52004HB0016

EUR-Lex

Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

EUROPA
EUR-Lex home
EUR-Lex - 52004HB0016 - EN

Help

Search tips

Need more search options? Use the Advanced search

Document 52004HB0016

Doporučení Evropské centrální banky ze dne 16. července 2004 o požadavcích Evropské centrální banky týkajících se statistické zpravodajské povinnosti v oblasti statistiky platební bilance, statistiky investiční pozice vůči zahraničí a výkazu devizových rezerv (ECB/2004/16)

Úř. věst. C 292, 30.11.2004, p. 21–62 (ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, NL, PL, PT, SK, SL, FI, SV)

HTML

PDF

Official Journal

30.11.2004

Úřední věstník Evropské unie

C 292/21

DOPORUČENÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

ze dne 16. července 2004

o požadavcích Evropské centrální banky týkajících se statistické zpravodajské povinnosti v oblasti statistiky platební bilance, statistiky investiční pozice vůči zahraničí a výkazu devizových rezerv

(ECB/2004/16)

(2004/C 292/05)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na článek 5.1 a třetí odrážku článku 34.1 tohoto statutu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ke splnění svých úkolů vyžaduje Evropský systém centrálních bank (ESCB) úplnou a spolehlivou statistiku platební bilance, statistiku investiční pozice vůči zahraničí a výkaz devizových rezerv, které uvádějí hlavní skutečnosti ovlivňující měnové podmínky a devizové trhy v eurozóně. Statistické požadavky Evropské centrální banky (ECB) v této oblasti jsou zakotveny v obecných zásadách ECB/2004/15 ze dne 16. července 2004 o požadavcích Evropské centrální banky týkajících se statistické zpravodajské povinnosti v oblasti statistiky platební bilance, statistiky investiční pozice vůči zahraničí a výkazu devizových rezerv (1).

(2)

První věta článku 5.1 statutu požaduje, aby ECB ve spolupráci s národními centrálními bankami pro zajištění úkolů, kterými je pověřen ESCB, shromažďovala buď od příslušných orgánů jiných než národní centrální banky, nebo přímo od hospodářských subjektů nezbytné statistické informace. Druhá věta článku 5.1 stanoví, že za tím účelem ECB spolupracuje s orgány nebo subjekty Společenství, s příslušnými orgány členských států nebo třetích zemí a s mezinárodními organizacemi.

(3)

Informace nutné ke splnění požadavků ECB v oblasti statistiky platební bilance a statistiky investiční pozice vůči zahraničí mohou shromažďovat nebo sestavovat příslušné orgány jiné než národní centrální banky. Proto některé z úkolů, které mají být za účelem splnění těchto požadavků provedeny, vyžadují spolupráci mezi ECB nebo národními centrálními bankami a těmito příslušnými orgány v souladu s článkem 5.1 statutu. Článek 4 nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou (2) po členských státech požaduje, aby si samy řídily organizaci v oblasti statistiky a plně spolupracovaly s ESCB, a zajistily tak plnění povinností vyplývajících z článku 5 statutu.

(4)

Pokud podle vnitrostátních pravidel a zavedených postupů zpravodajské jednotky poskytují výkazy příslušným orgánům jiným než národní centrální banky, musí tyty orgány a příslušné národní centrální banky vzájemně spolupracovat, aby zajistily plnění statistických požadavků ECB. V Irsku shromažďuje a sestavuje potřebné informace v oblasti statistiky platební bilance a investiční pozice vůči zahraničí Central Statistics Office, přičemž v Itálii toto činí Ufficio Italiano dei Cambi. Za účelem splnění uvedených statistických požadavků by měly Central Bank and Financial Services Authority of Ireland a Central Statistics Office i Banca d'Italia a Ufficio Italiano dei Cambi vzájemně spolupracovat. Tato spolupráce by měla zahrnovat zavedení trvalé struktury pro přenos údajů, pokud tentýž výsledek již nezajišťují vnitrostátní právní předpisy. Ufficio Italiano dei Cambi je podle italské vyhlášky č. 319/9 ze dne 26. srpna 1998 (3) pomocným subjektem Banca d'Italia.

(5)

Jak je uvedeno v článku 4 odst. 3 obecných zásad ECB/2004/15, jsou-li zdroji statistických informací označených za důvěrné příslušné orgány jiné než národní centrální banky, použije ECB tyto informace výhradně pro plnění statistických úkolů souvisejících s ESCB, pokud zpravodajská jednotka nebo jiná právnická či fyzická osoba, subjekt nebo pobočka, které informace poskytly (za předpokladu, že tyto subjekty lze určit), výslovně neposkytly svůj souhlas s použitím těchto informací k jiným účelům.

(6)

Údaje měsíční a čtvrtletní statistiky platební bilance a čtvrtletní a roční statistiky investiční pozice vůči zahraničí, které uvádějí hlavní skutečnosti ovlivňující měnové podmínky a devizové trhy v eurozóně by se měly Central Bank and Financial Services Authority of Ireland a Banca d'Italia poskytnout včas. Za tímto účelem by požadované statistické informace měly být předávány v souladu s postupem dohodnutým s příslušnou národní centrální bankou a pokud takový postup dohodnut nebyl nejpozději třicátého pracovního dne následujícího po měsíci, ke kterému se údaje vztahují, jedná-li se o údaje měsíční platební bilance; do tří měsíců od konce čtvrtletí, ke kterému se údaje vztahují, jedná-li se o údaje čtvrtletní platební bilance a investiční pozice vůči zahraničí; a do devíti měsíců ode dne, ke kterému se údaje vztahují, jedná-li se o údaje roční investiční pozice vůči zahraničí.

(7)

Centralizovaná databáze cenných papírů, která bude v budoucnosti používána pro mnoho statistických účelů (sestavování a vytváření statistik) a nestatistických účelů (ekonomické analýzy, analýzy finanční stability nebo operační analýzy), bude zpřístupněna národním centrálním bankám. Obsah údajů bude zpřístupněn příslušným orgánům jiným než národní centrální banky za případných právních omezení. To jim pomůže zejména při vytváření údajů požadovaných pro sestavování statistik o transakcích a pozicích eurozóny ohledně portfoliových investic. Spojením informací z Centralizované databáze cenných papírů s údaji shromážděnými podle jednotlivých cenných papírů by mělo být zejména možné přesně sestavovat transakce a pozice týkající se cenných papírů portfoliových investic, které jsou vydány rezidenty eurozóny a které drží rezidenti v jiných zemích eurozóny. To v konečném důsledku umožní sestavování sektorového členění týkajícího se údajů o pasivech portfoliových investic eurozóny.

(8)

Je třeba zavést postup pro účinné provádění technických změn příloh tohoto doporučení za předpokladu, že takové změny nepovedou ke změně základního koncepčního rámce, ani nepříznivě neovlivní vykazovací zatížení zpravodajských jednotek v členských státech. Při uplatňování tohoto postupu bude brán ohled na stanoviska Výboru pro statistiku ESCB. Národní centrální banky a ostatní příslušné vnitrostátní orgány mohou navrhovat technické změny příloh tohoto doporučení prostřednictvím Výboru pro statistiku ESCB a jeho příslušné pracovní skupiny.

(9)

Od přijetí doporučení ECB/2003/8 ze dne 2. května 2003 o požadavcích Evropské centrální banky týkajících se statistické zpravodajské povinnosti v oblasti statistiky platební bilance, statistiky investiční pozice vůči zahraničí a výkazu devizových rezerv (4) bylo dosaženo zřejmého pokroku, pokud se týká nových požadavků a metod shromažďování a sestavování údajů uvnitř eurozóny. Je proto nutné nahradit doporučení ECB/2003/8 tímto doporučením,

PŘIJALA TOTO DOPORUČENÍ:

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto doporučení:

—	„zúčastněným členským státem“ se rozumí členský stát, který přijal jednotnou měnu v souladu se Smlouvou,

—	má výraz „rezident“ stejný význam, jaký je definován v článku 1 nařízení (ES) č. 2533/98,

—	„eurozónou“ se rozumí hospodářský prostor zúčastněných členských států a ECB. Území, která jsou součástí členských států eurozóny, nebo země přidružené k těmto státům jsou uvedeny v tabulce 10 přílohy III,

—	„Eurosystémem“ se rozumějí národní centrální banky zúčastněných členských států a ECB,

—	„přeshraniční transakcí“ se rozumí transakce, která zcela nebo částečně zakládá nebo splácí pohledávky či dluhy, nebo transakce, při které dochází k převodu práva k určitému předmětu mezi rezidenty eurozóny a nerezidenty eurozóny,

—

„přeshraničními pozicemi“ se rozumí stav finančních pohledávek a finančních závazků vůči nerezidentům eurozóny. Přeshraniční pozice také zahrnují i) pozemky, jiná hmotná nevyrobená aktiva a jiný nemovitý majetek, pokud se fyzicky nacházejí mimo eurozónu a jsou ve vlastnictví rezidentů eurozóny nebo pokud se nacházejí uvnitř eurozóny a jsou ve vlastnictví nerezidentů eurozóny; a ii) měnové zlato a zvláštní práva čerpání ve vlastnictví rezidentů eurozóny.

Avšak v rozsahu nutném k sestavení účtu portfoliových investic a účtu výnosů z portfoliových investic v rámci statistiky platební bilance pokrývající eurozónu a k sestavení účtu portfoliových investic v rámci statistiky investiční pozice vůči zahraničí pokrývající eurozónu zahrnují výrazy „přeshraniční pozice“ a „přeshraniční transakce“ také pozice a transakce týkající se aktiv nebo pasiv rezidentů eurozóny vůči rezidentům ostatních členských států eurozóny,

—	„rezervními aktivy“ se rozumějí vysoce likvidní, obchodovatelné a bonitní pohledávky, které má Eurosystém vůči nerezidentům eurozóny a které znějí na jiné měny než euro, a současně zlato, rezervní pozice u MMF a držba zvláštních práv čerpání,

—

„ostatními devizovými aktivy“ se rozumějí (i) pohledávky Eurosystému vůči rezidentům eurozóny, které znějí na jiné měny než euro; a (ii) pohledávky Eurosystému vůči nerezidentům eurozóny, které znějí na jiné měny než euro, jež nesplňují kritéria likvidity, obchodovatelnosti a bonity rezervních aktiv,

—	„závazky spojenými s rezervami“ se rozumějí předurčené a potenciální krátkodobé čisté závazky v rámci Eurosystému, které jsou podobné rezervním aktivům a ostatním devizovým aktivům Eurosystému,

—	„platební bilancí“ se rozumí statistický výkaz, který uvádí přeshraniční transakce během sledovaného období, včetně příslušného členění těchto transakcí,

—	„výkazem devizových rezerv“ se rozumí statistický výkaz, který uvádí stavy rezervních aktiv, ostatních devizových aktiv a závazků Eurosystému spojených s rezervami k referenčnímu dni, včetně příslušného členění těchto aktiv a závazků,

—	„investiční pozicí vůči zahraničí“ se rozumí bilance, která uvádí stav přeshraničních finančních aktiv a pasiv k referenčnímu dni, včetně příslušného členění těchto aktiv a pasiv,

—	shromažďováním údajů „podle jednotlivých cenných papírů“ se rozumí shromažďování údajů členěných podle jednotlivých cenných papírů.

Článek 2

Poskytování statistických informací národním centrálním bankám

1. Pokud jsou shromažďováním statistických informací o přeshraničních transakcích a pozicích pověřeni adresáti tohoto doporučení, zajistí, aby takto shromážděné informace byly příslušné národní centrální bance poskytnuty včas. Není-li dohodnuto jinak s příslušnou národní centrální bankou, požadované statistické informace se za tímto účelem předávají nejpozději třicátého pracovního dne následujícího po měsíci, ke kterému se údaje vztahují, jedná-li se o údaje měsíční platební bilance; do tří měsíců od konce čtvrtletí, ke kterému se údaje vztahují, jedná-li se o údaje čtvrtletní platební bilance a investiční pozice vůči zahraničí; a do devíti měsíců ode dne, ke kterému se údaje vztahují, jedná-li se o údaje roční investiční pozice vůči zahraničí.

2. Informace se poskytne v souladu se statistickými standardy a požadavky ECB ohledně statistiky platební bilance a investiční pozice vůči zahraničí, jak jsou uvedeny v přílohách I, II, III, IV, V a VII tohoto doporučení. Aniž jsou dotčeny úkoly ECB provádět sledování uvedené v příloze VI tohoto doporučení, sledují adresáti tohoto doporučení kvalitu a spolehlivost statistických informací předávaných příslušné národní centrální bance.

Článek 3

Stálá spolupráce

Adresáti tohoto doporučení písemně stanoví spolu s příslušnou národní centrální bankou vhodné formy spolupráce, aby se zajistila stálá struktura pro předávání údajů, která splňuje statistické standardy a požadavky ECB, pokud tentýž výsledek již nezajišťují vnitrostátní právní předpisy.

Článek 4

Zjednodušený postup provádění změn

S přihlédnutím ke stanoviskům Výboru pro statistiku ESCB je Výkonná rada ECB oprávněna provádět technické změny příloh tohoto doporučení za předpokladu, že takové změny nepovedou ke změně základního koncepčního rámce, ani nepříznivě neovlivní vykazovací zatížení zpravodajských jednotek v členských státech.

Článek 5

Závěrečná ustanovení

1. Toto doporučení nahrazuje doporučení ECB/2003/8.

2. Toto doporučení je určeno Central Statistics Office v Irsku a Ufficio Italiano dei Cambi v Itálii.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 16. července 2004.

Prezident ECB

Jean-Claude TRICHET

(1) Úř. věst. L 354, 30.11.2004.

(2) Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 8.

(3) Gazzetta ufficiale della Repubblica italiana, č. 206 ze dne 4.9.1998.

(4) Úř. věst. C 126, 28.5.2003, s. 7.

PŘÍLOHA I

POŽADAVKY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY TÝKAJÍCÍ SE STATISTICKÉ ZPRAVODAJSKÉ POVINNOSTI

1. Statistické povinnosti národních centrálních bank

1.1

Národní centrální banky Evropské centrální bance (ECB) poskytují údaje o přeshraničních transakcích, stavech rezervních aktiv, ostatních devizových aktivech, závazcích spojených s rezervami a přeshraničních pozicích, které jsou třeba k tomu, aby bylo možné sestavit agregovanou statistiku platební bilance, investiční pozice vůči zahraničí a výkaz devizových rezerv eurozóny. Údaje se poskytují v souladu se lhůtami uvedenými v tabulce 13 přílohy III.

1.2	K údajům se přikládají snadno dostupné informace o jednotlivých hlavních událostech a o důvodech revizí, pokud je velikost změny údajů způsobené těmito jednotlivými hlavními událostmi a revizemi významná, nebo pokud o to požádá ECB.

