52004PC0532

V Bruselu dne 30.7.2004

KOM(2004) 532 v konečném znění

2004/0183 (COD)

.

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

kterou se pro určité druhy živočichů zavádějí normy humánního lovu do pastí

(předložená Komisí)

ODŮVODNĚNÍ

PROVÁDěNÍ ZÁVAZKů A POVINNOSTÍ VYPLÝVAJÍCÍCH Z DOHODY

1. ÚVOD

V roce 1998 se Společenství rozhodlo uzavřít dvě mezinárodní dohody za účelem stanovení norem humánního lovu do pastí na mezinárodní úrovni.

První dohoda byla uzavřena s Kanadou a Ruskou federací a byla schválena rozhodnutím Rady 98/142/ES ze dne 26. ledna 1998[1] (dále jen „dohoda“).

Druhá dohoda se týká Spojených států amerických a má formu dohodnutého zápisu. Ten byl schválen rozhodnutím Rady 98/487/ES ze dne 13. července 1998[2].

V současné době musí Společenství provést závazky a povinnosti vyplývající z těchto ujednání.

Z důvodů srozumitelnosti bude dále odkazováno pouze na dohodu, protože představuje nejpodrobnější akt. Nicméně dohoda s USA je značně podobná dohodě uzavřené s Ruskou federací a Kanadou.

Dohoda byla inspirována přáním dohodnout mezinárodní normy humánního lovu do pastí a zabránit obchodním sporům s hlavními mezinárodními vývozci kožešin.

Dohoda se mezi Společenstvím a Kanadou uplatňuje přechodně od června 1999 a čeká se na její vstup v platnost, což vyžaduje ratifikaci Ruskou federací.

2. DOHODA

Dohoda o mezinárodních normách humánního lovu do pastí se skládá ze sedmnácti článků a čtyř příloh. Cílem uvedené dohody je stanovit normy humánního lovu do pastí, zlepšit komunikaci a spolupráci mezi smluvními stranami při zavádění a dalším vývoji těchto norem a usnadnit obchod s kožešinami a pastmi mezi stranami. Cílem norem humánního lovu do pastí je zajištění dostatečné úrovně pohody zvířat ulovených do pastí a další zlepšení této pohody.

S ohledem na stávající návrh lze v souvislosti s uvedenou dohodou vyslovit následující zjištění.

Podle dohody jsou strany povinny v rámci dohodnutého časového harmonogramu zakázat používání všech živolovných a usmrcujících pastí, které nevyhovují normám humánního lovu do pastí devatenácti[3] živočišných druhů[4] uvedených v příloze I dohody.

Z toho důvodu musí být používané metody lovu do pastí testovány podle stanovených norem, aby byla zajištěna dostatečná úroveň pohody zvířat ulovených do pastí. Proto musí být stanoveny vhodné postupy pro schvalování testovaných pastí. Dohoda se vztahuje na všechna usmrcující a živolovná mechanická zařízení pro lov (pasti) používaná pro lov devatenácti volně žijících suchozemských nebo částečně vodních savců uvedených pro účely hospodaření s volně žijícími živočichy, včetně regulace škůdců, získávání kožešin, kůže nebo masa a odchytu savců za účelem jejich ochrany.

Klíčové povinnosti stran jsou stanoveny v článku 7 dohody. Tento článek vyžaduje, aby se zavedly vhodné postupy pro schvalování pastí v souladu s normami a aby příslušné orgány zajistily, aby používané metody lovu do pastí na jejich území byly v souladu s normami. Dohodnutý časový harmonogram v příloze I uvádí lhůty, do kterých musí být tyto povinnosti splněny. V souladu s tím strany musí zajistit, aby metody lovu do živolovných pastí byly testovány, aby prokázaly, zda vyhovují normám humánního lovu do pastí, a schváleny do tří až pěti let od vstupu dohody v platnost, v závislosti na prioritách testování a dostupnosti testovacího zařízení. U metod lovu do usmrcujících pastí činí lhůta pět let od vstupu dohody v platnost. Používání neschválených pastí musí být zakázáno do tří let od konce výše uvedených lhůt.

Strany dohody musí podporovat výzkum zaměřený na neustálý vývoj norem a přehodnotit a novelizovat přílohu I dohody. Dohoda ukládá stranám povinnost prohloubit vědecké poznání v oblasti hodnocení pohody zvířat ulovených do pasti (např. konkrétní studovaná měření). V souladu s tím musí každá strana podpořit další výzkum u následujících druhů: Ondatra zibethicus (ondatra pižmová) – Evropské společenství, Procyon lotor (mýval severní) – Kanada, Martes zibellina (sobol asijský) – Ruská federace. Komise splnila tuto povinnost uložením studie o ondatrách pižmových. Závěrečná zpráva byla předložena v červnu 2003 a poskytuje informace o vyhodnocení chování a fyziologických parametrech (např. srdeční tep) ondater pižmových ulovených do pastí.

Čtyři přílohy dohody obsahují normy humánního lovu do pastí, seznam dotčených druhů živočichů, harmonogram provádění, pokyny pro testování pastí a výzkum dalšího vývoje metod lovu do pastí, výzkumné programy ke zlepšení rozsahu norem, ustanovení o rozhodčím orgánu a prohlášení smluvních stran.

„Prohlášení Evropského společenství“ uvádí, že Společenství „nepřijme žádná prováděcí opatření k nařízení Rady (EHS) č. 3254/91 na přiměřenou dobu potřebnou k ratifikaci dohody smluvními stranami a také po ratifikaci, pokud dohoda zůstane v platnosti a bude uplatňována ve smyslu svých ustanovení“.

Komise zadala provedení studie[5] o způsobu, jakým jsou již závazky vyplývající z dohody již prováděny prostřednictvím stávajících právních předpisů ve členských státech. Podle získaných informací jsou ve členských státech zvířata zpravidla lovena do pastí z důvodů regulace škůdců nebo protože ničí úrodu, poškozují majetek, přenáší nemoci, ohrožují zvěř nebo způsobují záplavy. Ve čtyřech členských státech jsou některé živočišné druhy také občas loveny do pastí kvůli své kožešině. Všeobecně řečeno, členské státy dosud nepřizpůsobily své právní předpisy za účelem provedení dohody. Stávající vnitrostátní předpisy se v členských státech liší, pokud jde o lov do pastí na národní a/nebo regionální úrovni. Z toho důvodu je nezbytná harmonizace právních předpisů, aby Společenství bylo schopno plnit své mezinárodní povinnosti vyplývající z dohody.

