52004PC0591

Návrh NAŘÍZENÍ RADY o uložení konečného antidumpingového cla na dovozy lan ze syntetických vláken původem z Indie

(předlozená Komisí)

ODŮVODNĚNÍ

V červnu roku 1998 Rada ulozila konečné antidumpingové clo ve výsi 53,0 % na dovozy lan ze syntetických vláken od jediného spolupracujícího indického vyvázejícího výrobce a zbytkové clo ve výsi 82,0 % na dovozy lan ze syntetických vláken od ostatních společností v Indii.

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti antidumpingových opatření, obdrzela Komise v březnu 2003 zádost o přezkum před pozbytím platnosti od sdruzení Eurocord zastupujícího výrobce ve Společenství.

Přilozený návrh nařízení Rady je zalozen na konečných závěrech zkoumání pravděpodobnosti opětovného pouzití dumping a opětovné újmy, příčinných vztahů a zájmu Společenství, které potvrdily pravděpodobnost opětovného pouzití dumpingu způsobujícího újmu.

Z tohoto důvodu se navrhuje, aby Rada přijala přilozený návrh nařízení, které bude co nejdříve vyhláseno v Úředním věstníku.

Návrh NAŘÍZENÍ RADY o uložení konečného antidumpingového cla na dovozy lan ze syntetických vláken původem z Indie

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o zalození Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství [1] (,,základní nařízení"), a zejména na čl. 11 odst. 2 uvedeného nařízení,

[1] Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 461/2004 (Úř. věst. L 77, 13.3.2004, s. 12).

s ohledem na návrh předlozený Komisí po konzultaci s Poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

A. PŘEDCHOZÍ ŠETŘENÍ

(1) Na základě nařízení (ES) č. 1312/98 [2], Rada ulozila konečná antidumpingová opatření na dovozy lan ze syntetických vláken původem z Indie.

[2] Úř. věst. L 183, 26.6.1998 s. 1.

B. SOUČASNÉ ŠETŘENÍ

(2) Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti [3] platných antidumpingových opatření, Komise obdrzela zádost o přezkum před pozbytím platnosti předlozenou styčným výborem motouzového, lanařského a síťařského výrobního odvětví Evropské unie (EUROCORD) zastupujícím deset výrobců, kteří společně představují větsinový podíl (53 %) z celkové produkce lan ze syntetických vláken ve Společenství. V zádosti byla uvedena domněnka, ze bude pravděpodobně u dovozů původem z Indie opětovně pouzit dumping způsobující újmu, pokud opatření pozbudou platnosti.

[3] Úř. věst. C 240, 5.10.2002, s. 2.

(3) Se zjistěním, po konzultaci s Poradním výborem, ze existuje dostatečný důkaz pro zahájení přezkumu, Komise zahájila setření [4] v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

[4] Úř. věst. C 149, 26.6.2003, s. 12.

(4) Šetření pravděpodobnosti pokračování nebo opětovného výskytu dumpingu pokrývalo období od 1. července 2002 do 30. června 2003 (,,OŠ"). Šetření vývoje týkajících se hodnocení pravděpodobnosti pokračování nebo znovuobnovení újmy pokrývalo období od 1. ledna 2002 do konce OŠ (,uvazované období").

(5) Komise oficiálně oznámila zádajícím výrobcům ze Společenství, ostatním výrobcům ze Společenství, vývozcům a vyvázejícím výrobcům v Indii, dovozcům/obchodníkům, uzivatelům a dodavatelům surovin, kteří jsou zjevně dotčeni, ze byl zahájen přezkum.

(6) Komise si vyzádala informace ode vsech výse zmíněných stran a od dalsích stran, které se ohlásily v rámci časového limitu stanoveného v oznámení o zahájení. Komise také přímo dotčeným stranám poskytla přílezitost vyjádřit jejich názor písemně a pozádat o slysení.

(7) Předevsím, Komise poslala dotazník vsem zjevně dotčeným stranám, tj. čtyřem vyvázejícím výrobcům usazeným v Indii, sesti nezávislým dovozcům/obchodníkům usazeným v Evropské unii, jedenácti dodavatelům surovin v Evropské unii a 23 uzivatelům v Evropské unii. Na tento dotazník neobdrzela od těchto dotčených stran zádnou odpověď.

(8) Navíc, Komise poslala dotazník 5 průmyslovým společnostem ze Společenství, které byly vybrány jako reprezentativní vzorek výrobců Společenství a kteří podpořili zádost o přezkum před pozbytím platnosti a dále vyzádala informace také od 11 nezádajících výrobců ze Společenství. Vsech 5 vzorových společností na dotazník odpovědělo, zatímco ani jeden z nezádajících výrobců neodpověděl.

(9) Komise vyhledala a prověřila vsechny informace, které povazovala za nezbytné pro účely určení pravděpodobnosti pokračování nebo opětovného výskytu dumpingu a újmy a pro určení zájmu Společenství. Byly uskutečněny ověřovací návstěvy v prostorách těchto výrobců ze Společenství:

- Bexco N.V. (Belgie).

- Companhia Industrial de Cerdas Artificiais, SA - Cerfil (Portugalsko).

- Companhia Industrial Tęxtil, S.A. - Cordex (Portugalsko).

- Companhia de Tęxteis Sintéticos, S.A. - Cotesi (Portugalsko).