1.3

Pro měsíční a čtvrtletní transakce a pro čtvrtletní a roční pozice se požadované údaje poskytují ECB, tak jak je uvedeno v přílohách II, III a IV, které odpovídají současným mezinárodním standardům, zejména pátému vydání Manuálu Mezinárodního měnového fondu k platební bilanci. Požadované údaje o transakcích a pozicích ohledně aktiv portfoliových investic do cenných papírů eurozóny, členěných podle sektoru emitenta, který je rezidentem eurozóny, se poskytují tak, jak to je stanoveno v oddílu 1.1, 1.2 a 3 přílohy II a v tabulce 1, 2, 4 a 5 přílohy III.

1.4

Požadované údaje o platební bilanci se poskytují měsíčně a čtvrtletně. Čtvrtletní údaje o platební bilanci zahrnují geografické členění protistran uvedené v tabulce 9 přílohy III. Požadované údaje o výkazu devizových rezerv se poskytují na konci měsíce, ke kterému se údaje vztahují. Požadované údaje o investiční pozici vůči zahraničí se poskytují čtvrtletně a ročně. Roční údaje o investiční pozici vůči zahraničí zahrnují geografické členění protistran uvedených v tabulce 9 přílohy III.

1.5	Pro analýzu mezinárodní úlohy eura jako investiční měny se požadované údaje, členěné podle měny, poskytují pololetně, jak je uvedeno v tabulce 6 přílohy III.

1.6	Počínaje údaji, které odpovídají transakcím v lednu 2008 a pozicím ke konci roku 2007, budou systémy shromažďování údajů o portfoliových investicích eurozóny od března 2008 odpovídat jednomu z modelů uvedených v tabulce, která je obsažena v příloze VII.

2. Lhůty

2.1	Údaje vyžadované k sestavení měsíční platební bilance eurozóny se ECB poskytnou do konce pracovní doby třicátého pracovního dne následujícího po skončení měsíce, ke kterému se údaje vztahují.

2.2	Údaje vyžadované k sestavení čtvrtletní platební bilance eurozóny se ECB poskytnou do tří měsíců od konce čtvrtletí, ke kterému se údaje vztahují.

2.3	Údaje vyžadované k sestavení výkazu devizových rezerv Eurosystému se ECB poskytnou do tří týdnů od konce měsíce, ke kterému se údaje vztahují.

2.4	Od 1. ledna 2005 se údaje vyžadované pro sestavení čtvrtletní investiční pozice eurozóny vůči zahraničí ECB poskytnou do tří měsíců od konce čtvrtletí, ke kterému se údaje vztahují.

2.5	Údaje vyžadované pro sestavení roční investiční pozice eurozóny vůči zahraničí se ECB poskytnou do devíti měsíců od konce roku, ke kterému se údaje vztahují.

2.6	Údaje o transakcích s dluhovými cennými papíry a jejich pozicích, členěných podle měny emise a sektoru emitenta, se ECB poskytnou do šesti měsíců od konce období, ke kterému se údaje vztahují.

2.7	Revize týkající se platební bilance a investiční pozice eurozóny vůči zahraničí se ECB poskytnou podle časového plánu stanoveného v příloze V.

2.8	Vnitrostátní shromažďování těchto údajů se uspořádá tak, aby bylo možné uvedené lhůty dodržet.

3. Standardy přenosu

Požadované statistické informace se ECB předávají ve formě, která splňuje požadavky stanovené v příloze V tohoto doporučení.

4. Kvalita statistických informací

4.1

Aniž jsou dotčeny úkoly ECB provádět sledování uvedené v příloze VI, národní centrální banky, případně ve spolupráci s příslušnými orgány jinými než národní centrální banky, zajistí sledování a hodnocení kvality statistických informací předávaných ECB. ECB podobným způsobem hodnotí údaje týkající se platební bilance, statistiky investiční pozice vůči zahraničí a devizových rezerv eurozóny. Hodnocení se provádí včas. Výkonná rada ECB podává Radě guvernérů každoročně zprávu o kvalitě údajů.

4.2

Hodnocení kvality údajů o transakcích a pozicích portfoliových investic, jakož i o souvisejícím výnosu závisí na dostatečném pokrytí informací o cenných papírech v Centralizované databázi cenných papírů. ECB, jakožto správce Centralizované databáze cenných papírů, bude od června 2006 sledovat, zda pokrytí informací o cenných papírech postačuje k tomu, aby národní centrální banky, případně jiné příslušné orgány, byly schopny zcela splnit standardy kvality uvedené v příloze VII, jakož i jiná kvalitativní kritéria vymezená v tomto doporučení.

4.3

V případě poskytování údajů o transakcích a pozicích ohledně aktiv portfoliových investic do cenných papírů eurozóny, jež jsou členěny podle sektoru emitenta, který je rezidentem eurozóny, jak je uvedeno v oddílech 1.1, 1.2 a 3 přílohy II a v tabulkách 1, 2, 4 a 5 přílohy III, je dovoleno použít odhady, a to až do doby, kdy se systémy shromažďování údajů o portfoliových investicích podle jednotlivých cenných papírů stanou povinnými.

4.4	V případě poskytování údajů o měně emise u údajů o portfoliových investicích, uvedených v tabulce 6 přílohy III, je dovoleno použít odhady, a to až do doby, kdy se systémy shromažďování údajů o portfoliových investicích podle jednotlivých cenných papírů stanou povinnými.

4.5

Sledování kvality statistických informací prováděné ECB může zahrnovat přezkoumání revizí provedených u těchto údajů: za prvé, aby se zahrnulo poslední hodnocení statistických informací, a zlepšila se tak jejich kvalita, a za druhé, aby byl co nejvíce zajištěn soulad odpovídajících položek platební bilance pro každou z různých periodicit.

PŘÍLOHA II

STATISTICKÉ POŽADAVKY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

1. Statistika platební bilance

Evropská centrální banka (ECB) vyžaduje statistiky platební bilance s dvojí periodicitou: měsíčně a čtvrtletně za příslušná referenční kalendářní období. Roční údaje se sestavují sečtením čtvrtletních údajů vykazovaných členskými státy za příslušný rok. Statistiky platební bilance by měly být v nejvyšší možné míře v souladu s dalšími statistikami, které slouží k provádění měnové politiky.

1.1 Měsíční statistika platební bilance

Cíl

Cílem měsíční platební bilance eurozóny je ukázat hlavní skutečnosti ovlivňující měnové podmínky a devizové trhy (viz tabulka 1 přílohy III).

Požadavky

Je nezbytné, aby údaje byly použitelné pro výpočet platební bilance eurozóny.

Vzhledem ke krátké lhůtě pro poskytování údajů o měsíční platební bilanci, vysokému stupni jejich agregace a jejich použití pro účely měnové politiky a devizových operací povoluje ECB, pokud je to nevyhnutelné, určitou odchylku od mezinárodních standardů (viz čl. 2 odst. 3 obecných zásad). Vykazování na úplné akruální nebo transakční bázi se nevyžaduje. Po dohodě s ECB mohou národní centrální banky poskytovat údaje týkající se běžného a finančního účtu na základě vypořádání. Pokud je to nezbytné ke splnění lhůty, přijme ECB odhady nebo předběžné údaje.

Požadavkem pro každou obecnou kategorii transakcí jsou aktiva a pasiva (nebo příjmy a výdaje u položek běžného účtu). Obecně je proto třeba, aby národní centrální banky při vnějších transakcích rozlišovaly mezi transakcemi s rezidenty z jiných členských států eurozóny a transakcemi mimo eurozónu. Národní centrální banky toto provádějí důsledně.

Pokud dojde ke změně v členství v eurozóně, jsou národní centrální banky povinny provést změnu v definici složení zemí eurozóny ode dne, kdy změna členství nabude účinnosti. Národní centrální banky eurozóny v původním složení a nového zúčastněného členského státu dodají nejlepší odhady historických údajů pokrývajících rozšířenou eurozónu.

Aby bylo za eurozónu možné provádět smysluplnou měsíční agregaci údajů v oblasti portfoliových investic, je třeba rozlišovat transakce s cennými papíry vydanými rezidenty eurozóny od transakcí s cennými papíry vydanými nerezidenty eurozóny. Na straně aktiv se statistiky čistých transakcí u portfoliových investic eurozóny sestavují agregací vykázaných čistých transakcí s cennými papíry vydanými nerezidenty eurozóny. Na straně pasiv se statistiky čistých transakcí u portfoliových investic eurozóny sestavují konsolidací čistých transakcí týkajících se celkových národních pasiv a čistých transakcí s cennými papíry vydanými a nakoupenými rezidenty eurozóny.

Obdobná zpravodajská povinnost a metoda sestavování agregovaných údajů se použije pro výnos z portfoliových investic.

S ohledem na sestavování měnového vyjádření platební bilance jsou národní centrální banky povinny předkládat údaje členěné podle institucionálního sektoru. Pro měsíční platební bilanci je sektorové členění následující:

—	u přímých investic: i) měnové finanční instituce (kromě centrálních bank) a ii) ostatní sektory,

—	aktiva portfoliových investic: i) měnové orgány; ii) měnové finanční instituce (kromě centrálních bank) a iii) instituce jiné než měnové finanční instituce,

—	u ostatních investic: i) měnové orgány; ii) měnové finanční instituce (kromě centrálních bank); iii) vládní instituce a iv) ostatní sektory.

S cílem sestavovat sektorové členění platební bilance, a tím umožnit sestavování měnového vyjádření, budou národní centrální banky ode dne stanoveného v tabulce 13 přílohy II tohoto doporučení povinny poskytovat údaje o čistých transakcích týkajících se portfoliových investic do cenných papírů vydaných rezidenty eurozóny, členěných podle institucionálního sektoru emitenta. Kromě toho se u pasiv portfoliových investic zahrne členění podle institucionálního sektoru tuzemského emitenta.

Statistiky čistých transakcí týkajících se portfoliových investic eurozóny se na straně pasiv v členění podle sektoru sestavují konsolidací čistých celkových národních pasiv příslušných sektorů a odpovídajících čistých transakcí s cennými papíry vydanými a nakoupenými rezidenty eurozóny.

Od března 2008 (pro transakce týkající se ledna 2008) shromažďují národní centrální banky (a případně ostatní příslušné vnitrostátní orgány) údaje o portfoliových investicích podle jednoho z modelů uvedených v tabulce obsažené v příloze VII.

1.2 Čtvrtletní statistika platební bilance

Cíl

Cílem čtvrtletní platební bilance eurozóny je poskytnout podrobnější informace, které umožní další analýzu vnějších transakcí. Tyto statistiky významně přispějí k sestavování sektorových a finančních účtů eurozóny a ke společnému zveřejňování platební bilance Evropské unie a eurozóny ve spolupráci s Komisí Evropských společenství (Eurostat).

Požadavky

Čtvrtletní statistiky platební bilance co nejvíce odpovídají mezinárodním standardům (viz čl. 2 odst. 3 obecných zásad ECB/2004/15). Požadované členění čtvrtletních statistik platební bilance je uvedeno v tabulce 2 přílohy II. Harmonizované pojmy a definice používané v kapitálových a finančních účtech jsou uvedeny v příloze IV.

Členění čtvrtletního běžného účtu je podobné členění vyžadovanému u měsíčních údajů. U výnosů je však nezbytné, aby čtvrtletní údaje byly členěny podrobněji.

V případě položky „ostatní investice“ na finančním účtu se ECB řídí požadavky pátého vydání Manuálu platební bilance (BPM5) vypracovaného Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Rozdíl spočívá ve způsobu členění (tj. primární je sektorové členění). Toto sektorové členění je však slučitelné s členěním podle Manuálu platební bilance (BPM5), v němž má přednost členění podle nástrojů. Stejně jako v pojetí Manuálu platební bilance (BPM5) jsou hotovost a vklady odlišeny od úvěrů a ostatních investic.

Národní centrální banky jsou povinny ve svých čtvrtletních statistikách platební bilance rozlišovat mezi transakcemi se zúčastněnými členskými státy a všemi ostatními vnějšími transakcemi. Stejně jako u měsíčních údajů se i u čtvrtletních údajů v oblasti portfoliových investic vyžaduje rozlišování mezi transakcemi s cennými papíry vydanými rezidenty eurozóny a transakcemi s cennými papíry vydanými nerezidenty eurozóny. Na straně aktiv se statistiky čistých transakcí u portfoliových investic eurozóny sestavují agregací vykázaných čistých transakcí s cennými papíry vydanými nerezidenty eurozóny. Na straně pasiv se čisté transakce u portfoliových investic eurozóny sestavují konsolidací čistých transakcí týkajících se celkových národních pasiv a čistých transakcí s cennými papíry vydanými a nakoupenými rezidenty eurozóny.

Obdobná zpravodajská povinnost a metoda sestavování agregovaných údajů se použije pro výnos z portfoliových investic.

U přímých investic jsou národní centrální banky povinny čtvrtletně předkládat sektorové členění „měnové finanční instituce (kromě centrálních bank) / instituce jiné než měnové finanční instituce“. V případě „aktiv portfoliových investic“ a u „ostatních investic“ odpovídá členění výkazů podle institucionálních sektorů standardním položkám MMF, které zahrnují i) měnové orgány, ii) měnové finanční instituce (kromě centrálních bank), iii) vládní instituce a iv) ostatní sektory.

Pro sestavování statistiky čistých transakcí u portfoliových investic eurozóny na straně pasiv podle sektoru emitentů, kteří jsou rezidenty eurozóny, jsou požadavky na čtvrtletní údaje podobné požadavkům na měsíční platební bilanci.

U platební bilance eurozóny se údaje o investičních výnosech na akruální bázi požadují čtvrtletně. V souladu se Systémem národních účtů doporučuje Manuál platební bilance (BPM5), aby úroky byly zaznamenávány na akruální bázi. Tento požadavek se týká běžného účtu (investiční výnosy), jakož i finančního účtu.

2. Výkaz devizových rezerv

Cíl

Výkaz devizových rezerv je měsíční výkaz rezervních aktiv, ostatních devizových aktiv a závazků spojených s rezervami v držení národních centrálních bank a ECB podle společného výkazu MMF a Banky pro mezinárodní platby pro „devizové rezervy a devizovou likviditu“. Tyto informace doplňují údaje o rezervních aktivech, které jsou obsaženy ve statistikách platební bilance eurozóny a investiční pozice eurozóny vůči zahraničí.

Požadavky

Rezervní aktiva eurozóny jsou vysoce likvidní, obchodovatelné a bonitní pohledávky, které má ECB („sdružené rezervy“) a národní centrální banky („nesdružená rezervní aktiva“) vůči nerezidentům eurozóny a které znějí na cizí měny (tj. na jiné měny než euro), a současně zlato, rezervní pozice u MMF a držba zvláštních práv čerpání. Mohou zahrnovat pozice ve finančních derivátech. Rezervní aktiva se sestavují v hrubých hodnotách bez očištění o závazky spojené s rezervami. Členění údajů požadovaných od národních centrálních bank je uvedeno v oddílu I.A tabulky 3 přílohy III.

