6. Stanoví, že kontroly na silnicích se vztahují na předmětný den a předchozích 27 dní. Společný postoj i nadále povoluje vlastní uvážení kontrolních orgánů, ale od 1.1.2008 jim nabízí možnost kontrolovat během předchozích 28 dnů.

Změna 8. Tato změna se snaží zavést mezní datum pro zpětné vybavení všech provozovaných vozidel digitálním tachografem. Všechna tato vozidla ale nejsou konstruována tak, aby mohla být digitálním tachografem vybavena.

Změna 13. Tato změna začleňuje do textu nařízení maximální hranice týdenní pracovní doby ze směrnice týkající se odvětvové pracovní doby, směrnice č. 2002/15/ES. Společný postoj neobsahuje podobu této změny, čl. 6 odst. 2 však její podstatu zachovává tak, že blíže vymezuje zákaz překročení hranice maximální pracovní doby.

Změna 19. Zavádí obecnou výjimku pro vozidla humanitární pomoci.

Změna 22. Poskytuje výjimku pro vozidla do 3,5 tuny používaná k nekomerčním účelům. Veškerá vozidla do 3,5 tuny již ale jsou vyloučena z působnosti návrhu.

Změna 35. Znovu vkládá článek 5 nařízení (EHS) č. 3820/85 týkající se minimálního věku řidičů nákladní dopravy nebo osobní dopravy. Tato ustanovení však již byla zahrnuta do článku 5 směrnice 2003/59/ES[5].

Změna 39. Změna omezuje povinnost řidiče vést záznam o době řízení s vozidly mimo rámec působnosti nařízení na vozidla městské hromadné dopravy. Společný postoj se týká řízení veškerých obchodních vozidel nad rámec působnosti, ale stanoví, že takové řízení se bude zapisovat jako „ostatní práce".

Změna 83. Navrhuje třicetiminutovou přestávku každé čtyři hodiny, kterou je možno rozdělit na dvě části po 15 minutách. Společný postoj zachovává pětačtyřicetiminutovou přestávku, ale povoluje ji rozdělit na alespoň patnáctiminutové intervaly.

Změny 55 – 57, 59. Tyto změny vkládají jako případy národního zrušení opět určitou skupinu vozidel, kterou návrh Komise vyloučil. Ve společném postoji nejsou obsaženy.

Změny 67 a 69. Tyto změny zavádí právní ustanovení, která působí proti předpisům postupu projednávání ve výborech.

Změna 68. Tato změna Komisi vyzývá k předložení návrhu jednotného výkladu těchto předpisů. Prostřednictvím nového výboru bude docíleno společného pojetí těchto ustanovení.

5- ZÁVĚR

Komise je toho názoru, že společný postoj přijatý jednomyslně dne 9.12.2004 nemění cíle ani pojetí návrhu, a proto jej může podpořit.

[1] Úř. věst. L 370, 31.12.1985, s. 1.

[2] Úř. věst. L 80, 23.3.2002, s. 35.

[3] Úř. věst. L 370, 31.12.1985, s. 8.

[4] Úř. věst. L 111, 17.4.2004, s. 75

[5] Úř. věst. L 226, 10.9.2003, s. 4.