- Cordoaria Oliveira, SA (Portugalsko).

C. DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

1. Dotčený výrobek

(10) Dotčený výrobek je shodný s výrobkem, jenz byl předmětem setření, které vedlo k ulození současně platných opatření na dovozy lan ze syntetických vláken z Indie (,,původní setření") a jsou definovány takto: motouzy, sňůry, provazy a lana, téz splétané nebo oplétané, téz impregnované, povrstvené, potazené nebo oplástěné pryzí nebo plasty z polyethylenu nebo polypropylenu, jiné nez vázací nebo balící motouzy, o délkové hmotnosti vyssí nez 50 000 decitex (5g/m), jakoz i z ostatních syntetických vláken z nylonu nebo jiných polyamidů nebo z polyesterů o délkové hmotnosti vyssí nez 50 000 decitex (5g/m). Tyto výrobky jsou v současné době klasifikovány kódy KN 5607 49 11, 5607 49 19, 5607 50 11 a 5607 50 19. Dotčený výrobek je určen pro siroké pouzití v námořnictví a průmyslu, zejména v lodní dopravě (zvlástě pro kotevní účely) a rybářském výrobního odvětví.

2. Obdobný výrobek

(11) Jak se ukázalo v předchozím setření a potvrdilo v současném setření, bylo stanoveno, ze dotčený výrobek a lana ze syntetických vláken, vyráběná nebo prodávaná indickými vyvázejícími výrobci na jejich domácím trhu, jakoz i lana vyráběná a prodávaná výrobci Společenství v rámci Společenství jsou ve vsech ohledech stejná a proto mají stejné základní fyzikální a chemické vlastnosti. Z toho důvodu jsou povazována za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(12) Jedna z dotčených stran uvedla námitku, ze lana ze syntetických vláken, která jsou vyráběna a prodávána indickými vyvázejícími výrobci a lana vyráběná výrobci ze Společenství, nejsou stejná ve vsech ohledech, protoze existují určité rozdíly v jakosti mezi těmito dvěma typy výrobků.

(13) Skutečnost, ze dotčený výrobek dovezený z Indie se lisí v jakosti od výrobku vyrobeného výrobním odvětvím Společenství, nevylučuje, aby tyto produkty byly povazovány za,,obdobné", pokud mají stejné základní fyzikální a chemické vlastnosti nebo pokud jsou si blízce podobné.

(14) Navíc, během současného setření a během setření, které vedlo k ulození současně platných opatření, bylo shledáno, ze lana ze syntetických vláken vyrobená výrobním odvětvím Společenství a lana, jez lze dovézt z Indie, si navzájem konkurují. Tato námitka se proto zamítá.

D. PRAVDĚPODOBNOST OPĚTNÉHO VÝSKYTU DUMPINGU

(15) V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení bylo prosetřeno, zda by pozbytí platnosti opatření pravděpodobně vedlo k opětnému výskytu dumpingu. Protoze zádný z indických vyvázejících výrobců nespolupracoval, muselo být toto setření zalozeno na informacích, které má Komise k dispozici z jiných zdrojů.

1. Předbězné poznámky

(16) Ze čtyř indických vyvázejících výrobců, vyjmenovaných v zádosti o přezkum před pozbytím platnosti, jeden na začátku setření uvedl, ze nevyvázel dotčený výrobek do Společenství během OŠ. Útvary Komise oznámily této společnosti, ze i přesto by měla poskytnout zbývající informace pozadované v dotazníku, coz tato společnost neučinila. Dalsí společnost rovněz uvedla, ze nevyvázela do Společenství během OŠ, ale az po uplynutí lhůty pro zaslání odpovědi na dotazník. Třetí společnost uvedla, ze nevyvázela do Společenství během OŠ a navíc ukončila svoji činnost a z tohoto důvodu nemůze na dotazník odpovědět. Vsechny zmíněné společnosti byly řádně upozorněny na to, ze pokud nebudou spolupracovat, můze to vést k závěru, který bude zalozen na skutečnostech, jez jsou k dispozici v souladu s článkem 18 základního nařízení.

(17) Protoze ani jeden z indických vyvázejících výrobců neodpověděl na dotazník útvarů Komise, byly pouzity, v souladu s článkem 18 základního nařízení, dostupné skutečnosti, včetně těch, které byly předlozeny výrobním odvětvím Společenství v zádosti o přezkum před pozbytím platnosti.

(18) Dovozy dotčeného výrobku z Indie klesly na bezvýznamnou úroveň po ulození antidumpingových cel v roce 1998. Během OŠ představovaly tyto dovozy méně nez 20 tun za rok, tj. méně nez 0,1 % spotřeby Společenství.

(19) Protoze nejsou k dispozici informace o výrazném vývozu na trh Společenství, bylo prosetřeno, jak by se dovozy lan ze syntetických vláken z Indie vyvíjely, pokud by bylo umozněno, aby opatření pozbyla platnosti. Tato analýza se týkala vývozních cen i objemu vývozu.

2. Dumping dovozů během období setření

(20) Připomínáme, ze při původním setření byla stanovena dumpingová rozpětí ve výsi 53,0 % pro spolupracující společnost a 82,0 % pro zbývající vyvázející výrobce. Zabránění takové úrovni dumpingu by proto vyzadovalo podstatné zvýsení vývozních cen, nebo snízení bězné hodnoty v období, od kterého byla ulozena původní opatření.

