EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52004PC0492

Návrh nařízení Rady o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti {SEK(2004) 924}

/* KOM/2004/0492 konecném znení - AVC 2004/0163 */

52004PC0492

Návrh nařízení Rady o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti {SEK(2004) 924} /* KOM/2004/0492 konecném znení - AVC 2004/0163 */


V Bruselu dne 14.7.2004

KOM(2004) 492 v konečném znění

2004/0163 (AVC)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY

o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti

(předložená Komisí) {SEK(2004) 924}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. Úvod: nutnost revidovat PřEDPISY

DNE 10. ÚNORA 2004 KOMISE PřIJALA NÁVRH finančních výhledů rozšířené Evropské unie složené z 27 členských států na období 2007-2013 [KOM(2004)101]. V této souvislosti Komise zaujala stanovisko, že je třeba posílit intervence Unie v celé řadě klíčových politických oblastí. Komise zejména rozhodla, že zásadním prvkem finančního balíčku by měla být ambiciózní politika soudržnosti.

V rozhodnutí se odrazila práce vykonaná od zveřejnění druhé zprávy o soudržnosti v roce 2001, která zahájila diskusi o budoucnosti politiky soudržnosti v rozšířené Unii [KOM(2001)24]. Dne 18. února 2004 Komise přijala třetí zprávu o soudržnosti [KOM(2004)107], která obsahuje podrobný návrh priorit a systému přidělování pomoci pro programy nové generace v rámci politiky soudržnosti na období 2007-2013. Návrh je v souladu s hlavními směry uvedenými ve sdělení Komise k dalšímu finančnímu výhledu.

Třetí zpráva o soudržnosti dospěla k závěru, že rozšíření Unie na 25 členských států, a následně na 27 či více, představuje bezprecedentní výzvu pro konkurenceschopnost a vnitřní soudržnost Unie. Rozšíření vedlo ke zvětšení rozdílů v úrovni hospodářského vývoje, ke geografickému posunu problému nerovností směrem na východ a k obtížnější situaci v oblasti zaměstnanosti:

- Rozdíl v HDP na osobu mezi 10 % obyvatel žijících v nejrozvinutějších regionech a stejným procentem obyvatel žijících v nejméně rozvinutých regionech se v porovnání se situací v EU složené z 15 členských států více než zdvojnásobil.

- V EU složené z 25 členských států žije v regionech, kde HDP na osobu činí méně než 75 % průměru EU, 123 miliónů lidí - což představuje přibližně 27 % z celkového počtu obyvatel - oproti 72 miliónům lidí, čili 19 % celkové populace, v EU složené z 15 států. Z toho čtyři z každých deseti občanů žijí v regionech, které patří do 15 „starých“ členských států, zatímco zbývajících šest jsou státní příslušníci 10 „nových“ členských států.

- Má-li se průměrná úroveň zaměstnanosti v 10 nových členských státech vyrovnat se zbytkem EU, bude třeba vytvořit čtyři milióny pracovních míst. V rozšířené EU rovněž přetrvávají významné rozdíly v zaměstnanosti podle věku a pohlaví.

Zároveň celá EU čelí problémům plynoucím z pravděpodobného urychlení hospodářské restrukturalizace v důsledku globalizace, otevírání trhů, technologické revoluce, rozvoje ekonomiky a společnosti založené na znalostech, stárnutí obyvatelstva a nárůstu imigrace.

Kromě toho se hospodářský růst v EU od roku 2001 významně zpomalil. V důsledku toho v mnoha částech Unie opět vzrostla nezaměstnanost se všemi vyplývajícími sociálními důsledky. Jako odrazového můstku do budoucnosti by Unie měla plně využít příležitostí, které nabízí současný trend směřující k oživení.

Hlavy států a předsedové vlád Unie, kteří se sešli v Lisabonu v březnu 2000, v úsilí o zlepšení výkonnosti ekonomik EU stanovili strategii, jejímž cílem je vytvořit z Evropy do roku 2010 nejúspěšnější a nejkonkurenceschopnější ekonomiku na světě založenou na znalostech. Zasedání Rady v Nice v prosinci 2000 převedlo lisabonské cíle snížení chudoby na koordinovanou strategii EU zaměřenou na sociální začlenění. Na zasedání Rady v Göteborgu v červnu 2001 byla lisabonská strategie rozšířena o nový důraz na ochranu životního prostředí a dosažení udržitelnější struktury rozvoje.

Politika soudržnosti významně přispívá k realizaci těchto cílů. Růst a soudržnost se ve skutečnosti vzájemně podporují. Tím, že Unie snižuje rozdíly, pomáhá zajistit, aby k celkovému hospodářskému rozvoji Unie přispívaly všechny regiony a sociální skupiny a aby z něj také měly prospěch. Článek 3 a 158 Smlouvy odráží tuto vizi, která byla posílena návrhem Smlouvy o Ústavě, do níž byl vložen jasnější odkaz na územní rozměr soudržnosti.

Politika soudržnosti je také nezbytná v situaci, kdy ostatní politiky Společenství přinášejí významný prospěch kombinovaný s omezenými, ale lokalizovanými náklady. Politika soudržnosti pomáhá tyto přínosy rozšířit. Předvídáním změn a usnadněním přizpůsobivosti může politika soudržnosti přispět k omezení nepříznivých dopadů.

Z tohoto důvodu musí být politika soudržnosti ve všech svých rozměrech chápána jako nedílná součást lisabonské strategie, třebaže dnes, jak zdůraznila Komise ve svém návrhu dalšího finančního výhledu, je třeba politický koncept, který tvoří základ lisabonské strategie, doplnit a aktualizovat. Jinými slovy, politika soudržnosti musí začleňovat lisabonské a göteborské cíle a stát se klíčovým prostředkem k jejich realizaci pomocí národních a regionálních rozvojových programů.

Posílení regionální konkurenceschopnosti pomocí cílených investic v celé Unii a nabízení hospodářských příležitostí, které lidem pomohou realizovat jejich schopnosti, bude tedy oporou růstového potenciálu hospodářství EU jako celku ke společnému prospěchu všech. Zajišťováním vyváženějšího rozložení hospodářské činnosti v Unii pomáhá regionální politika zmenšovat tlak nadměrné koncentrace a dopravního zahlcení.

Reforma politiky soudržnosti by také měla nabídnout příležitost k větší efektivitě, transparentnosti a politické odpovědnosti. To především a zejména vyžaduje vymezit strategický přístup k této politice, vyjmenovat její priority, zajistit koordinaci se systémem hospodářského a sociálního řízení a umožnit pravidelnou a otevřenou kontrolu dosaženého pokroku. To vyžaduje další zjednodušení systému řízení zavedením diferenciace a přiměřenosti v souvislosti s řádnou finanční správou. Rovněž je nezbytné dále decentralizovat odpovědnost směrem k partnerům v členských státech, regionech a na místních úřadech.

Tato předloha nařízení je návrhem Komise pro další generaci programů politiky soudržnosti. Představuje základ, na němž Rada, podle článku 55 nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 ze dne 21. června 1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech musí uvedené nařízení přezkoumat nejpozději do 31. prosince 2006. Komise zdůrazňuje, že je třeba přijmout nařízení v průběhu roku 2005, aby bylo možno rok 2006 věnovat přípravě na období 2007-2013.

2. Nová architektura politiky soudržnosti EU po roce 2006

Komise navrhuje, aby se opatření podporovaná politikou soudržnosti soustředila na investice do omezeného počtu priorit Společenství, které odrážejí programy z Lisabonu a Göteborgu, u nichž lze očekávat, že intervence Společenství vyvolá pákový efekt a přinese významnou přidanou hodnotu. Proto u operačních programů Komise předkládá základní seznam omezeného počtu následujících klíčových témat: inovace a hospodářství založené na znalostech, životní prostředí a prevence rizik, dostupnost a služby v obecném hospodářském zájmu. U programů souvisejících se zaměstnaností se bude klást důraz na provádění reforem nutných k pokroku směrem k plné zaměstnanosti, ke zlepšení kvality a produktivity práce a k podpoře sociální integrace a soudržnosti, v souladu se směry a doporučeními v rámci Evropské strategie zaměstnanosti (ESZ).

Soustředění se na tři cíle Společenství

Sledování prioritních témat by bylo organizováno ve zjednodušeném a transparentnějším rámci s budoucí generací programů seskupených pod třemi hlavičkami: konvergence; regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost; územní spolupráce.

2.1. Konvergence

Cíl „konvergence“ se týká méně rozvinutých členských států a regionů, které jsou podle Smlouvy vrcholnou prioritou politiky soudržnosti Společenství. Smlouva vyzývá ke zmenšování rozdílů mezi „úrovní rozvoje různých regionů a na snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů nebo ostrovů, včetně venkovských oblastí“ (článek 158). Rozšíření s sebou přinese bezprecedentní zvýšení rozdílů v Unii, jejichž zmenšení bude vyžadovat dlouhodobé a nepřetržité úsilí.

Tento cíl se týká především těch regionů, jejichž HDP na osobu je menší než 75 % průměru Společenství. Klíčovým cílem politiky soudržnosti v této souvislosti bude podporovat podmínky zvyšující růst a faktory vedoucí ke skutečné konvergenci. Rozvoj dlouhodobé konkurenceschopnosti a zaměstnanosti by měly plánovat strategie.

Komise rovněž navrhuje, aby dočasná podpora rámci této priority platila pro ty regiony, kde by byl HDP na osobu nižší než 75 % průměru Společenství vypočítaného pro Unii složenou z patnácti států (tzv. statistický dopad rozšíření). Jde o regiony, kde se objektivní okolnosti nezměnily, přestože jejich HDP na osobu bude v rozšířené Unii relativně vyšší. V zájmu spravedlnosti, a aby se dotyčným regionům umožnilo dokončit proces konvergence, bude podpora vyšší než bylo v roce 1999 rozhodnuto v Berlíně pro tzv. „postupné vyřazování“ regionů současné generace.

Programy by byly podporovány z finančních zdrojů Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu (ESF) a Fondu soudržnosti v souladu s principy stanovenými ve Smlouvě.

Fond soudržnosti se bude vztahovat na členské státy s HDP menším než 90 % průměru Společenství. Pomoc z Fondu soudržnosti bude podmíněna plněním podmínek ekonomické konvergence a nutností vyhnout se nadměrným schodkům veřejných financí podle článku 104 Smlouvy.

Fond soudržnosti v souladu s prioritami stanovenými ve finančním výhledu posílí svůj podíl na udržitelném rozvoji. V tomto ohledu zůstanou ústředními prioritami transevropské dopravní sítě, zejména projekty evropského zájmu, a ekologické infrastruktury. Aby bylo dosaženo přiměřené rovnováhy, která by odrážela specifické potřeby nových členských států, předpokládá se rovněž podpora takových projektů, jako jsou programy železniční, námořní a vnitrozemské vodní cesty a multimodální dopravní programy mimo TEN-T, investice do udržitelné městské dopravy a ekologicky významné investice do klíčových oblastí energetické výkonnosti nebo obnovitelných zdrojů energie.

Důraz se bude klást také na posilování institucionální kapacity a efektivity veřejné správy, včetně schopnosti spravovat strukturální fondy a Fond soudržnosti.

2.2. Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost: předvídat a podporovat změnu

I když prioritou politiky soudržnosti zůstávají intervence v méně rozvinutých členských státech, existují významné výzvy, které se týkají všech členských států EU, například rychlé hospodářské a sociální změny a restrukturalizace, globalizace obchodu, vývoj směrem k ekonomice a společnosti založené na znalostech, stárnutí obyvatelstva, rostoucí přistěhovalectví, nedostatek pracovních sil v klíčových odvětvích a problémy se sociálním začleněním.

V této souvislosti musí hrát Unie významnou roli. Pro politiku soudržnosti mimo nejméně rozvinuté členské státy a regiony Komise navrhuje dvojí přístup:

- Za prvé, prostřednictvím regionálních programů financovaných z Evropského fondu pro regionální rozvoj bude politika soudržnosti pomáhat regionům a regionálním orgánům předvídat a podporovat hospodářské změny v průmyslových, městských a venkovských oblastech posilováním jejich konkurenceschopnosti a atraktivity, přičemž se budou brát v úvahu stávající hospodářské, sociální a územní rozdíly.

- Za druhé, pomocí programů financovaných z Evropského sociálního fondu bude politika soudržnosti pomáhat lidem předvídat hospodářské změny a přizpůsobit se jim v souladu s politickými prioritami evropské strategie zaměstnanosti podporou politik zaměřených na plnou zaměstnanost, kvalitu a produktivitu práce a na sociální začlenění.

V rámci nových regionálních programů financovaných z Evropského fondu pro regionální rozvoj Komise navrhuje přísnější zaměření intervencí na tři prioritní témata: inovace a znalostní ekonomiku, životní prostředí a prevenci rizik, dostupnost a služby v obecném hospodářském zájmu.

Jediným zdrojem financování pro nové programy bude Evropský fond pro regionální rozvoj. Z hlediska rozdělení prostředků je třeba rozlišovat dvě skupiny regionů:

- Regiony, které jsou v současné době způsobilé pro cíl 1 a nesplňují kritéria pro priority konvergence i bez statistického dopadu rozšíření. Tyto regiony budou těžit z přechodné podpory (pod hlavičkou „postupného zavádění”), která půjde cestou srovnatelnou s regiony, které v období 2000-2006 již nejsou způsobilé pro cíl 1.

- Všechny ostatní regiony Unie, jichž se netýkají ani programy konvergence ani výše popsané „postupné zavádění“ podpory.

Pokud jde o operační programy financované z Evropského sociálního fondu, Komise navrhuje podpořit provádění doporučení týkajících se zaměstnanosti a posilovat sociální integraci v souladu s cíli a pokyny evropské strategie zaměstnanosti.

Proto by se podpora měla soustředit na čtyři politické priority, které jsou klíčové pro provádění evropské strategie zaměstnanosti a v nichž může financování Společenstvím zajistit přidanou hodnotu: zvyšování přizpůsobivosti pracovníků a podniků; zlepšování přístupu k zaměstnání a zvyšování účasti na pracovním trhu; posilování sociální integrace a boj s diskriminací, mobilizace reforem oblasti zaměstnanosti a integrace.

2.3. Evropská územní spolupráce

Na základě zkušeností ze současné iniciativy INTERREG navrhuje Komise vytvořit nový cíl věnovaný prohloubení harmonické a vyvážené integrace území Unie podporou spolupráce mezi jejími jednotlivými složkami na otázkách významných pro Společenství, a to na přeshraniční, nadnárodní a meziregionální úrovni.

Opatření bude financováno z Evropského fondu pro regionální rozvoj a soustředí se na integrované programy řízené jediným úřadem sledujícím klíčové priority Společenství související s lisabonským a göteborským programem.

Pro přeshraniční spolupráci budou způsobilé všechny regiony podél vnitřních kontinentálních hranic a určité regiony podél vnějších kontinentálních hranic a podél určitých přímořských hranic. Cílem bude podporovat společná řešení společných problémů mezi sousedícími orgány, například rozvoj měst, venkova a pobřeží a rozvoj hospodářských vztahů a vytváření sítí malých a středních podniků.

Pokud jde o širší opatření na podporu nadnárodní spolupráce, členské státy a regiony se vyzývají, aby posoudily užitečnost a účinnost 13 stávajících zón nadnárodní spolupráce (definovaných v rámci programu INTERREG IIIB) ve světle rozšíření. Cílem bude spolu s Komisí rozhodnout o počtu zón pro nadnárodní spolupráci, které budou dostatečně koherentní a kde bude možné rozvíjet společné zájmy a příležitosti. Předpokládá se, že tato spolupráce se bude soustřeďovat na strategické priority s nadnárodní povahou, jako je výzkum a vývoj, životní prostředí, prevence rizik a integrované hospodaření s vodou.

Komise na závěr navrhuje, aby regiony v budoucnosti začlenily do svých regionálních programů opatření v oblasti meziregionální spolupráce. Aby toho mohlo být dosaženo, bude třeba, aby regionální programy věnovaly určitou část prostředků na výměny, spolupráci a vytváření sítí s regiony v ostatních členských státech.

3. Integrovaná odpověď na specifické CHARAKTERISTIKY ÚZEMÍ

ÚčINNÁ POLITIKA SOUDRžNOSTI MUSÍ BRÁT V ÚVAHU SPECIFICKÉ POTřEBY A CHARAKTERISTIKY TAKOVÝCH ÚZEMÍ, JAKO JSOU NEJVZDÁLENěJšÍ REGIONY UNIE, OSTROVY, HORSKÉ OBLASTI, řÍDCE OSÍDLENÉ čÁSTI DÁLNÉHO SEVERU UNIE A URčITÉ PřÍHRANIčNÍ OBLASTI UNIE.

Rovněž je třeba, aby vhodně podporovala obnovu měst, venkovské oblasti a oblasti závislé na rybolovu a zajišťovala doplňkovost a konzistenci se specifickými finančními nástroji v oblasti zemědělství a rybolovu.

Komise následně zamýšlí v rámci cíle konvergence vytvořit specifický program, který bude kompenzovat specifická omezení nejvzdálenějších regionů, jak uznává článek 299.2 Smlouvy a jak požádala Evropská rada na svém zasedání v Seville ve dnech 21. - 22. června 2002. Kromě toho bude do nových programů „evropské územní spolupráce“ zahrnuto opatření „Grand Voisinage“ zaměřené na usnadnění spolupráce se sousedními zeměmi.

Protože problémy dostupnosti a vzdálenosti od velkých trhů jsou zvlášť akutní na mnoha ostrovech a v mnoha horských oblastech a řídce osídlených regionech, zejména na dálném severu Unie, bude se k nim při rozdělování prostředků na prioritu regionální konkurenceschopnosti a zaměstnanosti přihlížet tak, že se použije „územní“ kritérium, kterým se zohlední relativní geografické znevýhodnění takových oblastí.

Členské státy by měly zajistit, aby byla specifika těchto regionů brána v úvahu při přidělování zdrojů v rámci regionálních programů. Ve snaze více podpořit opatření v těchto někdy opomíjených oblastech a přihlížet k vyšším nákladům veřejných investic vyjádřeno na osobu se pro další období navrhuje, aby území s geografickým znevýhodněním těžila ze zvýšení maximálního příspěvku Společenství.

Na základě silných stránek iniciativy URBAN Komise zamýšlí posílit řešení problematiky měst plnou integrací akcí v této oblasti do regionálních programů. Bude nutné, aby se v regionálních programech uvádělo, jak takové akce probíhají a jak je organizováno další delegování odpovědnosti za tyto akce na městské orgány.

4. Lepší organizace nástrojů PRO VENKOVSKÉ OBLASTI A RESTRUKTURALIZACI ODVěTVÍ RYBOLOVU

Komise navrhuje zjednodušit a ujasnit roli různých nástrojů na podporu rozvoje venkova a odvětví rybolovu. Současné nástroje související s politikou rozvoje venkova budou seskupeny v jediném nástroji v rámci společné zemědělské politiky, který má:

- zvýšit konkurenceschopnost zemědělského sektoru podporou restrukturalizace,

- zlepšovat životní prostředí a krajinu podporou hospodaření s půdou, včetně spolupráce v oblasti financování opatření na rozvoj venkova v souvislosti s chráněnými přírodními oblastmi Natura 2000,

- zlepšovat kvalitu života ve venkovských oblastech a podporovat diverzifikaci hospodářských činností prostřednictvím opatření zaměřených na zemědělské odvětví a jiné subjekty na venkově.

Do hlavního programování by byla integrována současná iniciativa Společenství LEADER+.

Podobně budou opatření ve prospěch restrukturalizace rybolovu seskupena v jediném nástroji, který se soustředí na opatření doprovázející potřeby restrukturalizace rybolovu a zlepšující pracovní a životní podmínky v oblastech, kde hraje významnou roli rybolov, včetně akvakultury.

Důležitou součástí těchto návrhů je, že finanční prostředky převedené z politiky soudržnosti na tyto nové nástroje budou i nadále přidělovány tak, aby se při pomáhání méně rozvinutým regionům a zemím, kterých se týkají programy konvergence, dosáhlo stejného stupně soustředění jako dnes.

Mimo tyto intervence bude politika soudržnosti podporovat diverzifikaci venkovské ekonomiky a oblastí závislých na rybolovu směrem od tradičních činností.

5. Zjednodušení a DECENTRALIZACE: REFORMOVANÝ PROVÁDěCÍ SYSTÉM

I když prováděcí mechanismus politiky soudržnosti v zásadě prokázal svou schopnost realizovat kvalitní programy a projekty v evropském zájmu, objevovala se při řízení současných programů i celá řada problémů.

Komise proto zamýšlí zachovat klíčové principy politiky soudržnosti – programování, partnerství, spolufinancování a hodnocení. Navrhuje však zvýšit účinnost politiky zavedením plánovaných reforem, které za prvé podpoří strategičtější přístup k programování, za druhé zavedou v členských státech, regionech a na místních úřadech další decentralizaci pravomocí v rámci existujících partnerství, za třetí posílí výkonnost a kvalitu spolufinancovaných programů prostřednictvím posíleného transparentnějšího partnerství a zřetelných a přísnějších kontrolních mechanismů a za čtvrté zjednoduší řídící systém zavedením větší transparentnosti, diferenciace a proporcionality a zároveň zajištěním řádné finanční správy.

5.1. Strategičtější orientace na priority Unie

Komise navrhuje, aby celkový strategický dokument politiky soudržnosti byl schválen Radou se stanoviskem Parlamentu před novým programovým obdobím, a to na základě návrhu Komise stanovujícího jasné priority pro členské státy a regiony.

Tento strategický přístup by řídil provádění politiky a přinesl by větší politickou odpovědnost. Pomohl by úžeji specifikovat žádoucí úroveň spolupráce mezi politikou soudržnosti a lisabonským a göteborským programem a zvýšil by konzistentnost s hlavními směry hospodářské politiky a evropskou strategií zaměstnanosti.

Evropské orgány by každý rok posuzovaly pokrok strategických priorit a dosažené výsledky na základě zprávy Komise shrnující zprávy členských států o dosaženém pokroku.

Kromě toho Komise navrhuje systém dále zjednodušit v řadě klíčových aspektů.