Aktiva Eurosystému znějící na cizí měny, která nesplňují tuto definici, tedy i) pohledávky vůči rezidentům eurozóny a ii) pohledávky vůči nerezidentům eurozóny, které nesplňují kritéria likvidity, obchodovatelnosti a bonity, se ve výkazu devizových rezerv zahrnují do položky „ostatní devizová aktiva“ (oddíl I.B tabulky 3 přílohy III).

Pohledávky v eurech vůči nerezidentům a zůstatky v cizí měně v držení vládních institucí zúčastněných členských států se nepovažují za rezervní aktiva; pokud představují pohledávky vůči nerezidentům eurozóny, zaznamenávají se tyto částky jako „ostatní investice“.

Kromě toho se informace o předurčených a eventuálních krátkodobých čistých závazcích v rámci Eurosystému, které jsou spojeny s rezervními aktivy a ostatními devizovými aktivy Eurosystému, tzv. „závazcích spojených s rezervami“, vykazují podle oddílů II až IV tabulky 3 přílohy III.

3. Statistika investiční pozice vůči zahraničí

Cíl

Investiční pozice vůči zahraničí je výkaz vnějších aktiv a pasiv eurozóny jakožto celku pro účely analýzy měnové politiky a devizového trhu. Přispívá zejména k hodnocení vnější zranitelnosti členských států a ke sledování toho, jak se mění držba likvidních aktiv v zahraničí ze strany sektoru držby peněz. Tyto statistické informace jsou klíčem k sestavování účtu zbytku světa ve čtvrtletních finančních účtech eurozóny a mohou rovněž pomoci při sestavování toků platební bilance.

Požadavky

ECB vyžaduje statistiku investiční pozice vůči zahraničí čtvrtletně a ročně, a to při zohlednění stavů ke konci období.

Údaje o investiční pozici vůči zahraničí co nejvíce odpovídají mezinárodním standardům (viz čl. 2 odst. 3 obecných zásad ECB/2004/15). ECB sestavuje investiční pozici vůči zahraničí za eurozónu jako celek. Členění investiční pozice eurozóny vůči zahraničí je uvedeno v tabulce 4 přílohy III.

Investiční pozice vůči zahraničí zachycuje finanční stavy ke konci referenčního období v cenách ke konci období. Změny hodnoty stavů mohou být způsobeny následujícími faktory. Za prvé, část změny hodnoty v průběhu referenčního období bude způsobena finančními transakcemi, které se uskutečnily a byly zaznamenány v platební bilanci. Za druhé, část změn v pozicích na začátku a na konci příslušného období bude způsobena změnami cen vykázaných finančních aktiv a pasiv. Za třetí, pokud stavy znějí na jiné měny než na zúčtovací jednotku používanou pro investiční pozici vůči zahraničí, budou hodnoty ovlivněny též změnami směnných kurzů vůči jiným měnám. Jakékoli další změny, které nejsou způsobeny výše uvedenými faktory, budou považovány za důsledek „ostatních úprav“.

Řádné srovnání finančních toků a stavů eurozóny vyžaduje, aby se rozlišovaly změny hodnot v důsledku cenových rozdílů, kurzových rozdílů a ostatních úprav.

Pokrytí investiční pozice vůči zahraničí by se mělo co nejvíce podobat pokrytí toků čtvrtletní platební bilance. Pojetí, definice a členění jsou v souladu s pojetím, definicemi a členěním, které se používají pro toky čtvrtletní platební bilance. Údaje o investiční pozici vůči zahraničí by měly být v co nejširší míře v souladu s ostatními statistikami, jako např. měnovou a bankovní statistikou, finančními účty a národními účty.

Stejně jako u měsíčních a čtvrtletních platebních bilancí jsou národní centrální banky povinny ve svých statistikách investiční pozice vůči zahraničí rozlišovat mezi pozicemi vůči zúčastněným členským států a všemi ostatními vnějšími pozicemi. Na účtech portfoliových investic se vyžaduje rozlišení mezi držbou cenných papírů vydaných rezidenty eurozóny a cenných papírů vydaných nerezidenty eurozóny. Statistika čistých aktiv portfoliových investic eurozóny se sestavuje agregací vykázaných čistých aktiv v podobě cenných papírů vydaných nerezidenty eurozóny. Statistika čistých pasiv portfoliových investic eurozóny se získá konsolidací celkových čistých národních pasiv a čistých pozic v podobě držby cenných papírů vydaných a nakoupených rezidenty eurozóny.

Národní centrální banky jsou povinny předkládat čtvrtletní a roční údaje o pozicích podle stejného sektorového členění pro „přímé investice“, „aktiva portfoliových investic“ a „ostatní investice“, jako v případě toků čtvrtletní platební bilance.

Pro účely sestavování sektorového členění čistých pasiv eurozóny u portfoliových investic ze strany ECB jsou povinnosti ukládané národním centrálním bankám, pokud jde o údaje o investiční pozici vůči zahraničí, s výhradou čl. 2 odst. 6 obecných zásad ECB/2004/15stejné jako v případě toků platební bilance.

Aktiva a pasiva portfoliových investic se v rámci investiční pozice vůči zahraničí sestavují výhradně ze stavových údajů.

Od konce března 2008 shromažďují národní centrální banky (a případně jiné příslušné vnitrostátní statistické orgány) alespoň čtvrtletní stavy aktiv a pasiv portfoliových investic podle jednotlivých cenných papírů podle jednoho z modelů uvedených v tabulce v příloze VII.

PŘÍLOHA III

POŽADOVANÁ ČLENĚNÍ

Tabulka 1

Měsíční národní příspěvky k platební bilanci eurozóny (1)

Příjmy

Výdaje

Saldo

I. Běžný účet

Obchodní bilance

vnější

Bilance služeb

vnější

Bilance výnosů

Náhrady zaměstnancům

vnější

Investiční výnosy

—	přímé investice

vnější

—	portfoliové investice

vnější

národní

—	ostatní investice

vnější

běžné převody

vnější

II.	Kapitálový účet

vnější

Čistá aktiva

Čistá pasiva

Saldo

III. Finanční účet

Přímé investice

vnější

v zahraničí

vnější

—	základní kapitál

vnější

i)	měnové finanční instituce (kromě centrálních bank)

vnější

ii)	ostatní sektory

vnější

—	reinvestovaný zisk

vnější

i)	měnové finanční instituce (kromě centrálních bank)

vnější

ii)	ostatní sektory

vnější

—	ostatní kapitál

vnější

i)	měnové finanční instituce (kromě centrálních bank)

vnější

ii)	ostatní sektory

vnější

zahraniční v tuzemsku

vnější

—	základní kapitál

vnější

i)	měnové finanční instituce (kromě centrálních bank)

vnější

ii)	ostatní sektory

vnější

—	reinvestovaný zisk

vnější

i)	měnové finanční instituce (kromě centrálních bank)

vnější

ii)	ostatní sektory

vnější

—	ostatní kapitál

vnější

i)	měnové finanční instituce (kromě centrálních bank)

vnější

ii)	ostatní sektory

vnější

Portfoliové investice (2)

vnější/vnitřní

národní

Majetkové cenné papíry a účasti

vnější/vnitřní

národní

i)	měnové orgány

vnější/vnitřní

–

ii)	měnové finanční instituce (kromě centrálních bank)

vnější/vnitřní

národní

iii)	instituce jiné než měnové finanční instituce

vnější/vnitřní

národní

Dluhové cenné papíry

vnější/vnitřní

národní

—	dluhopisy a směnky

vnější/vnitřní

národní

i)	měnové orgány

vnější/vnitřní

–

ii)	měnové finanční instituce (kromě centrálních bank)

vnější/vnitřní

národní

iii)	instituce jiné než měnové finanční instituce

vnější/vnitřní

národní

—	nástroje peněžního trhu

vnější/vnitřní

národní

i)	měnové orgány

vnější/vnitřní

–

ii)	měnové finanční instituce (kromě centrálních bank)

vnější/vnitřní

národní

iii)	instituce jiné než měnové finanční instituce

vnější/vnitřní

národní

Finanční deriváty

národní

Ostatní investice

vnější

Měnové orgány

vnější

Vládní instituce

vnější

z toho:

hotovost a vklady

vnější

měnové finanční instituce (kromě centrálních bank)

vnější

—	dlouhodobé

vnější

—	krátkodobé

vnější

ostatní sektory

vnější

z toho:

hotovost a vklady

vnější

Rezervní aktiva

vnější

Tabulka 2

Čtvrtletní národní příspěvky k platební bilanci eurozóny (3)

Příjmy

Výdaje

Saldo

I. Běžný účet

Obchodní bilance

vnější

Bilance služeb

vnější

Bilance výnosů

Náhrady zaměstnancům

vnější

Investiční výnosy

—	přímé investice

vnější

—	výnosy z majetkových účastí

vnější

—	výnosy z dluhových cenných papírů (úroky)

vnější

—	portfoliové investice

vnější

národní

—	výnosy z majetkových účastí (dividendy)

vnější

národní

—	výnosy z dluhových cenných papírů (úroky)

vnější

národní

—	dluhopisy a směnky

vnější

národní

—	nástroje peněžního trhu

vnější

národní

—	ostatní investice

vnější

Běžné převody

vnější

II.	Kapitálový účet

vnější

Čistá aktiva

Čistá pasiva

Saldo

III. Finanční účet

Přímé investice

vnější

v zahraničí

vnější

—	základní kapitál

vnější

i)	měnové finanční instituce (kromě centrálních bank)

vnější

ii)	ostatní sektory

vnější

—	reinvestovaný zisk

vnější

i)	měnové finanční instituce (kromě centrálních bank)

vnější

ii)	ostatní sektory

vnější

—	ostatní kapitál

vnější

i)	měnové finanční instituce (kromě centrálních bank)

vnější

ii)	ostatní sektory

vnější

zahraniční v tuzemsku

vnější

—	základní kapitál

vnější

i)	měnové finanční instituce (kromě centrálních bank)

vnější

ii)	ostatní sektory

vnější

—	reinvestovaný zisk

vnější

i)	měnové finanční instituce (kromě centrálních bank)

vnější

ii)	ostatní sektory

vnější

—	ostatní kapitál

vnější

i)	měnové finanční instituce (kromě centrálních bank)

vnější

ii)	ostatní sektory

vnější

Portfoliové investice (4)

vnější/vnitřní

národní

Majetkové cenné papíry a účasti

vnější/vnitřní

národní

i)	měnové orgány

vnější/vnitřní

–

ii)	vládní instituce

vnější/vnitřní

–

iii)	měnové finanční instituce (kromě centrálních bank)

vnější/vnitřní

národní

iv)	ostatní sektory

vnější/vnitřní

národní

Dluhové cenné papíry

vnější/vnitřní

národní

—	dluhopisy a směnky

vnější/vnitřní

národní

i)	měnové orgány

vnější/vnitřní

národní

ii)	vládní instituce

vnější/vnitřní

národní

iii)	měnové finanční instituce (kromě centrálních bank)

vnější/vnitřní

národní

iv)	ostatní sektory

vnější/vnitřní

národní

—	nástroje peněžního trhu

vnější/vnitřní

národní

i)	měnové orgány

vnější/vnitřní

národní

ii)	vládní instituce

vnější/vnitřní

národní

iii)	měnové finanční instituce (kromě centrálních bank)

vnější/vnitřní

národní

iv)	ostatní sektory

vnější/vnitřní

národní

Finanční deriváty

národní

i)	měnové orgány

národní

ii)	vládní instituce

národní

iii)	měnové finanční instituce (kromě centrálních bank)

národní

iv)	ostatní sektory

národní

Ostatní investice

vnější

i)	měnové orgány

vnější

—	úvěry/hotovost a vklady

vnější

—	ostatní aktiva/pasiva

vnější

ii)	vládní instituce

vnější

—	obchodní úvěry

vnější

—	úvěry/hotovost a vklady

vnější

—

úvěry

vnější

—	hotovost a vklady

vnější

—	ostatní aktiva/pasiva

vnější

iii)	měnové finanční instituce (kromě centrálních bank)

vnější

—	úvěry/hotovost a vklady

vnější

—	ostatní aktiva/pasiva

vnější

iv)	ostatní sektory

vnější

—	obchodní úvěry

vnější

—	úvěry/hotovost a vklady

vnější

—

úvěry

vnější

—	hotovost a vklady

vnější

—	ostatní aktiva/pasiva

vnější

Rezervní aktiva

vnější

Měnové zlato

vnější

Zvláštní práva čerpání

vnější

Rezervní pozice u Mezinárodního měnového fondu (MMF)

vnější

Devizy

vnější

—	hotovost a vklady

vnější

—	u měnových orgánů

vnější

—	u měnových finančních institucí (kromě centrálních bank)

vnější

—	cenné papíry

vnější

—	majetkové účasti

vnější

—	dluhopisy a směnky

vnější

—	nástroje peněžního trhu

vnější

—	finanční deriváty

vnější

Ostatní pohledávky

vnější

Tabulka 3

Měsíční devizové rezervy Eurosystému; závazky eurozóny spojené s rezervami

I. Oficiální rezervní aktiva a ostatní devizová aktiva (přibližná tržní hodnota)

A. Oficiální rezervní aktiva

Devizové rezervy (ve směnitelných cizích měnách)

cenné papíry, z toho:

—	emitent má ústředí v eurozóně

celková hotovost a vklady

i)	v jiných národních centrálních bankách, Bance pro mezinárodní platby a MMF

ii)	v bankách, jejichž ústředí se nachází v eurozóně, ale které jsou umístěny v zahraničí

iii)	v bankách, jejichž ústředí se nachází mimo eurozónu a které jsou umístěny mimo eurozónu

2.	Rezervní pozice u MMF

3.	Zvláštní práva čerpání

4.	Zlato (včetně zlatých depozit a zlata ze swapových operací)

Ostatní rezervní aktiva

a)	finanční deriváty

b)	úvěry nebankovním subjektům – nerezidentům

ostatní

B. Ostatní devizová aktiva

a)	cenné papíry nezahrnuté do oficiálních rezervních aktiv

b)	vklady nezahrnuté do oficiálních rezervních aktiv

c)	úvěry nezahrnuté do oficiálních rezervních aktiv

d)	finanční deriváty nezahrnuté do oficiálních rezervních aktiv

e)	zlato nezahrnuté do oficiálních rezervních aktiv

ostatní

II. Předurčené krátkodobé čisté závazky váznoucí na devizových aktivech (nominální hodnota)

Členění podle splatnosti (případně zbytkové splatnosti)