(21) Bězné hodnoty v původním setření byly ve větsině případů zalozeny na domácích cenách na indickém trhu, jak to bylo ohláseno spolupracující společností. Informace obsazené v zádosti o přezkum před pozbytím platnosti uvádějí, ze tyto ceny klesly o 10 az 20 procent v pěti letech následujících po původním setření. Proto bylo dosazeno závěru, ze při nespolupráci ze strany indických vývozců dotčeného výrobku, bězná hodnota také poklesla o podobné procento za pět let, následujících po původním setření.

(22) Podle indických vývozních statistik, průměrné ceny indických vývozů do vsech zemí, pro obě skupiny dotčených výrobků, tj. pro výrobky klasifikovatelné podle polozek KN 5607 49 a 5607 50, poklesly o 46 % respektive o 51 % v období mezi roky 1997/98 a 2002/2003. Podobné poklesy cen za toto období mohou být pozorovány u kazdého z hlavních trhů pro indické vývozy, jako je Norsko a USA, pokud na ně pohlízíme odděleně. Tato snízení jsou mnohem výraznějsí nez snízení bězné hodnoty, uvedená ve 21. bodě odůvodnění a z tohoto důvodu je nepravděpodobné, ze by se jakékoli dumpingové postupy v době původního setření vrátily. Navíc, indická bězná hodnota některých typů dotčených výrobků během OŠ byla vyssí nez ceny na trhu Evropské unie během tohoto období. Proto je pravděpodobné, ze v případě opětného zahájení vývozů indickými vývozci do Evropské unie, by byly tyto vývozy oceněny pod běznou hodnotou, to znamená dumpingovými cenami, alespoň u některých typů dotčených výrobků.

(23) Detailnějsí výpočty podle tarifních kódů, předlozené výrobním odvětvím Společenství pro indické vývozy do USA a Norska, během OŠ, berou v úvahu rozdíly v cenách a bězných hodnotách mezi různými typy lan ze syntetických vláken. Tyto výpočty ukazují, ze u indického vývozu do třetích zemí je stále pouzíván dumping v rozpětí od 53,4 % do 222,2 %.

(24) Protoze nejsou k dispozici údaje o vývozech a indičtí vývozci dotčeného výrobku nespolupracovali na setření, úroveň dumpingu během OŠ nebyla stanovena. Nicméně, na základě výrazného snízení v indických vývozních cenách do ostatních třetích zemí v pěti letech následujících po původním setření, v kombinaci s mensím snízením v domácích cenách za stejné období, se předpokládá, ze úroveň dumpingu vývozu dotčeného výrobku do Společenství během OŠ by pravděpodobně byla na vyssí úrovni nez na té, která byla zjistěna v původním setření.

3. Vývoj dovozů v případě zrusení opatření

a) Vývozní prodeje do ostatních zemí (objemy a ceny) a ceny na indickém trhu

(25) Indický vývoz do ostatních zemí v průběhu pěti let následujících po posledním setření celkově vzrostl. Podle indických vývozních statistik, objem vývozů výrobků, které jsou klasifikovatelné podle polozek KN 5607 49 a 5607 50, z nichz větsinu představují dotčené výrobky, vzrostl o 104 % v období mezi roky 1997/98 a 2002/2003.

(26) Sledované vývozní ceny z Indie na vývozní trhy třetích zemí jsou o 17 % az 61 % nizsí nez ceny výrobního odvětví Společenství. To vede k domněnce, ze indičtí vývozci by měli pravděpodobně velkou motivaci přesunout vývozy na trh Společenství, pokud by opatření zanikla.

b) Rezervní kapacita a investice

(27) Co se týče výrobní kapacity, zdá se, ze ten z vyvázejících výrobců, který spolupracoval při původním setření, pouze lehce zvýsil svojí výrobní kapacitu za posledních pět let. Nicméně, existuje veřejně dostupná informace, která naznačuje, ze někteří z ostatních velkých výrobců v Indii zvýsili svoji kapacitu mnohem výrazněji, nebo to mají v úmyslu v blízké budoucnosti. V zádosti o přezkum před pozbytím platnosti výrobní odvětví Společenství odhaduje, ze celková kapacita indických výrobců přesahuje 110 000 tun, coz je značně nad úrovní současné výrobní kapacity v hodnotě asi 40 000 a představuje okolo 275 % spotřeby Společenství. Za nespolupráce ze strany indických výrobců a bez spolehlivějsích informací by toto ukazovalo na skutečnost, ze je k dispozici velká kapacitní rezerva, coz ukazuje na pravděpodobnost obnovení dovozu do Společenství, pokud by opatření zanikla.