Byli konzultovány zainteresované subjekty, odborníci a nevládní organizace. Jejich názory týkající se mimo jiné testování metod lovu do pastí a schvalovacího postupu byly v tomto návrhu zohledněny. Nicméně nebylo považováno za vhodné přistoupit na požadavky na vytvoření centralizovaných zkušebních zařízení v rámci Společenství nebo financování testů pastí Společenstvím.

3. VZTAH MEZI STÁVAJÍCÍMI PRÁVNÍMI PřEDPISY A PřEDLOHOU SMěRNICE

Ve Společenství je používání všech nášlapných pastí zakázáno nařízením Rady (EHS) č. 3254/91 ze dne 4. listopadu 1991 o zákazu používání nášlapných pastí ve Společenství a dovozu kožešin a zboží z určitých volně žijících živočichů ze zemí, kde jsou tito živočichové odchytáváni pomocí nášlapných pastí nebo jiných metod odchytu, které nesplňují mezinárodní normy humánního odchytu do pastí[6]. Tento zákaz je uveden v článku 2 uvedeného nařízení.

Kromě toho čl. 3 odst. 1 uvedeného nařízení zakazuje dovážet do Společenství kožešiny a zboží ze třinácti konkrétně uvedených volně žijících živočichů. Takový dovoz je však povolen ze třetích zemí, které ve svých právních nebo správních ustanoveních zakazují používání nášlapných pastí, a ze třetích zemí, které s ohledem na těchto třináct druhů živočichů ukládají uplatňování mezinárodně dohodnutých norem humánního lovu do pastí.

Dohoda (zejména článek 5) dovoluje Společenství tento všeobecný zákaz zachovávat. Takže i po přijetí této nové směrnice zůstane používání všech nášlapných pastí včetně těch, které jsou v souladu s normami humánního lovu do pastí, v rámci Společenství zakázáno.

V praxi se bude tudíž nová směrnice vztahovat pouze na pasti (nikoliv nášlapné), které by podle výrobců měly být považovány za „humánní“. Kromě toho, pokud jde o jiné druhy živočichů, než o oněch devatenáct živočišných druhů uvedených v přílohách dohody, bude používání pastí (nikoliv nášlapných), které nesplňují normy humánního lovu do pastí, i nadále možné, pokud jsou v souladu s ostatními právními předpisy Společenství.

Tento návrh provádí environmentální část dohody a je omezen v rozsahu a obsahu, v němž je nezbytné zaručit, aby Evropské společenství splnilo své mezinárodní povinnosti zajištěním dodržování dohodnutých norem humánního lovu do pastí.

Návrh nemá v úmyslu harmonizovat všechny technické požadavky, pokud jde o prodej pastí nebo jejich uvádění na trh. Má pouze v úmyslu zakázat používání „nehumánních“ pastí používaných k odchytu zvířat patřících k druhům uvedeným v seznamu.

Obchodní části dohody, které se týkají podpory mezinárodního obchodu s kožešinovými výrobky vyrobenými z kožešin pocházejících z ulovených zvířat patřících k druhům, na něž se vztahuje dohoda, budou zajištěny změnou přílohy nařízení (EHS) č. 3254/91, kterou bude počet volně žijících živočichů, na něž se vztahuje uvedené nařízení, rozšířen ze třinácti na devatenáct.

4. PřEDLOHA SMěRNICE

Právní základ a odůvodnění

Navrhuje se provést dohodu prostřednictvím směrnice. Tento přístup je v souladu se zásadou proporcionality. Poskytuje pružnost nezbytnou pro zohlednění různých situací a umožňuje snadnější přizpůsobení stávajících národních a regionálních ustanovení v členských státech. Kromě toho je většina povinností v dohodě koncipována pružně a hodí se více pro zahrnutí do směrnice než do nařízení.

Pro tento návrh byl jako právní základ zvolen článek 175 z důvodu, že záměrem této směrnice je hrát významnou úlohu při ochraně a zachování volně žijících živočichů zajištěním dostatečné úrovně ochrany pohody zvířat ulovených do pastí. Účelem daného návrhu je provést v rámci Společenství mezinárodně dohodnuté normy humánního lovu do pastí s cílem podpořit a zvýšit pohodu zvířat a ochranu živočišných druhů tak, že ulovené zvíře bude ušetřeno zbytečné úzkosti a bolesti.

Účelem této směrnice není zbavit členské státy práva ponechat v platnosti a/nebo přijmout v budoucnosti přísnější opatření týkající se odchytu do pastí a lovu. Členské státy by například mohly být ochotny uplatnit normy humánního lovu do pastí i na jiné druhy živočichů, než na uvedených devatenáct druhů.

Z toho důvodu představuje článek 175 odpovídající právní základ, protože umožňuje členským státům přijmout přísnější pravidla na základě článku 176 za předpokladu, že taková pravidla jsou slučitelná se Smlouvou a zejména s jejími pravidly týkajícími se volného pohybu zboží.

Normativní část

Článek 1 návrhu se týká předmětu a oblasti působnosti. V souladu s tím směrnice stanoví normy humánního lovu do pastí, požadavky na metody lovu do pastí, technická ustanovení pro testování metod lovu do pastí a schvalování pastí k lovu určitých volně žijících živočichů a týká se pastí používaných k lovu volně žijících savců uvedených v příloze I pro účely hospodaření s volně žijícími živočichy, regulace škůdců, odchyt savců za účelem jejich ochrany a získávání kožešin, kůže nebo masa.

Článek 2 návrhu definuje příslušné termíny použité v normativní části.

Článek 3 návrhu ukládá členským státům povinnost určit příslušné orgány pro účely provedení této směrnice.

Článek 4 návrhu stanoví podmínky pro všeobecné používání pastí. Po 1. lednu 2009 lze používat pro lov devatenácti druhů živočichů uvedených v seznamu pouze schválené pasti. Kromě toho stanoví zásadu, že používání pastí schválených ve třetích zemích bude ve Společenství povoleno.

Článek 5 ukládá členským státům povinnost zajistit, aby od 1. ledna 2012 nebyly používány žádné metody odchytu, které nejsou v souladu s normami metody humánního lovu do pastí. V odstavcích 2 a 3 jsou uvedena kritéria pro humánní metody lovu do živolovných a usmrcujících pastí.