Celkem

do 1 měsíce

od 1 měsíce do 3 měsíců

od 3 měsíců do 1 roku

1. Úvěry, cenné papíry a vklady v cizí měně

–

odliv (–)

jistina

úroky

–	příliv (+)

jistina

úroky

2. Celková krátká a dlouhá pozice z devizových operací typu forward a futures proti tuzemské měně (včetně forwardové komponenty měnových swapů)

a)	krátké pozice (–)

b)	dlouhé pozice (+)

3. Ostatní (uveďte)

—	odliv související s repo operacemi (–)

—	příliv související s reverzními repo operacemi (+)

—	obchodní úvěry (–)

—	obchodní úvěry (+)

—	ostatní závazky (–)

—	ostatní pohledávky (+)

III. Potenciální krátkodobé čisté závazky váznoucí na devizových aktivech (nominální hodnota)

Členění podle splatnosti (případně zbytkové splatnosti)

Celkem

do 1 měsíce

od 1 měsíce do 3 měsíců

od 3 měsíců do 1 roku

Podmíněné závazky v cizí měně

a)	záruky za dluh splatný do 1 roku

b)	ostatní podmíněné závazky

2.	Cenné papíry znějící na cizí měnu s integrovanými opcemi, které umožňují investorovi předčasné splacení („puttable bonds“)

3.1

Nečerpané, nepodmíněné úvěrové linky poskytnuté:

a)	ostatními vnitrostátními měnovými orgány, Bankou pro mezinárodní platby (BIS), MMF a ostatními mezinárodními organizacemi

—	ostatní vnitrostátní měnové orgány (+)

—

BIS (+)

—

MMF (+)

b)	bankami a ostatními finančními institucemi, jejichž ústředí se nachází ve vykazující zemi (+)

c)	bankami a ostatními finančními institucemi, jejichž ústředí se nachází mimo vykazující zemi (+)

3.2

Nečerpané, nepodmíněné úvěrové linky poskytnuté:

a)	ostatním vnitrostátním měnovým orgánům, BIS, MMF a ostatním mezinárodním organizacím

—	ostatní vnitrostátní měnové orgány (–)

—

BIS (–)

—

MMF (–)

b)	bankám a ostatním finančním institucím, jejichž ústředí se nachází ve vykazující zemi (–)

c)	bankám a ostatním finančním institucím, jejichž ústředí se nachází mimo vykazující zemi (–)

Celkové krátké a dlouhé pozice z opčních obchodů v cizích měnách vůči tuzemské měně

a)	krátké pozice

i)	nakoupené prodejní opce

ii)	vypsané kupní opce

b)	dlouhé pozice

i)	nakoupené kupní opce

ii)	vypsané prodejní opce

Doplňková položka: opce, které jsou „in-the-money“

1.	v běžných směnných kurzech

a)	krátká pozice

b)	dlouhá pozice

2.	+5 % (depreciace o 5%)

a)	krátká pozice

b)	dlouhá pozice

3.	5 % (apreciace o 5%)

a)	krátká pozice

b)	dlouhá pozice

4.	+10 % (depreciace o 10%)

a)	krátká pozice

b)	dlouhá pozice

5.	10 % (apreciace o 10%)

a)	krátká pozice

b)	dlouhá pozice

6.	ostatní (uveďte)

a)	krátká pozice

b)	dlouhá pozice

IV. Doplňkové položky

Položky, které se vykazují se standardní periodicitou a ve standardních lhůtách:

a)	krátkodobý dluh v tuzemské měně indexovaný devizovým kurzem;

finanční nástroje znějící na cizí měnu a s vypořádáním jiným způsobem (např. v tuzemské měně):

—

nedodatelné forwardy

i)	krátké pozice,

ii)	dlouhé pozice,

—	ostatní nástroje;

zastavená aktiva:

—	zahrnutá do rezervních aktiv,

—	zahrnutá do ostatních devizových aktiv;

zapůjčené cenné papíry a cenné papíry v repo operaci:

—	zapůjčené nebo v repo operaci, které jsou zahrnuty v oddílu I,

—	zapůjčené nebo v repo operaci, které nejsou zahrnuty v oddílu I,

—	vypůjčené nebo nabyté, které jsou zahrnuty v oddílu I,

—	vypůjčené nebo nabyté, které nejsou zahrnuty v oddílu I;

pohledávky z finančních derivátů (čistá hodnota, v tržních cenách):

—

forwardy,

—

futures,

—

swapy,

—

opce,

—

ostatní;

deriváty (forwardové transakce, futures nebo opční smlouvy) se zbytkovou splatností delší než jeden rok, které podléhají výzvám k dodatkové úhradě („margin calls“):

—

celkové krátké a dlouhé pozice z devizových forwardů a futures proti tuzemské měně (včetně forwardové komponenty měnových swapů):

i)	krátké pozice,

ii)	dlouhé pozice,

—

celkové krátké a dlouhé pozice z opcí v cizích měnách vůči tuzemské měně:

krátké pozice:

—	nakoupené prodejní opce,

—	vypsané kupní opce,

ii)

dlouhé pozice:

—	nakoupené kupní opce,

—	vypsané prodejní opce.

Položky, které se uvádějí méně často (např. jednou za rok):

měnová struktura rezerv (podle skupin měn):

—	měny zahrnuté v koši zvláštních práv čerpání,

—	měny nezahrnuté v koši zvláštních práv čerpání.

Tabulka 4

Čtvrtletní národní příspěvky k investiční pozici eurozóny vůči zahraničí (5)

Aktiva

Pasiva

Saldo

I.	Přímé investice

vnější

v zahraničí

vnější

—	základní kapitál a reinvestovaný zisk

vnější

i)	měnové finanční instituce (kromě centrálních bank)

vnější

ii)	ostatní sektory

vnější

—	ostatní kapitál

vnější

i)	měnové finanční instituce (kromě centrálních bank)

vnější

ii)	ostatní sektory

vnější

zahraniční v tuzemsku

vnější

—	základní kapitál a reinvestovaný zisk

vnější

i)	měnové finanční instituce (kromě centrálních bank)

vnější

ii)	ostatní sektory

vnější

—	ostatní kapitál

vnější

i)	měnové finanční instituce (kromě centrálních bank)

vnější

ii)	ostatní sektory

vnější

II. Portfoliové investice (6)

Majetkové cenné papíry a účasti

vnější/vnitřní

národní

i)	měnové orgány

vnější/vnitřní

–

ii)	vládní instituce

vnější/vnitřní

–

iii)	měnové finanční instituce (kromě centrálních bank)

vnější/vnitřní

národní

iv)	ostatní sektory

vnější/vnitřní

národní

Dluhové cenné papíry

vnější/vnitřní

národní

—	dluhopisy a směnky

vnější/vnitřní

národní

i)	měnové orgány

vnější/vnitřní

národní

ii)	vládní instituce

vnější/vnitřní

národní

iii)	měnové finanční instituce (kromě centrálních bank)

vnější/vnitřní

národní

iv)	ostatní sektory

vnější/vnitřní

národní

—	nástroje peněžního trhu

vnější/vnitřní

národní

i)	měnové orgány

vnější/vnitřní

národní

ii)	vládní instituce

vnější/vnitřní

národní

iii)	měnové finanční instituce (kromě centrálních bank)

vnější/vnitřní

národní

iv)	ostatní sektory

vnější/vnitřní

národní

III.	Finanční deriváty

vnější

i)	měnové orgány

vnější

ii)	vládní instituce

vnější

iii)	měnové finanční instituce (kromě centrálních bank)

vnější

iv)	ostatní sektory

vnější

IV.	Ostatní investice

vnější

i)	měnové orgány

vnější

—	úvěry/hotovost a vklady

vnější

—	ostatní aktiva/pasiva

vnější

ii)	vládní instituce

vnější

—	obchodní úvěry

vnější

—	úvěry/hotovost a vklady

vnější

—

úvěry

vnější

—	hotovost a vklady

vnější

—	ostatní aktiva/pasiva

vnější

iii)	měnové finanční instituce (kromě centrálních bank)

vnější

—	úvěry/hotovost a vklady

vnější

—	ostatní aktiva/pasiva

vnější

iv)	ostatní sektory

vnější

—	obchodní úvěry

vnější

—	úvěry/hotovost a vklady

vnější

—

úvěry

vnější

—	hotovost a vklady

vnější

—	ostatní aktiva/pasiva

vnější

V.	Rezervní aktiva

vnější

Měnové zlato

vnější

Zvláštní práva čerpání

vnější

Rezervní pozice u MMF

vnější

Devizy

vnější

—	hotovost a vklady

vnější

—	u měnových orgánů

vnější

—	u měnových finančních institucí (kromě centrálních bank)

vnější

—	cenné papíry

vnější

—	majetkové účasti

vnější

—	dluhopisy a směnky

vnější

—	nástroje peněžního trhu

vnější

—	finanční deriváty

vnější

Ostatní pohledávky

vnější

Tabulka 5

Roční národní příspěvky k investiční pozici eurozóny vůči zahraničí (7)

Aktiva

Pasiva

Saldo

I.	Přímé investice

vnější

v zahraničí

vnější

—	základní kapitál a reinvestovaný zisk

vnější

i)	měnové finanční instituce (kromě centrálních bank)

vnější

ii)	ostatní sektory

vnější

z toho:

stav majetkových účastí v zahraničních společnostech, jež jsou kótovány na burze (tržní hodnoty)

vnější

stav majetkových účastí v zahraničních společnostech, jež nejsou kótovány na burze (účetní hodnoty)

vnější

Doplňková položka:

stav majetkových účastí v zahraničních společnostech, jež jsou kótovány na burze (účetní hodnoty)

vnější

—	ostatní kapitál

vnější

i)	měnové finanční instituce (kromě centrálních bank)

vnější

ii)	ostatní sektory

vnější

zahraniční v tuzemsku

vnější

—	základní kapitál a reinvestovaný zisk

vnější

i)	měnové finanční instituce (kromě centrálních bank)

vnější

ii)	ostatní sektory

vnější

z toho:

stav majetkových účastí ve společnostech v eurozóně, jež jsou kótovány na burze (tržní hodnoty)

vnější

stav majetkových účastí ve společnostech v eurozóně, jež nejsou kótovány na burze (účetní hodnoty)

vnější

Doplňková položka:

stav majetkových účastí ve společnostech v eurozóně, jež jsou kótovány na burze (účetní hodnoty)

vnější

—	ostatní kapitál

vnější

i)	měnové finanční instituce (kromě centrálních bank)

vnější

ii)	ostatní sektory

vnější

II. Portfoliové investice (8)

Majetkové cenné papíry a účasti

vnější/vnitřní

národní

i)	měnové orgány

vnější/vnitřní

–

ii)	vládní instituce

vnější/vnitřní

–

iii)	měnové finanční instituce (kromě centrálních bank)

vnější/vnitřní

národní

iv)	ostatní sektory

vnější/vnitřní

národní

Dluhové cenné papíry

vnější/vnitřní

národní

—	dluhopisy a směnky

vnější/vnitřní

národní

i)	měnové orgány

vnější/vnitřní

národní

ii)	vládní instituce

vnější/vnitřní

národní

iii)	měnové finanční instituce (kromě centrálních bank)

vnější/vnitřní

národní

iv)	ostatní sektory

vnější/vnitřní

národní

—	nástroje peněžního trhu

vnější/vnitřní

národní

i)	měnové orgány

vnější/vnitřní

národní

ii)	vládní instituce

vnější/vnitřní

národní

iii)	měnové finanční instituce (kromě centrálních bank)

vnější/vnitřní

národní

iv)	ostatní sektory

vnější/vnitřní

národní

III.	Finanční deriváty

vnější

i)	měnové orgány

vnější

ii)	vládní instituce

vnější

iii)	měnové finanční instituce (kromě centrálních bank)

vnější

iv)	ostatní sektory

vnější

IV.	Ostatní investice

vnější

i)	měnové orgány

vnější

—	úvěry/hotovost a vklady

vnější

—	ostatní aktiva/pasiva

vnější

ii)	vládní instituce

vnější

—	obchodní úvěry

vnější

—	úvěry/hotovost a vklady

vnější

—

úvěry

vnější

—	hotovost a vklady

vnější

—	ostatní aktiva/pasiva

vnější

iii)	měnové finanční instituce (kromě centrálních bank)

vnější

—	úvěry/hotovost a vklady

vnější

—	ostatní aktiva/pasiva

vnější

iv)	ostatní sektory

vnější

—	obchodní úvěry

vnější

—	úvěry/hotovost a vklady

vnější

—

úvěry

vnější

—	hotovost a vklady

vnější

—	ostatní aktiva/pasiva

vnější

V.	Rezervní aktiva

vnější

Měnové zlato

vnější

Zvláštní práva čerpání

vnější

Rezervní pozice u MMF

vnější

Devizy

vnější

—	hotovost a vklady

vnější

—	u měnových orgánů

vnější

—	u měnových finančních institucí (kromě centrálních bank)

vnější

—	cenné papíry

vnější

—	majetkové účasti

vnější

—	dluhopisy a směnky

vnější

—	nástroje peněžního trhu

vnější

—	finanční deriváty

vnější

Ostatní pohledávky

vnější

Tabulka 6

Statistika dluhových cenných papírů pro analýzu mezinárodní úlohy eura jako investiční měny (9)

Euro

Transakce v prvních/posledních šesti měsících roku

Aktiva

Pasiva

Dluhové cenné papíry

vnější/vnitřní

národní

—	dluhopisy a směnky

vnější/vnitřní

Národní

—	nástroje peněžního trhu

vnější/vnitřní

Národní

Pozice ke konci června/ke konci prosince

Aktiva

Pasiva

Dluhové cenné papíry

vnější/vnitřní

národní

—	dluhopisy a směnky

vnější/vnitřní

národní

—	nástroje peněžního trhu

vnější/vnitřní

národní

Americký dolar

Transakce v prvních/posledních šesti měsících roku

Aktiva

Pasiva

Dluhové cenné papíry

vnější/vnitřní

národní

—	dluhopisy a směnky

vnější/vnitřní

národní

—	nástroje peněžního trhu

vnější/vnitřní

národní

Pozice ke konci června/ke konci prosince

Aktiva

Pasiva

Dluhové cenné papíry

vnější/vnitřní

národní

—	dluhopisy a směnky

vnější/vnitřní

národní

—	nástroje peněžního trhu

vnější/vnitřní

národní

Jiné měny

Transakce v prvních/posledních šesti měsících roku

Aktiva

Pasiva

Dluhové cenné papíry

vnější/vnitřní

národní

—	dluhopisy a směnky

vnější/vnitřní

národní

—	nástroje peněžního trhu

vnější/vnitřní

národní

Pozice ke konci června/ke konci prosince

Aktiva

Pasiva

Dluhové cenné papíry

vnější/vnitřní

národní

—	dluhopisy a směnky

vnější/vnitřní

národní

—	nástroje peněžního trhu

vnější/vnitřní

národní

Tabulka 7

Čtvrtletní národní příspěvky k platební bilanci eurozóny s geografickým členěním (10)