(28) Komise neměla k dispozici zádné informace o nedávných nebo plánovaných investicích indických vývozců v souvislosti s výrobní kapacitou.

c) Postupy obcházení/ absorpce opatření v minulosti

(29) Výrobní odvětví Společenství vzneslo argument, ze jakmile byl zastaven vývoz výrobků, na něz se vztahují opatření, čísla KN 5607 (,motouzy, sňůry, provazy nebo lana..."), vývozy výrobků čísla KN 5609 (,Výrobky z ... motouzy, sňůry, provazy nebo lana...") prudce stouply z 200 tun na 800 tun v období mezi roky 1997 a 2002, zatímco jejich průměrná cena klesla z 2,51 EUR na 1,58 EUR za tunu. Zbozí vyvázené pod číslem KN 5609 je vyráběno stejným výrobním odvětvím a můze být velmi podobné výrobkům, na něz se vztahují opatřením, coz vede k otázce problémů s celní klasifikací a kontrolou. Tento problém by vznesen k řesení Evropskou komisí, vnitrostátními celními úřady Itálie a celními úřady Spojeného království ze strany výrobního odvětví Společenství. Výsledkem bylo potvrzení několika případů spatné klasifikace a byly podniknuty kroky se strany celních správ Evropské unie s cílem předcházet moznému obcházení stávajících antidumpingových opatření.

(30) Nezávisle na údajném obcházení můze být toto chování bráno jako známka skutečnosti, ze indičtí vyvázející výrobci mají velký zájem o vstup na trh Společenství.

4. Závěr o pravděpodobnosti opětného výskytu dumpingu

(31) Skutečnosti, které měla Komise k dispozici při nespolupráci se strany indických vyvázejících výrobců naznačují, ze vývozy do třetích zemí stále probíhají za dumpingové ceny, s dumpingovými rozpětími na vyssí úrovni nez byla rozpětí zjistěná v průběhu původního setření. Skutečnost, ze průměrná vývozní cena poklesla rychleji nez bězná hodnota ukazuje, ze dumpingové chování indických vývozců neskončilo po roce 1997 ale, přinejmensím se zvýraznilo na trzích třetích zemí.

(32) Náznaky, ze indičtí výrobci stále mají strategický zájem o evropský trh, společně s obrovskou kapacitní rezervou, kterou mají k dispozici, ukazují na pravděpodobnost, ze by obnovili vývoz do Společenství ve výrazném mnozství, pokud by opatření zanikla. S uvázením skutečností, které jsou k dispozici o cenovém chování indických vývozců na trzích třetích zemí, o snízení bězné hodnoty a skutečnosti, ze bězná hodnota určitých typů dotčených výrobků je vyssí nez na trhu Evropské unie, je velmi pravděpodobné, ze obnovení vývozu by probíhalo za dumpingové ceny. Z tohoto důvodu bylo dosazeno závěru, ze pozbytí platnosti opatření by pravděpodobně vedlo k opětnému výskytu dumpingového vývozu.

E. VYMEZENÍ VÝROBNÍHO ODVĚTVÍ SPOLEČENSTVÍ A VÝBĚR VZORKU

(33) Deset výrobců společenství, jejichz jménem sdruzení Eurocord předlozilo zádost o přezkum před pozbytím platnosti, spolupracovalo při setření. V průběhu provádění setření se ukázalo, ze informace poskytnuté jedním z výrobců Společenství byly nespolehlivé a tato společnost byla prohlásena za nedostatečně spolupracující v souladu s čl. 18 odst. 1 základního nařízení. Následně byl tento výrobce Společenství vyřazen z vymezení výrobního odvětví Společenství. Devět zbývajících společností představuje 53 % produkce lan ze syntetických vláken ve Společenství za OŠ a z tohoto důvodu tvoří výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(34) S ohledem na to, ze velký počet výrobců ve Společenství podpořil zádost o přezkum před pozbytím platnosti a v souladu s článkem 17 základního nařízení, Komise rozhodla, ze provede svá setření na základě vzorku výrobců ze Společenství. Vzorek by vybrán na základě největsích reprezentativních objemů výroby a prodeje, které bylo mozné prosetřit v rámci časového období, které bylo k dispozici.

(35) Jak jiz bylo dříve uvedeno v 8. bodě odůvodnění, bylo původně jako vzorek vybráno pět společností na základě jejich výrobních a prodejních objemů, předlozených po zahájení setření. Z důvodů uvedených ve 33. bodě odůvodnění byl jeden výrobce Společenství, který byl vyřazen z vymezení výrobního odvětví Společenství, vyřazen také ze vzorku. Zbývající čtyři společnosti představují 66 % výroby a 62 % prodeje výrobního odvětví Společenství, slozeného z devíti zádajících společností, jak je to uvedeno ve 33. bodě odůvodnění. Konečný vzorek se skládal ze čtyř společností, z nichz vsechny se nacházejí v Portugalsku:

- Companhia Industrial de Cerdas Artificiais, SA - (,Cerfil")

- Companhia Industrial Tęxtil, S.A. - (,Cordex")

- Companhia de Tęxteis Sintéticos, S.A. - (,Cotesi")

- Cordoaria Oliveira, SA

(36) V předchozím setření, pro které byl vzorek také sestaven na základě výrobních a prodejních objemů, se vzorek skládal z osmi společností. S výjimkou společnosti Cerfil tvořily vsechny výse uvedené společnosti součást vzorku v předchozím setření.

F. SITUACE NA TRHU SPOLEČENSTVÍ

1. Spotřeba na trhu Společenství

(37) Zřejmá spotřeba lan ze syntetických vláken ve Společenství byla stanovena na základě prodejních objemů průmyslu Společenství a ostatních výrobců Společenství na trhu Společenství plus dovozy z Indie a ostatních třetích zemí do Společenství, jak je uvedl Statistický úřad Evropských společenství.