V článku 6 jsou shrnuty odchylky od všeobecných povinností uvedených v čl. 4 odst. 1 a v článku 5. Odchylky lze tudíž přiznat případ od případu pro vymezené účely, jako je například zájem veřejného zdraví a bezpečnosti, ochrana veřejného a soukromého majetku, výzkum, vzdělávání, obnovení populací, opětovné vysazení (reintrodukce), chov a ochrana fauny a flóry, a dále za účelem umožnění používání tradičních dřevěných pastí důležitých pro uchování kulturního dědictví domorodých společenství. Používání pasti může být rovněž povoleno přechodně po dobu čekání na výsledky výzkumu náhrady dané pasti. Členské státy mohou rovněž povolit jednotlivcům vyrábět a používat pasti, které odpovídají vzorům schváleným příslušnými orgány. Tyto pasti vyrobené jednotlivci mají být jednoduché, podomácku vyrobené pasti určené k soukromému užití. Pokud chce členský stát používání takových pastí povolit, bude muset příslušný orgán schválit obecný vzor těchto pastí a přijmout odpovídající ustanovení v rámci svého právního řádu, jelikož schvalovací systém a všechny testovací požadavky na průmyslové výrobce nemohou být v takovém případě z praktických důvodů uplatněny. V této fázi není možné stanovit vhodný vzor pro všechny podomácku vyrobené pasti. Nicméně příslušný orgán by měl tyto pasti zkontrolovat na základě stanovených norem humánního lovu do pastí, aniž by je formálně podroboval testovacím a schvalovacím postupům.

Článek 7 návrhu se zabývá schvalováním pastí v případech, kdy byly pasti a metody lovu do pastí testovány za účelem prokázání, že vyhovují normám humánního lovu do pastí. To znamená, že členské státy zajistí, aby byly schváleny pouze pasti a metody lovu do pastí, které byly testovány a prokázaly, že vyhovují normám humánního lovu do pastí. Pokud jde o tyto pasti, mají příslušné orgány členských států povinnost předložit standardní schvalovací dokument, který bude popřípadě obsahovat konkrétní podmínky a omezení týkající se používání dotčených pastí.

Protože standardní schvalovací dokument přispěje k lepšímu sladění postupů týkajících se schvalování a usnadní vzájemné uznávání, bude takový standardní schvalovací dokument vypracován na základě článku 14.

Článek 8 návrhu ukládá členským státům zajistit, aby lovci disponovali příslušnými schopnostmi a měli řádné znalosti nebo aby byli proškoleni.

Článek 9 návrhu, který se zabývá výrobci, stanoví, že členské státy musí výrobcům uložit povinnost, aby schválené pasti označili a opatřili návody pro jejich správné nastražení, bezpečnou obsluhu a údržbu.

Článek 10 návrhu požaduje, aby členské státy podporovaly a podněcovaly výzkum týkající se zlepšení a rozšíření norem humánního lovu do pastí s cílem zlepšit pohodu zvířat ulovených do pastí. To Komisi nezbavuje zodpovědnosti takový výzkum rovněž podněcovat.

Článek 11 návrhu obsahuje standardní ustanovení o sankcích.

Článek 12 návrhu požaduje, aby si Komise a členské státy vyměňovaly informace. Členské státy musí také zajistit, aby byly provedeny nezbytné kroky pro informování veřejnosti o opatřeních vyplývajících z této směrnice.

Článek 13 návrhu uvádí, že Komisi by měl být nápomocen výbor zřízený článkem 18 nařízení Rady (ES) č. 338/97 ze dne 9. prosince 1996 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi[7], který má regulativní funkci. Jeho účelem je napomáhat při provádění směrnice a schvalovat technické změny příloh směrnice. Navrhuje se, aby výbor přezkoumával vědecké a technické informace týkající se norem a testování v přílohách. Také se předpokládá, že výbor bude vydávat stanoviska ke schvalování a výzkumu za účelem zlepšení norem. Bude rovněž pomáhat při přípravě jednání společného řídícího výboru dohody.

Článek 14 návrhu uvádí prováděcí opatření a změny, na jejichž základě je Komise v souladu s postupem projednávání ve výboru povinna stanovit podmínky a kritéria pro oznamování, sdělování informací a vypracování standardního schvalovacího dokumentu. Kromě toho se stanoví, že Komise podle potřeby změní přílohy směrnice v souladu s postupem projednávání ve výboru.

Článek 15 návrhu stanoví, že členské státy mohou ponechat v platnosti a uplatnit přísnější ustanovení.

Článek 16 návrhu obsahuje prováděcí ustanovení. Stanoví lhůtu, která je 31. prosinec 2005.

Článek 17 návrhu obsahuje ustanovení o vstupu v platnost.

Článek 18 návrhu obsahuje standardní ustanovení týkající se určení.

Čtyři přílohy návrhu obsahují seznam dotčených druhů živočichů (příloha I), normy humánního lovu do pastí (příloha II), technická ustanovení pro testování metod lovu do pastí (příloha III) a údaje o výzkumu (příloha IV).

5. DOPADY

Pokud jde o proces posouzení dopadů, Komise se v listopadu 2002 během přijímání legislativního a pracovního programu na rok 2003 rozhodla nezahrnout tento návrh do seznamu návrhů, které musí být podrobeny rozšířenému posouzení dopadů. Dále je třeba poznamenat, že posouzení dopadů je všeobecně používáno jako nástroj ke zlepšení kvality a koherence procesu vývoje dané politiky. V tomto případě ovšem Rada již uzavřela dohodu a navrženou politiku přijala. Na základě výše uvedených skutečností nebylo provedeno žádné konkrétní posouzení dopadů.

Tato směrnice nemá žádné finanční důsledky pro rozpočet Společenství. Nicméně hospodářské dopady vyplývají z požadavků dohody na testování a schvalování pastí. Kromě toho by mohly být také důležitým faktorem náklady na náhradu neschválených pastí. Odhad nákladů je sám o sobě obtížný, protože náklady se budou lišit v závislosti na cílovém živočišném druhu. Například testování metody lovu do pasti v terénu je u běžných druhů méně časově náročné, a tudíž i méně nákladné, než u druhů, které se pastí ostýchají. Hrubý odhad je takový, že testování jedné metody lovu do pasti podle norem pro jeden druh živočicha by mohlo stát 30 000 až 100 000 EUR v závislosti na typu pasti a typu a povaze dotčeného druhu živočicha.