5.2. Programování

Systém programování se zjednoduší následovně:

Na politické úrovni: na základě strategického dokumentu schváleného Radou by každý členský stát připravil rámcový národní dokument o své strategii rozvoje, který by byl projednán s Komisí a tvořil by rámec pro přípravu tematických a regionálních programů, ale neměl by úlohu – jako stávající rámec podpory Společenství – řídícího nástroje;

Na prováděcí úrovni: na základě politického dokumentu by Komise přijala národní a regionální programy pro každý členský stát. Programy by byly definovány pouze na celkové nebo vysoce prioritní úrovni a zdůrazňovaly by nejdůležitější opatření. Od dalších podrobností, které se dnes odrážejí v tzv. „programovém doplňku“, by se upustilo stejně jako od řízení měřením.

Počet fondů by byl omezen na tři (Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond a Fond soudržnosti) v porovnání se současnými šesti.

Oproti současným programům s mnoha fondy by se budoucí intervence Evropského fondu pro regionální rozvoj a Evropského sociálního fondu snažili zaměřit na využívání pouze jednoho fondu na program. V tomto ohledu by působení každého fondu bylo koherentnější, kdyby se Evropskému fondu pro regionální rozvoj a Evropskému sociálnímu fondu umožnilo financovat zbývající činnosti související s lidským a produkčním kapitálem. Financování těchto činností by bylo omezené a přímo spojené s hlavními doménami intervencí každého fondu. To by umožnilo zjednodušení i větší účinnost programování.

Fond soudržnosti a Evropský fond pro regionální rozvoj budou sledovat jednotný programovací systém, pokud se bude jednat o dopravní a ekologickou infrastrukturu. Velké projekty by Komise schvalovala samostatně, ale byly by řízeny v rámci souvisejících programů.

5.3. Finanční správa a kontrola

V rámci sdíleného řízení je jedním z klíčových cílů budoucího regulačního balíčku pro programové období 2007-2013 jasně vymezit na základě zkušeností získaných z dosavadního právního řádu, rámec, povahu a rozdělení odpovědnosti mezi různé aktéry, jichž se týká realizace rozpočtu Společenství. Mezi ně patří na jedné straně členské státy a prováděcí orgány a na straně druhé Komise. Ujasnění přispěje ke zlepšení efektivity, účinnosti a celkové vyváženosti systému.

Systém správy a kontroly

Předloha nařízení o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti zvyšuje koherenci a transparentnost celkové struktury systémů správy a kontroly fondů:

- koherenci, která jasně definuje minimální podmínky pro systémy kontroly a auditu na všech úrovních procesu a úkoly a povinnosti jednotlivých aktérů;

- transparentnost, protože je nutné, aby si různí aktéři, jichž se kontroly týkají, byli vědomi výsledků kontrol každé části pro zlepšení efektivity, účinnosti a celkové vyváženosti systému.

Předloha nařízení definuje společný základ minimálního souboru podmínek, který musí splňovat každý systém správy a vnitřní kontroly, jenž se týká správy fondů, a povinnosti členských států a Komise při zajišťování dodržování zásady řádné finanční správy. K tomuto účelu poskytnou členské státy ujištění ve vztahu k systémům správy a řízení:

- na začátku období formou stanoviska nezávislého účetního orgánu k systému,

- každoročně formou stanoviska účetního orgánu doloženého výroční kontrolní zprávou a

- na konci období formou ujištění ke konečnému vyúčtování výdajů.

Jakmile bude mít Komise k dispozici ujištění o existenci a řádném fungování národních systémů správy a řízení – ujištění založené na vlastních auditech Komise a na národních auditech -, bude schopna zajistit, aby se její záruka za zákonnost a řádnost deklarovaných výdajů zakládala na výsledcích národních kontrol. Obdobně bude schopna omezit své kontroly na místě pouze na výjimečné okolnosti.

Ve stejné linii struktura nařízení navrhuje, aby stupeň zasahování Společenství do správy, hodnocení a kontroly závisel – mimo jiné – na významnosti jeho příspěvku. Předloha obecného nařízení umožňuje členským státům využívat vlastní pravidla a struktury správy a řízení tam, kde ve významné míře převažuje národní příspěvek. Tato možnost platí pouze tehdy, obdrží-li Komise ujištění o spolehlivosti národních systémů správy a kontroly.

Zásada doplňkovosti – tj. skutečnost, že prostředky EU by měly národní prostředky doplňovat, nikoli nahrazovat - zůstane klíčovým principem politiky soudržnosti. Avšak v souladu s principem proporcionality bude Komise ověřovat její uplatňování pouze v rámci cíle „konvergence“. Za zajištění toho, aby v programech Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a Evropská územní spolupráce princip doplňkovosti platil, by byly zodpovědné členské státy.

Finanční správa

Pokud jde o finanční správu, pro zjednodušení systému se zavádějí dva důležité aspekty. Platby se budou samozřejmě uskutečňovat na úrovni priorit a již ne na úrovni opatření, jak je tomu dnes. Kromě toho se bude příspěvek Společenství vypočítávat pouze na základě veřejných výdajů. Systém plateb (zálohy a úhrady) i základní princip automatického vyřazení zůstanou zachovány.

Předloha nařízení rovněž navrhuje vypracování postupu pozastavení, přerušení a odepření plateb v případě závažných problémů při předložení žádosti o prozatímní platbu.

Za účelem zjednodušení finanční správy Komise navrhuje umožnit částečné uzavření programů u operací, které již byly dokončeny. O rozvrhu tohoto uzavření rozhodne členský stát.

Způsobilost výdajů by převážně určovala národní pravidla s výjimkou omezeného počtu oblastí jako DPH, kde by nadále platila pravidla Společenství.

5.4. Soustředění prostředků

Nejvíce prostředků by se mělo soustředit na nejchudší členské státy a regiony s důrazem na nové členské státy. Na úrovni jednotlivých rozvojových programů by se soustředění dosáhlo zaměřením na lisabonské a göteborské priority, jakož i, v „konvergenčních“ regionech, na posilování institucionální kapacity.

Co se týče programů regionální konkurenceschopnosti, současný důraz kladený (v rámci cíle 2) na rozdělení způsobilých oblastí na úrovni samosprávných oblastí, obcí a městských čtvrtí znamenal, že se soustředění chápalo téměř výhradně v mikrogeografickém hledisku. I když geografická koncentrace prostředků v nejhůře postižených oblastech musí v budoucnu zůstat základní součástí tohoto úsilí, musí se také uznat, že vyhlídky těchto oblastí jsou úzce spjaty s úspěchem regionu jako celku.

Jak mnoho regionů uznává, vyžaduje to vypracování koherentní strategie pro celý region, která se bude zabývat potřebami jeho nejslabších částí. Pro budoucnost se proto navrhuje upustit od současného systému vytváření mikrozón, což umožní najít vhodnou rovnováhu mezi geografickou koncentrací a jinými formami koncentrace při sestavování programů regionální konkurenceschopnosti v partnerství s Komisí.

Nemělo by z toho vyplývat žádné oslabení úsilí o využívání finančních prostředků EU. V rámci „regionální konkurenceschopnosti“ by každý operační program měl odůvodnit svou geografickou, tematickou a finanční koncentraci.

V kontextu partnerství by regiony odpovídaly především za zaměření finančních prostředků na témata potřebná k řešení hospodářských, sociálních a územních rozdílů na regionální úrovni. Komise by ověřovala a potvrzovala konzistentnost v době rozhodování o programech.

A konečně zásada vyřazení nevyužitých finančních prostředků („pravidlo n+2“), což je závazné pravidlo stejné pro regionální politiku i politiku soudržnosti, by zůstala silnou pobídkou ve prospěch účinné a rychlé realizace programů.

5.5. Větší důraz na výkonnost a kvalitu

Účinnost vyžaduje větší zaměření na dopad a výkonnost a lepší vymezení výsledků, kterých má být dosaženo. Celkově by se účinnost politiky soudržnosti zlepšila zavedením každoročního dialogu s evropskými orgány, v němž by se – na základě každoroční zprávy Komise – projednal pokrok a výsledky národních a regionálních programů a tak by se zlepšila transparentnost a odpovědnost vůči institucím a občanům.

Hodnocení před, během a po skončení programů by i nadále mělo zásadní význam pro celkovou snahu o zachování kvality. Komise kromě toho navrhuje vytvořit rezervní fond Společenství pro výkonnost, jehož hlavním cílem by bylo odměňovat členské státy a regiony, které vykazují nejvýznamnější pokrok směrem k dohodnutým cílům.

Nakonec Komise navrhuje, aby členské státy vytvořily v rámci finančních prostředků, které jim jsou přiděleny, malý rezervní fond, který jim umožní rychle reagovat na nečekané odvětvové nebo místní otřesy vyplývající z průmyslové restrukturalizace nebo z dopadů obchodních dohod. Tento rezervní fond by se používal k poskytování doplňkové podpory na rekvalifikaci nejvíce postižených pracovníků a na diverzifikaci hospodářství v dotyčných oblastech a působil byl jako doplněk národních a regionálních programů, které by měly tvořit hlavní nástroj pro restrukturalizaci a měly by předvídat hospodářské změny.

Tyto navrhované změny by měly do fungování politiky vnést větší transparentnost, usnadnit přístup občanů a firem, a tím zvýšit počet předkládaných projektů a přispívat k lepšímu využití zdrojů pomocí větší konkurence při získávání podpory.

6. FINANčNÍ PROSTřEDKY

Finanční prostředky věnované na politiku soudržnosti by měly odrážet ambice rozšířené Unie podporovat růst a tvorbu pracovních míst ve znevýhodněných oblastech. Na období 2007-2013 navrhuje Komise přidělit částku 336,1 miliardy EUR (což se rovná částce 373,9 miliardy EUR před převody na navrhované jednotné nástroje rozvoje venkova a rybolovu) na podporu tří priorit reformované politiky soudržnosti.

Orientační rozdělení této částky mezi tři priority reformované politiky by bylo následující:

- Přibližně 78 % na cíl „konvergence“ (méně rozvinuté regiony, Fond soudržnosti a regiony, které byly znevýhodněny „statistickým dopadem rozšíření“) s důrazem na pomoc dvanácti novým členským státům. Hranice absorbování („strop“) finančních převodů pro jakýkoliv členský stát v rámci politiky soudržnosti zůstane zachována na současných 4 % národního HDP, v úvahu by se braly částky zahrnuté v nástrojích pro rozvoj venkova a rybolov. Regiony postižené tzv. statistickým dopadem rozšíření by měly nárok na zvláštní, snižující se přidělené částky v rámci cíle konvergence, které by usnadnily jejich „postupné vyřazení“.

- Přibližně 18 % na cíl „regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“. Mimo postupně zaváděné regiony by rozdělení mezi regionální programy financované Evropským fondem pro regionální rozvoj a národní programy financované Evropským sociálním fondem bylo 50-50.

- Přibližně 4 % na cíl „evropská územní spolupráce“.

Pro rozdělení finančních prostředků mezi členské státy navrhuje Komise uplatnit metodu založenou na objektivních kritériích použitou v době zasedání Rady v Berlíně (1999) pro prioritu „konvergence“ a vzít v úvahu potřebu spravedlnosti s ohledem na regiony postižené statistickým dopadem rozšíření.

Prostředky na cíl „regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ by Komise rozdělovala mezi členské státy na základě hospodářských, sociálních a územních kritérií Společenství.

A konečně počet obyvatel žijících v příslušných regionech a celkový počet obyvatel dotyčných členských států by řídily rozdělování prostředků v rámci cíle „evropská územní spolupráce“.

2004/0163 (AVC)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY

o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 161 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise[1],

s ohledem na souhlas Evropského parlamentu[2],

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[3],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[4],

s ohledem na stanovisko Účetního dvora,

vzhledem k těmto důvodům :

(1) Článek 158 Smlouvy stanoví, že za účelem posilování hospodářské a sociální soudržnosti Společenství usiluje o snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a na snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů nebo ostrovů, včetně venkovských oblastí. Článek 159 vyžaduje, aby tuto činnost podporovaly strukturální fondy, Evropská investiční banka (EIB) a další dostupné finanční nástroje.

(2) Politika soudržnosti by měla přispívat ke zvyšování růstu, konkurenceschopnosti a zaměstnanosti tím, že začlení priority Společenství pro udržitelný rozvoj, jak je definovala zasedání Evropské rady v Lisabonu a Göteborgu.

(3) Hospodářské, sociální a územní rozdíly na regionální i národní úrovni se v rozšířeném Společenství zvětšily. Konkurenceschopnost a zaměstnanost by se proto měla zvyšovat v celém Společenství.

(4) Zvýšení počtu pozemních i mořských hranic Unie a zvětšení jejího území znamená, že by se měla zvýšit přidaná hodnota přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce v Unii.

(5) Působení Fondu soudržnosti by se mělo začlenit do programování strukturální pomoci, aby se docílilo větší koherence mezi různými fondy.

(6) Podle článku 55 nařízení Rady (ES) č. 1260/99 ze dne 21. června 1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech[5] má Rada na návrh Komise uvedené nařízení přezkoumat nejpozději do 31. prosince 2006. Aby mohla být provedena reforma fondů, kterou navrhuje toto nařízení, mělo by být nařízení (ES) č. 1260/99 zrušeno.

(7) Měla by se upřesnit úloha různých nástrojů poskytujících pomoc pro rozvoj venkova, a to nařízení (ES) č. […], a pro odvětví rybolovu, a to nařízení (ES) č. […][6], a tyto nástroje by se měly začlenit do nástrojů společné zemědělské politiky a společné rybářské politiky; tyto nástroje by se měly koordinovat s nástroji politiky soudržnosti.

(8) Počet fondů poskytujících pomoc v rámci politiky soudržnosti se proto omezuje na Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF), Evropský sociální fond (ESF) a Fond soudržnosti. Pravidla, která platí pro jednotlivé fondy, budou upřesněna v prováděcích nařízeních přijatých podle článku 148, 161 a 162 Smlouvy.

(9) Pro zvýšení přidané hodnoty politiky soudržnosti Společenství by se působení strukturálních fondů a Fondu soudržnosti mělo koncentrovat a zjednodušit, a proto by měly být znovu definovány cíle stanovené v nařízení (ES) č. 1260/99. Zároveň by měly být definovány tak, aby usilovaly o konvergenci členských států a regionů, regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a o evropskou územní spolupráci.

(10) V rámci těchto tří cílů by měly být brány v úvahu jak hospodářské a sociální charakteristiky, tak územní charakteristiky.

(11) Nejvzdálenější regiony by měly těžit ze specifických opatření a dodatečného financování pro vyrovnání omezení plynoucích z faktorů uvedených v čl. 299 odst. 2 Smlouvy.

(12) Severní území Unie, která jsou velmi řídce osídlena, vyžadují vhodné finanční zacházení, které by vyrovnalo účinky uvedeného znevýhodnění.

(13) Vzhledem k významu městské dimenze a příspěvku měst, zejména střední velikosti, k regionálnímu rozvoji by se měla městům věnovat větší pozornost a rozvíjet jejich úloha v programování podpory obnovy měst.

(14) Fondy by měly přijmout zvláštní a doplňková opatření k opatřením Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropského fondu pro rybolov (EFR) pro podporu hospodářské diverzifikace venkovských oblastí a oblastí závislých na rybolovu. Dále by také regiony, jejichž rozvoj zaostává, měly i nadále těžit ze stejného soustředění finančních prostředků jako v období 2000-2006 prostřednictvím pomoci z těchto nástrojů podporující pomoc z fondů.

(15) Opatření pro oblasti s přírodním znevýhodněním, t.j. některé ostrovy, horské oblasti a oblasti s nízkou hustotou osídlení, a rovněž pro určité příhraniční oblasti Společenství po rozšíření by měla být posílena tak, aby odpovídala jejich konkrétním rozvojovým obtížím.

(16) Měla by být stanovena objektivní kritéria pro určování způsobilých regionů a oblastí. Proto by zjišťování prioritních regionů a oblastí na úrovni Společenství mělo být založeno na společném systému klasifikace regionů stanoveném nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS)[7].

(17) Cíl „konvergence“ má zahrnovat členské státy a regiony, jejichž rozvoj zaostává; regiony, na něž je zaměřen cíl „konvergence“, jsou regiony, kde je hrubý domácí produkt (HDP) na osobu měřený paritou kupní síly nižší než 75 % průměru Společenství. Regiony postižené statistickým dopadem souvisejícím se snížením průměru Společenství po rozšíření Unie budou z tohoto důvodu těžit ze zásadní přechodné pomoci, aby mohly dokončit proces konvergence. Tato pomoc skončí v roce 2013 a nemělo by po ní následovat další přechodné období. Členské státy, na něž se zaměřuje cíl konvergence a jejichž hrubý národní důchod (HND) na osobu je menší než 90 % průměru Společenství, budou spadat do působnosti Fondu soudržnosti.

(18) Cíl „regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ má zahrnovat území Společenství mimo cíl „konvergence“. Způsobilé regiony jsou regiony podle cíle 1 v programovém období 2000-06, které již nesplňují kritéria regionální způsobilosti cíle „konvergence“ a které proto těží z přechodné pomoci, a všechny ostatní regiony Společenství.

(19) Cíl „evropská územní spolupráce“ má zahrnovat regiony, které mají pozemní nebo mořské hranice, oblasti nadnárodní spolupráce definované s ohledem na opatření podporující integrovaný územní rozvoj a na podporu sítí pro meziregionální spolupráci a výměnu zkušeností. Zlepšení a zjednodušení spolupráce podél vnějších hranic Společenství znamená využívání nástroje evropského sousedství a partnerství podle nařízení (ES) č. […] a předvstupního nástroje podle nařízení (ES) č. […].

(20) Činnosti fondů a operace, které fondy pomáhají financovat, by měly být koherentní a slučitelné s dalšími politikami Společenství a být v souladu s právními předpisy Společenství.

(21) Činnost Společenství by měla doplňovat činnost uskutečňovanou členskými státy nebo se snažit k ní přispívat. Partnerství by mělo být posíleno mechanismy pro zapojení různých typů partnerů, zejména regionů, s plným zřetelem na institucionální uspořádání členských států.

(22) Víceleté programování bude zaměřeno na dosažení cílů fondů zajištěním dostupnosti potřebných finančních prostředků a konzistentnosti a kontinuity společné akce Společenství a členských států.

(23) V souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy může Společenství přijímat opatření pro podporu cílů „konvergence“, „regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ a „evropská územní spolupráce“. Těchto cílů nemohou členské státy dostatečně dosáhnout vzhledem k rozsahu rozdílů a k nedostatku finančních prostředků členských států a regionů způsobilých podle cíle „konvergence“. Těchto cílů tedy může být lépe dosaženo na úrovni Společenství prostřednictvím víceleté záruky financování Společenství, která umožňuje, aby se politika soudržnosti soustředila na priority Společenství. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou ve výše uvedeném článku toto nařízení nečiní nic víc, než co je nezbytné pro dosažení uvedených cílů.

(24) Je vhodné posílit subsidiaritu a proporcionalitu intervencí strukturálních fondů a Fondu soudržnosti.

(25) Podle článku 274 Smlouvy by v souvislosti se sdíleným řízením měly být upřesněny podmínky umožňující Komisi výkon její odpovědnosti za provádění souhrnného rozpočtu Evropských společenství a objasněna povinnost spolupráce členských států. Uplatňování těchto podmínek umožní Komisi ujistit se o tom, že členské státy využívají fondy zákonně a správně a v souladu se zásadou řádné finanční správy ve smyslu finančního nařízení.

(26) Aby byl zajištěn skutečný hospodářský dopad, nesmějí příspěvky ze strukturálních fondů nahrazovat veřejné výdaje členských států za podmínek tohoto nařízení. Ověření zásady adicionality pomocí partnerství by se mělo soustředit na regiony v rámci cíle „konvergence“ vzhledem k rozsahu přidělovaných finančních prostředků a v případě nedodržení zásady adicionality může vést k finančním opravám.

(27) V souvislosti s úsilím ve prospěch hospodářské a sociální soudržnosti Společenství podporuje cíl odstranění nerovností a podpory rovného zacházení pro ženy a muže uvedený v článcích 2 a 3 Smlouvy.

(28) Soustředění finančních prostředků na cíl „konvergence“ by se mělo zvýšit vzhledem k větším rozdílům v rozšířené Unii, úsilí ve prospěch cíle „regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ pro zlepšení konkurenceschopnosti a zaměstnanosti ve zbytku Unie by mělo zůstat zachováno a prostředky na cíl „evropská územní spolupráce“ by měly být navýšeny vzhledem k její zvláštní přidané hodnotě.

(29) Měla by existovat ustanovení o přidělování prostředků, které jsou k dispozici. Jsou přidělovány každoročně a musí být zajištěno významné soustředění prostředků na regiony, jejichž rozvoj zaostává, včetně regionů, které dostávají přechodnou podporu kvůli statistickému dopadu.

(30) Každoroční částky přidělované členskému státu z fondů budou omezeny stropem stanoveným s ohledem na jeho schopnost tyto prostředky využít.

(31) Komise by měla objektivní a transparentní metodou vypracovat orientační rozpis dostupných položek závazků. 3 % částek ze strukturálních fondů přidělovaných členským státům podle cílů „konvergence“ a „regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ by měla být převedena do rezerv Společenství pro odměňování kvality a výkonnosti.

(32) Vyhrazené částky, které jsou k dispozici z fondů, by se pro použití v programování měly paušálně indexovat.

(33) Aby se zvýšil strategický obsah politiky soudržnosti pomocí integrace s prioritami Společenství, a tak se podpořila její transparentnost, měla by Rada přijmout strategické pokyny k návrhu Komise; Rada by měla prozkoumat jejich provádění členskými státy na základě zprávy Komise.

(34) Na základě strategických pokynů přijatých Radou by měl každý členský stát vypracovat národní referenční dokument o své rozvojové strategii; dokument tvoří rámec pro přípravu operačních programů, bude projednán s Komisí a Komise o něm rozhodne.

(35) Programování a správa strukturálních fondů by se měla zjednodušit s ohledem na jejich specifické rysy tím, že budou vypracovány programy, které budou financovány buď Evropským fondem pro regionální spolupráci nebo Evropským sociálním fondem, přičemž oba fondy budou schopny komplementárně a v omezené míře financovat akce, které spadají do působnosti druhého fondu.