(38) Mezi rokem 2000 a OŠ poklesla zřejmá spotřeba Společenství o 9,4 % z 39 825 tun v roce 2000 na 36 093 tun v OŠ. Jedním z hlavních důvodů tohoto poklesu je snízení poptávky po lanech ze syntetických vláken se strany výrobního odvětví vyrábějícího rybářské sítě, ke kterému doslo v důsledku snízení rybolovných kvót ve Společenství. Tyto rybolovné kvóty se postupně snizovaly v uvazovaném období z přiblizně 4,99 miliónů tun v roce 2000 na 4,12 miliónů tun v roce 2003, tj. téměř o 17,4 %.

2. Dovozy z Indie

(39) Po ulození opatření v roce 1998 značně poklesl dovoz původem z Indie a tento dovoz byl po celé uvazované období zanedbatelný, s podílem na trhu mensím nez 0,1 %.

3. Dovozy z ostatních třetích zemí

(40) Dovozy z ostatních třetích zemí vzrostly v uvazovaném období o 44 % (tj. z 8 280 tun v roce 2000 na 11 893 tun v OŠ). To představuje nárůst podílu na trhu z původních 20,8 % v roce 2000 na 33,0 % v OŠ. Nejdůlezitějsími vývozními zeměmi během OŠ byly přistupující země Česká republika, Polsko, Maďarsko, následované Čínskou lidovou republikou a Tuniskem. Průměrné ceny od těchto zmíněných zemí poklesly v průběhu uvazovaného období z 3,3 EUR/kg na 2,8 EUR/kg.

4. Hospodářská situace výrobního odvětví Společenství

Předbězné poznámky

(41) Od ukončení původního setření zastavilo několik ze zádajících společnosti zcela svoji činnost a byly zruseny, například Ostend Stores (Belgie), Brindon Marine (Velká Británie), Irish Ropes (Irsko), Lima (Portugalsko) a Carlmark (Švédsko).

(42) Vsechny ukazatele újmy vyjmenované v čl. 3 odst. 5 základního nařízení byly analyzovány s ohledem na společnosti tvořící vzorek. Navíc, některé z těchto ukazatelů újmy (tj. výroba, prodej, podíly na trhu, zaměstnanost a produktivita), byly také analyzovány s ohledem na výrobní odvětví Společenství a ne pouze z ohledem na čtyři společnosti tvořící vzorek.

Údaje o výrobním odvětví Společenství jako celku

(43) Zároveň se snízením spotřeby Společenství poklesl v uvazovaném období také objem prodeje výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství, přestoze to nebylo tolik výrazné. Zatímco se spotřeba Společenství snízila o 9,4 %, objem prodeje průmyslu Společenství poklesl z 16 587 tun v roce 2000 na 15 457 tun v OŠ, tj.o 6,8 %.

(44) Produkce obdobného výrobku výrobním odvětvím Společenství poklesla v uvazované období o 3,9 %, z 18 782 tun v roce 2000 na 18 053 tun v OŠ.

(45) Na základě skutečnosti, ze pokles spotřeby Společenství byl výraznějsí nez pokles objemu prodeje výrobního odvětví Společenství mezi rokem 2000 a OŠ, se podíl průmyslu Společenství na trhu lehce zlepsil ze 41,6 % v roce 2000 na 42,8 % v OŠ.

(46) Situace zaměstnanosti ve výrobním odvětví Společenství se v uvazovaném období zhorsila, protoze v roce 2000 v něm bylo zaměstnáno 1 076 osob ve srovnání s 992 osobami v OŠ. Nicméně, zároveň se zlepsila produktivita, měřená jako produkce za rok na jednoho zaměstnance, a to ze 17 454 kg na 18 194 kg za stejné období.

Údaje o výrobcích Společenství tvořících vzorek

a) Výroba, výrobní kapacita a vytízení kapacity

(47) Přestoze výrobní kapacita zůstala v průběhu uvazovaného období stabilní, výrobní objem společností tvořících vzorek v OŠ lehce poklesl o 1,7 % z 12 136 tun v roce 2000 na 11 928 tun, coz vedlo k lehkému poklesu ve vytízení kapacity z 87 % v roce 2000 na 85 % během OŠ.

b) Zásoby

(48) Co se týče zásob, výrobci lan ze syntetických vláken obecně udrzují výsi svých skladových zásob pod úrovní 10 % výrobního objemu, protoze větsina produkce je vyráběna na základě poptávky. Nicméně, v průběhu uvazovaného období vykázaly průměrné skladové zásoby negativní tendenci, protoze vzrostly o 18 %, z 853 tun v roce 2000 na 1 007 tun v OŠ.

c) Objem prodeje a podíl na trhu

(49) Objemy prodeje poklesly o 7,5 % z 10 484 tun v roce 2000 na 9 699 tun v OŠ. Nicméně, stejně jako v případě výrobního odvětví Společenství jako celku, se podíl společností tvořících vzorek na trhu zlepsil, protoze lehce vzrostl z 26,3 % v roce 2000 na 26,9 % v OŠ.

d) Prodejní ceny, činitele ovlivňující ceny Společenství a ziskovost

(50) Průměrné ceny obdobného výrobku prodávaného v rámci Společenství zůstaly nezměněné na úrovni 2,2 EUR/kg po celé uvazované období. Bez ohledu na stabilní cenovou úroveň ziskového rozpětí před zdaněním značně poklesla z 9,8 % z obratu v roce 2000 na 0,7 % v OŠ, předevsím v důsledku nárůstu průměrných nákladů.