Vzhledem k relativně nízkým nákladům se navrhuje ponechat rozvržení nákladů na členských státech. Pokud jde o rozvržení nákladů, mají členské státy řadu možností, z nichž každá má své výhody a nevýhody. Tyto náklady by mohli zaplatit výrobci pastí, členské státy a uživatelé pastí. Požadování úhrady nákladů od výrobců pravděpodobně omezí rozsah pastí předložených k testování na široce používané pasti, u nichž si mohou být výrobci poměrně jisti, že získají náklady zpět. Takové pasti by mohly být méně humánní než jiné, nově vyvinuté pasti. V důsledku toho je možné, že by pro určité druhy živočichů neexistovaly schválené pasti a nemohlo by být zaručeno zlepšování pastí směrem k nejhumánnějším pastím. Jestliže nelze provádět lov do pasti, je možné k regulaci škůdců použít i jiné prostředky, jako například otravu, která způsobuje zvířatům utrpení a může mít negativní účinky na životní prostředí. Další možné dopady v důsledku absence lovu do pastí mohou vést ke ztrátě biologické rozmanitosti a škodám způsobeným záplavami (regulace ondater pižmových). Návrh ponechává dostatek flexibility, pokud jde o testování metod lovu do pastí a schvalování pastí, aby se takovým potenciálně negativním dopadům zamezilo. Nicméně možná bude nutné mechanismus financování přezkoumat z hlediska zkušeností s prováděním směrnice.

2004/0183 (COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

kterou se pro určité druhy živočichů zavádějí normy humánního lovu do pastí

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 175 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [8],

s ohledem na stanovisko Evropský hospodářského a sociálního výboru [9],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů [10],

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy [11],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) V roce 1998 byly Společenstvím schváleny dvě smlouvy o mezinárodních normách humánního lovu do pastí rozhodnutím Rady 98/142/ES ze dne 26. ledna 1998 o uzavření Dohody o mezinárodních normách humánního lovu do pastí mezi Evropským společenstvím, Kanadou a Ruskou federací a dohodnutého zápisu mezi Kanadou a Evropským společenstvím o podpisu této dohody [12], a rozhodnutím Rady 98/487/ES ze dne 13. července 1998 o uzavření mezinárodní dohody ve formě dohodnutého zápisu mezi Evropským společenstvím a Spojenými státy americkými o normách humánního lovu do pastí[13]. Závazky a povinnosti vyplývající z těchto dohod by proto měly být provedeny.

(2) Cílem uvedených dohod je zajistit nejen dodržování mezinárodních norem humánního lovu do pastí se zřetelem na technické vlastnosti pastí, ale také soulad metod používaných pro odchyt devatenácti dotčených druhů s těmito normami humánního lovu do pastí. Normy humánního lovu do pastí navíc stanoví zvláštní školení pro lovce.

(3) Protože humánní pasti musí být selektivní, účinné a v souladu s příslušnými požadavky na bezpečnost osob, bude mít uplatňování těchto mezinárodně dohodnutých norem humánního lovu do pastí příznivý vliv na pohodu zvířat ulovených do pastí a přispěje k ochraně druhů volně žijících živočichů jak v rámci, tak mimo Společenství. Zajištění dostatečné úrovně pohody volně žijících živočichů při jejich odchytu pro účely hospodaření s volně žijícími živočichy a při odchytu savců za účelem jejich ochrany by mělo přispět k provádění cílů politiky Společenství v oblasti životního prostředí. Zejména tím Společenství přispěje k obezřetnému, udržitelnému a rozumnému využívání přírodních zdrojů a podpoří opatření na mezinárodní úrovni, která se zabývají řešením světových problémů životního prostředí.

(4) Účinné uplatňování metod humánního lovu do pastí znamená, že pasti musí být nejen schváleny jako pasti odpovídající normám humánního lovu do pastí, ale také, v souladu s uvedenými normami, používány pouze lovci, kteří jsou pro lov do pastí náležitě vyškoleni.

(5) Schvalování pastí by mělo být založeno na předchozím testování. Testování a schvalování nemusí být provedeno stejným orgánem nebo ve stejném státě, pokud jsou oba úkony v souladu s požadavky této směrnice. Schválené pasti by měly být snadno rozpoznatelné a měly by být k dány k dispozici informace o jejich používání v souladu s normami humánního lovu do pastí. Naopak používání neschválených pastí by po uplynutí dostatečného časového období umožňujícího provedení testů a schválení nemělo být možné s výjimkou případů, kdy je to výslovně povoleno v obecném zájmu.

(6) Měl by být podněcován a podporován výzkum za účelem zlepšení norem humánního lovu do pastí.

(7) Touto směrnicí nejsou dotčeny přísnější právní předpisy Společenství, a zejména nařízení Rady (EHS) č. 3254/91 ze dne 4. listopadu 1991 o zákazu používání nášlapných pastí ve Společenství a dovozu kožešin a zboží z určitých volně žijících živočichů ze zemí, kde jsou tito živočichové odchytáváni pomocí nášlapných pastí nebo jiných metod odchytu, které nesplňují mezinárodní normy humánního odchytu do pastí[14]. Používání nášlapných pastí zůstane tudíž ve Společenství i nadále zakázáno.

(8) Touto směrnicí také nejsou dotčeny články 12 a 15 směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin[15].

(9) V souladu se zásadou proporcionality je pro dosažení základního cíle této směrnice nezbytné a vhodné stanovit prováděcí pravidla k povinnostem Společenství vyplývajícím z dohod o mezinárodních normách humánního lovu do pastí podle rozhodnutí 98/142/ES a 98/487/ES. Tato směrnice nepřekročí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení sledovaných cílů, a to v souladu se třetím odstavcem článku 5 Smlouvy.

(10) Opatření nebytná k provedení této směrnice by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi [16],

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1. Tato směrnice stanoví normy humánního lovu do pastí, požadavky na metody lovu do pastí, technické předpisy pro testování metod lovu do pastí a schvalování pastí pro lov určitých druhů volně žijících živočichů do pastí.

2. Tato směrnice se týká pastí používaných pro lov volně žijících savců uvedených v příloze I pro účely hospodaření s volně žijícími zvířaty, regulace škůdců, odchyt savců za účelem jejich ochrany a získávání kožešin, kůže nebo masa.

Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice platí následující definice:

1. „pastmi“ se rozumí mechanická odchytová zařízení konstruovaná pro usmrcování nebo omezení pohybu druhů živočichů uvedených v příloze I,

2. „metodami lovu do pastí“ se rozumí pasti a podmínky jejich nastražení, např. cílové druhy, umístění, návnada, vnadidlo a přírodní podmínky prostředí,

3. „metodami lovu do živolovných pastí“ se rozumí pasti konstruované a nastražené s úmyslem neusmrtit lovené zvíře, ale omezit jeho pohyb v takovém rozsahu, že člověk s ním může přijít do přímého kontaktu,

4. „metodami lovu do usmrcujících pastí“ se rozumí pasti konstruované a nastražené s úmyslem usmrtit lovené zvíře,

5. „lovcem“ se rozumí osoba oprávněná příslušným orgánem členského státu používat pasti pro lov druhů živočichů uvedených v příloze I.