(36) Za účelem zlepšení jejich vzájemného doplňování a pro zjednodušení provádění bude pomoc z Fondu soudržnosti a z Evropského fondu pro regionální spolupráci programována společně v operačních programech v oblasti dopravy a životního prostředí.

(37) Programování by mělo zajistit koordinaci fondů mezi sebou a koordinaci s dalšími stávajícími finančními nástroji a Evropskou investiční bankou a Evropským investičním fondem. Tato koordinace rovněž zahrnuje přípravu komplexních finančních plánů a partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem.

(38) Programové období má trvat po jediné období sedmi let, aby bylo zachováno zjednodušení systému správy definovaného v nařízení (ES) č. 1260/1999.

(39) Členské státy a vedoucí orgány by v rámci operačních programů spolufinancovaných z Evropského fondu pro regionální rozvoj měly zorganizovat režim meziregionální spolupráce a brát v úvahu zvláštní rysy oblastí s přírodním znevýhodněním.

(40) Při řešení potřeby zjednodušení a decentralizace by se programování a finanční správa měly provádět pouze na úrovni priorit, od rámce podpory Společenství a programového doplňku předpokládaného nařízením (ES) č. 1260/99 se upouští.

(41) Členské státy, regiony a vedoucí orgány by v rámci operačních programů spolufinancovaných z Evropského fondu pro regionální rozvoj podle cílů „konvergence“ a „regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ měly zorganizovat další delegování priorit týkajících se obnovy měst na městské úřady.

(42) Dodatečné příděly pro kompenzaci dodatečných nákladů, s nimiž se setkávají nejvzdálenější oblasti, by měly být začleněny do operačních programů financovaných v těchto regionech z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

(43) Měly by existovat samostatné režimy pro provádění cíle „evropská územní spolupráce“ financovaného Evropským fondem pro regionální rozvoj.

(44) Komise by měla být schopna schválit velké projekty zahrnuté do operačních programů, v případě potřeby spolu s Evropskou investiční bankou, aby bylo možno zhodnotit jejich účel, dopad a mechanismy pro plánované využití prostředků Společenství.

(45) V rámci technické pomoci by fondy měly poskytovat podporu pro hodnocení, zlepšení administrativní kapacity spojené se správou fondů, studie, pilotní projekty a zamýšlené výměny zkušeností, zejména pro povzbuzování inovačních přístupů a praxe.

(46) Účinnost pomoci z fondů rovněž závisí na zapracování spolehlivého hodnocení do programování a monitorování; měly by být upřesněny povinnosti členských států a Komise v tomto ohledu.

(47) Členské státy by v rámci své národní obálky podle cílů „konvergence“ a „regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ měly počítat s malým rezervním fondem, aby byly schopny rychle reagovat na nečekané odvětvové nebo místní otřesy vyplývající z průmyslové restrukturalizace nebo z dopadů obchodních dohod.

(48) Je nutné určit prvky pro modulování účasti fondů na operačních programech. Pro zvýšení multiplikačního efektu prostředků Společenství je tedy nutno brát v úvahu povahu a závažnost problémů, jimž dotyčné regiony čelí, provádění priorit Společenství včetně ochrany a zlepšování životního prostředí a mobilizaci soukromých zdrojů v operačních programech prostřednictvím partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem. Proto je rovněž nutné definovat pojem projektu vytvářejícího výnosy a pro tento druh projektů stanovit základ pro výpočet účasti fondů.

(49) V souladu se zásadou subsidiarity a s výhradou výjimek předpokládaných nařízeními (ES) č. […] o Evropském fondu pro regionální rozvoj, č. […] o Evropském sociálním fondu a č. […] o Fondu soudržnosti budou pro způsobilost výdajů existovat národní pravidla.

(50) Pro zajištění účinnosti, spravedlnosti a udržitelného působení intervence fondů by měla existovat ustanovení zaručující, že investice do podniků jsou dlouhodobé, a znemožňující, aby byly tyto fondy využívány pro zavádění nekalé soutěže. Je nutno zajistit, aby investice, které těží z pomoci fondů, mohly být odepisovány po dostatečně dlouhou dobu.

(51) Členské státy přijmou odpovídající opatření pro zajištění řádného fungování systému správy a kontroly. K tomuto účelu je nutno zavést obecné zásady a nezbytné funkce, které musejí plnit systémy všech operačních programů na základě platného práva Společenství pro programové období 2000-2006.

(52) Proto je nutné zachovat určení jediného řídícího orgánu pro každou intervenci a ujasnit jeho odpovědnost i funkce orgánu provádějícího audit. Rovněž je nutno zaručit jednotné normy kvality týkající se potvrzování výdajů a žádostí o platbu před jejich předáním Komisi; je nutné vysvětlit povahu a kvalitu informací, na nichž se tyto žádosti zakládají, a k tomuto účelu zřídit funkci potvrzujícího orgánu.

(53) Monitorování operačních programů je nutné, aby byla zajištěna kvalita jejich provádění. K tomuto účelu musejí být definovány povinnosti kontrolních výborů i informace, které je nutno předat Komisi, a rámec pro přezkoumání těchto informací.

(54) V souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality nesou primární odpovědnost za provádění a kontrolu intervencí členské státy.

(55) Měly by být upřesněny povinnosti členských států, pokud jde o systémy správy a kontroly, potvrzování výdajů a prevenci, zjišťování a nápravu nesrovnalostí a porušování práva Společenství, aby bylo zaručeno účinné a správné provádění operačních programů. Zejména pokud jde o správu a kontrolu, je nutno stanovit, jakými způsoby by členské státy poskytovaly záruku, že systémy existují a uspokojivě fungují.

(56) Aniž by tím byly dotčeny pravomoci Komise, pokud jde o finanční kontrolu, měla by se zvýšit spolupráce mezi členskými státy a Komisí v této oblasti a měla by být stanovena kritéria, která Komisi umožní, aby v souvislosti se svou strategií kontroly národních systémů určila úroveň záruky, kterou obdrží od národních účetních orgánů.

(57) Rozsah a intenzita kontrol Společenství bude odpovídat rozsahu jeho příspěvku. Tam, kde je velmi podstatně hlavním poskytovatelem financí na program členský stát, je vhodné, aby pro dotyčný členský stát existovala možnost zorganizovat určité prvky kontrolního režimu podle národních pravidel. Za stejných okolností je nutno stanovit, že Komise rozlišuje prostředky, jimiž by měl členský stát plnit funkce potvrzování výdajů a ověřování systému správy a kontroly, a určit podmínky, za nichž je Komise oprávněna omezit vlastní kontrolu a spolehnout se na ujištění poskytnutá národními subjekty.

(58) Poskytnutá záloha na začátku operačních programů zajišťuje pravidelný peněžní tok, který usnadňuje platby příjemcům při provádění operačního programu. Proto poskytnutá záloha ve výši 7 % u strukturálních fondů a 10,5 % u Fondu soudržnosti pomůže urychlit provádění operačních programů.

(59) Kromě pozastavení plateb, pokud budou zjištěny závady v systémech správy a kontroly, by měla existovat opatření umožňující, aby pověřený schvalující úředník mohl pozastavit platby tam, kde existují pochybnosti o řádném provozu těchto systémů, nebo aby Komise provedla srážku z plateb, pokud členský stát neprovedl veškerá zbývající opatření v nápravném akčním plánu.

(60) Pravidlo o automatickém vyřazení pomůže urychlit provádění programů a zlepší řádnou finanční správu. K tomuto účelu je vhodné vymezit způsoby jeho uplatňování a části rozpočtových položek závazků, které z něj mohou být vyjmuty, zejména pokud zdržení při provádění vyplývá z okolností nezávislých na subjektu, který se proti tomuto pravidlu odvolává, abnormálních nebo nepředvídatelných, jejichž následkům nebylo možno zabránit navzdory prokázané péči.

(61) Postupy pro uzavření by se měly zjednodušit a poskytnout členským státům, které si to přejí, možnost částečně uzavřít podle rozvrhu, který si zvolí, operační program ve vztahu k již dokončeným operacím; měl by být poskytnut rámec, v němž tak bude možno učinit.

(62) Je nutno přijmout opatření pro provedení tohoto nařízení v souladu s rozhodnutím Rady č. 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi[8],

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

CÍLE A OBECNÁ PRAVIDLA POMOCI

KAPITOLA I OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanovuje obecná pravidla pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond (dále jen,,strukturální fondy”) a Fond soudržnosti, aniž jsou dotčena specifická ustanovení stanovená v nařízení o Evropském fondu pro regionální rozvoj, nařízení o Evropském sociálním fondu a nařízení o Fondu soudržnosti.

Toto nařízení vymezuje cíle, ke kterým přispívají strukturální fondy a Fond soudržnosti (dále jen,,fondy”), kritéria způsobilosti pro členské státy a regiony pro tyto fondy, dostupné finanční zdroje a kritéria pro jejich přidělení.

Toto nařízení vymezuje souvislosti pro politiku soudržnosti, včetně metody pro stanovení strategických pokynů Společenství pro politiku soudržnosti, národních strategických referenčních rámců a ročního posuzování na úrovni Společenství.

Nařízení stanovuje zásady a pravidla pro partnerství, programování, hodnocení, řízení, včetně finančního řízení, pro sledování a kontrolu na základě zodpovědností sdílených mezi členskými státy a Komisí.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení budou mít tyto výrazy význam, který je jim zde přidělený:

1) ,,operační program ”: dokument předložený členským státem a přijatý Komisí jako součást strategického referenčního rámce, který stanovuje strategii rozvoje pomocí soudržného souboru priorit a pro jehož realizaci se žádá o pomoc z některého fondu, nebo v případě cílu,,konvergence” z Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj;

2) ,,priorita ”: jedna z priorit strategie v operačním programu, která v sobě zahrnuje skupinu operací, které spolu vzájemně souvisejí a mají specifické měřitelné cíle;

3) ,,operace ”: projekt nebo skupina projektů vybraných řídícím orgánem dotyčného operačního programu nebo na jeho odpovědnost v souladu s kritérii stanovenými monitorovacím výborem, které jsou prováděny jedním nebo více příjemci a umožňují dosažení cílů v rámci priority, k níž se vztahují;

4) ,,příjemce” : provozovatel, subjekt nebo podnik, ať už veřejný nebo soukromý, který je zodpovědný za zahájení a/nebo provádění operací. V rámci režimů podpory podle článku 87 Smlouvy jsou příjemci veřejnoprávní nebo soukromé podniky, které provádějí jednotlivé akce a dostávají veřejnou pomoc;

5) ,,veřejný výdaj ”: jakýkoli veřejný příspěvek na financování operací, který pochází z rozpočtu státu, regionálních nebo místních orgánů, Evropských společenství v souvislosti se strukturálními fondy a Fondem soudržnosti, a jakýkoli podobný výdaj. Jakýkoli příspěvek na financování operací, který pochází z rozpočtu veřejnoprávních subjektů nebo sdružení jednoho nebo více regionálních nebo místních orgánů nebo veřejnoprávních subjektů ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupu při zadávání zakázek na práce, dodávky a služby[9] se považuje za veřejný příspěvek;

6) ,,zprostředkující subjekt ”: jakýkoli subjekt nebo veřejná nebo soukromá služba, za jejíž jednání odpovídá řídící nebo potvrzující orgán, nebo která jménem takového orgánu plní jeho povinnosti vůči příjemcům provádějícím operace.

KAPITOLA II CÍLE A POSLÁNÍ

Článek 3

Cíle

1. Činnost Společenství podle článku 158 Smlouvy je zaměřena na posilování hospodářské a sociální soudržnosti rozšířeného Společenství s cílem podporovat harmonický, vyvážený a udržitelný rozvoj Společenství. Tato činnost se uskutečňuje za pomoci fondů, Evropské investiční banky (EIB) a ostatních stávajících finančních nástrojů. Cílem je řešení problémů spojených s hospodářskými, sociálními a územními rozdíly, které vznikly zejména v zemích a regionech, jejichž rozvoj zaostává, urychlení hospodářské a sociální restrukturalizace a řešení stárnutí populace.

Akce uskutečňované v rámci fondů začlení na národní a regionální úrovni priority Společenství ve prospěch udržitelného rozvoje posilováním růstu, konkurenceschopnosti a zaměstnanosti, sociálního začlenění i ochrany a kvality životního prostředí.

2. Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond, Fond soudržnosti, Evropská investiční banka (EIB) a ostatní stávající finanční nástroje Společenství za tímto účelem příslušným způsobem přispějí k dosažení následujících tří cílů:

a) Cíl ,,konvergence“ je určený na urychlení konvergence nejméně rozvinutých členských států a regionů tím, že zlepší podmínky pro růst a zaměstnanost zvýšením kvality investic do fyzického a lidského kapitálu, rozvojem inovace a společnosti založené na znalostech, zvyšováním schopnosti přizpůsobit se hospodářským a sociálním změnám, ochranou a zlepšováním životního prostředí i účinnou správou. Tento cíl představuje prioritu fondů.

b) Cíl ,,regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ se mimo nejméně rozvinuté regiony zaměřuje na posílení konkurenceschopnosti a atraktivnosti regionů i zaměstnanosti v regionech předvídáním hospodářských a sociálních změn, včetně změn souvisejících s otevřením obchodu, podporou inovací, společnosti založené na znalostech a podnikání, ochranou a zlepšováním životního prostředí, zlepšováním dostupnosti, zlepšováním přizpůsobivosti pracujících i podniků a rozvojem začleňujících trhů práce.

c) Cíl ,,evropská územní spolupráce“ směřuje k posilování přeshraniční spolupráce prostřednictvím společných místních iniciativ a na nadnárodní úrovni prostřednictvím akcí souvisejících s prioritami Společenství přispívajících k integrovanému územnímu rozvoji a prostřednictvím vytváření sítí a výměn zkušeností na vhodné územní úrovni.

3. V rámci těchto tří cílů pomoc fondů, na základě jejich charakteru, bere v úvahu specifický hospodářský a sociální charakter na jedné straně a specifický územní charakter na straně druhé. Pomoc vhodným způsobem podporuje obnovu měst, zejména jako součást regionálního rozvoje, a obnovu venkovských oblastí a oblastí závislých na rybolovu prostřednictvím hospodářské diverzifikace. Pomoc je také určena na podporu oblastí se zeměpisným nebo přírodním znevýhodněním, které ztěžuje problémy rozvoje, zejména v nejvzdálenějších regionech (Guadeloupe, Francouzská Guyana, Martinique, Réunion, Azory, Madeira a Kanárské ostrovy) a severských oblastech s velmi nízkou hustotou obyvatelstva, na některých ostrovech a ostrovních členských státech a v horských oblastech.

Článek 4

Nástroje a poslání

1. V souladu se specifickými ustanoveními, kterými se fondy řídí, fondy přispívají k dosažení těchto tří cílů:

a) cíl,,konvergence“: Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond a Fond soudržnosti;

b) cíl,,regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“: Evropský fond pro regionální rozvoj a Evropský sociální fond;

c) cíl „evropská územní spolupráce“: Evropský fond pro regionální rozvoj.

2. Fondy přispívají na financování technické pomoci z iniciativy členských států a Komise.

KAPITOLA III GEOGRAFICKÁ ZPŮSOBILOST

Článek 5

Konvergence

1. Regiony způsobilými pro financování ze strukturálních fondů v rámci cíle,,konvergence” jsou regiony odpovídající úrovni II klasifikace územních statistických jednotek (dále jen,,úroveň NUTS II”) ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003, jejichž hrubý národní produkt (HDP) na obyvatele měřený paritou kupní síly a vypočtený na základě údajů Společenství za poslední tři roky dostupných dne […] je nižší než 75 % průměru Společenství.

2. Regiony úrovně NUTS II, jejichž HDP na obyvatele měřený paritou kupní síly a vypočtený na základě údajů Společenství za poslední tři roky dostupných dne […] je mezi 75 % a […] % průměru Společenství, jsou pro financování ze strukturálních fondů způsobilé přechodně a na specifických základech.

3. Členskými státy způsobilými pro financování z Fondu soudržnosti jsou ty členské státy, jejichž HDP na obyvatele měřený paritou kupní síly a vypočtený na základě údajů Společenství za poslední tři roky dostupných dne […] je nižší než 90 % průměru Společenství a které mají program pro splnění hospodářských konvergenčních podmínek uvedených v článku 104 Smlouvy.

4. Bez ohledu na odstavce 1 a 2 tohoto článku a na článek 6 mají nejvzdálenější regiony (Guadeloupe, Francouzská Guyana, Martinique, Réunion, Azory, Madeira a Kanárské ostrovy) nárok na zvláštní financování z Evropského fondu pro regionální rozvoj na podporu jejich integrace do vnitřního trhu a kompenzaci jejich specifických omezení.

5. Ihned po vstupu tohoto nařízení v platnost Komise přijme v souladu s postupem uvedeným v čl. 102 odst. 2 seznam regionů, které splňují kritéria podle odstavců 1 a 2 tohoto článku, a členských států, které splňují kritéria podle čl. 5 odst. 3. Tento seznam bude platit od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013.

Článek 6

Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost

1. Oblastmi způsobilými pro financování ze strukturálních fondů v rámci cíle,,regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost” jsou ty oblasti, na něž se vztahuje čl. 5 odst. 1 a čl. 5 odst. 2.Při předkládání národního strategického referenčního rámce uvedeného v článku 25 každý dotčený členský stát uvede, pro které regiony NUTS I nebo NUTS II předloží program pro financování z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

2. Regiony s úrovní NUTS II, které v roce 2006 zcela spadají pod cíl 1 podle nařízení (ES) č. 1260/1999 a které nejsou uvedeny v čl. 5 odst. 1 a čl. 5 odst. 2 jsou způsobilé pro specifické a přechodné financování ze strukturálních fondů.

3. Ihned po vstupu tohoto nařízení v platnost Komise přijme v souladu s postupem uvedeným v čl. 104 odst. 2 seznam regionů, které splňují kritéria podle druhého odstavce tohoto článku. Tento seznam bude platit od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013.

Článek 7

Evropská územní spolupráce

1. Pro účely přeshraniční spolupráce jsou pro financování způsobilé regiony Společenství s úrovní NUTS III umístěné podél vnitřních a některých vnějších pozemních hranic a některé regiony Společenství s úrovní NUTS III podél námořních hranic, které jsou od sebe obecně vzdáleny maximálně 150 kilometrů, s uvážením potenciálních úprav potřebných pro zajištění soudržnosti a kontinuity spolupráce.Ihned po vstupu tohoto nařízení v platnost Komise přijme v souladu s postupem uvedeným v čl. 104 odst. 2 seznam způsobilých regionů. Tento seznam bude platit od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013.

2. Pro účely nadnárodní spolupráce na základě strategických pokynů Společenství uvedených v článku 23 a článku 24 Komise v souladu s postupem uvedeným v čl. 104 odst. 2 přijme seznam způsobilých nadnárodních oblastí. Tento seznam bude platit od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013.

3. Pro účely sítí spolupráce a pro výměny zkušeností je způsobilé území Společenství.

KAPILOTA IV ZÁSADY POMOCI

Článek 8

Doplňkovost a soulad

1. Fondy poskytují pomoc, která doplňuje národní, regionální a místní opatření tím, že do nich integruje priority Společenství.

2. Komise a členské státy zajistí, že pomoc od fondů a členských států je v souladu s činnostmi, politikami a prioritami Společenství. Tento soulad se uvádí zejména ve strategických obecných zásadách Společenství, v národních strategických referenčních rámcích a v operačních programech.

3. Operace financované z fondů jsou v souladu se Smlouvou a s akty přijatými na základě Smlouvy.

Článek 9

Programování

Cíle fondů se uskutečňují v rámci víceletého systému programování, který zahrnuje priority a několikastupňový proces řízení, rozhodování a financování.

Článek 10

Partnerství

1. O pomoci z fondů Komise rozhoduje v rámci úzké spolupráce, dále jen,,partnerství", mezi Komisí a členským státem. Členský stát v souladu se současnými vnitrostátními pravidly a postupy organizuje partnerství s orgány a subjekty, které určí, jmenovitě:

a) s příslušnými regionálními, místními, městskými a jinými veřejnými orgány;

b) s hospodářskými a sociálními partnery;

c) s jakýmikoli příslušnými subjekty, které zastupují občanskou společnost, ekologické partnery, nevládní organizace a orgány zodpovědné za podporu rovnoprávnosti mezi muži a ženami.

Každý členský stát jmenuje nejreprezentativnější partnery na národní, regionální a místní úrovni a v hospodářské, sociální nebo jiné oblasti, dále jen,,partneři". Členský stát zajistí široké a efektivní zapojení všech příslušných subjektů v souladu s vnitrostátními pravidly a postupy, přičemž přihlédne k potřebě podporovat rovnoprávnost mezi muži a ženami a udržitelný rozvoj prostřednictvím integrace požadavků na ochranu a zlepšování životního prostředí.

2. Partnerství je vedeno v plném souladu s příslušnými institucionálními, právními a finančními jurisdikcemi každé kategorie partnerů.

Partnerství zahrnuje přípravu a sledování národních strategických referenčních rámců i přípravu, provádění, sledování a hodnocení operačních programů. Členské státy zapojí každého z příslušných partnerů a zejména regiony do různých programových fází ve lhůtě stanovené pro každou fázi.

3. Komise vede každý rok konzultace s organizacemi, které na evropské úrovni zastupují sociální partnery, ohledně pomoci z fondů.

Článek 11

Subsidiarita a přiměřená intervence

1. Za provádění operačních programů uvedených v článku 23 nesou odpovědnost členské státy na příslušné územní úrovni, v souladu s institucionálním systémem každého členského státu. Tato zodpovědnost je vykonávána v souladu s tímto nařízením.

2. Prostředky vynaložené Komisí a členskými státy na kontrolní opatření se liší podle velikosti příspěvku Společenství. Rozlišení se týká také ustanovení pro hodnocení a účast Komise v monitorovacích výborech uvedených v článku 62 a výroční zprávy o operačních programech.

Článek 12

Sdílená správa

1. Rozpočet Společenství přidělený fondům se provádí v rámci sdílené správy mezi členskými státy a Komisí, v souladu s čl. 53 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002[10], s výjimkou technické pomoci uvedené v článku 43.

Členské státy a Komise zajistí dodržování zásad řádné finanční správy.