(51) Hlavními faktory, které způsobily tyto stagnující ceny byly, na jedné straně, zhorsení poptávky a, na druhé straně, v důsledku velké konkurence na trhu, nemoznost zvýsit cenové hladiny na úroveň, která byla před ulozením opatření v roce 1998, kdy ze strany Indie doslo k dumpingu způsobujícímu újmu.

e) Investice a schopnost opatřit si kapitál

(52) I přes negativní vývoj výse zmíněných ukazatelů újmy se investice zvýsily z 809 432 EUR v roce 2000 na 1 768 029 EUR v OŠ, tj. o 118.4 %. Společnosti tvořící součást vzorku neohlásily zádné obtíze s opatřováním si kapitálu.

f) Návratnost investic

(53) Společně s negativním trendem vývoje ziskovosti se návratnost investic zhorsila z 12 % v roce 2000 na 3 % v OŠ.

g) Penězní toky

(54) Jednou z charakteristik tohoto průmyslu je intenzita jeho kapitálu a následné vysoké částky odpisů, coz má přímý vliv na penězní toky. V průběhu uvazovaného období zůstaly penězní toky pozitivní, ačkoli poklesly ze 4,66 miliónů EUR v roce 2000 na 2,23 miliónů EUR v OŠ.

h) Zaměstnanost, produktivita a náklady na pracovní sílu

(55) Jak se ukázalo v analýze výrobního odvětví Společenství jako celku, situace v zaměstnanosti se zhorsila také v případě čtyř společností, které tvoří vzorek. Zaměstnanost poklesla o 7,1 % ze 747 zaměstnanců v roce 2000 na 694 během v OŠ. Produktivita na jednoho zaměstnance se zlepsila o 5,8 % během uvazovaného období. Na zlepsení produktivity je nutno nahlízet jako na výsledek investic provedených během uvazovaného období do moderních strojů na výrobu lan.

(56) Zatímco počet zaměstnanců ve společnostech, které tvoří vzorek, poklesl mezi rokem 2000 a OŠ, celkové náklady na pracovní sílu se vyvíjely opačným směrem, protoze vzrostly ze 4,49 miliónů EUR na 4,84 miliónů EUR, tj. o 7,8%.

Vystupňování dumpingového rozpětí

(57) V důsledku skutečnosti, ze dovozy dotčeného výrobku z Indie byly v průběhu OŠ zanedbatelné, nemohlo být stanoveno dumpingové rozpětí.

Obnova po posledním dumpingu

(58) Byla provedena analýza, zda se výrobní odvětví Společenství stále nachází v procesu obnovy po újmě způsobené minulým dumpingem. Byl učiněn závěr, ze s ohledem na prověření různých negativních hospodářských ukazatelů týkajících se výrobního odvětví Společenství jako celku a vzorku výrobců Společenství je pravděpodobné, ze situace výrobního odvětví Společenství, přestoze se částečně zlepsila, stále jestě nedosáhla plné obnovy po újmu způsobujících účincích minulého dumpingu.

Závěry o situaci na trhu Společenství

(59) I přes skutečnost, ze jsou v platnosti efektivní antidumpingová cla na dovozy z Indie, má výrobní odvětví Společenství stále pocit, ze se nachází ve velmi zranitelné situaci, přestoze některé ukazatele vykazují zlepsení ve srovnání s původními konečnými závěry (tj. ziskovost) a některé ukazatele vykazují značný pozitivní vývoj (tj. podíl na trhu, investice a produktivita).

(60) S výjimkou podílů na trhu a investic, které vzrostly, a výrobní kapacity, průměrných cen a schopnosti opatřit si kapitál, které zůstaly stejné, vsechny ostatní ukazatele újmy vykázaly negativní vývoj. Tyto činitele, které byly analyzovány jak pro výrobní odvětví Společenství jako celek, tak pro společnosti, které tvoří vzorek, vykazují stejné trendy v obou případech.

(61) Negativní vývoj výrobního odvětví, který byl popsán výse, nemůze být ve světle platných cel připisován dovozům z Indie. Namísto toho je mozné příčinu slabé finanční situace výrobního odvětví Společenství připisovat: i) snizující se poptávce vyplývající předevsím ze snízení evropského rybářského loďstva a snízení rybolovných kvót, ii) výraznému zvýsení dovozů a podílů na trhu zemí jiných nez Indie (předevsím přistupujících států) s odpovídající ztrátou prodejních objemů průmyslu Společenství, iii) cenám, které nikdy nedosáhly úrovní před dumpingem v důsledku silné konkurence na trhu způsobené nárůstem dovozů ze zemí jiných nez Indie a iv) klesajícímu trendu v hospodářství jako celku od roku 2001.

(62) Na druhé straně bylo zjistěno, ze ziskovost průmyslu Společenství sledovala méně pozitivní trend během období uvazovaného v původním setření (tj. od ledna 1993 do května 1997), nez během období uvazovaném v tomto přezkumu. To ukazuje na relativní zlepsení situace výrobního odvětví Společenství po ulození cel.