Příjmy

Výdaje

Saldo

I. Běžný účet

Obchodní bilance

Krok 3

Bilance služeb

Krok 3

Bilance výnosů

Náhrady zaměstnancům

Krok 3

Investiční výnosy

—	přímé investice

Krok 3

—	portfoliové investice

Krok 3

—	ostatní investice

Krok 3

Běžné převody

Krok 3

II.	Kapitálový účet

Krok 3

Čistá aktiva

Čistá pasiva

Saldo

III. Finanční účet

Přímé investice

Krok 3

v zahraničí

Krok 3

—	základní kapitál

Krok 3

—	reinvestovaný zisk

Krok 3

—	ostatní kapitál

Krok 3

zahraniční v tuzemsku

Krok 3

—	základní kapitál

Krok 3

—	reinvestovaný zisk

Krok 3

—	ostatní kapitál

Krok 3

—	Portfoliové investice

Krok 3

Majetkové cenné papíry a účasti

Krok 3

Dluhové cenné papíry

Krok 3

—	dluhopisy a směnky

Krok 3

—	nástroje peněžního trhu

Krok 3

Finanční deriváty

Ostatní investice

Krok 3

i)	měnové orgány

Krok 3

ii)	vládní instituce

Krok 3

—	obchodní úvěry

Krok 3

—	úvěry/hotovost a vklady

Krok 3

—

úvěry

Krok 3

—	hotovost a vklady

Krok 3

—	ostatní aktiva/pasiva

Krok 3

iii)	měnové finanční instituce (kromě centrálních bank)

Krok 3

iv)	ostatní sektory

Krok 3

—	obchodní úvěry

Krok 3

—	úvěry/hotovost a vklady

Krok 3

—

úvěry

Krok 3

—	hotovost a vklady

Krok 3

—	ostatní aktiva/pasiva

Krok 3

Rezervní aktiva

Tabulka 8

Roční národní příspěvky k investiční pozici eurozóny vůči zahraničí s geografickým členěním (11)

Aktiva

Pasiva

Saldo

I. Přímé investice

v zahraničí

Krok 3

—	základní kapitál a reinvestovaný zisk

Krok 3

—	ostatní kapitál

Krok 3

zahraniční v tuzemsku

Krok 3

—	základní kapitál a reinvestovaný zisk

Krok 3

—	ostatní kapitál

Krok 3

II. Portfoliové investice

Majetkové cenné papíry a účasti

Krok 3

Dluhové cenné papíry

Krok 3

—	dluhopisy a směnky

Krok 3

—	nástroje peněžního trhu

Krok 3

III.	Finanční deriváty

IV.	Ostatní investice

Krok 3

i)	měnové orgány

Krok 3

ii)	vládní instituce

Krok 3

—	obchodní úvěry

Krok 3

—	úvěry/hotovost a vklady

Krok 3

—

úvěry

Krok 3

—	hotovost a vklady

Krok 3

—	ostatní aktiva/pasiva

Krok 3

iii)	měnové finanční instituce (kromě centrálních bank)

Krok 3

iv)	ostatní sektory

Krok 3

—	obchodní úvěry

Krok 3

—	úvěry/hotovost a vklady

Krok 3

—

úvěry

Krok 3

—	hotovost a vklady

Krok 3

—	ostatní aktiva/pasiva

Krok 3

V.	Rezervní aktiva

Tabulka 9

Geografické členění používané ECB pro toky čtvrtletní platební bilance a pro údaje roční investiční pozice vůči zahraničí

—

Dánsko

—

Švédsko

—	Spojené království

—	orgány EU (12)

—	ostatní členské státy EU (tj. Česká republika, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovinsko a Slovensko) (13)

—

Švýcarsko

—

Kanada

—	Spojené státy americké

—

Japonsko

—	extrateritoriální finanční střediska (14)

—	mezinárodní organizace s výjimkou orgánů EU (15)

—	zbytek (16)

Tabulka 10

Území, která jsou součástí členských států eurozóny, nebo země přidružené k těmto státům

Území, která jsou součástí eurozóny:

—	Helgoland: Německo,

—	Kanárské ostrovy, Ceuta a Melilla: Španělsko,

—	Monako, Guyana, Guadeloupe, Martinique, Réunion, Saint Pierre a Miquelon, Mayotte: Francie,

—	Madeira, Azory: Portugalsko,

—	Ålandské ostrovy: Finsko.

Přidružená území členských států eurozóny, která se zahrnují do kategorie „zbytek světa“:

—	Büsingen (nikoli Německo),

—	Andora (ani Španělsko, ani Francie),

—	Nizozemské Antily a Aruba (nikoli Nizozemsko),

—	Francouzská Polynésie, Nová Kaledonie a ostrovy Wallis a Futuna (nikoli Francie),

—	San Marino a Vatikánský městský stát (nikoli Itálie).

Tabulka 11

Seznam extrateritoriálních finančních středisek pro geografické členění používané ECB pro toky čtvrtletní platební bilance a pro údaje roční investiční pozice vůči zahraničí

ISO kódy	Eurostat + OECD Extrateritoriální finanční střediska
AD	Andora
AG	Antigua a Barbuda
AI	Anquilla
AN	Nizozemské Antily
BB	Barbados
BH	Bahrajn
BM	Bermudy
BS	Bahamy
BZ	Belize
CK	Cookovy ostrovy
DM	Dominikánská republika
GD	Grenada
GG	Guernsey
GI	Gibraltar
HK	Hongkong
IM	Isle of Man
JE	Jersey
JM	Jamajka
KN	Svatý Kryštof a Nevis
KY	Kajmanské ostrovy
LB	Libanon
LC	Svatá Lucie
LI	Lichtenštejnsko
LR	Libérie
MH	Marshallovy ostrovy
MS	Montserrat
MV	Maledivy
NR	Nauru
NU	Niue
PA	Panama
PH	Filipíny
SG	Singapur
TC	Ostrovy Turks a Caicos
VC	Svatý Vincenc a Grenadiny
VG	Britské Panenské ostrovy
VI	Panenské ostrovy USA
VU	Vanuatu
WS	Samoa

Tabulka 12

Seznam mezinárodních organizací (17) pro geografické členění používané ECB pro toky čtvrtletní platební bilance a pro údaje roční investiční pozice vůči zahraničí

1. Orgány Evropské unie

1.1. Hlavní orgány, instituce a subjekty Evropské unie (kromě ECB)

EIB (Evropská investiční banka)

EK (Evropská komise)

EDF (Evropský rozvojový fond)

EIF (Evropský investiční fond)

1.2. Ostatní orgány, instituce a subjekty Evropské unie financované ze souhrnného rozpočtu

Evropský parlament

Rada Evropské unie

Soudní dvůr

Účetní dvůr

Hospodářský a sociální výbor

Výbor regionů

Ostatní orgány, instituce a subjekty Evropské unie

2. Mezinárodní organizace

2. Mezinárodní měnové organizace

MMF (Mezinárodní měnový fond)

BIS (Banka pro mezinárodní platby)

2.2 Jiné mezinárodní organizace než měnové

2.2.1 Hlavní organizace Spojených národů

WTO – World Trade Organisation (Světová obchodní organizace)

IBRD – International Bank for Reconstruction and Development (Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj)

IDA – International Development Association (Mezinárodní sdružení pro rozvoj)

2.2.2 Ostatní organizace Spojených národů

UNESCO – United National Educational, Scientific and Cultural Organisation (Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu)

FAO – Food and Agriculture Organisation (Organizace pro výživu a zemědělství)

WHO – World Health Organisation (Světová zdravotnická organizace)

IFAD – International Fund for Agricultural Development (Mezinárodní fond pro zemědelský rozvoj)

IFC – International Finance Corporation (Mezinárodní finanční korporace)

MIGA – Multilateral Investment Guarantee Agency (Mnohostranná agentura pro poskytování investičních záruk)

UNICEF – United Nations Childrens' Fund (Dětský fond Organizace spojených národů)

UNHCR – United Nations High Commissioner for Refugees (Vysoký komisař Organizace spojených národů pro uprchlíky)

UNRWA – United Nations Relief and Works Agency for Palestine (Agentura Organizace spojených národů pro pomoc a práci ve prospěch Palestiny)

IAEA – International Atomic Energy Agency (Mezinárodní agentura pro atomovou energii)

ILO – International Labour Organisation (Mezinárodní organizace práce)

ITU – International Telecommunication Union (Mezinárodní telekomunikační unie)

2.2.3 Ostatní důležité mezinárodní instituce, orgány a subjekty (kromě ECB)

OECD – Organisation for Economic Co-operation and Development (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj)

IADB – Inter-American Development Bank (Meziamerická rozvojová banka)

AfDB – African Development Bank (Africká rozvojová banka)

AsDB – Asian Development Bank (Asijská rozvojová banka)

EBRD – European Bank for Reconstruction and Development (Evropská banka pro obnovu a rozvoj)

IIC – Inter-American Investment Corporation (Korporace pro meziamerické investice)

NIB – Nordic Investment Bank (Severská investiční banka)

IBEC – International Bank for Economic Co-operation (Mezinárodní banka pro hospodářskou spolupráci)

IIB – International Investment Bank (Mezinárodní investiční banka)

CDB – Caribbean Development Bank (Karibská rozvojová banka)

AMF – Arab Monetary Fund (Arabský měnový fond)

BADEA – Banque arabe pour le développement économique en Afrique (Arabská banka pro hospodářský rozvoj v Africe)

CASDB – Central African States Development Bank (Banka pro rozvoj středoafrických států)

African Development Fund (Africký rozvojový fond)

Asian Development Fund (Asijský rozvojový fond)

Fonds spécial unifié de développement

CABEI – Central American Bank for Economic Integration (Středoamerická banka pro hospodářskou integraci)

ADC – Andean Development Corporation (Andská rozvojová korporace)

2.2.4 Ostatní mezinárodní organizace

NATO – North Atlantic Treaty Organisation (Organizace Severoatlantické smlouvy)

Rada Evropy

ICRC – International Committee of the Red Cross (Mezinárodní výbor Červeného kříže)

ESA – European Space Agency (Evropská vesmírná agentura)

EPO – European Patent Office (Evropský patentový úřad)

EUROCONTROL – European Organisation for the Safety of Air Navigation (Evropská organizace pro bezpečnost letového provozu)

EUTELSAT – European Telecommunications Satellite Organisation (Evropská organizace pro telekomunikační družice)

INTELSAT – International Telecommunications Satellite Organisation (Mezinárodní organizace pro telekomunikační družice)

EBU/UER – European Broadcasting Union/Union européenne de radio-télévision (Evropská vysílací unie)

EUMETSAT – European Organisation for the Exploitation of Meteorological Satellites (Evropská organizace pro využívání meteorologických družic)

ESO – European Southern Observatory (Evropská jižní observatoř)

ECMWF – European Centre for Medium-Range Weather Forecasts (Evropské středisko pro střednědobé předpovědi počasí)

EMBL – European Molecular Biology Laboratory (Evropská laboratoř pro molekulární biologii)

CERN – European Organisation for Nuclear Research (Evropská organizace pro jaderný výzkum)

IOM – International Organisation for Migration (Mezinárodní organizace pro migraci)

Tabulka 13

SOUHRN POVINNOSTÍ A LHŮT

Položka	První referenční období	První přenos /lhůta	Příslušná ustanovení tohoto doporučení a obecných zásad ECB/2004/15
Geografické členění (kromě nástrojů ostatních investic)			čl. 2 odst. 4 obec. zásad, oddíl 2 přílohy IV doporučení
Čtvrtletní platební bilance	1. čtvrtletí 2003 až 1. čtvrtletí 2004	konec června 2004	tabulka 7 přílohy III doporučení
Roční investiční pozice vůči zahraničí	2002 a 2003	konec září 2004	tabulka 8 přílohy III doporučení
Geografické členění nástrojů ostatních investic			čl. 2 odst. 4 obec. zásad, oddíl 2 přílohy IV doporučení
Čtvrtletní platební bilance	1. čtvrtletí 2004 až 2. čtvrtletí 2005	konec září 2005	tabulka 7 přílohy III doporučení
Roční investiční pozice vůči zahraničí	2003 a 2004	konec září 2005	tabulka 8 přílohy III doporučení
Čtvrtletní investiční pozice vůči zahraničí	4. čtvrtletí 2003 až 3. čtvrtletí 2004	konec prosince 2004	čl. 3 odst. 4 obec. zásad
Portfoliové investice podle jednotlivých cenných papírů
Čtvrtletní investiční pozice vůči zahraničí	pozice 4. čtvrtletí 2007	konec března 2008	čl. 2 odst. 6 obec. zásad
Roční investiční pozice vůči zahraničí	2007	konec září 2008	čl. 2 odst. 6 obec. zásad
Aktiva (vnitřních) portfoliových investic členěná podle sektoru emitenta			čl. 2 odst. 3 obec. zásad
Měsíční platební bilance	leden až duben 2006	červen 2006	tabulka 1 přílohy III doporučení
Čtvrtletní platební bilance	1. čtvrtletí 2006	konec června 2006	tabulka 2 přílohy III doporučení
Čtvrtletní investiční pozice vůči zahraničí	4. čtvrtletí 2005 a 1. čtvrtletí 2006	konec června 2006	tabulky 4 až 5 přílohy III doporučení
Roční investiční pozice vůči zahraničí	2005	konec září 2006	tabulky 4 až 5 přílohy III doporučení
Dodatečná členění přímých zahraničních investic podle ocenění majetkových účastí			oddíl 1.3 přílohy IV doporučení
Roční investiční pozice vůči zahraničí	2004 a 2005	konec září 2006	tabulka 5 přílohy III a tabulka 1 přílohy IV
Rozdělení na úvěry/vklady
Měsíční platební bilance	leden a únor 2004	duben 2004	tabulka 1 přílohy III doporučení
Čtvrtletní platební bilance	1. čtvrtletí 2004	konec června 2004	tabulka 2 přílohy III doporučení
Čtvrtletní investiční pozice vůči zahraničí	4. čtvrtletí 2003 až 3. čtvrtletí 2004	konec prosince 2004	tabulka 4 přílohy III doporučení doporučení
Roční investiční pozice vůči zahraničí	2003	konec září 2004	tabulka 5 přílohy III
Členění dluhových cenných papírů podle měn (v eurech/v jiných měnách než euro)			čl. 3 odst. 6 obec. zásad
Transakce provedené v období šesti měsíců	červenec až prosinec 2004	konec června 2005	tabulka 6 přílohy III doporučení
Pozice ke konci června/ke konci prosince	2004	konec června 2005	tabulka 6 přílohy III doporučení
Členění dluhových cenných papírů podle měn (v eurech/v amerických dolarech/v jiných měnách)			čl. 3 odst. 6 obec. zásad
Transakce provedené v období šesti měsíců	červenec až prosinec 2007	konec června 2008	tabulka 6 přílohy III doporučení
Pozice ke konci června/ke konci prosince	2007	konec června 2008	tabulka 6 přílohy III doporučení

(1)

„vnější“— označuje transakce s nerezidenty eurozóny (u aktiv portfoliových investic a souvisejících výnosů se týká rezidentské příslušnosti emitentů)

„vnitřní“— označuje transakce mezi různými členskými státy eurozóny

„národní“— označuje všechny přeshraniční transakce rezidentů zúčastněného členského státu (používá se pouze pro pasiva na účtech portfoliových investic a čistý zůstatek účtů finančních derivátů)

(2) Členění podle sektoru se opírá o i) držitele v eurozóně, pokud jde o aktiva vnějších portfoliových investic eurozóny, a ii) emitenty v eurozóně, pokud jde o aktiva vnitřních portfoliových investic eurozóny a pasiva portfoliových investic.