2. Komise vykonává svoji zodpovědnost za provádění souhrnného rozpočtu Evropských společenství těmito způsoby:

a) Komise kontroluje existenci a řádné fungování řídících a kontrolních systémů v členských státech v souladu s postupy popsanými v článcích 69 a 70;

b) v případě selhání vnitrostátního systému řízení a kontroly Komise přeruší, pozastaví nebo odepře vyplacení celé nebo části plateb v souladu s články 89, 90 a 91 a použije jakékoli jiné nutné finanční opravy v souladu s postupy popsanými v článcích 101 a 102;

c) Komise kontroluje výplaty záloh a automaticky vyřazuje rozpočtové závazky v souladu s postupy stanovenými v čl. 81 odst. 2, článku 93 a článku 96.

Článek 13

Adicionalita (doplňkovost)

1. Příspěvky ze strukturálních fondů nenahrazují veřejné nebo rovnocenné strukturální výdaje členského státu.

2. Pro regiony spadající pod cíl,,konvergence” Komise a členské státy určí úroveň veřejných nebo rovnocenných strukturálních výdajů, kterou členský stát zachová ve všech dotčených regionech během programového období.

Komise a členský stát se na takových výdajích dohodnou v rámci národního strategického referenčního rámce uvedeného v článku 25.

3. Úroveň výdajů uvedená v odstavci 2 se rovná přinejmenším částce průměrných ročních výdajů v reálné výši vynaložených během předchozího programového období.

Úroveň výdajů se určí s ohledem na obecné makroekonomické podmínky, ve kterých financování probíhá, a s uvážením některých ekonomických situací, zejména privatizací i mimořádné úrovně veřejných nebo rovnocenných strukturálních výdajů členského státu během předchozího programového období.

4. Komise ve spolupráci s každým členským státem ověří adicionalitu pro cíl,,konvergence” uprostřed programového období v roce 2011 a po skončení období v roce 2016.

Jestliže členský stát nebude schopen dne 30. června 2016 prokázat, že byla dodržena adicionalita dohodnutá v rámci národního strategického referenčního rámce, přistoupí Komise k finanční opravě v souladu s postupem stanoveným v článku 101.

Článek 14

Rovnoprávnost mezi muži a ženami

Členské státy a Komise zajistí, že je podporována rovnoprávnost mezi muži a ženami a integrace perspektivy pohlaví během různých fází provádění fondů.

KAPITOLA V FINANČNÍ RÁMEC

Článek 15

Globální zdroje

1. Zdroje dostupné pro závazky z fondů pro období od roku 2007 do roku 2013 činí 336,1 miliard eur v cenách z roku 2004 v souladu s ročním rozpisem obsaženým v příloze 1.

Pro účel jejich programování a následného zařazení do souhrnného rozpočtu Evropských společenství se částky uvedené v prvním pododstavci indexují 2 % ročně.

Rozdělení rozpočtových zdrojů mezi cíle definované v čl. 3 odst. 2 je takové, aby umožnilo značné soustředění prostředků na regiony spadající pod cíl,,konvergence”.

2. Komise vypracuje orientační roční rozpisy podle členských států v souladu s kritérii stanovenými v článcích 16, 17 a 18, aniž jsou dotčena ustanovení uvedená v článcích 20 a 21.

Článek 16

Zdroje pro cíl,,konvergence”

1. Celkové zdroje pro cíl ,,konvergence” představují 78,54 % zdrojů uvedených v čl. 15 (tedy celkem 264,0 miliard eur) a rozdělí se mezi různé složky takto:

a) 67,34 % na financování uvedené v čl. 5 odst. 1, přičemž se jako kritéria pro výpočet orientačního rozdělení pro jednotlivé členské státy použijí způsobilý počet obyvatel, regionální prosperita, národní prosperita a zaměstnanost;

b) 8,38 % na nadnárodní a specifickou podporu uvedenou v čl. 5 odst. 2, přičemž se jako kritéria pro výpočet orientačního rozdělení pro jednotlivé členské státy použijí způsobilý počet obyvatel, regionální prosperita, národní prosperita a zaměstnanost;

c) 23,86 % pro financování uvedené v čl. 5 odst. 3, přičemž se jako kritéria pro výpočet orientačního rozdělení pro jednotlivé členské státy použijí způsobilý hrubý národní důchod na hlavu, s přihlédnutím ke zlepšení národní prosperity za předcházející období, a velikost území; a

d) 0,42 % pro financování uvedené v čl. 5 odst. 4, přičemž se jako kritéria pro výpočet orientačního rozdělení pro jednotlivé členské státy použije způsobilý počet obyvatel.

2. Roční rozpisy zdrojů uvedených v odst. 1 pododstavci b) budou klesat od 1. ledna 2007. Zdroje přidělené v roce 2007 budou nižší než v roce 2006, s výjimkou regionů, které nejsou plně způsobilé pro cíl 1 k 1. lednu 2000 podle nařízení (ES) č. 1260/1999, pro něž budou přidělené zdroje v roce 2007 objektivní a spravedlivé.

Článek 17

Zdroje pro cíl,,regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost”

1. Celkové zdroje pro cíl ,,regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost” představují 17,22 % zdrojů uvedených v čl. 15 (tedy celkem 57,9 miliard eur) a rozdělí se mezi různé složky takto:

a) 83,44 % na financování uvedené v čl. 6 odst. 1, s použitím způsobilého počtu obyvatel, regionální prosperity, nezaměstnanosti, míry zaměstnanosti a hustoty osídlení jako kritérií pro výpočet orientačního rozdělení podle členských států; a

b) 16,56 % na přechodnou a specifickou podporu uvedenou v čl. 6 odst. 2, s použitím způsobilého počtu obyvatel, regionální prosperity, národní prosperity, a nezaměstnanosti jako kritérií pro výpočet orientačního rozdělení podle členských států.

2. Přidělené zdroje uvedené v odst. 1 písm. a) se rozdělí stejnoměrně mezi programy financované z Evropského fondu pro regionální rozvoj a programy financované z Evropského sociálního fondu.

3. Operační programy financované z Evropského sociálního fondu čerpají až 50 % dostupných zdrojů uvedených v odst. 1 písm. b). Operační programy financované z Evropského sociálního fondu obsahují za tímto účelem specifickou prioritu.

4. Roční rozpisy zdrojů uvedených v odst. 1 písm. b) budou klesat od 1. ledna 2007. Zdroje přidělené v roce 2007 budou nižší než v roce 2006, s výjimkou regionů, které začnou být způsobilé pro cíl 1 podle nařízení (ES) č. 1260/1999 v roce 2004, pro než budou přidělené zdroje v roce 2007 objektivní a spravedlivé.

Článek 18

Zdroje pro cíl,,evropská územní spolupráce”

Celkové zdroje pro cíl ,,evropské územní spolupráce” představují 3,94 % zdrojů uvedených v čl. 15 odst. 1 (tedy celkem 13,2 miliard eur) a rozdělí se mezi různé složky takto:

a) 35,61 % pro financování přeshraniční spolupráce uvedené v čl. 7 odst. 1, s využitím způsobilého počtu obyvatel jako kritéria pro výpočet orientačního rozdělení podle členských států.

12,12 % na příspěvky Evropského fondu pro regionální rozvoj pro přeshraniční část nástroje evropského sousedství a partnerství podle nařízení (ES) č. […] a pro předvstupní nástroj podle nařízení (ES) č. […]. Tato nařízení uvádějí, že příspěvek těchto dvou nástrojů na přeshraniční spolupráci s členskými státy se rovná příspěvku Evropského fondu pro regionální rozvoj.

b) 47,73 % pro financování nadnárodní spolupráce uvedené v čl. 7 odst. 2, s využitím způsobilého počtu obyvatel jako kritéria pro výpočet orientačního rozdělení podle členských států.

c) 4,54 % pro financování sítí spolupráce a výměny zkušeností podle čl. 7 odst. 3.

Článek 19

Nepřevoditelnost zdrojů

Celkové přidělené zdroje rozdělené podle členských států v rámci každého cíle fondů a jejich složek nejsou vzájemně převoditelné. Odchylně může finanční rozdělení podle členský ch států v rámci cíle,,evropská územní spolupráce” podléhat flexibilitě ve výši 10 % přidělených částek mezi přeshraniční složkou a nadnárodní složkou.

Článek 20

Zdroje pro rezervu na výkon a kvalitu

3,0 % zdrojů uvedených v čl. 16 odst. 1 písm. a) a b) a čl. 17 odst. 1 se přidělují v souladu s článkem 48.

Článek 21

Zdroje pro technickou pomoc

0,30 % zdrojů uvedených v čl. 15 odst. 1 je určeno na technickou pomoc pro Komisi, jak je vymezeno v článku 43.

Článek 22

Strop zdrojů

Komise zajišťuje, že celkové roční příděly z fondů pro jakýkoli členský stát podle tohoto nařízení, včetně příspěvku Evropského fondu pro regionální rozvoj na financování přeshraniční části nástroje evropského sousedství a partnerství podle nařízení (ES) č. […] a předvstupního nástroje podle nařízení (ES) č. […] a z části Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova podle nařízení (ES) č. […] pocházející z orientační sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu a z Evropského fondu pro rybolov podle nařízení (ES) č. […], přispívající na cíl,,konvergence”, nepřesáhnou 4 % hrubého národního produktu členského státu odhadovaného v době přijetí interinstitucionální dohody.

Nařízení o finančních nástrojích uvedených v předchozím odstavci jiných než fondů obsahují podobné ustanovení.

HLAVA II

STRATEGICKÝ PřÍSTUP K SOUDRžNOSTI

KAPITOLA I STRATEGICKÉ OBECNÉ ZÁSADY SPOLEČENSTVÍ PRO SOUDRŽNOST

Článek 23

Obsah

Rada na úrovni Společenství stanovuje strategické obecné zásady pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost, které definují rámec pro zásahy fondů.

Pro každý z cílů fondů tyto obecné zásady zejména uvedou v platnost priority Společenství s cílem podporovat vyvážený, harmonický a udržitelný rozvoj.

Tyto obecné zásady jsou stanoveny s ohledem na střednědobou hospodářskou politickou strategii obsaženou v hlavních směrech hospodářské politiky.

Prioritami v oblasti zaměstnanosti a lidských zdrojů jsou priority Evropské strategie pro zaměstnanost s uvážením regionálních a místních specifik.

Článek 24

Přijetí a přezkum

Nejpozději tři měsíce po přijetí tohoto nařízení se přijmou strategické obecné zásady Společenství uvedené v článku 23 v souladu s postupem stanoveným v článku 161 Smlouvy. Toto rozhodnutí bude vyhlášeno v Úředním věstníku Evropské unie.

Strategické obecné zásady Společenství v případě potřeby podléhají střednědobému přezkumu v souladu s postupem stanoveným v článku 161 Smlouvy, aby bylo možné zejména přihlédnout ke změnám v prioritách Společenství.

KAPITOLA II NÁRODNÍ STRATEGICKÝ REFERENČNÍ RÁMEC

Článek 25

Obsah

1. Členský stát představí národní strategický referenční rámec, který zajišťuje, že strukturální pomoc Společenství je v souladu se strategickými obecnými zásadami Společenství a který vymezuje spojení mezi prioritami Společenství na jedné straně a národními a regionálními prioritami na podporu udržitelného rozvoje a národním akčním plánem pro zaměstnanost na straně druhé.

Tento rámec bude tvořit referenční nástroj pro přípravu programování fondů.

2. Každý národní strategický referenční rámec obsahuje souhrnný popis strategie členského státu a jejího operačního provádění.

3. Strategická část národního strategického referenčního rámce upřesňuje strategii, která byla zvolena pro cíl,,konvergence“ a cíl,,regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“, a na základě analýzy rozdílů v rozvoji a analýzy slabých stránek a potenciálu rozvoje souvisejícího zejména s očekávanými změnami v evropském a světovém hospodářství uvádí, jakým způsobem je tato volba v souladu se strategickými obecnými zásadami Společenství. Obsahuje:

a) tematické a územní priority, včetně priorit pro regeneraci měst a diverzifikaci venkovského hospodářství a oblastí závislých na rybolovu;

b) pouze pro cíl,,konvergence“ akce navrhované pro posílení správní efektivnosti členského státu, včetně správy fondů a plánu hodnocení uvedeného v čl. 46 odst. 1;

c) pouze pro cíl,,regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ seznam regionů zvolených pro regionální konkurenceschopnost, jak je uvedeno v čl. 6 odst. 1 druhém pododstavci.

Pro umožnění sledování budou hlavní cíle priorit uvedených v písm. a) kvantifikovány a bude určen omezený počet ukazatelů výkonu a dopadu;

4. Pro cíl,,konvergence“ a cíl,,regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ operační část obsahuje:

a) seznam operačních programů a orientační roční příděl zdrojů z každého fondu podle programů, který bude zajišťovat vhodnou rovnováhu mezi regionálními a tematickými akcemi. Tento seznam zahrnuje částku národní pohotovostní rezervy uvedené v článku 49;

b) mechanismus pro zajištění koordinace mezi operačními programy a fondy;

c) příspěvek z ostatních finančních nástrojů, zejména od Evropské investiční banky, a jejich koordinace s fondy.

5. Pro regiony cíle,,konvergence” operační část obsahuje:

a) částku celkového ročního přídělu zdrojů poskytnutého z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského fondu pro rybolov;

b) informace požadované pro ověření ex-ante dodržování zásady adicionality (doplňkovosti) uvedené v článku 13.

6. Informace obsažené v národním strategickém referenčním rámci jsou uvedeny s ohledem na specifické institucionální uspořádání každého členského státu.

Článek 26

Příprava a přijetí

1. Národní strategický referenční rámec připraví členským stát podle své institucionální struktury a v úzké spolupráci s partnery uvedenými v článku 10. Rámec bude zahrnovat období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013.

2. Každý členský stát pošle Komisi návrh národního strategického referenčního rámce co nejdříve po přijetí strategických obecných zásad Společenství. Členské státy se mohou rozhodnout, že zároveň předloží operační programy uvedené v článku 31. Komise projedná tento návrh v rámci partnerství.

3. Před přijetím operačních programů uvedených v článku 36 Komise po konzultaci s výborem uvedeným v článku 105 přijme v souladu s postupem uvedeným v čl. 104 odst. 2 rozhodnutí, které se bude týkat:

a) strategických a prioritních témat zvolených pro pomoc z fondů a opatření pro jejich sledování;

b) seznamu operačních programů a orientačního rozdělení zdrojů podle programů pro každý z cílů fondů, včetně částky pro národní pohotovostní rezervu uvedenou v článku 49;

c) a pouze pro cíl,,konvergence” úrovně výdajů zaručující dodržení zásady adicionality uvedené v článku 13 a akce navrhované pro posílení správní efektivnosti a řádného řízení.

Rozhodnutím nejsou dotčeny jakékoli změny v operačních programech uvedené v článku 32.

KAPITOLA III STRATEGICKÁ NÁSLEDNÁ OPATŘENÍ A VÝROČNÍ DEBATA

Článek 27

Výroční zpráva členských států

1. Poprvé v roce 2008 a nejpozději do 1. října každého roku každý členský stát předloží Komisi zprávu o pokroku při provádění své strategie a dosahování svých cílů, obzvláště s ohledem na stanovené ukazatele, a o jejich přínosu k provádění strategických obecných zásad Společenství pro soudržnost a předloží také dostupná hodnocení.

Zpráva odkazuje na národní akční plán pro zaměstnanost.

2. Národní akční plán pro zaměstnanost každý rok popisuje, jak jsou obecné zásady evropské strategie prováděny v každém členském státě.

Článek 28

Výroční zpráva Komise

1. Poprvé v roce 2009 a na začátku každého roku Komise přijme výroční zprávu, která shrne hlavní vývoj, trendy a úkoly týkající se provádění obecných strategických zásad a národních strategických referenčních rámců.

2. Komise vypracuje zprávu na základě posouzení a vyhodnocení výročních zpráv členských států uvedených v článku 27 a jakýchkoli jiných dostupných informací. Zpráva uvede, jaká následná opatření mají členské státy a Komise přijmout s ohledem na její závěry.

Článek 29

Výroční posouzení

1. Výroční zpráva Komise uvedená v článku 28 se zasílá Radě společně se zprávou o provádění hlavních směrů hospodářské politiky, společnou zprávou o zaměstnanosti a zprávou o provádění strategie pro vnitřní trh pro jarní zasedání Evropské rady.

Zpráva se zasílá Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů k získání jejich stanoviska.

2. Každé jaro Rada posoudí výroční zprávu Komise společně se zprávou o provádění hlavních směrů hospodářské politiky, společnou zprávou o zaměstnanosti a zprávou o provádění strategie pro vnitřní trh.

3. Na základě výroční zprávy Komise uvedené v článku 28 a na návrh Komise přijme Rada závěry o provádění obecných strategických zásad Společenství. Komise zajistí, aby se podle těchto závěrů postupovalo.

Článek 30

Zpráva o soudržnosti

Zpráva Komise podle čl. 159 druhého pododstavce Smlouvy obsahuje zejména toto:

a) záznam o dosaženém pokroku v hospodářské a sociální soudržnosti, včetně sociálně ekonomické situace a rozvoje regionů i integrace priorit Společenství;

b) záznam o úloze fondů, Evropské investiční banky a ostatních finančních nástrojů i o dopadu ostatních politik Společenství a národních politik v dosaženém pokroku.

V příslušném případě zpráva obsahuje jakékoli návrhy opatření a politik Společenství, které by měly být přijaty pro posílení hospodářské a sociální soudržnosti. Je-li to třeba, měla by zpráva obsahovat také návrhy týkající se jakýchkoli úprav spojených s novými politickými iniciativami Společenství v obecných strategických zásadách pro soudržnost.

V roce, v němž se zpráva předkládá, nahradí výroční zprávu Komise uvedenou v článku 28. Zpráva je předmětem výroční debaty v souladu s postupem uvedeným v článku 29.

HLAVA III

PROGRAMOVÁNÍ

KAPITOLA I OBECNÁ USTANOVENÍ O STRUKTURÁLNÍCH FONDECH A FONDU SOUDRŽNOSTI

Článek 31

Příprava a schvalování operačních programů

1. Činnosti fondů v členských státech mají formu operačních programů v rámci národního strategického referenčního rámce. Každý operační program se vztahuje na období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013. Operační program se vztahuje pouze na jeden ze tří cílů uvedených v článku 3, není-li mezi Komisí a členským státem dohodnuto jinak.

2. Každý operační program je vypracován členským státem nebo orgánem určeným členským státem v úzké spolupráci s partnery uvedenými v článku 10.

3. Členský stát předloží Komisi návrh operačního programu, který obsahuje všechny složky uvedené v článku 36 co nejdříve po přijetí rozhodnutí Komise podle článku 26 nebo zároveň s národním strategickým referenčním rámcem rovněž uvedeným v článku 26.

4. Komise zhodnotí navrhovaný operační program, aby určila, zda přispívá k cílům a prioritám národního strategického referenčního rámce a obecných strategických zásad Společenství. Jestliže se Komise domnívá, že operační program není v souladu s obecnými strategickými zásadami Společenství nebo národním strategickým referenčním rámcem, požádá členský stát o přezkoumání navrhovaného programu.

5. Komise přijme každý operační program co nejdříve po jeho oficiálním předložení členským státem.

Článek 32

Revize operačních programů

1. Z podnětu členského státu nebo Komise a po schválení monitorovacím výborem se operační programy znovu posoudí, případně přezkoumají, pro zbývající část programového období, po výrazných socioekonomických změnách nebo pokud bude třeba ve větší míře či odlišným způsobem vzít v úvahu priority Společenství, zejména v důsledku závěrů Rady. Operační programy mohou být znovu posouzeny s ohledem na hodnocení a při obtížích s prováděním. Pokud to bude nezbytné, operační programy se přezkoumají po přidělení rezerv uvedených v článcích 48 a 49.

2. Komise přijme rozhodnutí o žádosti o revizi operačních programů v nejkratší možné lhůtě po formálním předložení takovéto žádosti členským státem.

Článek 33

Specifický charakter fondů

1. Operační programy obdrží financování pouze z jednoho fondu, kromě případů uvedených v odstavci 3.

2. Aniž jsou dotčeny odchylky stanovené ve specifických nařízeních o fondech, mohou Evropský fond pro regionální rozvoj a Evropský sociální fond doplňkovým způsobem a v rámci limitu 5 % na každou prioritu operačního programu financovat opatření spadající do rámce pomoci druhého fondu, pokud jsou taková opatření nezbytná pro uspokojivé provádění operace a přímo s ním souvisí.

3. V členských státech, které dostávají podporu od Fondu soudržnosti, Evropský fond pro regionální rozvoj a Fond soudržnosti společně poskytnou pomoc pro operační programy týkající se dopravní infrastruktury a životního prostředí, včetně velkých projektů.

Článek 34

Geografická oblast působnosti

1. Operační programy předkládané v rámci cíle,,konvergence” se vypracují na vhodné geografické úrovni, a to alespoň na regionální úrovni NUTS II.Operační programy předkládané v rámci cíle,,konvergence” s příspěvkem z Fondu soudržnosti se vypracují na národní úrovni.

2. Pro regiony přijímající finanční pomoc z Evropského fondu pro regionální rozvoj se operační programy předkládané v rámci cíle ,,regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost” vypracují na regionální úrovni NUTS I nebo NUTS II v souladu se specifickým institucionálním systémem členského státu, pokud se Komise a členský stát nedohodnou jinak. Operační programy financované z Evropského sociálního fondu se vypracují na vhodné úrovni členského státu.

3. Operační programy předkládané v rámci cíle ,,evropská územní spolupráce” pro přeshraniční spolupráci vypracuje pro každou hranici nebo skupinu hranic vhodná skupina na úrovni NUTS III, včetně enkláv. Operační programy předkládané v rámci cíle ,,evropská územní spolupráce” pro nadnárodní spolupráci se vypracují na úrovni každé oblasti, v níž probíhá nadnárodní spolupráce. Programy vytváření sítí se týkají celého území Společenství.

Článek 35

Účast Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu

1. Evropská investiční banka a Evropský investiční fond se mohou v souladu s úpravou obsaženou v jejich statutech podílet na programování pomoci z fondů.