(63) Při zvazování zivotaschopnosti výrobního odvětví Společenství obecně, jsou jedním z nejdůlezitějsích prvků investice. Investice se během uvazovaného období více nez zdvojnásobily, coz ukazuje na skutečnost, ze toto odvětví se stále povazuje za zivotaschopné. Navíc, zvýsená produktivita a zvětsení podílu výrobního odvětví Společenství na trhu dokazují, ze i přes silnou konkurenci představovanou ostatními třetími zeměmi, výrobní odvětví Společenství nejen ze si udrzelo, ale dokonce i lehce upevnilo svoje postavení na trhu Společenství.

G. PRAVDĚPODOBNOST OPĚTNÉHO VÝSKYTU ÚJMY

(64) S ohledem na pravděpodobný účinek pozbytí platnosti opatření na situaci výrobního odvětví Společenství bylo zvázeno mnoho činitelů společně s prvky shrnutými v 31. a 32. bodě odůvodnění.

(65) Jak jiz bylo uvedeno, v případě ze by antidumpingová opatření pozbyla platnosti, obnovil by se dumping na dotčený výrobek z Indie. Zejména, v případě ze by antidumpingová opatření pozbyla platnosti, existují jasné náznaky, ze objem dumpingových dovozů do Společenství by výrazně stoupl vzhledem k obrovské kapacitní rezervě indických výrobců. Jak bylo vysvětleno v 27. bodě odůvodnění, indičtí vyvázející výrobci disponují rezervní kapacitou ve výsi přiblizně 70 000 tun, coz je téměř dvojnásobná velikost trhu Společenství během OŠ (36 093 tun).

(66) Analýzy dovozů, které byly provedeny na údajných dumpingových dovozech indických vývozců do třetích zemí (USA a Norsko) ukázaly na jasné známky skutečnosti, ze ceny indických vývozů, pokud by se vývoz do Společenství obnovil, by podtrhly ceny výrobního odvětví Společenství. Samozřejmě, protoze podle oficiálních obchodních statistik v USA a v Norsku, vázená průměrná vývozní cena dotčeného výrobku byla 1,73 EUR/kg v případě vývozů do USA a 1,70 EUR/kg v případě vývozů do Norska. Tyto průměrné ceny by byly nizsí nez průměrná cena výrobního odvětví Společenství pro obdobný výrobek o 21 % respektive 22 %.

(67) Výrobní odvětví Společenství je stále v obtízné situaci, zejména co se týče jeho ziskovosti, která se výrazně zlepsila ihned po ulození posuzovaných opatření, ale poté se znovu výrazně zhorsila z důvodů jiz vysvětlených v 51. bodě odůvodnění.

(68) Na základě výse uvedených skutečností bylo dosazeno závěru, ze pokud by opatření pozbyla platnosti, existuje velká pravděpodobnost, ze opětně dojde k újmě v důsledku obnovených dovozů z Indie.

H. ZÁJEM SPOLEČENSTVÍ

1. Předbězné poznámky

(69) V souladu s článkem 21 základního nařízení bylo provedeno setření, zda by prodlouzení stávajících antidumpingových opatření nebylo proti zájmům Společenství jako celku. Tato analýza byla provedena na základě zkoumání vsech příslusných zájmů, tj. zájmů výrobního odvětví Společenství, zájmů ostatních výrobců ve Společenství, zájmů dovozců/obchodníků, jakoz i zájmů uzivatelů a dodavatelů surovin dotčeného výrobku.

(70) Je nutné připomenout, ze v předchozím setření, bylo přijetí opatření zvazováno tak, aby tato opatření nebyla proti zájmům Společenství. Současný přezkum proto umozňuje provedení analýzy skutečnosti, zda nebyly po zavedení opatření poskozeny zájmy Společenství.

(71) Na základě tohoto bylo zkoumáno zda, i přes pravděpodobnost opětného výskytu dumpingu způsobujícího újmu, v případě, ze by stávající opatření pozbyla platnosti, existují důvody, které by vedly k závěru, ze není v zájmu Společenství zachovat stávající opatření v tomto konkrétním případě.

2. Zájmy průmyslu Společenství

(72) I přes nepříznivý vývoj finanční situace výrobního odvětví Společenství, během uvazovaného období, je tento průmysl strukturálně zivotaschopný, protoze byl schopen si udrzet svůj podstatný podíl na trhu. Navíc, průmysl Společenství sám sebe povazuje za zivotaschopný, jak to bylo prokázáno velkým nárůstem investic během uvazovaného období. Ve světle závěrů týkajících se situace ve výrobního odvětví Společenství stanovených v 59. a 61. bodě odůvodnění, zvlástě s ohledem na extrémně nízkou úroveň ziskovosti tohoto výrobního odvětví, a na základě argumentů zmíněných v oddíle G, se zvazuje, ze při nepřítomnosti opatření dojde pravděpodobně ke zhorsení finanční situace výrobního odvětví Společenství. S uvázením očekávaných objemů a cen dovozů dotčeného výrobku z Indie, následujících poté, co opatření pozbudou platnosti, by vyvstalo pro výrobní odvětví Společenství dalsí riziko, které by vedlo ke zmensení jeho podílu na trhu, stlačování jeho cen a vyvolání vývoje jeho ziskovosti podobnému negativním úrovním, které byly zjistěny během období, které bylo uvazováno v původním setření. Z tohoto důvodu bylo dosazeno závěru, ze zachování stávajících opatření by nebylo proti zájmu výrobního odvětví Společenství.