Článek 3

Příslušné orgány

1. Každý členský stát určí jeden či více příslušných orgánů odpovědných za provádění této směrnice.

2. Členské státy Komisi oznámí názvy a adresy příslušných orgánů nejpozději do 31. prosince 2005. Komise o tom pak uvědomí ostatní členské státy a zveřejní seznam příslušných orgánů v Úředním věstníku Evropské unie . Stejný postup bude platit i pro jakékoliv změny seznamu příslušných orgánů.

Článek 4

Používání pastí

1. S účinkem od 1. ledna 2009 členské státy zajistí, aby pasti, které budou používány, odpovídaly normám humánního lovu do pastí stanoveným v příloze II a aby byly jako takové schváleny příslušnými orgány.

2. Členské státy mohou na svém území povolit používání pastí schválených ve třetí zemi v souladu s normami humánního lovu do pastí. Členské státy uvedou důvody jakéhokoliv odmítnutí takového povolení a uvědomí písemně třetí zemi, kde byla daná past schválena, a Komisi.

Článek 5

Metody lovu do pastí

1. S účinkem od 1. ledna 2012 členské státy zajistí, aby byly používány pouze takové metody lovu do pastí, které jsou v souladu s normami humánního lovu do pastí stanovenými v příloze II.

2. Metoda lovu do živolovných pastí bude považována za humánní, jestliže jsou splněny následující podmínky:

a) počet jedinců stejného cílového druhu, ze kterých jsou údaje získané, je alespoň 20;

b) alespoň 80 % zvířat uvedených v bodě a) nevykazuje žádný z ukazatelů uvedených v bodě 2.2 přílohy II.

3. Metoda lovu do usmrcujících pastí bude považována za humánní, jestliže jsou splněny následující podmínky:

a) počet jedinců stejného cílového druhu, ze kterých jsou údaje získané, je alespoň 12;

b) alespoň 80 % zvířat uvedených v bodě a) je v bezvědomí a znecitlivěno v časových limitech stanovených v bodě 3.2 přílohy II a zůstává v tomto stavu až do smrti.

Článek 6

Odchylky

1. Za předpokladu, že nebudou využívány takovým způsobem, který by ohrozil cíl této směrnice, mohou být příslušnými orgány případ od případu přiznány odchylky od povinností v čl. 4 odst. 1 článku 5, a to pro následující účely:

a) zájem veřejného zdraví a bezpečnosti,

b) ochrana veřejného a soukromého majetku,

c) výzkum, vzdělávání, obnovení populací, opětovné vysazení (reintrodukce), chov nebo ochrana fauny a flóry,

d) používání tradičních dřevěných pastí důležitých pro uchování kulturního dědictví domorodých společenství,

e) dočasné používání určité pasti pro určité druhy nebo pro určité podmínky prostředí po přiměřenou dobu vymezenou příslušnými orgány, zatímco pokračuje výzkum náhrady této pasti,

f) povolení, případ od případu, jednotlivcům vyrábět a používat pasti, které odpovídají vzorům schváleným příslušnými orgány.

2. Odchylky přiznané podle odstavce 1 musí být doprovázeny písemným zdůvodněním a jakýmikoliv podmínkami, které se na ně vztahují.

3. Příslušný orgán uvědomí Komisi o jakékoliv přiznané odchylce a o jejím písemném zdůvodnění a podmínkách, které se na ni vztahují.

Článek 7

Schvalování

1. V případě, že pasti a metody lovu do pastí byly testovány a prokázaly, že vyhovují normám humánního lovu do pastí, zajistí členské státy, aby příslušný orgán takové pasti schválil.

2. Členské státy zajistí, aby byl pro každou past, jejíž používání bylo povoleno podle čl. 4 odst. 1, vydán standardní schvalovací dokument.

3. Aniž by byly dotčeny vnitrostátní zákazy vztahující se na používání pastí, bude standardní schvalovací dokument vydaný příslušným orgánem jiného členského státu v souladu s touto směrnicí uznán jako platné osvědčení v ostatních členských státech.

4. Příslušný orgán na standardním schvalovacím dokumentu případně uvede jakékoliv zvláštní podmínky a omezení pro používání pasti.

5. Před schválením pasti příslušný orgán zajistí, aby subjekt nebo orgán odpovědný za testování uplatnil technická ustanovení týkající se testování metod lovu do pastí uvedená v příloze III a předložil příslušnému orgánu zprávu v souladu s bodem 1.6 uvedené přílohy.

Článek 8

Lovci

Členské státy zajistí, aby lovci prošli zvláštním školením nebo měli odpovídající praktické zkušenosti, schopnosti a znalosti, na jejichž základě jsou způsobilí lovit v souladu s normami humánního lovu do pastí.

Článek 9

Výrobci

Členské státy budou od výrobců vyžadovat, aby schválené pasti označili a opatřili návody pro jejich správné nastražení, bezpečnou obsluhu a údržbu.

Článek 10

Výzkum

Členské státy budou podporovat a podněcovat výzkum přispívající ke zlepšení norem humánního lovu do pastí a pohody zvířete chyceného do pasti, s to v souladu s ustanoveními v příloze IV.

Článek 11

Sankce

Členské státy stanoví pravidla sankcí vztahujících se na porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá opatření nezbytná pro zajištění jejich provedení. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy uvědomí o těchto ustanoveních Komisi nejpozději do data uvedeného v čl. 16 odst. 1 a oznámí jí neprodleně jakékoliv následné změny týkající se sankcí.

Článek 12

Sdělování informací

1. Členské státy a Komise si budou navzájem sdělovat informace nezbytné pro provádění této směrnice.

2. Členské státy zajistí, aby byly podniknuty kroky nezbytné k uvědomění veřejnosti o opatřeních přijatých na základě této směrnice.

Článek 13

Výbor

1. Komisi bude nápomocen výbor zřízený článkem 18 nařízení Rady (ES) č. 338/97[17] (dále jen „výbor“).

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Lhůta uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES činí dva měsíce.

3. Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 14

Prováděcí opatření a změny

1. V souladu s postupem uvedeným v čl. 13 odst. 2 stanoví Komise jednotné podmínky a kritéria pro:

a) oznámení uvedená v čl. 4 odst. 2 a čl. 6 odst. 1;

b) sdělování informací uvedené v článku 12;

c) vypracování standardního schvalovacího dokumentu pro účely článku 7.