2. Evropská investiční banka a Evropský investiční fond se mohou na žádost členských států podílet na přípravě národních strategických referenčních rámců a operačních programů i na činnostech souvisejících s přípravou velkých projektů, finančních opatření a partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem. Členský stát na základě dohody s Evropskou investiční bankou a Evropským investičním fondem může soustředit poskytnuté půjčky na jednu nebo více priorit operačního programu, zejména v oblastech inovace a hospodářství založeného na znalostech, lidského kapitálu, životního prostředí a základních projektů pro budování infrastruktury.

3. Komise může přijetí národních strategických referenčních rámců a operačních programů konzultovat s Evropskou investiční bankou a Evropským investičním fondem. Takováto konzultace se týká zejména operačních programů obsahujících orientační seznam velkých projektů nebo programů, které jsou vhodné pro mobilizaci půjček nebo jiných typů tržního financování.

4. Pokud to bude Komise považovat za vhodné, může pro ocenění velkých projektů požádat Evropskou investiční banku o prověření technické kvality a finanční životaschopnosti těchto projektů, zejména co se týče nástrojů finančního inženýrství, které mají být prováděny nebo vytvořeny.

KAPITOLA II OBSAH PROGRAMOVÁNÍ

ODDÍL 1 OPERAčNÍ PROGRAMY

ČLÁNEK 36

Operační programy pro cíle,,konvergence“ a,,regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“

1. Operační programy, které se týkají cíle,,konvergence“ a,,regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ obsahují:

a) analýzu situace ve smyslu slabých a silných stránek a strategie zvolené v reakci na ně;

b) odůvodnění zvolených priorit s ohledem na obecné strategické zásady Společenství, národní strategický referenční rámec a vyplývající priority operačního programu i na očekávaný dopad vyplývající z hodnocení ex ante uvedeného v článku 46;

c) informace o prioritách a jejich specifických cílech. Tyto cíle budou kvantifikovány pomocí omezeného počtu ukazatelů pro provádění, výsledky a dopad, s uvážením zásady proporcionality. Ukazatele musí umožňovat měření pokroku ve vztahu k výchozí situaci a efektivnosti cílů provádějících priority;

d) rozpis oblastí pomoci podle kategorií v souladu s prováděcími pravidly k tomuto nařízení;

e) plán financování obsahující dvě tabulky:

i) tabulku, která v souladu s články 50 a 53, obsahuje pro každý rok rozpis celkových předpokládaných finančních přídělů z každého fondu. V plánu financování jsou v rámci celkového příspěvku ze strukturálních fondů odděleně uvedeny příspěvky poskytnuté regionům přijímajícím přechodnou podporu. Celkový roční příspěvek z fondů je slučitelný s platným finančním výhledem a bere v úvahu postupné snižování stanovené v čl. 16 odst. 2 a čl. 17 odst. 4;

ii) tabulku, která pro celé programové období a pro každou prioritu uvádí výši celkového finančního příspěvku Společenství a jeho národních veřejných protějšků a poměr příspěvku z fondů. Pro informaci tato tabulka obsahuje údaje o příspěvcích od Evropské investiční banky a z ostatních finančních nástrojů;

f) informace o doplňkovosti s opatřeními financovanými Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova a opatřeními financovanými z Evropského fondu pro rybolov;

g) prováděcí opatření pro operační program, včetně:

i) určení všech subjektů, které jsou stanoveny v článku 58, členským státem nebo, pokud členský stát uplatňuje možnost stanovenou v článku 73, určení jiných orgánů a postupů v souladu s pravidly stanovenými v článku 73;

ii) popis systémů pro sledování a hodnocení a složení monitorovacího výboru;

iii) definice postupů pro mobilizaci a oběh finančních toků pro zajištění jejich transparentnosti;

iv) ustanovení pro zajištění, že je zaručena publicita operačního programu;

v) popis postupů dohodnutých mezi Komisí a členským státem pro výměnu údajů v elektronické podobě pro splnění požadavků na platby, sledování a hodnocení, stanovené tímto nařízením;

h) určení,,orgánu pro hodnocení souladu“ uvedeného v článku 70.

i) orientační seznam velkých projektů ve smyslu článku 38, které budou předloženy během programového období, včetně orientačního ročního časového harmonogramu.

Pravidla pro provádění písmene d) přijímá Komise v souladu s postupem uvedeným v čl. 104 odst. 2.

2. Operační programy financované společně Evropským fondem pro regionální rozvoj a Fondem soudržnosti v oblasti dopravy a životního prostředí podléhají prioritám specifickým pro každý fond a specifickým závazkům fondu.

3. Každý operační program v rámci cíle,,regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ obsahuje odůvodnění pro tematické, geografické a finanční soustředění.

Pro operační programy financované Evropským fondem pro regionální rozvoj se toto odůvodnění zakládá na:

a) ověřitelné vazbě na cíl týkající se vyváženého rozvoje regionu a zvolených priorit;

b) pozitivním dopadu na klíčové priority pro rozvoj dotčeného regionu, zejména v oblasti inovace, využívaný kritickou finanční masou a výrazným počtem příjemců.

Pro operační programy financované Evropským sociálním fondem se toto odůvodnění zakládá na:

a) příspěvku zvolených priorit k provádění doporučení Rady pro provádění politik zaměstnanosti v členských zemích;

b) pozitivním dopadu na klíčové priority a cíle evropské strategie zaměstnanosti a cíle Společenství v oblasti sociálního začlenění.

4. Operační programy financované Evropským fondem pro regionální rozvoj v případě cílů,,konvergence” a,,regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost” navíc obsahují:

a) akce pro meziregionální spolupráci s alespoň jedním regionem jiného členského státu v každém regionálním programu;

b) informace o přístupu k městské otázce, včetně seznamu zvolených měst a postupů pro pověřování městských orgánů, nejlépe prostřednictvím globálního grantu;

c) akce pro preventivní přizpůsobení regionálních hospodářství změnám v evropském a mezinárodním hospodářském prostředí;

d) specifické priority pro opatření financovaná v rámci dodatečných přídělů uvedených v čl. 16 odst. 1 písm. d) v operačních programech poskytujících pomoc v nejvzdálenějších regionech;

5. Odchylně od odstavce 1 operační program navrhovaný každým členským státem pro pohotovostní rezervu uvedenou v článku 49 v souladu s článkem 31 obsahuje pouze informace uvedené v odst. 1 písm. e) odrážkách i), h) a g) a:

a) analýzu situace zranitelných odvětví a odvětví, na něž mohou mít dopad následky otevření trhu;

b) uvedení priorit týkajících se přizpůsobení potencionálně dotčených pracovníků a diverzifikace regionálního hospodářství.

6. Pokud dojde k jedné z neočekávaných událostí uvedených v článku 49, členský stát požádá Komisi o revizi operačního programu v souladu s článkem 32, včetně informací uvedených v odst. 1 písm. c) a odst. 1 písm. e) odrážce ii).

Článek 37

Operační programy pro cíl,,evropská územní spolupráce“

Aniž je dotčen článek 36, jsou specifická pravidla pro programování operačních programů spadajících pod cíl,,evropská územní spolupráce“ stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. […] o Evropském fondu pro regionální rozvoj.

ODDÍL 2 VELKÉ PROJEKTY

ČLÁNEK 38

Obsah

Evropský fond pro regionální rozvoj a Fond soudržnosti mohou jako součást operačního programu financovat výdaje na operaci složenou z řady zakázek, činností nebo služeb, které jsou určeny k dosažení nedělitelného úkolu přesné hospodářské nebo technické povahy, které mají jasně určené cíle a jejichž celkové náklady přesahují 25 miliónů eur v případě životního prostředí a 50 miliónů eur v jiných oblastech, dále jen,,velké projekty“.

Článek 39

Informace předkládané Komisi

Řídící orgán poskytne Komisi tyto informace o velkých projektech:

a) informace o subjektu zodpovědném za provádění;

b) informace o povaze investice a její popis, její finančního objem a umístění;

c) výsledky studie proveditelnosti;

d) časový plán pro provedení projektu a v případě, kdy se očekává, že provádění operačního programu bude trvat déle než programové období, údaje o tom, v jakých fázích se požaduje spolufinancování Společenství během programového období od roku 2007 do roku 2013;

e) analýza poměru nákladů a přínosů, včetně hodnocení rizik a předpokládaného dopadu na dotčené odvětví a na socioekonomickou situaci členského státu a/nebo regionu a ostatních regionů Společenství, kde je to možné;

f) záruku souladu se zákony Společenství;

g) analýzu dopadu na životní prostředí;

h) odůvodnění příspěvku z veřejných zdrojů;

i) plán financování ukazující celkové plánované finanční zdroje a plánovaný příspěvek od fondů, Evropské investiční banky, Evropského investičního fondu a jiných zdrojů financování Společenství, včetně ročního harmonogramu projektu.

Článek 40

Rozhodnutí Komise

1. Komise zhodnotí velký projekt, pokud je to nezbytné po konzultaci s externími odborníky, včetně odborníků z Evropské investiční banky, s ohledem na faktory uvedené v článku 39, z hlediska jeho souladu s prioritami operačního programu, jeho přínosu k dosažení těchto priorit a jeho soudržnosti s ostatními politikami Společenství.

2. Komise nabídne členským státům metodologickou podporu a dohodne se na referenčních hodnotách pro zásadní parametry analýzy poměru nákladů a přínosů.

3. Komise přijme rozhodnutí v nejkratší možné lhůtě pro předložení všech informací uvedených v článku 39 členským státem nebo řídícím orgánem. Toto rozhodnutí bude definovat fyzický objekt, částku na kterou se vztahuje poměr spolufinancování a roční harmonogram.

4. Jestliže Komise odmítne poskytnout finanční příspěvek na velký projekt, oznámí členskému států své důvody.

ODDÍL 3 GLOBÁLNÍ GRANTY

ČLÁNEK 41

Obecná ustanovení

1. Řídící orgán může pověřit správou a prováděním části operačního programu jednoho nebo více zprostředkujících subjektů určených řídícím orgánem, včetně místních orgánů, orgánů pro regionální rozvoj a nevládních organizací, které budou zajišťovat provádění jedné nebo více operací v souladu s ustanoveními dohody uzavřené mezi řídícím orgánem a takovýmto orgánem.

Takovým pověřením není dotčena finanční odpovědnost řídícího orgánu a členských států.

2. Zprostředkující subjekt zodpovědný za správu globálního grantu musí poskytnout záruky solventnosti a způsobilosti v oblasti finanční a administrativní správy. Musí mít v době pověření sídlo nebo zastoupení v regionu nebo regionech zahrnutých do operačního programu.

Článek 42

Prováděcí pravidla

Dohoda uzavřená mezi řídícím orgánem a prostředníkem bude zejména uvádět toto:

a) operace, které mají být provedeny;

b) kritéria pro výběr příjemců pomoci;

c) sazby a podmínky pomoci z fondů, včetně používání jakéhokoli vzniklého úroku;

d) opatření pro sledování, hodnocení a zajišťování finanční kontroly globálního grantu uvedené v čl. 58 odst. 1 vůči řídícímu orgánu, včetně úprav pro vrácení neoprávněně vyplacených částech a předkládání účtů;

e) používání finanční záruky nebo rovnocenného prostředku.

ODDÍL 4 TECHNICKÁ POMOC

ČLÁNEK 43

Technická pomoc z iniciativy Komise

1. Fondy mohou z iniciativy a/nebo v zastoupení Komise financovat podporu pro přípravu a sledování, správní a technickou podporu, hodnocení, audit a kontrolní opatření nezbytná pro provádění tohoto nařízení do výše 0,30 % jejich příslušných celkových ročních přídělů. Tyto akce jsou prováděny v souladu s č. 53 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 a kterýmikoli jinými ustanoveními uvedeného nařízení a jeho prováděcích úprav platných pro tuto formu provádění rozpočtu.

Mezi tyto akce patří:

a) studie spojené se sestavením obecných strategických zásad Společenství, výroční zprávou Komise a tříletou zprávou o soudržnosti;

b) hodnocení, odborné zprávy, statistiky a studie, včetně těch, které mají obecný charakter a týkají se provozování fondů;

c) opatření zaměřená na partnery, příjemce pomoci z fondů a obecnou veřejnost, včetně informačních opatření;

d) opatření na rozšiřování informací, vytváření sítí, zvyšování povědomí, podporu spolupráce a výměny zkušeností v rámci Evropské unie;

e) instalace, provozování, a propojení počítačových systémů pro správu, sledování, kontrolu a hodnocení;

f) zlepšení metod hodnocení a výměny informací o postupech v této oblasti.

2. Komise přijme rozhodnutí pro akce vyjmenované v prvním odstavci v souladu s postupem uvedeným v čl. 104 odst. 2, pokud se předpokládá příspěvek z Evropského fondu pro regionální rozvoj nebo z Fondu soudržnosti.

3. Komise přijme rozhodnutí pro akce vyjmenované v prvním odstavci po konzultaci s výborem uvedeným v článku 105 v souladu s postupem uvedeným v čl. 104 odst. 2, pokud se předpokládá příspěvek z Evropského sociálního fondu.

Článek 44

Technická pomoc členských států

1. Fondy mohou z iniciativy členského státu pro každý operační program financovat přípravné, správní, sledovací, hodnotící, informační a kontrolní činnosti na posílení správní kapacity pro provádění fondů v rámci těchto limitů:

a) 4 % z celkové částky přidělené na každý operační program v rámci cíle ,,konvergence“ a cíle ,,regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“;

b) 6 % z celkové částky přidělené na každý operační program v rámci cíle ,,evropská územní spolupráce“.

2. Pro cíl ,,konvergence“ mohou být opatření technické pomoci prováděna až do výše 4 % celkové přidělené částky, ve formě specifických operačních programů.

HLAVA IV

EFEKTIVNOST

KAPITOLA I HODNOCENÍ

Článek 45

Obecná ustanovení

1. Obecné strategické zásady Společenství, národní strategický referenční rámec a operační programy se vyhodnocují.

Cílem hodnocení je zlepšení kvality, efektivnosti finanční podpory z fondů, její soudržnost a realizace operačních programů. Hodnocen bude rovněž jejich dopad z hlediska strategických cílů Společenství, článku 158 Smlouvy a specifických strukturálních problémů členských států a regionů, přičemž se přihlíží k požadavkům udržitelného rozvoje a k příslušným právním předpisům Společenství týkajícím se vlivu na životní prostředí a strategického ekologického hodnocení.

2. Hodnocení může mít strategický charakter za účelem prověření vývoje programu nebo skupiny programů ve vztahu k prioritám Společenství a jednotlivých států. Může mít operační charakter za účelem podpory monitorování operačního programu. Hodnocení se provádí před programovým obdobím, během něho a po něm.

3. Hodnotící činnosti podle odstavce 1 jsou patřičně organizovány členskými státy nebo Komisí v souladu se zásadou proporcionality a na základě partnerství mezi členskými státy a Komisí. Hodnocení provádějí nezávislí posuzovatelé. Výsledky se zveřejňují s výjimkou případů, u kterých úřad zodpovědný za hodnocení výslovně odmítne uveřejnění v souladu s nařízením (ES) č. 1049/2001 o přístupu k dokumentům[11].

4. Hodnocení je financováno z rozpočtu určeného pro technickou podporu.

5. Komise určí metody a normy hodnocení, které se použijí v souladu s postupem podle čl. 104 odst. 2.

Článek 46

Odpovědnost členských států

1. Členské státy zajistí lidské a finanční zdroje nezbytné pro provedení hodnocení, zorganizují vytvoření a shromáždění potřebných údajů a použití různých druhů informací zajištěných monitorovacím systémem.

Rovněž sestaví, podle cíle „konvergence“, plán hodnocení pro zlepšení řízení operačních programů a jejich hodnotící kapacitu. Plán orientačně vyhodnotí činnosti, které členský stát zamýšlí provést v různých fázích realizace.

2. Členské státy vypracují ex-ante hodnocení svého národního strategického referenčního rámce pro posouzení dopadu navržených zásahů a pro vyhodnocení soudržnosti s obecnými strategickými zásadami Společenství a zvolenými národními a regionálními prioritami.

3. Členské státy provedou ex-ante hodnocení každého operačního programu spadajícího pod cíl „konvergence“.

U cíle „regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ provedou buď hodnocení pokrývající všechny operační programy nebo hodnocení každého fondu nebo hodnocení každé priority nebo hodnocení jednotlivých operačních programů.

Cílem hodnocení ex-ante je optimalizace přidělování rozpočtových zdrojů podle operačních programů a zlepšení kvality programování. Hodnocení určí a posoudí střednědobé a dlouhodobé potřeby, cíle, kterých je třeba dosáhnout, očekávané výsledky, kvantifikované cíle, případně soudržnost strategie navržené pro region, přidanou hodnotu Společenství, míru uvážení priorit Společenství, poznatky z předchozího programování a kvalitu postupů realizace, monitorování, hodnocení a finančního řízení.

4. Za účelem hodnocení vývoje programu vzhledem k závazkům z počátku programového období, k integraci strategických obecných zásad Společenství a ke strategickému referenčnímu rámci daného státu musí každý členský stát vypracovat nejpozději do roku 2010 buď hodnocení všech operačních programů každého cíle nebo hodnocení každého operačního programu.

5. Během programového období provedou členské státy hodnocení ad hoc v návaznosti na monitorování operačních programů, jestliže monitorování programů odhalí významné odchylky od cílů nastavených na počátku a jestliže jsou podány návrhy na revizi operačních programů. Výsledky se zasílají monitorovacímu výboru pro operační program a Komisi.

Článek 47

Odpovědnost Komise

1. Komise provede hodnocení za účelem přípravy a monitorování strategických obecných zásad Společenství.

2. Komise může ze svého podnětu nebo v partnerství s členským státem, kterého se to týká, provést hodnocení ad hoc podle čl. 46 odst. 5.

3. Komise provede hodnocení ex-post pro každý cíl ve spolupráci s členským státem a řídícími orgány, které zajistí sběr potřebných údajů.

Hodnocení zahrne všechny operační programy pro každý cíl a prověří rozsah použití zdrojů, účelnost a účinnost programování fondu, socioekonomický dopad a dopad na priority Společenství.

Hodnocení se provádí pro každý cíl a jeho cílem je vypracovat závěry pro účely politiky ekonomické, sociální a územní soudržnosti.

Hodnocení určí faktory, které přispívají k úspěšné nebo neúspěšné realizaci operačních programů včetně podmínek udržitelnosti, a určí dobré postupy.Hodnocení ex-post bude dokončeno do 31. prosince 2015.

KAPITOLA II REZERVY

Článek 48

Rezerva Společenství pro kvalitu a výkon

1. V rámci výroční diskuse podle článku 29 rozdělí Rada v roce 2011 podle postupu stanoveného v článku 161 Smlouvy rezervu podle článku 20 mezi členské státy jako odměnu za pokrok učiněný v porovnání s výchozí situací :

a) u cíle „konvergence“ na základě následujícího kritéria :

i) růstu domácího produktu na hlavu měřeného na úrovni NUTS II vzhledem k průměru Společenství na základě údajů dostupných pro období 2004-2010;

ii) růstu zaměstnanosti na úrovni NUTS II na základě údajů dostupných pro období 2004-2010;

b) u cíle „regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ na základě následujících kritérií:

i) poměrně u regionů, které mezi rokem 2007 a 2010 spotřebovaly nejméně 50 % částek přidělených z Evropského fondu pro regionální rozvoj na činnosti související s inovací podle čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. […];

ii) růstu zaměstnanosti na úrovni NUTS II na základě údajů dostupných pro období 2004-2010.

2. Každý členský stát rozdělí dané částky mezi operační programy podle kritérií uvedených v předchozím odstavci.

Článek 49

Národní rezerva pro nepředvídané výdaje

1. Členský stát si musí ponechávat jako rezervu 1 % ročního příspěvku ze strukturálního fondu na cíl „konvergence“ a 3 % ročního příspěvku ze strukturálního fondu na cíl „regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ pro pokrytí nepředvídaných lokálních krizí nebo krizí odvětví v důsledku ekonomické a sociální restrukturalizace nebo otevření trhu.

Tato rezerva napomáhá adaptabilitě dotčených pracovníků a ekonomické diverzifikaci postižených regionů jako doplněk k operačním programům.

2. Každý členský stát navrhne specifické operační programy pro rozpočtové závazky pokrývající celé období za účelem řešení krizí podle předchozího odstavce.

HLAVA V

FINANčNÍ PřÍSPěVKY Z FONDů

KAPITOLA I PŘÍSPĚVKY Z FONDŮ

Článek 50

Úpravy výše příspěvků

Příspěvky z fondů se upravují podle:

a) závažnosti specifických problémů, a to zvláště ekonomického, sociálního nebo územního charakteru;

b) významu každé priority pro priority Společenství, jak je uvedeno ve strategických obecných zásadách Společenství;

c) ochrany a zlepšení životního prostředí, zejména podle zásady předběžné opatrnosti, zásady prevence a zásady „platí průvodce znečištění“;

d) podíl mobilizace financí ze soukromého sektoru, zvláště v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru.

Článek 51

Příspěvky z Fondů

1. V rozhodnutí o přijetí operačního program se pevně stanoví maximální podíl a maximální výše příspěvku z fondu na každý operační program každé priority. V rozhodnutí se odděleně stanoví částky přidělené pro regiony přijímající dočasnou podporu.

2. Příspěvek z fondů se vypočítá ve vztahu k celkovým veřejným výdajům.

3. Příspěvek z fondů u každé priority je omezen následujícími stropy:

a) 85 % veřejných výdajů spolufinancovaných z Fondu soudržnosti;

b) 75 % veřejných výdajů spolufinancovaných u Evropského fondu pro regionální rozvoj a Evropského sociálního fondu v rámci operačních programů v regionech způsobilých v rámci cíle „konvergence“;

c) 50 % veřejných výdajů spolufinancovaných z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Evropského sociálního fondu v rámci operačních programů v regionech způsobilých v rámci cíle „regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost”;

d) 75 % veřejných výdajů spolufinancovaných z Evropského fondu regionálního rozvoje v rámci operačních programů v rámci cíle „evropská územní spolupráce”;

e) podíl spolufinancování specifických opatření financovaných v rámci dodatečných přídělů nejvzdálenějším regionům podle čl. 5 odst. 4 činí 50 % veřejných výdajů.

Odchylně od písmene b), jsou-li regiony ve členském státě pokryty Fondem soudržnosti, může být ve výjimečných a řádně odůvodněných případech příspěvek Společenství zvýšen, a to maximálně na 80 % veřejných výdajů spolufinancovaných Evropským fondem pro regionální rozvoj nebo Evropským sociálním fondem.