(3)

„vnější“ označuje transakce s nerezidenty eurozóny (u aktiv portfoliových investic a souvisejících výnosů se týká rezidentské příslušnosti emitentů)

„vnitřní“ označuje transakce mezi různými členskými státy eurozóny

„národní“ označuje všechny přeshraniční transakce rezidentů zúčastněného členského státu (používá se pouze pro pasiva na účtech portfoliových investic a čistý zůstatek účtů finančních derivátů)

(4) Členění podle sektoru se opírá o i) držitele v eurozóně, pokud jde o aktiva vnějších portfoliových investic eurozóny, a ii) emitenty v eurozóně, pokud jde o aktiva vnitřních portfoliových investic eurozóny a pasiva portfoliových investic.

(5)

„vnější“ označuje pozice ve vztahu k nerezidentům eurozóny (u aktiv portfoliových investic se týká rezidentské příslušnosti emitentů)

„vnitřní“ označuje pozice mezi různými členskými státy eurozóny

„národní“ označuje všechny přeshraniční pozice rezidentů zúčastněného členského státu (používá se pouze pro pasiva na účtech portfoliových investic a čistý zůstatek účtů finančních derivátů)

(6) Členění podle sektoru se opírá o i) držitele v eurozóně, pokud jde o aktiva vnějších portfoliových investic eurozóny, a ii) emitenty v eurozóně, pokud jde o aktiva vnitřních portfoliových investic eurozóny a pasiva portfoliových investic.

(7)

„vnější“ označuje pozice ve vztahu k nerezidentům eurozóny (u aktiv portfoliových investic se týká rezidentské příslušnosti emitentů)

„vnitřní“ označuje pozice mezi různými členskými státy eurozóny

(8) Členění podle sektoru se opírá o i) držitele v eurozóně, pokud jde o aktiva vnějších portfoliových investic eurozóny, a ii) emitenty v eurozóně, pokud jde o aktiva vnitřních portfoliových investic eurozóny a pasiva portfoliových investic.

(9)

„vnější“ označuje transakce/pozice týkající se nerezidentů eurozóny (u aktiv portfoliových investic a souvisejících výnosů se týká rezidentské příslušnosti emitentů)

„vnitřní“ označuje transakce/pozice mezi různými členskými státy eurozóny

„národní“ označuje všechny přeshraniční transakce/pozice rezidentů zúčastněného členského státu (používá se pouze pro pasiva na účtech portfoliových investic a čistý zůstatek účtů finančních derivátů)

(10) Krok 3 odkazuje na geografické členění uvedené v tabulce 9.

(11) Krok 3 odkazuje na geografické členění uvedené v tabulce 9.

(12) Viz složení v tabulce 12. Členění podle jednotlivých orgánů se nevyžaduje.

(13) Členění podle jednotlivých členských států se nevyžaduje.

(14) Povinné pouze pro finanční účet platební bilance, účty souvisejících výnosů a investiční pozici vůči zahraničí. Toky na běžném účtu (kromě výnosů) vůči extrateritoriálním finančním střediskům mohou být vykazovány odděleně nebo nerozlišeně v kategorii zbytkové položky. Viz složení v tabulce 11. Členění podle jednotlivých středisek se nevyžaduje.

(15) Viz složení v tabulce 12. Členění podle jednotlivých organizací se nevyžaduje.

(16) Vypočítává se jako zbytek (z celkového národního příspěvku k položce platební bilance eurozóny/investiční pozice eurozóny vůči zahraničí vylučuje částky odpovídající shora uvedeným protistranám).

(17) Vychází z příručky pro platební bilanci („BoP vademecum“), kterou vytvořila Evropské komise (Eurostat).

PŘÍLOHA IV

POJMY A DEFINICE POUŽÍVANÉ VE STATISTICE PLATEBNÍ BILANCE, STATISTICE INVESTIČNÍ POZICE VŮČI ZAHRANIČÍ A VE VÝKAZU DEVIZOVÝCH REZERV

Aby byla sestavována smysluplná agregovaná statistika eurozóny vůči zahraničí, byly pro oblast statistiky platební bilance (účet výnosů, kapitálový a finanční účet), statistiky investiční pozice vůči zahraničí a pro výkaz devizových rezerv vymezeny pojmy a definice. Tyto pojmy a definice jsou založeny na tzv. Prováděcím programu („Implementation Package“) (červenec 1996) a na dalších dokumentech schválených Radou guvernérů Evropské centrální banky (ECB). Při vytváření těchto pojmů a definic byly jako referenční materiály použity současné mezinárodní standardy, jako např. páté vydání Manuálu platební bilance (BPM5), který byl vypracován Mezinárodním měnovým fondem (MMF), a vzor pro devizové rezervy a devizovou likviditu, který byl vypracován MMF a Bankou pro mezinárodní platby. Nejdůležitější návrhy pro harmonizaci jsou uvedeny níže v souladu s metodickými poznámkami ECB k „Balance of payments and international investment position of the euro area (including reserves)“ („Platební bilance eurozóny a investiční pozice eurozóny vůči zahraničí (včetně rezerv)“) zveřejněnými na webové stránce ECB: http://www.ecb.int. Další pokyny jsou k dispozici v kapitolách 2 a 3 dokumentu ECB „European Union balance of payments/international investment position statistical methods“ („Statistické metody pro platební bilanci a investiční pozici vůči zahraničí Evropské unie“) (dále jen „B.o.p. Book“), který se každoročně reviduje a je k dispozici na webové stránce ECB i v tištěné podobě.

1. Pojmy a definice vybraných položek

1.1 Investiční výnosy (viz také oddíl 3.4 B.o.p. Book)

Investiční výnosy zahrnují výnosy, které rezidenti eurozóny získávají z vlastnictví finančních aktiv mimo eurozónu (příjmy), a proti tomu výnosy, které nerezidenti eurozóny získávají z vlastnictví finančních aktiv v eurozóně (výdaje). Pokud je lze odděleně určit, neklasifikují se zisky a ztráty z držby (kapitálu) jako investiční výnosy, ale jako změny hodnoty investic v důsledku pohybu tržních cen.

Investiční výnosy zahrnují výnosy vyplývající z přímých investic, portfoliových investic a ostatních investic a z rezervních aktiv Eurosystému. Čisté toky související s úrokovými deriváty se však zaznamenávají do položky „finanční deriváty“ na finančním účtu. Reinvestovaný zisk se zaznamenává do položky „výnosy z přímých investic“. Reinvestovaný zisk se definuje jako podíl přímého investora na celkovém konsolidovaném zisku podniku, který je příjemcem přímé investice, v daném referenčním období (po zdanění, promítnutí úroků a odpisů) sníženém o dividendy splatné v referenčním období, a to i v případech, kdy se tyto dividendy vztahují k zisku z předchozích období.

Požadavky na údaje měsíční a čtvrtletní platební bilance jsou téměř shodné se standardními položkami stanovenými MMF, které jsou definovány v Manuálu platební bilance BPM5. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že ECB nevyžaduje členění výnosu z přímých investic do základního kapitálu na rozdělený a nerozdělený zisk.

Výnosy z úroků se zaznamenávají na akruální bázi (nevyžaduje se u měsíčních údajů). Dividendy se zaznamenávají ke dni, kdy se stanou splatnými. Reinvestovaný zisk se zaznamenává v období, kdy byl získán.

1.2 Kapitálový účet (viz také oddíl 3.6 B.o.p. Book)

Kapitálový účet zahrnuje převody kapitálu a nabytí či zcizení nevyrobených nefinančních aktiv. Běžné převody se zachycují na běžném účtu. Převody kapitálu sestávají z i) převodů vlastnictví stálých aktiv; ii) převodů finančních prostředků, které jsou spojeny s nabytím či zcizením stálých aktiv nebo které jsou tímto nabytím či zcizením podmíněny, a iii) zrušení závazků věřiteli bez jakéhokoli protiplnění. Kapitálové převody mohou být ve formě peněžitého plnění anebo věcného plnění (jako např. prominutí dluhu). Rozdíl mezi běžnými převody a převody kapitálu v praxi spočívá v použití převodu přijímající zemí. Nabytí či zcizení nevyrobených nefinančních aktiv zahrnuje zejména nehmotná aktiva, jako např. patenty, nájemní smlouvy či jiné převoditelné smlouvy. V této položce kapitálového účtu se zaznamenává pouze nákup či prodej těchto aktiv, nikoli však jejich použití.

Zatímco standardní položky kapitálového účtu, stanovené MMF, se člení podle sektoru na položky „vládní instituce“ a „ostatní sektory“ (s dalším podrobnějším členěním), sestavuje ECB pouze souhrnné hodnoty kapitálového účtu bez dalšího členění.

1.3 Přímé investice (viz také oddíl 3.7 B.o.p. Book)

Přímé investice představují druh mezinárodních investic, který odráží cíl subjektu, jenž je rezidentem v jedné ekonomice, získat trvalý podíl na podniku, jenž je rezidentem v jiné ekonomice. V souladu s mezinárodními standardy (MMF) se pro dovození vztahu přímé investice, tedy trvalého podílu v případě platební bilance eurozóny či investiční pozice eurozóny vůči zahraničí, používá „kritérium vlastnictví 10 % podílu“. Podle tohoto kritéria může vztah přímé investice existovat mezi řadou spřízněných podniků bez ohledu na to, zda spojení zahrnuje jeden řetězec či několik řetězců. Může se rozšířit na dceřiné společnosti podniků, které jsou příjemci přímé investice, dceřiné společnosti těchto společností a přidružené společnosti. Jakmile k přímé investici dojde, zaznamenávají se všechny následné finanční toky či pozice mezi spřízněnými podniky či vůči nim jako transakce či pozice přímých investic. (1)

Podle standardů MMF a zásad Eurostatu/OECD se vztahy přímých investic eurozóny zaznamenávají podle zásady směru („directional principle“), podle které se finanční transakce mezi přímým investorem, který je rezidentem eurozóny, a podniky, které jsou příjemci přímé investice a nacházejí se mimo eurozónu, klasifikují jako „přímé investice v zahraničí“. Oproti tomu se finanční transakce mezi podniky, které jsou příjemci přímé investice a které jsou rezidenty eurozóny, a přímými investory, kteří se nacházejí mimo eurozónu, klasifikují v položce „přímé zahraniční investice v tuzemsku“ platební bilance eurozóny.

U přímých investic se rozlišují položky „základní kapitál“, „reinvestovaný zisk“ a „ostatní kapitál“, pod níž spadají různé vnitropodnikové dluhové operace. „Základní kapitál“ zahrnuje základní kapitál v pobočkách, jakož i všechny podíly v dceřiných a přidružených společnostech. „Reinvestovaný zisk“ představuje souvztažnou položku pro podíl přímého investora na zisku, který nebyl dceřinými nebo přidruženými společnostmi rozdělen ve formě dividend, a pro zisk poboček, který nebyl přímému investorovi vyplacen a který se vykazuje v položce „investiční výnosy“. „Ostatní kapitál“ zahrnuje všechny finanční operace mezi přidruženými podniky (přijímání a poskytování peněžních prostředků ve formě půjček nebo úvěrů) – včetně dluhových cenných papírů a dodavatelských úvěrů (tj. obchodních úvěrů) – mezi přímými investory a dceřinými společnostmi, pobočkami a přidruženými společnostmi.

Pro oceňování stavů přímých investic se podle mezinárodních doporučení používají tržní ceny. Tento přístup se používá pro oceňování stavů majetkových účastí ve společnostech, které jsou příjemci přímé investice a které jsou kotovány na burze. U společností, které jsou příjemci přímé investice a které na burze kotovány nejsou, se stavy majetkových účastí oceňují podle účetní hodnoty s použitím jednotné definice obsahující tyto účetní položky:

i)	splacený kapitál (kromě vlastních akcií a včetně emisního ážia);

ii)	všechny druhy rezerv (včetně investičních dotací, pokud je účetní zásady považují za rezervy společnosti) a

iii)	nerozdělený zisk po odečtení ztrát (včetně výsledků běžného roku).

Jako doplňkové položky se vyžadují rovněž účetní hodnoty stavů majetkových účastí ve společnostech, které jsou příjemci přímé investice a které jsou kotovány na burze, a to za použití stejné jednotné definice.

Práce společné pracovní skupiny ECB a Komise (Eurostatu) pro přímé zahraniční investice vedla k některým doporučením, jejichž cílem je harmonizovat metodiku a praxi v rámci členských států. Hlavní doporučení jsou stručně uvedena v tabulce 1.

1.4 Portfoliové investice (viz také oddíl 3.8 B.o.p. Book)

Účet portfoliových investic eurozóny zahrnuje i) majetkové cenné papíry a účasti a ii) dluhové cenné papíry ve formě dluhopisů, směnek a nástrojů peněžního trhu, pokud nespadají pod přímé investice, nebo rezervní aktiva. Finanční deriváty, jakož i dohody o zpětném odkupu a půjčky cenných papírů se za portfoliové investice nepovažují.

Položka „majetkové cenné papíry a účasti“ zahrnuje všechny nástroje, které představují nárok na zbytkovou hodnotu kapitálových společností po uspokojení pohledávek všech věřitelů. Akcie, prioritní akcie, dokumenty o účasti nebo podobné dokumenty vyjadřují vlastnictví základního kapitálu. Patří sem rovněž transakce s podíly v subjektech kolektivního investování, např. investičních fondech, či držba těchto podílů.

Dluhopisy a směnky jsou cenné papíry vydané s počáteční splatností delší než jeden rok, které držiteli obvykle dávají i) nepodmíněné právo na pevně stanovený peněžní výnos nebo na smluvně určený proměnlivý peněžní výnos (platba úroku nezávisí na zisku dlužníka) a ii) nepodmíněné právo na pevně stanovenou částku jako splátku jistiny ve stanovený den či dny.