Komise v případě potřeby a v souladu s postupem uvedeným v čl. 13 odst. 2, přijme dodatečná prováděcí opatření.

2. Kdykoliv budou přílohy dohody a dohodnutého zápisu, na které se odkazuje v rozhodnutí 98/142/ES a 98/487/ES, změněny, změní Komise v souladu s postupem uvedeným v čl. 13 odst. 2 odpovídajícím způsobem přílohy této směrnice.

Článek 15

Vztah k vnitrostátnímu právu

Členské státy mohou na ochranu zvířat a živočišných druhů uvedených v příloze I ponechat v platnosti nebo zavést přísnější předpisy, než jsou předpisy stanovené v této směrnici. Členské státy Komisi o jakýchkoliv takových opatřeních uvědomí.

Článek 16

Provedení

1. Členské státy nejpozději do 31. prosince 2005 přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí. Neprodleně Komisi sdělí znění těchto předpisů a srovnávací tabulku mezi uvedenými předpisy a touto směrnicí.

Budou uvedené předpisy používat od 1. ledna 2006.

Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 17

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

Článek 18

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne […].

Za Evropský parlament Za Radu

předseda / předsedkyně předseda / předsedkyně

PŘÍLOHA I

SEZNAM ŽIVOČIŠNÝCH DRUHŮ

Normy humánního lovu do pastí platí pro následující živočišné druhy:

+++++ TABLE +++++

E = evropský

SA = severoamerický

PŘÍLOHA II

1. NORMY HUMÁNNÍHO LOVU DO PASTÍ

1.1. Cíle

Cílem norem je zajištění dostatečné úrovně pohody zvířat chycených do pastí a další zlepšení této pohody.

Aniž je dotčena skutečnost, že metody lovu do pastí musí odpovídat požadavkům této směrnice, musí být věnována pozornost neustálému zlepšování konstrukce a nastražování pastí, zejména za účelem:

a) zlepšování pohody zvířat ulovených do živolovných pastí po dobu jejich chycení,

b) rychlého uvedení zvířat chycených do usmrcujících pastí do stavu bezvědomí a necitlivosti, a

c) omezení počtu chycených necílových zvířat.

1.2. Zásada

Při posuzování, zda metoda lovu do pastí je či není humánní, musí být hodnocena pohoda zvířete uloveného do pasti.

1.3. Obecná hlediska

Pohoda zvířat je určována tím, jak snadno nebo obtížně se vyrovnávají s prostředím, popř. do jaké míry se s ním vyrovnat nedokáží. Jelikož se u zvířat liší způsoby, kterými se snaží vyrovnat se s prostředím, musí být při hodnocení jejich pohody použita série měřítek.

Mezi ukazatele pohody zvířat ulovených do pasti patří fyziologie, zranění a chování. Vzhledem k tomu, že některé z těchto ukazatelů nebyly dosud zkoumány u řady druhů, budou pro případné stanovení prahových hodnot těchto norem nutné další vědecké studie.

Ačkoliv pohoda je široký pojem, termín „humánní“ je používán jen pro takové metody lovu do pastí, kdy je pohoda těchto zvířat udržována na dostatečné úrovni, i když se připouští, že v jistých situacích u usmrcujících pastí existuje krátké časové období, během něhož může být úroveň pohody nízká.

Prahové hodnoty stanovené v normách pro schvalování pastí zahrnují:

a) u pastí živolovných: úroveň ukazatelů, při které je pohoda zvířat chycených do pasti pokládána za nedostatečnou, a

b) u usmrcujících pastí: doba do bezvědomí a necitlivosti zvířete a doba trvání tohoto stavu až do smrti zvířete.

2. POŽADAVKY NA METODY LOVU DO ŽIVOLOVNÝCH PASTÍ

2.1. Parametry

Při hodnocení, zda metoda lovu do živolovných pastí je či není humánní, musí být hodnocena pohoda zvířete uloveného do pasti.

Parametry musí zahrnovat ukazatele chování zvířete a jeho zranění uvedené v odstavci 2.2 této přílohy II.

Pro každý z těchto parametrů musí být stanovena míra reakce.

2.2. Ukazatele

Ukazatele chování, definované jako ukazatele nedostatečné pohody zvířat ulovených do pasti, jsou:

a) kousání sebe sama, vedoucí k vážnému zranění (sebemrzačení),

b) nadměrná nepohyblivost a absence reagování.

Za ukazatele nedostatečné pohody zvířat ulovených do pasti jsou považována následující zranění:

a) zlomenina;

b) vykloubeniny proximální k zápěstnímu nebo hlezennímu kloubu;

c) poškození šlachy nebo vazivového úponu;

d) vážné porušení okostice;

e) silné povrchové krvácení nebo krvácení od vnitřní dutiny;

f) vážná degenerace kosterního svalstva;

g) nedokrvenost končetin;

h) zlomenina trvalého zubu odhalující zubní dřeň;

i) poranění oka včetně roztržení rohovky;

j) poranění míchy;

k) těžké poškození vnitřních orgánů;

l) degenerace srdečního svalu;

m) amputace;

n) smrt.

3. POŽADAVKY NA METODY LOVU DO USMRCUJÍCÍCH PASTÍ

3.1. Parametry

Musí být stanovena doba navození stavu bezvědomí a znecitlivění vyvolaného způsobem usmrcení a udržování tohoto stavu až do smrti musí být kontrolováno (až do okamžiku nenávratné zástavy srdce).

Bezvědomí a znecitlivění musí být monitorováno kontrolou reflexů rohovky a očních víček nebo jiným vědecky prokázaným parametrem.

V případech, kdy jsou nezbytné další testy ke stanovení, zda metody lovu odpovídají normám, mohou být použita vyšetření elektroencefalografem (EEG), reakce na oční vjemy (visual evoked response - VER) a reakce na zvukové vjemy (sound evoked response - SER).

3.2. Ukazatele a časové limity

+++++ TABLE +++++

* Tento časový limit bude přezkoumán za účelem úpravy časových limitů pro každý jednotlivý druh s cílem snížit časový limit 300 vteřin na 180 vteřin a stanovit časový rámec pro praktické uplatnění.

PŘÍLOHA III

1. TECHNICKÁ USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE TESTOVÁNÍ METOD LOVU DO PASTÍ

Aby byla zajištěna přesnost a spolehlivost a prokázáno plnění podmínek stanovených normami, musí testovací studie těchto metod lovu do pastí plnit obecné zásady řádné experimentální praxe.