4. Maximální příspěvek z fondů se zvýší na 85 % veřejných výdajů u operačních programů v rámci cílů „konvergence“ a „regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ v nejvzdálenějších regionech a u operačních programů odlehlých řeckých ostrovů v rámci cíle „konvergence“.

Článek 52

Zvýšení příspěvku

1. Nehledě na stropy uvedené v článku 51 může být příspěvek Evropského fondu pro regionální rozvoj u priorit operačních programů zvýšen o:

a) 10 procent u meziregionální spolupráce podle čl. 36 odst. 4 písm. b, v rámci cílů „konvergence“ a „regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“;

b) 5 % v rámci cíle „regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“, jestliže se priorita týká zejména oblastí s geografickým nebo přírodním znevýhodněním definovaným následovně:

i) ostrovní členské státy způsobilé v rámci Fondu soudržnosti a jiné ostrovy s výjimkou těch, na kterých leží hlavní město členského státu nebo které mají přímé spojení s pevninou;

ii) horské oblasti definované vnitrostátní legislativou členského státu;

iii) řídce (méně než 50 obyvatel na čtvereční kilometr) a velmi řídce (méně než 8 obyvatel na čtvereční kilometr) osídlené oblasti;

iv) oblasti, které tvořily ke dni 30. dubna 2004 vnější hranice Společenství a které je od uvedeného data netvoří.

Zvýšení příspěvku u oblastí s geografickým nebo jiným přírodním znevýhodněním nesmí vést k tomu, aby celková podpora poskytnutá na prioritu, byla vyšší než 60 % veřejných výdajů na takovou prioritu.

2. Nehledě na stropy stanovené v článku 51 může být příspěvek z Evropského sociálního fondu na priority operačních programů spadajících pod cíle „konvergence“ a „regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ u akcí prospěšných pro meziregionální a nadnárodní spolupráci zvýšeny o 10 procent. Tyto akce jsou součástí specifické priority.

Článek 53

Jiná ustanovení

1. Příspěvek z fondů na každou prioritu nesmí být nižší než 20 % veřejných výdajů.

2. Opatření technické podpory realizovaná z podnětu nebo jménem Komise mohou být financována sazbou 100 %.

3. Během období způsobilosti podle čl. 55 odst. 1 :

a) priorita může být ve stejném čase financována pouze z jednoho fondu;

b) na jakoukoli činnost může být ve stejném čase poskytnuta pomoc z fondu pouze v rámci jednoho operačního programu.

4. Pokud se týče pomoci podnikům, veřejná pomoc poskytnutá v rámci operačních programů dodržuje horní limity stanovené pro státní podporu.

5. Výdaj, který je spolufinancován fondy, nedostává pomoc z jiného finančního nástroje Společenství.

KAPITOLA II PROJEKTY NESOUCÍ PŘÍJMY

Článek 54

Projekty nesoucí příjmy

1. Pro účely tohoto nařízení se projektem nesoucím příjmy rozumí každý projekt zahrnující infrastrukturu, jejíž použití zahrnuje poplatky přímo od uživatelů, a jakákoli operace, která je výsledkem prodeje nebo pronájmu půdy nebo budov.

2. Veřejné výdaje na projekty nesoucí příjmy se vypočítají na základě investičních nákladů, od nichž se odečte současná hodnota čistého příjmu z investice za specifické referenční období. Výpočet bere v úvahu běžně předpokládanou výnosnost dané kategorie investice a použití zásady „platí původce znečištění“ a případně zásady spravedlnosti v souvislosti s relativní prosperitou daného členského státu.

3. Odstavce 1 a 2 se nevztahují na projekty podléhající pravidlům o státní podpoře ve smyslu článku 87 Smlouvy.

4. Zahrnuje-li operace prodej, a to celku nebo části, který nese příjem, musí být takový příjem odečten od základu pro výpočet způsobilé částky, kterou řídící orgán oznámí Komisi.

KAPITOLA III ZPŮSOBILOST VÝDAJŮ

Článek 55

Způsobilost výdajů

1. Výdaj je způsobilý pro příspěvek z fondů, jestliže byl skutečně vynaložen příjemcem pro provedení operace mezi 1. lednem 2007 a 31. prosincem 2015. Spolufinancované operace nesmí být dokončeny před počátečním datem způsobilosti.Výdaje u velkých projektů jsou způsobilé od data předložení projektu Komisi.

2. Výdaje jsou způsobilé pro příspěvek z Fondů pouze v případě, že jsou vynaloženy na operace, o nichž rozhodl řídící orgán daného operačního programu nebo o nichž bylo rozhodnuto na jeho odpovědnost, podle kritérií stanovených monitorovacím výborem.

Nové výdaje, přidané v okamžiku změny operačního programu podle článku 32, jsou způsobilé od data přijetí požadavku na změnu operačního programu Komisí. Toto ustanovení se netýká operačních programů podle čl. 36 odst. 5.

3. Pravidla o způsobilosti výdajů se stanoví na národní úrovni s výhradou výjimek stanovených ve zvláštních nařízeních o každém fondu. Pokrývají všechny veřejné výdaje ohlášené v rámci operačního programu.

4. Odstavci 1, 2 a 3 tohoto článku nejsou dotčeny výdaje uvedené v článku 43.

KAPITOLA IV TRVÁNÍ OPERACÍ

Článek 56

Trvání operací

1. Členský stát nebo řídící organ zajistí, že si operace ponechá příspěvek z fondů, jen pokud během sedmi let od data rozhodnutí o financování příslušným vnitrostátním orgánem nebo řídícím orgánem neprojde podstatnou změnou:

a) která by ovlivnila její charakter nebo podmínky realizace nebo která by přinesla podniku nebo veřejnému orgánu neoprávněnou výhodu;

b) která by měla za následek buď změnu v charakteru vlastnictví části infrastruktury nebo ukončení produktivní činnosti.

2. Řídící orgán informuje Komisi o každé takové změně. Komise informuje ostatní členské státy.

3. Neoprávněně vyplacené částky se získají zpět podle článků 99 až 103.

4. Členské státy a Komise zajistí, že podniky, na které se vztahuje nebo vztahovalo řízení o zpětném získání vyplacených částek podle odstavce 3 následkem převodu produktivní činnosti v rámci členského státu nebo do jiného členského státu neobdrží příspěvek z fondů.

HLAVA VI ŘÍZENÍ, MONITOROVÁNÍ A KONTROLA

KAPITOLA I SYSTÉMY ŘÍZENÍ A KONTROLY

Článek 57

Obecné zásady systémů řízení a kontroly

1. Systémy řízení a kontroly operačních programů zavedené členskými státy zajistí:

a) jasnou definici funkcí subjektů zapojených do řízení a kontroly a jasné rozdělení funkcí v rámci takového orgánu;

b) jasné rozdělení funkcí jednotlivých subjektů zapojených do řízení, ověřování výdajů a kontroly a jasné rozdělení funkcí v rámci každého subjektu;

c) adekvátní zdroje každého subjektu pro výkon přidělených funkcí;

d) účinná opatření interního auditu;

e) spolehlivé účetní a monitorovací systémy a systémy finančního výkaznictví v elektronické formě;

f) účinný systém hlášení a monitorování při delegování úkolů;

g) existenci příruček s postupy prováděných funkcí;

h) účinná opatření pro audit řádného fungování systému;

i) systémy a postupy pro zajištění náležitého záznamu o auditu;

j) postupy hlášení a monitorování nesrovnalostí a zpětného získávání neoprávněně vyplacených částek.

2. Opatření stanovená v odst. 1 písm. b), c), d), f) a h) jsou přiměřená veřejným výdajům v rámci daného operačního programu.

Článek 58

Určení orgánů

1. Pro každý operační program členský stát jmenuje:

a) řídící orgán: orgán nebo veřejný nebo soukromý národní, regionální nebo místní subjekt nebo sám členský stát, pokud provádí tento úkol, pro řízení operačního programu;

b) potvrzující orgán: subjekt nebo místní, regionální nebo národní orgán jmenovaný členským státem, který potvrzuje prohlášení o výdajích a žádosti o platby před jejich odesláním Komisi;

c) revizní orgán: subjekt nezávislý na řídícím orgánu a na potvrzujícím orgánu, jmenovaný členským státem pro každý operační program a odpovědný za ověřování řádného fungování řídícího a kontrolního systému.

2. Mimo orgány uvedené v předchozím odstavci jmenuje členský stát také subjekt příslušný pro přijímání plateb od Komise a subjekt nebo subjekty zodpovědné za provádění plateb příjemcům pomoci.

3. Členský stát stanoví pravidla pro své vztahy s těmito orgány a pro jejich vztahy s Komisí.

Aniž je dotčeno toto nařízení, členský stát stanoví vzájemné vztahy těchto orgánů, které provádějí své úkoly plně v souladu s institucionálními, právními a finančními systémy daného členského státu.

4. S výhradou čl. 57 odst. 1 písm. b mohou být některé nebo všechny řídící, platební, ověřovací a revizní funkce prováděny týmž orgánem.

5. Specifická pravidla řízení a kontroly jsou stanovena v nařízení (ES) č. […] pro operační programy spadající pod cíl „evropská územní spolupráce“.

6. Komise přijme prováděcí pravidla článků 59, 60 a 61 v souladu s postupem uvedeným v čl. 104 odst. 3.

Článek 59

Funkce řídícího orgánu

Řídící orgán odpovídá za účelné, účinné a správné řízení a realizaci operačního programu, zejména za:

a) zajištění, že financované činnosti jsou vybírány podle kritérií platných pro operační program a že vyhovují po celou dobu realizace platným pravidlům na úrovni Společenství a státu;

b) ověření dodání spolufinancovaných produktů a služeb a skutečnosti, že výdaje vykázané jako vynaložené na činnosti byly skutečně vynaloženy a splňují pravidla stanovená Společenstvím a státem;

c) zajištění systému vedení a uchovávání podrobných účetních záznamů o každé činnosti operačního programu v elektronické podobě a shromažďování údajů o realizaci potřebných pro finanční řízení, monitorování, kontrolu a hodnocení;

d) zajištění, že příjemci a jiné subjekty zapojené do provádění operací vedou buď nezávislý účetní systém nebo adekvátní účetní kód u všech transakcí souvisejících s činností;

e) zajištění, že se hodnocení operačních programů podle článku 46 provádí v časovém rámci stanoveném tímto nařízením a že splňuje úroveň kvality dohodnutou mezi Komisí a členským státem;

f) nastavení postupů pro zajištění, že všechny doklady týkající se výdajů a auditů požadovaných pro zajištění náležitého záznamu o auditu jsou uchovávány v souladu s požadavky článků 88 a 98;

g) zajištění, že potvrzující orgán obdrží všechny potřebné informace o postupech a auditech prováděných ve vztahu k výdajům pro účely vydání potvrzení o oprávněnosti výdaje;

h) vedení monitorovacího výboru a zajištění dokumentů, které monitorovací výbor potřebuje pro to, aby mohl monitorovat kvalitu provádění operačního programu s ohledem na specifické cíle;

i) sestavení výroční a finanční zprávy o realizaci a po jejím schválení monitorovacím výborem její předání Komisi;

j) zajištění shody s požadavky na informovanost a uveřejnění informací podle článku 68;

k) poskytnutí informací, které Komisi umožní provést vyhodnocení velkých projektů.

Článek 60

Funkce potvrzujícího orgánu

Potvrzující orgán operačního programu odpovídá především za:

a) sestavení a předání potvrzených výkazů výdajů a žádostí o platby v elektronické podobě Komisi;

b) vydání potvrzení o tom, že:

i) výkazy výdajů jsou správné a vyplývají ze spolehlivého účetního systému a jsou doloženy ověřitelnými doklady;

ii) vykázané výdaje splňují platná pravidla Společenství a státu a byly vynaloženy na operace vybrané pro financování podle kritérií platných v rámci programu a splňujících pravidla Společenství a státu;

c) zajištění, že pro účely vydání potvrzení přijal náležité informace od řídícího orgánu o postupech a auditech provedených v souvislosti s výdaji uvedenými ve výkazu výdajů;

d) pro účely vydání potvrzení uváží výsledky všech auditů provedených revizním orgánem nebo jménem revizního orgánu;

e) vedení účetních záznamů v elektronické podobě o výdajích oznámených Komisi;

f) zajištění zpětného získání všech finančních prostředků Společenství, které se po zjištění nesrovnalostí považují za neoprávněně vyplacené, případně spolu s úrokem, a za zaznamenávání částek, které mají být vráceny Komisi a vracení těchto částek Komisi, pokud možno formou odpočtu z dalšího výkazu výdajů.

Článek 61

Funkce revizního orgánu

1. Revizní orgán operačního programu odpovídá zejména za:

a) zajištění provádění auditů v souladu s mezinárodními normami auditu za účelem ověření účinné činnosti řídícího a kontrolního systému operačního programu;

b) zajištění, že se audity operací při ověřování vykazovaných výdajů provádějí na základě náležitého vzorku;

c) to, že předloží Komisi do šesti měsíců od schválení operačního programu strategii auditu pro všechny subjekty, které provádějí audity podle písmen a) a b), metodu, která bude použita, metodu vzorkování u auditů operací a orientační plánování auditů zajišťující provedení auditů u hlavních subjektů a rovnoměrné rozložení auditů v celém programovém období;

d) u systémů, které jsou společné pro více než jeden operační program, může být předložena jedna kombinovaná strategie auditu podle písmene c);

e) do dne 30. června každého roku od roku 2008 do roku 2016:

i) vypracování výroční kontrolní zprávy předkládající zjištění z auditů provedených podle strategie auditu vzhledem k operačnímu programu během předchozího roku a hlášení všech nedostatků zjištěných v systémech řízení a kontroly programu. Informace týkající se let 2014 a 2015 mohou být zahrnuty do závěrečné zprávy doprovázející prohlášení o platnosti;

ii) vydání stanoviska o tom, zda systém řízení a kontroly funguje účinně tak, aby poskytoval přijatelnou záruku správnosti výkazů výdajů předložených Komisi během daného roku a zákonnosti a řádnosti souvisejících transakcí.

f) poskytnutí informací o auditu a stanovisek, které lze předložit v jedné zprávě, jestliže je systém společný pro několik operačních programů;

g) prohlášení při uzavírání operačního programu hodnotící platnost žádostí o platby konečného zůstatku a zákonnost a řádnost transakcí, kterých se týká závěrečný výkaz výdajů, který bude doložen závěrečnou kontrolní zprávou.

2. Jsou-li audity uvedené v písmenech a) a b) provedeny jiným subjektem než revizním, zajistí revizní orgán, že takové subjekty mají potřebnou funkční nezávislost a že pracují podle mezinárodně přijatých norem pro audit.

KAPITOLA II MONITOROVÁNÍ

Článek 62

Monitorovací výbor

Členský stát zřídí monitorovací výbor pro každý operační program, a to po dohodě s řídícím orgánem a konzultacích s partnery.

Každý Monitorovací výbor bude ustaven do tří měsíců od rozhodnutí schvalujícího operační program.

Monitorovací výbor vypracuje svůj jednací řád v rámci institucionálního, právního a finančního systému daného členského státu a přijme ho po dohodě s řídícím orgánem.

Článek 63

Složení

1. Monitorovacímu výboru předsedá zástupce členského státu nebo řídícího orgánu.

O jeho složení rozhodne členský stát, přičemž zahrne partnery podle článku 10 a řídící orgán.

2. Ze své vlastní iniciativy se může zástupce Komise účastnit práce monitorovacího výboru jako poradce. Zástupci Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu se mohou účastnit jako poradci u těch operačních programů, na které přispívají.

Článek 64

Úkoly

Monitorovací výbor se přesvědčí o účinnosti a kvalitě realizace operačního programu v souladu s následujícími ustanoveními:

a) zváží a schválí kriteria pro výběr operací financovaných do čtyř měsíců od schválení operačního programu. Výběr kritérií se přezkoumává podle potřeb programu;

b) pravidelně kontroluje pokrok při dosahování specifických cílů operačního programu na základě dokumentů předložených řídícím orgánem;

c) prověřuje výsledky realizace, zvláště dosahování cílů stanovených pro každou prioritu, a hodnocení provedená podle čl. 46 odst. 5;

d) zváží a schválí výroční a závěrečnou prováděcí zprávu podle článku 66 před jejich zasláním Komisi;

e) je informován o výroční kontrolní zprávě a veškerých případných připomínkách Komise po přezkoumání zprávy;

f) z podnětu členského státu může být informován o výroční zprávě podle článku 27;

g) může navrhnout řídícímu orgánu jakoukoli úpravu nebo přezkoumání operačního programu, které by mohly umožnit dosažení cílů fondů uvedených v článku 3 nebo zlepšit jeho řízení včetně řízení financí;

h) zváží a schválí veškeré návrhy na úpravu obsahu rozhodnutí Komise o příspěvku fondů.

Článek 65

Monitorovací opatření

1. Řídící orgán a monitorovací výbor zajistí kvalitní realizaci operačního programu.

2. Řídící orgán a monitorovací výbor provádějí monitorování podle finančních ukazatelů a ukazatelů realizace, výsledků a dopadu uvedených v operačním programu.Dovoluje-li to povaha pomoci, rozdělí se statistické výkazy podle pohlaví a podle velikosti přijímajících podniků.

3. Komise ve spolupráci s členskými státy přezkoumá ukazatele potřebné pro monitorování a hodnocení operačního programu.

Článek 66

Výroční zpráva a závěrečná zpráva o provádění

1. Poprvé v roce 2008 a do dne 30. června každého roku zašle řídící orgán Komisi výroční zprávu o realizaci operačního programu. Řídící orgán zašle Komisi závěrečnou zprávu o realizaci operačního programu do dne 30. června 2016.

2. Zprávy podle odstavce 1 obsahují následující informace pro zajištění přehledu o realizaci operačního programu:

a) informace o pokroku dosaženém při provádění operačního programu a priorit ve vztahu ke specifickým a ověřitelným cílům, s kvantifikací všude tam, kde to je možné, fyzických ukazatelů a ukazatelů realizace, výsledků a dopadu na prioritu;

b) informace o finančním provádění operačního programu, kde jsou u každé priority podrobně uvedeny výdaje vyplacené příjemcem pomoci a odpovídající veřejný příspěvek, celkové platby přijaté od Komise a kvantifikace finančních ukazatelů podle čl. 65 odst. 2;

c) v příslušných případech se informace o finančním provádění v oblastech přijímajících přechodnou podporu uvádějí v rámci každého operačního programu odděleně;

d) informace o finančním provádění podle oblasti pomoci přijaté Komisí podle postupu uvedeného v čl. 104 odst. 3;

e) kroky podniknuté řídícím orgánem a monitorovacím výborem pro zajištění kvality a efektivnosti realizace, především:

i) opatření pro monitorování a hodnocení včetně opatření pro sběr údajů;

ii) přehled významných problémů při provádění operačního programu a veškerá přijatá opatření včetně odezvy na připomínky učiněné podle článku 67;

iii) využití technické podpory;

f) opatření přijatá pro zajištění informovanosti a publicity operačního programu;

g) prohlášení o shodě s právem Společenství při provádění operačního programu, případně uvedení všech problémů a opatření pro jejich řešení;

h) dosažený stav a financování velkých projektů a globálních grantů;

i) informace o pravidlech, kterými se řídí udělení přednostního financování v oblastech s přírodním znevýhodněním;

j) využití pomoci vrácené řídícímu orgánu nebo jinému veřejnému orgánu v období provádění operačního programu.

Rozsah informací předaných Komisi je úměrný celkovému množství veřejných výdajů daného operačního programu.

3. Zprávy se považují za přijatelné, jestliže obsahují všechny informace uvedené v odstavci 2. Komise přijme rozhodnutí o přijatelnosti výroční zprávy do 10 pracovních dní.

4. Komise přijme rozhodnutí o obsahu výroční zprávy o realizaci předložené řídícím orgánem do dvou měsíců. U závěrečné zprávy operačního programu je časová lhůta omezena na pět měsíců. Jestliže Komise nerozhodne ve stanovené lhůtě, považuje se zpráva za přijatou.

Článek 67

Výroční přezkoumání programů

1. Každoročně při předání výroční zprávy o realizaci podle článku 66 a podle pravidel stanovených dohodou s daným členským státem a řídícím orgánem prověří Komise a řídící orgán pokrok učiněný při realizaci operačního programu, hlavní výsledky dosažené během předchozího roku, finanční provádění a další faktory za účelem zlepšení realizace.

Mohou být rovněž přezkoumány veškeré aspekty činnosti řídícího a kontrolního systému uvedené ve výroční kontrolní zprávě podle čl. 61 odst. 1 písm. e) a i).

2. Po přezkoumání podle odstavce 1 může Komise sdělit připomínky členskému státu a řídícímu orgánu, který o tom informuje monitorovací výbor. Členský stát informuje Komisi o krocích podniknutých v odezvě na tyto připomínky.

3. Když je k dispozici ex-post přezkoumání pomoci poskytnuté během programového období 2000-2006, přezkoumají se celkové výsledky v příštím ročním přezkoumání.

KAPITOLA III INFORMOVANOST A UVEŘEJNĚNÍ

Článek 68

Informovanost a uveřejnění

Členské státy poskytnou informace a uveřejní spolufinancované programy a činnosti. Informace jsou určeny evropským občanům a příjemcům pomoci. Cílem je zdůraznění role Společenství a zajištění, aby pomoc poskytovaná z fondů byla transparentní.

Řídící orgán operačního programu odpovídá za uveřejnění informací podle prováděcích předpisů tohoto nařízení přijatých Komisí podle postupu uvedeného v čl. 104 odst. 3.

KAPITOLA IV KONTROLY

ODDÍL 1 ODPOVěDNOSTI čLENSKÝCH STÁTů

ČLÁNEK 69

Řádné finanční řízení

1. Členské státy odpovídají za zajištění řádného finančního řízení operačních programů a zákonnost a řádnost souvisejících transakcí.

2. Zajistí, že řídící orgány, potvrzující orgány, zprostředkující subjekty, revizní orgány a další příslušné subjekty dostane náležité pokyny pro zavádění řídících a kontrolních systémů podle článků 57 až 61, aby finanční prostředky Společenství byly použity účinně a správně.