Narozdíl od dluhopisů a směnek jsou nástroje peněžního trhu cenné papíry vydané s původní splatností v délce jednoho roku či kratší. Obvykle dávají držiteli nepodmíněné právo na vyplacení uvedené pevně stanovené peněžní částky v určitý den. Tyto nástroje se obvykle s diskontem obchodují na organizovaných trzích; diskont závisí na úrokové sazbě a zbytkové splatnosti.

Po zprávě pracovní skupiny pro systémy shromažďování údajů o portfoliových investicích následovaly vnitrostátní studie proveditelnosti, pokud jde o možnost shromažďovat údaje podle jednotlivých cenných papírů v rámci celé eurozóny. Tyto studie byly provedeny patnácti tehdejšími členskými státy Evropské unie a vyústily v dohodu shromažďovat alespoň čtvrtletní stavy portfoliových investic eurozóny podle jednotlivých cenných papírů. Tato dohoda zavedla čtyři platné modely pro sestavování statistiky portfoliových investic, jak jsou uvedeny v tabulce v příloze VII.

U sektorového členění čistých pasiv portfoliových investic eurozóny jsou požadavky na údaje investiční pozice vůči zahraničí shodné jako požadavky na toky platební bilance.

Záznam transakcí portfoliových investic se v platební bilanci eurozóny provádí v okamžiku, kdy věřitelé nebo dlužníci, kteří se nacházejí v eurozóně, zaznamenají pohledávku nebo závazek ve svých účetních knihách. Transakce se zaznamenávají v ceně skutečně přijaté nebo skutečně zaplacené, snížené o provize a náklady. Proto se u cenných papírů s kupóny zahrnuje úrok přirostlý od poslední výplaty úroku a u cenných papírů vydaných s emisním disážiem se zahrnuje úrok přirostlý od emise. Zahrnutí přirostlého úroku se vyžaduje u finančního účtu čtvrtletní platební bilance a investiční pozice vůči zahraničí; stejný postup se doporučuje u měsíční platební bilance; tyto záznamy na čtvrtletním (a měsíčním) finančním účtu musejí mít souvztažný zápis na příslušném účtu výnosů.

1.5 Finanční deriváty (viz také oddíl 3.9 B.o.p. Book)

Finanční deriváty jsou finanční nástroje spojené se specifickým finančním nástrojem, ukazatelem nebo komoditou, jejichž prostřednictvím lze na finančních trzích obchodovat specifická finanční rizika ve formě samostatných práv. Transakce s finančními deriváty se považují za samostatné transakce, nikoli za nedílné součásti hodnoty základních transakcí, s nimiž mohou být spojeny.

Transakce a pozice týkající se opcí, futures, swapů, forwardových měnových transakcí, úvěrových derivátů a integrovaných derivátů se zaznamenávají v platební bilanci, devizových rezervách a investiční pozici vůči zahraničí. Z praktických důvodů se integrované deriváty nerozlišují od základního nástroje, s nímž jsou spojeny.

Čisté toky spojené s úrokovými deriváty se v souladu s nejnovější mezinárodní dohodou zaznamenávají jako finanční deriváty, a nikoli jako investiční výnos. O klasifikaci specifických nástrojů úvěrových derivátů by se mělo rozhodovat případ od případu.

Platby počáteční marže se považují za změny vkladů a měly by se zaznamenat, pokud je lze zjistit, v položce „ostatní investice“. Statistické zpracování plateb variační marže závisí na formě variační marže: u opcí se variační marže zásadně považují za změny vkladů a zaznamenávají se, pokud je lze zjistit, v položce „ostatní investice“. U futures se platby variační marže zásadně považují za transakce s deriváty a zaznamenávají se v položce „finanční deriváty“.

U opcí se zaznamenává plná prémie (tj. nákupní/prodejní cena opcí a související poplatek za služby).

Finanční deriváty se oceňují na základě tržní hodnoty.

Záznam transakcí s finančními deriváty se provádí v okamžiku, kdy věřitelé nebo dlužníci, kteří se nacházejí v eurozóně, zaznamenají pohledávku nebo závazek ve svých účetních knihách. Vzhledem k praktickým problémům při odlišování toků aktiv a pasiv u některých derivátových nástrojů se všechny transakce s finančními deriváty v platební bilanci eurozóny zaznamenávají v čistých hodnotách. Stavy aktiv a pasiv se v případě finančních derivátů zaznamenávají ve statistice investiční pozice vůči zahraničí v hrubých hodnotách, s výjimkou finančních derivátů, které spadají do kategorie rezervních aktiv, jež se zaznamenávají v čistých hodnotách.

1.6 Ostatní investice (viz také oddíl 3.10 B.o.p. Book)

Ostatní investice jsou vymezeny jako zbytková kategorie, která zahrnuje všechny finanční transakce, které nejsou obsaženy v kategoriích přímých investic, portfoliových investic, finančních derivátů a rezervních aktiv.

Ostatní investice zahrnují obchodní úvěry, úvěry, hotovost a vklady a ostatní aktiva/ostatní pasiva. Ostatní investice rovněž zahrnují souvztažné položky pro časově rozlišený výnos z nástrojů klasifikovaných v položce „ostatní investice“.

Obchodní úvěry sestávají z pohledávek nebo závazků, které vznikly z přímého poskytnutí úvěru dodavateli či kupujícími z eurozóny pro transakce se zbožím a službami, a ze záloh poskytnutých na prováděné práce (nebo na práce, které budou provedeny), jež jsou spojeny s těmito transakcemi.

Úvěry/hotovost a vklady zahrnují transakce s následujícími finančními nástroji a jejich držbu: úvěry, tj. finanční aktiva vytvářená přímou půjčkou finančních prostředků věřitelem dlužníkovi prostřednictvím smlouvy, podle které není věřiteli poskytnut žádný cenný papír, nebo je mu poskytnut neobchodovatelný dokument či nástroj, operace typu repo, hotovost a vklady. Patří sem mimo jiné i úvěry k financování obchodu, ostatní půjčky a úvěry a zálohy (včetně hypoték) a finanční leasing. Rozdíl mezi položkou „úvěry“ a položkou „hotovost a vklady“ je založen na povaze dlužníka. To znamená, že na straně aktiv se poskytnutí peněžních prostředků sektorem držby peněz eurozóny bankám mimo eurozónu klasifikuje jako „vklady“ a poskytnutí peněžních prostředků sektorem držby peněz eurozóny nebankovním subjektům mimo eurozónu (tj. institucionálním jednotkám jiným než banky) se klasifikuje jako „úvěry“. Na straně pasiv se finanční prostředky přijaté nebankovními subjekty eurozóny (tj. institucemi jinými než měnové finanční instituce) vždy klasifikují jako „úvěry“. Toto rozlišení konečně znamená, že všechny transakce, kterých se účastní měnové finanční instituce eurozóny a zahraniční banky se klasifikují jako „vklady“.

Všechny operace typu repo, tj. dohody o zpětném odkupu, operace typu „sell/buy-back“ a půjčky cenných papírů (kde dochází k výměně hotovosti jako zajištění) se v platební bilanci eurozóny i v investiční pozici eurozóny vůči zahraničí považují za zajištěné úvěry, nikoli za přímé nákupy/prodeje cenných papírů a zaznamenávají se do položky „ostatní investice“ v sektoru rezidenta eurozóny, který operaci provádí. Tento postup, který je rovněž v souladu s účetními postupy bank a jiných finančních korporací, má lépe odrážet ekonomické důvody pro existenci těchto finančních nástrojů.

Ostatní aktiva/ostatní pasiva zahrnují všechny položky jiné než obchodní úvěry, úvěry nebo hotovost a vklady.

Sektor eurozóny „Eurosystém“ v položce „ostatní investice“ zahrnuje čisté pozice Eurosystému u národních centrálních bank nezúčastněných členských států související s provozem systému TARGET. Tyto zůstatky/účty uvnitř Evropského systému centrálních bank (ESCB), které jsou denominovány v eurech, jsou podobné pohybům na „nostro/loro“ účtech měnových finančních institucí, a jsou tedy do ECB vykazovány v čistých hodnotách v rámci pasiv.

Zásady „převod vlastnického práva“, „okamžik vypořádání“ a „okamžik platby“ odpovídají standardům MMF.

Ve srovnání se standardními položkami dle Manuálu platební bilance BPM5 existuje rozdíl v tom, jak se uvádí členění (tj. primární je sektorové členění). Toto sektorové členění je však slučitelné s členěním podle Manuálu platební bilance BPM5, kde má přednost členění podle nástrojů. U údajů měsíční platební bilance se vyžaduje rozlišování mezi krátkodobými a dlouhodobými toky v sektoru měnových finančních institucí. Stejně jako podle Manuálu platební bilance BPM5 se hotovost a vklady odlišují od úvěrů a ostatních investic.

1.7 Rezervní aktiva (viz také oddíl 3.11 B.o.p. Book)

Rezervní aktiva eurozóny se skládají z rezervních aktiv Eurosystému, tj. rezervních aktiv ECB a národních centrálních bank.

Rezervní aktiva musí být i) pod účinnou kontrolou příslušného měnového orgánu Eurosystému nebo národní centrální banky a ii) vysoce likvidními, obchodovatelnými a bonitními pohledávkami, které má Eurosystém vůči nerezidentům eurozóny a které znějí na jiné měny než euro, zlato, rezervní pozice u MMF nebo zvláštní práva čerpání.

Tato definice výslovně vylučuje, aby pohledávky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny a pohledávky v eurech vůči nerezidentům eurozóny byly považovány za rezervní aktiva, a to jak na úrovni vnitrostátní, tak na úrovni eurozóny. Podobně se v souladu s institucionálními ustanoveními Smlouvy o založení Evropského společenství devizové pozice ústředních vládních orgánů nebo ministerstev financí nezahrnují do definice rezervních aktiv eurozóny.

Rezervními aktivy ECB jsou aktiva, která jsou sdružena v souladu s článkem 30 Statutu ESCB, a která se tak považují za rezervní aktiva pod přímou a účinnou kontrolou ECB. Dokud nedojde k žádnému dalšímu převodu vlastnického práva, jsou rezervní aktiva v držení národních centrálních bank pod jejich přímou a účinnou kontrolou a považují se za rezervní aktiva příslušné jednotlivé národní centrální banky.

Výkaz transakcí s devizovými rezervami Eurosystému uvádí celkovou hodnotu měsíčních transakcí. Další podrobnější údaje o transakcích Eurosystému se zlatem, devizami, zvláštními právy čerpání a rezervními pozicemi u MMF jsou k dispozici čtvrtletně v souladu se standardními položkami podle Manuálu platební bilance BPM5. V souladu s nejnovějším doporučením MMF v této oblasti se zavádí samostatná kategorie pro finanční deriváty.

Rezervy Eurosystému se sestavují v hrubých hodnotách bez očištění o závazky spojené s rezervami (s výjimkou rezervních aktiv zahrnutých do podskupiny „finanční deriváty“, které se zaznamenávají v čistých hodnotách).

Oceňování je založeno na tržních cenách, přičemž i) pro transakce se používají tržní ceny převládající v okamžiku uskutečnění transakce; a ii) pro pozice se používají středy cenového rozpětí v závěru obchodního dne na konci příslušného období. Pro přepočet transakcí s aktivy denominovanými v cizí měně na euro se použijí tržní směnné kurzy převládající v okamžiku uskutečnění transakce a pro přepočet pozic uvedených aktiv se použijí středy cenového rozpětí v závěru obchodního dne na konci příslušného období.

Výnos z rezervních aktiv se bez rozlišení zaznamenává do položky „ostatní investice“ účtu investičních výnosů, včetně výnosu z úroků z rezerv v podobě dluhových cenných papírů, a to na akruální bázi alespoň čtvrtletně.

Rozšířil se názor, že použitelné rezervy mohou být důležitějším ukazatelem schopnosti země plnit devizové závazky, než je ukazatel hrubých rezerv, který se uvádí ve statistice platební bilance a investiční pozice vůči zahraničí, přičemž tento názor byl přijat ve zvláštním standardu MMF o šíření údajů („Special Data Dissemination Standard“). Pro výpočet použitelných rezerv je nutné údaje o hrubých rezervách doplnit o informace o ostatních devizových aktivech a o závazcích spojených s rezervami. Měsíční údaje o (hrubých) rezervních aktivech Eurosystému se proto doplní o informaci o ostatních devizových aktivech a o předurčených a potenciálních krátkodobých čistých závazcích váznoucích na hrubých rezervních aktivech, které se klasifikují podle zbytkové splatnosti. Kromě toho se rovněž vyžaduje měnové rozlišení hrubých rezervních aktiv, která znějí na měny obsažené v měnovém koši zvláštních práv čerpání (celkem), a na ostatní měny (celkem), a to se čtvrtletním intervalem.

Pokud jde o zvláštní položky, měly by zásoby měnového zlata při všech reverzních transakcích se zlatem (zlaté swapy, repo operace, půjčky a vklady) zůstat nezměněny. Repo operace s cennými papíry znějícími na cizí měny způsobují zvýšení celkového objemu rezervních aktiv národní centrální banky, která přijímá půjčku, a to proto, že cenné papíry, které jsou předmětem repo operace, stále zůstávají v bilanci; u reverzních repo operací nezaznamenává měnový orgán, který půjčku poskytuje, žádnou změnu celkového objemu rezervních aktiv v případě, že protistranou, která není rezidentem, je jiný měnový orgán nebo finanční instituce, a to proto, že pohledávka za dlužníkem se pak považuje za rezervní aktivum.

2. Způsoby provádění geografického členění

Při sestavování geograficky členěné statistiky platební bilance a statistiky investiční pozice vůči zahraničí se uplatňuje metoda postupných kroků. Tento přístup zahrnuje tři kroky, jež vedou ke splnění požadavků kladených na údaje a jejichž náročnost se postupně zvyšovala:

Krok 1:

Způsob sestavování statistiky na úrovni eurozóny:

součet celkových národních čistých transakcí/pozic.

Krok 2:

Způsob sestavování statistiky na úrovni eurozóny:

oddělený součet transakcí/pozic týkajících se nerezidentů pro příjmy a výdaje nebo pro čistá aktiva a čistá pasiva (platební bilance)/aktiva a pasiva (investiční pozice vůči zahraničí).

Požadavky na údaje na úrovni národní centrální banky: oddělené zjišťování transakcí/pozic mezi rezidenty eurozóny a nerezidenty eurozóny, jak je stanoveno v příloze III (tabulky 1, 2, 4 a 5).