3. Zájmy ostatních výrobců

(73) Komise si vyzádala informace od 11 nezádajících výrobců ze Společenství. Na dotazník nepřisla ani jedna odpověď.

(74) S uvázením pravděpodobných objemů a cen dotčeného výrobku, který by byl dovezen z Indie do Společenství, pokud by opatření pozbyla platnosti, nezádající výrobci obdobného výrobku by také zaznamenali zhorsení jejich podílu na trhu a hospodářské situace.

(75) Za těchto okolností a při nepřítomnosti jakýchkoli opačných ukazatelů se dospělo k závěru, ze pokračování opatření by nemělo negativní vliv na nezádající výrobce ze Společenství.

4. Zájmy nezávislých dovozců/obchodníků a dodavatelů surovin

(76) Komise poslala dotazníky 6 nezávislým dovozům/obchodníkům a 11 dodavatelům surovin.

(77) Pouze jeden ze sesti nezávislých dovozců/obchodníků, jehoz nákupy dotčeného výrobku během OŠ představovaly 0,07 % spotřeby Společenství, předlozil určité argumenty proti pokračování cel. Nicméně, tato společnost neposkytla zádné informace nebo důkazy týkající se vlivu, který představovalo ulození platných opatření na její činnost a neposkytla řádné hodnocení skutečnosti, v jakém rozsahu by pokračování opatření ovlivnila její postavení jako dovozce. Ostatních pět nezávislých dovozců nepředlozilo zádné poznámky nebo informace.

(78) Na druhé straně, jeden z dodavatelů surovin výslovně podpořil pokračování opatření.

(79) Za těchto okolností bylo dosazeno závěru, ze pokračování opatření by nemělo negativní vliv na nezávislé dovozce/obchodníky a dodavatele surovin.

5. Zájmy uzivatelů

(80) Komise poslala dotazník 23 uzivatelům dotčeného výrobku, mezi kterými jsou předevsím rybářské a loďařské odvětví. Ani jeden z uzivatelů nepředlozil kompletní odpovědi na dotazník. Jeden uzivatel vznesl námitky na pokračování opatření, ale dále neodůvodnil své stanovisko.

(81) V důsledku téměř úplné nespolupráce ze strany uzivatelů a v důsledku skutečnosti, ze vliv cla je zanedbatelný ve srovnání s hlavními náklady uzivatelů (tj. odpisy lodí, palivo, pojistění, pracovní síla a údrzba), byl učiněn závěr, ze pokračování opatření nebude mít negativní vliv na uzivatele.

6. Závěr

(82) Je mozné očekávat, ze pokračování opatření pomůze výrobnímu odvětví Společenství zlepsit ziskovost, s následnými příznivými vlivy na podmínky hospodářské soutěze na trhu Společenství a snízení dalsího ukončování činnosti a snizování zaměstnanosti. Také se očekává, ze tyto příznivé vlivy pomohou výrobcům ze Společenství plně vyuzít jejich investic, provedených v posledních letech za účelem pokračování ve vývoji nových moderních výrobků pro nové a speciální pouzití.

(83) S uvázením výse uvedených závěrů o vlivu pokračování opatření na různé účastníky na trhu Společenství, byl učiněn závěr, ze pokračování opatření není proti zájmům Společenství.

I. ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

(84) Vsechny dotčené strany byly informovány o základních skutečnostech a úvahách, na jejichz základě má být doporučeno udrzení stávajících opatření v jejich současné podobně. Těmto stranám bylo také poskytnuto období, během kterého mohly vznést námitky proti sděleným informacím, ale ani jedna ze stran nevznesla námitky, které by vyvolaly změnu výse uvedených zjistění.

(85) Z výse uvedeného vyplývá, ze tak, jak je to stanoveno v čl. 11 odst. 2 základního nařízení, antidumpingová cla ulozená nařízením (ES) č. 1312/98 by měla být zachována,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1. Tímto se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz motouzů, sňůr, provazů a lan, téz splétaných nebo oplétaných, téz impregnovaných, povrstvených, potazených nebo oplástěných pryzí nebo plasty z polyethylenu nebo polypropylenu, jiných nez vázacích nebo balících motouzů, o délkové hmotnosti vyssí nez 50 000 decitex (5g/m), jakoz i z ostatních syntetických vláken z nylonu nebo jiných polyamidů nebo z polyesterů o délkové hmotnosti vyssí nez 50 000 decitex (5g/m), dovázených z Indie a klasifikovatelných v rámci kódů KN 5607 49 11, 5607 49 19, 5607 50 11 a 5607 50 19.

2. Sazba konečného antidumpingového cla, pouzitelná na čistou cenu na hranici Společenství před uplatnění cla, je následující:

Výrobky vyráběné výrobcem

- Garware Wall Ropes Ltd.: 53,0 % (doplňkový kód TARIC 8755)

- ostatní výrobci 82,0 % (doplňkový kód TARIC 8900)

Článek 2

Pokud to není specifikováno jinak, pouzijí se platná opatření týkající se celních poplatků.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlásení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo pouzitelné ve vsech členských státech.

V Bruselu dne

Za Radu

předseda