V případě, že postupy testování jsou formulovány v rámci Mezinárodní normalizační organizace (ISO) a tyto postupy jsou příslušné pro hodnocení shody metod lovu do pastí s požadavky norem, použijí se ve vhodných případech tyto ISO postupy.

1.1. Obecná ustanovení

Testy musí být prováděny podle úplného testovacího protokolu.

Testováno musí být fungování mechanismu pasti.

Testování pastí v terénu musí být prováděno zejména se zaměřením na hodnocení selektivnosti. Tento test může být využit i pro sběr údajů o účinnosti lovu a uživatelské bezpečnosti.

Živolovné pasti musí být testovány v ohrazených prostorách, zejména pro hodnocení chování a fyziologických parametrů lovených zvířat. Usmrcující pasti musí být testovány v ohrazených prostorách, zejména pro zjišťování stavu bezvědomí.

Při testování pastí v terénu musí být pasti denně kontrolovány.

Účinnost usmrcujících pastí přivodit cílovému zvířeti bezvědomí a usmrtit ho musí být testována na živých pohyblivých zvířatech měřením v laboratoři nebo v ohrazených prostorách a v terénu. Testována musí být schopnost pasti zasáhnout životně důležitá místa cílového zvířete.

Pořadí testovacích pokusů může být měněno, aby bylo zajištěno co nejúčinnější hodnocení testovaných pastí.

Pasti nesmí při normálním používání vystavovat provozovatele nadměrnému riziku.

Je-li to vhodné, může se při testování pastí rozšířit rozsah měření. Testování v terénu může zahrnovat studie účinků pastí na cílové a necílové druhy.

1.2. Okolnosti provádění studií

Past musí být nastražena a používána podle nejlepšího návodu výrobce, nebo jiných znalých osob.

Při testování v ohrazených prostorách musí být užíván takový prostor, který poskytuje vhodné prostředí pro volný pohyb, úkryt a co nejnormálnější chování živočichů cílových druhů. Musí být umožněno nastražení pastí a monitorování lovených zvířat. Je-li to vhodné, musí být past nastražena tak, aby byla možná zvuková i obrazová nahrávka celého průběhu ulovení zvířete.

Při testování v terénu musí být testovací místa vybírána tak, aby odpovídala skutečnému používání pastí v praxi. Protože selektivita pasti a jakékoli možné negativní účinky na necílové druhy jsou důležitým důvodem pro testování v terénu, testovací místa mají být vybírána v různých stanovištích, kde je pravděpodobný výskyt různých necílových druhů. Každá past, její nastražení a okolí musí být fotograficky dokumentováno. Fotografie situace před lovem a po lovu musí být označena identifikačním číslem pasti.

1.3. Personál pro provádění studií

Testovací personál musí být dostatečně kvalifikovaný a vyškolený.

V testovacím personálu musí být alespoň jedna osoba zkušená v používání pastí a schopná ulovit testovaná zvířata a přinejmenším jedna osoba zkušená v každé z metod hodnocení pohody zvířat u živolovných pastí a metod hodnotících bezvědomí u usmrcujících pastí. Na příklad hodnocení reakce zvířete na ulovení do pasti a odporu musí provádět školená osoba, která umí tyto údaje vyhodnotit..

1.4. Zvířata používaná pro testování pastí

Zvířata pro testování v uzavřených prostorách musí být v dobrém zdravotním stavu a musí dobře reprezentovat ta zvířata, která pravděpodobně budou moci být ulovena ve volné přírodě. Používaná zvířata nesmí mít předchozí zkušenost s chycením do pasti, která je právě testována.

Před testováním pastí musí být zvířata držena ve vhodných podmínkách a zásobena dostatečným množstvím potravy a vody. Zvířata nesmí být držena v podmínkách, které by samy narušovaly pohodu zvířat.

Zvířata musí být před zahájením testování aklimatizována v uzavřeném testovacím prostoru.

1.5. Pozorování

Chování

Pozorování chování musí provádět školená osoba, zejména pokud se týká etologie druhů.

Odpor zvířat k pasti může být hodnocen polapením zvířete za snadno rozeznatelné situace, a následně opakovaným vystavením zvířete pasti za příslušné situace a sledováním jeho chování.

Je nutné pečlivě rozlišit reakce na dodatečné podněty od reakce na past nebo situaci.

Fyziologie

Některá zvířata musí být před testováním vybavena telemetrickými záznamovými zařízeními (např. pro záznam srdečního tepu, frekvence dýchání). Takovými zařízeními musí být zvířata vybavena dostatečně dlouho před jejich chycením do pasti, aby se mohla zotavit z jakýchkoli potíží způsobených umísťováním těchto zařízení.

Je nutné přijmout veškerá preventivní opatření s cílem omezit neadekvátní nebo tendenční pozorování a parametry, zejména v důsledku rušivých lidských vlivů při odebírání vzorků.

Odebírání biologických vzorků (např. krve, moči, slin) musí být prováděno v době odpovídající odchytu a při hodnocení jednotlivých parametrů musí být brán v úvahu časový faktor. Shromažďovat se musí také kontrolní údaje o zvířatech držených v dobrých podmínkách jinde a k jiným účelům, základní údaje získané před odchytem a některé srovnávací údaje po extrémní stimulaci (např. zkušební test s adrenokortikotropním hormonem).

Všechny biologické vzorky musí být odebírány a skladovány v souladu s nejlepšími poznatky, aby byly až do provádění analýz dobře uchovány.

Používané analytické metody musí být validovány.

U usmrcujících pastí, pokud se provádějí neurologická vyšetření reflexů (jako na bolest, oční reakce) v kombinaci s měřením EEG nebo VER nebo SER, musí být tato vyšetření provedena odborníkem, aby byly získány odpovídající informace týkající se vědomí zvířete a účinnosti usmrcující techniky.

Pokud zvířata nejsou v bezvědomí a necitlivá po době předepsané testovacím protokolem, musí být humánním způsobem usmrcena.

Zranění a patologie

Každé testovací zvíře musí být pečlivě vyšetřeno, aby bylo posouzeno každé poranění. Pro potvrzení možných zlomenin musí být provedeno rentgenové vyšetření.

Mrtvé zvíře musí být dále podrobně patologicky vyšetřeno. Pitvu musí provádět zkušený veterinář přijatými způsoby veterinárního vyšetřování.

Postižené orgány a/nebo oblasti musí být vyšetřeny makroskopicky a, je-li to vhodné, i histologicky.