3. Členské státy předcházejí nesrovnalostem, vyšetřují je a napravují je. Oznamují je Komisi podle stanovených pravidel a informují ji o vývoji správních a právních řízení.

Jestliže není možné získat zpět částky, které byly neoprávněně vyplaceny příjemcům pomoci, je za uhrazení částky ztracené pro rozpočet Evropských společenství zodpovědný členský stát, ledaže s výjimkou případu, kdy prokáže, že ztráta nebyla způsobena nesrovnalostí nebo zanedbáním na jeho straně.

4. Prováděcí pravidla odstavců 1, 2 a 3 se přijmou podle postupu uvedeného v čl. 104 odst. 3.

Článek 70

Řídící a kontrolní systémy

1. Před přijetím operačního programu členské státy zajistí, aby byly zavedeny řídící a kontrolní systémy pro operační programy podle článků 57 až 61. Členské státy odpovídají za zajištění účinného fungování systémů po celé programové období.

2. Do tří měsíců od schválení každého operačního programu členské státy předloží Komisi popis systémů, zejména popis organizace a postupů řídících a platebních orgánů a zprostředkujících subjektů a systémů interního auditu v těchto orgánech, revizního orgánu a každého dalšího jím pověřeného subjektu provádějícího audity.

3. K popisu se přikládá zpráva vydaná „orgánem posuzujícím shodu“, ve které jsou uvedeny výsledky posouzení systémů a stanovisko k jejich shodě s ustanoveními článků 57 až 61. V případě, že stanovisko obsahuje výhrady, musí být ve zprávě uvedeny nedostatky a jejich závažnost. Členský stát vypracuje po dohodě s Komisí plán nápravných opatření a časový plán jejich realizace.

„Orgán posuzující shodu“ je určen nejpozději při přijetí operačního programu. Komise může přijmout ve funkci „orgánu posuzujícího shodu“ revizní orgán operačního programu, jestliže má potřebnou odbornost. „Orgán posuzující shodu“ musí mít nezbytnou funkční nezávislost a musí provádět svoji práci podle mezinárodních norem pro audit.

4. Jsou-li systémy použity společně pro více operačních programů, lze předložit popis společných systémů podle odstavců 2 a 3 v jedné zprávě.

5. Prováděcí pravidla odstavců 1 až 4 se přijmou podle postupu uvedeného v čl. 104 odst. 3.

ODDÍL 2 ODPOVěDNOSTI KOMISE

ČLÁNEK 71

Odpovědnost Komise

1. Komise se přesvědčí podle postupu stanoveného v článku 70, že členské státy zavedly řídící a kontrolní systémy, které vyhovují článkům 57 až 61 a které na základě výročních kontrolních zpráv a jejích vlastních auditů fungují efektivně během období realizace operačních programů.

2. Aniž jsou dotčeny audity prováděné členskými státy, úředníci Komise nebo Komisí pověření zástupci mohou provést audity na místě za účelem ověření účinnosti řídících a kontrolních systémů, které mohou zahrnovat audity činností zahrnutých v operačním programu, s minimálně jednodenní oznamovací lhůtou. Úředníci členského státu nebo jím pověření zástupci se mohou takových auditů zúčastnit.

3. Komise může požádat, aby členský stát provedl neplánovanou kontrolu správnosti funkce systémů nebo správnosti jedné nebo více transakcí. Úředníci Komise nebo Komisí pověření zástupci se mohou takových kontrol zúčastnit.

Článek 72

Spolupráce s kontrolními subjekty členských států

1. Komise spolupracuje s revizními orgány operačních programů za účelem koordinace kontrolních plánů a revizních metod a okamžitě si vyměňuje výsledky auditů řídících a kontrolních systémů za účelem nejlepšího možného využití kontrolních zdrojů a zabránění bezdůvodné dvojí práce.

Komise a revizní orgány se pravidelně setkávají, zpravidla nejméně jednou ročně, aby společně přezkoumaly výroční revizní zprávu předloženou podle článku 61 a vyměnily si názory na další otázky týkající se zlepšení řízení a kontroly operačních programů.

Komise poskytne své připomínky k revizní strategii předložené podle článku 61 nejpozději do tří měsíců nebo na prvním zasedání po jejím obdržení.

2. Při stanovení své vlastní revizní strategie Komise určí ty operační programy, u nichž stanovisko ke shodě systému podle článku 61 je bez výhrad nebo kde byly výhrady staženy po přijetí nápravných opatřeních, jestliže je revizní strategie revizního orgánu uspokojující a jestliže bylo dosaženo přijatelného ujištění, že řídící a kontrolní systémy fungují efektivně na základě výsledků auditů provedených Komisí a členským státem.

3. U takovýchto programů může Komise informovat dané členské státy, že spoléhá na stanovisko revizního úřadu ohledně správnosti, zákonnosti a řádnosti vykázaných výdajů a provede své vlastní audity na místě jen za výjimečných okolností.

ODDÍL 3 PřIMěřENÁ OPATřENÍ V OBLASTI KONTROLY

ČLÁNEK 73

Přiměřená kontrolní opatření

1. Ustanovení čl. 61 písm. c), d) a e), i) se netýkají programů, u nichž podíl spolufinancování z fondů Společenství nepřesahuje 33 % veřejných výdajů na operační program a částka z fondů nepřesahuje 250 miliónů eur.

2. U programů uvedených v odstavci 1 může členský stát využít možnost zřízení subjektů a postupů pro výkon funkcí uvedených v čl. 59 písm. b) a článcích 60 a 61 podle pravidel stanovených v rámci státu. Jestliže členský stát využije tuto možnost, ustanovení čl. 58 odst. 1 písm. b) a c) a čl. 60 odst. 1 písm. c) se nepoužijí.

Když Komise přijme prováděcí pravidla článků 59, 60 a 61, stanoví, která opatření se nebudou týkat těch členských států, které využijí možnost uvedenou v prvním pododstavci.

3. Čl. 70 odst. 3 se obdobně nepoužije, jestliže členský stát uplatní volbu podle odst. 2. prvního pododstavce.

4. U všech operačních programů podle odstavce 1 a nehledě na to, zda-li členský stát využije možnost podle odstavce 2, je-li stanovisko ohledně shody systému bez výhrad nebo jestliže byly všechny výhrady stáhnuty zpět v důsledku přijetí nápravných opatření, Komise může informovat daný členský stát, že bude spoléhat v zásadě na stanovisko předložené revizním orgánem nebo orgánem pověřeným členským státem, jestliže uplatnil uvedenou možnost, ohledně správnosti, zákonnosti a řádnosti vykázaných výdajů a provede své vlastní audity na místě pouze za výjimečných okolností.

V případě informací o nesrovnalostech, které nebyly včas odhaleny revizním orgánem státu nebo které nebyly podřízeny patřičným nápravným opatřením, může Komise požádat členský stát o provedení auditů podle čl. 71 odst. 3 nebo může provést vlastní audity podle čl. 71 odst. 2, aby se přesvědčila o správnosti, zákonnosti a řádnosti vykázaných výdajů.

HLAVA VII

FINANčNÍ řÍZENÍ

KAPITOLA I FINANČNÍ ŘÍZENÍ

ODDÍL 1 ROZPOčTOVÉ ZÁVAZKY

ČLÁNEK 74

Rozpočtové závazky

1. Rozpočtové závazky Společenství ohledně operačních programů (dále jen „rozpočtové závazky“) se přijímají ročně pro každý fond během období ode dne 1. ledna 2007 do dne 31. prosince 2013. První rozpočtový závazek se přijme před přijetím rozhodnutí o schválení operačního programu Komisí. Každý následující závazek Komise přijme na základě rozhodnutí o udělení příspěvku z fondů podle článku 31.

2. Nenavrhne-li členský stát žádné změny operačního programu podle čl. 36 odst. 5 nebo nebyla-li provedena žádná platba, může členský stát požadovat nejdéle do 30. září daného roku převod závazků operačních programů týkajících se rezervy státu pro nepředvídané výdaje na jiné operační programy. Členský stát ve své žádosti uvede, které operační programy budou mít z převodu prospěch.

ODDÍL 2 OBECNÁ PLATEBNÍ USTANOVENÍ

ČLÁNEK 75

Obecná platební ustanovení

1. Platby příspěvků z fondů provádí Komise v souladu s rozpočtovými závazky. Všechny platby jsou zaúčtovány na nejbližší otevřený rozpočtový závazek.

2. Platby mají formu předběžných plateb, průběžných plateb a platby zůstatku. Provádí se ve prospěch subjektu jmenovaného členským státem.

3. Nejpozději do dne 31. ledna každého roku členské státy zašlou Komisi aktualizované předpovědi žádostí o platby pro daný finanční rok a následující finanční rok.

4. Všechny změny týkající se finančních transakcí mezi Komisí a orgány jmenovanými členskými státy budou prováděny elektronicky v souladu s prováděcími pravidly přijatými Komisí podle postupu uvedeného v čl. 104 odst. 3.

Článek 76

Pravidla výpočtu průběžných plateb a plateb zůstatku

Průběžné platby a platby zůstatku se vypočítají s použitím podílu spolufinancování pro každou prioritu veřejných výdajů ověřených pro takovou priority na základě vykázaných výdajů orgánem odpovědným za vydávání potvrzení.

Článek 77

Výkazy výdajů

1. Všechny výkazy výdajů zahrnují pro každou prioritu výši výdajů vynaložených příjemcem při realizaci operace a odpovídající příspěvek z veřejných fondů. Výdaje vynaložené příjemcem jsou doloženy příjmovými doklady nebo účetními doklady rovnocenné průkazní hodnoty.

V případě režimů podpory pouze ve smyslu článku 87 Smlouvy se za výdaje potvrzené Komisi považují výdaje uhrazené příjemcem, v jehož prospěch byla provedena platba subjektem poskytujícím podporu.

2. Ve výkazech výdajů budou u každého operačního programu zvýrazněny výdaje týkající se regionů přijímajících přechodnou pomoc.

3. V případě akcí finančního inženýrství a zejména rizikových kapitálových fondů, záručních fondů a úvěrových fondů se za výdaje potvrzené Komisi považují výdaje vynaložené na vytvoření takových fondů. Nicméně při ukončení operačního programu se výdaje stanoví na základě skutečných plateb z každého fondu a způsobilých nákladů na řízení.

Článek 78

Akumulace platby předběžných a průběžných plateb

1. Úhrnná celková částka předběžných a průběžných plateb nepřesáhne 95 % příspěvku fondů na operační program.

2. Při dosažení tohoto stropu platební orgán dále předává Komisi jakékoli výdaje potvrzené ke dni 31. prosince daného roku a rovněž částky získané zpět během daného roku pro všechny fondy nejpozději do dne 31. ledna následujícího roku.

Článek 79

Nedotčenost platby příjemcům

Členské státy se přesvědčí, že subjekt zodpovědný za provádění plateb zajišťuje, aby příjemce obdržel celou částku příspěvku z veřejných fondů, a to co možná nejrychleji a celou. Žádné částky se neodečtou ani nezadrží ani nebudou vymáhány žádné zvláštní nebo jiné poplatky s rovnocenným účinkem, které by snížily částky určené pro příjemce.

Článek 80

Použití eur

Rozhodnutí Komise o operačních programech, závazky a platby Komise a částky oprávněných výdajů a žádosti na platby uplatňované členskými státy jsou vyčísleny a prováděny v eurech v souladu s postupem uvedeným v čl. 104 odst. 3.

ODDÍL 3 PřEDBěžNÉ PLATBY

ČLÁNEK 81

Platba

1. Po přijetí rozhodnutí Komisí schvalujícím příspěvek z fondů na operační program Komise vyplatí subjektu určenému členským státem jednu předběžnou platbu. Tato předběžná platba představuje 7 % příspěvku ze strukturálních fondů a 10,5 % příspěvku z Fondu soudržnosti na daný operační program. Může být rozložena na dva fiskální roky, podle dostupnosti rozpočtových prostředků.

2. Subjekt určený členským státem vrátí celou částku vyplacenou jako předběžnou platbu, jestliže do dvaceti čtyř měsíců od data, kdy Komise vyplatila první část předběžné platby, neobdrží žádnou žádost o platbu v rámci příslušného operačního programu.

Článek 82

Úroky

Každý úrok vzniklý díky předběžné platbě se zaúčtuje do výkazů pro daný operační program a musí být odečten z částky veřejných výdajů vykázaných v závěrečných výkazech výdajů.

Článek 83

Zúčtování

Předběžná platba se zúčtuje při ukončení operačního programu.

ODDÍL 4 PRůBěžNÉ PLATBY

ČLÁNEK 84

Průběžné platby

1. U každého operačního programu se provádějí průběžné platby.

2. Komise provede průběžné platby s podmínkou, že se jí dostane přijatelné záruky, že systémy řízení a kontroly operačních programů zřízené členským státem jsou v souladu s články 58 až 61. Tato záruka vychází ze zprávy nezávislého revizního orgánu podle článku 70.

Článek 85

Přijatelnost žádostí o platbu

1. Každá průběžná platba provedená Komisí je podmíněna splněním následujících podmínek:

a) Komise musí obdržet žádost o platbu a výkaz výdajů podle článku 75;

b) poskytnuta může být nanejvýš částka rovnající se maximální částce příspěvku z fondů na celé období pro každou prioritu;

c) řídící orgán musí zaslat Komisi aktuální výroční prováděcí zprávu do požadovaného termínu podle čl. 66 odst. 3;

d) u operací, kterých se týkají výdaje vynaložené podle dané žádosti o platbu, nedošlo k pozastavení plateb podle článku 91 ani nebylo vydáno žádné odůvodněné stanovisko Komise ohledně porušení podle článku 226 Smlouvy.

2. Jestliže některá z podmínek uvedených v odstavci 1 není splněna, Komise co nejdříve informuje členský stát a platební orgán, že žádost o platbu je nepřijatelná.

Článek 86

Datum předložení žádosti o platbu a lhůty pro výplatu

1. Potvrzující orgán zajistí, aby žádosti o průběžné platby u operačních programů byly seskupeny, jak nejvíce to bude možné, a zaslány Komisi najednou, a to třikrát do roka. Aby Komise mohla platbu provést v běžném roce, musí být posledním dnem, kdy může být žádost předložena 31. říjen.

2. S výhradou dostupných prostředků Komise provede průběžnou platbu nejpozději dva měsíce po datu registrace žádosti o platbu splňující podmínky uvedené výše v článku 85.

ODDÍL 5 PLATBA ZůSTATKU A UZAVřENÍ PROGRAMU

ČLÁNEK 87

Podmínky pro platbu zůstatku

1. Komise uhradí zůstatek za předpokladu, že do dne 30. června 2016 obdrží následující dokumenty :

a) žádost o platbu zůstatku a výkaz výdajů podle článku 75;

b) závěrečnou zprávu o provádění operačního programu včetně informací uvedených v článku 66;

c) prohlášení o platnosti žádosti o platbu zůstatku podle ustanovení čl. 61 písm. g) spolu se zprávou ze závěrečného auditu.

Platba zůstatku je podmíněna obdržením závěrečné zprávy o provádění a prohlášením o platnosti žádosti o platbu závěrečné bilance.

2. Opominutí zaslat některý z těchto dokumentů uvedených v předchozím odstavci Komisi do dne 30. června 2016 automaticky povede ke vyřazení zůstatku podle článku 92.

3. S výhradou dostupných finančních prostředků Komise uhradí zůstatek nejdéle do čtyřiceti pěti dní ode dne, kdy obdrží závěrečnou zprávu a prohlášení o platnosti žádosti o platbu zůstatku. Aniž jsou dotčena ustanovení odstavce 5, rozpočtový závazek ohledně úhrady zůstatku se zruší šest měsíců po platbě.

4. Po dni 30. června 2016 není možné zahrnout do výkazů výdajů žádné další výdaje, které nebyly potvrzeny před tímto datem.

5. Nehledě na výsledky auditů provedených Komisí nebo Evropským účetním dvorem může být zůstatek, který Komise vyplatila pro operační program, upraven do devíti měsíců od data úhrady nebo, jestliže je zůstatek záporný a má být uhrazen členských státem, do devíti měsíců od data vydání dluhopisu.

Článek 88

Uchování dokumentů

Řídící orgán zajistí, aby všechny podpůrné dokumenty ohledně výdajů a auditů operačního programu byly uchovány k dispozici Komisi a Účetnímu dvoru. Dokumenty se uchovávají nejméně po dobu tří let po ukončení operačního programu, aniž budou dotčena pravidla státní podpory. Dokumenty se uchovávají buď ve formě originálních dokumentů nebo ověřených kopií na běžně uznaných nosičích dat. Tato lhůta se přeruší buď v případě soudního řízení nebo na žádost Komise s udáním důvodů.

ODDÍL 6 PřERUšENÍ, ODEPřENÍ A POZASTAVENÍ PLATBY

ČLÁNEK 89

Přerušení

1. Schvalující úředník pověřený ve smyslu nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 pozastaví běh platební lhůty maximálně na dobu šesti měsíců, existují-li pochybnosti ohledně správného fungování systémů řízení a kontroly nebo jestliže úředník požaduje další informace od vnitrostátních orgánů v rámci procesu monitorování připomínek uvedených při ročním přezkumu nebo jestliže má podezření, že v předložených výkazech výdajů jsou závažné zjištěné nebo domnělé nesrovnalosti.

Komise ihned informuje členský stát a potvrzující orgán o důvodech přerušení. Členský stát podnikne co možná nejrychleji nutné kroky k nápravě situace.

2. Je-li nutné přijmout rozhodnutí podle článků 90 a 91 a odstavce 1 tohoto článku, je doba přerušení uvedená výše prodloužena na maximálně 6 měsíců.

Článek 90

Odepření

1. Komise rozhodne, že odepře 20 % z částky průběžných plateb hrazených Komisí, jestliže podstatné prvky nápravného akčního plánu podle čl. 70 odst. 3 byly realizovány a závažné nedostatky uvedené ve výroční zprávě předložené revizním orgánem pro program podle čl. 61 písm. e) a i) byly napraveny, ale stále je třeba provést úpravy pro to, aby byla Komisi poskytnuta přijatelná záruka ohledně řídícího a kontrolního systému.

2. Každé rozhodnutí o odepření Komise přijme až poté, co nabídne členskému státu možnost předložit připomínky do dvou měsíců.

3. Zůstatek průběžných plateb se uhradí po přijetí všech požadovaných opatření. Jinak mohou být uplatněny finanční opravy podle článku 100.

Článek 91

Pozastavení

1. Všechny nebo část průběžných plateb na úrovni priorit nebo programů mohou být pozastaveny Komisí, jestliže:

a) v systému řízení a kontroly programu existuje závažný nedostatek, který má vliv na spolehlivost procesu ověřování oprávněnosti plateb a pro nějž nebyla provedena nápravná opatření; nebo

b) výdaje v ověřeném výkazu výdajů se váží k závažné nesrovnalosti, která nebyla napravena; nebo

c) členský stát nesplnil své závazky podle článků 69 a 70.

2. Komise se může rozhodnout, že pozastaví průběžné platby poté, co umožní členskému státu předložit do dvou měsíců připomínky.

3. Komise ukončí pozastavení průběžných plateb, jestliže uzná, že členský stát přijal potřebná opatření, aby umožnil zrušit pozastavení. Jestliže požadovaná opatření nejsou členským státem provedena, může Komise přijmout rozhodnutí snížit čistou výši příspěvku nebo zrušit příspěvek Společenství na operační program podle článku 100.

ODDÍL 7 AUTOMATICKÉ ZRUšENÍ ZÁVAZKU

ČLÁNEK 92

Zásady

1. Komise automaticky zruší jakoukoli část rozpočtového závazku ohledně operačního programu, která nebyla použita pro předběžnou nebo průběžnou platbu nebo pro kterou neobdržela přijatelnou žádost o platbu podle článku 85 do dne 31. prosince druhého roku následujícího po roce přijetí rozpočtového závazku daného programu.

2. Tato část závazku otevřená ke dni 31. prosince 2015 se automaticky zruší, jestliže Komise pro ni neobdrží přijatelnou žádost o platbu do dne 30. června 2016.

3. Jestliže toto nařízení nabude účinnosti po dni 1. ledna 2007, prodlouží se lhůta, po které může dojít k prvnímu automatickému zrušení závazku podle odstavce 1 u prvního závazku o počet měsíců mezi dnem 1. ledna 2007 a datem přijetí prvního rozpočtového závazku.

Článek 93

Prodlení u velkých projektů a režimů podpory

Vyžaduje-li schválení velkého projektu nebo režimu podpory následné rozhodnutí Komise, upraví se roční částky, kterých se potenciálně týká automatické zrušení závazku podle čl. 92 odst. 1, o rozdíl mezi časovým rozvrhem velkého projektu nebo časovým rozvrhem režimu podpory původně předaných členským státem a časovým rozvrhem velkého projektu nebo časovým rozvrhem režimu podpory stanovených v okamžiku rozhodnutí Komise o velkém projektu nebo režimu podpory. Roční časový rozvrh může být ve výjimečných a řádně odůvodněných případech upraven podle postupu uvedeného v čl. 40 odst. 3.

Článek 94

Přerušení lhůty kvůli soudnímu řízení a správnímu odvolání

Lhůta pro automatické zrušení závazku podle čl. 92 odst. 1 se přeruší u částky související s danými operacemi po dobu trvání soudního řízení nebo správního odvolání s odkladným účinkem za podmínky, že členský stát oznámí Komisi důvody do dne 31. prosince roku n+2.

U části závazku otevřené dne 31. prosince 2015 se lhůta podle čl. 92 odst. 2 přeruší za stejných podmínek, jaké platí pro částky vztahující se k daným operacím.

Článek 95

Výjimky z automatického zrušení závazku

Při výpočtu výše automatického zrušení závazku se nebere v úvahu následující:

a) část rozpočtového závazku, pro niž byla předložena žádost o platbu, ale jejíž úhrada byla přerušena, odepřena nebo pozastavena Komisí ke dni 31. prosince roku n+2 podle článků 89, 90 a 91. Zda se tyto částky nakonec vezmou v úvahu, závisí na výsledku řízení ohledně záležitosti, kvůli níž byla platba odepřena, přerušena nebo pozastavena;

b) část rozpočtového závazku, pro niž byla předložena žádost o platbu, ale jejíž úhrada nebyla provedena zejména kvůli nedostatečným rozpočtovým zdrojům;

c) část rozpočtového závazku, pro niž nebylo možné předložit přijatelnou žádost o platbu z důvodů vyšší moci závažně ovlivňující realizaci operačního programu. Vnitrostátní orgány, které se dovolávají na případ vyšší moci, musí doložit její přímé důsledky pro realizaci celého operačního programu nebo jeho části.