Krok 3:

Způsob sestavování statistiky na úrovni eurozóny a požadavky na údaje na úrovni národní centrální banky:

obdobné jako při kroku 2, navíc s geografickým členěním transakcí/pozic mimo eurozónu. Krok 3 je třeba pouze pro čtvrtletní statistiku platební bilance a roční statistiku investiční pozice vůči zahraničí, jak je stanoveno v příloze III (tabulka 7 a 8).

Požadavky na údaje na úrovni národní centrální banky: oddělené zjišťování transakcí/pozic mezi rezidenty eurozóny a rezidenty zemí na schváleném seznamu zemí nebo regionů (protistran) uvedeném v příloze III (tabulky 9 až 12).

3. Klasifikace agregovaných údajů eurozóny podle institucionálního sektoru (viz též oddíl 3.1.6 B.o.p. Book)

Sektorové členění agregovaných údajů eurozóny zahrnuje měnové orgány, vládní instituce, měnové finanční instituce a ostatní sektory eurozóny.

Měnové orgány

Ve statistikách eurozóny tvoří sektor „měnové orgány“ Eurosystém.

Vládní instituce

Ve statistikách eurozóny odpovídá sektor „vládní instituce“ definici tohoto sektoru v Systému národních účtů (SNA) 93 a v Evropském systému účtů (ESA) 95, a obsahuje tedy tyto jednotky:

—	ústřední vládní instituce,

—	národní/regionální vládní instituce,

—	místní vládní instituce,

—	fondy sociálního zabezpečení.

Měnové finanční instituce kromě měnových orgánů

Sektor „měnové finanční instituce kromě měnových orgánů“ odpovídá sektoru měnových finančních institucí pro měnovou a bankovní statistiku (kromě měnových orgánů). Zahrnuje:

i)	úvěrové instituce, jak je vymezuje právo Společenství, tj. podniky, jejichž předmětem činnosti je přijímat vklady nebo jiné splatné peněžní prostředky od veřejnosti (včetně výnosů vznikajících z prodejů bankovních dluhopisů veřejnosti) a poskytovat úvěry na vlastní účet; a

ii)	všechny ostatní rezidentské finanční instituce, jejichž předmětem činnosti je přijímat vklady nebo prostředky velmi podobné vkladům od jiných subjektů než měnové finanční instituce a na vlastní účet (alespoň v ekonomickém smyslu) poskytovat úvěry nebo investovat do cenných papírů.

Ostatní sektory

Ve statistikách eurozóny zahrnuje kategorie „ostatní sektory“ různé institucionální jednotky, zejména:

ostatní finanční instituce, které nespadají do definice měnových finančních institucí, např. subjekty kolektivního investování, které se nepovažují za fondy peněžního trhu, instituce pro investování do nemovitostí, obchodníci s cennými papíry, úvěrové hypoteční instituce, pojišťovny, penzijní fondy a pomocné finanční instituce; a

ii)	nefinanční instituce, např. veřejné a soukromé nefinanční podniky, neziskové instituce sloužící domácnostem a domácnosti.

Instituce jiné než měnové finanční instituce

Ve statistikách eurozóny zahrnuje kategorie „sektory jiné než měnové finanční instituce“ sektory i) „vládní instituce“ a ii) „ostatní sektory“.

Tabulka 1:

Doporučení k transakcím přímých zahraničních investic, včetně souvisejících výnosů, a pozicím (2)

Důležitost	Opatření
krátkodobé
vysoká	Se všemi nepřímými vztahy přímých zahraničních investic (3) by mělo být pojmově zacházeno podle výkladu mezinárodních statistických standardů uvedených v kapitole 1 zprávy pracovní skupiny pro přímé zahraniční investice.
	Všechny (nepřímé) transakce/pozice přímých zahraničních investic by měly být geograficky přiřazeny přímo přidružené společnosti či mateřské společnosti (3) (4).
	Všechny členské státy by měly začít sestavovat stavy majetkových účastí a reinvestovaný zisk u přímých zahraničních investic na základě průzkumů o přímých zahraničních investicích (shromažďovaných alespoň jednou ročně) (5) (6).
	Stavy majetkových účastí by u přímých zahraničních investic měly být shromažďovány odděleně pro kotované společnosti (v účetní i tržní hodnotě) a nekotované společnosti.
nízká	Příspěvky ke krytí ztrát společností, jež jsou příjemci přímé investice, by měly být zaznamenávány na finančním účtu.
střednědobé
vysoká	Pro zaznamenávání reinvestovaného zisku by všechny členské státy měly používat „Current Operating Performance Concept“ (koncept běžného provozního přebytku) (7).
	Ostatní kapitálové složky by měly být klasifikovány podle doporučení ve zprávě pracovní skupiny pro přímé zahraniční investice.
střednědobé
střední	Výplata dividend z výjimečného kapitálového zisku by měla být zaznamenávána na finančním účtu (neměla by tedy být zohledněna ve výpočtu reinvestovaného zisku).
dlouhodobé
vysoká	Nepřímé vztahy přímých zahraničních investic by měly zahrnovat alespoň i) nepřímý vlastnický vztah odpovídající více než 50% vlastnickému podílu, nebo ii) přímý či nepřímý vlastnický vztah odpovídající více než 10% vlastnickému podílu, jenž se vypočte jako výsledek vlastnických vztahů navazujících v rámci jednoho řetězce.

(1) Výjimky se vztahují k transakcím/pozicím v oblasti finančních derivátů mezi přidruženými společnostmi, pro něž bylo na úrovni eurozóny sjednáno vykazování v kategorii „finanční deriváty“, a nikoli v kategorii „přímé investice/ostatní kapitál“.

(2) Ke konci roku 2003.

(3) Toto doporučení neodkazuje na nutnost statisticky pokrýt nepřímé vztahy, ale spíše na metodiku, která by se měla používat. Viz též dlouhodobé opatření týkající se pokrytí nepřímých vztahů přímých zahraničních investic v praxi.

(4) Toto doporučení se použije pouze na reinvestovaný zisk (toky) a stavy majetkových účastí u přímých zahraničních investic. Bližší vysvětlení odchylky, kterou by zahrnovalo jakékoli jiné kritérium, viz kapitola 2 zprávy pracovní skupiny pro přímé zahraniční investice.

(5) Výjimku tvoří první hodnocení investiční pozice vůči zahraničí (které se poskytne v okamžiku T+9) a investování do nemovitostí. Měly by se přestat používat tyto nepřijatelné postupy: i) ponechání kritéria pro oceňování na zpravodajských jednotkách (tržní či účetní hodnota); a ii) používání metody permanentní inventury/akumulace toků platební bilance pro sestavování stavů.

(6) Během přechodného období, které se určí vzájemnou dohodou, budou v případě nových požadavků při dodržení sjednaných lhůt akceptovány nejlepší odhady.

(7) Členské státy se mohou při rozlišování řádných a mimořádných zisků a ztrát zaměřit na omezený počet společností (největší společnosti nebo holdingové společnosti).

PŘÍLOHA V

PŘENOS ÚDAJŮ DO EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

Pro elektronický přenos statistických informací požadovaných Evropskou centrální bankou (ECB) používají národní centrální banky zařízení Evropského systému centrálních bank (ESCB), které se opírá o telekomunikační síť „ESCB-Net“. Veškeré výměny údajů v rámci ESCB využívají stejný koncepční model údajů. Formátem statistických zpráv vyvinutým pro tuto elektronickou výměnu statistických informací je formát „GESMES/TS“. Tento požadavek nebrání v použití jiných prostředků pro přenos statistických informací do ECB jako nouzového řešení, pokud bylo dohodnuto.

Národní centrální banky dodržují níže uvedená doporučení, aby zajistily uspokojivé fungování přenosu údajů.

—

Úplnost: národní centrální banky vykazují všechny klíče řad. Neuvedení klíčů řad nebo uvedení klíčů řad, které nejsou na seznamu, se bude považovat za neúplné vykazování. Pokud chybí sledovaná hodnota, zaznamená se opomenutí pomocí odpovídajícího označení stavu sledování. Pokud se revize provádějí pouze u podsouboru klíčů řad, použijí se v celé platební bilanci pravidla validace.

—

Znaková konvence: při přenosu údajů z národních centrálních bank do ECB, jakož i Evropské komisi (Eurostat) se dodržuje jednotná znaková konvence pro všechny údaje, které se mají vykazovat. Podle této znakové konvence se příjmy a výdaje na běžném a kapitálovém účtu musí vykazovat se znaménkem plus, zatímco čisté zůstatky se vypočítávají a vykazují jako příjmy minus výdaje. Na finančním účtu se pokles čistých aktiv / zvýšení čistých pasiv musí vykazovat se znaménkem plus, zatímco zvýšení čistých aktiv / pokles čistých pasiv se musí vykazovat se znaménkem minus. Čisté zůstatky se vypočítávají a vykazují jako čistá změna aktiv plus čistá změna pasiv.

Při přenosu údajů investiční pozice vůči zahraničí by se čisté pozice měly vypočítávat a vykazovat jako pozice aktiv minus pozice pasiv.

—	Účetní identita údajů: před přenosem údajů do ECB musí národní centrální banky použít pravidla validace, která byla rozeslána a která jsou na požádání k dispozici.

Kdykoli dojde k revizím, mohou národní centrální banky zaslat ECB aktualizovaný datový soubor. Jakékoli revize se předávají takto:

—	revize údajů měsíční platební bilance se poskytují při předávání i) údajů za následující měsíc; ii) odpovídajících čtvrtletních údajů a iii) odpovídajících revidovaných čtvrtletních údajů,

—	revize údajů čtvrtletní platební bilance se poskytují při předávání údajů za následující čtvrtletí,

—	revize údajů čtvrtletní investiční pozice vůči zahraničí se poskytují při předávání údajů za následující čtvrtletí,

—	revize údajů roční investiční pozice vůči zahraničí se poskytují při předávání údajů za následující roky.

Revize údajů měsíční a čtvrtletní platební bilance, jež se vztahují se k celým rokům, poskytují národní centrální banky ECB na konci března a na konci září, přičemž na konci září předávají spolu s těmito revizemi rovněž údaje o roční investiční pozici vůči zahraničí.

Revize údajů o čtvrtletní investiční pozici vůči zahraničí, jež se vztahují k celým rokům, poskytují národní centrální banky ECB na konci září, a to spolu s údaji o roční investiční pozici vůči zahraničí.

Revize údajů výkazu devizových rezerv lze v případě potřeby provádět průběžně. Měl by se však zajistit soulad mezi pozicemi ke konci období a příslušnými položkami v příspěvcích do (čtvrtletní a roční) investiční pozice eurozóny vůči zahraničí.

PŘÍLOHA VI

SLEDOVÁNÍ METOD SESTAVOVÁNÍ STATISTIK

Evropská centrální banka (ECB) sleduje metody sestavování, které se používají pro vykazování statistik platební bilance a investiční pozice vůči zahraničí, jakož i pojmy a definice, které zúčastněné členské státy pravidelně používají. Sledování se bude provádět v souvislosti s aktualizací dokumentu ECB nazvaného European Union balance of payments/international investment position statistical methods („Statistické metody pro platební bilanci a investiční pozici vůči zahraničí Evropské unie“) (dále jen „B.o.p. Book“). Kromě sledování je účelem B.o.p. Book informovat sestavitele platební bilance eurozóny o vývoji v ostatních členských státech eurozóny.

B.o.p. Book obsahuje informace o struktuře statistiky platební bilance a investiční pozice vůči zahraničí všech členských států. Obsahuje dále podrobný popis metod sestavování údajů a používaných pojmů a definic, jakož i informace o odchylkách v členských státech od sjednaných definic pro statistiky platební bilance a investiční pozice vůči zahraničí.

B.o.p. Book se každoročně aktualizuje v úzké spolupráci s členskými státy.

PŘÍLOHA VII

SHROMAŽĎOVÁNÍ ÚDAJŮ V OBLASTI PORTFOLIOVÝCH INVESTIC

Vzhledem k objektivním obtížím při sestavování statistiky portfoliových investic se považovalo za nezbytné definovat společné přístupy k shromažďování těchto informací v rámci eurozóny.

Jak je vysvětleno v oddílu 1.4 přílohy IV, byly provedeny vnitrostátní studie proveditelnosti, pokud jde o možnost shromažďovat údaje podle jednotlivých cenných papírů v rámci celé eurozóny. Tyto studie dospěly k této dohodě: od konce března 2008 budou členské státy eurozóny shromažďovat alespoň čtvrtletní stavy aktiv a pasiv portfoliových investic eurozóny podle jednotlivých cenných papírů. Do té doby budou některé členské státy schopny v případě některých specifických členění portfoliových investic, zejména podle sektoru emitenta nebo podle měny/země emise, poskytovat pouze nejlepší odhady.

Dostupnost funkční Centralizované databáze cenných papírů je pro zprovoznění nových systémů shromažďování údajů považována za nezbytnou. Pokud tedy nebude „Dokument o ukončení projektu“ („Project Closure Document“) pro fázi 1 projektu Centralizované databáze cenných papírů předložen Radě guvernérů prostřednictvím Výboru pro statistiku Evropského systému centrálních bank do konce března 2005, bude tato lhůta prodloužena o dobu, odpovídající době prodlení s předložením daného dokumentu.

Cílové pokrytí se definuje takto: stavy cenných papírů, které se národnímu sestaviteli vykazují agregovaně, tj. nikoli za použití standardních kódů (ISIN nebo podobného kódu), by neměly tvořit více než 15 % celkových stavů aktiv nebo pasiv portfoliových investic. Tato prahová hodnota by se měla používat jako vodítko při hodnocení pokrytí v systémech členských států. Centralizovaná databáze cenných papírů by měla v dostatečném rozsahu zahrnovat cenné papíry portfoliových investic na celém světě, aby bylo možné sestavovat statistiky na základě údajů podle jednotlivých cenných papírů.

Stavy aktiv a pasiv portfoliových investic se v investiční pozici vůči zahraničí sestavují pouze ze stavových údajů.

Od března 2008 (počínaje údaji, které odpovídají transakcím v lednu 2008 a pozicím ke konci roku 2007) budou systémy shromažďování údajů o portfoliových investicích eurozóny vyhovovat jednomu z modelů v této tabulce:

Platné modely shromaždování údajů o portfoliových investicích

—	Měsíční stavy [s-b-s] + měsíční toky [s-b-s]

—	Čtvrtletní stavy [s-b-s] + měsíční toky [s-b-s]

—	Měsíční stavy [s-b-s] + odvozené měsíční toky [s-b-s]

—	Čtvrtletní stavy [s-b-s] + měsíční toky [agregace]

Poznámky:

„s-b-s“ = shromažďování údajů podle jednotlivých cenných papírů

„odvozené toky“ = rozdíl stavů (upravený o změny směnných kurzů, cen a ostatních zjištěných změn objemu)

Top

Choose the experimental features you want to try