1.6. Zpráva

Zpráva o studii musí obsahovat všechny příslušné informace o provedení, použitých materiálech, metodách a výsledcích pokusu, zejména:

a) technický popis pasti a materiálu, ze kterého je vyrobena,

b) návod k použití od výrobce,

c) popis situace při testování,

d) povětrnostní podmínky, zejména teplotu a výšku sněhové pokrývky,

e) personál při testování,

f) počet testovaných zvířat a pastí,

g) celkový počet chycených cílových i necílových zvířat každého druhu a jejich relativní hojnost v této oblasti, vyjádřená jako vzácná, běžná nebo hojná,

h) selektivitu,

i) podrobnosti jakéhokoli prokazatelného případu, kdy past byla aktivována a zranila zvíře, které nebylo chyceno,

j) pozorování chování,

k) hodnoty všech měřených fyziologických parametrů a metodologie,

l) popis zranění a posmrtných vyšetření,

m) čas do ztráty vědomí a citlivosti, a

n) statistické analýzy.

PŘÍLOHA IV

1. VÝZKUM

Pro testování systému lovu do pastí musí být hodnocena dostatečná řada měření pohody zvířat ulovených do pasti. Protože takováto měření, zejména dodatečná měření chování a fyziologie různých živočišných druhů, nejsou ještě dostatečně rozvinutá a používaná, jejich používání v těchto normách pro uvažované druhy musí být vědecky ověřeno studiemi, které stanoví základní srovnávací úroveň, rozsah reakcí a další příslušná měření.

Cíle

Výzkum podporovaný a podněcovaný podle článku 11 musí být zaměřen zejména na stanovení základních a referenčních údajů pro stanovení prahových hodnot dodatečných parametrů nebo k hodnocení účelnosti jiných měření pohody zvířat, které nejsou zahrnuty v oddíle 2.3. těchto norem, včetně řady ukazatelů chování a fyziologických ukazatelů.

Konkrétní studovaná měření

Parametry, které mají být studovány, musí zahrnovat zejména:

a) odezvy v chování po ulovení do pasti, zahrnující hlasové projevy, projevy krajní paniky, zpoždění návratu k normálnímu chování po uvolnění z pasti a odpor k pasti. Při testování odporu musí být hodnocena míra vyhýbání se nebo odporu k bližšímu přiblížení se situaci spojené s dříve prožitou zkušeností chycení do pasti; a

b) fyziologické parametry, včetně srdečního tepu a arytmie, a biochemické parametry (měření krve, moči nebo slin) podle vhodnosti pro jednotlivé druhy, včetně koncentrace glukokortikoidů, koncentrace prolaktinů, aktivitu kreatinkinázy, hladiny laktátdehydrogenázy (a dle možností isoenzymu 5) a betaendorfinu (pokud testy existují).

Míra reakce fyziologických parametrů se srovná se základními a extrémními hodnotami a závislostí na čase.

Základní úroveň znamená množství, koncentraci či stupeň fyziologických proměnných, pokud zvíře není podmínkami okolí rušeno. Pro fyziologické proměnné, které se mění v intervalech několika vteřin nebo minut, se tato základní úroveň musí vztahovat k jednotlivým činnostem, například ležení, stání, chůzi, nebo běhu a skákání. Extrémní úroveň znamená úroveň blízkou maximální nebo minimální úrovni pro tato zvířata. Fyziologické reakce zmiňované výše se pravděpodobně projevují u všech savců, ale přesné základní a extrémní úrovně a průběh změn mezi nimi musí být zjišťovány pro každý testovaný druh.

Na špatnou pohodu ukazují hodnoty fyziologických reakcí, které jsou velmi vzdáleny od normální úrovně a trvání změněné úrovně je významné.

V případech, kdy jsou nezbytné další testy ke stanovení, zda metody lovu odpovídají normám, mohou být použita vyšetření elektroencefalografem (EEG), reakce na oční vjemy (visual evoked response - VER) a reakce na zvukové vjemy (sound evoked response - SER).

[1] Rozhodnutí Rady 98/142/ES ze dne 26. ledna 1998 o uzavření Dohody o mezinárodníchnormách humánního lovu do pastí mezi Evropským společenstvím, Kanadou a Ruskou federací a dohodnutého zápisu mezi Kanadou a Evropským společenstvím o podpisu této dohody(Úř. věst. L 42, 14.2.1998, s. 40).

[2] Rozhodnutí Rady 98/487/ES ze dne 13. července 1998 o uzavření mezinárodní dohody ve formě dohodnutého zápisu mezi Evropským společenstvím a Spojenými státy americkými o normách humánního lovu do pastí (Úř. věst. L 219, 7.8.1998, s. 24).

[3] Na žádost dalších stran, které si přály zahrnout větší počet evropských druhů, byl během jednání počet živočichů uvedených v příloze I části 2 dohody rozšířen ze třinácti na devatenáct druhů.

[4] Canis latrans, kojot Martes Americana, sobol americký Felix rufus, rys červený Martes pennant, kuna rybářská Ondata zibethicus, ondatra pižmová Procyon lotor , mýval severní Martes zibellina , sobol asijský Mustela erminea , hranostaj Lynx lynx , rys ostrovid E Lynx canadensis , rys kanadský SA Meles meles , jezevec lesní E Taxidea taxus , jezevec americký SA Canis lupus , vlk obecný Nyctereutes procyonoides , psík mývalovitý Castor fiber , bobr evropský E Castor canadensis , bobr kanadský SA Lutra lutra, vydra říční E Lutra canadensis , vydra severoamerická SA Martes martes , kuna lesní

[5] „Evaluation of the situation in the Member States’ as a technical support for the preparation of the implementation of the Agreement“ (Zhodnocení situace ve členských státech jako technická podpora pro přípravu provádění dohody), studie provedená Federací sdružení pro lov a ochranu zvěře v EU (Federation of Associations for Hunting and Conservation of the EU – FACE) v letech 1999 – 2000.

[6] Nařízení Rady (EHS) č. 3254/91, Úř. věst. L 308, 9.11.1991, s. 1.

[7] Úř. věst. L 61, 3.3.1997, s. 1.

[8] Úř. věst. C […], […], s. […].

[9] Úř. věst. C […], […], s. […].

[10] Úř. věst. C […], […], s. […].

[11] Úř. věst. C […], […], s. […].

[12] Úř. věst. L 42, 14.2.1998, s. 40.

[13] Úř. věst. L 219, 7.8.1998, s. 24.

[14] Nařízení Rady (EHS) č. 3254/91, Úř. věst. L 308, 9.11.1991, s. 1.

[15] Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7. Směrnice naposledy pozměněná nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

[16] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

[17] Úř. věst. č. L 61, 3.3.1997, s. 1.