Článek 96

Postup

1. Komise včas informuje členský stát a příslušné orgány pokaždé, když bude hrozit uplatnění automatického zrušení závazku podle ustanovení v článku 92. Komise informuje členský stát a příslušné orgány o částce automatického zrušení závazku na základě informací, které má k dispozici.

Členský stát má dva měsíce od data přijetí této informace na to, aby souhlasil s částkou nebo předložil své připomínky. Komise provede automatické zrušení závazku nejpozději do devíti měsíců po časové lhůtě podle článku 92.

2. Příspěvek fondu na operační program se v daném roce sníží o částku, která je předmětem automatického zrušení závazku. Členský stát vypracuje revidovaný finanční plán, ve kterém rozloží sníženou výši příspěvku v poměru mezi priority. Pokud to neprovede, Komise poměrně sníží částky přidělené jednotlivým prioritám.

ODDÍL 8 ČÁSTEčNÉ UKONčENÍ

ČLÁNEK 97

Částečné ukončení

1. Částečné ukončení operačních programů může být provedeno v obdobích zvolených členským státem.

Částečné ukončení se týká dokončených činností, u kterých byla provedena závěrečná platba příjemci nejpozději dne 31. prosince roku n-1. Pro účely tohoto nařízení budou činnosti považovány za dokončené, jestliže byly činnosti skutečně provedeny a příjemce obdržel konečnou platbu nebo předložil doklad rovnocenného účinku řídícímu orgánu.

2. Částky plateb odpovídající dokončeným činnostem se označí ve výkazu výdajů.

Částečné ukončení se provede za podmínky, že řídící orgán zašle Komisi do dne 30. června roku n následující dokumenty:

a) výkaz výdajů týkajících se takových činností;

b) prohlášení o zákonnosti a řádnosti transakcí týkajících se výkazů výdajů vydané revizním orgánem operačního programu podle článku 61.

Článek 98

Neposkytnutí dokumentů

1. Řídící orgán uchová Komisi k dispozici seznam dokončených činností, pro které přijal závěrečnou platbu.

2. Řídící orgán zajistí, aby všechny podpůrné dokumenty ohledně výdajů a auditů činností, kterých se to týká, byly uchovány a k dispozici Komisi a Evropskému účetnímu dvoru. Dokumenty se uchovávají nejméně po dobu tří let po částečném ukončení operačního programu, aniž jsou dotčena pravidla státní podpory. Dokumenty se uchovávají buď ve formě originálů nebo ověřených kopií na běžně uznaných nosičích dat. Toto období se přeruší buď v případě soudního řízení, nebo na žádost Komise s uvedením důvodů.

3. Finančními opravami prováděnými podle článků 99 a 100 ohledně činností, které jsou předmětem částečného ukončení, se rozumí opravy čistých finančních částek.

KAPITOLA II FINANČNÍ OPRAVY

ODDÍL 1 FINANčNÍ OPRAVY PROVEDENÉ čLENSKÝM STÁTEM

ČLÁNEK 99

Finanční opravy provedené členským státem

1. Členské státy odpovídají v první řadě za vyšetření nesrovnalostí, přičemž jednají na základě skutečnosti jakékoli významné změny ovlivňující charakter nebo podmínky realizace nebo kontroly pomoci a provedou požadované finanční opravy.

2. Členský stát provede požadované finanční opravy v souvislosti s jednotlivými nebo systémovými nesrovnalostmi zjištěnými u operací nebo operačních programů. Opravy provedené členským státem spočívají v úhradě celého nebo části příspěvku Společenství. Členský stát zváží povahu a závažnost nesrovnalostí a finanční ztrátu fondu.

Takto uvolněné finanční prostředky Společenství může členský stát znovu použít do dne 31. prosince 2015 pro daný operační program podle ustanovení uvedených v odstavci 3.

Členské státy zahrnou do výroční prováděcí a kontrolní zprávy zaslané Komisi podle článků 61 a 66 seznam řízení zahájených v daném roce za účelem zrušení příspěvku.

3. Příspěvek z fondů zrušený podle odstavce 2 nemůže být znovu použit pro operaci nebo operace, které byly předmětem úprav, nebo, jestliže byla finanční úprava provedena z důvodů systémové chyby, pro operace priority, kde k této systémové chybě došlo.

Členské státy informují Komisi ve zprávě podle článku 66 o tom, jakým způsobem se rozhodly znovu využít nebo navrhují znovu využít zrušené finanční prostředky, případně o úpravě finančního plánu operačního programu.

4. V případě systémových nesrovnalostí členský stát rozšíří vyšetřování na všechny operace, které by mohly být takovou nesrovnalostí dotčeny.

ODDÍL 2 FINANčNÍ OPRAVY PROVEDENÉ KOMISÍ

ČLÁNEK 100

Kritéria oprav

1. Komise může provést finanční opravy zrušením celého nebo části příspěvku Společenství na operační program, jestliže po provedení potřebných šetření dojde k závěru, že:

a) v řídícím a kontrolním systému programu existuje závažný nedostatek, který znamená riziko pro již zaplacený příspěvek Společenství k programu;

b) výdaj obsažený v ověřeném výkaze výdajů není správný a nebyl opraven členským státem před zahájením opravného řízení podle tohoto odstavce;

c) členský stát nesplnil své povinnosti podle článku 69 před zahájením opravného řízení podle tohoto odstavce;

2. Komise při svých finančních opravách vychází z jednotlivých zjištěných případů nesrovnalostí, přičemž přihlíží k systémové povaze nesrovnalostí, a aby určila, zda použít plošnou nebo extrapolovanou opravu. Jestliže se nesrovnalost vztahuje k výkazu výdajů, na který bylo vydáno pozitivní ověření podle čl. 61 odst. 1 písm. e) bodu ii) ve výroční kontrolní zprávě, předpokládá se, že se jedná o systémový problém vedoucí k použití plošné nebo extrapolované úpravy, pokud členský stát nemůže do dvou měsíců předložit důkaz vyvracející takový předpoklad.

3. Komise při rozhodování o výši opravy zváží závažnost nesrovnalosti a rozsah a finanční důsledky nedostatků zjištěných u daného operačního programu.

4. Jestliže Komise založí svoje stanovisko na skutečnostech předložených jinými auditory než svými útvary, vypracuje svoje vlastní závěry ohledně finančních důsledků po přezkoumání opatření přijatých členským státem podle článku 70, zpráv předaných podle nařízení (ES) č. 1681/94 a všech odpovědí členského státu.

5. Jestliže členský stát nedodržuje své závazky podle čl. 13 odst. 4, Komise může provést finanční opravu zrušením celého nebo části příspěvku Společenství danému členskému státu.

Článek 101

Postup

1. Před přijetím rozhodnutí o finanční opravě Komise zahájí řízení oznámením svých předběžných závěrů členskému státu spolu s výzvou, aby předložil své připomínky do dvou měsíců.

Navrhuje-li Komise finanční opravy způsobem extrapolace nebo plošně, členský stát bude mít příležitost prokázat přezkoumáním příslušných spisů, že skutečný rozsah nesrovnalosti je menší, než jak byl posouzen Komisí. Po dohodě s Komisí může členský stát omezit rozsah přešetření na příslušnou část nebo vzorek spisů. S výjimkou řádně doložených případů nepřekročí čas povolený na toto přezkoumání další lhůtu dvou měsíců po dvouměsíční lhůtě uvedené výše.

2. Komise zváží veškeré důkazy předložené členským státem v dané lhůtě.

3. Nepřijme-li členský stát předběžné závěry Komise, pozve ho Komise na slyšení, při kterém obě strany vynaloží úsilí založené na spolupráci a partnerství, aby dospěly k dohodě ohledně zjištění a z nich vyvozených závěrů. Komise přijme rozhodnutí o finančních opravách v případě, že nedojde k dohodě, v šestiměsíční lhůtě od data slyšení. Nedojde-li k slyšení, šestiměsíční lhůta započne datem obdržení odmítnutí pozvání ke slyšení členským státem.

Článek 102

Vrácení platby

1. Každé vrácení platby splatné Komisi se uskuteční před dnem splatnosti uvedeném v příkaze k úhradě vyhotoveném podle článku 81 prováděcích předpisů finančního nařízení platného pro souhrnný rozpočet Evropských společenství[12]. Tímto datem splatnosti je poslední den druhého měsíce po vydání příkazu.

2. Každé prodlení v uskutečnění zpětné úhrady dává vzniknout úroku z prodlení počínaje dnem splatnosti a konče dnem uskutečnění platby. Výše takového úroku je o jedno a půl procenta vyšší než úroková sazba uplatňovaná Evropskou centrální bankou při jejích hlavních operacích refinancování prvního pracovního dne měsíce, do kterého spadá den splatnosti.

Článek 103

Povinnosti členských států

Finančními opravami prováděnými Komisí není dotčen závazek členského státu získávat zpět vyplacené částky podle článku 100 a získávat zpět státní podporu podle článku 14 nařízení (ES) č. 659/1999.

HLAVA VIII

VÝBORY

KAPITOLA I VÝBOR PRO EVROPSKÝ FOND PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ, FOND SOUDRŽNOSTI A KOORDINACI FONDŮ

Článek 104

Výbor a postupy

1. Komisi je nápomocen Výbor pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Fond soudržnosti a koordinaci fondů (dále jen „výbor“).

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se poradní postup podle článku 3 rozhodnutí 1999/468/ES v souladu s čl. 7 odst. 3 zmíněného rozhodnutí.

3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se řídící postup podle článku 4 rozhodnutí 1999/468/ES v souladu s čl. 7 odst. 3 zmíněného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je jeden měsíc.

4. Výbor přijme svůj jednací řád.

5. Evropská investiční banka a Evropský investiční fond jmenují své nehlasující zástupce.

KAPITOLA II VÝBOR PODLE ČLÁNKU 147 SMLOUVY

Článek 105

Výbor podle článku 147 Smlouvy

1. Výbor zřízený podle článku 147 Smlouvy, který je nápomocen Komisi při řízení Evropského sociálního fondu je složen z jednoho vládního zástupce, jednoho zástupce odborů a jednoho zástupce zaměstnavatelů z každého členského státu. Člen Komise pověřený předsednictvím Komise může delegovat tuto odpovědnost na vyššího úředníka Komise.

2. Každý členský stát jmenuje náhradníka pro každou kategorii uvedenou v předchozím odstavci. V nepřítomnosti jednoho člena má tento náhradník automaticky právo se zúčastnit jednání.

3. Členové a náhradníci jsou jmenováni Radou jednající na návrh Komise na období tří let. Mohou být jmenováni opětovně. Pokud jde o složení výboru, Rada usiluje o spravedlivé zastoupení jednotlivých skupin. Evropská investiční banka a Evropský investiční fond mohou jmenovat nehlasujícího zástupce, pokud jsou-li na programu jednání body, které se jich týkají.

4. Výbor je požádán o konzultaci při projednávání následujících záležitostí:

a) návrh rozhodnutí Komise ohledně strategických referenčních rámců jednotlivých států;

b) kategorií opatření technické podpory podle článku 43 v případě poskytnutí podpory Evropským sociálním fondem.

5. Komise může konzultovat Výbor ohledně jiných otázek než jsou otázky uvedené v odstavci 4.

HLAVA IX

ZÁVěREčNÁ USTANOVENÍ

Článek 106

Přechodná ustanovení

1. Toto nařízení se nesmí dotknout trvání nebo úpravy pomoci, včetně celkového nebo částečného zrušení, schválené Radou nebo Komisí na základě nařízení (EHS) č. 2052/88, (EHS) č. 4253/88, (ES) č. 1164/94 a (ES) č. 1260/1999 ani žádných jiných předpisů, které jsou pro takovou pomoc použitelné ke dni 31. prosince 2006.

2. Při sestavování pomoci Společenství bere Komise v úvahu každé opatření, které již bylo schváleno Radou nebo Komisí před vstupem tohoto nařízení v platnost a má finanční důsledky během období pokrytého takovou podporou.

3. Dílčí částky určené k poskytnutí pomoci schválené Komisí mezi 1. lednem 2000 a 31. prosincem 2006, u kterých nebyly Komisi zaslány do termínu pro předložení závěrečné zprávy dokumenty potřebné pro ukončení pomoci, Komise automaticky zruší v položkách závazků nejpozději do dne 31. prosince 2010, včetně zpětného získání neoprávněně vyplacených částek.

Pro vyplacení zůstatku je třeba předložit dokumenty nutné k ukončení pomoci, a to závěrečnou zprávu o provádění a prohlášení, v němž osoba nebo útvar s potřebnou funkční nezávislostí na řídícím orgánu shrne závěry z provedených auditů a posoudí platnost žádosti o platbu zůstatku a zákonnost a řádnost transakcí v závěrečném potvrzení výdajů podle čl. 38 odst. 1 písm. f nařízení (ES) č. 1260/1999.Částky související s operacemi nebo programy, které byly pozastaveny z důvodů soudních řízení nebo správních odvolání s odkladným účinkem, se při výpočtu výše částky, která se automaticky zruší, neberou v úvahu.

Článek 107

Doložka o přezkoumání

Rada přezkoumá toto nařízení nejpozději do dne 31. prosince 2013 v souladu s postupem stanoveným v článku 161 Smlouvy.

Článek 108

Zrušovací ustanovení

Nařízení (ES) č. 1260/99 se zrušuje s účinkem od dne 1. ledna 2007.

Odkazy na nařízení (ES) č. 1260/99 se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 109

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2007.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Radu

předseda

PŘÍLOHA

STRUKTURÁLNÍ FONDY A FOND SOUDRŽNOSTI

Roční rozpis položek závazků na období 2007 až 2013 (podle článku 15)

(v miliónech eur – ceny roku 2004)

+++++ TABLE +++++

LEGISLATIVE FINANCIAL STATEMENT

+++++ TABLE +++++

1. BUDGET LINE(S) + HEADING(S)

2. OVERALL FIGURES

2.1. Total allocation for action (Part B): 336 194 € million for commitment

2.2. Period of application:

1 January 2007 – 31 December 2013

2.3. Overall multiannual estimate of expenditure:

(a) Schedule of commitment appropriations/payment appropriations (financial intervention) (see point 6.1.1)

€ million ( to three decimal places)

+++++ TABLE +++++

(b) Technical and administrative assistance and support expenditure (see point 6.1.2)

+++++ TABLE +++++

+++++ TABLE +++++

(c) Overall financial impact of human resources and other administrative expenditure (see points 7.2 and 7.3)

Les besoins en ressources humaines et administratives seront couverts à l’intérieure de la dotation allouée à la DG gestionnaire dans le cadre de la procédure d’allocation annuelle.

L'allocation de postes dépendra d'une part de l'organisation interne de la prochaine Commission et d'autre part d'une éventuelle réallocation de postes entre services suite aux nouvelles perspectives financières.

+++++ TABLE +++++

2.4. Compatibility with financial programming and financial perspective

[X] Proposal is compatible with existing financial programming.Cette proposition est compatible avec la proposition de la Commission pour les perspectives financiers 2007-2013 [COM(2004)101 final du 10.02.2004]. Elle s’inscrit dans le cadre de la rubrique 1 « Croissance durable ».

Proposal will entail reprogramming of the relevant heading in the financial perspective.

Proposal may require application of the provisions of the Interinstitutional Agreement.

2.5. Financial impact on revenue: [13]

[X] Proposal has no financial implications (involves technical aspects regarding implementation of a measure)

OR

Proposal has financial impact – the effect on revenue is as follows:

(NB All details and observations relating to the method of calculating the effect on revenue should be shown in a separate annex.)

(€ million to one decimal place)

+++++ TABLE +++++

4. LEGAL BASIS

Article 161

5. DESCRIPTION AND GROUNDS

Voir document « Analyse d'impact étendue de la proposition de paquet législatif portant révision des règlements applicables à la gestion des fonds structurels et de cohésion ».

6. FINANCIAL IMPACT

6.1. Total financial impact on Part B - (over the entire programming period)

(The method of calculating the total amounts set out in the table below must be explained by the breakdown in Table 6.2. )

6.1.1. Financial intervention

Commitments (in € million to three decimal places)

+++++ TABLE +++++

6.1.2. Technical and administrative assistance, support expenditure and IT expenditure (commitment appropriations)

+++++ TABLE +++++

6.2. Calculation of costs by measure envisaged in Part B (over the entire programming period)[14]

(Where there is more than one action, give sufficient detail of the specific measures to be taken for each one to allow the volume and costs of the outputs to be estimated.)

Commitments (in € million to three decimal places)

+++++ TABLE +++++

If necessary explain the method of calculation

7. IMPACT ON STAFF AND ADMINISTRATIVE EXPENDITURE

7.1. Impact on human resources

+++++ TABLE +++++

7.2. Overall financial impact of human resources

+++++ TABLE +++++

The amounts are total expenditure for twelve months.

7.3. Other administrative expenditure deriving from the action

+++++ TABLE +++++

The amounts are total expenditure for twelve months.

1 Specify the type of committee and the group to which it belongs.

+++++ TABLE +++++

(In the estimate of human and administrative resources required for the action, DGs/Services must take into account the decisions taken by the Commission in its orientation/APS debate and when adopting the preliminary draft budget (PDB). This means that DGs must show that human resources can be covered by the indicative pre-allocation made when the PDB was adopted.

Exceptional cases (i.e. those where the action concerned could not be foreseen when the PDB was being prepared) will have to be referred to the Commission for a decision on whether and how (by means of an amendment of the indicative pre-allocation, an ad hoc redeployment exercise, a supplementary/amending budget or a letter of amendment to the draft budget) implementation of the proposed action can be accommodated.)

8. FOLLOW-UP AND EVALUATION

8.1. Follow-up arrangements

Un comité de pilotage est créé pour chaque programme opérationnel par l'État membre, en accord avec l'autorité de gestion après consultation des partenaires. Le comité de pilotage s'assure de l'efficacité et de la qualité de la mise en oeuvre de l'intervention. Il examine et approuve les critères de sélection des opérations financées, évalue périodiquement les progrès réalisés pour atteindre les objectifs spécifiques du programme opérationnel, examine les résultats de la mise en œuvre et examine et approuve le rapport annuel d'exécution et le rapport final d'exécution avant leur envoi à la Commission

L'autorité de gestion et le comité de pilotage assurent le suivi au moyen d'indicateurs de résultat, y compris les indicateurs physiques, d’impact et financiers définis dans le programme opérationnel. Ces indicateurs se réfèrent au caractère spécifique du secteur de l’Etat membre et aux objectifs poursuivis. La Commission en partenariat avec les Etats membres et en conformité avec le principe de proportionnalité examine les indicateurs nécessaires au suivi et à l’évaluation du programme opérationnel.

L'autorité de gestion envoie un rapport annuel d'exécution et de contrôle du programme opérationnel à la Commission, dans les six mois suivant la fin de chaque année civile entière de mise en oeuvre. Avant leur transmission à la Commission, chaque rapport est examiné et approuvé par le comité de pilotage.

8.2. Arrangements and schedule for the planned evaluation

Les programmes opérationnels des Etats membres pour la mise en œuvre du Fonds font l’objet d’une évaluation ex-ante, d’une évaluation intermédiaire et d’une évaluation ex-post.

L’évaluation ex-ante vise à optimiser l’allocation des ressources budgétaires des programmes opérationnels et améliorer la qualité de la programmation. Elle est conduite sous la responsabilité de l’Etat membre.

L’évaluation intermédiaire vise à examiner l’efficacité des programmes opérationnels en vue de leur adaptation pour améliorer la qualité des interventions et leur mise en œuvre. Elle est réalisée lorsque le suivi des programmes font apparaître que les réalisations s’écartent de manière significative des objectifs initialement prévus ou lorsque des modifications substantielles sont proposées. Elle est organisée à l’initiative de l’autorité de gestion, en concertation avec la Commission ou à l’initiative de la Commission en concertation avec l’autorité de gestion.

L’évaluation ex-post est conduite sous la responsabilité de la Commission en concertation avec l’Etat membre et l’autorité de gestion qui doit assurer la collecte des données nécessaires à sa réalisation. Elle est finalisée au plus tard deux ans à la fin de la période de programmation, les principaux résultats sont intégrés dans les rapports de clôture des programmes.

9. ANTI-FRAUD MEASURES

La Commission s’assure de l’existence et du bon fonctionnement dans les Etats membres des systèmes de gestion et de contrôle. Elle se base également sur les rapports annuels de contrôle et sur ses propres contrôles sur place pour vérifier le bon fonctionnement des ces systèmes. La Commission coopère avec les autorités nationales d’audit des programmes opérationnels, avec lesquelles elles se réunit au moins une fois par an.

En cas de défaillance des systèmes de gestion et de contrôle nationaux, la Commission interrompt, retient ou réduit tout ou partie des paiements.

La Commission peut effectuer des corrections financière en annulant tout ou partie de la contribution communautaire pour un programme opérationnel lorsqu’elle constate qu’il existe des déficiences dans les systèmes de gestion et de contrôle qui mettent en péril les contributions communautaires déjà octroyées, que les déclarations des dépenses sont irrégulières et n’ont pas fait l’objet de mesures de correction par les Etats membres ou que les Etats membres n’ont pas donné suite aux observations formulées par la Commission sur le rapport annuel d’exécution et de contrôle établit par l’autorité de gestion.

[1] Úř. věst. C […], […], s. […].

[2] Úř. věst. C […], […], s. […].

[3] Úř. věst. C […], […], s. […].

[4] Úř. věst. C […], […], s. […].

[5] Úř. věst. č. L 161, 26.6.1999, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné aktem o přistoupení z roku 2003.

[6] Úř. věst. č. L […], […], s. […].

[7] Úř. věst. č. L 154, 21.6.2003, s. 1.

[8] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

[9] Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 114.

[10] Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1

[11] Úř. věst. č. L 145, 31.5.2001, s. 43.

[12] Nařízení ((ES, Euratom) č. 2342/2002, Úř. věst. č. L 357, 31.12.2002.

[13] For further information, see separate explanatory note.

[14] For further information, see separate explanatory note.

Top